1. Ephesians 6:​11-13 bikʼehgo Jiihóvah éí haitʼéego nihaa áhályą́, ní? Łaʼ chʼíníʼaah.

JIIHÓVAH éí bá ndaalʼaʼí bidaʼanaʼí yitsʼąą ádaatʼée dooleełgi yee yíká análwoʼ. Séítan dóó demons éí nihiʼanaʼí danilı̨́. Áko Jiihóvah éí tʼáá íídą́ą́ʼ díí yee nihił hoolneʼ, áádóó bitsʼąą éʼétʼée doogo bee dooleełii nihá niinílá. (Ephesians 6:​11-13 yíníłtaʼ.) Jiihóvah nihíká análwoʼ índa baʼííníidlíigo ííníilzingo Séítan bikʼeh diidlı̨́į doo. Yilʼaadii Paul ánínę́ęgi átʼéego ádiiʼní: “Diyin God nihichʼijí nilı̨́įgo tʼáadoo nihikʼeshdódleʼí da.”—Rom. 8:31.

2. Haʼátʼíí baa nídadíitʼįįł?

² Jiihóvah yá naalʼaʼí niidlı̨́įgi éí Séítan dóó demons doo ayóó baa nitsídeiikees da. Jiihóvah baa ídahwiilʼaahgi dóó bá naʼaʼaʼgi tʼéiyá aláahdigo baa nitsídeiikees. (Ps. 25:5) Séítan binahagizii haʼátʼíí biniyé nihił béédahózingo yáʼátʼééh? Éí doo yóóʼanihidínóoʼah da biniyé. (2 Cor. 2:11) Séítan dóó demons íiyisíí yee indaʼaloʼii baa nídadíitʼįįł. Áádóó éí haitʼéego bikʼeh dadiidlı̨́į doo.

3. Álílee naʼadloʼ bee nahadlá haʼátʼíí óolyé?

³ Séítan dóó demons íiyisíí yee yóóʼadaʼniiʼáahii éí álílee naʼadloʼ bee nahadlá. Diné kótʼéego álílee naʼadloʼ bee nahadlá éí díí diyin bitsʼą́ą́dóó átʼéego ayóó beʼeshniih daaní. Ndi díí éí doo Diyin bitsʼą́ą́dóo da. Łaʼ éí nidadilniihii chooʼı̨́įgo doodaiiʼ yá biiʼ dahólóonii bee naalkaahgo éí náasdi áhodooníiłii baa chʼíhwiishʼaahgo shił bééhózin daaní. Łaʼ éí ádaadinę́ę yichʼįʼ yádaałtiʼ ádahodilʼı̨́į łeh. Áádóó  náánáłaʼ éí ihondzingo iiníziin, doodaiiʼ magic ádaatʼéii, índa adigąsh yee nidaalnish. *

4. Álílee naʼadloʼ bee nahadlá éí haitʼéego daʼníłtsʼą́ą́ʼgóó woodlą́?

⁴ Álílee naʼadloʼ bee nahadlá éí haitʼéego daʼníłtsʼą́ą́ʼgóó woodlą́? Latin America, Caribbean, índa Africa éí kótʼéhígíí nidaaskááʼ, éí magic, ihondzingo iiníziin, adigąsh, índa níłchʼi danilı̨́įgo doo yáʼádaashxóonii bił ałchʼįʼ yátiʼgo éí tʼáá ałtsogóó bee ádaʼoolʼįįł. Háadi shı̨́ı̨́ kééhwiitʼı̨́į ndi, díí bitsʼąą bee ádaa áhwiilyą́ą doo. Háálá “nahasdzáán tʼáá siʼą́ą́ nítʼééʼ yinaʼaloʼii” Séítan éí ákótʼéego yóóʼiʼniiʼááh.—Rev. 12:9.

