1-2. Angelito baa haneʼígíí bikʼehgo tʼááłaʼí niitínígo haa dadiiʼnííł?

NIZHÉʼÉ dóó nimáásh Jiihóvah Yá Halneʼé nilı̨́? Baa ákonínízin, Jiihóvah bił kʼéʼahidiʼníi dooleełgi éí doo tʼóó naa didootʼáał da. Nihizhéʼé índa nihimá God yá naalʼaʼ ndi, tʼááłáʼí niitínígo éí Jiihóvah bił kʼéʼahidiʼníi dooígi tʼáá nihí bíká íitʼı̨́į doo.

² Nihibrother Angelito wolyéego baa haneʼ. Tʼah ániid naagháago, azhą́ bighandóó Jiihóvah yá ndaalʼaʼ ndi, hó éí Jiihóvah doo áhánígo bił kʼéʼahizhdiʼníi da. Ájíní: “Shighandóó Jiihóvah yá ndaalʼaʼ, ndi shí éí tʼóó akééʼgóó ááshnííł.” Diyin Bizaad éí nabikʼítsíjíłkeesgo jółtaʼ doo, jiniizı̨́ı̨́ʼ. Áádóó tʼáá ahą́ą́h Jiihóvah bichʼįʼ sozdilzingo baa nízhdiidzá. Áko Angelito ájíní: “Shizhéʼé Jiihóvah áhánígo bééhodeesįįłgo éí tʼáá shí shąąh siláá lá.” Angelito baa haneʼígíí binahjįʼ naʼídíkid hólǫ́. Jiihóvah tʼóó baa hozhdiitsʼaʼgo áádóó tsʼídá yéigo bééhojísingo, éísh haʼátʼíí bee ałʼąą átʼé? Haitʼéego éí Jiihóvah tsʼídá yéigo bééhodiilzįįł?

3. Jiihóvah tʼóó baa hozhdiitsʼaʼgo áádóó tsʼídá yéigo bééhojísingo, éísh haʼátʼíí bee ałʼąą átʼé?

³ Jiihóvah éí Bízhiʼ, saad yee hahaasdzíiʼii, índa áátʼįįdii shił bééhózin jinízin shı̨́į łeh. Ndi tsʼídá yéigo bééhojísin dooleełgo éí ląʼígóó bił nítʼiʼ. Nabíjiiłtsaadgo tʼéiyá Jiihóvah índa tʼáá bíniʼ átʼéiigi bééhozhdoosįįł.  Ákwíidzaago éí haʼátʼíí biniyé ákotʼéego hahadziih índa ááníiłgi bikʼidiʼdiitı̨́ı̨́ł. Áko nitsíikeesgi, ádá nahwiitʼáagi, índa íiʼníiłgi daatsʼí bił yáʼátʼéeh dooleełgi nihił bééhodoozįįł. Jiihóvah nihá íinízinii bikʼiʼdiitą́ągo éí bikʼehgóó ádiiʼnííł.

4. Diyin Bizaad biiʼ diné baa dahaneʼii haitʼéego nihíká adoolwoł?

⁴ Jiihóvah bá neilʼaʼ doo niidzingo éí diné yee nihaa nídaatʼı̨́, áádóó Jiihóvah bidineʼé bił ahínéishkah doo niidzingo éí tʼóó yówehda nihikʼijįʼ daaleeh. Ákótʼée ndi, Jiihóvah baʼííníidlíigo éí doo nihaidiyoonah da. Jiihóvah bił kʼéʼahidiʼníigi bidziilgo ííníilzingo éí doo nidootʼih da. Jiihóvah tsʼídá yéigo bééhoniilzin doogoósh bihónéedzą́? Aooʼ. Éí Mózes dóó Naatʼáanii David, azhą́ diné niʼiisíihii nilı̨́ı̨́ ńtʼéeʼ ndi, díí éí bééhózinígo áyiilaa. Éí tʼáá ájíłah ájíítʼįįd yę́ę baa nitsídeikeesgo, naakigo naʼídíkid nihił ííshjání ádoolnííł. Tʼáá ájíła haitʼéego Jiihóvah bééhojoosįįd? Tʼáá ájíła ájíítʼįįdígíí haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bídahwiidiilʼááł?

