1, 2. Hebrews 13:4 haʼátʼíí nihiłní?

TʼÁÁ áníiltso Jiihóvah nihił nilı̨́į doo daniidzin. Áko nihił nilı̨́į doo, áádóó nátʼą́ą́ʼ nihił nishłı̨́į doo nihiłní. (1 Samuel 2:30; Proverbs 3:9; Revelation 4:11) Áádóó náánáłahjįʼ diné ałdóʼ nihił danilı̨́į doo nihóʼní, éí bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ bił nidahaztʼiʼgóó bídahólníihii. (Romans 12:10; 13:7) Ahastiin dóó eʼasdzą́ą́ ahéskéegi íiyisíí nihił danilı̨́į doo.

² Yilʼaadii Paul ání: “Tʼáá ádzíłtso agééh hoł danilı̨́į leʼ, áádóó ahéʼáské dílzin.” (Hebrews 13:4) Díí bee hazʼáanii átʼé, ní. Oodlání ídlı̨́įgo ahéʼáskéegi ílíinii átʼéego baa nitsídajikees doo ní. Nichʼooní hólǫ́ǫgo, ahísółkéegiísh kótʼéego baa nitsóhkees?

3. Ahéʼáskéegi Jesus haitʼéego yee haadzííʼ? (Áłtsé naashchʼąąʼígíí níníłʼı̨́.)

³ Ahéʼáskéegi ílíinii átʼéego baa nitsíníkeesgo nizhónígi ánítʼé. Jesus éí ahéʼáskéegi bił nilı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Éí Férisiiz díí yíndahódééłkidgo tsʼídá áłtsé hastiin dóó asdzání ahainínil yę́ędą́ą́ʼ Diyin kódííniid, ní: “Éí biniinaa diné bizhéʼé índa bimá yitsʼą́ą́ʼ dah didoogáałgo beʼasdzą́ą́ yił ahididooʼash, áko éí nizhdiltʼéhígíí atsʼíís tʼááłáʼí jidooleeł.” Áádóó Jesus ánáádooʼniid: “Diyin God ahainínilii éí diné doo  łaʼ ałtsʼázhdoonił da.”—Mark 10:​2-12; Genesis 2:24.

4. Haʼátʼíí biniyé Jiihóvah éí hastiin dóó asdzání ahainínil?

⁴ Ahéʼáskéegi Diyin bitsʼą́ą́dóó deeztʼiʼii átʼé, éí doo nidootʼihgóó ályaa, áko Jesus tʼáá aaníigo yaa nitsékees. Diyin tsʼídá áłtsé hastiin dóó asdzání ahainínil yę́ędą́ą́ʼ, éí Ádam dóó Íiv ałtsʼáʼítʼaash áʼdoołíiłgo nihá bohónéedzą́ą doo, tʼáadoo yidííniid da. Ndi éí “nizhdiltʼéhígíí” tʼáá ahíjískéego ahoolʼáa doo biniyé ahainínil.

5. Anoonééł éí ahéʼáskéegi haitʼéego yihodiiłtʼiʼ?

⁵ Ádam ajisiihdóó bikʼijįʼ ląʼígóó łah átʼéego nihił hooʼaʼ. Łahgo éí diné noonééł daazlı̨́ı̨́ʼ, áko biniinaa ahéʼáské yę́ęgi bee bihodiitʼiʼ. Yilʼaadii Paul éí Oodlání ííłníigo éí ahastiinda doodaiiʼ asdzánígíida ádin yileehgo ahéʼáské yę́ęgi niitʼih. Áko tʼah jiinánígíí éí náázhdoogehgo há bee ahóótʼiʼ.—Romans 7:​1-3.

