1. Naatʼáanii David naʼídééłkid yę́ęgi átʼéego haʼátʼíí bíndaʼídíilkid?

TʼÁÁ áníiltso éí tʼáadoo nitsééʼáltłiʼígo iináa doo daniidzin. Ndi łahda nitsinéiiltłiʼ łeh. Naatʼáanii David éí Jiihóvah neídééłkid yę́ęgi átʼéego tʼáá ákótʼéego nitsídeiikees: “Haa nízáagishąʼ shá bíighah shijéí yínííł nilı̨́į doo?”—Ps. 13:2.

2. Haʼátʼíí baa nídadíitʼįįł?

² Azhą́ shı̨́ı̨́ tʼáá áníiltso éí łahda nitsidéiiltłiʼ, ndi łahgo ádeiʼníiłgo éí doo ayóó nitsééʼáltłiʼ da łeh. Áłtsé haʼátʼíí biniinaa nitsééʼáltłiʼ dooleełii, áádóó hastą́ą́ áłʼąą átʼéego íiʼníił dooleełígíí binahjįʼ doo nitsinéiiltłiʼ da dooleełgi nihíká análwoʼígíí baa nídadíitʼįįł.

3. Haʼátʼíí bikʼee nitsinéiiltłiʼ łeh, áádóó éísh tʼáá bitsʼąą éʼétʼée doo?

³ Ląʼígóó bikʼee nitséédeiiltłiʼii dahólǫ́. Tʼáá nináháhááh bikʼeh éí chʼiyáán, ééʼ, índa hooghan ádaatʼéii bą́ą́h daʼílı̨́įgi dego deílkeed. Bił neiilnishii doodaiiʼ bił ííníiltaʼii éí yoochʼííd índa bąąhági átʼéii áʼdooʼníiłgi yee ídaʼniłchéeh łeh. Índa kééhwiitʼı̨́įgi doo yáʼáshóonii baa ooldáhígíí tʼáadoo óolneʼí da. Díí tʼáá altso bee achʼįʼ nahwiiʼná, háálá diné éí Diyin Bizaad bikʼehgo oodáał dooleełgi doo yaa nitsídaakees da. Nihookáaʼgi tʼáá átʼéé ńtʼééʼ bee bóhólníihii Séítan éí “nahasdzáán  bikááʼ bee daʼiináanii” baa nitsídajíkees dooleełgo bił bééhózin. Áko éí Jiihóvah doo bá nidajilʼaʼ da doo hóʼní. (Matt. 13:22; 1 John 5:19) Éí biniinaa nitsééʼáltłiʼ biiʼ kééhwiitʼı̨́.

4. Bee achʼįʼ anáhóótʼiʼii bikʼee nitsinéiiltłiʼgo haa áʼdoolííł?

⁴ Bee achʼįʼ anáhóótʼiʼii bikʼee nitsinéiiltłiʼgo éí kódaatʼéégóó baa nitsíikees łeh. Bídin dahóyéeʼii béeso doo bíighah da nídaadleeh, doodaiiʼ shitah honiigaigoda naanish nehesíih doo, éí doodaiiʼ naanish shitsʼáá didootʼááł. Áádóó Diyin bibee hazʼáanii kʼioshtíí lágo jinízingo nitsáhákees. Séítan éí diné neiloʼígíí Diyin bidineʼé yikʼiidoojahgo bichʼįʼ hoolzhish, áko haalá deeshnííł hwiindzin doo. ‘Kódaatʼéégóó bikʼee nitsináʼáltłiʼgoósh yáʼátʼééh?’

5. Jesus éí ‘tʼáadoo ádił nídahodołchiłí,’ níigo haʼátʼíí ááhyiłní?

⁵ Jesus éí bikééʼ naakai yę́ę: ‘Tʼáadoo ádił nídahodołchiłí [nitséédaaltłiʼí]’ yidííniid. (Matt. 6:25) Ákoósh Jesus éí tʼáadoo ayóó nitséédéiiltłiʼí doo nihóʼní? Ndagaʼ! Jiihóvah bikééʼ ádahideezı̨́įgo bá ndaasʼaʼ yę́ę nitséédaaltłiʼgo bídeiníłką́. Ákótʼée ndi, Jiihóvah éí tʼáá haa bił hózhǫ́ǫ́ ńtʼééʼ. * (1 Ki. 19:4; Ps. 6:3) Jesus éí bee iináa dooleełii bikʼee nitsinéiiltłiʼgo biniinaa Diyin bá naʼaʼaʼ yę́ęgi doo ílı̨́ı̨́góó óolzin dooleeł, doo nihóʼníi da. Áko nitsinéiiltłiʼgo haʼátʼíí bee áká anéiilwoʼ doo?—“ Kótʼéego Áʼdíílííł” níníłʼı̨́.

