1-2. Haʼátʼíí baa nídadíitʼįįł?

TʼÁÁ aaníí iiná doo hoolʼáágóó hólǫ́ǫ da, áádóó ‘achʼįʼ nahwiiʼná’ bee ánihííłkáahgo baa nitsíikees łeh. (Job 14:1) Áko tʼáá aaníí łahda kótʼéego nitsáhákeesgo bikʼee nihąąh náádahakaʼ łeh. Ałkʼidą́ą́ʼ Jiihóvah bá ndaalʼaʼí yę́ę łaʼ ákótʼéego nitsídaakees ńtʼééʼ. Łaʼ éí tʼóó dajótsaał leʼ danízin łeh ńtʼééʼ. (1 Ki. 19:2-4; Job 3:1-3, 11; 7:15, 16) Ndi Diyin Jiihóvah yadaʼólíii éí dahadziilgo ánáhoodlííł ńtʼééʼ. Áko kótʼéego baa dahaneʼgo binahjįʼ haʼahóníi doogo bitsʼą́ą́dóó yee naʼnitingo átʼéego nihá ályaa.—Rom. 15:4.

² Jiihóvah bá ndaalʼaʼí éí ąąh nááhákaʼ bikʼee deíkaiígíí baa nídadíitʼįįł. Éí Jéíkab biyeʼ Jóseph, asdzání bąąh áhásdįįdii Neiyómii áádóó bizhááʼáád Ruth, índa Líívai nilı̨́įgo Psalm 73 yikʼeʼashchínígíí, áádóó yilʼaadii Peter. Jiihóvah éí haitʼéego dahadziilgo ánáhoodlííł ńtʼééʼ? Áádóó tʼáá nihí siidzı̨́įgi haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bíhwiidiilʼááł? Jó ání: “Yínííł ádajítʼéii Jiihóvah yíighahgóó hólǫ́, áádóó yisdáyiinííł.”—Ps. 34:18, NW.

3-4. Jóseph éí tʼah ániid naagháago haabiʼdoolʼįįd?

³ Jóseph éí 17 daatsʼí honááhaigo naaki áłʼąą átʼéego nidziizyeel, éí naʼiigeeł Diyin bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ. Díí baa nidziizyeelígíí éí hakʼéí danílíinii hó ayóó ajílíinii jidooleełgo haa nitsídaakees doo. (Gen. 37:5-10) Ndi, Jóseph nidziizyeeldóó bikʼijįʼ doo ákótʼéégóó áhodilʼı̨́įgo hodeeshzhiizh. Naalteʼ jílı̨́į dooleełgo hánaaí nidahwiisniiʼ. Éí Ííjipdi siláo  Pátifer wolyéego binaalteʼ jizlı̨́ı̨́ʼ. (Gen. 37:21-28) Jóseph éí hazhéʼé ayóóʼáhóʼníídóó tʼáá hooshchʼįʼ Ííjipjįʼ naalteʼ jizlı̨́ı̨́ʼ.—Gen. 39:1.

⁴ Jóseph yéigo hachʼįʼ hodiisnááʼ. Pátifer beʼasdzą́ą́ Jóseph shił ninídéél yiłníigo tʼáá ádzaago yikʼi hodiiʼą́. Áádóó Pátifer éí tʼáadoo hazhóʼó baa hwiinítʼı̨́įhí Jóseph tʼóó awáalya abidiʼyoolghango béésh daʼahólzhaʼí bee dah hoʼdiztłʼǫ́. (Gen. 39:14-20; Ps. 105:17, 18) Jóseph tʼah ániid nijigháago ił niʼideeł tʼáá ádzaago bee hakʼi hodiitʼą́ągo baa nitsíjíkees. Jiihóvah bízhiʼ kótʼéego ałdóʼ tʼáá ádzaago bikʼéhastʼáhgo baa nitsíníkees. Tʼáá aaníí Jóseph díí bikʼee hąąh nááhákaʼ.

5. Jóseph éí ąąh nááhákaʼ haitʼéego yikʼeh deesdlı̨́ı̨́ʼ?

⁵ Naalteʼ jílı̨́įgo áádóó tʼahádóó awáalya jizdáago Jóseph éí tʼáadoo leʼé ázhdoolíiłgi tʼáadoo ájóleʼí da. Áko haitʼéego éí hadziilgo ázhdólzin ńtʼééʼ? Éí tʼáadoo óoshłeʼí da, doo jinízin da. Naanish haa nidítʼáhígíí tʼóó bijoolnish. Íiyisíí éí Jiihóvah bił honishǫ́ǫ doo jinízin. Áko nátʼą́ą́ʼ Jiihóvah hakʼinááhasdliʼ.—Gen. 39:21-23.

