Skip to content

Skip to table of contents

BAA ÍHOOʼAAH 8

Haʼátʼíísh Biniyé Baa Ahééh Daniidzin Doo?

Haʼátʼíísh Biniyé Baa Ahééh Daniidzin Doo?

“Ahééh danohsin leʼ.”—COL. 3:15.

SIN 46 We Thank You, Jehovah

BAA NÁHÓDÓOTʼĮĮŁII *

1. Haitʼéego Samériya dineʼé łaʼ náádzíʼígíí yaa ahééh nízin?

HASTÓÍ neeználtʼéego yéigo bąą dahazʼą́. Łóód doo nádziihii bee bąąh nidahazʼą́, tʼáadoo chonáádaʼoołʼįįłjįʼ da. Łahdi, tʼáá nízaadę́ę́ʼ Jesus deiyiiłtsą́. Jesus diné nidéiyiiłdzíihgo yaa dahodiiztsʼą́ą́ʼ, bí ałdóʼ nidabiʼdidoołdzíhgo dayoodlą́. “Áko hadadeeshghaazhgo ádahodííniid, Jesus, Bóhólníihii nílíinii, nihaa jiiníbaah.” Hastóí neeználtʼéego nidabiʼdooldzííʼ. Tʼáá ałtso shı̨́ı̨́ Jesus bee ajoobaʼ baa ahééh dazhniizı̨́ı̨́ʼ. Hastiin łaʼ, yaa ahééh nízinígíí doo tʼóó yaa nitsékees da. Yéigo yaa ahééh * niizı̨́ı̨́ʼ, Jesus yichʼįʼ ííshjání áyiilaa. Hastiin nabiʼdooldziʼígíí éí Samériya dineʼé jílı̨́, “yéego Diyin God yaa haniihgo” hodiisnáaʼgo hazhdoolghaazh.—Luke 17:​12-19.

2-3. (a) Haʼátʼíísh biniinaa doo ahééh daniidzin da łeh? (b) Haʼátʼíí baa bidáhwiidiilʼááł?

2 Samériya dineʼé łaʼ nahalingo, háiida nihichʼįʼ baa áhwiinítʼı̨́įgo nihí ałdóʼ nátʼą́ą́ʼ ahééh niidzin doo. Ákondi łahda ahééh hasin bichʼįʼ neʼ niidlı̨́į łeh.

3 Haʼátʼíísh biniinaa saad ílínígíí choilʼı̨́įgo baa ahééh niidzingo baa ídahwiidiilʼááł. Łaʼ ahééh danízinígíí índa doo ahééh danízinígíí Diyin Bizaad biiʼ baa dahaneʼígíí bitsʼą́ą́dóó ídahwiidiilʼááł. Áádóó haitʼéego baa ahééh daniidzin doo ałdóʼ baa ídahwiidiilʼááł.

HAʼÁTʼÍÍSH BINIYÉ AHÉÉH NÍNÍZIN?

4-5. Haʼátʼíísh biniyé ahééh daniidzin doo?

4 Jiihóvah baa ahééh hasinígíí nihichʼįʼ ííshjání áyiilaa. Tʼáá ákogi ájítʼéii éí yee bikʼihojidlí. (2 Sam. 22:21; Ps. 13:6; Matt. 10:​40, 41) Áádóó Diyin Bizaad éí “God baʼáłchíní ayóóʼáyóʼnínígíí danohłı̨́įgo bidaʼołʼı̨́” nihiłní. (Eph. 5:1) Nihí ałdóʼ baa ahééh niidzingo Jiihóvah bedaʼiilʼı̨́į doo.

