1-2. Jiihóvah bidineʼé haʼátʼíí bee bichʼįʼ anidahwiiztʼiʼ, áádóó haʼátʼíí bee bíhodiiłtʼih?

TÁJÍLTʼÉEGO haa dahaneʼ: Nihibrother tʼah ániid nagháago naałniih ayóó átʼéii bee naa dahooʼaʼ hodooʼniid. Áádóó nihibrother ashdladiindóó baʼaan binááhaigo binaanish baa náádiilyá, áko chʼééh łaʼ hanáázhnitá, ndi doo łaʼ bikʼi jóyaʼ átʼée doo. Nihisister náás silı̨́įʼgo yéigo Jiihóvah bá nijisʼaʼ, ndi kʼad tʼáá yédígo biʼoh jílı̨́.

² Ni ałdóʼ kódaatʼéhígíí bee nichʼįʼ anáhóótʼiʼ hazlı̨́įʼgo éí tʼáadoo bee ooshyeedí da nínízingo shı̨́ı̨́ ádaa nitsíníkees łeh. Kótʼéego hąąh dahooʼaahgo éí ił hózhǫ́, ił ídlı̨́, áádóó náánáłahjįʼ bił kʼé áhizhdiʼnínę́ęgi hatsʼą́ą́ʼ neinółtłʼah yileeh.

3. Séítan índa bikééʼ adahideezíinii éí bílaʼashdlaʼii haitʼéego yaa nitsídaakees?

³ Diné éí Séítan bílaʼashdlaʼii yaa nitsíkeesígi átʼéego yaa nitsídaakees. Séítan éí tʼáá ałkʼidą́ą́ʼ bílaʼashdlaʼii doo daʼjílı̨́į da nízingo yaa nitsíkees. Éí tʼáá íiyisíí bijéí ádingo Íiv doo ákóneʼ iinííʼaaʼ da. Séítan éí Jiihóvah doo bikʼeh hóʼı̨́ı̨́góó éí anoonééł góneʼ ahóótʼiʼgo átʼéegi bił bééhózin. Éí naalyéhé nidahaniihgi, dóó bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ siláagi, índa oodląʼ bił ndaaztʼiʼii tʼáá ałkʼidą́ą́ʼ tʼáá átʼé neiloʼ. Áko díí tʼáá táaʼgo deíłyeedii éí tʼáá ájítʼé Séítan nahalingo bílaʼashdlaʼii doo hoł danílı̨́į da.

4. Haʼátʼíí baa nídadíitʼįįł?

 ⁴ Ndi Jiihóvah éí doo ákotʼéego nihaa nitsíkees da. Éí hazhóʼó ádaa nitsídeikees doo nihóʼní. Áádóó nihichʼįʼ hodiiʼnáahgo nihíká análwoʼ. (Ps. 136:23; Rom. 12:3) Kótʼéego nihił hooʼaahgo Jiihóvah haitʼéego nihíká adoolwołgi baa nídadíitʼįįł. Éí (1) nihitsʼíís bąąh dahooʼaahgo, (2) béeso bee achʼįʼ anáhóótʼiʼ haleehgo, áádóó (3) Jiihóvah bá neilʼaʼ yę́ęgi są́ biniinaa tʼáadoo bee ooshyeedí da niidzingo. Ndi áłtsé éí, haʼátʼíí biniyé Jiihóvah bichʼįʼ aʼniidlı̨́įgi baa nídadíitʼįįł.

5. Haʼátʼíí binahjįʼ Jiihóvah éí bílaʼashdlaʼii yaa nitsíkees?

⁵ Azhą́ shı̨́ı̨́ łeezh bitsʼą́ą́dóó ádanihiʼdiilyaa ndi, ayóó átʼéego daʼniidlı̨́įgo átʼé. (Gen. 2:7) Jiihóvah éí daʼniidlı̨́įgo nihaa nitsíkeesgi nihił béédahózin. Háálá éí tʼáá hwedaniiltʼéego ánihijiilaa. (Gen. 1:27) Áko éí tʼáá ałtsoní dahólóonii biláahdi daʼniidlı̨́įgo ánihiilaa, éí nahasdzáán dóó naaldlooshii ádaatʼéii bee nihídahólníihgo ánihijiilaa.—Ps. 8:​4-8.