6. Jóseph baa nidziizyeel yę́ę haitʼéego bíká aalwod?

⁶ Jóseph éí ádahodooníiłii baa nidziizyeel yę́ę baa nitsíjíkeesgo shı̨́ı̨́ bee haʼjólní. Éí nidziizyeelgo hakʼéí bił ndaʼahiizhdooltsééł. Áádóó hoł hazʼą́ągi yáʼátʼéehgo hoł náhwiidooʼaałgo baa nidziizyeel. Díí tʼáá aaníí ákódzaa. 37 daatsʼí honááhaigo baa nidziizyeel yę́ę bohoolníiłgo bee hodeeshzhiizh.—Gen. 37:7, 9, 10; 42:6, 9.

7. 1 Peter 5:10 bikʼehgo achʼįʼ nahwiiʼná haitʼéego bichʼįʼ haʼííníilníi doo?

⁷ Bitsʼą́ą́dóó íhooʼaah. Tʼáá íiyisíí diné doo daatsʼíídgóó doo yáʼátʼéhígi ádaʼałʼı̨́įgo bił kééhwiitʼı̨́. Nihibrother doodaiiʼ nihisisterda łaʼ atínihidoolíiłgo átʼé.  Ákondi Jiihóvah éí Bineʼ Ahiniichéehii nilı̨́įgo doo bitsʼá diidáał da. (Ps. 62:6, 7; 1 Peter 5:10 yíníłtaʼ.) Ałdóʼ béénílniih Jóseph éí índa 17 daatsʼí binááhaigo Jiihóvah choboosʼįįd. Háálá Jiihóvah éí díí ániid naagháii yaa dzólíigo shı̨́ı̨́ átʼı̨́. Dííshjı̨́įdi ląʼí ániid ndaakaii Jósephgi ádaatʼé, áádóó yéigo Jiihóvah dayoodlą́. Łaʼ éí tʼáadoo átʼéhígóó awáalyagóó adabidiiʼniił. Háálá éí wołí bee Jiihóvah yikééʼ naazı̨́įgo doo nahjįʼ nídeidooʼááł ádaatʼée da.—Ps. 110:3.

8. Neiyómii dóó Ruth haidzaa?

⁸ Ayóó átʼéego dahodííchįįdgo biniinaa Neiyómii éí bighandóó yił Júdahdóó dashdiikaigo Móʼabdi nizhníná. Áadi dahaghango Neiyómii bahastiin, Elímelek daaztsą́. Hayáázh nidiltʼéego tʼéí bił chʼíjookai. Tʼahádóó hayáázh éí Móʼab dineʼé nilı̨́įgo Ruth dóó Órpah wolyéego yizyeh. Neeznáá nááhaigo Neiyómii biyáázh baʼáłchíní tʼáadoo haleehí bitsʼą́ą́ʼ ádin. (Ruth 1:1-5) Sáanii táltʼéego ayóó átʼéego chʼééná yiih níídeeʼ! Ruth dóó Órpah éí nízhdoogeh. Neiyómii éí náás sílı̨́ı̨́ʼ, áko háí haa áhályą́ą doo? Neiyómii yéigo yínííł jílı̨́įgo ájíní: “Tʼáadoo Neiyómii dashidohníní, Mára dashidohní, háálá Aláahgo Ayóóʼábóodziilii tʼáá íiyisíí bikʼeʼeschʼíʼígi áshííłʼįįd.” Áko Neiyómii yínííł jílı̨́įgo biniinaa Béthlehemgóó dah nízhdiidzá, áádóó Ruth hakééʼ dah diiyá.—Ruth 1:7, 18-20.

9. Ruth 1:16, 17, 22 éí Ruth haitʼéego Neiyómii yíká aalwod ní?

⁹ Neiyómii éí haʼátʼíí bíká aalwod? Éí Ruth ayóóʼáhóʼníigo tʼáadoo hatsʼá níyáa da. (Ruth 1:16, 17, 22 yíníłtaʼ.) Béthlehemdi Ruth éí ádá índa Neiyómii bá daʼakʼehgi yéigo honaanish. Ákójítʼı̨́įgo ląʼí haa ádahoniizı̨́ı̨́ʼ, éí asdzání ayóó átʼéii naalnishii átʼéé lá danízingo dahonéłʼı̨́.—Ruth 3:11; 4:15.

