Skip to content

Skip to table of contents

BAA ÍHOOʼAAH 1

“Ídahoołʼaahii Ádaahłeʼ”

“Ídahoołʼaahii Ádaahłeʼ”

2020 YIHAHÍGÍÍ SAAD: “Ídahoołʼaahii ádaahłeʼ, . . . áádóó baptize ádaahłeʼ.”​—MATT. 28:​19, New World Translation.

SIN 79 Dabidziil Doogo Nanitin

BAA NÁHÓDÓOTʼĮĮŁII *

1-2. Diyingo naalʼaʼí éí sáanii haʼátʼíí yidííniid? Jesus éí sáanii haa dadoohnííł yiłní?

NISAN 16, 33 C.E. yoołkááł góneʼ tʼóó haʼííʼánígo sáanii łaʼ Diyin ayóóʼádayóʼníinii bijéí daneezgaigo, éí Jesus bitsʼíís yóóʼályaadi jíkai. Díí éí naaki yiskánídą́ą́ʼ kweʼé hatsʼíís niiltı̨́. Jesus bitsʼíís éí spáis índa akʼah łikání dahalchinii bąąh ádadiilníił dazhnízingo ákwii jíkai, ńtʼééʼ tsé yę́ę nahjįʼ eelmááz lágo dajiiłtsą́, áko tʼóó bikʼee tsídazdeesyiz. Diyingo naalʼaʼí ákwii sidáá léiʼ éí Jesus daaztsą́ą́dę́ę́ʼ náádiidzá hałní, áádóó “Gáliliigóó nihibaʼ jideeyá; áadi dahwiidoołtsééł,” hodííniid.—Matt. 28:​1-7; Luke 23:56; 24:10.

2 Jesus yóóʼályaa yę́ędóó dah náázhdiikaigo, Jesus tʼáá bí hadááh níyáago kóháłní: ‘Shikʼis Gáliliigóó dookah, áadi dashiidoołtséełgo bee bił dahołneʼ.ʼ (Matt. 28:10) Haʼátʼíí shı̨́ı̨́ ílíinii yee hoł hodoolnih yiniyé Jesus éí daaztsą́ą́dę́ę́ʼ náádiidzáago bídahoołʼaahii tsʼídá áłtsé yił áłah silı̨́ı̨́ʼ!

HÁÍ ÉÍ ÍHOOŁʼAAHII ÁDAAHŁEʼ BIDIʼNÍ?

Jesus daaztsą́ą́dę́ę́ʼ náábiʼdiilzáago Gáliliidi bídahoołʼaahii yił áłah silı̨́įʼgo éí “íhoołʼaahii ádaałeʼ,” yidííniid (¶3-4 níníłʼı̨́)

3-4. Matthew 28:​19, 20 éí haʼátʼíí biniyé yilʼaadii tʼéiyá doo naanish baa dadeestʼą́ą da, dadiiʼní? (Naaltsoos bikááʼdę́ʼígíí níníłʼı̨́.)

3 Matthew 28:​16-20 yíníłtaʼ. Jesus bikééʼ naakai yę́ę yił ahíikaigo éí first century biiʼ hoolzhishgo naanish tsʼídá aláahdi átʼéii łaʼdadoołííł yiłní. Áko dííshjı̨́įdi nihí tʼáá éí naanishii łaʼdeilneʼ. Jesus ání: “Éí bąą nihílááh, ałʼąą dineʼé tʼáá ałtso ídahoołʼaahii danilı̨́įgo ádaahłeʼ . . . áádóó bee nihichʼįʼ hahásdzíiʼii tʼáá ałtso yikʼeh dahółʼı̨́į dooleełgi bee nidanohtin.”

4 Jesus éí tʼáá ałtso bikééʼ deíkáahii nidahojilneʼ doo hóʼní. Díí éí łaʼtsʼáadahgo daalʼaadii bikééʼ naakai yę́ę doo tʼáá éí tʼéiyá naanish yeidiníʼą́ą da. Díí éí haitʼéego bééhózin? Gáliliidi áłah jizlı̨́ı̨́ʼ yę́ęgi, yilʼaadii danilínígíísh tʼéiyá ákwii nijikaigo naanish haa dadeestʼą́? Béénílniihgo diyingo naalʼaʼí éí sáanii Gáliliidi Jesus “dahwiidoołtsééł” yidííniid niʼ. Áko sáanii daʼoodlánígíí shı̨́ı̨́ áadi daʼjítah. Doo tʼáá ákódí da.

