1, 2. Jiihóvah bidineʼé haʼátʼíí bá ndantłʼago átʼé? (Áłtsé eelkidígíí níníłʼı̨́.)

AZEEʼ ÁLʼĮ́Į́GÓÓ nidaalnishígíí éí naałniih ałʼąą ádaatʼéii diné bił bąąh ndahazʼą́ą́góó yindaalnish. Éí diné bíká adeeshwoł danízingo ádaatʼı̨́. Díí naałniihii doo hodadidoolnah da biniyé bitsʼąą ádaa ádahojilyą́ą doo. Jiihóvah bá neiilʼaʼí niidlı̨́įgi tʼáá ákótʼé nahalin. Éí bił kééhoniitʼı̨́ dóó bił nideiilnishígíí łaʼ ntsídaakeesgi dóó ádaaníiłgi naałniihii nahalin. Áko nihá ndantłʼah, háálá éí God bikʼehgo oodáałii doo yee ádaatʼéii da.

² Díí nihoogháahjįʼ hoogáłígíí biiʼ, God doo ayóóʼádayóʼníinii éí bibee hazʼáanii doo yaa ánádahoʼdilʼı̨́į da. Yilʼaadii Paul éí Timothy yichʼįʼ naaltsoos áyiilaa yę́ę diné ákódaatʼée doo níigo chʼíiníʼą́. Áádóó nihoogháahjįʼ yoołkáałgo tʼóó yówehda diné ákódaatʼée dooleeł ní. (2 Timothy 3:​1-5, 13 yíníłtaʼ.) Doo yáʼáshóonii bee éʼétʼéiigi doo bee haldin da ndi, diné nitsídaakeesígi, yádaałtiʼgi, dóó ádaaníiłgi tʼáá nihihodidoołtʼihgo átʼé. (Proverbs 13:20) Díí átʼéego diné ádaatʼéiigi dóó God bidineʼé yee ádaatʼéiigi bił  ałʼąą átʼéhígi baa ídahwiidiilʼááł. Diné éí Jiihóvah yéédahodoosįįłgi bee bídahwiilʼaahgo áádóó diné yee ádaatʼéii haitʼéego bitsʼąą ádaa áhwiilyą́ą dooígi ałdóʼ baa ídahwiidiilʼááł.

3. 2 Timothy 3:​2-5 diné haadaatʼéhígíí chʼétʼą́?

³ Paul áníigo nihoogháahjįʼ yoołkáałgo “yéego achʼįʼ nahwiiʼnáa doo.” 19go doo yáʼátʼéehii bee éʼétʼéii ałkééʼ niinínil. Éí Romans 1:​29-31 góneʼ kʼasdą́ą́ʼ bił ahedaałtʼé. Naaltsoos Timothy yichʼįʼ áyiilaaígíí éí bee éʼétʼéii chʼíiníʼánígíí Diyin Bizaad Gríikjí ályaaígíí doo biiʼ daasdzoh da. Paul éí “diné” níigo yee hayííłtʼiʼ, éí tʼáá ałtso hastóí dóó sáanii níigo ání. Ndi díí doo yáʼátʼéehii bee éʼétʼéii Paul chʼíiníʼánígíí bílaʼashdlaʼii tʼáá átʼé doo ákódaatʼée da. Jiihóvah yá ndaalʼaʼí éí yáʼátʼéehii bee éʼétʼéii yee ádaatʼé.—Malachi 3:18 yíníłtaʼ.

4. Ayóó áníshtʼé hwiindzingo haʼátʼíí óolyé?

⁴ Paul éí diné ayóóʼádadóʼní áádóó béeso yíchą́deídéelniʼ doo dííniid bikéédóó éí diné ádaa dahaʼniih, beʼáshodahódliʼ [ádaa hodzódlí], dóó ayóó áníshtʼé danízin doo níigo chʼíiníʼą́. Diné kótʼéego ádaa nitsídaakeesígíí éí ádanóolinígi, díí bíneeshʼą́ dahwiindzinígi, bee dahólónígi, doodaiiʼ naanish yee naazı̨́įgi bee alááh áníshtʼé danízin. Ayóó áníshtʼéego bee shidiʼnélʼı̨́į doo danízingo ádaatʼı̨́. Scholar nilı̨́įgo diné łaʼ kótʼéego yaa haadzííʼ: “Tʼáá bí bijéí biyiʼdi ádíchʼįʼ nahałá.” Łaʼ ádaaníigo ádaa hodzódlí baaʼih, éí ayóó ádaa dadzódlíii tʼáá bí ndi diné ákótʼéego deinéłʼı̨́.