10. Jiihóvah éí Neiyómii dóó Ruth nahalingo éí baa dahojoobaʼíii haitʼéego yíká análwoʼ?

¹⁰ Neiyómii dóó Ruth átʼéhígi ádaatʼéii, Jiihóvah éí Ízrel dineʼé baa dahojoobaʼíii bee hazʼáanii yá áyiilaa. Jiihóvah bidineʼé ííłníigo daʼohizhgo kéyah bibąąhgóó nidahinidéhígíí tʼáadoo nídahohłáhí, éí badahojoobáʼíii bá áádahohsįįh. (Lev. 19:9, 10) Áko Neiyómii dóó Ruth éí díí bee hazʼáanii binahjįʼ chʼiyáán doo jókeedgóó tázhdííʼáázh.

11-12. Bóʼaz éí Neiyómii dóó Ruth haitʼéego bił hózhǫ́ǫgo áyiilaa?

¹¹ Ruth éí daʼakʼehgi niʼjígishígíí bikéyah ílíinii éí diné ayóó átʼíinii nilı̨́įgo Bóʼaz wolyé. Ruth éí Neiyómii doo yitsʼágháahgi áádóó bizhááʼáád jílínígi ayóóʼájóʼníigo Bóʼaz yaa ákoniizı̨́įʼgo bidiisnááʼ. Áko Neiyómii bikʼéí kéyah yąąh daaztsánę́ę bá náájiisniiʼ, áádóó Ruth hweʼasdzą́ą́ ájiilaa. (Ruth 4:9-13) Áádóó awééʼ hazlı̨́įʼgo Óbed bee jíízhiʼ, éí Naatʼáanii David binálí jizlı̨́ı̨́ʼ.—Ruth 4:17.

¹² Neiyómii éí Óbed yázhí dajoołtéełgo ayóó baa hoł hózhǫ́! Jiihóvah bichʼįʼ ahééh jiniizı̨́ı̨́ʼ. Neiyómii dóó Ruth éí nááhoʼdiilzáago díí bilááh átʼéego hoł hózhǫ́ǫ doo. Éí nááʼdiijeeh baa hoolzhiizhgo, Óbed éí Mesáíyah bóhóoneʼ yę́ę bizází nilı̨́ı̨́ lágo hoł bééhodoozįįł.

13. Neiyómii dóó Ruth haʼátʼíí ílíinii bitsʼą́ą́dóó bíhooʼaah?

¹³ Bitsʼą́ą́dóó íhooʼaah. Nihichʼįʼ hodiiʼnáahgo nihąąh nááhákaʼgo yínííł ídlı̨́į łeh. Ił chohooʼı̨́ ásdįįd hwiindzin doo. Kótʼéego nihił hooʼaahgo Nihizhéʼé yéigo baʼíídíidliił, áádóó brothers dóó sisters  áhánígo bił niidlı̨́į doo. Tʼáá aaníí Jiihóvah éí achʼįʼ nahwiiʼná doo nahjįʼ nihá kwíidoolíił da. Háálá Neiyómii éí bichʼooní dóó biyáázh nidiltʼéego bitsʼą́ą́ʼ ádinę́ę tʼáadoo yá nínéidiisáa da. Ndi Jiihóvah éí haʼahóní yee nihíká análwoʼ, ayóóʼóʼóʼní bee brothers dóó sisters choyoołʼı̨́įgo nihíká anájah.—Prov. 17:17.

14. Líívai nilíinii haʼátʼíí biniinaa yínííł jizlı̨́ı̨́ʼ?

¹⁴ Naaltsoos Psalm 73 éí Líívai nilı̨́įgo yikʼeʼashchı̨́. Baa hózhóonii átʼéego Jiihóvah bikin biiʼ sohodizin góneʼ nijilʼaʼ. Ákótʼée ndi, haʼátʼíí biniinaa łah ayóó shide áhootʼé jiní? Jó, éí doo yáʼádaashóonii ádaa dahaʼniihii joołchʼı̨́ı̨́d, éí doo yáʼádaashóonii ádaaníłígíí doo biniinaa da. Éí daʼatʼı̨́įgi biniinaa joołchʼı̨́ı̨́d. (Ps. 73:2-9, 11-14) Tʼáá ałtsoní bee dahólǫ́ nidahalin. Átʼı̨́, yáʼátʼéehgo iiná, índa nitsééʼáltłiʼ bee ádaadin. Áko biniinaa Psalm áyiilaaígíí shide áhootʼé jiníigo kójíní: “Tʼáá aaníí tʼáadoo biniyéhígóó shijéí chin bąąh ádingo áshłaa índa tʼáadoo bee ádąąh dah hosistʼánígóó shílaʼ tánínásgis.” Áko biniinaa Jiihóvah bá naʼaʼaʼgi bee ádąąh dahojiilʼaʼ.