6. Bee hazʼáanii binahjįʼ Diyin éí ahéʼáskéegi yaa nitsékeesígi haitʼéego yee nanihinitin?

⁶ Jiihóvah éí bee hazʼáanii Mózes yeidiníʼą́ áádóó Ízrel dineʼé yeiníláago éí ahéʼáskéegi hazhóʼó yaa halneʼ. Łahgo áníigo hastiin jílı̨́įgo díkwíida hweʼasdzą́ą́ hólǫ́ǫ doogo há bee hazʼą́. Diyin tʼah doo bee hazʼáanii haidiʼaah yę́ędą́ąʼ ndi, tʼáá kótʼéego ádaʼjoolííł ńtʼééʼ. Ndi, asdzání dóó áłchíníígíí atídooníiłgi bee hazʼáanii bichʼą́ą́h hólǫ́. Hastiin éí asdzání naalteʼ hweʼasdzą́ągo áádóó łaʼ hweʼasdzą́ą́ ánáájiidlaago éí áłtsé hweʼasdzánę́ę tʼáá baa áhojilyą́ą doo. God éí kójítʼée doo hóʼní. (Exodus 21:​9, 10) Nihí éí bee hazʼáanii Mózes baa deetʼánę́ę doo bikʼehgo yiikah da. Ndi bitsʼą́ą́dóó yee nanihinitingo Diyin éí ahéʼáskéegi yéigo bił nilı̨́. Áko díí binahjįʼgo ahéʼáskéegi nihił danilı̨́.

7. Deuteronomy 24:1 ałtsʼáʼítʼaash haitʼéego yeinítʼı̨́?

 ⁷ Bee hazʼáanii yę́ę ałtsʼáʼítʼaash haitʼéego yeinítʼı̨́? Jiihóvah éí ahastiin dóó eʼasdzą́ą́ doo ałtsʼázhdootʼash da nízin, ndi bee hazʼáanii áníigo ahastiinígíí hweʼasdzą́ą́ “doo iʼdidéehii [tʼóó baaʼihgo nichxǫ́ʼíii]” łaʼ bił hazhdeelʼı̨́įʼgo naaltsoos bikʼehgo ałtsʼáʼítʼaash bazhdoołtsos. (Deuteronomy 24:1 yíníłtaʼ.) Bee hazʼáanii yę́ę éí “doo iʼdidéehii” tsʼídá ádaatʼéhígíí doo ayóó ííshjání ííłʼı̨́į da. Ndi bééhózinígo éí baa yádahasinii doodaiiʼ tʼáá yéigo asziihii ádaatʼéii áhyiłní. (Deuteronomy 23:14) Jesus nahasdzáán yikááʼ naagháhą́ądą́ą́ʼ éí hastóí dajílínígíí “tʼáá azlı̨́ʼígíí biniinaa” hweʼasdzą́ą́ bił ałtsʼáʼítʼaash baa jookah. (Matthew 19:3) Nihí doo díí ádaniitʼée da doo.

8. Jiihóvah éí ałtsʼáʼítʼaash haitʼéego yinéłʼı̨́?

⁸ Málakai biyóołkááł yę́ędą́ą́ʼ hastóí áłtsé bedaʼasdzánę́ę ałtsʼáʼítʼaash yił yaa naakai, éí asdzání tʼah ániid naagháii Jiihóvah doo yá naalʼaʼii deeshxeh danízingo ádaatʼı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Ndi Diyin éí tʼáadoo bahatʼaadí áníigo “ałtsʼáʼítʼaash jooshłxá.” (Malachi 2:​14-16) Diyin éí “diné jílíinii . . . hweʼasdzą́ą́ tʼéiyá bił jiináa doo, áko nizhdiltʼé yę́ę atsʼíís tʼááłáʼí jileeh” níigo yee haadzííʼ yę́ę doo łah átʼéego yaa tsíńdíkees da. (Genesis 2:24) Jesus éí Bizhéʼé tʼáá kótʼéego yee yikééʼ sizı̨́įgo ání: “Diyin God ahiidiinilii éí diné doo ałtsʼáidoonił da.”—Matthew 19:6.