5. Mózes éí haa deeshnííł jiniizı̨́ı̨́ʼ?

⁵ Mózes éí yíhoołʼą́ʼígíí yikʼehgóó áátʼįįd. Mózes 40 binááhaigo éí “Féro bitsiʼ biyáázh” doo shidiʼníi da doo jinízingo Hííbrew dabidiʼníinii éí God bidineʼé bił honishłǫ́ǫ doo jiniizı̨́ı̨́ʼ. (Heb. 11:24) Jiihóvah bá nijilʼaʼ doogo, ayóó hwééhoʼdílzin yę́ę ninázhdiníʼą́. Hííbrew dineʼé bił hojílǫ́ǫ doogo biniinaa Féro tʼáá yéigo hachʼįʼ báhodoochįįł. Háálá Féro éí naatʼáanii ayóó ábóodziilii diyin nilı̨́įgo bidiʼnélʼı̨́. Mózes beʼoodląʼ tʼáá íiyisíí bidziil lá! Jiihóvah baʼjólíí ńtʼééʼ. Áko Jiihóvah baʼjólíigo bidziil, áádóó kʼé bił ahizhdiʼníigi doo nidootʼih da.—Prov. 3:5.

6. Mózes ádzaaígíí haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bídahwiidiilʼááł?

⁶ Díí haʼátʼíí yee naʼnitin? Mózes nahalingo, ádiiʼníiłgi nihąąh silá. Jiihóvah daatsʼí bá neiilʼaʼgo bidineʼé bił neiildeeh doo? Ákwíidzaago éí haʼátʼíí shı̨́ı̨́ ayóóʼííníiʼnínę́ę ninádidiitʼáałda, doodaiiʼ Jiihóvah doo yéédahósinii nihikʼijįʼ dadooleełgoda átʼé. Ndi yáʼąąshdę́ę́ʼ Nihizhéʼé nilíinii baʼííníidlíigo éí bee nihidziil doo.

7-8. Mózes éí haʼátʼíí bíhojiiłʼaahgo hóyoołkááł ńtʼééʼ?

⁷ Mózes éí Jiihóvah bééhojoosįįhgo hóyoołkááł índa Bí íinízinii biʼjoolííł ńtʼééʼ. Mózes éí Ízrel dineʼé Ííjipdę́ę́ʼ chʼídííʼish hoʼdooʼniid, ndi doo ádeijódlíi da índa doo bíneeshʼą́ą da jiní. God haa aʼááh niizı̨́įʼgo nił honishłǫ́ǫgo yániishtiʼ doo hałní. (Ex. 4:​10-16) Jiihóvah háká análwoʼgo saad bidziilii bee Féro bichʼįʼ hajiisdzííʼ. Jiihóvah bibee ayóóʼábóodziilii choyoosʼįįdgo hanááł Ízrel dineʼé yisdáyíínil, ndi Féro dóó bisiláo éí Tónteel Łichííʼ yee íísdįįd.—Ex. 14:​26-31; Ps. 136:15.

⁸ Mózes éí Ííjipdę́ę́ʼ Ízrel dineʼé chʼízhníʼeezhgo, tʼáá ałtsoní yaa saad bighą́. Kódajiníigo Jiihóvah nabídazhnítaah ndi, hachʼįʼ haʼólníigi Mózes yaa ákonízin. (Ps. 78:​40-43) Mózes éí Jiihóvah níjookąąhgo bidineʼé łahgo átʼéego yąąh tsíńdeezkéezgi éí aʼohgo áʼdiilyaago baa ákozhniizı̨́ı̨́ʼ.—Ex. 32:​9-14.

9. Hebrews 11:27 éí Mózes, Jiihóvah yił kʼéʼahidiʼníigi haitʼéego yaa halneʼ?

 ⁹ Ííjipdę́ę́ʼ chʼíʼnínáádóó bikʼijįʼ Mózes éí tʼáá yéigo Jiihóvah yił kʼéʼahidiʼní silı̨́ı̨́ʼ, áko Hazhéʼé yáʼąąshdi hólóonii doo yitʼíinii jooʼı̨́ nahalin. (Hebrews 11:27 yíníłtaʼ.) Diyin Bizaad kótʼéego yaa halneʼ: “Diné éí bikʼis yił yáłtiʼ łeeígi átʼéego [Jiihóvah] éí Mózes tʼáá biniiʼjįʼ yichʼįʼ yáłtiʼ” ńtʼééʼ.—Ex. 33:11.

