1, 2. Haitʼéego diné kéyah ayóó áhonóolinígíí łahgo átʼéego yaa nitsídaakees?

LĄʼÍ nihibrothers dóó nihisisters kéyah daʼníłtsʼą́ą́dę́ę́ʼ ahíikaigo éí Seoul, Koreajįʼ, nitsaago áłah náʼádleehígíí biniyé. Tʼáá ałtso baa naʼasdeeʼ dóó bikéédóó tʼáá ákǫ́ǫ́ Dahalneʼé danilínígíí éí ahíikai. Nihibrothers dóó nihisisters éí ahidiniłnáago hágoóneeʼ daʼahidiʼní: “Nahasdzáán Ayóó Áhonóolindi danihiidiiltsééł!” Haʼátʼíísh kéyah hózhónígíí yaa nitsídaakeesgo yaa yádaałtiʼ?

² Dííshjı̨́įdi, diné kéyah ayóó áhonóolin łahgo átʼéego yaa nitsídaakees. Łaʼ éí díí kéyah ayóó áhonóolin tʼóó baa tsóhodeezkeezígíí, daaní. Náánáłaʼ éí tʼáá haaʼí shı̨́ı̨́ bił dahózhónígíí éí bił kéyah ayóó áhonóolin. Hastiin léiʼ dichin biʼniiłhı̨́įgo bikaʼadání yichʼįʼ dasidaah chʼiyáán ląʼí tsʼídá ałʼąą átʼéego éí kéyah ayóó áhonóolindi ashtʼįh nisin. Ląʼí nááhai yę́ędą́ą́ʼ, asdzą́ą́ léiʼ honíteel góyaa chʼilátah hózhóní yílʼáago yaa ahééh niizı̨́įʼgo ání: “Dooládóʼ díí kéyah ayóó áhonóolin da!” Dííshjı̨́įdi tʼah ndi Paradise  wolyé, azhą́ tʼóó ahayóí nidaadzasgo nináháhááh 15 meters (50 feet) ákónéelą́ąʼgo nadzas. Niísh éí haitʼéego kéyah ayóó áhonóolin baa nitsíníkees? Tʼáásh nił chohooʼı̨́įgo ákóhodoonííł nínízin?

3. Diyin Bizaad biiʼ hádą́ą́ʼ éí kéyah ayóó áhonóolin áłtsé baa chʼíhootʼą́?

³ Diyin Bizaad biiʼdóó baa haneʼgo kéyah ayóó áhonóolin ałkʼidą́ą́ʼ ákótʼéé ńtʼééʼ dóó náasdi ákóhodoonííł. Tsʼídá áłtsé Diyin Bizaad Genesis biyiʼdóó kéyah ayóó áhonóolingo baa chʼíhootʼánę́ę. Catholic Douay Version éí Látin bee ataʼ haneʼ, Genesis 2:8 ání: “Áádóó Bóhólníihii Diyin God haʼaʼaahjígo kéyah ayóó áhonóolingo hodéezyéél áyiilaa, áko diné áyiilaaígíí ákwii niiníłtı̨́.” Hííbrew saad kóní, Ííden kéyahdi dáʼákʼehgi. Saad “Ííden” áhyiłnínígíí éí “Hodéezyéél,” dáʼákʼehdi hodéezyéél. Éí hózhónígíí, chʼiyáán tʼóó ahayóí dóó bílaʼashdlaʼii índa naaldlooshii bił hashtʼehodítʼé.—Genesis 1:​29-31.

4. Haʼátʼíí biniyé Ííden dáʼákʼehgi éí kéyah ayóó áhonóolin bidiiʼní?

⁴ Hííbrewjí saad “dáʼákʼeh” bee ataʼ haneʼ pa·raʹdei·sos éí Gríikjí saad. Cyclopaedia by M’Clintock and Strong ání Gríik dineʼé pa·raʹdei·sos yidíistsʼą́ą́ʼ, kéyah ayóó áhonóolin yaa nitsékees, ákweʼé hashtʼehodítʼé, tʼiis éí tsin bineestʼąʼ tʼáá ałʼąą átʼéego hólǫ́ dóó tó ląʼígo danilı̨́, áádóó hodootłʼizhgo jádí índa dibé nidaʼałchozh.—Compare Genesis 2:​15, 16.