9. Mark 10:​11, 12 haʼátʼíí níigo ání?

⁹ Łaʼ kóníigo naʼídíłkid doo, ‘Biniinaaniiísh tʼáá hólǫ́ǫgo Oodlání łaʼ ałtsʼáʼítʼaash íidoolíiłgo nínááʼdoogeh?’ Jesus ání: “Tʼáá háiida hweʼasdzą́ą́ yóóʼazhdííʼą́ągo náánáłaʼ asdzání bá nááʼdzísgehgo, éí átsé hweʼasdzą́ą́ nítʼéʼígíí baazhdíílá, áádóó asdzání hahastiin yóóʼazhdííʼą́ągo náánáłaʼ diné hahastiin ánáájiidlaago, éí ałdóʼ azhdíílá.” (Mark 10:​11, 12; Luke 16:18) Jesus éí ahéʼáskéegi bił nilı̨́, nihí ałdóʼ ákódaniitʼée doo nihóʼní. Hastiin łaʼ beʼasdzą́ą́ tʼáadoo átʼéhígóó bił ałtsʼáʼítʼaash ájiilaago éí nááʼdzísgehgo azhdííláa doo. Asdzánígíí ałdóʼ tʼáá ákótʼé. Háálá ałtsʼáʼítʼaash éí ahéʼáskéegi doo tʼóó niidoołtʼih da. Diyin éí tʼáá ájíłah tʼahdii “atsʼíís tʼááłáʼí” jílı̨́įgo haa nitsékees. Jesus ałdóʼ áníigo ahastiin łaʼ beʼasdzą́ą́ tʼáadoo átʼéhígóó yił ałtsʼátʼáazhgo éí asdzánígíí adidooléełgi bá baa hastiʼ. Haitʼéego ákótʼé? Jó íídą́ą́ʼ Jesus naagháhą́ądą́ą́ʼ asdzání yóóʼabiʼdootʼą́ągo nínááʼdeeshgeh, áko dichin índa hooghan doo bídin nishłíi da doo, nízin doo. Éí kótʼéego nínááʼjisgehgo éí azhdííláa doo.

10. Tsʼídá haʼátʼíí tʼéiyá binahjįʼ ałtsʼáʼítʼaash ázhdoolíiłgo nínáázhdoogeh?

¹⁰ Jesus éí tsʼídá tʼááłaʼígo binahjįʼ ałtsʼáʼdootʼash níigo naʼneeztą́ą́ʼ. Éí ání: “Ánihidishní, Tʼáá háiida hweʼasdzą́ą́ doo adiléégóó bił ałtsʼáʼítʼaash ájiilaago  áádóó náánáłaʼ bá nááʼdzísgehgo éí azhdííláago átʼé, ndi tʼóó baaʼihígi átʼéego ałhaa naʼadáago tʼéiyá binahjįʼ ałtsʼáʼdootʼash.” (Matthew 19:​9, NW) Jesus dził binániigi naʼneeztą́ą́ʼ yę́ędą́ą́ʼ ałdóʼ ákwii yee haadzííʼ. (Matthew 5:​31, 32) “Tʼóó baaʼihígi átʼéego ałhaa naʼadá,” naakidi Jesus yee haadzííʼ. Éí adilyé, ałjiłnii, doo hachʼoonígóó bił ashtéézh, diné doodaiiʼ asdzánída tʼáá hó éí doodaiiʼ naaldlooshii bił ahaa ninájíldeehgo bił danítʼiʼ. Áko ahastiinígíida díí łaʼ ájíítʼįįdgo éí hweʼasdzą́ą́ hoł ałtsʼádeeshtʼash niizı̨́įʼgo bee bóhólnííh. Áádóó asdzání ałtsʼáʼítʼaash áyiilaago Diyin Jiihóvah éí kʼad doo ahíjízhkée dago haa nitsékees doo.

11. Tʼáadoo ájíítʼįįdígíí, haʼátʼíí biniyé ałtsʼáʼítʼaash doo ádeeshłíił da dínóozįįł?

¹¹ Jesus éí tʼáá háiidígíida tʼóó baaʼihígi átʼéego ałhaa naʼadá ájíítʼįįdgo, ndi doo ájíítʼįįdígíí ałtsʼáʼítʼaash ázhdoolíiłgo há bee hazʼą́, doo níi da. Éí eʼasdzą́ą́ nilínígíida azhą́ bahastiin tʼóó baaʼihígi átʼéego ałhaa naʼadáago áátʼįįd ndi, tʼáá hweʼasdzą́ą́ nishłı̨́į doo niizįįhgo yee ádá nihodidooʼááł. Haʼátʼíí biniyé? Tʼahdii shı̨́ı̨́ ayóóʼáyóʼníigo biniinaa yaa níjoozbaʼ áádóó ahéʼáskéegi hazhóʼó hashtʼediilníił nízingo nitsékeesgo átʼı̨́. Áádóó ałtsʼáʼítʼaash áyiilaago tʼáadoo naʼásgehgóogo łahgóó bee bichʼįʼ anáhóótʼiʼ dooleeł. Yídin nilíiniishąʼ? Chʼéénáásh nilı̨́į doo? Áłchíníshąʼ, ałtsʼáʼítʼaashgi haitʼéego bidahodidoołtʼih? Áłchíní éí Jiihóvah binaʼnitin bee bíhojiiłʼaah yę́ęgiísh bá nantłʼa doo? (1 Corinthians 7:14) Tʼáadoo ájíítʼįįdígíí éí ałtsʼáʼítʼaash ájiilaago éí tʼáá yéigo hachʼįʼ nahwidiyooʼnaał.

