Skip to content

Skip to table of contents

Tʼáá Ákwíí Jı̨́ Jiihóvah Bił Nanilnish

Tʼáá Ákwíí Jı̨́ Jiihóvah Bił Nanilnish

“God bił deíníilníísh.”​—1 CORINTHIANS 3:9.

SIN: 64, 111

1. Haitʼéego Jiihóvah bił nideiilnish doo?

JIIHÓVAH éí bílaʼashdlaʼii bił nidajilnish doogo áhoolaa. Kʼad, diné daʼoodlánígíí éí tʼáá ákwíí jı̨́ Jiihóvah yił nidaalnish. Nihí éí “God bił deíníilníísh” biNahatʼaʼ baa haneʼ yáʼátʼéhígíí baa nidahwiilneʼ dóó ídahoołʼaahii ádeilneʼ. (1 Corinthians 3:5-9) Dííshjı̨́įdi, biNahatʼaʼ bá nidaʼniitin éí aláahdi ílı̨́įgo bindeiilnish! Díí doo tʼáá éí tʼéiyá Jiihóvah ákótʼéego bił nideiilnish da. Bitsʼą́ą́dóó bídahodiilʼáłígíí éí nihighan hazʼánígi áádóó bił áłah nídeidleehígíí bíká anídeijah, dóó nihaa nídaakahígíí, dóó kin ádaalʼı̨́ı̨́góó, áádóó Jiihóvah bá nideilʼaʼgo bilááh ádadiilnííł éí God bá nideiilnish.​—Colossians 3:23.

2. Haʼátʼíí biniinaa náánáłaʼ Jiihóvah yaa ádaʼałʼínígíí dóó íníłʼínígíí tʼáadoo bił ałąąh naninilí?

2 Béénílniih, doo tʼáá áníiltso ałhééh daniitʼée da. Łaʼ náás daazlı̨́ʼígíí, łaʼ ániid nidaakai, łaʼ éí baʼáłchíní hólǫ́, dóó łaʼ éí bitsʼíís bee bichʼįʼ anídahaztʼiʼ. Áko náánáłaʼ Jiihóvah yaa ádaʼałʼínígíí dóó íníłʼínígíí tʼáadoo bił ałąąh naninilí. Yilʼaadii Paul ájíní: “Diné tʼááłáʼí jinítínígo baa nijigháii ádá hadazdoolził, áko yáʼátʼéehgo baa nijigháá ládą́ą́ʼ éí baa hoł hózhǫ́ǫ doo. Diné náánáłaʼ yaa naagháii éí tʼáá bí bíniʼdii yaa naaghá.”​—Galatians 6:4.

NIGHAN HAZʼÁNÍGÍÍ DÓÓ BIŁ ÁŁAH NÁʼÁDLEEHÍGÍÍ BÍKÁ ANÍDEIJAH

3. Haʼátʼíí biniinaa tʼáá áníiltso nighan hazʼánígi éí God bił nideiilnish?

3 Jiihóvah éí nihighan hazʼánígíí baa ádahołyą́ nihiłní. Nighan hazʼánígíí bídį daʼidlínígíí shı̨́ı̨́ éí béeso bá áníłʼı̨́įgo nanilnish. Ląʼí amá éí tʼáá hooghandi baʼáłchíní yaa ádahályą́. Nihizhéʼé dóó nihimá náás daazlı̨́ʼígíí doo tʼáá bí ádaa ádahalyą́ą da yileehgo éí nihí baa ádahwiilyą́. Díí átʼéego nihighan hazʼánígíí bee áká anídeilwoʼ. Diyin Bizaad ání: “Łaʼda hakʼéí doo baa áhojilyą́ą́góó, índa haghandóó danilíinii íiyisí doo baa áhojilyą́ą́góó, Diyin God binaʼnitin yóóʼazhdííʼą́ągo átʼé, áko diné doo oodlání nilíinii biláahgo doo yáʼátʼéehii dzizlı̨́įʼgo átʼé.” (1 Timothy 5:8) Nighan hazʼą́ągi áłtsé bee bíká anánílwoʼígíí éí shı̨́ı̨́ biniinaa Jiihóvah baa íníłʼínígíí aʼohgo íinisin. Tʼáadoo nihąą ninádahakaʼí! Nighan hazʼánígíí baa áhólyą́ągo Jiihóvah bił hózhǫ́ǫgo íinisin.​—1 Corinthians 10:31.

