Ániidíii Ádaniitʼéego Biih Hidiikáhgi áádóó Tʼáá Bee Ádaniitʼée Dooígi
“Ániidíii ádanohtʼéego biih hohkááh.”—COLOSSIANS 3:10, New World Translation.
SIN: 126, 28
1, 2. (a) Ániidíii bee éʼétʼé dooleełgi bóhoneeʼą́ągo átʼéegi haitʼéego nihił bééhózin? (b) Colossians 3:10-14 góneʼ éí haʼátʼíí ániidíii bee éʼétʼé dooleełii yaa halneʼ?
DIYIN BIZAAD áníigo ániidíii bee éʼétʼé dooígi “God tʼáá bináłtʼéego ályaa.” (Ephesians 4:24; Colossians 3:10) Ákosh díí ániidígo bee éʼétʼé dooleełgo bóhoneeʼą́? Aooʼ. Jiihóvah éí bílaʼashdlaʼii tʼáá hweełtʼéego ájiilaa, áko ayóó ánoolinii bee ájítʼéii bedaʼiilʼı̨́.—Genesis 1:26, 27; Ephesians 5:1.
2 Niʼiidzííh bił nídanihidiichííh, áko łahda doo yáʼádaatʼéehii bíká nitsíikees łeh. Áádóó nihináágóó dahólóonii biniinaa ákóniitʼée łeh. Ndi Jiihóvah éí nihá yinízinígi átʼéego ániitʼée dooleełgi yee nihíká análwoʼ. Wołí bee ákóniitʼée doo niidzingo bee ániitʼéii dooleełii łaʼ baa nídadíitʼįįł. (Colossians 3:10-14 yíníłtaʼ.) Áádóó díí bídahwiilʼą́ąʼgo éí nidahwiilneʼgi haitʼéego bee ádaniitʼéii doo.
TʼÁÁ ÁNÓŁTSO ŁÁʼÍ DANOHŁĮ́
3. Haʼátʼíí éí łaʼ ániidíii bee éʼétʼée doo?
3 Paul áníigo éí ániidíii bee éʼétʼé dooleełígi éí daʼníłtsʼą́ą́dę́ę́ʼ dineʼé aheełtʼéego baa nitsáhákees doo. Éí kóní: ‘Gríik dineʼé índa Jew dineʼé, bąąh náhineeshgizhii índa doo bąąh náhineeshgizhii, náánáłahdę́ę́ʼ dineʼé índa Síthiyan dineʼé, áádóó naalteʼ índa doo naalteʼ ałdóʼ doo bił ałʼąą ájítʼée da.’ * (Footnote níníłʼı̨́.) Kingdom Hallgi bił yah anéiijahígíí łahdę́ę́ʼ dineʼé doodaiiʼ naanish yótąʼii nilı̨́į ndi éí biláh áníshtʼé doo niidzin da doo. Haʼátʼíí biniinaa? Jó, Jesus bikééʼ yiidáałii niidlı̨́įgo éí łáʼí daniidlı̨́.—Colossians 3:11; Galatians 3:28.
Háádę́ę́ʼ shı̨́ı̨́ diné yigáał ndi tʼáá ałtso nihił danilı̨́
4. (a) Jiihóvah yá ndaalʼaʼí éí haitʼéego ałhaa nitsídajikees doo? (b) Haitʼéego hooʼaahgo Oodlání łáʼí ídlı̨́įgi nanitłʼah łeh?