12. Hozéíya éí ahéʼáskéegi haitʼéego bił hooʼaʼ?

¹² Halneʼé Hozéíya baa haneʼgi éí ahéʼáskéegi Diyin yaa nitsékeesígi átʼéego ląʼígóó nanihinitin. Diyin éí Hozéíya áyidííniidgo asdzání Gómer wolyéego neʼasdzą́ą́ ádíílííł. Díí éí “ałjiłnii asdzání” dooleeł áádóó “nidiʼyoołchíiłgo naʼáłchíní ádíílííł.” Áádóó Gómer éí ashkii há yishchı̨́. (Hosea 1:​2, 3) Tʼahádóó Gómer bichʼéʼé dóó biyáázh hazlı̨́ı̨́ʼ, ndi bééhózinígo náánáłaʼ diné yá ashchı̨́. Azhą́ Gómer kótʼéego díkwíidi shı̨́ı̨́ azhdííláa ndi, Hozéíya tʼáadoo yóóʼahodííʼą́ą da. Gómer éí Hozéíya yitsʼą́ą́ dah diiyá, éí naalteʼ jizlı̨́ı̨́ʼ. Ákótʼée ndi Hozéíya éí Gómer ádá náájiisniiʼ. (Hosea 3:​1, 2) Jiihóvah kótʼéego Hozéíya binahjįʼ naʼnitin, éí bidineʼé tʼáá kótʼéego adilyé nahalingo hondaʼazloʼ. Éí náánáłahjįʼ diyin dabidiʼníinii yichʼįʼ nidahałáago yaa naaskai. Hozéíya kótʼéego ajiyéé ńtʼéeʼgi haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó íhooʼaah?

13. Hozéíya éí haʼátʼíí biniyé Gómer tʼáadoo yóóʼiidííʼą́ą da, áádóó haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bíhooʼaah?

¹³ Oodlání jílı̨́įgo éí tʼóó baaʼihígi átʼéego ałhaa naʼadá ádaatʼéii baa nijiyáago, achʼooní tʼáadoo áátʼįįdígíí ázhʼdoolíiłgi hazhóʼó baa tsízdókosgo bee ádá nihozhdidooʼááł. Jesus áníigo tʼáadoo ájíítʼįįdígíí éí ałtsʼáʼdootʼashgo áádóó nínááʼdoogehgo bá ahóótʼiʼ. Ndi hachʼooní kóhoolaagi bá yóóʼanázhdiiʼą́ągo tʼáadoo átʼéhí da. Hozéíya éí Gómer yaa níjoozbaʼ. Éí Gómer níjídzáago Hozéíya áháłní, diné łaʼ bił ashtéézh tʼááká ánáánáodlééh yíilaʼ, áko shí ałdóʼ “ashtéézh doo nił ádeeshłíił da,”  yidííniid. (Hosea 3:​3, NW biiʼ footnote níníłʼı̨́.) Ndi Hozéíya shı̨́ı̨́ éí hweʼasdzą́ą́ ashtéézh bił ánáájiidlaago átʼé. Díí binahjįʼ bee nélʼı̨́įgo Diyin éí Ízrel dineʼé shaa nidahidookah nízingo yaa níjoozbaʼgo ádabííłʼįįd yę́ęgi yá yóóʼanéidíyiizʼą́. (Hosea 1:11; 3:​3-5) Díí binahjįʼgo éí ahéʼáskéegi haitʼéego yee nanihinitin? Tʼáadoo ájíítʼįįdii éí hachʼooní bazhʼdiʼníʼą́ągo ashtéézh bił áʼjiilaago éí ná yóóʼanídííʼą́ jiníigo ájítʼı̨́į doołeeł. (1 Corinthians 7:​3, 5) Kójiidzaago éí ałtsʼáʼdootʼashgi doo bohónéedzą́ą́góó ájiilaa doo. Áko tʼáá ájíłah ałhił nijilnish índa áłká anáhizhʼnilchéehgo Diyin ahéʼáskéegi yaa nitsékeesígi átʼéego hó ałdóʼ ákótʼéego baa nitsíjíkees doo.

