1. Haʼátʼíí achʼįʼ anáhóótʼiʼ bichʼįʼ haʼííníilníi doo? Bedaʼoodląʼ niłdzilígíí haʼátʼíí biniinaa Jiihóvah yaa bił hózhǫ́? (Áłtsé adahaskidígíí níníłʼı̨́.)

DÍÍSHJĮ́ĮDI niheʼiinaʼ ayóó ndanitłʼah. Tʼóó ahonohyóí nitsʼíís bąąh nidahazʼą́ą́góó bee nichʼįʼ anídahaztʼiʼ. Azhą́ náás sínílı̨́įʼ ndi, tʼóó ahonohyóí nikʼéí náás daazlı̨́ʼígíí baa ádahołyą́. Áádóó náánáłaʼ éí bighan hazʼánígíí yaa ádaholyą́ą dooleeł yę́ę bá ndanitłʼah. Ląʼígo nihichʼįʼ nidahwiiʼná, doo tʼááłaʼí tʼéiyá bee nihichʼįʼ anáhóótʼiʼ da. Hachʼįʼ anáhóótʼiʼgo tʼóó ahayóí béeso hatsʼá hindééh éí ayóó baa chʼééh adidááh. Ákondi Jiihóvah baʼjólíigo éí yéigo háká adoolwoł. Jiihóvah yee ádee haadzíʼígíí biniinaa yáʼátʼééh hodooleeł nihił bééhózin. Neʼoodląʼ bee Jiihóvah yaa bił hózhǫ́!

2. Haitʼéego Isaiah 40:29 nihíká adoolwoł, ndi haʼátʼíísh éí yéigo bee adiilzih?

² Łahdaásh niʼ kódeeshnííł nínízin łeh? Ákwíinínízingo, éí doo tʼáá sáhí nilı̨́į da. Ałkʼidą́ą́ʼ God bá ndaalʼaʼí bedaʼoodląʼ dabidziilígíí éí łaʼ ákódaadzaa. (1 Kings 19:4; Job 7:7) Haʼátʼíísh bíká adaaswod? Jiihóvah yadaʼólíigo  bee dabidziil. Diyin Bizaad ání, God “chʼééh dadeeskaii éí bee adziilii yeidiiʼaah.” (Isaiah 40:29) Dííshjı̨́įdi, łaʼ God bidineʼé doo ákótʼéégóó nitsídaakees da. Jiihóvah bá naashʼaʼ yę́ę niʼ kóshłaago shá yáʼátʼéeh danízin éí nízaadgóó haʼííníshníi doo. Diyin Bizaad doo dayółtaʼ da. Áádóó doo áłah nídaʼadleehgóó nidaakai da. Áádóó God biNahatʼaʼ baa haneʼ niʼ kódayiilaa. Jiihóvah bá nideilʼaʼgo éí ayóó bide ádaatʼéego yaa nitsídaakees. Díí éí Séítan ákódaniitʼée dooleeł nihóʼní.

3. (a) Haitʼéego Séítan doo nihidziil ánihidoolííłgóó bitsʼą́ąjįʼ ániitʼée doo? (b) Haʼátʼíísh baa nídadíitʼįįł?

³ Devil éí doo nihidziilgóó nihá yinízin. Jiihóvah bá nideilʼaʼgo bee nihidziilgo bił bééhózin. Chʼééh nídídáahgo tʼáadoo Jiihóvah bitsʼą́ąjįʼ kónítʼéhí. Jiihóvah bił ahą́dí ádiinízin. Diyin Bizaad ání, Jiihóvah “danihidziilgo índa nihee dahółdzilgo ánihidoolííł.” (1 Peter 5:10; James 4:8) Isaiah 40:​26-31 bitsʼą́ą́dóó bídahwiidiilʼááł éí Jiihóvah bidziil yee nihidziilgo ánihidoolííł. Haʼátʼíí shı̨́ı̨́ biniinaa Jiihóvah bá nideilʼaʼ yę́ę aʼohgo ííníilzingo baa nídadíitʼįįł. Jiihóvah bibee hazʼáanii bídahwiilʼaah dóó bikʼeh dahoniilʼı̨́įgo bee hadaʼííníilníi doo.