5 Chʼiyáán yáʼátʼéhígíí ííłʼı̨́įgo, nihikʼis baa nihił hózhǫ́ǫgo bił choidííłʼįįł. Díí átʼéego baa ahééh niidzinígíí ííshjání ííłʼı̨́. Diné yaa ahééh danízingo nihił bééhózin, éí baa nihił hózhǫ́. Baa ahééh niidzinii ííshjání íilʼı̨́įgo éí náánáłahjįʼ bił dahózhǫ́. Ahéheeʼ bidiiʼniidígíí éí áátʼįįdígíí yee nihíká eelwodígíí yaa ákoniizı̨́ı̨́ʼ. Éí binahjįʼ, ahidiniłnáago ałhee dajiłdzil.

6. Ahéheeʼ bee haʼoodzíʼígíí dóó bilasáana óola bee ályaago haitʼéego aheełtʼé?

6 Ahéheeʼ diiʼníigo éí ílı̨́. Diyin Bizaad ání: “Saad beełtʼéego bee haʼoodzíiʼii éí béésh łigaii nidaneezʼáago óola bee bilasáana bidaʼalyaii bídadiilyı̨́įʼii nidahalin.” (Prov. 25:11) Bilasáana óola dóó béésh łigaii bee ályaago dooládóʼ nizhóní da! Éí ayóó ílı̨́į doo! Háiida ákótʼéego naʼníláago, haitʼéego baa nitsíníkees? Saad ahéheeʼ háiida bidííniidgo éí ílínígíí átʼé. Áádóó díí baa nitsíníkees: Bilasáana óola bee ályaago éí nízaadgóó nijiʼáah doo. Ahééh nízinígíí éí nízaadgóó yénálniih doo, dóó bił ílı̨́į doo.

YAA AHÉÉH DANIIZĮ́Į́ʼ

7. Éísaf bitsʼą́ą́dóó oochíłígíí dóó David haitʼéego yaa ahééh danízin?

7 Ałkʼidą́ą́ʼ, Jiihóvah bá ndaalʼaʼígíí ayóó ahééh danízin. David atah jílı̨́. (Psalm 69:30 yíníłtaʼ.) Tʼáá aaníí oodląʼígíí bił ílı̨́ dóó áátʼįįdígíí éí bee baa ákohwiindzin. Kin biiʼ sohodizin álnéehgo, béeso yee yíká eelwod. Éísaf bitsʼą́ą́dóó oochíłígíí baa ahééh hasingo éí sin, God bee baa haʼniihii ádaalyaa. Sin łáʼígíí éí Jiihóvah nizhónígo hahoodiilaaígíí yaa ahééh danízin. (Ps. 75:1) Éísaf bitsʼą́ą́dóó oochíłígíí dóó David éí Jiihóvah bikʼidahojisdliʼígíí yaa ahééh danízin. Haitʼéego beʼiilʼı̨́į doo?

Paul éí Rome dineʼé naaltsoos yichʼįʼ áyiilaago, haʼátʼíísh ahééh hasin bitsʼą́ą́dóó bídahwiilʼą́ą́ʼ? (¶8-9 bił) *

8-9. Paul haitʼéego bibrothers dóó bisisters yaa ahééh nízin, dóó haʼátʼíí binahjįʼ doo naaki nilı̨́ı̨́góó hooʼaʼ?

8 Yilʼaadii Paul éí bibrothers dóó bisisters yaa halneʼgo bił nilı̨́įgo ííshjání áyiilaa. Paul éí Jiihóvah yichʼįʼ sodilzin, bibrothers dóó bisisters tʼáá áłahájįʼ yaa ahééh nízin. Diyin Bizaad yikʼeʼashchı̨́įgo bił nilínígíí yił ííshjání áyiilaa. Romans 16:​1-15 góneʼ, Paul éí 27go bikʼis yízhí choyoosʼįįd. Paul éí Prisíla dóó Ákwila ‘bichʼą́ą́h naazhʼáázh’ bééjílniih, áádóó Fííbii “diné ląʼí yíká análwoʼii nilı̨́” yee yíízhiʼ. Éí brothers dóó sisters yéigo naalnishígíí, ayóóʼáyóʼníigo yaa haznih.

