Díísh Nił Bééhózin?
Synagogue háádę́ę́ʼ háátʼiʼ?
TʼÁÁ ałkʼidą́ą́ʼ synagogue yę́ę éí Jew dineʼé kin siʼą́ągo biiʼ áłah nijidleehgo ákwii ídahoołʼaahgo dahodísin ńtʼééʼ. Grííkjí saad synagogue wolyéhígíí éí áłah níjídleehgo óolyé. Hííbrewjí Diyin Bizaad bee siʼánígíí éí saad synagogue tʼáadoo choyoosʼįįd da. Ndi, Oodlání bá Gríikjí Diyin Bizaad bee akʼedaʼaschínígíí ííshjání ííłʼı̨́įgo éí 1st century C.E. yę́ędą́ą́ʼ hodeeshzhiizhgo kótʼéego áłah náʼádleehgo tʼáá íídą́ą́ʼ niłdzilgo siʼą́ągo ályaa.
Scholars łaʼ ádaaníigo synagogues éí tʼáá níléídę́ę́ʼ Bábilangóó dahoʼdisnááh yę́ędą́ą́ʼ háátʼiʼ. Encyclopaedia Judaica ání: “Kéyah doo dahojooʼı̨́ı̨́góó dahoʼdisnáanii éí hakin biiʼ sohodizin yę́ę hwee ádaadingo biniinaa áłah níjídleeh ńtʼééʼ. Ákwii yínííł dajílı̨́įgo biniinaa áłah níjídleeh, éí hááʼáyı̨́ı̨́h jı̨́ [Sabbaths] ndaʼjiłeeh índa Diyin Bizaad nídajółtah ńtʼéeʼgi átʼé.” Bábilandę́ę́ʼ hwééʼílniiʼgo Jew dineʼé éí sodizin bee ahíńjiikah áádóó Diyin Bizaad nídajółtahgo tʼáá náás dajíłtʼééh ńtʼéeʼgi átʼé. Áádóó tʼáá ninádajiʼneehgóó synagogues biiʼ áłah níjídleeh ńtʼééʼ.
Áko 1st century C.E. ííhaiijįʼ Jew dineʼé éí synagogues ílı̨́įgo hodílzinii átʼéego yaa nitsídaakees, áádóó Middle East nahósʼaʼgi diné daʼníłtsʼą́ą́ʼdę́ę́ʼ nídaakahgo ahínéikah ńtʼééʼ, díí éí Ízrel nahósʼaʼgi ałdóʼ. The Hebrew University of Jerusalemdóó Professor Lee Levine ání: Synagoguegi “éí íhooʼaah, dólzingo ádą́, ánihwiitʼaah, béeso bee anáʼáwoʼii ákwii ahiʼnííł, bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ áłah nidaʼáłeeh, áádóó tʼóó áłah nídajidleehgo bá hazʼą́ą́ ńtʼééʼ. Íiyisíí éí hodílzin biniyé siʼą́.” Jesus éí kwii tʼáá ałhąąh nádááh ńtʼééʼ. (Mark 1:21; 6:2; Luke 4:16) Ákwii nídaakahígíí neineeztą́ą́ʼ dóó yichʼįʼ hahaasdzííʼ. Oodlání hazlı̨́ı̨́ʼdóó bikʼijįʼ yilʼaadii Paul ałdóʼ éí díí áłah nídaʼoodleełgóó naʼneeztą́ą́ʼ. Diyin ahánígo bił nishłı̨́į doo danízinii éí díí synagoguegóó deeshaał daniizįįh, áko Paul éí kintahgi yigháahgo tʼáá áko synagoguegi nidíʼníitı̨́ı̨́h ńtʼééʼ.—Acts 17:1, 2; 18:4.