1, 2. 2018 yihahgo haʼátʼíí bee łáʼí ídlı̨́įgo áłah yiidleeh, éí haʼátʼíí biniyé? (Áłtsé adahaskidígíí níníłʼı̨́.)

WÓÓZHCHʼĮ́Į́D 31, 2018 yoołkáałgo nahasdzáán bikááʼ tʼáá náhwiistʼą́ą́ ńtʼééʼ diné tsʼídá tʼóó ahayóí áłah dooleeł. Tʼóó iʼííʼánígo Jesus nááʼádiisʼniiʼgi bééhániih biniyé Jiihóvah Yá Dahalneʼé dóó binaadę́ę́ʼ diné yił áłah daaleeh doo. Tʼáá nináháhááh bikʼeh Jesus Daaztsánígíí Bééhániih ánáʼálʼįįhgo diné łáʼí ídlı̨́įgo áłah nádleeh. Díí éí nahasdzáán bikááʼ náánáłaʼ áłah náʼádleeh bilááh átʼéego ánáʼálʼįįh.

² Jiihóvah dóó Jesus kótʼéego ánáʼálʼįįhjįʼ diné tsʼídá tʼóó ahayóí tʼáá kéédahatʼı̨́įgi ahíhiikáahgo yinéłʼı̨́įgo yaa bił hózhǫ́. Diyin Bizaad ání, “Ałʼąą dineʼé bił dah nidahazʼą́ą́dę́ę́ʼ tʼáá ałtso, ałʼąą dineʼé áádóó nihokááʼ dineʼé danilíinii índa bizaad ałʼąą ádaatʼéii . . . ayóó íitsʼaʼgo ádaaní, NihiDiyin God éí bikááʼdóó nahatʼáii yikááʼdóó dah sidáii índa Dibé Yázhí nilíinii, éí bee yisdáʼiildéehii bee bóhólnííh.” (Revelation 7:​9, 10) Baa hózhǫ́ Jesus Bééhániih ánálʼįįhgo diné  tsʼídá tʼóó ahayóí Jiihóvah dóó Jesus ayóó átʼéego áátʼįįdgi yee yaa dahaniih!

3. Haʼátʼíí ndaʼídíkid baa ídahwiidiilʼááł?

³ Díí ndaʼídíkid baa ídahwiidiilʼááł: (1) Jesus Bééhániih ánáʼálʼįįhgi shíká adoolwołgi haitʼéego biniyé hashtʼedideeshnííł? (2) Jesus Bééhániih haitʼéego God bidineʼé łáʼí danilı̨́į łeh? (3) God bidineʼé łáʼí danilı̨́įgi haitʼéego bee atah anáshwoʼ doo? (4) Jesus Bééhániih ánáʼálʼįįhgi tʼáásh nidootʼih? Ákónéehgo éí hahgo dooleeł?

4. Jesus Bééhániih ánáʼálʼįįhgi haʼátʼíí biniyé atah honiidlǫ́ǫ doo?

⁴ Jesus Bééhániih ánáʼálʼįįhígíí haʼátʼíí biniyé baa áłah néidleeh? Éí ałdóʼ bee Jiihóvah bichʼįʼ hodílzin biniyé ałnánéiidááh. Háíshı̨́ı̨́ tʼáá íiyisíí áadi naasháa doo nízingo yeʼiilaago éí Jiihóvah dóó Jesus haa ákonízin. Azhą́ nihá nantłʼa dooleeł ndi, áadi honiidlǫ́ǫgo Jiihóvah dóó Jesus bee bił honiilzhǫ́ǫ doo niidzin. Áłah náʼádleehgóó ałnánéiidáahgo éí “naaltsoos bee ééhániihii” biiʼ nihízhiʼ tʼáá biiʼ yisdzoh doo, bidiiʼní nahalin Jiihóvah. Díí éí “iiná naaltsoos” ałdóʼ wolyé. Éí Jiihóvah iiná doo ninítʼiʼii baa dideeshʼááł nízinígíí biiʼ bízhiʼ daasdzoh.—Malachi 3:16; Revelation 20:15.