5. Jiihóvah yá ndaalʼaʼ ńtʼééʼ yę́ę haitʼéego ádaa dadzoosdliʼ?

⁵ Diyin Bizaad áníigo Jiihóvah éí “ádaa dzódlíii” yijoołxá. (Proverbs 6:​16, 17) Ádaa dzódlíii God doo áhánígo yił hólǫ́ǫ da. (Psalm 10:4) Ádaa hodzódlí éí Devil bitsʼą́ą́dóó. (1 Timothy 3:6) Jiihóvah yá ndaalʼaʼí yę́ę łaʼ ádaa dadzoosdliʼ. Łaʼ Júdahdę́ę́ʼ naaghá éí ląʼí nááhai Jiihóvah bá nijilʼaʼgo, éí Azáíyah joolyé. Diyin Bizaad ání: “Hadziil dzizlı̨́įʼgo éí hodoołchǫǫłgo ádaa hodzisnih; jó, Bóhólníihii haDiyin God bibee hazʼáanii bichʼįʼ niʼjiisííʼ.” Éí Jiihóvah bikin biiʼ sohodizin góneʼ tsin bijeeh dilidgo łikání halchinii náájiisniiʼ, éí doo há átʼée da ńtʼééʼ. Tʼahádóó éí Naatʼáanii Heziikáíyah ałdóʼ ádaa hojisnih, ndi tʼóó kóníghánjįʼ ákójiidzaa.—2 Chronicles 26:16; 32:​25, 26.

6. David éí haʼátʼíí yee ádaa joosdliʼ doo ńtʼééʼ? Ndi haʼátʼíí biniyé tʼóó aʼohgo ájítʼéé ńtʼééʼ?

⁶ Łaʼ éí ayóó ádanóolingi, béédahoʼdílzingi, sin bee nidaʼaʼnéii yee danilínígi, ayóó ádabóodziilgi, doodaiiʼ ayóó ájítʼé hodóʼníigi biniinaa ádaa dadzódlí nidahaleʼ. David díí tʼáá átʼé bee ájítʼéé ńtʼééʼ, ndi tʼáá aʼohgo ázhdólzingo hoolzhiizh. David éí Goláíyath dziisxı̨́ı̨́dóó bikʼijįʼ Naatʼáanii Saul éí shitsiʼ dííyeh hodííniid. Ndi David ázhdííniid: “Shíshąʼ, éí haʼátʼíí nishłı̨́? Haash yitʼéego hinishná? Áádóó Ízrel dineʼé bitahgi shizhéʼé bighandóó danilíinii haʼátʼíísh danilı̨́įgo aláahgo naatʼáanii baadaaní yishłeeh doo?” (1 Samuel 18:18) David éí haʼátʼíí binahjįʼ aʼohgo ázhdólzin ńtʼééʼ? David bił bééhózingo éí bee éʼétʼéii, bízhneelʼáanii, dóó naanish hąąh neheesyáhígíí hwee hólǫ́ háálá God aʼohgo átʼé dóó  haa ákonízin. (Psalm 113:​5-8) David yaa ákonízingo tʼáá ałtsoní yáʼádaatʼéehii bee ájítʼéhígíí Jiihóvah bitsʼą́ą́dóó.—Compare 1 Corinthians 4:7.

