Skip to content

Skip to table of contents

Jiihóvah Baa Dzíínílíigo Yáʼátʼéehgo Áánííł

Jiihóvah Baa Dzíínílíigo Yáʼátʼéehgo Áánííł

Bóhólníihii baa dzíínílíigo yáʼátʼéehgo áánííł áádóó baʼíínílí. PSALM 37:3.

SIN: 150124

1. Jiihóvah éí bílaʼashdlaʼii haʼátʼíí yídaneelʼą́ą doogo yił áyiilaa?

JIIHÓVAH éí tʼáadoo leʼé bídaniilʼą́ągo yił ánihiilaa. Ádá nitsíikees doogo, éí bee achʼįʼ anídahaztʼiʼii ádá hashtʼedeelʼı̨́ índa neeʼnijįʼ ádá nidahwiitʼáa doo. (Proverbs 2:11) Adziilii ałdóʼ nihee nílá, éí binahosiitʼáanii bee łaʼdeilʼı̨́. (Philippians 2:13) Índa nihíniʼ siláagi bee ádá hazhóʼó nitsíikeesgo ałdóʼ nihee nílá, éí bee ádaa ákoniidzin. Díí bee bąąhígi ádaatʼéii bitsʼąą ániitʼé dóó hashtʼe nitsíhíikees.—Romans 2:15.

2. Jiihóvah nihee níláhígíí haitʼéego hazhóʼó choiniilʼı̨́į doo nihóʼní?

2 Jiihóvah nihee níláhígíí hazhóʼó choiniilʼı̨́į doo nihóʼní. Éí haʼátʼíí biniyé? Jó, ayóóʼánihóʼní dóó hazhóʼó choilʼı̨́įgo nihił hózhǫ́ǫ doo. Diyin Bizaad ání: “Tʼáá bikʼi hidiilníhígíí dziilí bee baa naniná,” dóó “ashjaʼósingo haaʼíshąʼ diné tʼáá ałtso baa dajiiniibaʼ,” índa “tʼááłáʼí nootínígo . . . Diyin God nihaa joobaʼgo nihaidiníʼáanii nizhónígo bá chodaołʼı̨́įgo bee ahíłká anídaahjah.” (Ecclesiastes 9:10; Galatians 6:10; 1 Peter 4:10) Áko tʼáá bééhóziní, Jiihóvah éí ahíłká anéiijah doo nihóʼní.

3. Bílaʼashdlaʼii éí haʼátʼíí yiʼoh danilı̨́?

3 Jiihóvah éí bídaniilʼą́ągo nihainíláhígíí éí choiniilʼı̨́į doo nihóʼní, ndi łahgóó biʼoh daniidlı̨́. Éí niʼiidzííh, bąąhígi ádaatʼéii índa anoonééł doo nahjįʼ kódiilníił da. (1 Kings 8:46) Diné tʼáá bí ádá nahaʼáa łeh, áko tʼáá naʼníleʼdii kótʼéego yeeʼ doo bidiiʼníi da doo. Áádóó haashı̨́ı̨́ néelą́ą́ʼgóó nihił ééhózin ndi, Jiihóvah nihíláahdi bił ééhózin.—Isaiah 55:9.

Nichʼįʼ anáhóótʼiʼgo, Jiihóvah baa dzíínílíigo yáʼátʼéehgo áánííł

4. Kodóó éí haʼátʼíí baa nídadíitʼįįł?

4 Tʼáá áłahájįʼ Jiihóvah bikʼehgóó iʼdííʼnílzin doo, nihíká análwoʼ índa doo bíniilʼánígíí nihá ííłʼı̨́į dooleełgo yiniidlą́ą doo. Jiihóvah éí achʼįʼ bee anídahaztʼiʼii hashtʼedoolníiłgi dóó diné bíká anáʼáwoʼgi baa nitsíikees doo nihóʼní. (Psalm 37:3 yíníłtaʼ.) Díí tʼáá áłah bikʼeh ániitʼée doo, Jiihóvah baa dzííníidlíi doo índa yáʼátʼéehii íiʼníił doo. Díí éí haitʼéego ákóniitʼée doo? Nóah, David dóó God bikʼeh dahółʼínę́ę haitʼéego éí Jiihóvah yadaʼólíí ńtʼéeʼgo kodóó baa ídahwiidiilʼááł. Éí łahgóó tʼáadoo áhóneʼí da, ndi ádooníiłgi tʼéiyá yaa nitsídaakeesgo yikʼeh ádaatʼįįd.

