DIANA éí 80 binááhai áádóó yéigo bichʼįʼ nahwiiʼnáago kʼad díkwíí shı̨́ı̨́ nááhai. Bichʼooní éí Alzheimer yikééʼ tiʼhooníihgo aa ádahayą́ągi sidáá ńtʼééʼ áádóó ádin silı̨́ı̨́ʼ. Ashiiké naaki haʼáłchíní ałdóʼ ádin silı̨́ı̨́ʼ. Tʼáá hó éí cancer bee hąąh dahazʼą́. Diana bibrothers dóó bisisters oodlání áłah nádleehgi doodaiiʼ nahaneʼgóó atah nijigháago tʼáá áłahjįʼ hoł hózhǫ́ǫgo dahooʼı̨́.

John éí traveling overseer nilı̨́įgo 43dóó biʼáán nááhai. Honaanishii tʼáá íiyisíí hoł yáʼátʼééh áádóó náánáłaʼ honaanish ánáázhdoodlíiłgi doo baa nitsíjíkees da. Ákótʼée ndi honaanish niʼ kójiilaago hakʼéí łaʼ bąąh dahooʼaʼgo baa áhojilyą́ą́ ńtʼééʼ. Oodlání nitsaago áłah nádleehgi habrothers dóó hasisters hwéédahósinii dahoołtséehgo éí tʼahdii ayóó hoł hózhǫ́ǫgo haa ákodanízin.

Diana dóó John haʼátʼíí biniinaa tʼahdii bił hózhǫ́? Łaʼda bichʼįʼ nahwiiʼnáa ndi, haitʼéego tʼáá bił hózhǫ́ǫ łeh? Łaʼda binaanish ayóóʼáyóʼnínę́ę niʼ kóyiiłʼįįhgo haitʼéego tʼáá bił hózhǫ́ǫ łeh? Diyin Bizaad áníigo éí: “Tʼáá ákogi ádaatʼéii éí Bóhólníihii [Jiihóvah] binahjįʼ bił dahózhǫ́ǫ doo.” (Psalm 64:10) Díí saad hazhóʼó bikʼizhʼdiitı̨́įhgo éí hoolʼáágóó índa tʼóó kóníghánjįʼ haʼátʼíí bee ił hózhǫ́ eidooléełii hoł bééhodoozįįł.

Tʼáá áłahájįʼ baa dahózhóonii dahólǫ́ǫgo átʼé. Hastiin dóó asdzání ayóóʼáhóʼníigo ahiiyehgo bił hózhǫ́ǫ łeh. Łaʼda beʼawééʼ haleehgo doodaiiʼ Jiihóvah yá dilnishgo tʼáá íiyisíí yaa bił hózhǫ́ǫ łeh. Kódaatʼéii baa hózhǫ́, háálá Jiihóvah éí díí aa yiiníiłii átʼé. Éí azhdooyehgi, haʼáłchíní hodooleełgi, áádóó Jiihóvah bá nijilnish dooígi nihá bohónéedzą́ągo áyiilaa.—Genesis 2:​18, 22; Psalm 127:3; 1 Timothy 3:1.

Ákótʼée ndi ił hózhǫ́ łaʼ tʼóó kóníghánjįʼ ádaatʼé. Ahéʼáskéegi łaʼ adílééh doodaiiʼ łaʼ ádin yileehgo baa yiníiłgo átʼé. (Ezekiel 24:18; Hosea 3:1) Áłchíní łaʼ éí bishchíinii índa Diyin God doo yikʼeh dahółʼı̨́į da yileeh, doodaiiʼ disfellowshipda ábiʼdilʼįįh. Łaʼ baa haneʼgo, Sámuel éí biyeʼké doo tʼáá ákogi  átʼéégóó Jiihóvah yá ndaalʼaʼ ńtʼééʼ. David éí Bath-shííba bił doo ákǫ́ǫ́ ájíítʼįįd yę́ę biniinaa haghan hazʼą́ą́dóó ląʼígóó bee hachʼįʼ anáhóótʼiʼ ńtʼééʼ. (1 Samuel 8:​1-3; 2 Samuel 12:11) Kóhootʼįįhgo éí doo baa hózhǫ́ǫ da, ndi yínííł áádóó ajéí yineesgaii átʼé.

Nihí ałdóʼ tʼáá ákóniitʼé. Nihąąh dahooʼaah, nihikʼéí łaʼ baa áhwiilyą́ą łeh doodaiiʼ Jiihóvah biorganization łah átʼéego hoditʼááh. Ląʼí kótʼéego binaanish ádayósin yę́ę éí bił dahózhónę́ę yidahasáahgo yádaałtiʼ.