4 Ániidíii bee éʼétʼé ániitʼéego éí háádę́ę́ʼ shı̨́ı̨́ diné yigáał ndi tʼáá ałtso nihił danilı̨́. (Romans 2:11) Nahasdzáán bikááʼ łah nahazʼą́ą́góó éí kóʼátʼée dooleeł yę́ęgi bá ndanitłʼah łeh. South Africa hoolyéedi ákweʼé binahatʼaʼ éí diné daʼníłtsʼą́ą́dę́ę́ʼ deíkáhígíí tʼáá ałhiijįʼ naʼaldeehgo doo yee nidahasʼą́ą da ńtʼééʼ. Diné ląʼígo ákwii tʼahdii kéédahatʼı̨́, Jiihóvah Yá Dahalneʼé tʼáá bił. Hastóí Alą́ąjįʼ Daʼéeʼéshii éí nihibrothers kódanohtʼée doo deiłní, “Christ bee ałkʼisóó danidlíinii ayóóʼádeínóhʼní.” Áko nihibrothers bíká adoolwoł biniyé October 2013 yę́ędą́ą́ʼ łahgo yee lą́ dah asłı̨́įʼgo éí daʼníłtsʼą́ą́dę́ę́ʼ dineʼé danohłı̨́į ndi hazhóʼó ałhéédahonołzįįh, dadííniid.—1 Peter 2:17.
5. Haʼátʼíí łaʼ ályaago binahjįʼ God bidineʼé łáʼí dah yikahgo áyiilaa? (Áłtsé eelkidígíí níníłʼı̨́.)
5 Nihibrothers éí Damóo Yázhígo dóó Damóogo, Jiihóvah bidineʼé naakigo áłah nádleehdę́ę́ʼ bizaad áłʼąą ádaatʼéhígíí dóó áłʼąą dineʼé ahínéikahgo ádaʼiilaa. Díí tʼáá áłah ałtsʼą́ą́hdę́ę́ʼ Diyin Bizaad baa ninádahojilnih, áłah nídajidleeh, dóó dahaghangóó ałhéézhdiikah. Jiihóvah Yá Dahalneʼé ałhínéikahgóó kótʼéego ádaʼiilaa. Áko branch bił nahasʼą́ą́góó nizhónígo bił ndahóóneʼ. Doo Jiihóvah Yá Dahalneʼé danilı̨́į da ndi yaa ádahoniizı̨́ı̨́ʼ. Éí churchdę́ę́ʼ oodląʼ yá sizíinii łaʼ ání: “Shí éí Jiihóvah Yá Halneʼé doo nishłı̨́į da, ndi kódíshní, nihí éí Diyin Bizaad baa nahaneʼgi nizhónígo ałkééʼ nisółnilgo ádaʼółʼı̨́, dóó daʼníłtsʼą́ą́dę́ę́ʼ deiyinohkááh ndi łáʼí danohłı̨́.” Áko nihibrothers dóó nihisisters éí díí átʼéego ádaʼiilaago haitʼéego yaa nitsídadeezkééz?
6. Díí aʼályaago bitsʼą́ą́dóó haitʼéego áká eelwod?
6 Áłtsé éí Xhosajįʼ saad yee yałtiʼgo Noma wolyéego éí Jiihóvah Yá Dahalneʼé bilagáana bizaad yee yádaałtiʼígíí haghangi doo ayóó jisłání daíjįʼ haa dookahgi bikʼee hoł yééʼ ńtʼééʼ. Ndi bilagáana bił Diyin Bizaad baa ndahojisneʼdóó bikʼijįʼ bighangóó bił nijikai, áko doo ájítʼée da jizlı̨́ı̨́ʼ. Kójíní: “Tʼáá
shígi ádaatʼéé lá!” Áádóó bilagáana bizaad bee áłah náʼádleehígíí éí Xhosajįʼ saad bee áłah náʼádleehígíí bił Diyin Bizaad baa nináádahojisneʼgo Noma éí bił dazhdooyı̨́ı̨́ł biniyé haghandi łaʼ bił nijikai. Ńtʼééʼ elder bilagáana nilı̨́įgo éí abeʼ bitsitsʼaaʼ bikááʼ dah asdáhí yikááʼ dah sidáago jiiłtsą́. Díí átʼéego nihá bee nihootʼánígíí baa ahééh hwiindzin, háálá nihibrothers dóó nihisisters łáʼígo díí bitsʼą́ą́dóó yee bikʼis dahazlı̨́ı̨́ʼ dóó daʼníłtsʼą́ą́dę́ę́ʼ deíkáhígíí binahjįʼ ałhéédahoyoolzįįhgo hoolzhish.AʼÁÁH DÓÓ AJOOBAʼ BEE ÁDANOHTʼÉ