DOO YÁʼÁDAASHÓONII NIHINÁÁGÓÓ DAHÓLǪ́

5. Nóah éí haitʼéego bił hazʼą́ą́ ńtʼééʼ?

5 Nóah bíyoołkááłdą́ą́ʼ diné atídaʼałʼı̨́, índa baaʼihgo ooldahgo yitah kééhatʼı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. (Genesis 6:4, 9-13) Azhą́ Nóah bił bééhózingo Jiihóvah éí doo yáʼádaashóonii ałtso ádeeshdįįł níi ndi, diné yaa deíkáhígíí doo bił yáʼátʼéeh da ńtʼééʼ. Áko Nóah éí tʼáadoo ájóneʼí da, ndi ázhdooníłígíí baa ákozhniizı̨́ı̨́ʼ.

Nidahwiilneʼ yę́ęgi bikʼijįʼ ídlı̨́ (¶6-9 bił)

6, 7. (a) Nóah éí haʼátʼíí tʼáadoo ájóneʼí da? (b) Haitʼéego nihí ałdóʼ Nóah bił hazʼánę́ęgi átʼéego nihił hazʼą́?

6 Nóah tʼáadoo ájóneʼí da: Nóah éí Jiihóvah yee nihoníʼánígíí baa nahojilneʼgo diné nídeididooléełgi doo bee bízhníłchéeh da doo. Áádóó tsı̨́įłgo tó dooląąłgo doo ázhdoolíił da. Jiihóvah éí doo yáʼádaashóonii ałtso íidoołdįįłgo bikʼi hodoolzhishgo Nóah joodlą́ą doo.—Genesis 6:17.

7 Nihináágóó ałdóʼ doo yáʼáshǫ́ǫ́góó hazʼą́, nihił bééhózingo Jiihóvah díí ałtso íidoołdįįł. (1 John 2:17) Áko kʼad éí God biNahatʼaʼ nizhónígo baa haneʼgi diné tsı̨́įłgo nídadoołé bidiiʼníigo doo bíniilchéeh da doo. Áádóó ayóó átʼéego achʼįʼ hwiidiyooʼnááł haʼnínígíí tsı̨́įłgo ádooníiłgo doo ádiilníił da. (Matthew 24:14, 21) Tʼáá Nóah átʼéhę́ęgi, niheʼoodląʼ bidziilgo ííníilzin doo, God éí díí doo yáʼáshǫ́ǫ́góó hoogáłígíí niidoołtʼihgo yiniidlą́ą doo. (Psalm 37:10, 11) Tʼóó kótʼéego hoogáałgo Jiihóvah doo yee hazʼą́ą da doo.—Habakkuk 2:3.

Nóah átʼéhę́ęgi átʼéego, niheʼoodląʼ bidziil doo, God éí doo yáʼádaashóonii niidoołtʼihgo yiniidlą́ą doo

8. Nóah haʼátʼíí yaa nitsíkees ńtʼééʼ? (Áłtsé naashchʼąąʼígíí níníłʼı̨́.)

8 Nóah ázhdooníiłgi: Tʼáadoo éí óoshneʼí da lá jinízingo Nóah éí ázhdooníłígíí baa nitsíjíkees ńtʼééʼ. Éí Jiihóvah kódeeshnííł nínę́ęgi doo neʼ ájílééhgóó baa nahojisneʼ. (2 Peter 2:5) Díí átʼéego joolnishgo hweʼoodląʼ bidziilgo ájósin ńtʼééʼ. Áádóó ałdóʼ Jiihóvah éí tsinaaʼeeł ádíílííł hodííniidgo bikʼehgóó ájiidzaa.—Hebrews 11:7 yíníłtaʼ.

9. Haitʼéego éí Nóah átʼı̨́ı̨́ yę́ęgi átʼéego ániitʼée doo?

9 Nóah áátʼįįdígi átʼéego, nihí ałdóʼ tʼááłáhígi átʼéego Jiihóvah bá nideiilʼaʼ. (1 Corinthians 15:58) Áłah nídeidleehgóó kin naaznilígíí binaʼanish dóó hashtʼenálʼı̨́įgi índa nitsaago áłah nídeidleehgóó áká anéiilwoʼ doo. Bitsʼádaʼoozʼaʼgóó índa saad ałʼąą átʼéego bee ataʼhaneʼ bidaʼíníishgi áká anéiilwoʼ doo. Ndi aláahdi bineilnish dooígíí éí nahaneʼ, háálá díí nihił chohooʼı̨́įgo ánihósin. Nihí sister nilı̨́įgo łaʼ áníigo éí God biNahatʼaʼ yee nihikʼihozhdoodliiłígíí diné bee bił hashneʼgo, ił chohooʼı̨́ bee ádaadin dóó áchʼįʼ nidahwiiʼná hólǫ́ǫgo tʼáá ahoolʼáa doo danízin. Áádóó ił chohooʼı̨́ nihee hólǫ́, áko baa dahwiilneʼgo ił chohooʼı̨́ bidziil ánáyoodlííł. Wołí bee íitʼı̨́įgo éí ił chohooʼı̨́įgo ánihósin!—1 Corinthians 9:24.

