LUZIA BIJÁÁD NISHTŁʼAJÍ YEE NAʼNIŁHOD. Tʼah ájíłtsʼísígo polio hodoolnaʼ, éí naałniihii átʼéego hadoh yaatįįh yighááh. Éí 16 honááhaigo asdzání léiʼ bá nijilnishgo áháłní: “Nimá doo bikʼeh honíłʼı̨́ı̨́góó biniinaa God éí eiidí yee atíniilaa.” Díí biniinaa hániʼ bikʼee yiiʼaʼ yę́ęgi díkwíí shı̨́ı̨́ nááhaigo tʼahdii bééjílniih.

DAMARIS ÉÍ HATSIIGHĄĄʼ CANCER BĄĄH HAZLĮ́Į́ʼ BIʼDOOʼNIIDGO hazhéʼé áháłní: “Haʼátʼíí shąʼ baa nisíníyáago kóniʼdiilyaa? Doo yáʼáshónígi íínítʼįįd daastiʼ. Éí biniinaa Diyin atíníłʼı̨́.” Damaris kóhodooʼniidgo biniinaa ayóó átʼéego bikʼee hániʼ yiiʼaʼ.

Naałniihii ádaatʼéii éí God yee atíʼéłʼı̨́, díí tʼáá ałkʼidą́ą́ʼ kóhwiindzin. Naaltsoos Manners and Customs of Bible Lands wolyéego áníigo éí Jesus naagháhą́ądą́ą́ʼ ląʼí diné dayoodlą́ągo “diné bąąh dahooʼaʼígíí ajisiihgo biniinaa naałniih ádaatʼéii, doodaiiʼ bikʼéí bitsʼą́ą́dóó, áádóó ajisihgi biniinaa bitsʼą́ą́dóó atíhoʼdiilyaa.” Naaltsoos Medieval Medicine and the Plague áníigo éí Christ daaztsą́ągo ląʼí nááhaidóó bikʼijįʼ, “diné łaʼ dayoodlą́ągo niʼiidzííh biniinaa Diyin atíhodoolííł biniyé naałniih ádaatʼéii haa níłniiʼ.” Áko 1300s C.E. yę́ędą́ą́ʼ Europe nahósʼaʼ biiʼ tsʼídá tʼóó ahayóí diné éí naałniih ádaatʼéii bitsʼą́ą́dóó daneezná, áko éísh diné doo yáʼádaashóonii yę́ę Diyin yee há nihoʼyiizʼą́? Doodaiiʼ azééʼ nideiłkaahii ádaa nínígi átʼéego díí naałniih ádaatʼéii éí chʼosh doo yitʼíinii bitsʼą́ą́dóó yildohii átʼé? Łaʼ shı̨́ı̨́ kódeinízin łeh, diné nidaʼiisííh biniinaa éísh naałniih ádaatʼéii God yee atíʼéłʼı̨́? *

BAA NITSÍNÍKEES: Diyin éí diné nidaʼiisííh biniinaa atííłʼı̨́ haʼníigo áko haʼátʼíí biniyé Jesus éí diné bitah dahoneezgaii hadaałtʼé áńdajiidlaa? Éísh éí Diyin tʼáá ákogi átʼéii yikʼijįʼ yee naashnish? (Matthew 4:​23, 24) Jesus éí Diyin yikʼijįʼ tʼáadoo naashnish da. Jesus ání: “Bił hóshónígíí tʼéí tʼáá áłahjįʼ baa naashá” áádóó, “Tʼáá aTaaʼ áshidííniidígi átʼéego ááshnííł.”—John 8:29; 14:31.

