1-2. Haʼátʼíí binahjįʼ bee naʼnitinii éí 1 Peter 2:21 bee bikʼidiʼdíítı̨́ı̨́ł?

TʼÓÓ náhádzidgo yas biyiʼ góneʼ hike ádaʼohłééh lá jiní. Guide ídlı̨́įgi ayóó yiyiichįįhii nihooʼishgo nihilą́ąjįʼ yigááł. Éí yas biyiʼ góneʼ abikééʼ. Ńtʼééʼ guide nihaa diiyá, ndi doo nił yéeʼ da. Bił hike ádaʼiléhígíí éí guide áhą́digo bikékʼehgóó wohkah.

² Jiihóvah bidineʼé niidlíinii éí tʼóó náhádzidgóó hike ádaʼiilnéeh nahalin, éí tʼóó baaʼihgo hazʼą́ągo biiʼ kééhwiitʼı̨́. Baa ahééh daniidzingo Jiihóvah éí tsʼídá yáʼátʼéehii guide nilı̨́įgo nihá niiníłtı̨́. Éí biYeʼ Jesus Christ, bí áhą́digo bikékʼehgóó yiidáał doo. (1 Pet. 2:21) Yilʼaadii Peter éí Jesus guide nilı̨́ nahalingo yee haadzííʼ. Éí guide halą́ąjįʼ abikéʼígi átʼéego áʼiilaa, áko éí Jesus bikééʼ yiidáał doo. Díí bitsʼą́ą́dóó tááʼ naʼídíkid baa nídadíitʼįįł: Éí Jesus bikékʼehgóó oodááł haʼátʼíí óolyé, áádóó éí haʼátʼíí biniyé, índa haitʼéego ádiiʼnííł?

3. Łaʼda bikékʼehgóó oodáałgo haʼátʼíí óolyé?

³ Diyin Bizaad áníigo łaʼda bikékʼehgóó oodáałgo éí bikékʼehgóó hweʼiinaʼ joołtʼihgo ááhyiłní. (Gen. 6:9; Prov. 4:26) Łaʼda haitʼéego shı̨́ı̨́ níyáago éí abikéeʼgo áyiilaa nahalin. Áko łaʼda bikékʼehgóó yiidáałgo éí beʼiilʼı̨́įgo átʼé.

4. Jesus bikékʼehgóó oodáałgo haʼátʼíí óolyé?

 ⁴ Áko Jesus bikékʼehgóó oodáałgo haʼátʼíí óolyé? Éí áátʼįįdgi beʼiilʼı̨́į dooleełgo óolyé. Theme text áníigi yilʼaadii Peter éí Jesus bichʼįʼ nahwiisʼnáaʼgo biniinaa yáʼátʼéehgo áátʼįįd yę́ęgi yaa yáłtiʼ. Ndi ląʼígóó Jesus beʼiilʼı̨́į dooleełígíí dahólǫ́. (1 Pet. 2:18-25) Éí saad yee hahaadzíiʼii índa áátʼįįd yę́ęgi bedaʼiilʼı̨́į doo.

5. Bílaʼashdlaʼii niʼiisíihii daniidlı̨́, ákoósh Jesus áátʼįįdgi bedaʼiilʼı̨́į doo? Éí haʼátʼíí biniyé?

⁵ Bílaʼashdlaʼii niʼiisíihii daniidlı̨́, ákoósh Jesus áátʼįįdgi bedaʼiilʼı̨́į doo? Aooʼ, bíighahgo átʼé. Ndi Peter éí tʼáadoo nidaʼayohsíhígo Jesus bikékʼehgóó deínóhkááh, doo nihiłníi da. Éí áhą́digo ‘bikʼehgo bikééʼ dayínóhkááh’ nihiłní. Áko tʼáá bíniilʼánígi átʼéego ákwíitʼı̨́įgo éí yilʼaadii John yee haadzííʼ yę́ę beʼiilʼı̨́į doo, éí ání: “Jesus Christ naayá yę́ęgi átʼéego joogáał doo.”—1 John 2:6.

6-7. Jesus bikékʼehgóó yiidáałgo éí haitʼéego áhą́digo Jiihóvah bikʼis diidleeł?

