Ádahodoonííł Haʼnínę́ę Bidahoolyaa
Ániid éí Croesus baa haneʼgi baa daʼííníiltaʼ. Éí Delphi hoolyéédóó oracle wolyéhígíí yóóʼahonííʼaaʼ. Áko biniinaa Pérzhadóó naatʼáanii hakʼeh deesdlı̨́ı̨́ʼ. Diyin Bizaad biih baa haneʼgo ádahodoonííł haʼnínę́ę éí naatʼáanii Pérzhadóó ałdóʼ bídéétʼiʼgo hazhóʼó baa haneʼ.
Tsʼídá daastiʼ 200 nááhai tʼáá bilą́ąjįʼ—naatʼáanii tʼah doo yichı̨́ı̨́góó—God yá naalʼaʼí Aizéíyah éí Sáíras yiyíízhiʼgo éí bí Bábilan ayóó átʼéego kin dashijaaʼígíí yikʼeh didoodleeł níigo chʼíiníʼą́.
Isaiah 44:24, 27, 28: Jiihóvah kóní “éí tó daditáanii ííłní, Nídííltsih, áádóó nitooh danílíinii nídadeestsih. Sáíras wolyéii yeinítʼı̨́įgo ání, Shá naʼniłkaadii nilı̨́įgo bídin nishłínígíí íidoolííł; tʼáá aaníí, Jerúsalem kwíididooniił, Áńdiʼdoolnííł, índa kin biiʼ sohodizin kwíididooniił; nitłʼááh nástłʼinii ádoolnííł.”
Gríik historian Herodotus wolyéego áníigo Sáíras bisiláo éí Bábilan kintah góneʼ Yufréítiiz tooh nílínígíí łahjįʼgo íílı̨́įgo ádayiilaa. Tooh nilínę́ę yaa kódzaago Sáíras bisiláo kintah góneʼ yah ííjééʼ. Éí Bábilan bikʼeh dazhdeesdlı̨́įʼgo Sáíras éí Jew dineʼé Bábilan dabisnááh yę́ęgi yééʼníłniiʼgo Jerúsalem hashtʼéédazhdoodlííł nízin. Díí éí 70 nááhai yę́ędą́ą́ʼ ałtso ahiih nááłdááz.
Isaiah 45:1: “Bóhólníihii [Jiihóvah] éí Sáíras wolyéii akʼah yikʼi yayiiziidgo yiyíísı̨́įʼii éí ałʼąą dineʼé bidáahgi nideeshniłgo áádóó aláahgo naatʼáanii danilíinii yee áká daaszaazii nítłóoʼgo ádeeshłííł índa béésh łitsoii dáńʼdítı̨́hí naakigo ąą ádooníiłgo doo dáńʼdiʼdootı̨́įł da.”
Bábilan dineʼé éí Sáíras yinahaʼáhígíí tʼáá íídą́ą́ʼ hoł béédahózingo éí tooh nílı̨́ı̨́jí dáńʼdítı̨́hí dádazhdiʼdoołkał ńtʼééʼ. Ndi tʼóó ąą átʼéego ádajiilaa. Áko biniinaa Pérzha dineʼé éí dáńʼdítı̨́hí ayóó átʼée ndi ąą átʼéé góneʼ hoł yah ííjéeʼgo hakʼeh dadeesdlı̨́ı̨́ʼ.
Díí kóhodoonííł haʼníigo Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ díkwíí shı̨́ı̨́ baa chʼídahwiistʼánę́ę łaʼ átʼé, éí tʼáá aaníígóó áhóótʼįįd. a Bílaʼashdlaʼii tʼáá bí náasdi kóhodoonííł daaníigo éí tʼáá bí dabidiyinii yee yaa dahaniih łeh. Ndi Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ kóhodoonííł níigo yaa Chʼíhwiiʼaahii éí ání: “Hahoolzhiizhdóó nihoolzhiizhjįʼ índa ałkʼidą́ą́ʼ tʼah doo ádaanéehii baa hashneʼgo ádíshní, Baa yéíłtiʼ yę́ę doo nahjįʼ kódoolníił da áádóó tʼáá shí nisinígíí tʼáá ałtso ádeeshnííł.”—Isaiah 46:10.