5. 1 Corinthians 15:6 bikʼehgo haʼátʼíí bíhooʼą́ą́ʼ?

5 Yilʼaadii Paul áníigo éí Jesus bikééʼ “tádadookaii ashdladi neeznádiindóó tʼah nówehgo tʼáá łahjįʼ bichʼįʼ yitʼíní ínáázhʼdiilyaa.” (1 Cor. 15:6) Díí éí háadi áłah jizlı̨́ı̨́ʼ? Matthew 28gi éí Gáliliidi áłah azlı̨́įʼgo baa haneʼ yę́ę shı̨́ı̨́ Paul yeinítʼı̨́. Haʼátʼíí biniinaa kóhwiindzin? Jó, áłtsé éí Jesus yikééʼ ndaakaígíí ląʼí yiltʼéego Gálilii dineʼé danilı̨́, áko Gáliliidi áłah dooleełgo bá bohónéedzą́. Naaki góneʼ éí, Jerúsalemdi Jesus daaztsą́ą́dę́ę́ʼ náábiʼdiilzáago yilʼaadii łaʼtsʼáadahígíí tʼáá íídą́ą́ʼ hooghan léiʼgi yił ahíikai. Yilʼaadii tʼéí íhoołʼaahii álnéehgi naanish baazhdidooʼáałgo éí Jerúsalemdi bił ahíjiikai yę́ędą́ą́ʼ ákójiidzaa doo ńtʼééʼ. Áko éí yilʼaadii, sáanii, índa náádaałaʼ Gáliliidi ahíídiikah doo bizhdííniid da doo ńtʼééʼ.—Luke 24:​33, 36.

6. Matthew 28:20 bikʼehgo íhoołʼaahii álnéehgi haitʼéego biʼoonish, áádóó éísh bikʼehgóó áʼoolnííł?

6 Náánáłahgo baa nitsínááhákeesgo éí Jesus ídahoołʼaahii ádaałeʼ nínę́ę doo íídą́ą́ʼ oodlání yę́ę tʼéí díí naanish yeidiníʼą́ą da. Díí haitʼéego bééhózin? Jesus éí naanish ádazhdoolíłígíí ałtso yee nahoneeztą́ąʼgo díí saad yee niiníłtʼiʼ: “Łahgo náhodeesdzáajįʼ tʼáá áłahjįʼ nihił honishłǫ́.” (Matt. 28:20) Jesus ánínę́ę tʼáá aaníí lá, áko dííshjı̨́įdi tʼóó ahayói íhoołʼaahii ádaalneʼ. Baa hózhǫ́ǫgo tʼáá nináháhááh bikʼeh kʼasdą́ą́ʼ 300,000 ánéelą́ą́ʼ baptize ádaalneʼgo Jiihóvah Yá Halneʼé bee dabiʼdójí, áádóó Jesus bídahoołʼaahii nidahaleʼ!

7. Haʼátʼíí baa nídadíitʼįįł, éí haʼátʼíí biniyé?

7 Ląʼí diné éí Diyin Bizaad yídahoołʼaah, yikʼehgo dahidikááh áádóó baptize ádabiʼdilneʼ. Ákondi łaʼ éí íhoołʼaahii dadooleeł yę́ęgi yéédaaldzid. Yídaneedlı̨́įgo ídahoołʼaah ndi, baptism éí doo yíká ádaatʼı̨́į da. Łaʼda Diyin Bizaad bee naniitingo, éí bíká anéiilwoʼgo yíhoołʼaahígíí yikʼehgóó átʼée doo áádóó Christ bídahoołʼaahii dooleełgi bá laanaa daniidzin. Naniitinígíí łaʼ haitʼéego bijéí hididooʼnááł, índa haitʼéego éí diyin kʼehgo nitsékees dooleełgi kʼad díí biiʼdóó baa náhátʼı̨́į doo. Haʼátʼíí biniyé baa nídadíitʼįįł? Jó, łaʼda Diyin Bizaad bee naniitingi daatsʼí neʼ kódiilnííł.