5. Jiihóvah éí álílee naʼadloʼ bee nahadlá haitʼéego yaa nitsíkees?

⁵ Jiihóvah éí “Diyin God tʼáá aaníinii” nilı̨́. (Ps. 31:5) Áko Jiihóvah éí álílee naʼadloʼ bee nahadlá haitʼéego yaa nitsíkees? Doo yíłdin da! Jiihóvah éí Ízrel dineʼé kwíidííniid: “Nihitahgóó tʼááká hayeʼ, doodaiiʼ hatsiʼ jidiłidgo náájiyółniih yíilaʼ; tʼááká łaʼda nidadilniihii choyoołʼı̨́ yíilaʼ; tʼááká łaʼda áhodooníiłii neiłkaah yíilaʼ; tʼááká łaʼda ihondzin yaa chʼíhwiiʼaah yíilaʼ; tʼááká łaʼda adigąsh yaa naaghá yíilaʼ; tʼááká łaʼda biʼiiníziin yíilaʼ; tʼááká łaʼda chʼı̨́įdii yábiiłtiʼ yíilaʼ; tʼááká łaʼda álíleego níłchʼi yee haniih yíilaʼ; tʼááká łaʼda chʼı̨́įdii yił ałchʼįʼ yáłtiʼ yíilaʼ. Kódaatʼéii baa dajíkáhígíí tʼáá ádzíłtso Bóhólníihii [Jiihóvah] doo hółdin da.” (Deut. 18:​10-12) Oodlání éí díí bee hazʼáanii Ízrel dineʼé baa deetʼánę́ę doo bikʼéstiʼ da. Ndi, Jiihóvah éí díí yaa nitsékeesgi doo łah ánáʼnéeh da.—Mal. 3:6.

6. (a) Séítan haitʼéego diné atíyoolííł? (b) Ecclesiastes 9:5 éí ádaadinę́ę haitʼéego yaa halneʼ?

⁶ Jiihóvah éí álílee naʼadloʼ bee nahadlá tʼáadoo baa nídaatʼíní nihiłní, háálá bił bééhózingo Séítan éí diné yee atíyoolííł. Éí yee yoochʼííd ííłʼı̨́, łaʼ éí ádaadinę́ę háadi shı̨́ı̨́ náádahiʼná níigo yee biyoochʼííd. (Ecclesiastes 9:5 yíníłtaʼ.) Áádóó éí yee diné yił hółyéeʼgo Jiihóvah yitsʼą́ąjįʼ diné kwííłʼı̨́. Yiniyé átʼínígíí éí níłchʼi danilı̨́įgo doo yáʼádaashxóonii badaʼjólíi doo nízin, Jiihóvah éí ndagaʼ.

7. Jiihóvah éí haʼátʼíí nihiłní?

⁷ Nihił béédahoozingo kótʼéego Séítan dóó demons bitsʼąą ádanohtʼée dooleeł nihiłní Jiihóvah. Łaʼ baa nídadíitʼįįł.

8. (a) Haʼátʼíí íiyisíí bee níłchʼi danilı̨́įgo doo yáʼádaashxóonii bitsʼąą ániitʼé? (b) Psalm 146:4 éí anoonééł haitʼéego Séítan yee biyoochʼííd ní?

⁸ Diyin Bizaad yíníiltaʼgo hazhóʼó nabikʼítsíilkees doo. Kótʼéego éí bee yéigo níłchʼi danilı̨́įgo doo yáʼádaashxóonii bitsʼąą kóniitʼée doo. Diyin Bizaad éí diltłish yéigo deeníinii nahalingo éí bee Séítan yoochʼííd ííłʼíinii bahatʼaadí ádeeleʼ. (Eph. 6:17) Diyin Bizaad éí ádaadinę́ę tʼah dahiináago éí dahináanii yił ałchʼįʼ yádaałtiʼ haʼníigi yoochʼííd átʼéego ííshjání ííłʼı̨́. (Psalm 146:4 yíníłtaʼ.) Áádóó ałdóʼ áníigo tsʼídá Jiihóvah tʼéiyá tʼah doo ádaanéehii yaa halneʼgi bee baʼahódlí. (Isa. 45:21; 46:10) Tʼáá ahąąh Diyin Bizaad yíníiltaʼgo hazhóʼó nabikʼítsíilkeesgo éí níłchʼi danilı̨́įgo doo  yáʼádaashxóonii bitsʼąą ániitʼéego yee dabiyoochʼíidii jiniidláago ánihósin.

9. Álíleego níłchʼi bee haʼniihii haitʼéhígíí bitsʼąą ániitʼée doo?