9 Paul éí Rome dineʼé bibrothers dóó bisisters nidaʼiisíihgi bił bééhózin, éí yáʼádaatʼéehii yee ádaatʼéii akéeʼdi binaaltsoos biyiʼ bikááʼ. Díí brothers dóó sisters éí Paul binaaltsoos bichʼįʼ wóltaʼgo yéigo shı̨́ı̨́ yee hadaʼoosnííʼ! Éí binahjįʼ, Paul bił ałkʼis dajizlı̨́įʼgo doo naaki nilı̨́ı̨́góó bidziil silı̨́ı̨́ʼ. Nibrothers dóó nisisters ádaanínígíí dóó ádaahtʼįįłígíí éísh tʼáá áłahájįʼ ahéheeʼ bidiní?

10. Jesus éí bídahoołʼaahii yaa ahééh nízinígíí, haʼátʼíísh bitsʼą́ą́dóó bídahwiidiilʼááł?

10 Asia Minordi łaʼ áłah nídaadleehígi, Jesus éí bídahoołʼaahii naanish ádayiilaaígíí yaa ahééh niizı̨́ı̨́ʼ. Thaiyatáíra áłah náʼádleehígi díí yaa hólneʼ: “Baa nidaahkaii shił bééhózin. Niheʼayóóʼóʼóʼniʼ áádóó niheʼoodląʼ áádóó chodaahʼínígíí áádóó nízaadgóó nihihaʼahóní, índa átsé baa nisoohkaii yę́ę tʼah biláhídi átʼéii baa naahkaigo shił bééhózin.” (Rev. 2:19) Jesus yéigo nidajilnishgo yaa ákoniizı̨́ı̨́ʼ. Ákondi, ádajoolíłígíí yaa ahééh niizı̨́ı̨́ʼ. Thaiyatáíradi łaʼ Jesus naʼnitin yee hachʼįʼ haadzíiʼ ndi saad bee haʼahónínígíí tʼáá éí yee niiníłtʼiʼ. (Rev. 2:​25-28) Díí baa nitsíníkees. Jesus áłah náʼádleehgi álą́ąjįʼ sizı̨́įgo bee bóhólnííh. Bá neilnishígíí doo ahéheeʼ nihididooniił da ndi yáʼádaatʼéehii ádeilʼínígíí yaa ahééh nízin. Elders éí nizhónígo yá íʼiilaa!

DOO YAA AHÉÉH DANIIZĮ́Įʼ DA

11. Íísa éí diyin dólzinígíí haitʼéego yaa nitsékees?

11 Łaʼ Diyin Bizaad biiʼ baa dahaneʼígíí éí doo ahééh danízin da. Azhą́ Íísa bizhéʼé dóó bimá éí Jiihóvah ayóóʼáyóʼní dóó bił nilı̨́, ndi bí éí diyin dólzinígíí doo yaa ahééh nízin da. (Hebrews 12:16 yíníłtaʼ.) Haitʼéego doo yaa ahééh nízingóó bee ééhózin? Íísa éí alą́ąjįʼ yizhchíinii bee bóhólníihii hatsilí Jéíkab bichʼįʼ nijiisniiʼ, atooʼ biniyé. (Gen. 25:​30-34) Íísa éí ajisihígíí doo baa hoł hózhǫ́ǫ da. Ákondi hąąh niilyá yę́ę doo baa ahééh jinízin da, baa saad hojíłónígíí tʼáá hó ájítʼı̨́.

12-13. Ízrel dineʼé haitʼéego doo yaa ahééh danízin da, dóó haash daadzaa?