4. Haitʼéego azhéʼé dóó amá God biNahatʼaʼ yídaneedlı̨́įgo áłtsé áyósin, áádóó haa daatʼįįh?

4 Azhéʼé dóó amá Jiihóvah yił nidaalnishgo éí baʼáłchíní yíká anídaalwoʼgo éí náásgóó hazhóʼó Jiihóvah baa ádeeshlííł danízingo yaa nitsídaahkees doo. Tʼóó ahayóí azhéʼé dóó amá ákódaadzaa, biyáázh dóó bichʼéʼé náasdi Jiihóvah full-time éʼéłʼı̨́ bá naashʼaʼ doo daniizı̨́ı̨́ʼ, azhą́ shı̨́ı̨́ bighan danízaad ndi. Łaʼ éí missionaries dóó pioneers danílı̨́ éí bídį dahóyéeʼgi nidahalneʼ, dóó łaʼ éí Bétheldi nidaalnish. Łaʼ baʼáłchíní nízaadi ndaakaigo azhéʼé índa amá doo tʼáá áłahájįʼ yił ahínéekah da. Azhéʼé dóó amá baʼáłchíní doo yaa danichįʼ da hadaʼíínółníigo Jiihóvah bá nidaałʼaʼ deiłní, háadi shı̨́ı̨́ łaʼ nidaakai ndi. Haʼátʼíí biniyé? Háálá baʼáłchíní éí Jiihóvah alą́ąjįʼ ádayósingo baa bił dahózhǫ́. Éí bił béédahózin baʼáłchíní Jiihóvah yaa ádaa hidiitʼaahígíí bee bikʼidahojidlí. (3 John 4) Tʼóó ahayóí azhéʼé dóó amá éí Hánnah nahalingo baa nitsíníkees. Hánnah ání biyáázh Sámuel éí Jiihóvah “baa náhodiníʼą́.”​—1 Samuel 1:28.

5. Nihibrothers dóó nihisisters áłah náʼádleehgi haitʼéego bíká adiilwoł? (Áłtsé eelkidígíí níníłʼı̨́.)

5 Nighangi doo łaʼ bichʼįʼ anáhóótʼiʼgo éí náánáłahjįʼ nihibrother dóó nihisister bitsʼíís doo ákódaatʼéégóó éí doodaiiʼ náás daazlı̨́ʼígíí náánáłaʼ shíká adoolwoł danízinígíí éí bíká adiilwoł? Éí doodaiiʼ łaʼda bíká anídaalwoʼígíí éísh łaʼísh bíká adeishwoł nínízin? Nihibrothers dóó nihisisters bił áłah nídeidleehígíí éí shíká adoolwoł nízinígíí hádadíníitʼı̨́ı̨́ʼ. Nihisister łaʼ bizhéʼé dóó bimá náás silı̨́ʼígíí yaa áhályą́ągo shı̨́ı̨́ yííníłtsą́. Bíká anilyeedgo bizhéʼé dóó bimá baa áhályą́ą bíniʼdii haʼátʼíí shı̨́ı̨́ ádeeshłííł nízinę́ę íílééh? Doodaiiʼ łaʼda áłah náʼádleehgo yee doogáłígíí ádingo bíká anilyeed? Náánáłaʼda naalyéhé baa hooghango nízingo doodaiiʼ azeeʼálʼı̨́įdi sidáhígíí baa díínááł. Ákónítʼı̨́įgo, éí Jiihóvah bił nanilnish bíká sodiilzinígíí nił ííshjání ííłʼı̨́.​—1 Corinthians 10:24 yíníłtaʼ.