5. Jesus Bééhániih tʼah doo beíłkaahdą́ą́ʼ haitʼéego “tʼáá daatsʼí aaníí oodlą́ bee nisoozínígíí bee nidaʼádółkaah”?

⁵ Jesus Bééhániih tʼah doo beíłkaahdą́ą́ʼ, Jiihóvah bił kʼé ahidiʼníigi haitʼéego bidziil átʼéegi éí sodiilzingo áádóó hazhóʼó baa nitsíikees doo. (2 Corinthians 13:5 yíníłtaʼ.) Yilʼaadii Paul ání: “Tʼáá daatsʼí aaníí oodlą́ bee nisoozínígíí bee nidaʼádółkaah.” Éí haitʼéego ádiiʼnííł? Díí baa nitsíikees doo: ‘Jiihóvah Yá Dahalneʼé dahikahígíí tʼéiyá, éísh Jiihóvah íinízinii ádaaníił doogo néidiinilgo, yinishdlą́? Wołí bee áshtʼı̨́įgoósh nizhónígo haneʼ baa nahashneʼ dóó naʼnishtin? Nihoogháahjįʼísh tʼáá aaníi ayííłką́ągo yinishdlą́? Tʼáá aaníigo, áko haitʼéego sheʼiinaʼ yishtʼih? Jiihóvah dóó Jesus éí haitʼéego baa jííníshłı̨́? Kʼadísh bidziil sílı̨́ı̨́ʼ?’ (Matthew 24:14; 2 Timothy 3:1; Hebrews 3:14) Díí baa nitsíjíkeesgo éí “hazhóʼó nidaʼádínóhtaah” dooígi yee nihíká análwoʼ doo.

6. (a) Tsʼídá haitʼéego tʼéiyá iiná doo ninítʼiʼii nihaa doolyééł? (b) Elder nilı̨́įgo haitʼéego Jesus Bééhániih yiniyé hashtʼendiitʼįįh, dóó nihí ałdóʼ haitʼéego tʼáá ákwíitʼı̨́į doo?

⁶ Jesus Bééhániih tʼah doo beíłkaahdą́ą́ʼ biniyé ánáʼálʼįįhgi baa íhwiidiilʼááł. (John 3:16; 17:3 yíníłtaʼ.) Jiihóvah bééhosiilzįįdgo dóó biyeʼ Jesus deisiidląądgo tʼéiyá iiná doo ninítʼiʼii nihaa doolyééł. Jesus Bééhániih tʼah doo beíłkaahdą́ą́ʼ Jiihóvah dóó Jesus ląʼígóó baa ínááhwiidííłʼááł, éí ayóóʼííníʼníigo  ándoolííł. Nihibrother łaʼ elder nilı̨́įgo kótʼéego ánáʼiilʼįįh. Éí Jesus Bééhániih dóó Jiihóvah índa Jesus bibeʼayóóʼóʼóʼniʼ nihił ííshjání áyiilaagi Watchtower biiʼ baa dahóoneʼ yę́ę hashtʼeʼniyiiníiłgo ląʼí nááhai. Éí áłtsé níjółtah áádóó Jesus Bééhániih biniyé ílíinii átʼéiigi baa nitsíjíkees łeh. Áádóó łaʼ hoł yáʼádaatʼéhígíí hashtʼeʼninájiʼniłgo tʼah níjółtah. Jesus Bééhániihgi Diyin Bizaad wóltaʼígíí ałdóʼ níjółtahgo hazhóʼó baa nitsíjíkees łeh. Kótʼéego áʼjíłʼı̨́įgo ániidígíí łaʼ bínááhwijiiłʼááh, dóó Jiihóvah índa Jesus ayóóʼájóʼníigo ánáhoołʼįįh. Ni ałdóʼ kótʼéego íʼiiłʼı̨́įgo Jiihóvah dóó Jesus ayóóʼííníʼníigo ándoolííł. Yáʼátʼéehii áátʼįįdgi ałdóʼ bichʼįʼ baa ahééh nínízin doo. Jesus Bééhániih ánáʼálʼįįhígíí yéigo níká anáádoolwoł.

