1. Paul éí Oodlání haʼátʼíí yiłní?

OODLÁNÍ éí iiná deidoołbįįł biniyé atah deíjeeh. Azhą́ índa doodaiiʼ ląʼí nááhai atah yiilwoł shı̨́į ndi, tʼáadoo niʼ iiʼnéhí nihoneelʼą́ąjįʼ atah yiilwoł doo. Paul éí Fílipai dineʼé yichʼįʼ áʼiilaa yę́ę binahjįʼ yéigo ádaatʼı̨́ nihiłní. Ałkʼidą́ą́ʼ Oodlání danilínę́ę éí ląʼí nááhai Jiihóvah yá ndaalʼaʼgo, éí íídą́ą́ʼ díidí naaltsoos Paul áyiilaa. Éí Oodlání nizhónígo atah deíjeeh, ákótʼée ndi béédajilniih doo biniyé Paul áháłníigo tsʼídá tʼááłáhígi ádeiitʼı̨́įgo haʼahóní bee deíníijeeh doo. Éí “tʼáá shizááká nihoneelʼą́ąjįʼ” yishwołígi átʼéego ádazhdoonííł nízingo áháłní.—Phil. 3:14.

2. Paul éí Fílipai dineʼé haʼátʼíí biniyé yichʼįʼ haadzííʼ?

² Paul éí Fílipai dineʼé tʼáá ákónéehii yichʼįʼ haadzííʼ. Háálá éí tʼóó áłah níjídleehígo silı̨́įʼgo diné hakʼijįʼ daazlı̨́ı̨́ʼ. Paul éí “Masedóniya kéyahjįʼ tséʼnaa ninínáahgo” bíká anilyeed biʼdooʼniid yę́ędą́ą́ʼ hachʼįʼ dahodiisnááʼ. Paul dóó Sáílas éí 50 C.E. yihahgo Fílipaidi níʼáázh. (Acts 16:9) Ákwii asdzání Lídiya wolyéego bikʼízhníʼáázh. Éí Paul jíistsʼą́ąʼgo “Jiihóvah hajéí yidiisnááʼ.” (Acts 16:14) Éí bił dahaghanígíí bił baptize ádahoʼdiilyaa. Ndi Séítan doo áhodéeszéeʼ da. Hastóí éí Paul dóó Sáílas deisiłgo naatʼáaniishchíín bidááhdóó nidahazhʼeezhgo hááhozhniłchaʼ dahałní. Áko nídahoneesxaalgo awáalya góneʼ yah adahaznil. Tʼahádóó kin tahdóó chʼíhoʼdeetʼeezhgo éí tʼáadoo kojįʼ naaʼaashí dahałní. (Acts 16:​16-40) Tʼóósh bikʼizhdeezhʼáázh? Ndagaʼ! Ákoshąʼ ániidígo áłah náʼádleeh ályaa yę́ę brothers dóó sisters haadajiidzaa? Nizhónígi  ádaʼiilaa, bí ałdóʼ hadaʼoosnííʼ! Háálá Paul dóó Sáílas nizhónígo hanááł haʼoosnííʼ.

3. (a) Paul éí haʼátʼíí yaa ákoniizı̨́ı̨́ʼ? (b) Haʼátʼíí baa nídadíitʼįįł?

³ Paul éí doo bikʼidideesháał da nízingo nitsékees ńtʼééʼ. (2 Cor. 4:16) Bił bééhózingo éí nihoneelʼą́ąjįʼ Jiihóvah bá nijilʼaʼgo joolwołgo woobįįhii bíká jidéezʼı̨́ı̨́ʼ. Haʼátʼíí éí Paul bitsʼą́ą́dóó bídahwiidiilʼááł? Achʼįʼ nidahwiiʼná bichʼįʼ hadaʼííníilníi dooleełgi éí dííshjı̨́įdi haitʼéego łaʼ beʼoodląʼ dabidziilgo hadaʼólníigo daníilʼı̨́? Nihił chohooʼı̨́įgi haitʼéego wołí bee bidadiilkaal dooleeł? Díí naʼídíkid baa nídadíitʼįįł.