⁹ Álílee naʼadloʼ bee nahadlá tʼáadoo bee aniitahí doo. Jiihóvah Yá Naalʼaʼí niidlı̨́įgi kódaatʼéii tsʼídá doo bee aniitah da doo. Spirit mediums ádaatʼéii doo łaʼ baa diidáał da, doodaiiʼ ádaadinę́ę doo łaʼ bił ałchʼįʼ yéiiltiʼ da doo. Baa nídasíitʼįįd yę́ęgi átʼéego, diné yóóʼálnéehgo binahjįʼ ádaʼoolʼįįłii doo bee aniitah da doo. Áádóó náasdi ádahootʼée dooleełgi shił bééhodoozįįł niidzingo éí astrology doodaiiʼ fortune-teller ádaatʼéii doo choidiilʼįįł da. (Isa. 8:19) Nihił béédahózingo kótʼéego éʼélʼíinii baa dahadzid, háálá éí Séítan dóó demons wóshdę́ę́ʼ bidiʼní nahalingo bá ashjaʼ íilyaa doo.

10. Tʼáá aaníinii bee naʼnitin łaʼ yídahoołʼą́ąʼgo haadaadzaa?

¹⁰ Álílee naʼadloʼ bee nahadlá bił nidaaztʼiʼii dadohłid. Ałkʼidą́ą́ʼ Oodlání Éfesasdi kéédahatʼínę́ę kódaatʼéii yee daʼatah ńtʼééʼ. Tʼáá aaníinii bee naʼnitin yídahoołʼą́ąʼgo kódaadzaa. “Diné naʼadloʼ bee nidahojiłáii ląʼí handaaltsoos áłah ádajiilaago diné tʼáá ałtso dabinááł dazhdííłid.” (Acts 19:19) Tʼáá ájíłtso éí tʼáá aaníí díí níłchʼi danilı̨́įgo doo yáʼádaashxóonii bitsʼąą ádaniitʼée doo dazhniizı̨́ı̨́ʼ. Handaaltsoos álílee bikʼehgo álʼínę́ę ląʼí béeso bąąh daʼílı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Áko díí handaaltsoos éí łahjįʼ baa dahizhdoonił doodaiiʼ haa nidahidoonih ńtʼéeʼ ndi, dazhdííłid. Éí Jiihóvah bił dahojíshǫ́ǫ́jí áłtsé yaa nitsídaakees, naaltsoos bąąh adooleełígíí éí ndagaʼ.

11. 2 Corinthians 6:17 bikʼehgo haʼátʼíí biniyé ałkʼidą́ą́ʼ Oodlání yę́ę bedaʼiilʼı̨́į doo, áádóó éí haitʼéego bedaʼiilʼı̨́į doo?

¹¹ Ałkʼidą́ą́ʼ daʼoodlání yę́ę haitʼéego bedaʼiilʼı̨́į doo? Kwíidzaago nihá yáʼátʼéeh doo, éí álílee naʼadloʼ bee nahadlá bił  nidaaztʼiʼii adidííłkʼą́ą́ł. Éí níłchʼi danilı̨́įgo doo yáʼádaashxóonii bitsʼąą haʼátʼíí shı̨́ı̨́ áchʼą́ą́h naalyéii ádaatʼéii ałtso nahjįʼ kódiilnííł.—2 Corinthians 6:17 yíníłtaʼ.

12. Bee ákʼihwiiltaʼii haitʼéego baa nitsíikees doo?

¹² Bee ákʼihóltaʼii bee ádaa áhólyą́. Díí baa nitsíníkees: ‘Naaltsoos daóltaʼígíí índa Internet biiʼjįʼ éí álílee naʼadloʼgo bee nahadlá, éísh baa ííníshtaʼ? Sin yísístsʼą́ʼígíí, shinááł ndaalkidígíí, índa bee nidaʼaʼnéiishąʼ? Álílee naʼadloʼgo bee nahadlá éísh bee ákʼihashtaʼ? Daʼ éísh vampires, zombies, doodaiiʼ níłchʼi danilı̨́įgo doo yáʼádaashxóonii bitsʼą́ą́dóó ádaatʼé? Magic, adigąsh, doodaiiʼ ihondzin éísh tʼáadoo átʼéhí da nahalingo nideiłkid?’ Fantasies doodaiiʼ fairy tales ádaatʼéii ndaalkidígíí éí doo tʼáá altso kódaatʼéii bił nídaaztʼiʼ da. Díí bee ádaa ákoniidzingo éí Jiihóvah doo yíłdinii bitsʼąą ánítʼéego bee áʼdííníilzin. Áko Diyin bidááhdóó éí ‘doo shiʼdiiłʼáhígóó íínísin.’—Acts 24:16. *