7. Aʼohgo ádííníilzingo haʼátʼíí bee bééhózingo íilʼı̨́į doo?

⁷ David átʼéhę́ęgi átʼéego Jiihóvah bidineʼé dííshjı̨́įdi aʼohgo ádaʼdólzin. Baa nihił dahózhǫ́ǫgo Jiihóvah Aláahgo Ayóóʼátʼéii nilíinii aʼohgo ádólzin. Díí bikʼeh ániitʼée doo niidzin: “Éí bąą ałhaa aʼááh danohsin, ałhaa dajiinohbaʼ, ádaa dahojiinołbáʼígo nitsídaahkees, aʼohgo ádaʼdíínółzin, índa ałchʼįʼ nízaadgóó hadaʼíínółní.” (Colossians 3:12) Nihił bee dahózingo ałdóʼ ayóóʼóʼóʼníinii éí “doo nidi ádaa haʼniih da, doo ádeidzódlíi da.” (1 Corinthians 13:4) Diné binááł aʼohgo ádííníilzingo éí shí ałdóʼ Jiihóvah bééhodeesįįł dadínóozįįłgoda átʼé. Ahastiin doo Jiihóvah Yá Halneʼé nilı̨́ı̨́góogo éí beʼasdzą́ą́ yáʼátʼéehgo ááníiłgi binahjįʼ daʼiidoodląąłgo átʼé. Tʼáá ákótʼé Jiihóvah bidineʼé aʼohgo ádaʼdólzingo Jiihóvah éí diné ádíchʼįʼ kwíidoolííł.—1 Peter 3:1.

8. (a) Azhéʼé dóó amá doo bikʼeh hóʼı̨́įgi haitʼéego baa nitsáhákees? (b) Diyin Bizaad áłchíní haʼátʼíí yiłní?

⁸ Nihoogháahjįʼ yoołkáałgo diné kótʼéego ałhaa nitsídaakees doo níigo Paul áʼiilaa. Éí áníigo áłchíní éí bishchíinii doo yikʼeh dahółʼı̨́į da doo. Naaltsoos ląʼígóó nidanideehígíí, ndaalkidígíí, níłchʼi naalkidí biiʼdę́ę́ʼ éí áłchíní bimá dóó bizhéʼé doo bikʼeh hóʼı̨́, tʼáadoo átʼéhí da hwiindzingo ádeiłʼı̨́. Ndi doo akʼeh hóʼı̨́ éí hooghan hazʼą́ągi yidiiłkʼąąh, éí diné hazhóʼó bił kééhoniitʼı̨́į dooleeł yę́ęgi doo bá yáʼátʼéeh da yileeh. Díí tʼáá ałkʼidą́ą́ʼ kótʼéego nihił béédahózin. Ałkʼidą́ą́ʼ Gríisdi łaʼda bimá doodaiiʼ bizhéʼé néidííłtsʼingo éí yił kééhatʼíinii bitahgi bá bee adahwiiztʼiʼ yę́ę baa náádiilyeeh. Rome bibee hazʼáanii biyáádóó éí łaʼda bizhéʼé néidííłtsʼingo éí diné seesyı̨́įgo bee bá nidahwiitʼaahígíí bee bá nihootʼaah. Diyin Bizaad tʼáá áłah Hííbrew dóó Gríikjí ályaaígíí éí áłchíní ádabidiʼníigo nihizhéʼé dóó nihimá nihił danilı̨́įgo ádeinósin.—Exodus 20:12; Ephesians 6:​1-3.

9. Haʼátʼíí bee azhéʼé dóó amá bikʼeh hóʼı̨́į doo?

⁹ Áłchíní éí binaagóó doo akʼeh dahółʼíinii dayooʼı̨́, áko bizhéʼé dóó bimá yikʼeh dahółʼı̨́į dooígi haʼátʼíí bíká adoolwoł? Éí hazhéʼé dóó hamá tʼáá ałtsoní há áátʼįįdígi baa nitsíjíkees dóó baa ahééh jinízingo akʼeh hojíłʼı̨́į doo. Nihizhéʼé Diyin nilíinii éí ániid nidajikaii hazhéʼé dóó hamá bikʼeh dahojíłʼı̨́į doo hóʼní. Hazhéʼé dóó hamá yáʼátʼéehgo bá yádajiłtiʼ doo, áko dahakʼis ałdóʼ bizhéʼé dóó bimá bił danilı̨́įgo yaa tsídadidookos. Ndi azhéʼé dóó amá éí doo ayóóʼádaʼóʼníi dago éí baʼáłchíní bikʼeh hółʼı̨́į dooleełígi bá ndanitłʼa doo. Shizhéʼé dóó shimá ayóóʼáshóʼní nízingo éí akʼeh hóʼı̨́ nantłʼa ndi akʼeh hółʼı̨́į doo. Nihibrother  ániid naagháago Austin wolyéego ání: “Tʼáá áłahájįʼ doo yáʼátʼéehii ádeeshnííł nisin łeh. Shizhéʼé dóó shimá éí yáʼátʼéehgo bikʼehgóó dooleełii shá yisłá, yiniyé yee hasʼáanii shił ííshjání ííłʼı̨́. Bichʼįʼ hadeesdzihgo shá áyósin. Díí binahjįʼ akʼeh hóʼı̨́ doo shá nantłʼa da. Ayóóʼáshóʼníigi baa ákonisin, áko bił honishǫ́ǫ doo nisin.”