7. (a) Jesus haʼátʼíí yíká sodoolzin? (b) Haʼátʼíí bee bééhózingo Jiihóvah éí Jesus bisodizin yidiiztsʼą́ą́ʼ?

⁷ Iʼííʼą́ągo tsʼídá áłtsé Bóhólníihii bá oodą́ą́ʼ yę́ę bitłʼééʼ éʼélnéehgo, bééhániih doo biniyé Jesus sodoolzin. Éí Bizhéʼé yił łáʼí nilı̨́įgi yee sodoolzin. Áko hódahoołʼaahii ałdóʼ tʼááłáʼí yee danilı̨́į doo níigo yá sodoolzin. (John 17:​20, 21 yíníłtaʼ.) Jiihóvah éí biYeʼ bisodizin yidiiztsʼą́ą́ʼ. Éí Jesus Bééhániih ánáʼálʼįįhígíí bee ííshjání álʼı̨́įgo Jiihóvah Yá Dahalneʼé łáʼí danilı̨́. Éí baa nídiildeeʼgo tsʼídá tʼóó ahayóí diné daʼníłtsʼą́ą́ʼdę́ę́ʼ áłah yileeh. Kótʼéego ánálʼįįhgo Jiihóvah éí biYeʼ yiníłʼaʼgo dayoodlą́. Łah nahasʼą́ą́góó éí hodílzin biniyé díí átʼéego diné daʼníłtsʼą́ą́ʼdę́ę́ʼ doo áłah nádleeh da. Diné łaʼ doo bił ákódaatʼée da łeh. Ndi Jiihóvah dóó Jesus doo kwíinízin da. Éí Jesus Bééhániihgi łáʼí bee áłah niidlı̨́įgo bił nizhónígo yinéłʼı̨́.

8. Jiihóvah éí Iizííkiyel haʼátʼíí yidííniid?

⁸ Jiihóvah bidineʼé łáʼí daniidlı̨́įgo nihił béédahózin. Jiihóvah kóhodoonííł níigo Iizííkiyel yił hoolneʼ. Éí tsin naakigo nídidíínił, éí “Júdah bá” áádóó łaʼígíí éí “Jóseph bá.” Tsin tʼáá áłah ahíidííniłgo łáʼí dooleeł, hodííniid. (Ezekiel 37:​15-17 yíníłtaʼ.) The Watchtower July 2016 yę́ę “Questions From Readers” baa haneʼgi ání: “Jiihóvah éí bá halneʼii Iizííkiyel binahjįʼ ádííniidgo bidineʼé éí kéyah hóóʼ dadooleeł haʼnínę́ęgóó nidookahgo łáʼí ídlı̨́įgo nídazhdoodleeł. Áádóó ałdóʼ áníigo nihoogháahdi yoołkáałgo God deidísinii łáʼí danilı̨́į doo.”

9. Iizííkiyel áhodoonííł nínę́ę éí tʼáá nináháhááh bikʼeh Jesus Bééhániih ánáʼálʼįįhgi haitʼéego łáʼí ídlı̨́įgo deiitʼı̨́?

⁹ 1919 yihahgo Jiihóvah éí anoint ádaalyaaígíí tʼáá honítłóoʼgo dah ooldahígi hashtʼééyiidlaa dóó łáʼí danilı̨́įgo ánáyiidlaa. Díí éí tsin “Júdah bá” haʼnínę́ę nidahojílin. Áádóó nahasdzáán bikááʼ kéédahatʼı̨́ dooleełígíí bíikai. Éí ízhdiikaígíí “Jóseph bá” haʼnínę́ę nidahojílin. Jiihóvah éí díí tsin ałhíiyídooniłgo “tʼááłáʼí ádeeshłíiłgo” dah yishtı̨́įł doo níigo yee hadoodzííʼ. (Ezekiel 37:19) Éí anoint ádaalyaaígíí dóó “dibé náánáłaʼ” tʼááłáhígóó shijéeʼ dooleełgo áyiilaa. (John 10:16; Zechariah 8:23) Dííshjı̨́įdi díí tʼáá áłah łáʼí danilı̨́įgo Jiihóvah yá ndaalʼaʼ. Tʼááłáʼí biNaatʼáanii, Jesus Christ. Iizííkiyel éí God bá  “naalʼaʼí David” yiłníigo yee yiyíízhiʼ. (Ezekiel 37:​24, 25) Tʼáá nináháhááh bikʼeh Jesus daaztsą́ągi bééhániih ánáʼálʼįįhgi, Iizííkiyel áhodoonííł nínę́ęgi átʼéego díí tʼáá áłah łáʼí danilı̨́įgo áłah nádleeh. Áko God bidineʼé łáʼí ídlı̨́įgi tʼááłáʼí niitínígo haitʼéego baa áhwiilyą́ągo łahdóó bee ánéilwoʼ doo?