6. Philippians 4:6, 7 éí haʼátʼíí bee nihikʼi hodooldoh nihiłní?

⁶ (1) Tʼáá ahą́ą́h sodílzin. Oodlání éí tʼáadoo leʼé bidaʼdiiłʼáii dahólǫ́ǫgo shikʼi hodooldoh danízingo éí Jiihóvah yichʼįʼ sodadilzįįh. (1 Pet. 5:7) Áko éí “Diyin God bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ bee achʼįʼ hózhǫ́ náhásdlı̨́įʼii” neididooʼááł. (Philippians 4:6, 7 yíníłtaʼ.) Jiihóvah éí biníłchʼi diyinii yee nihíká análwoʼgo nihíniʼ bee hashtʼedítʼé.—Gal. 5:22.

7. Sodiilzingo haʼátʼíí bénéiilniih doo?

⁷ Jiihóvah bichʼįʼ sodiilzingo tʼáá íiyisíí nijéí yineesgaii hazhóʼó bee bił hólneʼ. Haʼátʼíí shı̨́ı̨́ bee nichʼįʼ anáhóótʼiʼígíí bee bił hólneʼ. Áko éí łaʼdoolníiłgo bohónéedzą́ą́ ládą́ąʼgo hódzą́ índa adziil bíídííkił. Ndi díí hashtʼedooníiłgi doo bohónéedzą́ą́góogo Jiihóvah néiníkąąhgo éí tʼáadoo ayóó bikʼee nitsináshtłiʼí bidiní. Nisodizin bee hazhóʼó bił ííshjání áníłʼı̨́įgo Jiihóvah ná yididootsʼı̨́įłgo tʼáá ná hashtʼe hodooníiłgo átʼé. Sodílzin ndi doo ná hashtʼe hanééhgóó éí biniinaa nisodizin neʼ óólééh lágo. Jiihóvah éí yéigo shichʼįʼ sodílzin, tʼááká neʼ óólééh lágo nóʼní.—Luke 11:8-10.

8. Haʼátʼíí ałdóʼ bíká sodiilzin doo?

⁸ Sodílzingo bikʼee nitsééʼáltłiʼii Jiihóvah baa hidíʼaahgo éí baa ahééh nínízinii baa yóónééh lágo. Azhą́ shı̨́ı̨́ nichʼįʼ anáhóótʼiʼ ndi, yáʼádaatʼéehii yee nikʼijisdliʼii baa nitsíníkees. Saad bee hadiidzihgi łahda ná nantłʼago béénílniih Jiihóvah éí ‘tʼáá shǫǫdí shíká anílyeed’ tʼóó bijiníní ndi há yidiitsʼı̨́ı̨́h.—2 Chron. 18:31; Rom. 8:26.

9. Nihił hasihgo hazʼą́ą doogo háí baʼííníidlíi doo?

 ⁹ (2) Jiihóvah bihódząʼ baʼíínílí, tʼáá nihígíí éí ndagaʼ. Aizéíyah bíyoołkááł yę́ędą́ą́ʼ Judah dineʼé éí Asíriya dineʼé bikʼiidoojahgi bił daayééʼ ńtʼééʼ. Asíriya dineʼé doo hakʼeh dadidoodleeł da dazhnízingo Ííjip dineʼé nihíká oohjeeh deidííniid. (Isa. 30:1, 2) Kódajiidzaago biniinaa tʼáá íídą́ą́ʼ Jiihóvah éí doo yáʼátʼéhígi áhodiʼdoolnííł hodííniid. (Isa. 30:7, 12, 13) Aizéíyah áníigo Jiihóvah éí bidineʼé kótʼéego nihił hasihgo hazʼą́ą doo yidííniid. Éí ání: ‘Tʼáadoo nitséédaaltłiʼígo índa shidaʼíínóhłíigo bee danihidziil doo.’—Isa. 30:15b, NW.