10. Jiihóvah áhánígo bééhoniilzin doogo éí haʼátʼíí ádiiʼnííł?

¹⁰ Díí haʼátʼíí yee naʼnitin? Jiihóvah áhánígo bééhoniilzin doogo éí yee átʼéii bíhwiidiilʼááł índa íinízinii bikʼehgóó ádiiʼnííł. Jiihóvah íinízinii éí “diné tʼáá ałtso yisdádookah índa tʼáá aaníinii bił béédahodoozįįł yóʼní.” (1 Tim. 2:​3, 4) Náánáłaʼda naniitingo éí Jiihóvah íinízinii bikʼehgóó íiʼníiłgo íitʼı̨́.

11. Náánáłaʼda naniitingo haitʼéego nihí ałdóʼ Jiihóvah áhánígo bééhodiilzįįł?

¹¹ Náánáłaʼda naniitingo éí tʼáá nihí ałdóʼ Jiihóvah áhánígo bééhodiilzįįł. Jiihóvah yee aa aʼááh nízinii yiitʼı̨́įgo éí bijéí tʼáá ákogi ádaatʼéii yaa nihiilóós. (John 6:44) Nidaniitinígíí éí Diyin Bizaad bibee adziilii bindaalnishgo deiitʼı̨́, éí átséédą́ą́ʼ ádaatʼéhę́ę nahjįʼ kódeileʼgo iiná yáʼátʼéehii yiih hakááh. (Col. 3:​9, 10) Jiihóvah yéédahodoosįįłgo yisdáhidookahígíí éí yichʼįʼ haʼólníigo baa ákodaniidzin.—Rom. 10:​13-15.

12. Exodus 33:13 bikʼehgo, Mózes éí haʼátʼíí baa níʼjoozkan? Haʼátʼíí biniyé?

¹² Mózes éí Jiihóvah yił kʼéʼahidiʼníigi yaa ahééh nízin ńtʼééʼ. Mózes éí Jiihóvah bízhiʼ bee ayóó átʼéii ádaʼjiilaa ndi, éí tseebídiindóó baʼaan honááhaigo ánítʼéii hazhóʼó shił ííshjání ánílééh jiníigo níjookąąh ńtʼééʼ. (Exodus 33:13 yíníłtaʼ.) Háálá éí tʼáá yédígo bénááhozhdoosįįłgo átʼéegi hoł bééhózin.

13. Jiihóvah éí bił kʼéʼahidiiʼníigi baa ahééh niidzingo éí haʼátʼíí bee bééhózin?

¹³ Díí haʼátʼíí yee naʼnitin? Jiihóvah bá neiilʼaʼgo ląʼí nááhai ndi, bił kʼéʼahidiiʼníigi éí tʼáá áłahjįʼ baa ahééh niidzin doo. Áko éí nihisodizin bee bééhózin doo.

14. Haʼátʼíí biniyé sodizin bee God bééhozhdoosįįł?

¹⁴ Ałchįʼ yájíłtiʼgo éí kʼéʼahizhdiʼníigi bidziilgo áyósin. Éí biniinaa tʼáá ahą́ą́h God bichʼįʼ sodílzin. Tʼáadoo bééníldzidí tʼáá ałtso baa nitsíníkeesii bee bił hólneʼ. (Eph. 6:18) Krista, kéyah Turkey wolyéedi haghango ájíní: “Tʼáá sonídíszįįh bikʼeh Jiihóvah ayóóʼííníshʼníigi índa baʼííníshłíigi noosééł, áádóó shíká análwoʼgi baa ákonisin. Bíká sodiszinii shá yidiitsʼaʼígíí binahjįʼ Jiihóvah éí Shizhéʼé índa Shikʼis nilı̨́įgo baa nitséskees.”

15. Jiihóvah éí David haitʼéego yaa haadzííʼ?

¹⁵ Naatʼáanii David éí Ízrel dineʼé Jiihóvah yaa ádaʼdeestʼáanii bitahjįʼ hoʼdizhchı̨́. Haghan hazʼą́ą́dóó ádaʼoolʼįįłii doo tʼóó bikééʼgóó ájooníił da ńtʼééʼ. Jiihóvah bił kʼéʼahizhdiʼníigi tʼáá hó binjishnish, áko Jiihóvah ayóóʼáhóʼní. Jiihóvah éí David kótʼéego yaa haadzííʼ: “Diné tsʼídá shíniʼ [shijéí] yiʼósinii nilı̨́.” (Acts 13:22) Áko David éí haitʼéego Jiihóvah tʼáá íiyisíí áhánígo bił kʼéʼahizhdiʼníí ńtʼééʼ?