Tsʼídá tʼáá aaníinii Diyin, éí Jiihóvah wolyé, kódidooniił. (Psalm 68:4) Éí yízhí Jiihóvah “Ádeeshłííł Nízinígi Átʼéego Ííłʼíinii” jiníigo óolyé. Bí íinízinígi átʼéego bikʼehgo éí bił ééhózinii índa náasdi áhootʼée dooleełgi áyoolííł. Áko yee ádee hadoodzííʼ yę́ę tʼáá aaníí ádooníiłgo deiniidlą́.
KÓHODOONÍÍŁ HAʼNÍNĘ́Ę ÁDAHOONÍÍŁ
Diyin Bizaad éí kódahodoonííł nínę́ę éí haitʼéego kʼad áhooníiłgo shił bééhodoozįįłísh nínízin? 2,000 nááhaidóó baʼaan Diyin Bizaad yaa chʼíhoníʼą́ągo éí “nihoogháahjįʼ yoołkáałgo yéego achʼįʼ nahwiiʼnáa doo” ní. Éí haʼátʼíí bił nihoogháah doo? Doo éí nahasdzáán doodaiiʼ bílaʼashdlaʼii da, ndi éí tsʼídá tʼóó ahayóí nááhai bílaʼashdlaʼii atíboolíiłii ádaatʼéii bił nihodoogááł. Díí “nihoogháahjįʼ yoołkáałgo” kódahodoonííł nínę́ę bee béédahózinii tʼáá díkwíhígo baa nídadíitʼįįł.
2 Timothy 3:1-5: “Nihoogháahjįʼ yoołkáałgo . . . diné ayóóʼádadóʼníi doo, béeso yíchą́deídéelniʼ doo, ádaa dahaʼniih doo, beʼáshodahódliʼ doo, bizadahóchįʼ doo, bishchíinii doo yikʼeh dahółʼı̨́į da doo, doo ahééh danízin da doo, doo bił dahodiyin da doo, doo ayóóʼádaʼóʼníi da doo, doo achʼįʼ bá nídahójǫǫh ádaatʼée da doo, tʼáá ádzaagóó aa nidahalneʼ doo, naʼageh yee tsiʼnaaldeeh doo, báádahadzid doo, yáʼádaatʼéehii deijoołáa doo, yóóʼadaʼahidiitʼaah doo, tʼáá bizááká nidaakai doo, ayóó áníshtʼé danízin doo, Diyin God ayóóʼádayóʼníi doo yę́ęgi honeenida yíchą́dayídéelniʼ doo, Diyin God kʼehgo dahináanii nidahalin nidi diyin kʼehgo iiná bibee adziil doo deinízin da doo.”
Díísh tʼáá aaníí diné tʼóó tsé ádin kódááníiłgo baa ákonínízin? Baa ákonínízinísh, nihináágóó diné ayóóʼádadóʼní, béeso yíchą́deídéelniʼ, índa ádaa dahaʼniih? Tʼáá bizááká nidaakaigo hazhóʼó bił ałghaʼdidoohtʼáałgi doo deinízin daaígiísh yíníʼı̨́? Áłchíní éí bizhéʼé dóó bimá doo yikʼeh dahółʼı̨́įgi tʼóó tsé ádin áánííł. Áádóó God ayóóʼádayóʼníi dooleeł yę́ęgi honeenida yíchą́dayídéelniʼ. Díí tʼáá átʼé tʼáá ákwíí jı̨́ tʼóó tsé ádin áhooníiłgo nihił hazʼą́.