4. Paul éí bichʼįʼ nahwiiʼnáa ndi, haitʼéego Jiihóvah tʼáá yá naalʼaʼgo áyósin ńtʼééʼ?

⁴ Paul éí Fílipai dineʼé naaltsoos yichʼįʼ ííléehgo kótʼéego bił hazʼą́ągo áʼiilaa. Éí Romedi tʼáá hooghangi siláo dahótąʼ. Áko nahozhdoolnih yę́ęgi hatsʼą́ą́ʼ biʼoh. Ndi, haa nídaakahígíí bił náhojilnih áádóó nízaadi áłah nídaadleehígíí naaltsoos bichʼįʼ áʼjíłʼı̨́. Dííshjı̨́įdi tʼáá ákótʼéego náás daazlı̨́įʼii dóó bitsʼíís bąąh nidahazʼą́ągo biniinaa tʼóó hooghangi ndahaztánígíí baa nídaakahígíí yił nidahalneʼ. Áádóó tʼáá ndantłʼago baa dahwiiztʼiʼígíí naaltsoos yichʼįʼ ádeiłʼı̨́.

5. Philippians 3:​12-14 bikʼehgo Paul éí haʼátʼíí bíká eelwodgo tʼáá bizááká yilwołgo áʼdiilyaa?

⁵ Paul éí Jiihóvah yá naalʼaʼgi tʼáadoo nabinółtłʼaaígóó áyósin, éí łaʼdayiilaii doodaiiʼ niʼiisííhgóó ádaatʼéii. Paul áníigo éí ‘nahdę́ę́ʼ yę́ę baa jiyoonahgo’ yáʼátʼééh, áko ‘halą́ąjįʼ hólóonii tʼéiyá bíká jooldziłgo’ hodínóonééł biniyé nihoneelʼą́ąjįʼ joolwoł doo. (Philippians 3:​12-14 yíníłtaʼ.) Paul éí haʼátʼíí nabinółtłʼa ńtʼééʼ? Áłtsé éí, Judaism bá łaʼdajiilaii ayóó bízhneedlı̨́įgo binjishnish. Ndi éí “tsʼiilzéigi átʼéego” baa nitsíjíkees jizlı̨́ı̨́ʼ. (Phil. 3:​3-8) Naaki góneʼ éí, azhą́ Jesus bikééʼ nidaakaii atíjííłʼįįdgi baa hániʼ dooleeł ndi, Jiihóvah yá naalʼaʼgi tʼáadoo niʼ áyiilaa da. Tááʼ góneʼ éí, kʼad yeeʼ ląʼígóó Jiihóvah bá aʼiishłaa, áko tʼáá ákódí dooleeł tʼáadoo niizı̨́įʼ da. Azhą́ awáalyahí jílı̨́, náhodiʼneesghaal, kʼasdą́ą́ʼ hoł nidzílneʼ, tsinaaʼeełtsoh hoł náztsʼil, dichin, índa ééʼ bídin jílı̨́įgo tázhdííyáa ndi, ląʼígóó nahojisneʼ. (2 Cor. 11:​23-27) Áko ląʼígóó łaʼdayiilaii índa hachʼįʼ nahwiisʼnáaʼ ndi, tʼááłáhígi átʼéego jooldzilgo Jiihóvah tʼáá bá joolnish doo jinízin. Nihí ałdóʼ tʼáá ákóniitʼée doo.

6. ‘Nahdę́ę́ʼ yę́ę baa dahoyoosʼnahii’ éí haʼátʼíí ádaatʼé?