DOO YÁʼÁSHÓNÍGI ÍITʼĮ́ĮGO

10. David éí haa jíítʼįįd?

10 Naatʼáanii David éí Jiihóvah yikʼeh hółʼı̨́įgo ayóóʼábóʼníí ńtʼééʼ. (Acts 13:22) Azhą́ ákótʼée ndi, David éí Bath-shííba wolyéego bił jineezhtéézh, díí éí yéigo ádił ájisiih. Tʼáá naa biláahdi ánáájiidzaa, éí doo łaʼda bił bééhodoozįįł da jinízingo Bath-shííba bá hastiin Yuráíyah éí dah ahijigą́ądi bidiʼyoolyééł jiníigo binahojizʼą́. Áko David éí naaltsoos bikááʼ bikʼé jishchı̨́, áádóó Yuráíyah tʼáá bí naaltsoos dah ahijigą́ą́góó yiníłtsooz! (2 Samuel 11:1-21) Ákótʼée ndi David ájíítʼįįdígíí bééhoozin. (Mark 4:22) Díí bééhoozingo, David haa jiidzaa?

Doo ákǫ́ǫ́ ájíítʼįįdgóó (¶11-14 bił)

11, 12. (a) David ájíítʼįįdgi haʼátʼíí éí tʼáadoo ájóneʼí da? (b) Hashtʼe ninániidzáago Jiihóvah éí haʼátʼíí yee nihíká adoolwoł?

11 David tʼáadoo ájóneʼí da: David éí ájíítʼįįdígíí doo kʼéézhʼdoołchxǫǫł da. Ndi, biniinaa náásgóó hweʼiinaʼ bee hachʼįʼ nahwiisʼnááʼ. (2 Samuel 12:10-12, 14) Áko hashtʼe ninájídzáago, ájíítʼįįdígíí Jiihóvah há yóóʼiididooʼááł índa bee hachʼįʼ hodiisʼnáaʼgo bichʼįʼ haʼjólníi dooígi yee háká adoolwołgi joodlą́ą doo.

12 Tʼáá áníiltso éí doo yáʼáshónígi ádaniitʼé. Łahgóó éí tʼáá íiyisíí doo yáʼáshónígi ádeiitʼı̨́, éí łaʼ doo kʼééʼdoolchxǫǫł da. Nihí ałdóʼ haʼátʼíí shı̨́ı̨́ íítʼįįdígíí biniinaa nihichʼįʼ nahodiyooʼnaał. (Galatians 6:7) Hashtʼe ninániidzáago áádóó Jiihóvah yiniidlą́ągo éí azhą́ tʼáá nihí íitʼı̨́įgo nihichʼįʼ hodiisʼnáaʼ ndi nihíká análwoʼ doo.—Isaiah 1:18, 19; Acts 3:19 yíníłtaʼ.

13. David éí Jiihóvah bił kʼé ahizhdiʼnínę́ęgi haitʼéego hashtʼéijiidlaa?

13 David ázhdooníiłgi: David éí Jiihóvah bił kʼé ahizhdiʼnínę́ęgi hashtʼéédeeshdlííł jiniizı̨́ı̨́ʼ. Éí haitʼéego hashtʼéijiidlaa? Jiihóvah shíká anilyeed, bizhdííniid. Jiihóvah bá halneʼí Néíthan hachʼįʼ haadzíiʼgo hoł yáʼíítʼééh. (2 Samuel 12:13) Áádóó David éí Jiihóvah bichʼįʼ sozdoolzin, éí doo ákǫ́ǫ́ ájíítʼįįdígíí bee bił hojoolneʼ. Éí Jiihóvah hazhóʼó bił kʼé náʼahizhdidooʼniił biniyé ájítʼı̨́. (Psalm 51:1-17) Doo ákǫ́ǫ́ ájíítʼįįdígíí doo tʼóó baa hániʼ da, hashtʼéijiidlaago tʼáadoo bikékʼehgóó ánáájiidzaa da. Ląʼí nááhai, hweʼiinaʼ ninítʼiʼjįʼ God bikʼeh hojííłʼįįd, áko God yee hwéénálniih.—Hebrews 11:32-34.