12 Ízrel dineʼé éí tsʼídá ląʼígo yaa ahééh danízinígíí hólǫ́. Jiihóvah éí Neeznáago Bee Achʼįʼ Nahwidiyooʼnaałii hakʼijįʼ kóyiilaa bikéédóó, ndaalteʼé dajílínę́ę hweeʼelniiʼ. Áádóó Tónteel Łichíiʼii God bidineʼé yisdáyíínil, Ííjip dineʼé siláo tó bee ádabiʼdisdįįd. Ízrel dineʼé yéigo baa ahééh danízingo Jiihóvah yaa dahaniihgo yichʼįʼ dahataał. Tʼah ndiísh yaa ahééh danízin?

13 Ízrel dineʼé bichʼįʼ anídahaztʼiʼii haleehgo, Jiihóvah yáʼádaatʼéehii bá íʼiilaaígíí tʼáá íídą́ą́ʼ yaa deiyooznah. Doo yaa ahééh danízin da. (Ps. 106:7) Haitʼéegoshąʼ? Ízrel dineʼé “tʼáá ałtso Mózes índa Éran yichʼįʼ saad dahasłı̨́ı̨́ʼ.” Éí Jiihóvah yichʼįʼ saad dahółǫ́. (Ex. 16:​2, 8) Ízrel dineʼé doo baa ahééh danízinígóó Jiihóvah doo bił dahojíshǫ́ǫ da. Áádóó kónáádooʼniid: “Honoojítahgi dazhdínóonééł,” ndi Jáshowa dóó Kéíleb tʼéiyá yisdájooʼash. (Num. 14:​22-24; 26:65) Haitʼéego doo yáʼátʼééhgóó íʼoolʼįįłígíí bitsʼą́ąjįʼ ániitʼéii doo, índa yáʼátʼéehgo íʼoolʼįįłígíí bedaʼiilʼı̨́įgo bídahwiidiilʼááł.

BAA AHÉÉH NÍNÍZIN DOO

14. Ahíjískéego éísh haitʼéego baa ahééh jinízin doo?

14 Hooghan hazʼą́ągi. Tʼááłaʼí jinítínígo ahééh dazhnízin éí yáʼátʼéehgo hooghangi hoł hazʼą́ą doo. Ahíjískéego tʼáá ájíłah ahééh jinízin doo éí binahjįʼ áhą́dígo ázhdólzin. Łaʼ ajisiihgo éí doo nantłʼagóó ahaa náhizhdiitʼaah. Ahastiin beʼasdzą́ą́ bił nilı̨́įgo éí yáʼátʼééh saad yee yáłtiʼígíí dóó ííłʼínígíí yaa ákoniizįįh. Áádóó beʼasdzą́ą́ ‘yaa haniih łeh.’ (Prov. 31:​10, 28) Índa asdzání hóyáanii nilíinii éí bahastiin yaa ahééh jizínígíí hazhóʼó yee yił halneʼ.

15. Nihaʼáłchíní baa ahééh jinízingo haitʼéego nazhnitin doo?

15 Azhéʼé dóó amá, haitʼéego naʼáłchíní ahééh hasin bee nidanohtin? Béénílniih, naʼáłchíní éí tʼáá nikʼé ádaatʼįįł. Áko naʼáłchíní haʼátʼíí shı̨́ı̨́ yee níká eelwodígíí ahéheeʼ bizhdidooniił. Naʼáłchíní ahéheeʼ níigo bee nazhnitin, áko náánáłaʼ ahéheeʼ yiłníi doo. Nihaʼáłchíní díí bee bił hodiilnih: “Ahéheeʼ diníigo, éí nijéí biyiʼdę́ę́ʼ bee yáníłtiʼ doo.” Ahéheeʼ bidiʼnínígíí éí náánáłahjįʼ yee yíká adoolwoł. Clary ániid nijighá ájíní: “Shimá 32 binááhai yę́ędą́ą́ʼ shizhéʼé awáalyaagóó dashdiiyá. Shimá éí áłchíní tááltʼéego tʼáá bí tʼéiyá yiyaa hoołʼaʼ. Kʼad 32 shinááhaigo nátʼą́ą́ʼ baa nitsínáskeesgo tʼáá sáhí nihiyaa hoołʼaʼ bá nantłʼa lá. Éí nihiyaa hojoołʼaʼígíí baa ahééh nisin bidishní. Shimá kóshíłní: ‘Saad bee háínídzíʼígíí ayóó shił nilı̨́, dóó baa nitséskeesgo baa shił hózhǫ́.’”