Matthew 24:6, 7: “Anaaʼ dahazlı̨́įʼgo índa anaaʼ dahaleeh haʼníigo baa dahaneʼgo dadoohtsʼaʼ doo; . . . ałʼąą dineʼé ałchʼįʼ nídahidiibáah doo, áádóó łahgo nihokááʼ bee bóhólníihgo bił hazʼáanii índa nááná łaʼ nihokááʼ bee bínááhólníihgo bił nááhástʼáanii yił ałchʼįʼ nídahidiibáah dooleeł.”
Łaʼ ádaaníigo éí 1914dóó wóshdę́ę́ʼ anaaʼ nídahadleehgóó 100,000,000dóó baʼaan diné naaztseed. Díí bił ałhąąh naaʼnilgo Naabeehó ánéelą́ʼígíí éí kʼasdą́ą́ʼ 300 ánánéelą́ąʼgo diné naaztseed. Kótʼéego ayóó átʼéego dahaneʼgo biniinaa nákʼeeshtoʼ, yínííł, dóó achʼįʼ nahwiiʼná bił ndaaztʼiʼ. Ákoósh óhólníihgo bił nidahazʼą́ą́góó díí baa ádahojilchįįhgo anaaʼ neʼ ádajileʼ?
Matthew 24:7: “Dahodichin doo.”
World Food Programme ání: “Chʼiyáán éí diné bilááh neelʼą́ągo álʼı̨́, ndi 815,000,000 diné ánéelą́ą́ʼ tʼáá ákwíí tłʼééʼ dichin danízingo danijah. Tʼáá náábíláhídi diné éí chʼiyáán yáʼádaatʼéehii bá ádaadin.” Tʼáá nináháhááh bikʼeh dichin bitsʼą́ą́dóó 3,000,000dóó baʼaan ánéelą́ą́ʼ áłchíní noonééł.
Luke 21:11: “Ayóó átʼéego niʼ nídahidiʼnáah doo.”
Tʼáá nináháhááh bikʼeh 50,000dóó baʼaan niʼ náhidiʼnáahgo diné yaa ákodanízin. Éí 100 daatsʼí ánéelą́ąʼgo ayóó átʼéego kin naaznil yę́ęgóó niyiiłchxǫǫh, áádóó tʼáá nináháhááh bikʼeh daatsʼí, tʼááłáhídi ayóó átʼéego niʼ náhidiʼnááh. Baa haneʼgo éí 1975dóó 2000 yihahjįʼ niʼ náhidiʼnáahgo bitsʼą́ą́dóó 471,000 ánéelą́ą́ʼ diné daneezná.
Matthew 24:14: “Yáʼąąshii bee bóhólníihgo bił hazʼáanii baa haneʼ yáʼátʼéehii nahasdzáán nidahoneesʼą́ą́góó, ałʼąą dineʼé tʼáá ałtso . . . bee hoł dahodoonih, áko áadi índa nihodoogááł.”
Jiihóvah Yá Dahalneʼé kʼad 8,000,000dóó baʼaan ánéelą́ą́ʼ. Éí nahasdzáán nidahoneesʼą́ą́góó 240dóó baʼaan kéyah dah naaznilgóó God biNahatʼaʼ nizhónígo baa haneʼii yaa nidahalneʼ. Kin hadaasʼáágóó, doo ayóó diné dahólǫ́ǫ́góó, junglesgóó, dóó dziłghą́ąʼdi dahooghangóó díí nizhónígo haneʼ diné yee yił nidahalneʼ. Diyin Bizaad áníigo éí God díí kʼadí dííniidgo “áadi índa nihodoogááł.” Áádóó haa hodoonííł? Éí bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ nidootʼih áádóó God biNahatʼaʼ hadootʼih. God biNahatʼaʼ biyaadóó haʼátʼíí tʼáá aaníigo áhodoonííł? Díí bikééʼdóó yee nił hodoolnih.
a “Áhodoonííł Haʼnínę́ę Ííshjání Álʼı̨́” bikʼaʼígíí níníłʼı̨́.