⁶ Jesus bikékʼehgóó yiidáałgo éí áhą́digo Jiihóvah bikʼis diidleeł. Haʼátʼíí biniyé ákótʼée doo, diiʼní? Jó áłtsé éí, Diyin bił honiilzhǫ́ǫ dooleełgi Jesus nizhónígo nihá áʼiilaa. (John 8:29) Áko Jesus bikékʼehgóó yiidáałgo Jiihóvah bił honiilzhǫ́ǫ doo. Tʼáá aaníí yiniidlą́ągo éí Nihizhéʼé áhą́dígo nihił nilı̨́į doo.—Jas. 4:8, New World Translation.

⁷ Naaki góneʼ biniyéhígíí éí, Jesus tsʼídá nizhónígo Bizhéʼé yeʼiilaa. Éí bąą Jesus ání: “Tʼáá háiida shiiłtsánígíí éí aTaaʼ yiyiiłtsą́.” (John 14:9) Jesus yee átʼéii índa diné yaa nitsíkeesgi bedaʼiilʼı̨́į dooleełgo átʼé. Éí diné łaʼ leprosy bee bąąh dahazʼą́ągo yaa aʼááh niizı̨́ı̨́ʼ, áádóó asdzání łaʼ tʼáá yéigo bąąh dahazʼą́ągo ałdóʼ  yaa joozbaʼ, índa ayóóʼádayóʼníinii bitsʼą́ą́ʼ ádaadinii ałdóʼ yaa aʼááh niizı̨́ı̨́ʼ. Áko kótʼéego Jesus bedaʼiilʼı̨́įgo éí Jiihóvah ałdóʼ bedaʼiilʼı̨́. (Mark 1:40, 41; 5:25-34; John 11:33-35) Áádóó tʼáá yédígo Jiihóvah yee átʼéii bedaʼiilʼı̨́įgo ayóó nihikʼis dooleeł.

8. Jesus bikékʼehgóó yiidáałgo éí nihookááʼ bił nidahaztʼiʼii haitʼéego bikʼeh diidlı̨́į doo?

⁸ Jesus bikékʼehgóó yiidáałgo éí nihookááʼ bił nidahaztʼiʼii ndaʼnółtłʼaii bikʼeh diidlı̨́įgo yee nihíká análwoʼ. Jesus bidiʼyoolyééł bichʼįʼ hoolzhishgo kóníigo haadzííʼ: “Nihookááʼ bił nidahaztʼiʼii bikʼeh déshdlı̨́ı̨́ʼ.” (John 16:33) Éí nihokááʼ bił nidahaztʼiʼii bintsíkees, goals ádaatʼéii, índa diné ádaaníiłgi éí bikʼeh déshdlı̨́ı̨́ʼ ní. Jesus éí nahasdzáán bikáaʼjįʼ biniyé biʼdoolʼaadígíí tʼáadoo yaa yooznah da. Éí Jiihóvah bizhí dólzin ádoolnííł yiniyé níyá. Áko nihíshąʼ? Jiihóvah bá nideilʼaʼgi nihitsʼą́ą́ʼ yidinółtłʼahii tʼóó ahayóí dahólǫ́. Jesus áátʼįįdígi átʼéego Jiihóvah íinízinii íiʼníił dooleełgo tʼéiyá baa nitsíikeesgo nihí ałdóʼ ‘akʼeh didiidleełgo átʼé.’—1 John 5:5.

9. Iiná doo ninítʼiʼii beʼatiingóó yiidáał doogo haʼátʼíí íiʼníił doo?

⁹ Jesus bikékʼehgóó joogáałgo éí iiná doo nítʼiʼii bichʼįʼ honítʼiʼ. Dinééh léiʼ ayóó átʼı̨́įgo éí iiná doo ninítʼiʼii haitʼéego shee hodooleeł níigo naʼídééłkid áádóó Jesus ábíłní: “Shikééʼ yínááł.” (Matt. 19:16-21) Áádóó Christ jílı̨́įgi doo dayoodlánígíí, éí ábijiní: “Shidibé shiinééʼ deidiitsʼaʼ . . . índa iiná doo ninítʼiʼii baa hidishʼaah.” (John 10:24-29) Nikodíímas éí Sanhedrindóó átʼah dah jizdá. Éí Jesus binaʼnitinii łaʼ baa ínááhwiideeshʼááł jinízin, áko Jesus áháłní: “Tʼáá háiida hweʼoodląʼ bikʼehgóó joogáłígíí éí iiná doo ninítʼiʼii hwee hólǫ́ǫ dooleeł.” (John 3:16, NW) Nihí éí Jesus deiniidlą́, áko éí yee naʼneeztą́ąʼii bikʼehgo yiidááł áádóó áátʼįįdgi bedaʼiilʼı̨́. Ákwíitʼı̨́įgo éí iiná doo ninítʼiʼii beʼatiingóó yiidááł.—Matt. 7:14.