10, 11. (a) Haʼátʼíí doo yáʼátʼéehii bee ádajítʼéego doo ayóóʼádaʼahízhdoʼníi da? (b) Jesus bídahoołʼaahii haitʼéego ayóóʼádaʼóʼní?

¹⁰ Paul éí ałʼąą átʼéego diné doo ayóóʼádaʼahóʼníi da doo, níigo ałdóʼ chʼíiníʼą́. “Bishchíinii doo yikʼeh dahółʼı̨́į da doo” dííniid bikéédóó éí doo ahééh hwiindzin da doo ní. Díí tʼáá aaníí ákótʼé, háálá diné bíká éʼéwoʼgo doo yaa ahééh danízin da. Paul ałdóʼ áníigo diné doo bił dahodiyin da doo. Kʼé náhodiʼdooʼniiłgi doo deinízin da háálá doo achʼįʼ bá nídahójǫǫh ádaatʼée da doo. Saad doo yáʼádaatʼéehii diné dóó God ndi yee dayódziihgo bizadahóchįʼ dóó yóóʼadaʼahidiitʼaah doo. Diné yáʼátʼéehgo deíkááhą́ą yoochʼííd yee nidayiiłchxǫǫhgo tʼáá ádzaagóó baa ndahaneʼ doo. *—Footnote níníłʼı̨́.

¹¹ Jiihóvah bá ndaalʼaʼí łah ádaatʼé, háálá éí ayóóʼóʼóʼniʼ yee ádaatʼéego áká anídaalwoʼ. Díí éí tʼáá níléídę́ę́ʼ ákódaatʼı̨́. Jesus áníigo éí Mózes bee hazʼáanii baa deetʼánę́ę áníigo éí diné ayóóʼóóʼní biláahdi, God tsʼídá aláahdi ayóóʼóóʼníi doo. (Matthew 22:​38, 39) Jesus ałdóʼ áníigo éí ayóóʼádaʼahíínóhʼníigo éí bééhózinígo shídahoołʼaahii danohłı̨́įgo diné bił béédahozin doo. (John 13:​34, 35 yíníłtaʼ.) Hwedaʼanaʼí ałdóʼ ayóóʼádajóʼníi doo.—Matthew 5:​43, 44.

12. Jesus éí diné ayóóʼájóʼníigi haitʼéego ííshjání ájiilaa?

¹² Jesus éí diné ayóóʼájóʼníigi ííshjání áyiilaa. Éí God biNahatʼaʼ nizhónígo baa haneʼ kintahgóó baa nahojilneʼgo tázhdííyá. Doo daʼooʼíinii daʼooʼı̨́, nidaʼniłhodii ndaakai, łóód atsʼíís yiyáanii naałdzidii bee bąąh dah nidahazʼáanii hadaałtʼé, áádóó bijédaahkałii daʼdiitsʼaʼgo áńdajiidlaa. Áádóó daneeznáanii nááhizhdiiłjééʼ. (Luke 7:22) Azhą́ diné dahojoołxáa ndi, Jesus éí bibeʼiinaʼ ninéidiníʼą́ągo bá dadziztsą́. Jesus éí tsʼídá nizhónígo Bizhéʼé bibee ayóóʼóʼóʼniʼ yeʼiilaa. Nahasdzáán tʼáá siʼą́ą́ ńtʼééʼ bikááʼ Jiihóvah Yá Dahalneʼé éí Jesus yedaalʼı̨́ dóó diné ayóóʼádayóʼní.