JIIHÓVAH AYÓÓʼÓÓʼNÍI DOOGI BEE NAʼNÍTIN

8. Ajéí hididooʼnááł yę́ęgi haʼátʼíí neinółtłʼah łeh?

8 Jiihóvah éí diné ayóóʼádabóʼníigo bá ndaalʼaʼ doo danízin. Áko naniitinígíí éí Jiihóvah baa aʼááh nízingi, índa ayóóʼábóʼníigi yikʼidiʼdootı̨́ı̨́ł biniyé bíká anéiilwoʼ. Éí díí yaa ákonízin doo: Jiihóvah éí “bizhéʼé ádaadinii áádóó asdzání bąąh ádahasdįįdii yíká análwoʼ.” (Ps. 146:9) Jiihóvah ayóóʼábóʼníigi yaa ákodaniizįįhgo éí bijéí dahididooʼnááł áádóó Jiihóvah ayóóʼádayóʼníi dooleeł. Jiihóvah ayóóʼáyóʼníi doogi diné łaʼ bá ndanitłʼah, háálá bizhéʼé doo ayóóʼádabóʼníígóó biyaa dahooʼaʼ. (2 Tim. 3:​1, 3) Jiihóvah tʼáá ałtso yee átʼéii tʼáadoo beełtʼéhí da, áko éí bee nanítin. Jiihóvah ayóóʼánóʼní áádóó níká análwoʼgo iiná doo ninítʼiʼii shóidííłtʼeeł nóʼní, bidiníigo nanítin. Haitʼéego ałdóʼ bíká adiilwoł?

9-10. Naaltsoos éí háidíígíí bee nidaʼniitin doo? Haʼátʼíí biniyé díidíígíí tʼéí chodeilʼı̨́į doo?

9 Naaltsoos “Diyin Bizaad Nanihinitingo Átʼé” dóó “How to Remain in Godʼs Love” wolyéhígíí choiníłʼı̨́. Díí éí ajéí yidiyoołnááł biniyé ádaalyaa. Naaltsoos Bee Naʼnitinii wolyéhígíí chapter 1 góneʼ díí ndaʼídíkidígíí ííshjání ííłʼı̨́: Godísh ayóóʼánihóʼní doodaiiʼ doósh joobaʼ da? Achʼįʼ nidahwiiʼná, God haitʼéego yaa nitsíkees? Jiihóvah bikʼis dííleełgoósh átʼé? Remain in Godʼs Love wolyéhígíishąʼ? Díí éí nanítinígíí bíká adoolwołgo Diyin Bizaad yee hasʼáanii bikʼehgo iináájí, éí yáʼátʼééh lá dínóozįįł. Kótʼéego éí Jiihóvah áhánígo bił hólǫ́ǫ doo. Azhą́ díí naaltsoos tʼáá áłah biiʼdę́ę́ʼ ląʼídi bee naʼnínítą́ąʼ ndi, nidanítinígíí tʼááłáʼí nítínígo haitʼéego bíká adíílwołgi baa nitsíníkeesgo biniyé hashtʼéédiitʼįįh doo.

10 Nanítinígíí Toolbox Bee Naʼnitinii doo daabiiʼígíí łaʼ baa íhwiideeshʼááł níigoshąʼ? Tʼáá sáhí yíníłtaʼgo tʼáadoo átʼéhída bididíiniił, ndi naaltsoos chodaołʼı̨́ nihidiʼnínígíí tʼáá bee nanítin doo.

Naʼnítingo sodizin bee hááníłtʼih (¶11 bił)

11. Hahgo éí sodizin bee ąą ánálʼįįh dóó ałchʼįʼ ánálʼįįh doo? Sodizin ílíinii átʼéegi haitʼéego baa chʼíhodootʼááł?

11 Diyin Bizaad bee naʼnítingo sodizin bee hááníłtʼih. Nazhʼnitingo tʼóó bee hahoolzhiizhígo éí tʼáá nináʼnítı̨́ı̨́h bikʼeh sodizin bee ąą ánánílʼįįh dóó ałchʼįʼ ánánílʼįįh. Áko nanítinígíí díí yaa ákonízin doogo éí Diyin Bizaad bikʼidiʼdootı̨́įłgi éí níłchʼi diyinii áká análwoʼgo átʼé. Nidaʼnitinígíí łaʼ haʼátʼíí biniyé sodizin ánálʼįįhgi chʼídeiʼááh? James 1:5 dayółtah: “Nihí łaʼ bee hódzáanii bídin nohłı̨́įgo Diyin God bíídóohkił.” Áádóó nazhnitinígíí nabízhdíłkiʼ: “Diyin éí haitʼéego hódząʼ bíídíikił?” Díida binahjįʼ sodizin yaa ahééh dínóozįįł.

