Diyin Bizaad biiʼ naaltsoos Genesis deiyíníiltaʼgo bídahwiilʼą́ą́ʼ, God éí áłtsé hastiin Ádam yił hoolneʼ: “Tsin naazkaadígíí bineestʼąʼ tʼáá ałtso tʼáá ni nínízingo niyą́ą doo, nidi tsin bineestʼąʼ bitsʼą́ą́dóó yáʼátʼééhjí índa doo yáʼátʼééhjí bééhózin dooleełii tsʼídá doo dííyı̨́įł da, háálá bąąhdóó ííníyą́ą́ʼ bijı̨́įdi tʼáá aaníí dadíítsaał.” (Genesis 2:16, 17) God bibee hazʼáanii bikʼeh hojíłʼı̨́įgo éí Ádam doo dazhdootsaał da ńtʼééʼ. Hoolʼáágóó dáʼákʼeh Íídendi hijiináa doo ńtʼééʼ.

Ádam éí God yikʼeh hóółʼįįdgóó hoolʼáágóó hijiináa doo ńtʼééʼ. Ndi God bibee hazʼáanii doo jíistsʼą́ąʼgo tsin bineestʼąʼ baa hóchįʼ yę́ę jííyą́ą́ʼ. (Genesis 3:1-6) Ádam doo akʼeh hojííłʼįįd yę́ę, biniinaa nihichʼįʼ nidahwiiʼná. Yilʼaadii Paul díí átʼéego yaa hoolneʼ: “Diné tʼááłazhdiltʼéhígíí hwee nahasdzáán bikáaʼgi ádił niʼiidzííh hazlı̨́ı̨́ʼ. Áko bąąhági átʼéii bee aniné hazlı̨́įʼgo nihokááʼ dineʼé tʼáá ałtso daniné silı̨́ı̨́ʼ, háálá tʼáá ádzíłtso ádił nidaʼdziisdzííʼ.” (Romans 5:12) “Diné tʼááłazhdiltʼéhígíí” éí Ádam átʼı̨́. Ndi haʼátʼíísh ádił niʼiidzííh, dóó haʼátʼíí biniinaa anoonééł bitsʼą́ą́dóó hazlı̨́ı̨́ʼ?

Ádam áátʼįįdígíí—God bibee hazʼáanii tʼáá bí íinízingo doo akʼeh hóółʼįįd yę́ę—éí ádił niʼiidzííh átʼé. (1 John 3:4) Áádóó tʼáá God éí Ádam ííłní, niʼiidzíihgi éí aniné bikʼeh niʼnílá. Ádam—dóó náásgóó daʼahílchíihii—éí God bibee hazʼáanii bikʼeh dahojííłʼįįdgo ádił niʼiidzííh dóó anoonééł ádin doo ńtʼééʼ. God éí bílaʼashdlaʼii hoolʼáágóó iiná bee yilyaa.

Diné “tʼáá ałtso daniné silı̨́ı̨́ʼ,” éí Diyin Bizaad nihił ííshjání áyiilaa. Ndi, daniiʼnéego tʼáásh  haʼátʼíhída nihiyiʼdi tʼahdii hiná? Tʼóó ahayóí éí aooʼ ádaaní, haʼátʼíhída nihiyiʼdi—hwiiʼ sizíinii deiłnínígíí—​doo dadootsaał da. Ákoósh God éí Ádam yichʼįʼ yoochʼííd áyiilaa? Ndagaʼ, biniinaaígíí daniiʼnéego haʼátʼíhída nihiyiʼdi tʼahdii hiná ládą́ą́ʼ, anoonééł éí ádił niʼiidzííh doo yikʼeh niʼdooléeł da. Éí God doo ákótʼéego áhyiłníi da ńtʼééʼ. Diyin Bizaad ání: “Diyin God doo biyoochʼííd wóleʼ átʼée da.” (Hebrews 6:18) Ákondi, Séítan éí Íiv yichʼįʼ yoochʼíidgo ání: “Doo tʼáá aaníí dínóohnéeł da.”—Genesis 3:4.

Kʼad díí éí naʼídídíilkił: Hwiiʼ sizíinii doo dadootsaał daígíí éí yoochʼííd bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ yitʼihgo, ákoshąʼ dajitsaahgo haa jiitʼįįh?

Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ naaltsoos Genesis ání: Jiihóvah “God éí niʼ bitsʼą́ą́dóó łeezh yee diné áyiilaa áádóó biyol yee hánííʼ góneʼ bee iináanii yee ííyolgo diné hwiiʼ sizíinii hinááh silı̨́ı̨́ʼ.” Díí saad “diné hwiiʼ sizíinii hinááh silı̨́ı̨́ʼ,” Hebrew kʼehjígo neʼphesh * deiłnínígíí bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ, éí “dahináanii nídídzihii” áhyiłní.—Genesis 2:7.

Bílaʼashdlaʼii éí hwiiʼ sizíinii doo dadootsaał daígíí doo biiʼ dahólǫ́ǫgo ádaalyaa. Ndi Diyin Bizaad ání, bílaʼashdlaʼii éí “diné dahiinánígíí” óolyé. Éí biniinaa saad “hwiiʼ sizíinii doo dadootsaał daígíí” Diyin Bizaad biiʼ, doo bikʼídíníitáał da.