⁶ Paul bee bedaʼiilʼı̨́į dooleełgo éí haitʼéego ‘nahdę́ę́ʼ yę́ę baa hodiyooʼnah’? Nihí shı̨́ı̨́ éí łah nahdę́ę́ʼ doo yáʼátʼééhgóó ádeiitʼįįd yę́ę bąąh danihíniʼ, áko haaʼíshąʼ Christ nihá nááʼádiisniiʼgo nihibąąhági ádaatʼéii nihá yóóʼadootʼą́ągi hazhóʼó baa íhwiilʼaahgo nabikʼítsíilkees índa sodiilzin doo. Kwíitʼı̨́įgo bąąhági ádaatʼéii Jiihóvah nihá yóóʼiidiizʼánígíí tʼáadoo bee átíʼdiilʼíní. Paul ałdóʼ łahgo bitsʼą́ą́dóó íhooʼaah. Łaʼ shı̨́ı̨́ éí naanish ayóó ílíinii bitsʼą́ą́dóó azhdootʼįįł ńtʼéeʼgo yitsʼá heeskai, éí Jiihóvah ląʼígóó bá naanish doo danízingo ádaatʼı̨́. Ákwíidzaago éí bitsʼą́ą́dóó ayóó adeeshtʼįįł ńtʼééʼ tʼáadoo niidzínígo nátʼą́ą́ʼ bíká nidíníitʼı̨́ʼí doo. (Num. 11:​4-6; Eccl. 7:10) ‘Nahdę́ę́ʼ yę́ę baa dahoyoosʼnahii’ éí łaʼdaalyaaii ayóó bee ádaa haʼniihii doodaiiʼ  achʼįʼ nahwiiʼná biiʼ chʼíniidzáaii ádaatʼéii átʼé. Jiihóvah yee nihikʼihasdliʼii áádóó nihíká eelwodgi éí tʼáá aaníí nátʼą́ą́ʼ náníilʼı̨́įgo ahánígo Nihizhéʼé nilı̨́įgo ííníilzin. Ndi ląʼígóó yeeʼ Jiihóvah bá íítʼįįd tʼáadoo niidziní doo.—1 Cor. 15:58.

7. 1 Corinthians 9:​24-26 éí haitʼéego iiná yídoobįįł ní? Łaʼ chʼíníʼaah.

⁷ Paul éí Jesus ánínę́ę yikʼiʼdiitą́: “Yéego hádaahtʼı̨́.” (Luke 13:​23, 24) Christ nahalingo Paul hoł bééhózingo éí hweʼiinaʼ ninítʼiʼjįʼ yéigo ájítʼı̨́į doo. Áko Oodlání ídlı̨́įgo éí jáákʼeh ałghadikáahii yił ałhąąh niinínil. (1 Corinthians 9:​24-26 yíníłtaʼ.) Diné ałghadikahgo éí atah yilwołígíí tʼááłáhígi átʼéego tʼáadoo nahjįʼ déezʼı̨́ı̨́ʼgóó hoodzoíjįʼ yilwoł łeh. Kintahgóó diné nídiijahgo éí nidaʼiiniihgóó índa adínóołtłʼahii bił nahazʼą́ą łeh. Ákoósh atah joolwoł yę́ę éí niʼ ázhdooníiłgo bídaʼoolkąąhii jinéłʼı̨́į doo? Hodínéeshnééł jinízingo éí doo ákózhdooníił da! Iiná biniyé joolwołgo éí hodínóołtłʼahii bitsʼąą ájítʼée doo. Paul nahalingo yéigo íitʼı̨́įgo woobįįhii bíká yiilwołgo éí iiná yídiilbįįł!

8. Haʼátʼíí táaʼgo nihidínóołtłʼahii baa nídadíitʼįįł?

⁸ Táaʼgo łaʼ nihidínóołtłʼahii baa nídadíitʼįįł. Éí naólníinii doo áhánéeh dago, są́ bikʼee doo nihidziil da yiidleehgo, áádóó achʼįʼ nahwiiʼnáanii doo niitʼéehii. Kódaatʼéii bee bichʼįʼ nidahwiisʼnáaʼgo yichʼįʼ hadaʼólníí ńtʼéʼígíí hazhóʼó baa ákoniidzin doo.—Phil. 3:17.