10. God bidineʼé łáʼí ídlı̨́įgi haitʼéego łahdóó bee ánéilwoʼ doo?

¹⁰ God bidineʼé łáʼí ídlı̨́įgo haʼátʼíí áłtsé łahdóó bee ánéilwoʼ doo? Nantłʼa ndi, aʼohgo ázhdólzin doo. Jesus nahasdzáán yikááʼ naagháhą́ądą́ą́ʼ bídahoołʼaahii éí aʼohgo ádaa nitsídaakees, hodííniid. (Matthew 23:12) Ląʼí diné éí ayóó áníshtʼé danízingo ádaa nitsídaakees. Áko aʼohgo ádaa nitsíikeesgo éí nihibrothers nihikʼidadéezʼı̨́ı̨́ʼígíí nihił danilı̨́į doo áádóó kótʼéego daaníigi bikʼehgóó ádaniitʼée doo. Kóniitʼéego éí bił áłah néidleehígíí łáʼí ídlı̨́įgo hazʼą́ą doo. Íiyisíí éí God bił honiilzhǫ́ǫ doo, “háálá Diyin God éí ádaa dahaʼniihii yikʼijįʼ nilı̨́, nidi bibee ajoobaʼ éí aʼohgo ádaa nitsídaakeesii yee yaa joobaʼ.”—1 Peter 5:5.

11. Jesus Bééhániihgi bááh dóó wáin chooʼı̨́įgi baa nitsíikeesgo, haitʼéego łáʼí ídlı̨́įgi ánihósin?

¹¹ God bidineʼé łáʼí ídlı̨́įgo haʼátʼíí ałdóʼ łahdóó bee ánéilwoʼ doo? Bááh dóó wáin íiyisíí yá sizı̨́įgi hazhóʼó baa nitsíikees doo. Jesus Bééhániih tʼah  doo beíłkaahdą́ą́ʼ áádóó tʼáá éí bitłʼééʼ éʼélnéehgo baa nitsíikees doo. (1 Corinthians 11:​23-25) Dííkʼǫsh tʼáágééd bááh ályaii éí Jesus bitsʼíís hadíłtʼéhę́ę nihá ninéidiníʼánígíí yá sizı̨́. Wáin łichííʼígíí éí Jesus bidił yá sizı̨́. Díí yéigo baa nitsíikees doo. Béénílniihgo Jesus beʼiinaʼ nihá ninéidiníʼą́, háálá Bizhéʼé dóó bí tʼáá áníiltso ayóóʼánihóʼní. Jiihóvah éí biyeʼ nihá niiníłtı̨́ áádóó Jesus ádeideetʼą́ągo beʼiiná nihá ninéidiníʼą́. Kótʼéego ayóóʼánihóʼníigo biniinaa nihí ałdóʼ ayóóʼádeíníiʼníi doo. Jiihóvah ayóóʼádeíníiʼníigo łáʼí daniidlı̨́įgi bidziilgo áyósin.