16. David éí Jiihóvah ádayiilaii jinéłʼı̨́įgo haʼátʼíí bóhojiiłʼą́ą́ʼ?

 ¹⁶ David éí ádaalyaii jinéłʼı̨́įgo Jiihóvah bééhojoosįįd. David éí tʼah ániid nijigháago hazhéʼé bidibé baa áhojilyą́, áko tłʼóoʼdi ląʼí hwee ahééʼiilkeed. Kótʼéego daatsʼí Jiihóvah ádayiilaii nabikʼítsíjíłkeesgo baa nízhdiidzá. Tłʼéeʼgo sǫʼ eelʼáhígíí jinéłʼı̨́įgo éí Jiihóvah yee átʼéii ałdóʼ baa nitsíjíkees. Díí hodiisʼnáaʼgo kótʼéego akʼeʼjishchı̨́: “Yótʼáahdi hiníláii éí Diyin God yee ayóó átʼéii yaa dahalneʼ, áádóó yádiłhił éí Diyin God bílaʼ yee yinaashnishii ííshjání áyósin.” (Ps. 19:​1, 2) David éí bílaʼashdlaʼii ályaagi baa nitsíjíkees, éí díí ayóó ádanóolingo Jiihóvah ádayiilaago baa ákozhnízin. (Ps. 139:14) David éí Jiihóvah tʼáá ałtso áyiilaii baa nitsíjíkeesgo, tʼóó kózhníshéhígo ádaa tsízdeezkééz.—Ps. 139:6.

17. Ádaalyaii baa nitsíikeesgo, haʼátʼíí bíhwiidiilʼááł?

¹⁷ Díí haʼátʼíí yee naʼnitin? Jiihóvah áyiilaii bínindlı̨́. Nahasdzáán bikááʼ nizhónígo ádaalyaii éí dooládóʼ tʼáadoo beełtʼéhí da nínízingo baa nitsíníkees! Ninaagóó dahólóonii éí Jiihóvah yee átʼéiigi yínaʼniłtingo átʼé. Díí éí chʼil, naaldlooshii, índa diné. Kónítʼı̨́įgo éí Nizhéʼé yáʼąąshdi hólóonii bééhodíísįįł. (Rom. 1:20) Áádóó ayóóʼííníiʼníigi tsʼídá yéigo bidziil dooleeł.

18. Psalm 18gi David éí haʼátʼíí baa hojoolneʼ?

¹⁸ David éí Jiihóvah bíká análwoʼgo yaa ákoniizı̨́ı̨́ʼ. David éí hazhéʼé bidibé baa áhojilyą́ągo náshdóítsoh bitsijįʼ ditłʼoii índa shash léiʼ dibé yaatįįh nídaakahgo, éí bichʼą́ą́h nijigháá ńtʼééʼ. Baa ákozhnízingo éí Jiihóvah háká análwoʼgo dibé atíidoolíiłii nijistseed. Naabaahii ayóó átʼéii Goláíyath bikʼeh jideesdlı̨́įʼgo, Jiihóvah háká eelwodgi hoł bééhózin. (1 Sam. 17:37) Naatʼáanii Saul bikʼee nazhnichéego Jiihóvah háká eelwodgi baa hojoolneʼ. (Ps. 18) Diné ádaa haʼniihii éí tʼáá bí áátʼįįd nahalingo ádaa haʼniih doo. Ndi David éí aʼohgo áʼdólzingo Jiihóvah bíká eelwodgi yaa ákoniizı̨́ı̨́ʼ.—Ps. 138:6.