Bílaʼashdlaʼii éí hwiiʼ sizíinii doo dadootsaał daígíí éí Diyin Bizaad doo yee naʼnitin da. Ákoshąʼ haʼátʼíí biniinaa oodląʼ ałʼąą ádaatʼéii éí hwiiʼ sizíinii doo dadootsaał daígíí yee nidaʼnitin? Díí naʼídíkidígíí éí ałkʼidą́ą́ʼ Ííjipdi nidaʼnitin yę́ę kʼad baa nídadíitʼįįł.

Fifth century B.C.E. góneʼ Gríik dineʼé Herodotus áníigo, “hwiiʼ sizíinii doo dadootsaał da nidaʼnitinígíí éí Ííjip dineʼé áłtsé yikééʼ dayiizįʼ.” Bábilan dineʼé éí hwiiʼ sizíinii doo dadootsaał daígíí ałdóʼ dayoodlą́ą́ ńtʼééʼ. Alexander the Great 332 B.C.E. Middle Eastjígo yikʼeh dadeesdlı̨́ı̨́ʼ yę́ędą́ą́ʼ, Gríik philosophers éí Gríik bikéyah biyiʼgóó tʼáá átʼéé ńtʼééʼ naʼnitin dadideezdláád.

First century C.E. góneʼ, Jew dabidineʼé naakigo dah yiikahígíí, Essenes dóó Férisii dineʼé éí diné ájídingo hwiiʼ sizíinii tʼahdii hiná yee nidaʼnitin ńtʼééʼ. The Jewish Encyclopedia ání: “Gríik bitsʼą́ą́dóó nitsáhákeesígíí dóó Plato philosophy éí hwiiʼ sizíinii doo dadootsaał da naʼnitinígíí éí Jew dineʼé dayoosdląąd.” First-century Jew dineʼé Josephus áníigo, díí naʼnitinígíí éí Diyin Bizaad doo bitsʼą́ą́dę́ęʼ da. Ákondi “Gríik dineʼé dabiyeʼ dayoodlánígíí” bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ, éí shı̨́ı̨́ doo tʼáá aaníí dahaneʼígíí ádaatʼé.

Gríik doo tʼáá aaníí nidaʼnitinígíí náásgóó dadideezdláadgo, łaʼ Daʼoodlání éí tʼáá bí naʼnitin ádayiilaa. Jona Lendering ání: “Plato áníigo éí nihiiʼ sizíinii yáʼátʼééh hazʼą́ą́dę́ę́ʼ silı̨́ı̨́ʼ, áádóó kʼad éí háadishı̨́ı̨́ yíchxǫʼgi dahiniiʼná, éí binahjįʼ philosophy dóó Christianity binaʼnitinígíí ałhąąh nideeʼnil.” Éí biniinaa díí yee naʼnitinígíí éí church dóó yah nídaajahígíí ałdóʼ dayoodlą́.

First century yę́ędą́ą́ʼ, yilʼaadii Paul tʼáá íídą́ą́ʼ átséedi ádííniid: “Tʼáadoo bahatʼaadí níłchʼi diyinii kóníigo yaa halneʼ: Átʼah náás hoolzhishgóó łaʼ níłchʼi bindaʼadloʼii índa níłchʼi bidaʼiiníziinii bindaʼnitin dayíistsʼą́ąʼgo Christ dayoodláanii yitsʼáhidookah.” (1 Timothy 4:1) Díí tʼáá aaníí bidahoolyaa! Hwiiʼ sizíinii doo dadootsaał da yee naʼnitinígíí éí łaʼ “níłchʼi bidaʼiiníziinii bindaʼnitin” átʼé. Éí doo Diyin Bizaad biiʼ naʼnitin átʼée da, ndi doo tʼáá aaníinii daʼoodlánígíí dóó philosophies bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ yitʼih.

Jesus ádííniid yę́ę éí haneʼ yáʼátʼéehii átʼé: “Tʼáá aaníinii nihił béédahodoozįįł, índa tʼáá aaníinii nihéédeididoochił.” (John 8:32) Diyin Bizaad bídahwiilʼą́ą́ʼígíí éí oodląʼ ałʼąą ádaatʼéii dabiyoochʼíídígíí bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ nihéédidoochił. Áádóó, Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ tʼáá aaníinii éí anoonéełgi bił ádaʼoolʼįįłii dóó álílee íʼoołʼįįłgo naʼadloʼ bee nahadlá ádaatʼéii bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ nihéédidoochił.—“ Daneeznánígíí Háájí Yileeh?” níníłʼı̨́.

Bílaʼashdlaʼii 70 doodaiiʼ 80 nááhaijįʼ dahijiináa doo, áádóó háadishı̨́ı̨́ hoolʼáágóó nááhojídlǫ́ǫ doo, éí Ánihiilaii doo nihá yinízin da ńtʼééʼ. Jiihóvah éí bílaʼashdlaʼii akʼeh dahojíłʼı̨́įgo nahasdzáán bikááʼ hoolʼáágóó kéédahatʼı̨́į doo, yinízingo áyiilaa. Díí tʼahdii yinízin. Díí binahjįʼ God éí diné ayóóʼáyóʼníigo ííshjání áyiilaa, dóó doo niʼ ádoolníił da. (Malachi 3:6) Psalm yikʼeʼashchínígíí áníigo éí bee haʼííníilníi doo: “Tʼáá ákogi ádaaníiłii hoolʼáágóó kéyah bííʼ dadooleeł, áádóó ákwii hoolʼáágóó kéédahatʼı̨́į doo.”—Psalm 37:29.