14. 1 Corinthians 7:​10, 11 binahjįʼ ahéʼáskéegi haa dooníiłgo átʼé ní?

¹⁴ Jiihóvah dóó Jesus éí ahéʼáskéegi yaa nitsíkeesígi átʼéego Oodlání tʼáá ałtso ałdóʼ ákódajítʼée doo. Ndi łahda doo ákótʼée da łeh, háálá tʼáá áníiltso nidaʼiyiilzííh. (Romans 7:​18-23) Ałkʼidą́ą́ʼ Oodlání yę́ę éí ahinaaskéégóó yéigo bichʼįʼ bee anidahwiiztʼiʼ ńtʼéeʼ. Paul ání, “Eʼasdzą́ą́ jílíinii hahastiin doo yóóʼazhdidooʼáał da [tʼóó kónígháníjįʼ bitsʼáʼdoodááł].” Ndi łahgóó kódáátʼįįd.—1 Corinthians 7:​10, 11 yíníłtaʼ.

15. Ahéʼáskéegi bichʼįʼ anáhóótʼiʼgo haa doolnííł, éí haʼátʼíí biniyé?

¹⁵ Paul éí díí ádaatʼéhígíí biniinaa tʼóó kónígháníjįʼ hachʼooní bitsʼáʼdoodááł doo níigo chʼíiníʼą́ą da. Doo éí tʼóó baaʼihígi átʼéego ałhaa naʼadá ádaatʼéii biniinaa da. Háálá ákójiidzaago éí eʼasdzą́ą́ ałtsʼáʼdootʼash íidoolíiłgo nídoogeh níi doo ńtʼééʼ. Paul áníigo asdzání éí bahastiin tʼóó áłtsé yitsʼą́ą́ʼ dadiiyáago éí “doo hánááʼdoogeh da, doodaiiʼ bił kʼé náʼahizhdidooʼniił.” Áko Diyin éí díí tʼáá ájíłah tʼahdii ahíjízkéego yee honéłʼı̨́. Paul áníigo éí ahéʼáskéegi haʼátʼíí shı̨́ı̨́ bee hachʼįʼ anáhóótʼiʼ ndi éí kʼé náʼahizhdidooʼniiłgo hashtʼezhdoolíiłgo tʼáá ahíjízhkée doo. Ndi éí tʼóó baaʼihígi átʼéego ałhaa naʼadá ádaatʼéii doo ájíítʼįįdgóogo tʼéiyá. Eldersda nihíká oohjeeh bizhdidooniił. Elders éí aheełtʼéego aa nitsáhákeesgo Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ bee áká azhdoojah.

16. Hachʼooní éí Jiihóvah doo yá naalʼaʼ da ndi, haʼátʼíí bikʼeh ániitʼée doo?

¹⁶ Oodlání łaʼ, bichʼooní Jiihóvah doo yá naalʼaʼii nilı̨́įgoshąʼ? Ahéʼáskéegi bichʼįʼ hodiiʼnáahgo, éísh tʼóó kónígháníjįʼ hachʼooní bitsʼáʼdoodáałgo há bee ahóótʼiʼ? Diyin Bizaad áníigo éí tʼóó baaʼihígi átʼéego ałhaa naʼadá ádaatʼéii tʼéiyá biniinaa ałtsʼáʼítʼaash  bohónéedzą́. Ndi Diyin Bizaad éí díí ádaatʼéii biniinaa éí tʼóó kónígháníjįʼ hachʼooní bitsʼáʼdoodááł, doo níi da. Paul ání: “Asdzání jílíinii łaʼ éí hahastiin doo oodląąhgóó, nidi bił jiinánígíí bił yáʼátʼéehgo, hahastiin doo yóóʼazhdidooʼáał da.” (1 Corinthians 7:​12, 13) Díí bikʼeh ádaniitʼée doo.

17, 18. Ahéʼáskéegi nantłʼa ndi, haʼátʼíí biniyé łaʼ tʼáá ahínáské?