12. Psalm 139:​2-4 choiníłʼı̨́įgo nanítinígíí haitʼéego bíká adíilwołgo yáʼátʼéehgo sonídílzįįh doo?

12 Nanítinígíí tʼáá bí sodilzin doogo bee nanítin. Jiihóvah éí nijéí tłʼááhdę́ę́ʼ nisodizin ná dideestsʼı̨́ı̨́ł nízin, bidiní. Haʼátʼíí shı̨́ı̨́ hajéí biiʼ hadeezbinii doo łaʼda bee bił hojólneʼ ádaatʼéii tʼáá ałtso Jiihóvah bee bił hólneʼ diníigo bee naʼnítin. Háálá Jiihóvah éí tʼah doo bee haidziihii tʼáá íídą́ą́ʼ bił bééhózin. (Psalm 139:​2-4 yíníłtaʼ.) Doo yáʼátʼééhgóó nitsáhákees índa doo yáʼátʼéehii baa ninádiʼnidáahii éí Jiihóvah háká análwoʼgo bikʼeshdidleeh bidiníigo bichʼįʼ yáníłtiʼ. Díí baa nitsíníkees: Łaʼda nabiʼdinitin ndi, holidays éí doo yóóʼiidiʼaah da. Bił bééhózingo holidays éí nahaghá doo yáʼádaatʼéehii bił ahídadéétʼiʼ ndi, łahgóó tʼahdii yíneedlı̨́. Nanítinígíí éí holidays haitʼéego yaa nitsíkeesgi índa Jiihóvah ayóóʼííníʼnínígíí tʼéí ayóóʼóóshʼníi doo diníigo sodizin bee néiníkąąh, bidiní.—Ps. 97:10.

Nanítinígíí éí áłah náʼádleehgóó naniná bidiní (¶13 bił)

13. (a) Nanítinígíí éí haʼátʼíí biniyé áłah néidleehgóó nihaa nánídááh bidiníi doo? (b) Nanítinígíí éí Kingdom Halldi nádáahgo haitʼéego tʼáá íídą́ą́ʼ ééhósin doo?

13 Nanítinígíí éí áłah néidleehgóó nihaa nánídááh bidiní. Video Kingdom Hallgi Áłah Náʼádleehígíí éí Haitʼéego Ánáʼálʼįįh? wolyéhígíí bá nidííłkił áádóó ákǫ́ǫ́ diitʼash bididíiniił. Áko Oodlání áłah nádleehgi haʼasíidgo yidiiztsʼą́ʼígíida bijéí yidiyoołnáałgo Jiihóvah bá naashʼaʼ dooleełda dínóozįįł. Brotherda doodaiiʼ sisterda łaʼ nanítinígíí bichʼįʼ bił ałnááníkaahgo éí yił ahéédahodoolzįįł. Áko áłah néidleehgi nádáahgo tʼáá íídą́ą́ʼ ląʼí yił ahéédahólzin doo.

NANÍTINÍGÍÍ DIYIN KʼEHGO DÍNÓOSÉEŁGI BÍKÁ ANÁNÍLWOʼ

14. Nanítinígíí Jiihóvah ayóóʼáyóʼní silı̨́įʼgo haitʼéego nitsékees yileeh?

14 Nidaniitinígíí bíká anéijahgo diyin kʼehgo nitsídaakees doogi éí íiyisíí bíká ádeitʼı̨́. (Eph. 4:13) Łaʼda Diyin Bizaad bíhwiideeshʼááł níigo, éí tʼáá bí sizínígi ádaa nitsékeesgo áníi łeh. Áko Jiihóvah ayóóʼáyóʼníigo nooséełgo éí haitʼéego náánáłahjįʼ, brothers dóó sisters danilínígíida, bíká anáshwoʼ dooleeł nízingo nitsékees yileeh. (Matt. 22:​37-39) Bikʼíhoolzhiizhgoda tʼáadoo tʼą́ą́ʼ ánítʼéhígo nanítinígíí éí God biNahatʼaʼ biʼoonishgi biniyé béeso bee áká anéijahgi bił chʼídííʼááł.