5, 6. Haʼátʼíísh biniinaa Ádam dóó Íiv Kéyah Hózhónígi kééhojitʼı̨́į doo yóóʼajííłdéél, dóó haitʼéego náánáłaʼ shı̨́ı̨́ yaa nitsídaakees?

⁵ Jiihóvah éí Ádam dóó Íiv kéyah hózhónígi yá hoołʼaʼ. Jiihóvah doo bikʼeh hojííłʼįįdgóó biniinaa chʼíhoʼdilneelchąąʼ dóó haʼáłchíní ałdóʼ. (Genesis 3:​23, 24) Azhą́ bílaʼashdlaʼii doo éí Kéyah Ayóó Áhonóolin kéédahojitʼı̨́į da ndi, tʼáá náás hoolzhishgo Nóah bee niłką́ąjįʼ tó dááląąd.

⁶ Łaʼ yaa nitsídaakeesgo, ‘Kéyah Hózhóní bikʼi naa hodoolzhish?’ Tʼáá aaníinii haʼátʼíísh ííshjání áyiilaa? Kéyah Hózhónígi haash yitʼéego ayóóʼádeíníiʼnínígíí bił kéédahohtʼı̨́į doo bił bíká nił chohooʼı̨́? Kéyah hózhónígíí bikʼi nááhodoolzhish nihił bééhózin haitʼéego ííshjání ádíílííł?

7, 8. (a) Haʼátʼíísh God éí Éíbraham yee yichʼįʼ ádee haadzííʼ ńtʼééʼ? (b) Haʼátʼíísh God yee ádee haadzííʼ Éíbraham yaa nitsíkees?

⁷ Jiihóvah éí áłtséedi kéyah hózhónígo áyiilaa. Diyin Bizaad biyiʼdę́ę́ʼ Kéyah Ayóó Áhonóolin éí nizhónígo baa íhwiidiilʼááł. Baa nitsíníkees, Jiihóvah éí bikʼis Éíbraham yił hólneʼ. God éí Éíbraham ííłní, naʼáłchíní éí “tónteel bibąąhgóó séíígi ánéelą́ąʼgo” kʼeeʼąą nootʼı̨́įł doo. Jiihóvah éí Éíbraham ánéidooʼniid: “Nitsʼą́ą́dóó yichíiłii bee ałʼąą dineʼé tʼáá ałtso bikʼihozhdoodliił, háálá shizaad bikʼeh honíłʼı̨́.” (Genesis 22:​17, 18) Náasdi, God éí Éíbraham biyeʼ dóó binálí tʼáá ákótʼéego yee yá hoołʼaʼ.—Genesis 26:4; 28:14 yíníłtaʼ.

⁸ Éíbraham kéyah hózhónídi éí doo yáʼąąshdi dago yaa nitsíkees, díí Diyin Bizaad doo yahalneʼ da. God yee haadzííʼ yę́ę “ałʼąą dineʼé tʼáá ałtso” bikʼihozhdoodliił,  Éíbraham tsídeezkééz díí bikʼihozhdoodliił éí nahasdzáán bikáaʼgi. Tʼáásh díí tʼéiyá kéyah hózhónígíí Diyin Bizaad yaa chʼíhoníʼą́?

9, 10. Haʼátʼíí binahjįʼ náásgóó bee haʼoodzíʼígíí kéyah ayóó áhonóolingo bichʼįʼ dadíníitʼı̨́ı̨́ʼ?

⁹ God éí David náasdi áhootʼée doo yił hólneʼ “diné doo yáʼáshóonii ádin doo.” (Psalm 37:​1, 2, 10) Ndi, “aʼohgo ádaatʼéii nahasdzáán daabííʼ dooleeł, áádóó tʼáá ałtsoní bee hashtʼehodítʼé baa bił nidahoozhǫǫh doo.” David ałdóʼ ííshjání áyiilaa: “Tʼáá ákogi ádaaníiłii [diné yáʼádaatʼéehgo ádaaníiłii, New World Translation] hoolʼáágóó kéyah bííʼ dadooleeł, áádóó ákwii hoolʼáágóó kéédahatʼı̨́į doo.” (Psalm 37:​11, 29; 2 Samuel 23:2) God íinízinígíí yikʼeh dahółʼı̨́įgo haitʼéego yaa nitsídaakees doo? Éí bił chodahooʼı̨́ diné yáʼádaatʼéehgo ádaaníiłii nahasdzáán bikááʼ kéédahatʼı̨́ áádóó kéyah hózhóní Ííden dáʼákʼehgi nahalin doo.