4. Isaiah 40:26 bitsʼą́ą́dóó, haʼátʼíísh bídahwiidiilʼááł?

⁴ Isaiah 40:26 yíníłtaʼ. Sǫʼ éí doo wóltaʼ bíighah da. Ndaʼałkaahii ádaaní 400 billion dóó baʼaan sǫʼ nihinazʼá. Ákondi Jiihóvah éí sǫʼ tʼááłaʼí níʼánígo yízhiʼ ádayiilaa. Díísh éí haitʼéego Jiihóvah átʼéhígíí yee nanihinitin? Sǫʼ yíneedlı̨́įgo, ní éí aláahdi níneedlı̨́, éí baa nitsíníkees! Ayóóʼííníʼníigo biniinaa bá nanilʼaʼ, tʼáá ní nínízingo tʼéiyá doo biniʼdinilcheeh da. (Psalm 19:​1, 3, 14) Nizhéʼé Jiihóvah éí tʼáá átʼé ánítʼéhígíí bił bééhózin. Diyin Bizaad ání: Jiihóvah éí “nihitsiiʼ tʼááłáʼí níláhígo nidi ałtso” yiyííłtaʼ. (Matthew 10:30) Jiihóvah éí díí nihił bééhodoozįįł yinízin, “tʼáá ákogi ádaatʼéii bídayéełkaahígíí . . . bił bééhózin.” (Psalm 37:18) Jiihóvah éí tʼáá átʼé nihichʼįʼ anáhóótʼiʼígíí yooʼı̨́, bee nidziil dooleełígíí éí bee haʼahóní nihaidoolééł.

5. Jiihóvah nihidziil ánihidoolíiłgo, haitʼéego nihił béédahozin?

⁵ Isaiah 40:28 yíníłtaʼ. Adziilii éí tʼáá átʼé Jiihóvah bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ. Díí baa nitsíníkees: Jiihóvah éí jóhonaaʼéí bitsxeʼgo bitsʼaʼdinídíingo áyiilaa. Yádiłhił yaa halneʼígíí David Bodanis ání, tsʼídá tʼáadoo bee ánéelą́ąʼ da ayóó átʼéego nidaʼałtseedii dadeesdǫǫh éí tʼááłaʼí dah alzhin bikʼeh jóhonaaʼéí bidziilgo bitsʼaʼdinídíín nahalin. Náánáłaʼ naʼałkaahii ání, tʼááłaʼí dah alzhinjįʼ jóhonaaʼéí bidziilgo bitsʼaʼdinídíín, éí diné tʼáá náhwiistʼáán ńtʼééʼ 200,000 nááhaigo bichʼįʼ bee adinídíín! Jiihóvah éí jóhonaaʼéí  bidziilgo áyiilaa. Éí binahjįʼ nihichʼįʼ anídahaztʼiʼgo hadaʼííníilní Jiihóvah nihidziilgo ánihidoolííł.

6. Haitʼéego Jesus biʼazéédéetání doo nidaaz da, áádóó haitʼéego nihídéétʼiʼ?

⁶ Isaiah 40:29 yíníłtaʼ. Jiihóvah bá nijilʼaʼgo baa hoł hózhǫ́ǫ łeh. Jesus bikééʼ naakaiígíí kwííłní: “Shiʼazéédéetání ázéédadóohtįįhgo” áko éí bee “háádaalyı̨́įh doo. Háálá shiʼazéédéetání doo nantłʼagóó bee naʼanish, áádóó shiyéél éí ászólí.” (Matthew 11:​28-30) Jesus biʼazéédéetání ná yáʼátʼéehgoósh nił bééhoozin? Łahda nahólneʼgóó dóó áłah náʼádleehgóó ałnáánídáahgo baa chʼééh nídídááh. Ákondi áádę́ę́ʼ nináhííkáahgo haa daniitʼé? Azhą́ shı̨́ı̨́ nihichʼįʼ anídahaztʼiʼ ndi, háájílyı̨́ı̨́h dóó hadziil nááná łeh. Jesus biʼazéédéetání baa nihił hózhǫ́ǫgo ánihósin.