6. Jiihóvah éí bílaʼashdlaʼii niʼiisíihii bił nilı̨́įgi haitʼéego nihił béédahózin?

⁶ Azhą́ Ádam asiih ndi, Jiihóvah éí bílaʼashdlaʼii tʼáá bił nilı̨́įgo yaa nitsíkees. Áko biYeʼ ayóóʼáyóʼníinii Jesus náánihiisniiʼgo bąąhígi ádaniitʼéegi bitsʼąą náánihiisniiʼ. (1 John 4:​9, 10) Díí nihá yikʼíístiʼgo Jiihóvah éí Ádam asiihgo biniinaa bitsʼą́ą́dóó niiʼnéełgo éí “tʼáá ákogi ádaatʼéii índa doo ákwii ádaatʼéii” daneeznáádę́ę́ʼ náábidiʼdooljah. (Acts 24:15) Bizaad áníigo éí azhą́ nihitsʼíís bąąh ndahazʼą́ą ndi, nihibéeso ádaadin ndi, są́ biih hiikáah ndi, daʼniidlı̨́įgo nihaa nitsáhákees.—Acts 10:​34, 35.

7. Haʼátʼíí bee ląʼígóó deiniidlą́ągo Jiihóvah éí ayóó daʼniidlı̨́įgo nihaa nitsíkees?

⁷ Ląʼígóó deiniidlą́ągo Jiihóvah éí ayóó daʼniidlı̨́įgo nihaa nitsíkees. Éí nizhónígo baa haneʼii nídadiilyáago yee ádíchʼįʼ kónihiilaa. (John 6:44) Áko Jiihóvah áhánígo bił daniidlı̨́įgo bí ałdóʼ áhánígo nihił nilı̨́. (Jas. 4:8) Tsʼídá tʼóó ahayóígóó naʼnitin yee nihíká aalwod, éí ayóó daʼniidlı̨́įgo nihaa nitsíkeesgo átʼı̨́. Kʼad ániitʼéegi bił bééhózin áádóó ániitʼée dooleełgi bił bééhózin. Ayóóʼánihóʼníigi biniinaa tʼáá hashkée yee nanihinitin. (Prov. 3:​11, 12) Dooládóʼ ayóó átʼéego Jiihóvah daʼniidlı̨́įgo nihaa nitsékees lá!

8. Haʼátʼíí shı̨́ı̨́ bee nihichʼįʼ hodiiʼnáahgo éí Psalm 18:​27-29 haitʼéego nihíká adoolwoł?

⁸ Naatʼáanii David éí doo ajílı̨́į da hodóʼníí ńtʼééʼ, ákondi Jiihóvah éí ayóóʼáhóʼníigo hakééʼ sizı̨́įgo hoł bééhózin. David ákóbidóʼníi ndi, yáʼátʼéehgo ádaa nitsíkees ńtʼééʼ. (2 Sam. 16:​5-7) Haʼátʼíí shı̨́ı̨́ bee nihichʼįʼ hodiiʼnáahgo Jiihóvah nihíká análwoʼgo hazhóʼó nitsíikees áádóó nihichʼą́ą́h dahólóonii bitis hidiidáah doo. (Psalm 18:​27-29 yíníłtaʼ.) Jiihóvah nihikééʼ sizı̨́įgo éí bá neiilʼaʼgi doo łaʼ nihitsʼą́ą́ʼ niʼ íidoolíił da. (Rom. 8:31) Jiihóvah ayóóʼánihóʼní índa daʼniidlı̨́įgo átʼéegi béédeiilniih doogo éí táaʼgo ił hooʼaahgo haʼnínę́ę baa nídadíitʼįįł.