¹⁷ ‘Ahastiin doo oodląąhgóó’ éí beʼasdzą́ą́ doo ‘iiná bił ádeeshłíił’ da nízingo łahgóó kótʼéego nahazʼą́. Éísh diné atéʼéłʼı̨́, asdzání bitsʼíís doodaiiʼ beʼiináda yéigo atííłʼı̨́. Doo tʼáá kʼad nikʼi deesdzil da doodaiiʼ Jiihóvah bá naʼaʼaʼ yę́ęgi hatsʼą́ą́ʼ neinółtłʼahgo ííłʼı̨́. Kótʼéego hazʼą́ągo eʼasdzą́ą́ jílínígíí hahastiin doo ‘iiná nił ádeeshłíił’ da hałníigo áłtsé bitsʼázhdoogááł. Łahgóó kótʼéego nahazʼą́ą ndi, bichʼooní doo yitsʼádaakáah da. Tʼóó hadaʼólníigo ahéʼáskéegi hashtʼedoolníiłgo yindaalnish. Éí haʼátʼíí biniyé kótʼéego áʼdoolnííł danízin?

¹⁸ Kódaatʼéhígíí biniinaa łaʼ tʼóó kónígháníjįʼ hachʼooní bitsʼáʼídzáago éí tʼahdii ahíjízké áádóó bee achʼįʼ anáhóótʼiʼ dooleełii haʼnínę́ę bee hachʼįʼ anáhóótʼiʼ doo. Yilʼaadii Paul ałdóʼ díí biniinaa tʼáá ahísółkée doo níigo łaʼ chʼínáánéítʼą́: “Ahastiin doo ajoodlánígíí hweʼasdzą́ą́ oodlánígíí binahjįʼ diyingo atsʼáhoʼdeeltı̨́į doo, tʼáá ákótʼéego eʼasdzą́ą́ doo ajoodlánígíí hahastiin oodlánígíí binahjįʼ diyingo atsʼáhoʼdeeltı̨́į doo. Doodago éí haʼáłchíní danilíinii doo daʼoodlání baʼáłchínígi ádaatʼée doo, nidi kʼad éiyá diyingo atsʼáʼnil.” (1 Corinthians 7:14) Kótʼéego hoł hazʼą́ągo éí nantłʼa ndi, ląʼí Oodlání éí shichʼooní tʼáá bił iiná ádeeshłííł daniizı̨́ı̨́ʼ. Díí éí tʼáá ákónéehee ákójiidzaa lá danízin, háálá tʼahádóó hachʼooní Jiihóvah Yá Halneʼé silı̨́ı̨́ʼ.—1 Corinthians 7:16 yíníłtaʼ; 1 Peter 3:​1, 2.

19. Haʼátʼíí biniyé Jiihóvah Yá Dahalneʼé ahéʼáskéegi tsʼídá yáʼátʼéehgo bił ndahazʼą́?

¹⁹ Jesus éí biniyéii hólǫ́ǫgo ałtsʼáʼdootʼashgi yee naʼneeztą́ą́ʼ, yilʼaadii Paul éí tʼóó kónígháníjįʼ hachʼooní bitsʼáʼdoodáałgi ííshjání áyiilaa. Díí éí tʼáá ájíłá Diyin bá nijilʼaʼígíí ahéʼáskéegi hoł danilı̨́į doo nízin. Dííshjı̨́įdi Jiihóvah Yá Dahalneʼé ląʼígo tsʼídá yáʼátʼéehgo ahínáské. Ahastiin éí beʼasdzą́ą́ ayóóʼádayóʼní áádóó eʼasdzą́ą́ éí bahastiin bił danilı̨́įgo Kingdom Hallgi shı̨́ı̨́ łaʼ bił yah anáníjah. Díí éí ahéʼáskéegi bił danilı̨́įgo ádayósin. Áko baa hózhǫ́ǫgo nélʼı̨́, tsʼídá tʼóó ahayóí ahastiin dóó eʼasdzą́ą́ kódaatʼéego Diyin ánínę́ęgi tʼáá aaníigo ádayósin: “Díí bąą diné jílíinii hazhéʼé índa hamá bitsʼą́ą́ʼ dashdidoogáałgo hweʼasdzą́ą́ bił ahaazhdootʼashgo bił ahił jiiʼnáa doo, áko nizhdiltʼé nítʼéʼígíí atsʼíís tʼááłáʼí jidooleeł.”—Ephesians 5:​31, 33.