Nanítinígíí nantłʼago bił hooʼaʼgo áʼdoolníiłgi bee nanítin (¶15 bił)

15. Nanítinígíí nantłʼago bił hooʼaʼgo áʼdoolníiłgi haitʼéego bee bíká adiilwoł?

15 Nanítinígíí nantłʼago bił hooʼaʼgo áʼdoolníiłgi bee nanítin. Nanítinígíí unbaptized publisher nilı̨́įgo, éí brother doodaiiʼ sister łaʼ shíniʼ yiyiiłʼaʼ níigo yee nił hoolneʼgoshąʼ? Tʼáadoo háiida bikʼíhátʼáhígo Diyin Bizaad kótʼéego kʼééhodoodǫǫł níigi bił chʼídííʼááł. Éí hániʼ yiyiiłʼaʼígíí bił kʼééhozhdoołdǫǫł doodaiiʼ doo baa jiyoonééhgóó éí ayóóʼóʼóʼníigo ajoobaʼ bee baazhdoogáałgo bił ké náʼahizhdidooʼniił. (Compare Matthew 18:15.) Ádidooniiłgi bee bíká adiilwoł. JW Library® app, Watchtower ONLINE LIBRARY™, doodaiiʼ jw.org® choyoołʼı̨́į dooígi kódaatʼéégóó tʼáá bí neiłkaah dooígi bee nanítin. Áko yáʼátʼéehgo ádaʼalʼı̨́įgi yíhwiidoołʼááł. Tʼah doo baptize álnééhgóó hazhóʼó nabidiʼneestą́ąʼgo éí baptize ábiʼdiilyaago brothers dóó sisters nizhónígo yił ahídadínéelnáa doo.

16. Náánáłaʼ publisher bił yíníʼáazhgo, nanítinígíí haitʼéego bíká adoolwołgo átʼé?

16 Brother, sister, doodaiiʼ circuit overseerda éí nanítinígíí bichʼįʼ diitʼash bididííniił. Háálá éí díí nanítinígíí bee bíká aʼdoowołgi łaʼ biʼoh nílı̨́įgo bída ná yíká adoolwołgo átʼé. Nanítinígíí daatsʼí adlą́ągi neʼ kwíidoolíiłgi bá nantłʼa. Jiihóvah Yá Halneʼí łaʼ adlą́ bidiniiltsood ńtʼéeʼgo, éí haitʼéego yikʼeh deesdlı̨́įʼgi nanítinígíí yił chʼíidooʼááł. Díí yidiiztsʼą́ąʼgo éí nanítinígíí bíká adoolwołgo átʼé. Łaʼda publisher bił yíníʼázhígíí naʼnitin tʼáá yéigo yiyiichįįhgo, éí kweʼé nidíʼniitı̨́ı̨́ł bididíiniił. Béénílniih, nidaniitinígíí bíká anídeijahgo diyin kʼehgo dadínóoséełgi éí íiyisíí bíká ádeitʼı̨́.

NANISHTINÍGÍÍ ÍHOOʼAAHGI ÉÍSH NIDEESHTʼIH?

17-18. Nanítinígíí yíhoołʼaahígíí doo bił nilı̨́ı̨́góogo éí nideeshtʼih nínízingo haʼátʼíí baa nitsíníkees doo?

17 Nanítinígíí Diyin Bizaad doo yikʼeh hináa dago, ‘Éísh tʼóó nideeshtʼih nínízingo baa nitsíníkees doo?’ Áłtsé éí nanítinígíí íhooʼaah yíneelʼánígi hazhóʼó bá baa nitsídíikos. Łaʼ tʼáá nízaadgóó ahalzhishgo índa ídahoołʼaahii daaleʼ. Díí naʼídílkid: ‘Nanishtinii, yíhoołʼaahígíísh ayóó bił nilı̨́?ʼ ‘Yíhoołʼaahígíísh ‘yikʼeh hółʼı̨́?’ (Matt. 28:20) Nabiʼdinitinígíí éí íhoołʼaahgi tʼáá hodinaah, ndi hweʼiinaʼ tʼáá hashtʼejoolíił doo.

18 Łaʼda Diyin Bizaad tʼáá nízáágóó yíhoołʼaahgo áádóó doo ayóó bił nilı̨́ı̨́góó baa ákoninizı̨́įʼgoshąʼ? Díí baa nitsíníkees doo: Nanítinígíí éí naaltsoos Bee Naʼnitinii ałtso bee nánínítą́ąʼgo áádóó Remain in Godʼs Love biiʼdę́ę́ʼ ínááhoołʼaah, ndi áłah néidleehgóó índa Memorialgóó tʼah doo digháah da! Łahda éí tʼáadoo dabinyéhígíí biniinaa nabiʼdinitin yę́ę tʼóó náás néidiʼáah łeh. Ákótʼı̨́įgo éí bee bichʼįʼ hadíídzih. *