7. Haitʼéego Matthew 11:​28-30 tʼáá aaníí? Łaʼ baa chʼíhoníʼaah.

⁷ Nihisister łaʼ baa nitsíníkees. Éí hatsiitsʼiin yéigo neezgai, yéigo yinííł dóó chronic fatigue syndrome hodoolnaʼ. Łahda áłah náʼádleehgóó nijígháahgo ayóó há nanitłʼah. Ákondi, łáʼí jı̨́, áłah náʼádleeh bikéédóó nijiyáago, kótʼéego áʼjiilaa: “Yinííł ídlı̨́įgo baa hóoneʼ. Nizhónígo haʼólníigo nihichʼįʼ haadzííʼ, shijéí yidiisnááʼ biniinaa háácha. Bénááshniiʼ áłah náʼádleehígi shá yáʼátʼééh.” Ayóó hoł hózhǫ́ǫgo ákǫ́ǫ́ nijiyá!

8, 9. Yilʼaadii Paul “doo shidziil da nidi, shidziilgo átʼé,” haʼátʼíísh áhyiłní?

⁸ Isaiah 40:30 yíníłtaʼ. Tʼóó ahayóí ádeilʼínígíí nihił béédahozin. Ákondi chʼééh nídadiikah. Yilʼaadii Paul ałdóʼ tʼóó ahayóí tʼáadoo leʼé ííłʼı̨́, áko tʼáá ałtso áshʼı̨́į doo jinízin ndi doo bízhneelʼą́ą da. Ájítʼéhígíí éí Jiihóvah bee bił hojólneʼ, áádóó éí Jiihóvah kóbíłní: “Doo adziil hólǫ́ǫgi shidziil bee hadaʼíłtʼé.” Jiihóvah ábíłnínígíí éí Paul bił bééhózin. Éí biniinaa ájíní: “Doo shidziil da nidi, shidziilgo átʼé.” (2 Corinthians 12:​7-10) Éísh haʼátʼíí áhyiłní?

⁹ Doo tʼáá hó bízhneelʼánígíí éí Paul baa ákozhniizı̨́ı̨́ʼ. God aláahdi bidziilígíí háká adoolwołgo baa ákozhniizı̨́ı̨́ʼ. Paul doo bidziilgóó éí God biníłchʼi diyinii bee bidziilgo ábidoolííł. Biníłchʼi diyinii aláahgo áká adoolwoł. Paul tʼáá hó hadziilii éí God biníłchʼi diyinii yee háká análwoʼ. Tʼáá ákótʼéego ánihiʼdidoolnííł. Jiihóvah biníłchʼi diyinii nihainíláago nihidziilgo ánihidoolííł!

10. David bichʼįʼ anáhóótʼiʼgo, haitʼéego Jiihóvah bíká análwoʼ ńtʼééʼ?

¹⁰ Tʼóó ahayóidi, God biníłchʼi diyinii David bee bidziilgo bee ábiʼdiilyaa. David hóótáál: “Ni neego siláo yinéełii bikʼeh dideeshdleeł, índa shiDiyin God bee tsé ahénátłʼinígíí báhátis dah dínéeshjı̨́ı̨́ł.” (Psalm 18:29) Nihichʼįʼ anídahaztʼiʼígíí éí tsé ayóó ánízáádgóó dego nástłʼinígíí chʼééh bitis jiʼneeh nahalin yileeh. Nihide ádahootʼįįhgo nihichʼįʼ anídahaztʼiʼígíí ayóó áníłtso yileeh. Éí Jiihóvah nihíká adoolwoł daniidzin.

11. Haitʼéego nihichʼįʼ anídahaztʼiʼígíí éí díí níłchʼi diyinii yee nihíká adoolwołgo bee hadaʼííníilníi doo?

¹¹ Isaiah 40:31 yíníłtaʼ. Atsá éí doo tʼáá bí bidziilgo nidaatʼaʼ da. Níłchʼi sidooígíí, bidziilgo éí atsá yee naatʼaʼ. Éí biniinaa atsá nízaadgóó nidítʼahgo dóó bibee adziilii doo ayóó choyoołʼı̨́į  da. Áko nichʼįʼ ade anahóótʼįįhgo éí díí atsʼá baa nitsíníkees. Jiihóvah “Áká Análwoʼii, níłchʼi diyinii” bee adziilii neidoolééł. (John 14:26) Jiihóvah náohkąąhgo tʼáá nihí niidzingo biníłchʼi diyinii bindeiniikiʼ. Łaʼ nihibrothers dóó nihisisters doo hazhóʼó bił ahaʼdiʼniitʼaahgóó éí Jiihóvah nihíká adiilwoł bididííniił. Ákondi haʼátʼíísh biniinaa doo ahaʼdiʼniitʼaahígíí ákótʼįįh?