10. Haitʼéego Jesus hazhóʼó bééhodiilzįįł? (John 17:3)

¹⁰ Tʼah doo Jesus bikékʼehgóó dah diidááhgóó áłtsé éí hazhóʼó bééhodiilzįįł. (John 17:3 yíníłtaʼ.) Jesus hazhóʼó bééhodiilzįįłgo éí yee átʼéiigi, nitsíkeesgi, índa bikʼehgo yigáałii tʼáá yédígo baa íhwiilʼaah doo. Jiihóvah bá neelʼaʼgo díkwíí shı̨́ı̨́ nááhai ndi, Bí índa biYeʼ tʼáá yédígo baa íhwiilʼaahgo yiidáał doo.

11. Gospels haʼátʼíí biiʼ baa haneʼ?

¹¹ Jiihóvah éí Jesus hazhóʼó bééhodiilzįįł biniyé Diyin Bizaad biiʼ Gospels dı̨́įʼgo nihá yiih yiyíínil. Jesus beʼiinaʼ yíníłtaʼgi  índa nahasneʼgi yaa halneʼgo ályaa. Díí dı̨́įʼgo naaltsoos éí Jesus hahásdzíiʼgi, áátʼįįdgi, áádóó nitsíkees ńtʼéeʼgi yaa halneʼ. Áádóó ałdóʼ Jesus áátʼįįdgi hazhóʼó ‘baa nitsídeikees’ dooleełgo yee nihíká análwoʼ. (Heb. 12:3) Jesus bikékʼehgóó oodáał dooleełgi nihá áyiilaago baa haneʼ. Áko díí Gospels yíníiltaʼgo tʼáá yédígo Jesus bééhodiilzįįł. Áko éí áhą́digo bikékʼehgóó nihidiiltaałgo yiidáał doo.

12. Gospels haitʼéego nihíká adoolwoł?

¹² Gospels nihíká adoolwołgo éí doo tʼóó yíníiltaʼ da doo. Bá náhwiilʼaahgo hazhóʼó baa íhwiilʼaahgo hazhóʼó nabikʼítsíilkees doo. (Compare Joshua 1:8.) Gospels yíníiltaʼgo éí nabikʼítsíilkeesgo nihíká adoolwołgi áádóó baa ííníiltaʼígíí bikʼehgóó áʼdiilníiłgi baa nídadíitʼįįł.

13. Gospels baa dahaneʼii haitʼéego tʼáá aaníí nidáahgi áhoonííł nahalingo áníłʼı̨́į doo?

¹³ Áłtsé éí, Gospels baa dahaneʼii tʼáá aaníí nidáahgi áhoonííł nahalingo áníłʼı̨́. Tʼáá aaníí yíníʼı̨́, dinitsʼaʼ, índa ánósingi imagine áníłʼı̨́. Jiihóvah bidineʼé bipublications ádayiilaaígíí biiʼdóó kódaatʼéégóó research áníłʼı̨́įgo yee níká análwoʼ doo. Tʼah doo ádahanéhę́ę doodaiiʼ bikéédóó ádahóótʼįįd yę́ę hazhóʼó níníłʼı̨́. Áádóó diné baa dahaneʼígíí índa haaʼígi shı̨́ı̨́ ádahooníiłgi hazhóʼó research ádíílííł. Índa náánáłahjįʼ Gospels tʼáá éí yaa halneʼígíí ałdóʼ bił achʼįʼ naninil. Gospels ádayiilaaígíí łahgóó doo yaa chʼídahwiizʼą́ą da.

14-15. Gospels baa ííníłtaʼígíí haitʼéego bikʼehgóó áʼdíílííł?

¹⁴ Naaki góneʼ éí, Gospels baa ííníłtaʼígíí bikʼehgóó áánííł. (John 13:17) Éí baa ííníłtaʼgo bikéédóó díí baa nitsíníkees doo: ‘Díí lá haaʼígi bikʼehgóó áʼdeeshłííł? Díí lá haitʼéego łaʼda bee bíká adeeshwoł?’ Łaʼda baa tsídííkosgo díí bitsʼą́ą́dóó nanítinii bíhwiiniłʼą́ʼígíí bee bił náhodíílnih.