14. David áátʼįįdgi haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó íhooʼaah?

14 David áátʼįįd yę́ę, haitʼéego bitsʼą́ą́dóó íhooʼaah? Doo ákǫ́ǫ́ íitʼı̨́ı̨́góó, tʼáá aaníí ádiiʼníigo hashtʼe ninádíídááł, Jiihóvah bee bił hodiilnih, áádóó shá yóóʼadíʼaah bidííniid doo. (1 John 1:9) Elders ałdóʼ bichʼįʼ hadiidzih, háálá éí Jiihóvah bił kʼé ahidiiʼnínę́ę hashtʼedoolníiłgi yee nihíká adoohjah. James 5:14-16 yíníłtaʼ.) Jiihóvah nihíká adoolwoł niidzin éí nihá yóóʼiididooʼáałgo yiniidlą́ą doo. Áádóó doo ákǫ́ǫ́ íítʼįįdígíí bitsʼą́ą́dóó íhooʼaah, índa Jiihóvah bá neiilʼaʼgo iʼdííʼnílzin doo.—Hebrews 12:12, 13.

ŁAHGÓÓ BICHʼĮʼ ÁDAHOOTʼÉEGI

Atsʼíís bichʼįʼ anáhóótʼiʼgi (¶15 bił)

15. Hánnah áátʼįįdgi haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó íhooʼaah?

15 Diyin Bizaad éí łaʼ God yikʼeh dahółʼı̨́įdii bichʼįʼ anídahaztʼiʼ ńtʼéeʼ ndi Jiihóvah yadaʼólíigo yáʼátʼéhígi ádaatʼįįd. Łaʼ éí Hánnah wolyéego baʼáłchíní doo hooleʼ átʼée da. Díí éí tʼáadoo ájóoleʼí da. Ákótʼée ndi, Jiihóvah haa joobaʼ dooleełgo baʼjólíí ńtʼééʼ. Áko níbaal siʼą́ągi hozhdísin doo biniyé níjídááh, ákwii ájítʼéegi Jiihóvah bee bił hojilneʼgo bichʼįʼ sonízdílzįįh. (1 Samuel 1:9-11) Dooládóʼ nizhónígo nihá ájíítʼįįd da! Nihitsʼíís bee nihichʼįʼ anáhóótʼiʼgo doodaiiʼ bee anídahaztʼiʼígíí tʼáadoo óolneʼé daaígíí, Jiihóvah tʼóó baa dahiditʼaahgo áádóó nihaa áhályą́ą doo niidzingo yiniidlą́ą doo. (1 Peter 5:6, 7) Jiihóvah Yá Dahalneʼé áłah nádleehgi índa Jiihóvah bitsʼą́ą́dóó bee anootı̨́įłii nihíká análwoʼ doo.—Hebrews 10:24, 25.

Hánnah éí Jiihóvah yaʼólíí ńtʼééʼ, God biníbaal siʼą́ągi hozhdísin biniyé níjídááh, áádóó sozdilzįįh

Áłchíní łaʼ Jiihóvah yitsʼą́ąjįʼ dadiiyáago (¶16 bił)

16. Amá dóó azhéʼé éí Sámuel yitsʼą́ą́dóó haʼátʼíí yídahwiidoołʼááł?

16 Amá dóó azhéʼé Jiihóvah yikʼeh dahółʼínígíí baʼáłchíní Jiihóvah yitsʼą́ąjįʼ dahidiikaígíí shąʼ? Jiihóvah yá halneʼí Sámuel éí biyeʼ daneeyą́ą ndi, God yeeʼ bikééʼ nisoozı̨́ yiłníigo doo yííniłchéeh da ńtʼééʼ. (1 Samuel 8:1-3) Díí éí Jiihóvah yeidiníʼą́ągo hashtʼeyiilaa. Sámuel éí tʼóó God bił hózhǫ́ǫgo bikʼeh hojíłʼı̨́įgo hoolzhiizh. (Proverbs 27:11) Dííshjı̨́įdi, ląʼí amá dóó azhéʼé Jiihóvah yikʼeh dahółʼíinii ákótʼéego bił ndahazʼą́. Jesus yaa hólneʼ yę́ęgi átʼéego, azhéʼé léiʼ biyeʼ doo ákǫ́ǫ́ áátʼįįdgóó hashtʼe ninádeeshdááł nízingo bizhéʼé yaa nádzá. Ákótʼéego Jiihóvah shaa náhóhkááh ní, díí éí amá dóó azhéʼé dayoodlą́. (Luke 15:20) Áko amá dóó azhéʼé nihaʼáłchíní binááł Jiihóvah bikʼeh dahonołʼı̨́įgo, Jiihóvah yichʼįʼ dah nídahididookah.