Naʼáłchíní ahééh hwiińdzin bee naʼnítin (¶15 bił) *

16. Ahéheeʼ jiníigo haash yitʼéego náánáłaʼ bíká adiilwoł?

16 Áłah néidleehgi. Nihibrothers dóó nihisisters baa ahééh daniidzin dabidiiʼníigo yee dabidziil doo. Jorge, 28 binááhai elder nilı̨́įgo, yéigo hąąh dahooʼaʼ. Tʼááłaʼí nídeezidjįʼ áłah náʼádleehígi yah nizhdoodááł yę́ę doo há bíighah da silı̨́ı̨́ʼ. Azhą́ áłah náʼádleehígi yah anáádzáa ndi, ajíłʼínę́ę doo há bíighah da. Jorge ání: “Doo bineeshʼą́ą́góó baa nitséskees dóó áká anáshwoʼ yę́ę ndi doo bííníshghah da. Tʼáadoo bee choinishʼíní dago baa nitséskees. Ákondi áłah siidlı̨́ı̨́ʼ bikééʼdóó, brother áshíłní: ‘Ahéheeʼ nidideeshniił. Tʼáá íiyisíí nizhónígo naʼnítin shighan hazʼą́ą́dóó yaa ákodanízin. Díkwíí shı̨́ı̨́ nááhai nahólne’go ayóó nihił yáʼádaatʼééh. Niheʼoodląʼ bidziilgo nihá íinilaa.ʼ Tʼóó shiyiʼ hahodeebįįd áádóó haicha. Saad yee haadzíʼígíí bídin nishłı̨́ı̨́ ńtʼééʼ.”

17. Colossians 3:15 binahjįʼ, haitʼéego Jiihóvah baa ahééh niidzin doo?

17 God bił hadleeʼ. Jiihóvah éí tʼóó ahayóí diyin kʼehgo nihanáʼáltsoʼ. Áłah náʼádleehgi, dóó nihinaaltsoos, índa nihiwebsite Jiihóvah díí choyoołʼı̨́įgo yee nanihinitin. Haneʼ nizhónígo dasidiitsʼą́ą́ʼ, doodaiiʼ naaltsoos biyiʼdóó dahaneʼígíí, doodaiiʼ JW Broadcasting® biyiʼdóó, ‘Tʼáá shí tʼéí shá ályaa’ daniidzinísh? Haitʼéego éí Jiihóvah bichʼįʼ ahééh nínízin? (Colossians 3:15 yíníłtaʼ.) Sodiilzingo tʼáá áłahájįʼ ahéheeʼ bidiiʼniidgo nihainíláhígíí biniyé.—Jas. 1:17.

Kingdom Halldi hashtʼéhálʼínígíí éí baa ahééh daniidzin ííshjání ádeíníilzin (¶18 bił)

18. Haash yitʼéego Kingdom Hall baa ahééh daniidzin doo?

18 Kingdom Halldi hashtʼehwiilʼı̨́įgo Jiihóvah baa ahééh niidzin doo. Tʼáá áłahájįʼ Kingdom Hall hashtʼeʼ ádeilʼı̨́įgi dóó bá ádahwiilyą́. Nááná sound dóó video yee nidaalnishii éí hazhóʼó yaa ádahályą́. Kingdom Hall binaagóó hashtʼeʼ hólzingo áko doo ayóó názháazh da. Ákótʼéego éí béeso baʼáanígíí Kingdom Hall tʼáá náhwiistʼą́ą́ ńtʼééʼ bee bíká anídeilwoʼ.