NIHAA NÍDAAKAHÍGÍÍ

6. Nihaa nídaakahígíí haitʼéego nihił danilı̨́į doo?

Náánáłaʼ bíká adiilwoł tʼáá nihaa ashjaʼósin góneʼ

6 Jiihóvah éí diné yił nidaalnishígíí bił dahadleeʼ. Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ, Gríik saad choozʼįįdígíí éí “nihaʼałkʼee nídaakahígíí” déʼéyóní bichʼįʼ nihił dahadleeʼ óolyé. (Hebrews 13:2) Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ, díí haitʼéego nihił dahadleeʼígíí ííshjání áyiilaago bídahwiilʼą́ą́ʼ. (Genesis 18:1-5) Náánáłaʼ bíká adiilwoł tʼáá nihaa ashjaʼósin góneʼ háida “Christ dayoodlání danilíinii” doodaiiʼ doo daʼoodlánígíí.​—Galatians 6:10.

7. Full-time nidaalʼaʼígíí bichʼįʼ nił hadleeʼgo haʼátʼíísh bee níká análwoʼ?

7 Jiihóvah bił nanilnishgoósh nił hadleeʼgo full-time bá nanilʼaʼ? (3 John 5, 8 yíníłtaʼ.) Ákwíitʼı̨́įgo, nihí ałdóʼ áká ánéilwoʼ. Diyin Bizaad kótʼéego yózhí “ahidiníłnáago hadaʼahííníilníi dooleełígíí.” (Romans 1:11, 12) Olaf íʼiilaaígíí baa nitsíníkees. Ániid nijighá yę́ędą́ą́ʼ, circuit overseer tʼáá sáhí naagháhígíí éí áłah neidleehígíí nihaa níyáago dóó haa álá sidáa doo jinízin. Bił áłah nideidleehígíí doo łaʼ háká iilyeed da. Éí bizhéʼé dóó bimá íidííniid, ákondi doo Oodlání jílı̨́į da, áko ííłní circuit overseer nihaʼałkʼee dínóohdah yiłní. Tʼáá áko biłní, ndi Olaf éí bikááʼdahʼasdáhí naaniigo nineezígíí bikááʼ nítéeh doo biłní. Olaf ákójiidzaaígíí baa bił hózhǫ́. Olaf éí circuit overseer bił hojílónígíí baa hoł hózhǫ́! Abínígo náázhdiitʼashgo nichiʼdįįʼ ląʼí bidahóneedlínígíí bee ahił nahojilneʼ łeh. Circuit overseer éí Olaf haʼahónínígíí binahjįʼ Jiihóvah full-time bá naashʼaʼ doo jiniizı̨́ı̨́ʼ. 40 nááhai Olaf éí Jiihóvah bá nijilʼaʼgo missionary jílı̨́ łaʼ ayóigo kéyah nahazʼą́ągo nijishnish.

8. Azhą́ shı̨́ı̨́ áłtsé doo yaa ahééh danízin da ndi haʼátʼíí biniyé nihił dahadleeʼ doo? Łaʼ baa chʼíhoníʼaah.

8 Nihee ayóóʼóʼóʼniʼ déʼéyóní bichʼįʼ ííshjání ííníilzingo, azhą́ shı̨́ı̨́ áłtsé doo yaa ahééh danízin da ndi. Nihisister léiʼ Spaindi éí Yesica yił Diyin Bizaad yee neinitin. Asdzání Ecuador hoolyéédę́ę́ʼ nijighá. Bił ahozhniilneʼ ńtʼééʼ, Yesica hadínéezcha. Nihisister neídééłkid, “Haʼátʼíí biniyé nicha?” Yesica ání, tʼahdoo kweʼé Spaingi nishááh yę́ędą́ą́ʼ tʼáá ałtso shee ádin. Hachʼéʼé chʼiyáán yiidooyįįłígíí hwéé ádin, tó tʼéiyá baa níjíkah. Yesica beʼawééʼ yiʼiiłhaashgo sozdilzingo shíká anilyeed jiní. Tʼáadoo hodiinaʼí naakigo Halneʼé haaniʼaazh éí naaltsoos háíníʼą́. Hachʼįʼ doo bił hózhǫ́ǫ́góó naaltsoos baazhniʼanę́ę niyiizǫǫz. Áko ání: “Díísh chʼiyáán átʼéego shichʼéʼé iidooyįįł?” Nihisisters chʼééh bił nahojoshǫ́, ákondi Yesica doo hwíistsʼą́ąʼ da. Tʼah doo nihisisters éí shitsʼááʼ bee chʼiyáán chʼééh atiingi há niiníʼą́. Áádóó bił nidahwiilneʼgo God hó sodizin yidíistsʼą́ą́ʼ lágo baa ákozhniizı̨́ı̨́ʼ God bitsʼą́ąjįʼ ájítʼé biniinaa jicha. Yesica éí Jiihóvah kodóó bá naashʼaʼ doo jiniizı̨́ı̨́ʼ. Bééhózinígo, nihisisters bił hadleeʼgo éí bitsʼą́ą́dóó yáʼátʼéehgo áʼjiilaa.​—Ecclesiastes 11:1, 6.