9. Nihitsʼíís bąąh dahooʼaahgo haitʼéego ádaa nitsíikees yiidleeh?

⁹ Atsʼíís bąąh dahooʼaahgo yinííł ałdóʼ yąąh dahoołʼaahgo átʼé. Tʼáadoo yiishchįįhí da jinízingo ádaa nitsíjíkees jileeh. Haʼátʼíí shı̨́ı̨́ biʼoh nízhdinidleehii diné yaa ádahonízingo baa yáznízin  łeh doodaiiʼ łaʼda háká análwoʼgo baa yáznízin łeh. Áko nihąąh dahooʼaʼígíí diné doo bił béédahózin dago biʼoh nídiniidleeh siidlı̨́įʼii baa yániidzin łeh. Kóniitʼé siidlı̨́įʼgo Jiihóvah haitʼéego nihíká análwoʼ doo?

10. Nihitah honeezgaigo Proverbs 12:25 haitʼéego yee nihíká análwoʼ?

¹⁰ Hatah honeezgaigo éí “saad yáʼátʼéehii” bee yátiʼgo bee hatah yáʼáhootʼééh. (Proverbs 12:25 yíníłtaʼ.) Nihitah honeezgai ndi, Jiihóvah Bizaad biiʼ saad yáʼádaatʼéehii hashtʼeʼ niyiiznilgo éí binahjįʼ yéénihiyiiłníihgo éí daʼniidlı̨́įgo nihaa nitsíkees. (Ps. 31:19; 41:3) Bizaad yiníiltaʼ áádóó nááneiniiltaʼgo éí yáʼátʼéehgo ádaa nitsíikeesgo ánihidoolííł.

11. Nihibrother łaʼ haitʼéego Jiihóvah bíká aalwod?

¹¹ Dinééh léiʼ Julio * wolyéego baa haneʼgo naałniih tsı̨́įłgo atsʼíís yąąh dahwiidoołʼaałii beinístʼįįd. Biniinaa tʼáá íiyisíí doo yáʼátʼééhgóó ádaa tsízdeezkééz. Áko Jiihóvah haitʼéego háká aalwod? Éí ájíní: “Díidi naałniih doo kótʼéego neíníshłı̨́į da, áko biniinaa shíniʼ dóó shitsʼíís tʼáá íiyisíí doo ákótʼée da sílı̨́ı̨́ʼ. Áádóó ádaa yaa nisdzin háálá díidi éí tʼáá bééhózinígo shitsʼíís yéigo yąąh dahoołʼaʼ. Tʼóó tséʼádin áániiłgo sheʼiinaʼ łah ádoonííł niizı̨́ı̨́ʼ. Yéigo baa shíniʼ. Áko Jiihóvah neinishkąąhgo baa nídiisdzá. Nitséskeesgi shitsʼą́ą́ʼ yąąh dahoołʼaʼ, áko Psalm łaʼ biiʼdóó yíníłtaʼ dashiłní. Éí ákweʼé Jiihóvah bá ndaalʼaʼí kótʼéego yaa nitsíkees níigo yaa halneʼ. Tʼáá ákwíí jı̨́ éí neinishtahgo shíká aalwod. Áádóó shił hózhǫ́ǫgo diné shaa ákodaniizı̨́ı̨́ʼ. Éí yáʼátʼéehgo ádaa nitsíníkees dashiłníigo shichʼįʼ hadaadzih. Áko baa ákoniizı̨́įʼgo Jiihóvah éí shí sodizin  yidiiztsʼą́ą́ʼ lá nisin! Ádaa nitséskees yę́ęgi yee shíká aalwod. Azhą́ shitsʼíís tʼáá yéigo bąąh dahooʼaʼ ndi, Jiihóvah Bizaad hazhóʼó baa nitséskeesgo baa nídiisdzá.”

12. Nihitsʼíís bąąh dahooʼaʼgo Jiihóvah éí haitʼéego nihíká adoolwoł?

¹² Nitsʼíís bąąh dahooʼaʼgo éí bee nichʼįʼ nahwiiʼnáago Jiihóvah bił bééhózin. Tʼáadoo tʼáá ádzaagóó ádaa nitséskeesí, diníigo bichʼįʼ sodílzin. Bizaad choiníłʼı̨́įgo éí saad yáʼádaatʼéehii hashtʼeʼ niyiiznilígíí yíníłtaʼ. Éí bá ndaalʼaʼí haitʼéego bił nilı̨́ níigi baa nitsíníkees. Áko éí Jiihóvah tʼáá ałtso bá ndaalʼaʼí yaa joobaʼgi baa ákonínízin doo.—Ps. 84:11.