Diyin Bizaad hazhóʼó halneʼ. Jiihóvah “tʼáá ákogi átʼéii índa tʼáá ákóneʼ átʼéii nilı̨́.” (Deuteronomy 32:4) Éí bąą Éíbraham áníigo Diyin éí “diné tʼáá ákogi ádaatʼéii diné doo yáʼáshóonii tʼáá bił” doo íidoołdįįł da. “Doo ákóoneʼ ánítʼée da” yiłní. (Genesis 18:​23, 25) Diyin Bizaad ałdóʼ ání, “Diyin God yeeʼ doo yáʼáshóonii tsʼídá doo ííléeh da, . . . doo ákwii éʼétʼéii tsʼídá doo ííléeh da.”—Job 34:​10-12.

Nihichʼįʼ nidahwiiʼnáago éí Diyin doo yee atínihiłʼı̨́į da. Díí Jesus ííshjání áyiilaa. Éí bídahoołʼaahii yił diné doo ooʼı̨́ı̨́góó biʼdizhchı̨́ı̨́ léiʼ dajiiłtsą́. “Hódahoołʼaahii nidahódééłkid: Naʼnitiní, háishąʼ bąąhági ádzaa, díí diné daatsʼí, hashchíinii daatsʼí bąąhági ádzaago biniinaa doo ajooʼı̨́ı̨́góó hoʼdizhchı̨́? Jesus áhodííniid, Díí diné bąąhági ádzaii, doodaiiʼ bishchíinii bąąhági ádzaii doo biniinaa da, nidi Diyin God bibee adziilii yee ááníiłii bee bééhodoozįįł biniyé ádzaa.”—John 9:​1-3.

Jesus éí bídahoołʼaahii díí doo ákótʼée da níigi yikʼee tsídadeesyiz. Háálá naałniih ádaatʼéii éí Diyin bitsʼą́ą́dóó hwiindzingo woodlą́. Jesus éí diné ooʼı̨́įgo ánáyiidlaa, ndi kójiidzaago éí achʼįʼ nahwiiʼná God bitsʼą́ą́dóó haʼníigo woodlą́ągi doo tʼáá aaníígóogo áyiilaa. (John 9:​6, 7) Áko dííshjı̨́įdi diné bee bichʼįʼ nidahwiiʼnáanii éí doo Diyin  yee atíháłʼı̨́į da, kótʼéego hoł béédahoyoozįįhgo baa hózhǫ́.

Diyin Bizaad bee hasihii

• “Diyin God éí nichxǫ́ʼíii doo yee naʼínítaah da, áádóó tʼáá bí diné doo łaʼ nayínítaah da.” (JAMES 1:13) Áko “nichxǫ́ʼíii” éí ląʼí nááhai bílaʼashdlaʼii beinítʼı̨́įgo, éí tah honiigááh, adiniih, dóó anoonééł, díí ałtso ádooldįįł.

• Jesus éí “diné bitah dahoneezgai tʼáá ałtso hadaałtʼé áńdajiidlaa.” (MATTHEW 8:16) Diyin biYeʼ éí diné tʼáá ałtso baa daheeskaii náyííłdzíiʼgo éí nahasdzáán bikááʼ tʼáá náhwiistʼą́ą́ ńtʼééʼ God biNahatʼaʼ ákótʼéego áʼdoolíiłgo yee ííshjání áyiilaa.

• Diyin God éí diné “dabinákʼeeshtoʼ tʼáá ałtso yá yidootʼoł, aniné ádin doo, áádóó atínáhodinidleeh ádin doo, áádóó cha ádin doo índa adiniih ádin doo, háálá áłtséédą́ą́ʼ dahólóonii bił yóóʼahóóyá.”—REVELATION 21:​3-5.

Áko haʼátʼíí biniyé bílaʼashdlaʼii dadiniihgo bichʼįʼ nidahwiiʼná? Díí tʼáá ałkʼidą́ą́ʼ bílaʼashdlaʼii yíndaʼídíłkidgo hoolzhish. Diyin éí doo bee bikʼíhátʼáah dago, háísh bikʼíhátʼáah doo? Díí tʼáá áłah naʼídíkid díí bikéédóó baa nídadíitʼįįł.