Bahatʼaadígo ił hózhǫ́ tʼóó kónígháníjįʼ ádaatʼé. Azhą́ iiná nantłʼa yileeh ndi, łahgo átʼéego ił hózhǫ́ doo niitʼéehii daatsʼí hólǫ́? Hólǫ́ǫ́ shı̨́ı̨́, háálá Sámuel, David áádóó ląʼí jiltʼéego azhą́ hachʼįʼ nidahwiisʼnáaʼ ndi, hoł dahózhǫ́ǫ́ ńtʼééʼ.

Jesus éí ił hózhǫ́ átʼéii bił bééhózin. Tʼah doo nahasdzáán bikáajįʼ jigháá yę́ędą́ą́ʼ éí Jiihóvah ‘bidááhdóó tʼáá áłahjįʼ hoł nihoozhǫǫh nítʼééʼ.’ (Proverbs 8:30) Nahasdzáán bikáajįʼ jiníyáádóó éí łahda yéigo hachʼįʼ anáhóótʼiʼ náhádleeh ńtʼééʼ. Ákótʼée ndi, hoł hózhǫ́ǫgo Hazhéʼé íiníziníí bikʼehgóó ájoonííł ńtʼééʼ. (John 4:34) Yéigo neezgaigo tiʼhoozniiʼ yę́ęgi baa nitsíikees. Diyin Bizaad ání: ‘Jesus éí bił hózhǫ́ǫ dooleełígíí biniyé tsin bąąhjįʼ haʼólníigo tiʼhoozniiʼ.’ (Hebrews 12:2) Áko naakigo ił hózhǫ́ Jesus chʼíiníʼánę́ę bitsʼą́ą́dóó íhooʼaahii átʼé.

Jesus bídahoołʼaahii łaʼ 70 jiltʼéego nahaneʼdę́ę́ʼ Jesus baa nijikai. Nahaneʼgóó ádaʼjiilaago baa hoł dahózhǫ́, háálá demons éí ayiʼdę́ę́ʼ hadahizneeskaad. Ndi Jesus áháłní: “Ákondi níłchʼi nihikʼeh dahółʼínígíí éí tʼáadoo baa nihił dahózhóní, nidi yáʼąąshdi nihízhiʼ bee akʼedaʼashchínígíí éí baa nihił” dahózhǫ́. (Luke 10:​1-9, 17, 20) Naanish tʼáá sahdii ádaatʼéii aa hiditʼaahgo ił hóshǫ́ǫ ndi, Jiihóvah bił hojíshǫ́ǫ́jí ílı̨́ áádóó ił hózhǫ́ǫgo aʼósin.

Jesus ałdóʼ łah tʼóó ahayóí diné áłah nilı̨́įgi yájíłtiʼgo Jew dineʼé asdzání léiʼ áháłní, nimá shı̨́ı̨́ tʼáá íiyisíí naa bił hózhǫ́. Díí shı̨́ı̨́ éí nazhnitinígíí tʼáá íiyisíí bił yáʼátʼéehgo ání. Ndi Jesus áháłní: “Ákondi Diyin God bizaad deidiitsʼaʼgo yikʼeh dahółʼínígíí éí aláahgo bikʼidahojidlí  [bił dahózhǫ́]!” (Luke 11:​27, 28) Nihaʼáłchíní yáʼátʼéehgo ádaaníiłii éí baa nihił dahózhǫ́. Jiihóvah bikʼeh honiilʼı̨́įgo áádóó bił kʼé ahidiʼníigo éí ił hózhǫ́ doo niitʼéehii nihee hólǫ́ǫ doo.

Jiihóvah yáʼátʼéehgo nihinéłʼı̨́įgo éí tʼáá íiyisíí baa nihił hózhǫ́ǫ łeh. Achʼįʼ anahwiitʼééh doo baa hózhǫ́ǫ da ndi, ił hózhǫ́ éí doo nihitsʼą́ąjįʼ kwíidoolíił da. Niheʼoodląʼ bidziilgo éí nihichʼįʼ nahwiiʼnáa ndi, nihił hózhónígíí éí tʼah yówehgo bidziil yileeh. (Romans 5:​3-5) Jiihóvah yadaʼólíhígíí ałdóʼ níłchʼi diyinii yeidiyiiʼaah, háálá ił hózhǫ́ éí níłchʼi diyinii bineestʼąʼ wolyéhígíí łaʼ átʼé. (Galatians 5:22) Díí binahjįʼ Psalm 64:10 hazhóʼó bikʼidiʼdíítı̨́įłgo ání: “Tʼáá ákogi ádaatʼéii éí Bóhólníihii [Jiihóvah] binahjįʼ bił dahózhǫ́ǫ doo.”