9. Naólníinii doo áhánééhgóó éí haitʼéego nihíhodidoołtʼih?

⁹ Naólníinii doo áhánéeh da. Jiihóvah yee ádee hahasdzíiʼii bíká nihił chohooʼı̨́įgo éí tʼáadoo átʼéhí da. Habákak éí Jiihóvah díí doo yáʼádaashóonii baa ooldahii nahjįʼ kwíidoolííł chʼééh jinízin, ńtʼééʼ Jiihóvah áháłníigo éí “bibaʼ ánítʼé.” (Hab. 2:3) Ákondi nideíníidlíinii doo hąh áhánééhgóogo tʼóó nihąąh nahakaʼ. (Prov. 13:12) Díí éí nihibrothers 1914 yę́ędą́ą́ʼ kódaadzaa. Éí íídą́ą́ʼ ląʼí  anoint ádaalyaaígíí 1914jįʼ ahoolzhiizhgo kʼad yáʼąąshgóó nidadeekai danízin ńtʼééʼ. Beʼoodląʼ dabidziilii díí nidajólínę́ę tʼáadoo há ádzaagóogo haadajiidzaa?

10. Royal dóó Pearl éí nayólíinii tʼáadoo ádzaa dago haitʼéego áʼjiilaa?

¹⁰ Nizhdiltʼéego wołí bee Jiihóvah bikééʼ jizı̨́įgo baa haneʼ. Brother Royal Spatz éí 20 honááhaigo 1908 yę́ędą́ą́ʼ baptize ábiʼdilyaa. Yáʼąąshdi jiináa dooleełgi bichʼįʼ hoolzhishgi tʼáá íiyisíí nijólí. Áko 1911 yihahgo sister Pearl wolyéego ahidiigeh bizhdííniid. Áádóó ábijiní: “1914go áhodooníłígíí nił bééhózin. Áko tsı̨́įłgo ahidiigeh!” 1914jįʼ ahoolzhiizhgo tʼáadoo yáʼąąshgóó ajííʼáázhgóogo, éísh biniinaa iiná biniyé atah hizhnoolchéłígíí niʼ ájiilaa? Éí yeeʼ Diyin íinízinii íiyisíí baa nitsíjíkees, yáʼąąshgóó adoodáałgi éí ndagaʼ. Iiná biniyé atah hizhnoolchéełgi wołí bee ájítʼı̨́įgo hizhnoolchééł ńtʼééʼ. Royal dóó Pearl éí nahasdzáán bikááʼ Jiihóvah bá joolnishgo ląʼí nááhai. Jiihóvah bízhiʼ hashtʼéédoolníiłgi índa Bí aláahdi bóhólníihii nilı̨́įgi ííshjání ádoolníiłgo áádóó yee ádee hadiisdzíiʼii bohodoolníiłgi bíká dadíníitʼı̨́ı̨́ʼ. Díí éí Jiihóvah íiniizı̨́ı̨́ʼ góneʼ tʼáá aaníí áhodoonííł. Áko kʼad éí wołí bee ádeitʼı̨́įgo Diyin bá nideilʼaʼ, nidaólníinii doo áhánéeh da tʼáadoo daniidziní doo.

11-12. Azhą́ doo nihidziil da siidlı̨́įʼ ndi, haʼátʼíí biniyé Jiihóvah tʼáá bá yiilnish doo? Łaʼ chʼíníʼaah.

¹¹ Są́ bikʼee doo nihidziil da. Ayóó hąąh téehgo tʼéiyá atah níjiiltih łeh, ndi Oodlání bidziilii jílı̨́į doogo éí doo hąąh téeh da ndi bíighah. Ląʼí éí azhą́ doo dabidziil da daazlı̨́į ndi, tsʼídá yéigo ádaatʼı̨́įgo Jiihóvah tʼáá bá yishnish doo danízin. (2 Cor. 4:16) Łaʼ éí Brother Arthur Secord * wolyéego Béthelgi naalnishgo 55 nááhai. Éí 88 binááhaigo bitsʼíís doo bidziil da silı̨́ı̨́ʼ áádóó bąąh dah hooʼaʼ. Nurse haa áhályánígíí hachʼįʼ niníyáago áháłní: “Shínaaʼí Secord, nitsʼíís bee doo deeghánígóó Jiihóvah bá nishínílnish.” Ndi Arthur éí nahdę́ę́ʼ ájíítʼįįdígíí doo baa nitsíjíkees da. Áádóó bił hózhǫ́ǫgo honéłʼı̨́įgo áháłní: “Aooʼ, éí tʼáá aaníí. Ndi, ádeiitʼįįdii doo ayóó baa nitsídeikees da, kodóó niheʼoodląʼ bidziilgo ííníilzin dooleełgi éí ílíinii átʼé.”