7. Haʼátʼíí biniyé áłahájįʼ aa aʼááh niidzin doo?
7 Séítan ałtso bił nihoníyáajįʼ, Jiihóvah bidineʼé bichʼįʼ nidahwiiʼnáa doo. Naanish ádaadin, naałniih bikʼeʼéyéeʼii, atídanihiʼdilʼı̨́, ayóó ádahoonííł, nihee daʼnitʼįįh, doodaiiʼ haʼátʼíí shı̨́ı̨́ yéigo nihaa deinítʼı̨́. Nihichʼįʼ nidahwiiʼnáago áłká anéiijahgo ahaa dajiiniibaʼ doo. Aa aʼááh niidzingo éí náánáłahjįʼ baa jiiniibaʼ niidzin doo. (Ephesians 4:32) Díí tʼáá áłah bee ániitʼéego éí ániidíii bee éʼétʼéii ałdóʼ łaʼ átʼé. Éí bee God beʼiilʼı̨́ dóó diné bíká anéiilwoʼgo ánihósin.—2 Corinthians 1:3, 4.
8. Kingdom Hallgi bił yah anéiijahígíí baa aʼááh niidzingo dóó baa jiiniibaʼgo haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó yáʼátʼéehii ádoonííł? Łaʼ chʼíníʼaah.
8 Kéyah náánáłahdę́ę́ʼ nihaa daheeznánígíí doodaiiʼ tʼáadoo leʼé yiʼoh danilínígíí Kingdom Hallgi bił yah anéiijahgo haʼátʼíí ałdóʼ bee baa jiiniibaʼ doo? Bikʼis dadiidleeł dóó Kingdom Hallgi bił yah anéiijahgo baa nihił dahózhǫ́ǫgi, yaa ákódanízingo íilʼı̨́į doo. (1 Corinthians 12:22, 25) Dannykarl wolyéego Philippinesdę́ę́ʼ Japanjįʼ jiníná. Ákwii déʼéyóní jílı̨́įgo biniinaa nijilnishgi bił nidajilnishígíí doo bił aheełtʼéégóó haa nitsáhákees. Áádóó Jiihóvah Yá Dahalneʼé áłah nádleehgi jiníyá. Dannykarl ájíní: “Ákwii áłah nilínígíí tʼáá átʼé Japanese ádaatʼı̨́. Tʼáá ałkʼidą́ą́ʼ bił ahéédahasin ńtʼééʼ nahalingo ayóó átʼéego shichʼįʼ ahééh daniizı̨́ı̨́ʼ.” Áko nihibrothers bibee dajoobaʼ yee Dannykarl éí Jiihóvah yił áhánígo hólǫ́ǫgo ábiilaa. Tʼahádóó Dannykarl baptize ábiʼdiilyaa, kʼad éí elder jílı̨́. Elders bił dajílínígíí éí hó dóó hweʼasdzą́ą́, Jennifer, Kingdom Hallgi bił yah aníjíjahgo haa bił dahózhǫ́. Áko kódaháłní: “Pioneer jílı̨́, tʼóó bikiinígo hweʼiinaʼ siláago God biNahatʼaʼ áłtsé ájósin.”—Luke 12:31.
9, 10. Diyin Bizaad baa nidahwiilneʼgóó diné baa aʼááh niidzingo haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó yáʼátʼéehii ádooníłígíí łaʼ chʼíníʼá.