13. Haʼátʼíí éí tʼáadoo íitʼįįłí doo?

¹³ Demons tʼáadoo baa nahólneʼí. Jesus áátʼįįdígíí bikʼeh ádeiiʼníił doo. (1 Pet. 2:21) Éí tʼah doo nahasdzáán yikááʼ yigháhą́ądą́ą́ʼ yáʼąąshdi bighan ńtʼééʼ, áko Séítan dóó demons ádaaníiłgi bił bééhózin. Éí ádaatʼįįd yę́ę tʼáadoo yaa nahasneʼ da. Jesus éí Jiihóvah yá halneʼé nishłı̨́ nízin, Séítan éí ndagaʼ. Áko Jesus bedaʼiilʼı̨́įgo demons tʼáadoo baa nidahwiilneʼí doo. Ndi, tʼáá aaníinii éí “shijéí bee yáʼátʼéehii baa hodeeshnihii wóʼą́ą́lı̨́,” diiʼníi doo.—Ps. 45:1.

14. Níłchʼi danilı̨́įgo doo yáʼádaashxóonii haʼátʼíí biniyé tʼáadoo béédeiildzidí doo?

 ¹⁴ Níłchʼi danilı̨́įgo doo yáʼádaashxóonii éí tʼáadoo béédeiildzidí doo. Doo yáʼátʼéhígi átʼéégóó nihił hwiidooʼaałgo átʼé. Tʼáadoo naólníinii doo áhodoonííł yę́ęgi, naałniih, doodaiiʼ anoonééł ádaatʼéii nihaa nídootʼįįł. Ndi díí éí níłchʼi danilı̨́įgo doo yáʼádaashxóonii ádaatʼı̨́ doo niidzin da doo. Diyin Bizaad áníigo éí diné “tʼáadoo kótʼé ílíní doo bá yáʼátʼéehii bikʼi hwiileeh.” (Eccl. 9:12) Jiihóvah éí demons yilááh ábóodziilgo átʼéegi ííshjání áyiilaa. Łah Séítan éí Job beʼiiná doo haada díílíił da, bidííniid Diyin. (Job 2:6) Mózes biyóołkááł yę́ędą́ą́ʼ éí Ííjipdi álíleego ádaʼoołʼįįłii yę́ę Jiihóvah bibee adziil yee hakʼeh deesdlı̨́ı̨́ʼ. (Ex. 8:18; 9:11) Jiihóvah bibee adziilii yee Jesus éí Séítan dóó demons yikʼeh deesdlı̨́įʼgo yáʼąąshdę́ę́ʼ nahasdzáán bikáajįʼ adahiyiistłʼííd. Áádóó tʼahádóó aʼáán doo nihoodzą́ą́ góyaa abidiʼyooltłʼił, áko éí doo atínáádaʼałʼı̨́į da doo.—Rev. 12:9; 20:​2, 3.

15. Jiihóvah éí bidineʼé yaa áhályą́ągi haitʼéego ląʼígóó ííshjánígo ííłʼı̨́?

¹⁵ Jiihóvah éí bidineʼé yaa áhályą́ągi ląʼígóó ííshjánígo ííłʼı̨́. Łaʼ éí: Nahasdzáán bikááʼgóó nidahwiilneʼ dóó nidaʼniitin. (Matt. 28:​19, 20) Áko díí átʼéego ádaʼiilʼı̨́įgo Séítan tʼóó baaʼihgo yee atíʼoolíiłii ííshjánígo ádeiilʼı̨́. Nihindaanish nihitsʼą́ą́ʼ neʼ ázhdoolíiłgi doo bízhneelʼą́ą da. Áko éí bąą díí níłchʼi danilı̨́įgo doo yáʼádaashxóonii tʼáadoo béédeiildzidí doo. Nihił béédahózingo Jiihóvah “éí diné dabijéí yee hachʼįʼ tʼáá ákogi ádaatʼéii yá bidziilgo íʼdólzin doo biniyé nihokááʼgóó tʼáá átʼéé nítʼééʼ haʼasííd.” (2 Chron. 16:9) Wołí bee Jiihóvah bikééʼ nisiidzı̨́įgo níłchʼi danilı̨́įgo doo yáʼádaashxóonii éí hoolʼáágóó iiná doo nihighadazhdooléeł da.