12. Haʼátʼíísh biniinaa łahda doo ałhaʼdiniitʼaah da?

¹² Nidaʼayiilzííh biniinaa, łahda doo bił ahaʼdiʼniitʼaah da. Łahda, łaʼ éí ánínígíí dóó ádaatʼínígíí éí bee nihinahashchʼiiʼ. Náánáłaʼ éí bitsʼahashchʼiiʼgo ííníilzin. Díí niheʼoodląʼ yee nihinitááh. Díí binahjįʼ Jiihóvah bikʼehgo ániitʼéhígíí nihichʼįʼ ííshjání áyiilaa. Haitʼéegoshąʼ? Nihibrothers dóó nihisisters yáʼátʼéehgo bił nideilnish. Azhą́ nidaʼiisíih ndi, Jiihóvah ayóóʼáyóʼní. Nihí ałdóʼ ayóóʼádeíníiʼníi doo.

13. Jóseph beʼiinaʼ haitʼéego Jiihóvah átʼéhígíí yee nanihinitin?

¹³ Jiihóvah bá ndaalʼaʼígíí nabiʼdinitaah doo yichʼą́ą́h nilı̨́į da. Éí Jóseph bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ bídahwiilʼą́ą́ʼ. Jóseph ániid naagháago, yił háájéʼígíí éí daboołchʼįįd. Naalteʼé jizlı̨́įʼgo nidahojiisniiʼ, dóó Ííjipgóó ahoʼdoodlóóz. (Genesis 37:28) Jiihóvah tʼáá átʼé yiiłtsą́. Bikʼis beʼoodląʼ niłdzilígíí Jóseph doo ákótʼéégóó áhoʼdiilyaago, Jiihóvah yooʼı̨́įgo biʼdiiłʼá. Ákondi Jiihóvah ákóhóótʼįįdígíí tʼáadoo niʼ kóyiilaa da. Náánáłahgo, Jóseph éí Pátifer beʼasdzą́ą́ bił nizhnídéél bee akʼi hodiitʼą́, éí biniinaa awáalyaagóó ahoʼdooltʼeʼ. Jiihóvah éí Jóseph doo yisdáyííltı̨́į da. Ákondi Jiihóvaásh Jóseph yóóʼiidííʼą́? Ndagaʼ. Diyin Bizaad ání: “Bóhólníihii hoł hólǫ́, áádóó baa nijigháhígíí Bóhólníihii há náás kóyoolííł.”—Genesis 39:​21-23.

14. Naháháchįʼígíí yóóʼadadidiitʼáahgo haitʼéego nihíká adoolwoł?

¹⁴ Kʼad éí David baa nídadíitʼįįł. David doo yáʼátʼééhgóó ábiʼdiilyaaígíí éí łaʼ diné doo ákótʼéego ádabiʼdiilyaa da. David éí áháchįʼ doo biiʼ hadéébįįd da.  Éí ání: “Tʼáadoo náháchįʼí índa hashké nániidzįįhii yóóʼadíʼaah. Tʼáadoo ádił náhodílchiłí; éí doo yáʼáshónígi ándoolííł.” (Psalm 37:8) Niháháchįʼ yóóʼadadidiitʼááł, ákótʼéego Jiihóvah bikʼeh dahoniilʼı̨́. “Azhą́ ádił daʼsiilziih nidi, doo éí bikʼehgo nihainístʼįįd da,” ndi nihaa nahodeetʼą́. (Psalm 103:10) Niháháchįʼ yóóʼadahidiitʼáahgo éí nihá yáʼátʼééh. Háháchįʼgo éí wódahgo dił naʼałkid yee hąąh dahoołʼaah. Hatsʼíís ałdóʼ bąąh dahooʼaah. Há azid dóó alohkʼeʼ yee yiyiiłchxǫǫh. Áháchįʼ éí habid yąąh dahoołʼaah. Niháháchįįhgo éí doo hazhóʼó nitsíikees da. Ájiiníi dóó ájiitʼı̨́įgo tʼáá háiida bąąh dahojiiłʼaahgo, díí biniinaa nízaadgóó yinííł biih jítłish. Tʼóó haaʼídinilʼı̨́įʼgo ná yáʼátʼééh. Diyin Bizaad ání: “Ajéí hashtʼedítʼéii bee atsʼíís doo bąąh téeh da.” (Proverbs 14:30) Doo ákótʼéégóó nihíniʼ áyiiłʼįįhgo, haash diiʼnííł? Haitʼéego nihibrother bił ké nááʼahididiiʼniił? Diyin Bizaad binaʼnitinígíí chodeilʼįįh.