TʼÁÁ NIHÍ ÍINIIDZINGO LĄʼÍGO NIDEIILNISH

9, 10. (a) Haitʼéego Ízrel dineʼé Jiihóvah yił nidaalnish ńtʼééʼ? (b) Dííshjı̨́įdi, nihibrothers áłah nídaʼadleehgi haitʼéego áká anídaajah?

9 Ałkʼidą́ą́ʼ, Ízrel dineʼé Jiihóvah bá naʼanish dayókeed ńtʼééʼ. (Exodus 36:2; 1 Chronicles 29:5; Nehemiah 11:2) Dííshjı̨́įdi, nihidziil bee tʼáá bídaneelʼánígíí dóó nihinaalyeʼé nihibrothers dóó nihisisters bee bíká ánéilwoʼ doo. Éí baa nihił dahózhǫ́ dóó Jiihóvah yee nihikʼijidlíi doo.

10 Diyin Bizaad yee hadaʼólníigo hastóí bił áłah nídeidleehígíí Jiihóvah yił nidaałnish éí ministerial servants dóó elders danílı̨́. (1 Timothy 3:1, 8, 9; 1 Peter 5:2, 3) Nihibrothers náánáłahjįʼ áká anídaajahígíí tʼáá áłahájįʼ éí beʼiinaʼ ádeiyósin dóó Jiihóvah yá nidaalʼaʼ. (Acts 6:1-4) Łaʼdaásh elders áłah náʼádleehígíí áká anánílwoʼ doósh daniłní? Łaʼdaásh análwoʼii, dóó Kingdom Hall baa áháyánígíí, áádóó náánáłahjįʼ daniłní? Nihibrothers áká anídaajahígíí ádaaní ayóó baa nihił dahózhǫ́.

Kin ádaalʼı̨́ı̨́góó áká anídaalwoʼígíí tʼóó ahayóí bikʼis ádeileʼ (¶11 bił)

11. Haitʼéego łaʼ nihisister ndaʼanishígíí yee bíká eelwod?

11 Kingdom Hall ádaalneʼgi áká anídaalwoʼígíí tʼóó ahayóí bikʼis ádeileʼ. Nihisister léiʼ Margie joolyé, 18 nááhai Kingdom Hall ádaalneʼgi nijishnish. Díí naanish ííłʼínígíí sisters ániid nidaakaígíí naanish yee neinitin. Díí átʼéego naʼanishígíí nizhóní éí náánáłahjįʼ haʼahóní bee daniildzil. (Romans 1:12) Łaʼda bichʼįʼ anáhóótʼiʼ yileehgo yił nidaashnish yę́ę bikʼis ádayiilaaígíí éí yee haʼahóníigo bitah yáʼáhootʼééh áyósin. Łaʼdaásh áká adeeshwoł kin ádaalneʼ jı̨́ dííniid? Azhą́ doo ayóó naanish yiichįįh da ndi tʼáá áká adiilwołgo átʼé.