9 “Diné tʼáá altso baa dajiiniibaʼgo” nihá ashjaʼósin éí God biNahatʼaʼ nizhónígo baa haneʼígíí bee bił dahwiilneʼ doo. (Galatians 6:10) Ląʼígo Jiihóvah Yá Dahalneʼé éí déʼéyóní yaa aʼááh danízingo bizaad yídahołʼaah. (1 Corinthians 9:23) Áko díí bee yáʼátʼéhígi áhoonííł. Brisbane, Australia hoolyéedi Tiffany pioneer nilı̨́įgo éí Swahilijįʼ saad bee áłah náʼádleehígíí bíká adeeshwoł nízingo éí saadígíí yíhoołʼaah. Azhą́ díí saad bóhooʼaahgi há nantłʼa ndi, hweʼiinaʼ baa hoł hózhǫ́. Tiffany ájíní: “Diyin Bizaad baa nahaneʼgi ayóó bóhoneedlı̨́į doo nínízingo, náánáłahdę́ę́ʼ saadígíí bee áłah náʼádleehgi bíká anánílwoʼ. Éí náánáłah kéyahdi nijighá nahalin. Adahwiisʼáádę́ę́ʼ danihikʼis bił dahoniidlǫ́ǫ doo áádóó łáʼí ídlı̨́įgi deiltseʼ doo.”
10 Japandi ahastiin dóó beʼasdzą́ą́ dóó bitsiʼ Sakiko yił, tʼáá ákótʼéego ádaʼjiilaa. Sakiko ájíní: “Diyin Bizaad baa nidahwiilneʼgo Brazildę́ę́ʼ déʼéyóní tʼáá áko baa yiikah. Portuguesejí Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ Revelation 21:3, 4 doodaiiʼ Psalm 37:10, 11, 29 bił ííshjání ádeilʼı̨́įgo hazhóʼó dah yíístsʼą́ąʼ łeh, dóó binákʼeeshtoʼ deiłdéeh łeh.” Áko díí déʼéyóní baa aʼááh dazhnízingo biniinaa Diyin Bizaad tʼáá aaníinii yee naʼnitingi bee nídadiʼníitı̨́ı̨́ł dazhniizı̨́ı̨́ʼ, áko Portuguesejí bizaad baa ídahojiiłʼaahgo baa nízhdiikai. Tʼahádóó Kingdom Hallgi Portuguesejí saad bee áłah náʼádleehgo łahdóó bee áká ajííjééʼ. Ląʼí nááhai doo wóshdę́ę́ʼ ląʼí déʼéyóní danilínígíí Jiihóvah yá ndaalʼaʼgo yee yíká ííjééʼ. Sakiko ájíní: “Portuguesejí saad bíhooʼaahgi ayóó binaʼanish ndi, tʼóó ahayóígóó akʼihadlíigo átʼé. Jiihóvah bichʼįʼ ayóó átʼéego ahééh daniidzin.”—Acts 10:34, 35 yíníłtaʼ.
ÁDAA DAHOJIINOŁBÁʼÍGO NITSÍDAAHKEES
11. Ániidíii bee éʼétʼéii bee ániitʼée dooígi haʼátʼíí biniyé íitʼı̨́?
11 Ániidíii bee éʼétʼéii bee ániitʼée doo biniyé íitʼínígíí éí doo bee nihaa haʼniih da, ndi Jiihóvahjígo bee baa haʼniih. Béénílniihgo diyingo bá naalʼaʼí hadaałtʼéii nílı̨́įgo łaʼ ádaa haznihgo God yikʼijįʼ náhásdzá. (Compare Ezekiel 28:17.) Ndaʼiyiilzííh, áko éí bąą ádaa haʼniih bitsʼąą ániitʼée dooígi nihá ndanitłʼa. Ákótʼée ndi, aʼohgo éʼétʼé bee ániitʼée doogo átʼé.