10. Jiihóvah baʼííníidlíi dooleełgi haitʼéego ííshjání íilʼı̨́į doo?

¹⁰ Jiihóvah baʼííníidlíi dooleełgi haitʼéego ííshjání íilʼı̨́į doo? Naanish ląʼí béeso bee álʼíinii nichʼįʼ kólyaago éí baa ninádinidáahgo biniinaa Jiihóvah bá naʼaʼaʼ yę́ęgi nitsʼą́ą́ neinółtłʼah. Doodaiiʼ bił nanilnishígíí łaʼ doo Jiihóvah Yá Halneʼí nilı̨́į dago, nídanoosníiʼgoshąʼ? Doodaiiʼ nikʼéí łaʼ yóóʼanihidiʼaah daatsʼígo ánítʼı̨́ niłníigoda. Díí tʼáá átʼé ázhdooníiłgi hatsʼą́ą́ʼ neinółtłʼah. Ákótʼée ndi, Jiihóvah níká adoolwołgo átʼé. (Matt. 6:33; 10:37; 1 Cor. 7:39) Ákoósh Jiihóvah baʼíínílíigo Bí bikʼehjígo áʼdiilnííł?

11. Tʼáadoo nitsééʼáltłiʼí doogo Diyin Bizaad biiʼ baa dahaneʼígíí háiidígíí baa ííníiltaʼ doo?

¹¹ (3) Yáʼátʼéehgo índa doo yáʼátʼééhgóó ádáátʼįįdii bitsʼą́ą́dóó íhoołʼaah. Tʼáadoo nitsééʼáltłiʼígo tʼóó Jiihóvah baʼahódlíii dooleełgi ląʼígóó Diyin Bizaad yaa halneʼ. Díí baa ííníłtaʼgo Diyin bá ndaalʼaʼí ayóó átʼéego bikʼijįʼ ídlı̨́įgo haʼátʼíí bíká aalwodgo doo nitséédaaltłiʼ da ńtʼééʼ. Jew dineʼé bá nihodiyiitʼaah góneʼ éí daalʼaadii tʼáadoo nidahołneʼé deiłníigo yee dahoołʼaʼ, ndi tʼáadoo nídaasdzíid da. Ndi ádaaní: “Diné biláahgo Diyin God tsʼídá bikʼeh dahoniilʼı̨́į dooleeł.” (Acts 5:29) Azhą́ nídahodiʼneesghaal ndi, daalʼaadii éí tʼáadoo nitsidaastłah da. Háálá bił béédahózingo Jiihóvah hakééʼ sizı̨́įgo hąą bił hózhǫ́. Áko éí haneʼ yáʼátʼéehii tʼáá baa nidahojilneʼgo nááhodeeshzhiizh. (Acts 5:40-42) Íhoołʼaahii Stephen bidiʼniilyı̨́įgo ałdóʼ tʼáadoo nitseeltłah da, ndi ‘haniiʼjįʼ diyingo naalʼaʼí biniiʼ nahojílin.’ (Acts 6:12-15) Háálá Jiihóvah hąą bił hózhǫ́ǫgo hoł bééhózin.

12. 1 Peter 3:14 dóó 4:14 éí atínihiʼdilʼı̨́į ndi, haʼátʼíí biniyé nihił hózhǫ́ǫ doo ní?

¹² Daalʼaadii éí Jiihóvah bił hólǫ́ǫ́ ńtʼéeʼgi tʼáá bééhózíní. Éí Diyin bibee adziilii yee miracles ádaʼííłʼįįd. (Acts 5:12-16; 6:8) Ndi nihí éí miracles doo ádeilʼı̨́į da. Diyin Bizaad áníigo azhą́ tʼáá ákogi ádaatʼéii biniinaa atínihiʼdilʼı̨́į ndi, Jiihóvah nihaa bił hózhǫ́ índa biníłchʼi diyinii nihił hólǫ́. (1 Peter 3:14; 4:14 yíníłtaʼ.) Áko atínihiʼdiilyaagoda haa diiʼníiłgi tʼáadoo baa nitsíikeesígo, ndi Jiihóvah shíká adoolwołgi índa yisdáshidiʼdooltéełgi baa nitsíikees doo. Ídahoołʼaahii ádaatʼéhę́ęgi átʼéego Jesus yee haadzííʼ yę́ę deiniidlą́ą doo. Éí ání: “Saad índa bee hódzáanii nihaa dadideeshʼááł, éí nihitsʼą́ą́jí danilíinii tʼáá ałtso doo yídaneelʼą́ą da doo, índa yichʼįʼ doo hadaodziih ádaatʼée da doo.” Díí Jesus tʼáá aaníí áníigo ánihiłní: “Hadaʼíínółnínígíí binahjįʼ  dadoohdzih.” (Luke 21:12-19) Áádóó doo beidiyiiʼnah da, Jiihóvah bá ndaalʼaʼí wołí bee bikééʼ naazíinii ádin silı̨́įʼgo éí tsʼídá ájítʼéiigi yéénálniih, áko éí binahjįʼ ninéididoosááł.