¹² Jiihóvah bá neiilʼaʼgo kʼad shı̨́ı̨́ ląʼí nááhai, áko ląʼígóó bá neiilʼaʼ yę́ęgóó biʼoh niidlı̨́ siidlı̨́ı̨́ʼ. Ákótʼéego nił hooʼaʼgo tʼáadoo bikʼee nąąh nááhákaʼí. Jiihóvah bá nishiilnishgóó yaa ahééh nízingo doo yaa yoonééh átʼée da. (Heb. 6:10)  Béénílniih, dííshjı̨́įdi tʼáá ákótʼéego bá yiilnishgi bił nilı̨́. Jiihóvah ayóóʼííníiʼníigi éí ił hózhǫ́ bee nihił chohooʼı̨́įgo ííníilzin, áádóó wołí bee bá ádeitʼı̨́įgo bá nideilnish. (Col. 3:23) Bíniilʼáanii Jiihóvah nihá yaa ákonízin, áko bilááhgóó shá ázhʼdoolííł, doo nihóʼníi da.—Mark 12:​43, 44.

13. Anatoly dóó Lidiya haitʼéego baa haneʼgi éí azhą́ bichʼįʼ nahwiisʼnáaʼ ndi, haitʼéego binahjįʼ wołí bee Jiihóvah bá deíníilníish doo?

¹³ Achʼįʼ nahwiiʼnáanii doo niitʼéehii. Jiihóvah bá ndaalʼaʼí łaʼ éí achʼįʼ nahwiiʼná bikʼee índa atéʼélʼı̨́ yichʼįʼ hadaʼólníigo ląʼí béédááhai. Anatoly Melnik * éí 12 honááhaigo hazhéʼé siláo dabiiłtsoodgo awáalya góneʼ abiʼdooltʼeʼ, áádóó éí 4,000 milesdóó baʼaan hatsʼą́ąjįʼgo Siberiagóó ahoʼdoogı̨́. Łaʼ nááhaigo, Anatoly, hamá, dóó hacheii dóó hamá sání bił Siberiagóó ahoʼdoogı̨́. Áádóó náánáłahgo 20 miles ánízah kin sinilgi ayóó íídéeskʼaazgo yas biiʼ áłah náʼádleeh biniyé ałnáájíkah. Tʼahádóó éí Brother Melnik tááʼ nááhaijįʼ awáalya jizdáá ńtʼééʼ, éí hweʼasdzą́ą́ Lidiya dóó hweʼawééʼ índa tʼááłaʼí binááhai. Azhą́ ayóó átʼéego hachʼįʼ nidahwiisʼnáaʼ ndi, Anatoly éí dahaghanii bił wołí bee Jiihóvah bá dajílníísh. Kʼad éí 82 honááhai, Anatoly éí Central Asiadi Branch Committee atah dah jizdá. Anatoly dóó Lidiya nahalingo tʼáá ádeiitʼínę́ęgi átʼéego wołí bee Jiihóvah bá deíníilníish doo.—Gal. 6:9.

14. Paul éí woobįįhii yídeeshbįįł nízin, ndi haʼátʼíí ázhdooníiłgo baa ákozhniizı̨́ı̨́ʼ?

¹⁴ Paul éí Oodlání anoint ályaii jílı̨́įgo ‘aghánáhóóʼáádę́ę́ʼ Diyin God shíizhiʼígíí’ bee hodínéeshnééł nízingo yíká déezʼı̨́ı̨́ʼ. Áádóó éí hodínéeshnéełgo átʼé nízin. Ndi, éí ‘tʼáá hazááká nihoneelʼą́ąjįʼ joolwołgo’ tʼéiyá bíighah. (Phil. 3:14) Paul éí Fílipai dineʼé díí binahjįʼ yee yíká eelwod, áko éí hó ałdóʼ nihoneelʼą́ąjįʼ wołí bee dajíjeeh doo hóʼní.