12. Jesus haneʼ yaa hoolneʼgo binahjįʼ haitʼéego bééhózinígo áyiilaago Jiihóvah éí kótʼéego ádíínííł nihóʼní?

¹² Haʼátʼíí nááʼáłdóʼ łáʼí ídlı̨́įgi łahdóó bee ánéilwoʼ doo? Tʼáadoo tʼą́ą́ʼ niidlínígo á yóóʼanáhidiitʼaah doo. Kóniitʼéego éí Jesus nááʼádiisʼniiʼígíí binahjįʼ, niʼiyiilzííhgóó Jiihóvah éí nihaa neidiyiiʼaah doogo átʼéegi baa ahééh niidzin. Á yóóʼanáhidiitʼaahgi, Jesus éí bikʼidiʼdootı̨́ı̨́ł biniyé haneʼ léiʼ yaa hoolneʼ. Matthew 18:​23-34 yídííłtah áádóó díí baa nitsíníkees doo: ‘Jesus yee naʼneeztą́ą́ʼ yę́ęísh bikʼehgóó áníshtʼé? Shibrothers dóó shisisters biłísh haʼííníshní? Łaʼda nihichʼįʼ bąąhági áátʼįįdgo, tʼóósh hazhóʼó kʼé nisin doo?’ Niʼiidzííh łaʼ tʼáá íiyisíí doo yáʼádaatʼéeh da. Áko łaʼda bił kʼé náʼahizhdidooʼniiłgi nantłʼa łeh. Jesus éí haneʼ yaa hoolneʼgi binahjįʼ bééhózinígo éí Jiihóvah kótʼéego ádíínííł nihóʼní. (Matthew 18:35 yíníłtaʼ.) Jesus bééhózinígo áyiilaa, éí nihikʼis tʼáá aaníí bąąh shíniʼ ániiłʼįįdgi áádóó doo kʼé nániidzingóogo Jiihóvah ałdóʼ doo kʼé nánihididooníił da. Áko díí éí yéigo baa nitsíikees doo. Łáʼí daniidlı̨́į doogo éí ałhá yóóʼanídahidohʼaah níigo Jesus yee naʼneeztą́ą́ʼ yę́ęgi ániitʼée doo.

13. Kʼé niidzingo éí haitʼéego łáʼí ídlı̨́įgi bee ániitʼée doo?

¹³ Ałhá yóóʼanidahidiitʼaahgo éí nihibrothers dóó nihisisters bił kʼé hwiindzingo hazʼą́ą doo. Yilʼaadii Paul áníigo éí łáʼí nohłı̨́įgo yéigo kʼé bee daʼahíínóhtąʼ. (Ephesians 4:3) Áko Jesus Bééhániih gónaa nahalzhiishgo, éí bitłʼééʼ íiyisíí, diné bichʼįʼ nitsíníkeesgi hazhóʼó baa nitsíníkees doo. Díí bee naʼídíilkid doo: ‘Azhą́ łaʼda shichʼįʼ bąąhági átʼįįh ndi bił kʼé náʼahidíshniihgo, dinéésh yee shaa ákodanízingo átʼé? Áádóó ayóó kʼé nisingo łáʼí ídlı̨́įgi bee áníshtʼéegoósh shá baa ákohwiindzin?’ Díí éí ílíinii átʼéii átʼéego baa nitsáhákees doo.

14. Haitʼéego éí ałchʼįʼ hadaʼííníiłníigo ayóóʼádaʼahííníiʼníi doo?

¹⁴ Náánáłaʼ bee łáʼí ídlı̨́į dooígi éí Jiihóvah beʼiilʼı̨́įgo niheʼayóóʼóʼóʼniʼ bééhózin doo. (1 John 4:8) Díí doo ájíníi da: ‘Nihikʼis ayóóʼádeínóhʼní danihidiʼní, ndi shí éí hakʼis nishłı̨́į doogo doo haa nitséskees da doo.’ Kótʼéego nitsíikeesgo éí Paul “ałchʼįʼ hadaʼíínółníigo ayóóʼádaʼahíínóhʼní,” nínę́ęgi doo bikʼehgóó ániitʼée da doo. (Ephesians 4:2) Paul éí tʼóó “ałchʼįʼ hadaʼíínółní” doo níi da, ndi “ayóóʼádaʼahíínóhʼní” bee ałchʼįʼ hadaʼíínółní nihiłní. Kingdom Hallgi bił yá anéijahígíí tʼáá ałtso áłʼąą átʼéego nitsídaakees, áádóó Jiihóvah éí tʼáá ałtso ádíchʼįʼ kóyiilaa. (John 6:44) Éí yáʼádaatʼéehii yee  yooʼı̨́įgo binahjįʼ ayóóʼáyóʼní. Áko Jiihóvah tʼáá nihibrothers dóó nihisisters ayóóʼáyóʼnínígi átʼéego, nihí ałdóʼ ayóóʼádeíníiʼníi doo.—1 John 4:​20, 21.