13. Diné ayóóʼííníiʼníigi haitʼéego éí Jiihóvah bééhodeesįįł dadínóozįįłgi bee bíká ánéilwoʼ?

¹³ Diné ayóóʼííníiʼníigo ííshjání ííníilzingo éí yáʼąąshídę́ę́ʼ Nihizhéʼé bééhodeesįįł dadínóozįįł. Thailand hoolyéédę́ę́ʼ hastiin léiʼ éí nitsaago áłah néiidleehgóó naayá. Éí ákweʼé nihibrothers dóó nihisisters ayóóʼádaʼahóʼníigo áłah nilı̨́įgo jiiłtsą́. Hooghandi níjídzáago naakidi tʼááłaʼí damóo biiʼ Jiihóvah Yá Halneʼé łaʼ Diyin Bizaad yee nashidínóotı̨́ı̨́ł jiníigo jííkeed. Áádóó hakʼéí tʼáá átʼé Diyin Bizaad bee bił hojilneʼgo baa nízhdiidzá. Hastą́ą́ nídeezidgo Kingdom Hallgi Diyin Bizaad wóltaʼ ánálʼįįhígíí tsʼídá áłtsé jííłtaʼ. Dinéésh ayóóʼííníiʼníigo ííníilzin? Díí bee naʼídílkid: ‘Bił dashighanígíí, Kingdom Hallgi bił yah anáshjahígíí dóó hootahgóó  nahashneʼgoósh wołí bee áshtʼı̨́įgo diné bíká anáshwoʼ? Jiihóvah éí diné yinéłʼínígi átʼéegoósh diné néshʼı̨́?’

14, 15. Haʼátʼíí doo yáʼádaatʼéehii diné yee ádaatʼé? Łaʼ éí haitʼéego hashtʼeʼnináhaskai?

¹⁴ Nihoogháahjįʼ yoołkáałgo náánáłahgo diné doo yáʼáshónígi ádaatʼée doo, éí bitsʼąą ádaniitʼée doo. Ląʼí éí yáʼádaatʼéehii deijoołá dóó yáʼádaatʼéehii yikʼijįʼ danílı̨́. Diné kódaatʼéhígíí báádahadzid. Łaʼ éí tʼáá bizááká ndaakai. Tʼáadoo hazhóʼó nitsídaakeesí ádaʼoolííł, áádóó ádaaníiłgi bitsʼą́ą́dóó łaʼda atídooníiłgi doo bidaʼdiiłʼáa da.

¹⁵ Ląʼí diné éí naaldlooshii nidahalingo báádahadzidgo ndaakai ńtʼééʼ, kʼad éí hashtʼeʼnináhaskai. Diyin Bizaad éí diné kódadoonííł níigo chʼíiníʼą́. (Isaiah 11:​6, 7 yíníłtaʼ.) Isaiah biiʼ éí naaldlooshii daʼałchinii yeinítʼı̨́. Éí mąʼiitsoh dóó náshdóítsoh bitsiijįʼ ditłʼooígíí áádóó dibé yázhí dóó béégashii yáázh tʼáadoo átʼéhígóó tʼááłáhígi shijééʼ ní. Díí haʼátʼíí biniyé tʼáadoo átʼéhígóó shijééʼ? Diyin Bizaad kótʼée dooleeł ní: “Nahasdzáán tʼáá níłtéél nítʼééʼ Bóhólníihii [Jiihóvah] bééhoʼdílzin doo.” (Isaiah 11:9) Naaldlooshii éí Jiihóvah doo yaa ídahwiidoołʼáał da. Díí éí níléí náasdi diné dóó naaldlooshii tʼáadoo átʼéhígóó naaldeeh doo ní, ndi ałdóʼ kʼad diné hashtʼeʼnináhidookahgo yeinítʼı̨́.