¹⁰ Ląʼí Ízrel dineʼé éí Jiihóvah bichʼįʼ oodląʼ daanínę́ę doo akʼeh dahółʼı̨́į da. Áko God éí bidineʼé Bábilan dineʼé bikʼeh dadidoodleeł yá hoołʼaʼ. Kéyah dayííłchxǫʼ áádóó ląʼí Ízrel dineʼé dabiʼdisnááh. (2 Chronicles 36:​15-21; Jeremiah 4:​22-27) God yá dahalneʼii ádaaní, bidineʼé 70 nááhai bikéyahgi yaa náhaskai. Dííshjı̨́įdi díí bitsʼą́ą́dóó ląʼí bíhwiidiilʼááł. Íídą́ą́ʼ áhóótʼįįd hazhóʼó baa nitsíikees éí haitʼéego nihíká adoolwoł?

11. Isaiah 11:​6-9 haitʼéego áłtsé bohoolyaa, haʼátʼíísh éí tʼah ndi bindaʼadíilkid?

¹¹ Isaiah 11:​6-9 yíníłtaʼ. God éí halneʼii Aizéíyah choyoosʼįįd éí Ízrel dineʼé nátʼą́ą́ʼ, éí kéyah hodéesyéelgo biishdookah, yiłní. Nátʼą́ą́ʼ joonéełgo naaldlooshii índa diné doo béédadzildzid da. Náás daazlı̨́ʼígíí dóó ániid nidaakaígíí hazhóʼó nátʼą́ą́ʼ atah jookah. Díísh hodéezyéelgo Ííden átʼé yę́ę baa nitsíníkees? (Isaiah 51:3) Aizéíyah ádííniid yę́ę nahasdzáán tʼáá náhwiistʼą́ą́ ńtʼééʼ, doo éí Ízrel tʼéiyá bił hazʼánígíí da ńtʼééʼ, “tónteel hadeezbinígi átʼéego nahasdzáán tʼáá níłtéél nítʼééʼ Bóhólníihii [Jiihóvah] bééhoʼdílzin doo.” Hahgosh ákóhodoonííł? Éí náasdi ákóhodooníiłgo baa hóoneʼ.

12. (a) Bábilandę́ę́ʼ dabiʼdiisnaaʼígíí chʼéheeskaígíí haitʼéego bikʼihojisdliʼ? (b) Isaiah 35:​5-10 nihichʼįʼ ííshjání áyiilaago éí díí haitʼéego náásgóó bohodoolnííł?

¹² Isaiah 35:​5-10 yíníłtaʼ. Baa nitsíníkees éí Aizéíyah yaa hólneʼ éí Ízrel dineʼé nátʼą́ą́ʼ nidookah Bábilan éí naaldlooshii dóó diné doo atídabidiʼdoolníił da doo. Éí ájíní hakéyah bikááʼ chʼiyáán tʼóó ahayóí hólǫ́ǫ doo, háálá tó hólǫ́ǫ doo. Díí Ííden éí áłtsé ákótʼéego God áyiilaa ńtʼééʼ. (Genesis 2:​10-14; Jeremiah 31:12) Náasdi áhodoonííł níigo yaa chʼíhwiizʼánę́ę bohodoolnííł Ízreldi bił hazʼánę́ę tʼéiyá? Díísh baa  ákonínízin, doo daʼooʼíinii, bijédaahkałii, dóó diné naaljı̨́ı̨́d nilíinii hashtʼéédoodlííł? Díí éí Bábilandę́ę́ʼ Ízrel dineʼé chʼínákaígíí doo éí bił ákóhodoonííł, doo áhyiłníi da. God nihichʼįʼ ííshjání áyiilaa éí náasdi tʼáá ałtso diné néidoołzih bichʼįʼ nidahwiiʼnánígíí da.