19. Circuit overseer dóó beʼasdzą́ą́ haʼátʼíísh bitsʼą́ą́dóó bídahwiilʼą́ą́ʼ?

19 Yéigo nihá nidaalnishígíí. Baa ahééh niidzingo, háiida bichʼįʼ nahwiiʼnáago éí bee ádííʼníidígíí bee bíká adiilwoł. Circuit overseer dóó beʼasdzą́ą́ baa nitsíníkees: Haigo, nahalneʼgo bee iʼííʼą́, chʼééh nídítʼaashgo nináhíitʼaash. Ayóó deeskʼaaz hweʼasdzą́ą́ biʼéétsoh tʼáá yee biiską́. Abínígo bahastiin ííłní: “Traveling work doo shá bíighah da silı̨́ı̨́ʼ.” Branch officedę́ę́ʼ naaltsoos bee yílwod. Haʼahóní dóó nahojilneʼgo baa ahééh hasingo bee bikʼeʼashchı̨́. Naanijoʼnéełgo tʼáá damóo náʼoodleeł éí nantłʼa branch office bił bééhózin. Ahastiin ání: “Ahéheeʼ dabidííniidígíí bee hatah yáʼáhootʼéehgo áhoolaa áádóó ‘traveling work doo bitsʼá diitʼash da,’ jínínę́ę tʼáadoo bee hanáájoodzíiʼ da. Díkwíidi shı̨́ı̨́ yee shichʼįʼ hanáádzííʼ, ‘Doo niʼ kódiilníił da,’ shiłní.” Kʼasdą́ą́ʼ 40 nááhaigo traveling work ájiilaa.

20. Tʼáá ákwíí jı̨́ haʼátʼíísh bineilnish doo, dóó haʼátʼíí biniyé?

20 Ádiiʼnínígíí dóó íitʼįįłígíí bee tʼáá ákwíí jı̨́ baa ahééh niidzin doo. Díí jı̨́ diné doo ahééh danízin da. Saad bee haʼahóní bee yéiiltiʼgo doodaiiʼ íitʼįįłígíí háiida bee bíká adiilwoł. Ahéheeʼ diiʼníigo, bił ałkʼis daniidlínígíí bidziilgo ádadiilnííł. Béénílniih, Nihizhéʼé Jiihóvah bił hadleeʼ dóó ahééh nízinii áko bedaʼiilʼı̨́į doo.

SIN 20 Neʼawééʼ Nííníłtı̨́

^ par. 5 Samériya dineʼé łaʼ łóód doo nádziihii bee bąąh nahazʼánígíí, Jesus, dóó Jiihóvah yaa ahééh danízinígíí haʼátʼíísh bitsʼą́ą́dóó bídahwiidiilʼááł? Díí baa dahaneʼígíí dóó náánáłaʼ baa chʼíhootʼánígíí bídahwiidiilʼááł. Díí haʼátʼíí biniyé baa ahééh nízinígíí ílı̨́ dóó bikʼehgo áʼdiilníłígíí baa nídadíitʼįįł.

^ par. 1 ÁHYIŁNÍIGI: Náádaałaʼ doodaiiʼ tʼáadoo leʼé baa ahééh jinízingo, ílínígíí baa ákozhdínóozįįł áhyiłní. Díí saad éí nijéí biyiʼdę́ę́ʼ baa ahééh nínízingo áhyiłní.

^ par. 56 EELKIDÍGÍÍ: Paul binaaltsoos éí Rome dineʼé áłah náʼádleehígi yééltaʼ; Ákwila, Prisíla, Fííbii, dóó náádaałaʼ éí dabiʼdééjiʼígíí yaa bił dahózhǫ́.

^ par. 58 EELKIDÍGÍÍ: Amá łaʼ bichʼéʼé éí shádí náás silı̨́ʼígíí yáʼátʼéehgo íʼiilaaígíí yaa ahééh nízingo yee yił hólneʼ.