13. Hooghangi á sizíinii naanish bitsʼá biʼdeeltʼeʼgo haitʼéego ádaa nitsíkees yileeh?

¹³ Hooghangi á sizíinii éí hooghan hazʼą́ągi bá yishnish doo nízingo nitsíkees łeh. Ndi doo bí átʼı̨́ı̨́góó biniinaa binaanish bitsʼá biʼdeeltʼeʼgoshąʼ, éí wołí bee chʼééh naanish łaʼ hanáánéinitáa ndi, naanish ádaadin. Díí átʼéego bił hooʼaahgo éí tʼáadoo nishłíní da nízingo ádaa tsídíkos. Jiihóvah nihíká adeeshwoł níigi éidí haitʼéego baa nitsíjíkees doo?

14. Jiihóvah yee ádee hahasdzíiʼii haʼátʼíí biniyé yeʼełʼı̨́?

¹⁴ Jiihóvah éí yee ádee hahasdzíiʼii yikʼehgóó átʼé. (Josh. 21:45; 23:14) Kódaatʼéhígíí biniinaa. Áłtsé éí bizhí doo doochxǫǫł da biniyé. Jiihóvah éí bá ndaalʼaʼí nihaa áháshyą́ą doo níigo tʼáá íídą́ą́ʼ yee yichʼįʼ haadzííʼ. Áko éí beʼdeeshłííł nízin. (Ps. 31:​1-3) Jiihóvah bił bééhózingo éí doo nihąą áhályą́ą́góogo bąąh yínííł daniidlı̨́į doo. Áádóó yee ádee haadzíiʼgo éí naadeełii ádaatʼéii  índa binaʼnitinii nihá yisłáa doołeeł níigo ádee haadzííʼ. Díí éí doo łaʼda hatsʼą́ą́ʼ niʼ íidoolíił da!—Matt. 6:​30-33; 24:45.

15. (a) Ałkʼidą́ą́ʼ Oodlání yę́ę haʼátʼíí bee bichʼįʼ dahodiisʼnááʼ? (b) Psalm 37:​18, 19 éí haʼátʼíí yee nihíká adoolwoł ní?

¹⁵ Jiihóvah yee ádee hahasdzíiʼii yeʼoolíiłgi béédeilniihgo éí béeso bee nihichʼįʼ hodiiʼnáahgo nihíká adoolwołgo átʼé. Ałkʼidą́ą́ʼ Oodlání danilínę́ę baa dahaneʼgo éí ayóó átʼéego atídabiʼdilʼı̨́įgo baa níʼdiildeeʼgo biniinaa ałtso “tahodiʼnooskaad, tʼáá hazhóʼó daalʼaadii éí tʼáá dooda.” (Acts 8:1) Áko haitʼéego hoł dahooʼaʼ? Béeso bee hachʼįʼ dahodiisʼnááʼ! Dahaghan áádóó naalyéhé deíłyeed yę́ęgóó ałtso yóóʼadeideezʼą́. Ndi Jiihóvah doo haa yooznah da, tʼóó hoł dahózhǫ́. (Acts 8:4; Heb. 13:​5, 6; Jas. 1:​2, 3) Jiihóvah éí háká aalwod áádóó nihí ałdóʼ nihíká adoolwołgo átʼé.—Psalm 37:​18, 19 yíníłtaʼ.

16. Haʼátʼíí biniinaa Jiihóvah bá neilʼaʼ yę́ęgi doo bił ílı̨́į da niidzin doo?

¹⁶ Są́ bikʼee tʼáadoo leʼé Jiihóvah bá álʼínę́ęgi biʼoh dasiidlı̨́ı̨́ʼ shı̨́ı̨́ daniidzin. Naatʼáanii David są́ yiih híiyáago tʼáá ákotʼéego shı̨́ı̨́ nitsékees ńtʼééʼ. (Ps. 71:9) Jiihóvah haitʼéego nihíká adoolwoł?