15. Fílipai dineʼé ‘tʼáá hazááká nihoneelʼą́ąjįʼ dajíjeeh’ doogo Paul éí kéyahdóó łaʼ dineʼé ídlı̨́į doogi haitʼéego choyoosʼįįd?

¹⁵ Paul éí Fílipai dineʼé, yáʼąąsh dineʼé dadooleełgi yééyiyííłniiʼ. (Phil. 3:20) Díí haʼátʼíí biniyé béédajilniih doo? Íídą́ą́ʼ Rome biyaagi kééhashtʼı̨́į doo hwiindzin,  háálá éí bee áká aʼdoowołii bee dahólǫ́ǫ́ ńtʼééʼ. * Ndi Oodlání anoint ádaalyaaígíí éí yáʼąąshdę́ę́ʼ nahatʼaʼ tsʼídá yáʼátʼéehii díí bilááh átʼéego ląʼígóó bee bíká aʼdoowoł. Rome binahatʼaʼ biyaadóó éí doo ayóó áká adoolwoł da. Éí biniinaa Paul éí Fílipai dineʼé kwííłníigo “Christ baa haneʼ yáʼátʼéehii nizhónígo bikʼeh deínóhkááh.” Díí éí yáʼąąsh dineʼé ídlı̨́įgo deínóhkááh níigo ání. (Phil. 1:27) Oodlání anoint ádaalyaaígíí éí yáʼąąshdi hoolʼáágóó kéédahatʼı̨́į dooleełgi biniyé nihinááł wołí bee ádaatʼı̨́.

16. Yáʼąąshgóó doodaiiʼ nahasdzáán bikááʼgóó iiná dooleełgi nihá chohooʼı̨́į ndi, Philippians 4:​6, 7 éí haʼátʼíí nihiłní?

¹⁶ Yáʼąąshgóó doodaiiʼ nahasdzáán hózhónígo bikááʼgóó iináa dooleełgi nihá ił chohooʼı̨́į ndi, tʼáá nihizááká nihoneelʼą́ąjįʼ yiilwoł doo. Tsʼídá haa shı̨́ı̨́ yitʼéego nihił hazʼą́ą ndi, nahdę́ę́ʼ yę́ę tʼáadoo baa nitsíikeesí, doodaiiʼ Jiihóvah bá neiilʼaʼgi tʼááká haʼátʼíida nihitsʼąą niʼ áyólééh yíilaʼ. (Phil. 3:16) Nidaólníinii doo áhánéeh da, doodaiiʼ są́ bikʼee doo nihidziil da siidlı̨́ı̨́ʼ. Achʼįʼ nahwiiʼnáanii doo niitʼéeh dago kʼad ląʼí nááhai. “Tʼáadoo haʼátʼíhída nihidaʼdiiłʼáhí.” Ndi, sodizin índa náʼookąąh bee Diyin God bił béédahoyoosįįh, áádóó éí achʼįʼ hózhǫ́ tsʼídá tʼáadoo baa nitsíhókeesígi átʼéii neidoolééł.—Philippians 4:​6, 7 yíníłtaʼ.

17. Díí bikééʼdóó haʼátʼíí baa nídadíitʼįįł?

¹⁷ Néiltihii nihonítʼiʼjįʼ tʼááłáhígi átʼéego hoodzo yichʼįʼ yilwołgo éí yéigo átʼįįh łeh. Áko haaʼíshąʼ nihí ałdóʼ tʼáá ákótʼéego iiná yídoobįįł biniyé wołí bee ádeitʼı̨́į doo. Háálá nihonítʼiʼdi éí tsʼídá yáʼátʼéehii nihidáahdi silá. Áko haitʼéego tʼáá ákóneʼé yiilwołgo haʼííníilníi doo? Díí bikééʼdóó éí daʼílíinii hazhóʼó ałkʼééʼ yiiʼnił dooleełgi áádóó ‘daʼílíinii áłtségo óolzin dooleełígi’ baa nídadíitʼįįł.—Phil. 1:​9, 10, NW.