13, 14. Ízrel dineʼé Bábilandę́ę́ʼ nátʼą́ą́ʼ chʼééjíkai, éí haitʼéego Isaiah 65:​21-23 bohoolyaa, áádóó éí baa hólneʼ yę́ę tʼah doo bohoolneeh da? (Áłtsé naashchʼąąʼígíí níníłʼı̨́.)

¹³ Isaiah 65:​21-23 yíníłtaʼ. Jew diné bikéyah yaa naakaigo dahooghan yę́ę ádaadin, dóó dáʼákʼeh yę́ę ádaadin. God bikʼihojisdliʼ dóó dabighan bił yáʼádaatʼéehgo dóó dáʼákʼeh nizhónígo kʼéédaʼdeesdlaʼ. Baa nitsíníkees, diné bił dahózhǫ́ hooghan ánídeíyiidlaah yiih nidahaasná áádóó chʼiyáán ałʼąą ádaatʼéego nidaniseʼ yaa bił dahózhǫ́!

¹⁴ Díí verse ání, “tʼiis nooséłígi átʼéego” nihídayééłkaah doo. Łaʼ tʼiis miil bee nídááhai. Bílaʼashdlaʼii nizaagóó béédááhaigo éí ayóó dabiinée doo. Éí baa hózhǫ́ǫ doo, áádóó hodéezyéelgo kééhoniitʼı̨́į doo índa nihinaagóó hózhónígo éí Aizéíyah yee yikʼeʼashchı̨́! Éí kéyah ayóó áhonóolin! Díí ákóhodoonííł!

15. Aizéíyah binaaltsoos biyiʼ haʼátʼíí bee akʼihojidlí yee ííshjání áyiilaa?

¹⁵ Baa nitsíníkees haitʼéego Diyin Bizaad biyiʼdę́ę́ʼ yíníłtaʼígíí éí náásgóó kéyah ayóó áhonóolin dooígíí nihichʼįʼ ííshjání ályaa. Diné kéyah tʼáá náhwiistʼą́ą́ ńtʼééʼ bikááʼ kéédahojitʼı̨́įgo God hakʼijidlíi dooleeł. Diné báádahadzidii dóó naaldlooshii doo béédadzildzid da doo. Doo daʼooʼíinii, bijédaahkałii, dóó diné naaljı̨́ı̨́d nilíinii hashtʼéédoodlííł. Diné bił dahózhǫ́ hooghan ánídeíyiidlaago yiih náhiidookah áádóó chʼiyáán ałʼąą átʼéego nidaniseʼígíí yaa bił dahózhǫ́ǫ doo. Tʼiis biláahgo hweedahiidoohah. Diyin Bizaad nihichʼįʼ ííshjání áyiilaa kéyah ayóó áhonóolin bichʼįʼ hoolzhish. Łaʼ diné kódaaní éí díí baa hóoneʼígíí éí doo tʼáá íiyisí nahasdzáán bikááʼ kéyah ayóó áhonóolin ákódooníił da, daaní. Haʼátʼíísh náá bididiiʼniił? Nahasdzáán bikááʼ kéyah ayóó áhonóolin, haʼátʼíísh bíká dadíníitʼı̨́įʼ doo? Jesus éí diné ayóó átʼéii jílı̨́ı̨́ ńtʼééʼ nihichʼįʼ ííshjání áyiilaa.

16, 17. Hádą́ąʼshąʼ díí Jesus kéyah ayóó áhonóolingo yaa hólneʼ?