12. Haʼátʼíí bee aʼohgo ániitʼéego ánihósin doo?
12 Áko haʼátʼíí bee aʼohgo ániitʼée doo? Éí tʼáá ákwíí jı̨́ Diyin Bizaad yíníiltaʼ áádóó hazhóʼó nabikʼítsíilkees doo. (Deuteronomy 17:18-20) Jesus yee naneeztą́ą́ʼ yę́ę dóó aʼohgo áʼdólzin ńtʼééʼ yę́ęgi íiyisíí hazhóʼó nabikʼítsíilkees doo. (Matthew 20:28) Jesus éí aʼohgo ádaa nitsíkeesgo yilʼaadii yił naakai yę́ę bikeeʼ bá táádajizgiz. (John 13:12-17) Náánáłahgo bee aʼohgo ánáániitʼée dooígíí éí Jiihóvah bichʼįʼ sodiilzingo biníłchʼiʼ diyinii bííníikeed doo. Éí ayóó áníshtʼé bitsʼąą hwiinidzingi yee nihíká análwoʼ.—Galatians 6:3, 4; Philippians 2:3.
Aʼohgo ádadííníilzingo éí Kingdom Hallgi yah anájahígíí hodéezyéelgo łáʼí ídlı̨́įgo hazʼą́ą doo
13. Aʼohgo éʼétʼé éí haʼátʼíí yee akʼihadlí?
13 Proverbs 22:4 yíníłtaʼ. Jiihóvah éí aʼohgo ádííníilzin doo nihóʼní. Aʼohgo ázhdólzingo éí ląʼígóó yee akʼihadlíinii dahólǫ́. Aʼohgo ádadííníilzingo éí Kingdom Hallgi yah anájahígíí hodéezyéelgo łáʼí ídlı̨́įgo hazʼą́ą doo. Áádóó Jiihóvah éí bibee ajoobaʼii tʼóó niheedoolééł. Yilʼaadii Peter ání: “Tʼáá ánółtso aʼohgo ádaa nitsídaahkeesgo ahá chodaohʼı̨́, háálá Diyin God éí ádaa dahaʼniihii yikʼijįʼ nilı̨́, nidi bibee ajoobaʼ éí aʼohgo ádaa nitsídaakeesii yee yaa joobaʼ.”—1 Peter 5:5.
AʼOHGO ÁDAʼDÍÍNÓŁZIN DÓÓ AŁCHʼĮʼ HADAʼÍÍNÓŁNÍ
14. Háísh éí nihinááł aʼohgo ádólzin dóó haʼólní?
14 Łaʼda aʼohgo áʼdólzin dóó diné yichʼįʼ haʼólníigo éí doo hadziil da hodóʼníi łeh. Ndi díí doo ákótʼée da. Díí átʼéhígíí bee éʼétʼéii éí ahóyéelʼáágóó biiʼ ayóó átʼéii bidziilii Jiihóvah bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ. Bí nizhónígo nihinááł aʼohgo ádólzin dóó haʼólní. (2 Peter 3:9) Baa nitsíníkees, Jiihóvah éí bá ndaalʼaʼí choyoołʼı̨́įgo Éíbraham dóó Lat yichʼįʼ hanáádzíiʼgi yił haʼólníí ńtʼééʼ. (Genesis 18:22-33; 19:18-21) Áádóó ałdóʼ éí azhą́ Ízrel dineʼé doo ákʼeh dahółʼı̨́ı̨́góó yikah ńtʼéeʼ ndi, Jiihóvah hachʼįʼ haʼólníigo 1,500 nááhai.—Ezekiel 33:11.