Béeso bee achʼįʼ anáhóótʼiʼgi (¶17 bił)

17. Asdzání bahojoobáʼígo áátʼįįdgi, haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bídahwiilʼą́ą́ʼ?

17 Jesus tádííyáhádą́ą́ʼ asdzání léiʼ bąąh áhásdįįdii bahojoobáʼígo baa haneʼ. (Luke 21:1-4 yíníłtaʼ.) Díí asdzání éí God bikin biiʼ sohodizin góneʼ baaʼihgo baa ooldahígíí índa haa hojoobáʼígi tʼáadoo ájóoleʼí da. (Matthew 21:12, 13) Jiihóvah baʼjólíigo éí hazhóʼó hodílzin hazʼą́ągi béeso bee anijílwoʼ ńtʼéé’. Bił hadleeʼ índa béeso tsʼídá aʼohgo ílínígíí naakigo yee eelwod, díí éí tʼáá ákódígo há béeso. Díí asdzání éí Jiihóvah yaʼólíí ńtʼééʼ. Hoł bééhózingo Jiihóvah áłtsé ájósingo éí bídį jílínígíí yee haa áhályą́ą doo. Nihí tʼáá ákótʼée doo, God biNahatʼaʼ áłtsé siilʼą́ągo, bídin daniidlínígíí Jiihóvah yee nihaa áhályą́ą doo.—Matthew 6:33.

18. Malcolm haitʼéego nizhónígo nitsíkees ńtʼééʼ?

18 Ląʼí danihikʼis dóó danihilah dííshjı̨́ı̨́góó tʼáá ákótʼéego Jiihóvah yadaʼólí. Éí ádadooníiłgi yaa nitsídaakees, doo yeeʼ bííníshghah da, doo hwiinidzin da. Łaʼ Malcolm wolyéego baa haneʼ, éí Jiihóvah tʼáá bikʼehgóó ájítʼéego 2015 yihah yę́ędą́ą́ʼ ájídin. Hweʼasdzą́ą́ bił łáʼí nááhai Jiihóvah bikʼeh ájítʼéego, hoł hózhǫ́ǫgo índa łahda doo ił naa hózhǫ́ǫ da łeh ńtʼééʼ. “Ííná joołtʼihgóó łahda doo ééhózin da, índa nanitłʼah łeh,” jiníi lá. “Ndi Jiihóvah baʼjólíhígíí éí hakʼi hadlı̨́.” Malcolm éí haʼátʼíí binaʼnitin? “Jiihóvah bá naʼalʼaʼgi nizhónígo shá łaʼ hooníił doo índa wołí bee áshtʼı̨́į doo, dadohníigo sodadołzin. Bíninilʼánígíí baa nitsíníkees, doo bííníshghah da tʼáadoo níníziní.” *—Footnote níníłʼı̨́.

19. (a) Diyin Bizaad biiʼdóó baa nitsáhákees dooleełígíí haʼátʼíí biniyé tʼáá ákónéehee nídiitʼą́? (b) Díí haitʼéego bikʼeh ániitʼée doo?

19 Díí doo yáʼáshǫ́ǫ́góó nihił hoogáłígíí tʼóó yówehda áhoonííł, áko tʼóó tséʼédin nihichʼįʼ nidahwiiʼnáa doo. (2 Timothy 3:1, 13) Díí bee nihichʼįʼ nidahwiiʼnánígíí tʼáadoo bikʼéé yínííł daniidlíní. Ndi yéigo Jiihóvah badaʼííníidlı̨́įgo ádííníłígíí tʼéiyá baa nitsíikees doo. Éí díí 2017 yihahígíí Diyin Bizaad biiʼdóó baa nitsáhákees dooleełígíí tʼáá ákónéehee nídiitʼą́: Jiihóvah baa dzíínílíigo yáʼátʼéehgo áánííł!—Psalm 37:3.

2017 yihahígíí díí baa nitsáhákees: Jiihóvah baa dzíínílíigo yáʼátʼéehgo áánííł áádóó baʼíínílí.Psalm 37:3

^ par. 18 The Watchtower, October 15, 2013, pages 17-20 níníłʼı̨́.