¹⁶ Jesus éí doo áátʼįįdí da ndi tsin bąąh dahodiiltʼeʼ dazhdootsaał biniyé. Jew dineʼé naakigo adíhozhdiiltʼiʼígíí bił oʼoolkaal. Díí éí Jesus haa ákoniizı̨́ı̨́ʼ, kóháłní: “Bóhólníihii, bee nóhólníihii biih yíníyáago shéénílniih doo.” (Luke 23:​39-42) Jesus hastiin íidííniid yę́ę éí dííshjı̨́įdi bee nanihiʼdinitin. Jesus bizaad bikʼiniiʼnil éí Luke 23:43 góneʼ. Ląʼí doo bił aa daaníi da díí saad dashijaaʼígíí ataʼ haneʼii. Diyin God Bizaad ání: “Tʼáá aaníígóó ándishní, Díí jı̨́ Kéyah Hózhǫ́ǫdi shił honílǫ́ǫ doo.” Haʼátʼíísh áhyiłní Jesus éí “díí jı̨́” nínígíí?

¹⁷ Ląʼí saad ałʼąą átʼé, commas dóó saad ałkééʼ sinilii éí chooʼı̨́įgo ajółtaʼgo áká adoolwoł. Ákondi Gríikjí saad éí Diyin Bizaad bikʼeʼashchínígíí, punctuation doo tʼáá áłahájįʼ chooʼı̨́į da. Áádóó  baa nitsíikees: Haʼátʼíí Jesus saad yee haadzííʼ, “Tʼáá aaníígóó ándishní, Díí jı̨́ Kéyah Hózhǫ́ǫdi shił honílǫ́ǫ doo”? Doodaiiʼ kójíní, “Díí jı̨́ tʼáá aaníígóó ándishní, Kéyah Hózhǫ́ǫdi shił honílǫ́ǫ doo”? Ataʼ dahalneʼé comma chodayoołʼı̨́ bilą́ąjįʼ doodaiiʼ bikéédóó saad “díí jı̨́” éí doodaiiʼ saad hashtʼeʼ nideiyiiniił Jesus áhyiłnínígíí yaa nitsídaakees. Diyin Bizaad ałʼąą ádaatʼéego díí saad dashijaaʼígíí yee ataʼ dahalneʼ.

18, 19. Jesus yee haadzííʼ yę́ę haitʼéego bee bikʼidiʼdíítı̨́ı̨́ł?

¹⁸ Béénílniihísh Jesus bikeeʼ nidaakaígíí yichʼįʼ haadzíiʼgo íidííniid? Éí kóní: “Diné Silı̨́įʼii ałdóʼ nahasdzáán bijéí biiʼ tágí jı̨́ áádóó tágí tłʼééʼ hólǫ́ǫ doo.” Áádóó konáádooʼniid: “Diné Silı̨́įʼii diné bílákʼeejįʼ ninádidootʼáałgo, dabidiyoołhééł, áádóó tágí jı̨́ aleeh góneʼ náábidiʼdoodlááł.” (Matthew 12:40; 16:21; 17:​22, 23; Mark 10:34) Yilʼaadii Paul ákóhodoonííł níigo ííshjání áyiilaa. (Acts 10:​39, 40) Jesus dóó adíhozhdiiltʼiʼígíí éí doo kéyah hózhǫ́ǫdi dah dashdiiyáa da. Diyin Bizaad ání Jesus éí dajiztsą́ągo jishchááʼ góneʼ jiztı̨́ tááʼ yiską́ áádóó God náábidiisá.—Acts 2:​31, 32. * (Footnote níníłʼı̨́.)

 ¹⁹ Jesus ání, “Tʼáá aaníígóó ándishní díí jı̨́” éí biniinaa awáalyaaí yee haʼólníigo yee yichʼįʼ haadzíʼígíí éí áhodoonííł. Mózes bíyoołkááłdą́ą́ʼ díí átʼéego diné yee yichʼįʼ haadzííʼ. Mózes ádííniid: “Díí saad díí jı̨́ bee nihichʼįʼ yáshtiʼii nihijéí biiʼ dahólǫ́ǫ doo.”—Deuteronomy 6:6; 7:11; 8:​1, 19; 30:15.