12. Nitsíhodinildeelgo ni éí haitʼéego áká adiilwoł?

12 Nitsihodindiłgo, nihibrothers bichʼįʼ anídahaztʼiʼ haleehgo Jiihóvah bił nideilnishgo bíká anídeijah. Béeso bee áká anídeijah. (John 13:34, 35; Acts 11:27-30) Nitsíhodinildeelgo bikéédóó hashtʼéhálʼı̨́įgi bee áká anídeijah. Nihisister Gabriela éí Polandę́ę́ʼ bighangi tó bił yíląądgo hatsʼą́ą́ʼ yiyííłchxǫʼ. Brothers tʼáá áhą́dígo áłah nídaʼadleehdę́ę́ʼ bee yikaigo bíká ííjééʼ éí baa hoł hózhǫǫd. Baa ákóhóótʼįįdígíí yaa nitsékeesgo éí haʼátʼíí shı̨́ı̨́ bitsadinideelígíí doo yaa bíniʼ da. Yáʼátʼéehgo bá éʼélyaaígíí nátʼą́ą́ʼ yaa nitsékees. Kójíní: “Díí íʼiishłaaígíí éí łaʼ doo Oodlání áłah nídaʼadleehígíí ayóó ílı̨́įgo baa nitséskeesgo baa shił hózhǫ́.” Ląʼí nitsíhodinildeel yę́ędą́ą́ʼ éí bíká adaʼiswod nihí ałdóʼ ákótʼéego baa ákódaniidzı̨́ı̨́ʼ. Łaʼ nidaalnishígíí éí Jiihóvah yił nihibrothers yíká ííjéeʼgo yaa bił dahózhǫ́.​—Acts 20:35; 2 Corinthians 9:6, 7 yíníłtaʼ.

13. Haitʼéego Jiihóvah ayóóʼádeíníiʼníigo bee nihidziilgo áká anídeijah? Łaʼ baa chʼíhoníʼaah.

13 Nihisister Stephanie wolyé, áádóó náánáłaʼ nidahalneʼígíí éí God yił nidaalnish. Díí Jiihóvah Yá Dahalneʼé bíká ajííjéeʼ doo éí United States biiʼ dahineezhchą́ąʼgo hakéyahdi anaʼí hazlı̨́įʼgo biniinaa. Refugees hooghan dóó biiʼ hadidooníłígíí yee yíká ííjééʼ. Kójíní: “Yaa bił dahózhǫ́ dóó yaa ahééh daniizı̨́įʼgo kéyah tʼáá náhwiistʼą́ą́ ńtʼééʼ nihibrothers bee ayóóʼóʼóʼniʼ yaa ákódaniidzı̨́ı̨́ʼ. Hooghan hazʼánígíí bíká ííjéeʼ dazhnízin, ákondi áádę́ęʼgo nihíká ííjéeʼgo baa ákodazhniizı̨́ı̨́ʼ. Ayóóʼóʼóʼní, ił honiidlǫ́, nihee oodlą́, áádóó Jiihóvah baa ííníidlíhígíí éí tʼáá aaníí bidziil Jiihóvah ayóóʼííníiʼní ííshjání ádeiłʼı̨́. Éí díí baa ahééh daniidzin tʼáá ałtsoní łáʼí dah yikahígíí bitsʼą́ą́dóó ádaʼiilʼı̨́.”

LĄʼÍGO JIIHÓVAH BÁ NIDEILʼAʼ DOO

14, 15. (a) Haitʼéego halneʼii Azáíyah ájítʼé ńtʼééʼ? (b) Haitʼéego Oodlání éí Azáíyah bizhdoolííł?

14 Jiihóvah ląʼígo bá nideeshnish nínízinísh? Tʼáá háajigoda dahalneʼé bídahóyéeʼgo, ákǫ́ǫ́ deeshnééł nínízinísh? Doo éí nízáágóó diiʼnéeł da. Ákondi łaʼ áko daadzaa. Halneʼii Azáíyah átʼéhígíí átʼéego hó ałdóʼ ákódajítʼé. Jiihóvah naʼízhdééłkid, “Háí lá deeshʼaał lá, índa háí lá ákǫ́ǫ́ nihá doogááł lá?” Azáíyah ání: “Kǫ́ǫ́ sézı̨́; shidíłʼá.” (Isaiah 6:8) Jiihóvah łáʼí ídlı̨́įgo bił hazʼą́ągo tʼáásh bíká adeeshwoł nínízin? Haitʼéego áká adeeshwoł nínízin?