13. Jiihóvah yadaʼoozlíiʼgo baa dahaneʼ yę́ę baa ííníiltaʼgo haitʼéego nihíká adoolwoł?

¹³ Tʼáadoo nitsééʼáltłiʼígo Jiihóvah baʼahódlíii dooleełgi tʼáadoo ádaʼiilaa yę́ę ałdóʼ bitsʼą́ą́dóó íhooʼaah. Háálá éí bí nidaʼiisíiʼgi doo ákódiiʼníił da biniyé baa íhwiilʼaah doo. Éísa éí Júdah dineʼé binaatʼáanii jizlı̨́įʼgo tsʼídá tʼóó ahayóí siláo hachʼįʼ yinéełgo Jiihóvah baʼjóolííʼ. Áko éí bikʼeh jideesdlı̨́įʼgo Jiihóvah yee hakʼihasdliʼ. (2 Chron. 14:9-12) Ndi tʼahádóó Naatʼáanii Béíyasha wolyéego bisiláo áłchʼídí hachʼįʼ náánááʼnéełgo Éísa éí Síriya bisiláo yichʼįʼ naʼníláago yaʼoozlííʼ. Áłtséédą́ą́ʼ ájiidzaa yę́ęgi átʼéego Jiihóvah éí tʼáadoo baʼjóozlíiʼ da. (2 Chron. 16:1-3) Áko hweʼiinaʼ nidootʼih bichʼįʼ hodeeshzhiizhgo tʼáá yéigo hatsʼíís bąąh dahooʼaʼ. Áko tʼáá éí ndi ałdóʼ Jiihóvah háká adoolwołgi tʼáadoo baʼjóozlíiʼ da.—2 Chron. 16:12.

14. Éísa haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bíhwiidiilʼááł?

¹⁴ Éísa éí hachʼįʼ náhodiiʼnáahgo áłtsé éí Jiihóvah baʼnijóodliih ńtʼééʼ. Ndi tʼahádóó éí tʼáadoo ájiidzaa da, tʼáá shı̨́ı̨́ hashtʼedeeshłííł jiniizı̨́ı̨́ʼ. Éísa éí Ízrel bikʼijįʼ Síriya dineʼé háká adoojahgi binahojizʼą́ągo yáʼátʼééh shı̨́ı̨́ jiniizı̨́ı̨́ʼ. Ndi Júdah dineʼé doo nízaadgóó bił hashtʼehodiitʼée da. Jiihóvah éí prophet łaʼ choyoosʼįįdgo Éísa ííłní: “Síriya dineʼé aláahgo binanitʼaʼí baa jiisínílííʼ; Bóhólníihii niDiyin God éí doo baa jiisínílíiʼ da, éí bąą Síriya dineʼé aláahgo binanitʼaʼí bisiláo doo bikʼeh didíídleeł da.” (2 Chron. 16:7) Áko éí bąą nihichʼįʼ hodiiʼnáahgoda tʼáá shí hashtʼedeeshłííł tʼáadoo niidziní doo. Ndi Jiihóvah Bizaad baʼííníidlíigo bikʼehgóó áʼdiilnííł. Tʼáá tsı̨́łígo bee nihodidootʼáałii haleehgo Jiihóvah baʼiidiidliił. Áko yáʼátʼééhjígo bee ádá nihodidiitʼááł.