19. Diyin Bizaad yíhoołʼaahii doo bił nilı̨́į da nahalingo haʼátʼíí bididííniił, áádóó haʼátʼíí baa ákonínízin doo?

19 Kótʼéegoda nabidídííłkił: ‘Jiihóvah Yá Halneʼé dííleełgi, haʼátʼíísh tʼáá íiyisíí ná neinółtłʼahgo baa nitsíníkees?’ Kódidooniiłgoda átʼé: ‘Diyin Bizaad bíhooshʼaahgi shił yáʼátʼéeh ndi, Jiihóvah Yá Halneʼé éí tsʼídá doo deeshłeeł da!ʼ Nanitingo kʼad nízaadgóó hoolzhish ákótʼéego nitsékeesgo éí haʼátʼíí biniyé tʼáá nazhnitin doo? Doodaléiʼ haʼátʼíí shı̨́ı̨́ tʼą́ą́ʼ kóbósinii kʼad índa yaa chʼíhodooʼááł. Hootahgóó nahaneʼ doo bíneeshʼą́ą da shı̨́ı̨́ nízin. Nitsékeesgi nił bééhoozin, áko kʼad bíká adíílwołgi ná bohónéedzą́.

Doo akʼeh dahodoołʼįįłii tʼáadoo baa naanish nihighání (¶20 bił)

20. Acts 13:48 éí haʼátʼíí yee nihíká adoolwoł?

20 Iizííkiyel bíyoołkááł yę́ędą́ą́ʼ éí Ízrel dineʼé ádaatʼéhę́ę nahalingo nidaniitinígíí ákódajítʼéego átʼé. Éí Jiihóvah hainítʼı̨́įgo Iizííkiyel ííłní: “Ni éí bizhí ayóó ánóolningo áádóó ayóóʼahijoʼnííjí sin yee hataałii índa sin yee dahataałgo bee naʼaʼnéii yáʼátʼéehgo yee naanéhígíí áníínílnin, háálá bee bichʼįʼ yáníłtiʼígíí deidiitsʼaʼ, nidi tsʼídá doo yidaʼóleʼ ádaatʼée da.” (Ezek. 33:32) Nanítinígíí éí neʼ ádoolnííł bididiiʼniiłgi shı̨́ı̨́ nihá nantłʼago átʼé. Ákondi nihooghááh “koshídę́ę́ʼ hadziih.” (1 Cor. 7:29) Doo akʼeh dahodoołʼįįłii tʼáadoo baa naanish nihighání, ndi “iiná doo ninítʼiʼii yíká ádaatʼíinii” hádeitʼı̨́į doo.—Acts 13:48 yíníłtaʼ, NW. *

Łaʼda shı̨́ı̨́ shíká aʼdoowoł daaníigo sodadilzingo átʼé (¶20 bił)

21. 2020 yihahígíí saad éí haʼátʼíí, áádóó haitʼéego nihíká adoolwoł?

21 2020 yihahígíí saad yéigo baa nitsídeikeesgo éí íhoołʼaahii ádeilneʼgi hazhóʼó ádaʼiilʼı̨́į doo. Gáliliidi áłah azlı̨́įʼgo Jesus saad yee haadzííʼ yę́ę béédeilniih doo: “Ídahoołʼaahii ádaahłeʼ, . . . áádóó baptize ádaahłeʼ.”Matt. 28:​19, NW.

Íhoołʼaahii álnéehgi hazhóʼó binaʼanishgi áádóó nidaniitinígíí baptize ádoolníiłgi bíká anéiilwoʼgo baa nitsíikees doo (¶21 bił)

SIN 70 Diné Bił Ílíinii Hádaohtʼı̨́

^ par. 5 Íhoołʼaahii álnéehgi 2020 biiʼ yihahígíí baa nitsídeiikees doo. Díí saad éí Jiihóvah yá ndaalʼaʼí tʼáá ałtso bídéétʼiʼ. Diyin Bizaad bee nidaniitinígíí haʼátʼíí lá bijéí yidiyoołnáałgo Christ yikééʼ deíkáah doo? Ídahoołʼaahígíí éí Jiihóvah áhánígo yééhodoosįįł áádóó haitʼéego bíká adiilwołgi díí biiʼdóó nihił ííshjání ádoolnííł. Diyin Bizaad bee naniitinii haitʼéego neʼ daatsʼí kódoolníiłgi ałdóʼ baa nídadíitʼįįł.

^ par. 20 Acts 13:48 (NW ): “Doo Jew dineʼé danilíinii díidíígíí deidiiztsʼą́ąʼgo, bąą bił dahóózhǫǫdgo Diyin bizaad yaa dahaznih, índa iiná doo ninítʼiʼii yíká ádaatʼíinii daʼoosdląąd.”