15, 16. Tʼáá háiida nihíniʼ ayííłʼaʼgo, haash diiʼnííł?

¹⁵ Ephesians 4:26 yíníłtaʼ. Jiihóvah doo yá ndaalʼaʼígíí łahda doo nihichʼįʼ ákódaatʼée da. Nihibrothers doodaiiʼ nihisisters saad yee nihikʼijįʼ yałtiʼgo doodaiiʼ ánihíłʼı̨́įgo doo ákótʼéégóó nihíniʼ yiyiiłʼaʼ. Doo baa yooʼneehgóó haa yiitʼįįh? Tʼáásh niháháchįʼ łeh? Tʼóó ahayóí nááhaigóó tʼáásh baa nitsíikees doo? Doodaiiʼ Diyin Bizaad bikʼehgo naʼnitinígíí bikʼeh honiilʼı̨́įgo daatsʼí, tʼáásh tsxı̨́įłgo hashtʼediilnííł? Doo tʼáá ákǫ́ǫ́ tsxı̨́įłgo kʼé nahodleehgóó éí nanitłʼah łeh.

¹⁶ Nibrother níniʼ doo ákótʼéégóó áyiilaaígíí dóó tʼahdii baa nitsíníkeesgo, haash díínííł? Haash yitʼéego kʼé náhodoodleeł? Áłtsé, Jiihóvah bichʼįʼ sodidiilzįįł. Shibrother hazhóʼó bił yádeeshtih diníigo baa náʼookąąh. Béénílniih, nibrother ałdóʼ Jiihóvah yikʼis nilı̨́. (Psalm 25:14) God ayóóʼábóʼní. Jiihóvah bikʼis ayóó yaa joobaʼ. Tʼáá ákótʼéego ádiiʼníiłgo Jiihóvah nihá yinízin. (Proverbs 15:23; Matthew 7:12; Colossians 4:6) Naaki góneʼ, nibrother bichʼįʼ hadiidzihgo hazhóʼó baa nitsíníkees. Doo shı̨́ı̨́ tʼáá ákǫ́ǫ́ shíniʼ yizhdoołʼaał da jinízin. Doo shı̨́ı̨́ ákwíinízin da. Nibrother bińtsékeesígíí doo ákótʼéégóó bikʼiʼdinitą́ągo daatsʼí. Shí ałdóʼ asésiih, bididííniił. Nibrother bichʼįʼ hanidziihgóó kódidííniił: “Ahą́dí séłʼą́, daatsʼí, adą́ą́dą́ą́ʼ shichʼįʼ háínídzíiʼgo, díí ákwíinisin . . .” Áłtsé bichʼįʼ háínídzííʼ yę́ę doo bee kʼé náhásdlı̨́įʼgo ndi, tʼáá bichʼįʼ yáníłtiʼ. Nibrother bá sodilzin. Yáʼátʼéehgo baa nitsíníkees, Jiihóvah bikʼihojidlíigo baa néinikąąh. Jiihóvah éí nibrother bił kʼé náʼahididííʼniiłígíí baa bił hózhǫ́.