Diana dóó John bichʼįʼ nahwiiʼnáa ndi, biniinaa tʼahdii bił hózhónígíí nihił béédahózin. Diana ájíní: “Amá dóó azhéʼé beʼawééʼ bíneʼ anáníchéhígi átʼéego Jiihóvah bíneʼ anáníshchééh.” Áádóó “tʼáá ahą́ą́ shił hózhǫ́ǫgo nahashneʼgo bíneeshʼą́ą dooleełgi yee shikʼihasdliʼ.” John éí azhą́ traveling overseer jílı̨́įgi niʼ kóyiilaa ndi, haʼátʼíí bíká análwoʼgo tʼahdii náhálneʼgi yaa bił hózhǫ́? Ájíní: “1998 yihah yę́ędą́ą́ʼ Ministerial Training Schoolgi naʼnitiní áshiʼdiilyaa, éí tʼáá yéigo Diyin Bizaad bíhooshʼaahgo baa nídiisdzá.” Jiihóvah naanish yichʼįʼ nihíłʼáhígíí bíniidlı̨́įgo, shí dóó shichʼooní doo nihá nantłʼago tsı̨́įłgo bíneeldin, jiníigo hojilneʼ. Ánáázhdíʼní: “Binishiilnishii tʼáadoo biniyéhégóó íítʼįįd doo didiiʼniił da.”

Ląʼí diné éí Psalm 64:10 aaníigi tʼáá aaníí átʼé daaní. Ahíjískéé léiʼ United States Bétheldi nijilnishgo 30dóó baʼaan nááhai, kweʼé haa haneʼ. Tʼáá ájíłah special pioneer doołeeł hodooʼniidgo náánáłahgóó ahoʼdoolʼaʼ. Tʼáá ájíłah kójíní: “Haʼátʼíí shı̨́ı̨́ ayóóʼájóʼnínę́ę haa náádiilyéehgo baa yinííł hasingo átʼé, ndi yinííł tʼáá niitʼihgo átʼé.” Ahoʼdoolʼaʼdi jiníʼáazhgo tʼáá tsı̨́įłgo nahaneʼgóó atah nahojilneʼgo baa nízhdiitʼáázh. Ánáázhdíʼní: “Biniyé sodiilzinígíí bééhózínígo íilʼı̨́. Nihisodizin bikʼehgóó áhootʼįįhgo chánah ánihiiłʼįįh áádóó tʼáá yéigo baa nihił hózhǫ́ǫ łeh. Kweʼé niitʼáázhdóó tʼáadoo hodiinaʼí congregation bitahdóó łaʼ pioneer deeshłeeł danízingo yiniyé naaltsoos hadeidiilaa, áádóó nihí éí Diyin Bizaad bee naniitinígíí nidiltʼéego bee nihikʼihasdliʼ.”

Łahda hoł hózhǫ́ǫ dooleeł yę́ę nantłʼa łeh. Łahda éí yínííł bikʼee doo ákójítʼée da łeh. Ákondi Jiihóvah éí Psalm 64:10 áníigi bee hadaʼííníilníi doo nihóʼní. Haʼahóní ádin ndi, niheʼoodląʼ bee tʼáá ałtsoní bił chʼíhiidáahgo Jiihóvah ‘binahjįʼ nihił hózhǫ́ǫ doo.’ Áádóó Jiihóvah éí “yádiłhił índa nahasdzáán ániidíii” ádeeshłííł nínę́ę bíká díníitʼı̨́įʼ doo. Áadi índa tʼáá ájíłtso hadazhdítʼée doo índa “nihił dahózhǫ́ áádóó hoolʼáágóó baa nihił nidahoozhǫǫh” doo, háálá Jiihóvah éí tʼáá ałtsogóó nihá ádzaa doo.—Isaiah 65:​17, 18.

Niheʼiinaʼdashąʼ haitʼée dooleeł. Nihitsʼíís dabiinéigo doo nihaa daatééhgóó tʼáá ákwíí abíní chʼénínádeiidziʼ doo. Haʼátʼíí yinííł shı̨́ı̨́ bikʼee nihijéí neezgai yę́ę ádin doo. Jiihóvah ánihiłní: “Áłtséédą́ą́ʼ yę́ę doo bééhániih da, doo nidi baa nitsáhákees da” doo. Ayóóʼádeíníiʼnínę́ę daneeznáádę́ę́ʼ náábiʼdiiljéeʼgo kʼé bił nídaʼahididiiʼniił. Éí Jesus atʼééd léiʼ 12 binááhaigo náábizhdiisá yę́ę, éí ákwii bimá dóó bizhéʼé ‘tʼáá íiyisíí tʼóó hoł ahóóyói’ haʼníigo baa haneʼ yę́ęgi ádaniitʼée doo. (Mark 5:42) Áádóó tʼááłaʼí jinítínígo tʼáá ákogi ádajítʼéego Jiihóvah ‘binahjįʼ hoł nidahoozhǫǫhgo’ ahoolʼáa doo.