16-17. Níłchʼi danilı̨́įgo doo yáʼádaashxóonii bitsʼąą éʼétʼé dooleełgi łaʼ chʼíníʼaah.

¹⁶ Doo hoł yééʼgóogo éí níłchʼi danilı̨́įgo doo yáʼádaashxóonii bitsʼąą áhátʼée  doo. Íiyisíí éí akʼis doodaiiʼ akʼéí akʼijįʼ danilı̨́įgo nantłʼa. Azhą́ ákótʼée ndi, Jiihóvah éí doo bił daayéʼígíí yikʼihadlí. Nihisister Erica éí Ghanadę́ę́ʼ naaghá, kótʼéego baa haneʼ. Éí 21 honááhaigo Diyin Bizaad bíhojiiłʼaahgo baa nízhdiidzá. Hazhéʼé éí priest nilı̨́įgo álílee yee nahałá. Áko hazhéʼé bidiyin yichʼįʼ nahałáhígíí éí atsįʼ bichʼįʼ nááhániihii jidooyı̨́ı̨́ł hodóʼní. Ndi, Erica éí doo ádeeshníił da jidííniidgo éí hakʼéí bidiyin tʼóó baaʼihgo bá háínídzííʼ dahałní. Hakʼéí bidiyin éí hániʼ dóó hatsʼíís atíidoolííł danízin.

¹⁷ Erica éí bikʼéí bibee ádaʼoolʼįįłii tsʼídá bikʼehgóó ázhʼdoolííł dahóʼní. Azhą́ hakʼéí bitsʼą́ąjįʼ dashdidoogáał ndi, tʼáadoo akʼehgóó ájiidzaa da. Jiihóvah Yá Dahalneʼé łaʼ bighangi bił nijíiztą́ą́ ńtʼééʼ. Kótʼéego Erica bikʼéí ániidíii Jiihóvah yee hakʼihasdliʼ, éí bił daʼjoodlánígíí habrothers dóó hasisters daazlı̨́ı̨́ʼ. (Mark 10:​29, 30) Azhą́ shı̨́ı̨́ hakʼéí yóóʼadahodeezʼą́ áádóó honaalyeʼé hatsʼą́ą́ʼ adeideeskʼą́ąʼ ndi, wołí bee Jiihóvah baʼjólí, áádóó baptize áhoʼdilyaa, éí kʼad regular pioneer jílı̨́. Demons éí doo ayóó bééjíldzid da. Hakʼéí kóbijiní, “Jiihóvah yéédahodoosįįłgo níłchʼi danilı̨́įgo doo yáʼádaashxóonii bitsʼą́ąjįʼ kóhodoolííł dishníigo tʼáá ákwii jı̨́ há sodiszin.”

18. Jiihóvah badaʼííníidlíigo haʼátʼíí yee nihikʼihadlí?

¹⁸ Tʼáá áníiltso éí doo tʼáá kótʼéego niheʼoodląʼ bee nihíhodínóotah da. Ndi, tʼáá áníiltso éí níłchʼi danilı̨́įgo doo yáʼádaashxóonii bitsʼąą ániitʼéego Jiihóvah badaʼííníidlíi doo. Ákódeitʼı̨́įgo éí ląʼígóó bee nihikʼihojidlíi doo, áádóó Séítan yee biyoochʼíidii doo yee yóóʼanihidínóoʼah da. Áádóó nááʼáłdóʼ éí demons tʼáadoo béédeiildzidígo Jiihóvah bá nideiilʼaʼ. Tsʼídá aláahdiígíí éí Jiihóvah nihikʼis nilı̨́įgi yéigo bidziilgo ádeíníilzin doo. James ání: “Diyin God baa ádadiyohtʼaah. [Séítan] bichʼįʼ nidaałdzilgo nihitsʼádoolwoł. Diyin God ahánígo bił honiidlǫ́ǫ doo, áádóó bí ałdóʼ ahánígo nihił hólǫ́ǫ doo.”—Jas. 4:​7, 8, NW.