15. Jesus éí doo áháchįʼ dóó haʼólní haitʼéego nihinááł ííshjání áyiilaa?
15 Jesus éí ‘aʼohgo ádólzin [doo báháchįįh da]’ ńtʼééʼ. (Matthew 11:29) Jesus bídahoołʼaahii nidaʼiisííʼ yę́ęgóó yá yichʼįʼ haʼólníí ńtʼééʼ. Jesus éí nahasdzáán bikááʼ naʼnítin yę́ędą́ą́ʼ doo yáʼátʼéehii bee biʼdéédzííʼ dóó bikʼíhátʼááh ńtʼééʼ. Ákótʼée ndi tʼáadoo bikʼee báhóóchįįd da, tʼóó haʼólníigo ahoolzhiizh. Tiʼhojooníihgo tsin bąąhjįʼ hoł aʼoolkaalgo Hazhéʼé éí diné dahwiisxínígíí baa nidiníʼaah bizhdííniid. Kójíní: “Doo bił béédahózingóó ádaatʼı̨́.” (Luke 23:34) Azhą́ Jesus éí hachʼįʼ nahwiiʼná doodaiiʼ hoł honeezgai ndi, tʼáadoo háhóóchįįd da tʼóó haʼjólníí ńtʼééʼ.—1 Peter 2:21-23 yíníłtaʼ.
16. Doo áháchįʼ dóó haʼólní haitʼéego bee ániitʼée doo?
16 Paul éí doo áháchįʼ dóó haʼííníilníi doogo níigo áʼiilaa: “Ahidiníłnáago ahaa dajiinohbaʼ, índa Diyin God éí Christ yee nihibąąhági átʼéii nihá yóóʼiidííʼánígi átʼéego nihí ałdóʼ ahaa aʼááh danohsingo ałchʼįʼ bąąhági ádaahníiłii ahá yóóʼanídahidohʼaah.” (Ephesians 4:32) Łaʼda bá yóóʼanídahidiitʼaahgo éí doo áháchįʼ dóó haʼííníilníi doo. Áko Kingdom Hallgi bił yah anéiijahígíí łáʼí ídlı̨́įgo áyósin doo.
17. Doo áháchįʼ dóó haʼjólníigo haʼátʼíí biniyé ílíinii átʼé?
17 Jiihóvah éí doo áháchįʼ dóó hadaʼííníilníi doo nihóʼní. Háálá diné kódaatʼéii éí nahasdzáán ániidíii ánályaago yiiʼ kéédahatʼı̨́į doo. (Matthew 5:5; James 1:21) Doo áháchįʼ dóó haʼóní bee ániitʼéego éí Jiihóvah bee baa dahwiiʼniih dóó łaʼda ałdóʼ ákótʼéego dooígi bee bíká anéiilwoʼ doo.—Galatians 6:1; 2 Timothy 2:24, 25.
AYÓÓʼÓʼÓʼNIʼ BEE ÁNÍTʼÉ
18. Ayóóʼóʼóʼniʼ dóó aheełtʼéego aa nitsáhákees haitʼéego ahídéétʼiʼ?
18 Bee éʼétʼé dooleełii baa nídasíitʼįįdígíí éí ayóóʼóʼóʼniʼ bił ahídéétʼiʼ. James éí bikʼis yichʼįʼ haadzííʼ, háálá daʼatʼíinii éí baa dahojoobaʼíii yiláahdi ádayóʼníigo yaa nitsídaakees ńtʼééʼ. Éí God yee hasʼáanii, “ádííníʼnínígi átʼéego bił kééhótʼíinii ayóóʼííníʼní” nínígi bikʼijįʼ ádanohtʼé hodííniid. Áádóó anáádiʼní: “Diné ałʼohgo baa nitsídaahkeesgo éí nidaʼiyohsííh.” (James 2:8, 9) Diné ayóóʼííníiʼníigo éí haitʼéego ííłtaʼii nilı̨́įgo, haʼátʼíí dineʼé nilı̨́įgi, doodaiiʼ kééhatʼı̨́įgi bééhoʼdílzinii nilı̨́įgi doo łah átʼéego baa nitsíikees da doo. Doo yeeʼ ákóníshtʼée da, doo tʼóó niidzin da doo. Diné aheełtʼéego baa nitsáhákees íiyisíí bee ániitʼée doo.