 ¹⁵ Díí naakigo chʼétʼánígíí haitʼéego beʼdiilníiłgi baa nídadíitʼįįł. Éí templegi asdzání bąąh áhásdįįdii bahojoobáʼíii Jesus yaa ákoniizı̨́ı̨́ʼ yę́ęgi baa nídadíitʼįįł.

16. Mark 12:41 imagine áníłʼı̨́įgo baa hólneʼ.

¹⁶ Baa haneʼígíí tʼáá aaníí áhooníiłgo ánílééh. (Mark 12:41 yíníłtaʼ.) Díí imagine ánílééh: Éí Nisan 11, 33 C.E. yę́ędą́ą́ʼ nahalzhiishgo áhoonííł. Jesus éí bidiʼyoolyéełgo bichʼįʼ hoolzhish. Éí templegi nazhnitingo kʼasdą́ą́ʼ hwee iʼííʼą. Ákwii religious leaders hakʼijįʼ danilı̨́įgo haʼátʼíí bee bóhólnííh shı̨́ı̨́ bikʼehgo díí baa naniná ádahałní. Áádóó łą́ą́dę́ę́ʼ éí naʼídíkid bee tsístłʼah dahodíníilchééł danízingo nitsídaahkeesii ałdóʼ ákwii nidaháaztą́. (Mark 11:27-33; 12:13-34) Ńtʼééʼ Jesus éí temple biyiʼgi łahjígo dah náázhdiidzá. Éí ákwii béeso adahaʼníłígíí bíighahgi jineezdáh. Hanááł diné tʼóó ahayóí béeso adayiiznil. Ląʼí éí daʼatʼíinii béeso tʼóó ahayóí adayiiznil. Áko éí ayóó íitsʼaʼgo béeso biih hindééh.

17. Asdzání bąąh áhásdįįdii bahojoobáʼíii Mark 12:42 haitʼéego yaa halneʼ?

¹⁷ Mark 12:42 yíníłtaʼ. Ńtʼééʼ hodiinaʼgo Jesus éí ‘asdzání bąąh áhásdįįdii bahojoobáʼíii’ nilı̨́įgo yaa ákoniizı̨́ı̨́ʼ. (Luke 21:2) Tʼáadoo leʼé bídin jílíinii habéeso ndi bąąh ádin. Ákótʼée ndi, béeso biih hiʼníiłjįʼ nizhníyá áádóó diné doo haa ákódanízin da. Béeso yázhí naaki biih jíínilgo tʼáadoo shı̨́ı̨́ ayóó íistsʼą́ąʼ da. Jesus éí haa ákoniizı̨́įʼgo béeso yázhí tsʼídá aʼohgo ílíinii íídą́ą́ʼ nidanideeh yę́ę yiih yiyíínil. Éí tʼááłáʼí tsídiiłbáhí doodı̨́ı̨́ł biniyé béeso bee nahidoonihgi doo ndi bíighah da.

18. Mark 12:43, 44 éí asdzání bąąh áhásdįįdii Jesus haitʼéego há haadzííʼ?

¹⁸ Mark 12:43, 44 yíníłtaʼ. Jesus éí díí asdzání bąąh áhásdįįdii ayóó átʼéego yaa haznih. Áko hódahoołʼaahii hágo bizhdííniidgo ábijiní: “Díí asdzání bąąh áhásdįįdii bahojoobáʼí nidi, éí béeso ahiʼníiłjįʼ béeso adayiiznilígíí tʼáá ałtso yiláahgo béeso ayíínil.” Daʼjitʼíinii éí “tʼáá ádzíłtso tʼáá ałtsoní bee bilááh dazhneelʼánígíí éí ląʼí adadziiznil, nidi díí asdzání tʼáá íiyisí bahojoobáʼí nidi, tʼáá bee hólónígi ayíínil, yee hináanii nidi tʼáá ałtso.” Díí asdzání bąąh áhásdįįdii bahojoobáʼíii habéeso shı̨́ı̨́ ałtso ajíínil, ákondi Jiihóvah éí shaa áhályą́ą doo jinízingo shı̨́ı̨́ joosdląąd.—Ps. 26:3.