15 Jesus nidaholneʼ dóó ídahoołʼaahii ádeileʼ nínígíí éí: “Tʼáá íiyisí daʼneestʼą́, nidi daʼdooyishii tʼáá díkwíí. Éí bąą agizh bee Bóhólníihii bá daʼdooyishígíí bidáʼákʼehgóó iidiyoołʼaałgi bíká sodadołzin.” (Matthew 9:37, 38) Náánáłahdi dahalneʼé bídį hóyéeʼgi áadi pioneer ádeeshłiiłísh? Éí doodaiiʼ łaʼdaásh bíká adiilwoł pioneer eʼełʼı̨́įgo íidoolííł? God dóó yił kéédahatʼínígíí ayóóʼádeiyóʼníigo ííshjání ádeiyósin náánáłahgo nidahalneʼé bídį dahóyéeʼgo pioneer ádeeshłiił danízin, łaʼ nihibrothers dóó nihisisters ákótʼéego nitsídaakees. Łahgo átʼéego ádeeshłiił nínízin? Áko íʼiinilaago ayóó baa nił hózhǫ́ǫ doo.

16, 17. Náánáłaʼ átʼéegoósh Jiihóvah bá nidiilʼááł?

16 Bétheldi doodaiiʼ kin ádaalneʼ tʼáá kónígháníjįʼ naʼanish dóó tʼáá díkwíí jı̨́ shı̨́ı̨́ bee áká adeeshwoł nínízinísh? Jiihóvah łáʼí ídlı̨́įgo bił hazʼą́ągo tʼáá áłahjįʼ diné tʼáá áko deinízinígíí háadi shı̨́ı̨́ bídį dahóyéeʼdi dabiʼdinizin. Tʼáá ałʼąą naʼanish jiichįįh ndi Jiihóvah éí diné tʼáá haʼátʼíí shı̨́ı̨́ naanish íidoolíłígíí háidéezʼı̨́ı̨́ʼ. Diné łaʼ tʼáá bí ádeinízinígíí ninádaʼidiitʼaahgo tʼáá háágóó shı̨́ı̨́ bídį dahóyéeʼdi nidaalʼaʼii éí Jiihóvah yaa ahééh nízin.​—Psalm 110:3.

17 Jiihóvah tʼáá áłahájįʼ bá naashʼaʼ doo nízingo łaʼda nandínóotı̨́ı̨́łísh? School for Kingdom Evangelizers biniyé hadidíílííł daatsʼí. Nihibrothers dóó nihisisters tʼáá íídą́ą́ʼ Jiihóvah full-time yá nidaalʼaʼii díí óltaʼ ídahoołʼą́ʼígíí Jiihóvah łáʼí ídlı̨́įgo bił hazʼą́ągo éí ląʼígo chodabiʼdilʼı̨́. Díí daʼííłtaʼígíí éí ádeinízingo háágóó shı̨́ı̨́ adabiʼdiilʼaah. Niísh ałdóʼ ákótʼéego Jiihóvah baa ádíílííł?​—1 Corinthians 9:23.

18. Tʼáá ákwíí jı̨́ Jiihóvah bił nideilnish haitʼéego nihíká análwoʼ?

18 Nihił dahadleeʼ, dóó yáʼádaniitʼééh, dóó nihá ádaa áhwiinítʼı̨́, dóó ayóóʼádaʼííníiʼní éí biniinaa Jiihóvah bidineʼé daniidlı̨́. Tʼáá ákwíí jı̨́ náánáłaʼ baa dajiiniibaʼ. Díí bee ił hózhǫ́ dóó nihił hashtʼehodítʼé nihee dahólǫ́. (Galatians 5:22, 23) Kʼad haʼátʼíí shı̨́ı̨́ íníłʼínígíí bee nił hózhǫ́ǫgo éí Jiihóvah bił hadleeʼ bee íʼiilʼı̨́ dóó náásgóó bił nanilnish!​—Proverbs 3:9, 10.