19. Díí haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bídahwiidiilʼááł?

¹⁹ Díí haʼátʼíí yee naʼnitin? Jiihóvah éí doo tʼóó shíká anilyeed bidiiʼníi da doo. Éí hahgo índa haitʼéego nihíká análwoʼgi hazhóʼó baa ákoniidzin doo. Aʼohgo áʼdííníilzingo éí biʼoh niilʼáanii yee nihíká análwoʼgo tʼáá bahatʼaadí doo. Kótʼéego éí bił kʼéʼahidiʼníigi bidziil dooleeł. Isaac, Fiji hoolyéedi Jiihóvah yá naalʼaʼgo ląʼí nááhaigo éí kótʼéego hoł bééhoozin. Ájíní: “Sheʼiinaʼ niséłtʼiʼgi baa nitséskeesgo éí Diyin Bizaad bíhooshʼaahgo baa nídiisdzáádóó wóshdę́ę́ʼ tʼáá kʼadjįʼ Jiihóvah shíká análwoʼ. Áko Jiihóvah bił kʼéʼahidishníigi bidziil silı̨́ı̨́ʼ.”

20. David éí Jiihóvah yił kʼéʼahidiʼnínę́ę haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bídahwiidiilʼááł?

²⁰ David éí Jiihóvah yee átʼéii beʼjiilaa. Jiihóvah bedaniiltʼéego ánihiilaa, áko yee átʼéii ałdóʼ bedaʼiilʼı̨́. (Gen. 1:26) Jiihóvah yee átʼéii áhánígo neilkaahgo éí bedaʼiilʼı̨́įgi doo nihá nantłʼa da doo. David ákotʼéego Bizhéʼé yáʼąąshdi hólóonii yééhoosįįd, áko yeʼełʼı̨́įgo éí yáʼátʼéehgo diné yichʼįʼ nitsékees ńtʼééʼ. Łah David tʼáá yéigo ajisih. Díí éí Bath-shííba  bił jineezhtéézh áádóó binahojizʼą́ągo bichʼooní seesyı̨́. (2 Sam. 11:​1-4, 15) Hweʼajoobaʼ hólónígíí binahjįʼ Jiihóvah haa joozbaʼ. Tʼáá íiyisíí áhánígo Jiihóvah bił kʼéʼahizhdiʼnínígíí biniinaa Ízrel binaatʼáanii jílı̨́įgo ayóóʼádahóʼníí ńtʼééʼ, áádóó hakééʼdóó naatʼáanii náádaasdlı̨́ʼígíí éí David tʼáá ákogi átʼéego hináá ńtʼééʼ yę́ęgi bikʼehgóó ádajooníił doo hóʼní Jiihóvah.—1 Ki. 15:11; 2 Ki. 14:​1-3.

21. Ephesians 4:24 dóó 5:1 bikʼehgo, ‘Diyin bidaʼołʼı̨́įgo’ haitʼéego áká adoolwoł?

²¹ Díí haʼátʼíí yee naʼnitin? Jó, “Diyin God . . . bidaʼołʼı̨́,” danihidiʼní. Ákódeitʼı̨́įgo éí nihá yáʼátʼééh áádóó Jiihóvah áhánígo bééhodiilzįįł. Iiná ániidíii God bináłtʼéii ádá nídiilyáago éí tʼáá aaníí baʼáłchíní niidlı̨́į doo.—Ephesians 4:24; 5:1 yíníłtaʼ.

22-23. Jiihóvah baa íhwiilʼą́ʼígíí choiniilʼı̨́įgo haitʼéego nihíká adoolwoł?

²² Bídahwiilʼą́ąʼgo éí Jiihóvah Bizaad índa ádayiilaii yee nihichʼįʼ adééhoyoolzįįh. Bá ndaalʼaʼí tʼáadoo bitsʼá daheeskaii bikʼehgóó ádeitʼı̨́į dooleełii éí Bizaad biiʼ baa dahaneʼ. Díí éí Mózes dóó David ádaatʼéii. Áko kʼad éí nihinááʼ, nihijaaʼ, índa nihijéí bichʼįʼ bá ąą átʼéego ííníilzin dooleełgi bee nihíhólnííh.

²³ Jiihóvah baa íhwiilʼaahgi éí doo nidootʼih da. (Eccl. 3:11) Jiihóvah átʼéii shı̨́ı̨́ ląʼígóó nihił bééhózin, ndi íiyisíí ílíinii éí bééhoniilzingi haitʼéego choidiilʼįįł. Bíhwiilʼą́ʼígíí choiniilʼı̨́įgo índa yáʼąąshdi Nihizhéʼé hólóonii beʼiilʼı̨́įgo éí áhánígo bił honiidlǫ́ǫ doo. (Jas. 4:8) Bizaad biiʼdę́ę́ʼ áníigo éí bíká ndańtáhígíí doo yeidiyoonah da.