16. Diné hashtʼeʼnináhákáahgi Diyin Bizaad haitʼéego bíká eelwod?

¹⁶ Ląʼígo nihibrothers dóó nihisisters łah mąʼiitsoh nahalingo báádahadzid  ńtʼééʼ, ndi kʼad éí doo ádaatʼée da. Díí łaʼ baa daʼíídíiłtah, bilagáana kʼehjí jw.org biiʼdę́ę́ʼ, “The Bible Changes Lives” wolyéego biiʼ baa dahaneʼ. Diyin God kʼehgo dahiná nidahalin ndi diyin kʼehgo iiná bibee adziil doo deinízinii, éí God díínísin danízingo ádahodilʼı̨́, ndi ádaaníiłgi bee bééhózingo doo ákódajítʼée da. Jiihóvah yéédahoosįįdgo yá ndaalʼaʼ daazlíʼígíí éí doo ákódaatʼée da. Jiihóvah bidineʼé éí ląʼígo báádahadzid ńtʼéeʼgo éí iiná ániidíii yiih heeskai, díí éí “Diyin God tʼáá bináłtʼéego ályaa, tsʼídá tʼáá ákogi átʼé índa tʼáá aaníí dílyinii átʼé.” (Ephesians 4:​23, 24) Diné éí God yaa ídahoołʼaahgo bikʼeh ádajítʼée doogo bił béédahoyoozįįh. Áko díí binahjįʼ dayoodlánígi, nitsídaakeesgi, dóó ádaaníiłgi hashtʼéédeedleʼ. Díí nantłʼa, ndi God bił honishǫ́ǫ doo danízingo níłchʼi diyinii yee bíká análwoʼ.

17. Doo yáʼátʼééhgóó yee ádaaníłígíí haitʼéego bitsʼąą ádaa áhwiilyą́ą doo?

¹⁷ God bá ndaalʼaʼí índa doo bá ndaalʼaʼí tʼáá béédahóziní. God doo yá ndaalʼaʼí doo yáʼátʼééhgóó yee ádaaníiłii yee yóóʼadanihidínóoʼah da biniyé bitsʼąą ádaa áhwiilyą́ą doo. 2 Timothy 3:​2-5 góneʼ Jiihóvah ánínígi diné ákódaatʼéhígíí bitsʼąą ádaa áhólyą́. Diné kódaatʼéhígíí doo tʼóó bitsʼąą ániitʼée da doo. Éí bił nideilnish, bił daʼííníiltaʼ, doodaiiʼ bił danihighan. Ndi éí nitsídaakeesígi dóó ádaaníiłgi doo beʼiilʼı̨́į da doo. Áko haʼátʼíí nihíká adoolwoł? Diyin Bizaad bíhwiilʼáahgo Jiihóvah bikʼis ídlı̨́įgi bidziilgo ííníilzin doo, áádóó Jiihóvah ayóóʼádaʼyóʼnínígíí nihikʼisgo íilʼı̨́į doo.

18. Saad bee yéiiltiʼgi dóó íiʼníiłgi bee haitʼéego diné éí Jiihóvah baa íhwiideeshʼááł dadínóozįįł?

¹⁸ Áádóó łaʼda Jiihóvah yaa íhwiidoołʼáałgi bee bíká adiilwoł. Diyin Bizaad baa nahodíilnihgo ná ashjaʼósin dooleełgo bíká haʼísííd, dóó saad bee hazhóʼó ádidííniiłgi Jiihóvah shíká anilyeed bidiníigo bíídííkił. Jiihóvah Yá Halneʼé nishłı̨́ diníi doo. Áko yáʼátʼéehii bee ááníiłgi éí God bee baa haʼniih, tʼáá nihí éí ndagaʼ. Jiihóvah nanihineeztą́ąʼgo éí “nihokáaʼgi doo Diyin God kʼehgo iináanii índa tsʼísee kʼehgo adáhonooníinii yóóʼadahidiitʼaah, áádóó hazhóʼó ádaa ádahwiilyą́ągo tsʼídá tʼáá ákogi átʼéego índa Diyin God kʼehgo” dahiniiʼná. (Titus 2:​11-14) Jiihóvah beʼiilʼı̨́įgo dóó bikʼeh ániitʼéego éí binaadę́ę́ʼ yee hadanihisííd. Łaʼda ádaaníi doo: “Nił yiikah dooleeł, háálá Diyin God nił hólǫ́ǫgo naa dahosidiitsʼą́ą́ʼ.”—Zechariah 8:23.