15. Psalm 73:16-19, 22-25 áyiilaii éí ąąh nááhákaʼ haitʼéego bikʼeh jideesdlı̨́ı̨́ʼ?

¹⁵ Psalm 73:16-19, 22-25 yíníłtaʼ. Líívai akʼeʼashchínígíí éí “Diyin God bikin biiʼ sohodizin góneʼ” yah anádááh. Bééhózinígo ákóneʼ Jiihóvah bił dahozdísinii binááł bee hade áhootʼéhígíí bee ádaa ákozhniizı̨́įʼgo éí hazhóʼó áádóó bééhózínígo índa sodizin bee hashtʼejiilaa. Áko kótʼéego nitsáhákeesgo doo áháyą́ átʼéé lá jinízin. Jiihóvah bitsʼą́ąjįʼ doo yáʼátʼééh góneʼ dashdiiyá. Doo yáʼádaashxóonii éí ‘dahwíídéeltǫʼgóó’ deíkáahgo, bikʼedaʼíyéeʼii ałtso ‘ádabidoołdįįł lá’ jinízingo baa ákozhniizı̨́ı̨́ʼ. Áko Jiihóvah yinéłʼı̨́ı̨́dę́ęʼgo baa ákozhniizı̨́įʼgo éí oochʼı̨́ı̨́d índa ade áhootʼé yitsʼą́ąjįʼ kóhodoolííł. Ákójiidzaago éí doo hade áhootʼée da níjísdlı̨́įʼgo hoł hózhǫ́. Áko ájíní: “Ni lá tʼéiyá ni. Áádóó nahasdzáán bikáaʼgi tʼáá ni tʼéiyá nídin nishłı̨́.”

16. Líívai nilíinii haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bíhooʼaah?

 ¹⁶ Bitsʼą́ą́dóó íhooʼaah. Diné doo yáʼádaashóonii beʼiinaʼ nizhónígo deíłtʼéhígíí tʼáadoo deilchı̨́dí doo. Éí tʼóó kóníshgháníjįʼ bił dahózhǫ́, doo éí tʼáá ahoolʼáágóó bił dahózhǫ́ǫ da. (Eccl. 8:12, 13) Yiilchʼı̨́įdgo bee ádąąh nahwiilkaad, índa Jiihóvah bił kʼéʼahidiʼníigi diilchxǫǫł. Doo yáʼádaashóonii łaʼ yiilchʼı̨́įdgo éí Líívai ádzaa yę́ęgi ádiiʼnííł. Diyin yee achʼįʼ yáłtiʼii bikʼeh ániitʼée doo. Jiihóvah íinízinii ádaaníiłii bił honiidlǫ́ǫ doo. Jiihóvah tʼéiyá ayóóʼííníiʼníigo nihił hózhǫ́ǫ doo. Éí “tʼáá aaníí iináanii” beʼatiin góneʼ yiidáał doo.—1 Tim. 6:19.