17. Asiilziihgo Jiihóvah bił ahą́dí ándiʼdiilnííł haitʼéego nihíká adoolwoł, dóó haʼátʼíísh biniinaa bikʼeh honiilʼı̨́?

¹⁷ Yéigo daʼasiihígíí biniinaa łaʼ Jiihóvah bá naashʼaʼgo tʼáadoo nishłíní da danízin. Ajisiihgo hoʼdiiłʼáago éí doo hoł hózhǫ́ǫ da, éí tʼóó nihąą ninahoniłkaʼ doo. Naatʼáanii David éí bíniʼ biʼdiiłʼá, éí  ání: ‘Doo ádaa hashneʼgóó shá bíighah dishnínígíí shitsʼíís yąąh niníyá. Háálá tʼáá ákwíí jı̨́ índa tʼáá ákwíí tłʼééʼ yéego atíshíłʼı̨́.’ Ákondi David éí doo nánílyéésgóó Jiihóvah íinízinígíí ájiilaa. Díí ánáádíʼní: “Ádił niʼiyísíiʼii nichʼįʼ bee ádaa ákoniiszı̨́ı̨́ʼ, . . . ákohgo doo ákwii átʼéii bee ádił niʼiyísíiʼii shá yóóʼańdííníʼą́.” (Psalm 32:​3-5) Yéigo asínísiihgo éí Jiihóvah náánáhodidooʼaał. Ahánígo shił nilı̨́įgo níká adeeshwoł niłní. Hastóí oodlání yá naazíinii éí áłtsé bichʼįʼ díínááł, éí níká adoojah. (Proverbs 24:16; James 5:​13-15) Éí tsxı̨́įłgo ádíílííł! Neʼiinaʼ bohodidoołtʼih. Asínísiihgo éí ná yóóʼadootʼą́ągo éí tʼah ndi bąą níniʼ ákoósh haa díínííł?

18. Łaʼ Jiihóvah bá naashʼaʼgo tʼáadoo nishłíní da danízin, haitʼéego Paul áyiilaaígíí yee yíká adoolwoł?

¹⁸ Łahda yilʼaadii Paul asiih yę́ę yaa nitsíkeesgo, bąą nináháłkaʼ łeh. Éí ání: “Háálá daalʼaadii tsʼídá aʼohgo nilíinii nishłı̨́įgo bee ádaa nitséskees, yilʼaadii bee shiʼdójíii dooleełígíí doo bą́ą́h nishłı̨́į da, háálá Diyin God dayoodláanii áłah nádleehígíí atéshʼı̨́ı̨́ nítʼééʼ.” Ákondi, díí ałdóʼ ákóní: “Kʼad áníshtʼéhígíí éí Diyin God shaa joobaʼgo áníshtʼé.” (1 Corinthians 15:​9, 10) Paul niʼiisíihgo Jiihóvah bił bééhózin. Paul áátʼįįdígíí bił bééhózin ndi tʼahdii ayóóʼábóʼní. Paul bił bééhózingo yóʼní. Tʼáá íiyisíí bąą níniʼgo Jiihóvah dóó hastóí oodlání yá naazíinii bił hwiinilneʼ. Éí binahjįʼ Jiihóvah tʼáá aaníí náánáhodidooʼaał. Éí tʼáá aaníí yinídlą́!—Isaiah 55:​6, 7.

19. Haʼátʼíí 2018 yihahígíí saad, áádóó haʼátʼíí biniyé daniidzin?

¹⁹ Díí nihił hoogáłígíí bichʼįʼ yoołkááł, áko nihichʼįʼ nidahwiiʼnáago nihił béédahózin. Ndi díí béénílniih doo: Jiihóvah éí “Chʼééh dadeeskaii éí bee adziilii yeidiiʼaah; adziil doo bee hólóonii bidziil bilááh yileełgo áyósin.” Haʼátʼíí shı̨́ı̨́ bídin nilı̨́į neidoolééł, áko neʼoodląʼ bee nanilʼaʼ. (Isaiah 40:29; Psalm 55:22; 68:19) 2018 yihahígíí saad éí: “Diyin God yibaʼ ádaatʼéii éí biinéí nídaadleełgo dabidziil doo.” Tʼáá áłahájįʼ áłah nídaʼadleehgóó ałnáneidahgo bénéiilniih doo.—Isaiah 40:31.