17. Nihisister Joanna haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó baa ídahwiidiilʼááł?

¹⁷ Nihisister Joanna wolyéego kótʼéego baa haneʼ. Éí Kingdom Hall naaznilgóó hashtʼéédaalneʼ baa íhooʼaah biniyé atah nihaa díínááł hodooʼniid. Ndi doo akǫ́ǫ́ hániʼ da. Éí ájíní: “Kʼad hasistih, shichʼooní ádin, Jiihóvah tʼáadoo bee bíká ooshyeedí da, tʼáadoo yiishchįįhí da.” Tʼah doo áajįʼ ahalzhííshgóó sodizin  bee Jiihóvah yéigo níjoozkan. Kingdom Halldi jiníyá. Haʼátʼíísh biniyé kweʼé níyá jinízingo nitsíjíkees. Éí atah dzizdáago ákweʼé áháʼníigo íiyisíí daohchįįhii éí tʼáá nihí ádeinohsingo Jiihóvah nashidínóotı̨́ı̨́ł danohsingo nihisohkai. Joanna ájíní, “‘Shí éidí yiishchįįhii átʼé!’ niizı̨́ı̨́ʼ. Jiihóvah éí shí sodizin yidiiztsʼą́ą́ʼ lá niizı̨́įʼgo tʼóó bikʼee haicha. Éí ílíinii baa deeshłeełgo shílákʼee silá índa nashidínóotı̨́ı̨́ł yiniyé átʼı̨́ı̨́ lá niizı̨́ı̨́ʼ!” Joanna nátʼą́ą́ʼ baa nitsínájíkeesgo ájíní: “Shił yéeʼgo índa doo ayóó ádaa jííníshdlíígóó yah ííyáh, ndi kodóó chʼéénísdzáago shił hózhǫ́. Eii yeeʼ bííníshghah, ayóó anishłı̨́ nisingo kodóó chʼéénísdzá!”

18. Są́ biih oodzáa ndi, Jiihóvah éí haitʼéego ayóó daʼniidlı̨́įgo nihaa nitsíkees?

¹⁸ Są́ biih góneʼ nihídayeełkaał shı̨́į ndi, Jiihóvah éí tʼahdii naanish nihichʼįʼ ąą áyósin. (Ps. 92:​12-15) Jesus nanihineeztą́ąʼgo éí tsʼídá haa shı̨́ı̨́ níłtsogo bíniilʼą́ą́ shı̨́į ndi, bíniilʼánii Jiihóvah éí yaa ahééh nízin. (Luke 21:​2-4) Áko bee adíílwołígíí baa nitsíníkees. Éí Jiihóvah baa nahólneʼ, nihibrothers bá sodílzin, áádóó yéigo neʼoodląʼ íinisin diníi doo. Jiihóvah éí bikʼeh honíłʼínígíí biniyé shił nanilnishii nílı̨́ nóʼní. Ndi haʼátʼíí shı̨́ı̨́ łaʼdanileʼígíí doo biniyé ánítʼı̨́į da.—1 Cor. 3:​5-9.

19. Romans 8:​38, 39 éí haʼátʼíí nihiłní?

¹⁹ Ayóó baa hózhǫ́ Jiihóvah nihiDiyin nilı̨́įgi, éí ayóó daʼniidlı̨́įgo nihaa nitsíkees. Éí Bí íinízinii ádeiʼníił doogo ánihiilaa, áko éí iiná baa hózhǫ́ǫgo bił nítʼiʼ. (Rev. 4:11) Azhą́ diné éí doo daʼniidlı̨́į dago nihaa nitsídaakees ndi, Jiihóvah éí doo nihaa yánízin da. (Heb. 11:​16, 38) Áko díí naałniih ádaatʼéii, béeso ádaadin ndi, áádóó są́ ádaatʼéii wołí bee yaa danihótąʼ ndi, béédeilniihgo éí Nihizhéʼé bibee ayóóʼóʼóʼniʼ tsʼídá doo łaʼda yitsʼá nihidooniłí da.—Romans 8:​38, 39 yíníłtaʼ.