17. Peter éí haʼátʼíí biniinaa hąąh nááhákaʼ ńtʼééʼ?

¹⁷ Yilʼaadii Peter éí diné doo yisteeʼii nilı̨́įgo tʼáadoo nitsáhákeesí hahadziih ńtʼééʼ. Áko biniinaa tʼahádóó ayóó átʼéego bąąh hániʼ łeh. Jesus éí bídahoołʼaahii ííłníigo shichʼįʼ nahwiidiyooʼnáałgo dadeestsaał. Ndi Peter áháłní: “Doo ákóndiʼdoolníił da.” (Matt. 16:21-23) Áko Jesus hodeezteh. Jesus bidiʼdooltsooł biniyé haaʼnínáago Peter tʼáadoo nitsékeesí nááʼiiłniihii bá naalʼaʼí bijaaʼ naʼiidiiłhaal. (John 18:10, 11) Áádóó Jesus nááhodeezteh. Peter ałdóʼ łah ádaa dzólíigo daalʼaadii éí tʼą́ą́ʼ anáhízhdínóohdah, ndi shí éí doo ákódeeshníił da ní! (Matt. 26:33) Kótʼéego yájíłtiʼ ndi, diné béédzísdzíidgo habóhólníihii táaʼdi doo bééhasin da bizhdííniid. Áko díí ayóó átʼéego Peter bąąh bíniʼgo biniinaa ‘chʼízhníyáago jíícha.’ (Matt. 26:69-75) Kójiidzaago Jesus daatsʼí shá yóóʼanéididooʼááł jinízingo tsízdeezkééz.

18. Peter éí ąąh nááhákaʼ bikʼeh jididoodleełgi Jesus haitʼéego háká aalwod?

¹⁸ Peter éí ąąh nááhákaʼ doo bikʼeh didlı̨́į da ńtʼééʼ. Azhą́ ajisiih ndi, hadziil ánízhʼdiilyaa. Éí daalʼaadii bił níjíkaigo haa nááhaneʼ. (John 21:1-3; Acts 1: 15, 16) Haʼátʼíí bee hadziil níjísdlı̨́ı̨́ʼ? Łah Peter beʼoodląʼ tʼáá bidziil doo níigo Jesus há sodoolzin, áádóó nikʼis dabidziilgo áńdíídlííł hodííniid. Jiihóvah díí sodizin yidiiztsʼą́ą́ʼ. Peter éí hadziil nízhdoodleeł biniyé tʼahádóó Jesus hachʼįʼ yitʼíní áʼdiilyaa. Áádóó łah tłʼééʼ bíighah daalʼaadii bił chʼééh łóóʼ hadajiileehgo yiską́, ńtʼééʼ Jesus hachʼįʼ yitʼíní áʼdiilyaa. Ákwii Jesus éí Peter ayóóʼáshííníʼníísh náhodiʼniih. (Luke 22:32; 24:33, 34; 1 Cor. 15:5) Éí bee bééhózingo Jesus éí bikʼis ayóóʼáyóʼníinii asiihgi yá yóóʼánéidiiʼą́. Éí yaa dzólíigo naanish ląʼí yeidiníʼą́.—John 21:15-17.

19. Psalm 103:13, 14 éí niʼiyiilzííhgóó Jiihóvah haitʼéego yee nihinéłʼı̨́ ní?

¹⁹ Bitsʼą́ą́dóó íhooʼaah. Jesus éí Peter yíká aalwodgo bibee ajoobaʼ áádóó Bizhéʼé nizhónígo yeʼiilaagi ííshjání áyiilaa. Áko niʼiyiilzííhgóó éí shá yóóʼanídidootʼáałgi doo bohónéedzą́ą da tʼáadoo niidziní doo. Háálá Séítan kótʼéego nitsíikees doo nihóʼní. Jiihóvah ayóóʼánihóʼníigi índa biʼoh niidlíinii bee ádaa ákoniidzingo áádóó nihá yóóʼánéidiiyiiʼaahgi hazhóʼó baa nitsíikees doo. Áko łaʼda doo yáʼátʼéhígi ánihiilaagoda Jiihóvah beʼiilʼı̨́į doo.—Psalm 103:13, 14 yíníłtaʼ.

20. Díí bikééʼdóó haʼátʼíí baa nídadíitʼįįł?

²⁰ Jóseph, Neiyómii dóó Ruth, Líívai nilíinii, áádóó Peter baa dahaneʼgi bee bééhózingo éí “yínííł ádajítʼéii Jiihóvah hwíighahgi hólǫ́.” (Ps. 34:18) Háálá Jiihóvah éí achʼįʼ nahwiiʼná índa ąąh nááhákaʼ dooleełgo bił bééhózin. Áko Jiihóvah nihíká análwoʼgo achʼįʼ nahwiiʼná biiʼ chʼínéidáahgo niheʼoodląʼ bidziil ánáyoodlííł. (1 Pet. 1:6, 7) Jiihóvah wołí bee bikééʼ naazíinii nidaʼiisíihgo doodaiiʼ achʼįʼ nahwiiʼná biniinaa bąąh nidahwiikaadgo Jiihóvah haitʼéego bíká análwoʼgi díí bikééʼdóó baa nídadíitʼįįł.