15. Haitʼéego nihił béédahózin Jesus Bééhániih tsʼídá akéeʼdi áʼdoolníiłgo beidoołkááł?

¹⁵ Jesus Bééhániih tsʼídá akéeʼdi áʼdoolníłígíí beidoołkááł. Díí haitʼéego nihił béédahózin? Paul éí Oodlání anoint ádaalyaa yę́ę ííłníigo tʼáá nináháhááh bikʼeh Jesus daaztsą́ągi béédaałniihgo éí “daaztsą́ągi baa dahołneʼgo ádaahtʼı̨́. Éí náánádzáajįʼ bidaʼołʼı̨́į doo.” (1 Corinthians 11:26) Jesus éí nihodoogáałgi áádóó nídoodáałgi chʼíiníʼą́. Great tribulation bichʼįʼ hoolzhishgo yaa yałtiʼgo Jesus ání: “Tʼáá áko jı̨́honaaʼéí bił chahodoołhił, áádóó ooljééʼ doo adiníłdíin da doo, índa yádiłhił biyiʼdę́ę́ʼ sǫʼ nidahindéeh doo, áádóó yáʼąąshdi bee dahółdzilii dadoogał, áko índa Diné Silı̨́įʼii bee bééhózinii yádiłhił biyiʼdi yidooltsééł, áadi índa nahasdzáán bikáaʼgi ałʼąą dineʼé tʼáá ałtso dadoocha, índa yádiłhił biyiʼdę́ę́ʼ Diné Silı̨́įʼii kʼos bił yildohgo áádóó bee adziil índa ayóó átʼé atsʼádiʼnílííd yił yigáałgo deizdoołtsééł. Áádóó dilní ayóó íitsʼaʼgo diistsʼą́ąʼgo bidiyingo nidaalʼaʼí iidiyoołʼaał, áko tʼáá dı̨́ı̨́ʼgóó yádiłhił nidaneesʼą́ą́dę́ę́ʼ atah yiyiizláaʼii áłah ádeidoolííł.” (Matthew 24:​29-31) Jesus éí “atah yiyiizláaʼii áłah” íidoolííł éí Oodlání anoint ádaalyaii nahasdzáán bikááʼ tʼahdii kéédahatʼínígíí yáʼąąshgóó anéidooʼish. Díí éí great tribulation bee hahoolzhiizh bikéédóó, ndi Armagédan tʼah doo áhánééhdą́ą́ʼ yáʼąąshgóó anéidooʼish. Éí Armagédango Jesus dóó 144,000 tʼáá átʼé yił, nahasdzáán bikááʼ naatʼáanii danilíinii yił anaaʼ ádeidoolíiłgo yikʼeh dadidoodleeł. (Revelation 17:​12-14) Jesus tʼah doo “yíghááhgóó” éí anoint ádaalyaii áłah áyiilaago éí Bééhániihgo ánáʼálʼįįh yę́ę tsʼídá akéeʼdi áʼdoolnííł.

16. Haʼátʼíí biniyé Jesus Bééhániih ánáʼálʼįįhdi naasháa doo nínízin?

¹⁶ Wóózhchʼı̨́ı̨́d 31, 2018 yoołkááł góneʼ Jesus Bééhániihgo ánááʼálnéeh doo, áadi naasháa doo nínízingo bináhóʼáh. Shí ałdóʼ atah łáʼí nishłı̨́į doo diníigo Jiihóvah bichʼįʼ sodilzin doo. (Psalm 133:1 yíníłtaʼ.) Beidoołkááł, Jesus Bééhániih ánáʼálʼįįh tsʼídá akéeʼdi áʼdoolníiłgo átʼé. Áko kʼad éí tʼáá nináháhááh bikʼeh Jesus Bééhániih ánáʼálʼįįhgi łáʼí ídlı̨́įgo bee áhééʼdiildahígíí ayóó ílíinii átʼé daniidzingo baa nitsídeiikees doo.