15. Diyin Bizaad haitʼéego yíníiltaʼ doo?

¹⁵ (4) Saad dah naazhjaaʼígíí łaʼ ádiihiʼnííł. Áko éí binahjįʼ Jiihóvah baʼahódlíi dooleełígíí béénílniih doo. Tʼáá ahą́ą́h ayóó íitsʼaʼgo yíníłtaʼ doodaiiʼ naaltsoos bikááʼ ádanileʼ. Jiihóvah éí Jáshowa bee hazʼáanii naaltsoos bee siʼánígíí hazhóʼó nabikʼítsíníłkeesgo tʼáá ahą́ą́h yíníłtaʼ, áko honíyą́ą doo biʼdooʼniid. Éí bee hazʼáanii yółtaʼgo bíká aalwodgo Diyin bidineʼé yaa hóyą́ągo yiníʼeezh. (Josh. 1:8, 9) Áko néiildzidgoda Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ ląʼí saad dah naazhjaaʼígíí nihíká análwoʼgo doo ayóó nitsinéiiltłiʼ da doo.—Ps. 27:1-3; Prov. 3:25, 26.

16. Jiihóvah éí brothers dóó sisters choyoołʼı̨́įgo haitʼéego tʼáadoo nitsinéiiltłiʼí doo?

¹⁶ (5) Diyin bidineʼé bił honílǫ́. Jiihóvah baʼííníidlíigo tʼáadoo nitsinéiiltłiʼí dooleełgo brothers dóó sisters choyoołʼı̨́įgo nihíká anájah. Áłah néiidleehgi talks ádaalʼínígíí, ákwii comments ádaalneʼígíí, índa brothers dóó sisters saad bee haʼahóníinii bił bee ałchʼįʼ yádeiltiʼgo nihíká análwoʼ. (Heb. 10:24, 25) Áádóó haʼátʼíí shı̨́ı̨́ nihiʼdiiłʼáa shı̨́ı̨́ congregationdóó áhą́dígo łaʼ nihikʼisígíí bee bił hwiilneʼgo nihidziil náánéidleeh. Hakʼis éí “saad yáʼátʼéehii” łaʼ  yee hachʼįʼ yáłtiʼgo éí bikʼee nitsééʼáltłiʼii bichʼįʼ hadziil.—Prov. 12:25.

17. Hebrews 6:19 éí Diyin biNahatʼaʼ bee nihił chodahooʼíinii haitʼéego bee danihidziilgo ííłʼı̨́?

¹⁷ (6) Yéigo nił chohooʼı̨́. Diyin biNahatʼaʼ éí “tsinaaʼeeł bee dah náhátłʼóohii” nahalingo bee nihił chodahooʼı̨́įgo bee danihidziil. Áko éí binahjįʼ nihichʼįʼ hodinaahgo doo ayóó nitsinéiiltłiʼ da. (Hebrews 6:19 yíníłtaʼ.) Náasdi áhootʼée dooleełii Jiihóvah yee nihichʼįʼ hahásdzíiʼii baa nitsíikees doo. Háálá éí áadi nitsééʼáltłiʼ ádin doo. (Isa. 65:17) Nahasdzáán ániidíii ánályaago hodéezyéelgo áadi honílǫ́ǫgo baa nitsíníkees, ákwii doo yáʼádaashxóonii ádin doo. (Mic. 4:4) Áádóó bee nił chohooʼíinii baa nahólneʼgo bee nidziil. Nahaneʼgi índa íhoołʼaahii álnéehgi boʼoonishígíí wołí bee anítah. Áko “tʼáá nihonítʼiʼjįʼ tʼáá ákótʼéego bídanoohdlı̨́į doo danihííníiʼní, áko bíká nihił chodahooʼíinii nihá biʼdoolnííł.”—Heb. 6:11.

18. Haʼátʼíí bee achʼįʼ anáhóótʼiʼii dahólǫ́ǫ doo, áádóó haitʼéego bikʼeh diidlı̨́į doo?

¹⁸ Díí nihił hoogáłígíí nidootʼihjįʼ bichʼįʼ hoolzhiizh. Áko achʼįʼ anáhóótʼiʼ ádaatʼéii bikʼee nitsééʼáltłiʼii ląʼí dahólǫ́ǫ doo. Achʼįʼ nahwiiʼná nihee náhádleehgo doo nitsinéiiltłiʼ da doogo éí 2021 yihahígíí saad bá nídiitʼánígíí nihíká análwoʼ doo. Bííníshghah yeeʼ doo niidzin da doo. Ndi Jiihóvah baʼííníidlíi doo. “Tʼáadoo nitsééníltłiʼígo índa shaʼíínílíigo bee nidziil doo,” nihidííniid yę́ę beʼiilʼı̨́į doo.—Isa. 30:15, NW.