20. Jesus yee haadzííʼ yę́ę éí haitʼéego bee bikʼidiʼdíítı̨́ı̨́ł?

²⁰ Łaʼ Diyin Bizaad yee ataʼ halneʼígíí éí Middle Eastdę́ę́ʼ ání: “Díí saad dashijaaʼígíí biiʼdóó ‘díí jı̨́’ éí ílínígíí átʼé áádóó wóltaʼgo, ‘Tʼáá aaníígóó ándishní díí jı̨́, Kéyah Hózhǫ́ǫdi shił honílǫ́ǫ doo.’ Jesus éí awáalyaaí yił hólneʼ éí akʼihojidlí náasdi bikʼeh hodoolzhish.” Ataʼ halneʼé ałdóʼ ání, náánáłahdi kéyahdi díí átʼéego diné yádaałtiʼ. Éí saad tʼáá ánínígíí dóó baa hodlí. Fifth century góneʼ éí Syriac ataʼ halneʼé díí saad dashijaaʼígíí ání: “Tʼáá ákótʼée doo, ándishní díí jı̨́ Ííden Kéyahdi Dáʼákʼehgi shił honílǫ́ǫ doo.” Díí saad yee haadzííʼ bee chánah niidlı̨́.

21. Awáalyaaí haa jiidzaa, dóó haʼátʼíí biniinaa?

²¹ Jesus awáalyaaí yichʼįʼ yáłtiʼ éí Kéyah Hózhǫ́ǫdi, doo yáʼąąshiidi yaa yáłtiʼ da. Haitʼéego nihił bééhózin? Áłtsé, Jesus íʼiilaaígíí daalʼaadii yáʼąąshiidi yił dahweeʼaah éí awáalyaaí doo bił bééhózin da. (Luke 22:29) Áádóó, awáalyaaí doo baptize ábiʼdiilyaa da. (John 3:​3-6, 12) Áko Jesus awáalyaaí yichʼįʼ haadzííʼ éí tʼáá nahasdzáán bikáaʼgi kéyah hózhóní áhyiłní. Áadísh honílǫ́ǫ doo?

22, 23. Haʼátʼíí bíká nił chohooʼı̨́?

²² Béénílniih David yaa hólneʼ náasdi éí “tʼáá ákogi ádaaníiłii [diné yáʼádaatʼéehgo ádaaníiłii, NW] hoolʼáágóó kéyah bííʼ dadooleeł.” (Psalm 37:29; 2 Peter 3:13) David yaa yáłtiʼígíí éí tʼáá ałtso diné kéyah bikáaʼgi God bikʼehgo oodáłígíí yikʼeh dahółʼı̨́į doo. Isaiah 65:22 ání: “Tʼiis nooséłígi átʼéego shidineʼé bídayéełkaah doo.” Díí bikʼehgo diné Jiihóvah yá nidaalʼaʼ nahasdzáán ániidíii yikááʼ kéédahatʼı̨́įgo łaʼ miil bee ninádaháhááh doo. Éísh yíníʼı̨́? Aooʼ, Revelation 21:​1-4 ání, God éí diné bikʼihojidlíigo, áádóó “aniné ádin doo.”

²³ Diyin Bizaad Kéyah Hózhónígo yee naʼnitinígíí éí doo nantłʼa da. Ádam dóó Íiv éí hoolʼáágóó iiná Kéyah Hózhóní yóóʼajííłdéél, ndi nahasdzáán kéyah ayóó áhonóolin doo. Éí God yaa nihoníʼą́ągo, diné nahasdzáán bikáaʼgi yikʼijidlíi doo. David ání, aʼohgo ádaatʼéii dóó diné yáʼádaatʼéehgo ádaaníiłii nahasdzáán daabííʼ dooleeł, áádóó hoolʼáágóó kéédahatʼı̨́į doo. Náasdi nizhónígo nahasdzáán ayóó áhonóolin bikááʼ kéédahwiitʼı̨́į doo éí Aizéíyah binaaltsoos nihíká eelwod bee bíká dadíníitʼı̨́ı̨́ʼ. Hahgosh áhodoonííł? Jesus awáalyaaí yee yichʼįʼ haadzíʼígíí bohodoolnííł. Ni ałdóʼ nahasdzáán ayóó áhonóolin aadi honílǫ́ǫ doo. Bikʼi hoolzhiizhgo, nihibrothers dóó nihisisters Koreadi nitsaago áłah náʼádleehígíí yee hadaasdzííʼ yę́ę bohodoolnííł: “Nahasdzáán Ayóó Áhonóolindi danihiidiiltsééł!”