19. Haʼátʼíí biniyé ayóóʼóʼóʼniʼ bee ániitʼée dooleełígi ílı̨́?
19 Ayóóʼóʼóʼniʼ éí “nízaadgóó haʼólní, áádóó joobaʼ,” índa “doo ádeidzódlíi da.” (1 Corinthians 13:4) Bił kééhwiitʼíinii nizhónígo haneʼ bee bił nahwiilneʼgo éí haʼííníilní, jiiniibaʼ, dóó aʼohgo ániitʼée dooígi yee nihíká análwoʼ. (Matthew 28:19) Díí bee ániitʼéego éí tʼáá ałtso nihibrothers dóó nihisisters Kingdom Hallgi bił yah anéiijahígíí doo nanitłʼagóó bił ahídadínéelnáa doo. Kótʼéego ayóóʼádaʼahííníiʼníigo éí tʼáá ałtsogóó Jiihóvah Yá Dahalneʼé áłah nídaadleehgóó łáʼí ídlı̨́į doo, áádóó Jiihóvah bee baa haʼniih. Áko łahdę́ę́ʼ diné díí łáʼí ídlínígíí dayooʼı̨́įgo éí tʼáá aaníinii baa haneʼii baa íhwiideeshʼááł dadínóozįįł. Áko ániidíii bee éʼétʼé dooleełgi Diyin Bizaad kótʼéego tʼáá ákónéehee niiníłtʼiʼ: “Tʼáá ałtso bighą́ąhjįʼ [bee éʼétʼé ádaatʼéii] ayóóʼádaʼahíínóhní, háálá éí tʼáá ałtsoní hadaałtʼéego ahíyółtąʼ.”—Colossians 3:14.
“NIHINTSÍKEES ÁNIIDÍGO NIHÁ ÁNÍDAOLNEʼ”
20. (a) Haʼátʼíí naʼídíkidígíí baa nitsíikees doo? Éí haʼátʼíí biniyé? (b) Haʼátʼíí nizhónígo áhootʼée dooleełii bíká dadíníitʼı̨́ı̨́ʼ?
20 T’áá áníiltso díí baa nitsídeikees doo, ‘Haʼátʼíí lá ániidíii bee éʼétʼé áníshtʼée dooígi tʼah doo łaʼ beʼeshłéeh da, áko éí tʼáá bee áníshtʼée doo?’ Jiihóvah shíká anilyeed bidiiʼníigo néiniikąąhgo bichʼįʼ sodiilzin doo. Doo akǫ́ǫ́ nitsíikeesgi dóó íitʼįįłgi yéigo íitʼı̨́įgo hashtʼediilnííł áko “Diyin God bee bóhólníihgo bił hazʼáanii . . . [nihííʼ] dadooleeł.” (Galatians 5:19-21) Díí ałdóʼ baa nitsídeikees doo, ‘Nitséskeesgi hashtʼenáshdlíiłgo Jiihóvaásh bee bił honishǫ́?’ (Ephesians 4:23, 24) Ániidíii ádaniitʼéego biih hidiikahgo tʼáá bee ádaniitʼée dooígi wołí bee ádeitʼı̨́į doo, háálá tʼáá áníiltso nidaʼiilzííh. Díí doo neʼ ádoolníiłii átʼé. Tʼáá ałtso diné ániidíii bee éʼétʼé yee ádaatʼéego dóó Jiihóvah yee átʼéii tsʼídá nizhónígo yedaʼałʼı̨́įgo iiná baa hózhǫ́ǫ doo!
^ par. 3 Íídą́ą́ʼ kweʼé nahalzhiishgo Síthiyan éí ayóó doo daatsʼíidii dineʼé danilı̨́ı̨́ ńtʼéeʼgo baa nitsáhákeesgo biniinaa ayóó dabiʼjoodláá ńtʼééʼ.