19. Jesus éí asdzání bąąh áhásdįįdii yaa haadzíiʼgi, haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bóhooʼaah?

¹⁹ Díí baa haneʼígíí bikʼeh áánííł. Díí baa nitsíníkees: ‘Jesus éí díí asdzání bąąh áhásdįįdii bahojoobáʼíii yee haadzíiʼgi, haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bíhoołʼą́ą́ʼ?’ Díí asdzání baa nitsíníkees. Ląʼígo Jiihóvah baʼdeeshłééł shı̨́ı̨́ nízin ńtʼééʼ. Ndi tʼáá yíneelʼánígíí Jiihóvah yeinílá. Béeso bee ajoolwodígíí Jiihóvah yee ayóóʼáhóʼníigi Jesus bił bééhózin. Áko díí kweʼígi bitsʼą́ą́dóó íhooʼaahii átʼé. Bíniilʼáanii, éí nihijéí tʼáá átʼé bee índa tʼáá siidzı̨́ı̨́ ńtʼééʼ bee bá neelʼaʼgi Jiihóvah bichʼįʼ kwíilʼı̨́įgo yaa bił hózhǫ́. (Matt. 22:37; Col. 3:23) Jiihóvah bá naʼaʼaʼgi éí nahwiilneʼgóó áádóó áłah néidleehgóó neidáago ááhyiłní.

20. Asdzání bąąh áhásdįįdii baa haneʼgi bitsʼą́ą́dóó íhooʼą́ʼígíí haitʼéego bikʼeh áʼdíílííł?

²⁰ Díí asdzání baa haneʼgi bitsʼą́ą́dóó íhooʼą́ʼígíí haitʼéego bikʼeh áʼdíílííł? Łaʼda encouragement yinízinígíí baa nitsíníkees, éí bíninilʼáanii Jiihóvah baa hidíʼaahgo  naa bił hózhǫ́ǫgo átʼé, bidiní. Éí nihisister łaʼ náás silı̨́įʼii bitsʼíís bee bichʼįʼ anáhóótʼiʼ doodaiiʼ doo bidziil da silı̨́įʼgo nahashneʼ yę́ęgi doo bíneeshʼą́ą da sélı̨́ı̨́ʼ nízingo nitsíkeesígíísh, łaʼ bééhonísin? Éí doodaiiʼ brother łaʼ tʼáá yéigo bitsʼíís daneezgaigo bąąh dah hazʼą́, éísh Kingdom Hallgi doo nádáah da silı̨́įʼgo biniinaa yąąh bíniʼ? Éí “saad bidahónéedzáanii” bee bichʼįʼ yáníłtiʼ. (Eph. 4:29) Éí asdzání bąąh áhásdįįdii baa haneʼígíí bitsʼą́ą́dóó bóhooʼaahgo átʼéegi bee bił náhólneʼ. (Prov. 15:23; 1 Thess. 5:11) Jiihóvah wołí bee bá ánítʼı̨́įgo átʼé bidiníigo commend áníłʼı̨́įgo éí Jesus bikékʼehgóó áhą́digo nihidiiltaałgo átʼé.

21. Haʼátʼíí tʼáá íiyisíí ádíínííł nínízin?

²¹ Diyin Bizaad biiʼ Gospels éí Jesus beʼiinaʼ áyiilaagi, áádóó beʼiilʼı̨́į dooleełgi, índa bikékʼehgóó áhą́digo nihidiiltaał dooleełgo yaa haneʼgi ayóó baa ahééh hwiindzin! Haaʼíshąʼ, personal study doodaiiʼ family worship łaʼ díí bitsʼą́ą́dóó ádaʼiilʼı̨́į doo. Kótʼéego áʼílʼı̨́įgo nihíká análwoʼ doogo éí ádahooníłígíí imagine íilʼı̨́į doo, áádóó bikʼehgóó yiidáał doo. Jesus áátʼįįdgi beʼiilʼı̨́, áádóó tʼáá náábiláahdi éí yee hahásdzíiʼii ałdóʼ yíísíníiltsʼą́ąʼ doo. Jesus tʼah bílaʼashdlaʼii nilı̨́įgo tʼah doo daatsaah yę́ędą́ą́ʼ saad tsʼídá akéeʼdi yee hahásdzííʼ yę́ę bitsʼą́ą́dóó bídahwiidiilʼáałgi díí bikéédóó baa nídadíitʼįįł.