1, 2. Yínííł yikʼee nidaakaii bíká aʼdoowołgi haʼátʼíí biniyé baa nídeitʼı̨́į doo? (Áłtsé eelkidígíí níníłʼı̨́.)

SUSI joolyéego ání: “Niheʼawééʼ ádindóó kʼadę́ę łaʼ náháahgo ayóó átʼéego neezgaigo yínííł siidlı̨́ı̨́ʼ.” Nihibrother nilı̨́įgo beʼasdzą́ą́ tʼáá hooshchʼįʼ bitsʼą́ą́ʼ ádin, áko ájíní, “Tsʼídá ayóó átʼéego shitsʼíís neezgaigo áyiilaa.” Ayóó baa yínííł diné tʼóó ahayóí kótʼéego bichʼįʼ nidahwiiʼná. Nihibrothers dóó nihisisters ayóóʼádayóʼnínę́ę éí Armagédan tʼáadoo aleehí ádajídin dooígi doo nidajólíi da ńtʼééʼ. Ayóóʼííníʼnínę́ę́ʼ shı̨́ı̨́ łaʼ nihitsʼą́ą́ʼ ádin, doodaiiʼ łaʼda bééhonísinígíí tʼáá íídą́ą́ʼ yínííł naaghá. Áko kwíinínízin shı̨́ı̨́, “Diné yínííł naagháago haitʼéego bíká aʼdoowoł?”

² Łaʼ ádaaníigo éí atínihiʼdiilyaago yáʼániitʼééh nídíídleełgo átʼé. Ndi díísh éí tʼáá aaníí? Łaʼ bichʼooní bitsʼą́ą́ʼ ádingo ání, “Haitʼéego hweʼiinaʼ joołtʼihgi bee yáʼátʼééh jileehgo átʼéé lágo shił bééhoozin.” Nihitsʼíís tídidzaago éí hazhóʼó baa áhojilyą́ągo hoolzhishgo tʼáá nádzihgo átʼé. Tʼáá ákótʼé, łaʼda nihitsʼą́ą́ʼ ádingo bikʼee yínííł neidáago  yáʼániitʼééh nídíídleełgo átʼé. Áko haʼátʼíí íiyisíí bee bíká adoolwołgo doo ayóó yínííł yikʼee naagháa da doo?

3, 4. Haitʼéego nihił bééhózingo Jiihóvah éí yínííł daniidlı̨́įgi nihá yooʼı̨́?

³ Nihizhéʼé joobaʼii Jiihóvah éí yínííł niidlı̨́įgo Bí íiyisíí nihił hasihgo ánánihoodlííł. (2 Corinthians 1:3, 4 yíníłtaʼ.) Bí éí bee nihichʼįʼ nidahwiiʼnáagi nihá yooʼı̨́įgo éí bąą kóní: “Shí, tʼáá aaníí shí nihił náhooshǫǫł.”—Isaiah 51:12; Psalm 119:50, 52, 76.

⁴ Nihizhéʼé ayóóʼóʼóʼníinii Jiihóvah ałdóʼ ayóóʼáyóʼníi ńtéeʼii bitsʼą́ą́ʼ ádaadin, éí Éíbram, Áízak, Jéíkab, Mózes, dóó Naatʼáanii David. (Numbers 12:​6-8; Matthew 22:31, 32; Acts 13:22) Diyin Bizaad áníigo éí díí hastóí Jiihóvah deidísin ńtʼééʼ yę́ę ninéididoołjahgo tʼáá íiyisíí yíká déezʼı̨́ı̨́ʼ. (Job 14:14, 15) Éí náábiʼdiiljéeʼgo bitsʼíís tʼáadoo ádaatʼéhígóó bił dahózhǫ́ǫ doo. Jiihóvah ałdóʼ biYeʼ alą́ąjįʼígíí hatsʼą́ą́ʼ ádin silı̨́ı̨́ʼ. Jesus éí God haa “bił nihoozhǫǫh nítʼééʼ,” ní Diyin Bizaad. (Proverbs 8:​22, 30) Jiihóvah éí hanááł haYeʼ bichʼįʼ nahwiiʼnáago seesyı̨́įgi éí Jiihóvah tsʼídá yikʼee tiʼhoozniiʼígi átʼéego doo nihił bééhózin da.—John 5:20; 10:17.

5, 6. Jiihóvah éí haitʼéego hadaʼííníilníigo ánihósin?

⁵ Tsʼídá tʼáá aaníí Jiihóvah nihíká adoolwołgo átʼé niidzin doo. Áko ayóó átʼéego neezgaigo yínííł nilı̨́įgi tʼáadoo tʼą́ą́ʼ niidlínígo Jiihóvah bichʼįʼ sodiilzin doo. Baa hózhǫ́ Jiihóvah éí ániitʼéegi bił bééhózin dóó hadaʼííníilníigo ánánihoodlííł! Éí haitʼéego ákótʼéego ánánihoodlííł?

⁶ Łaʼ éí biníłchʼi diyinii bee hadaʼííníilníigo ánihósin. (Acts 9:31) Jesus ádííniidgo éí Nihizhéʼé biníłchʼi diyinii bídeínóhkeedgo éí nihaidoolééł. (Luke 11:13) Susi, ániid baa chʼíhootʼánę́ę, ání: “Tsʼídá tʼóó ahayóidi nihigod bee nitséédiigohgo Jiihóvah nihíká anilyeed bidiʼníigo néiniikąąh ńtʼééʼ. Tʼáá séidiilzįįh bikʼeh God bitsʼą́ą́dóó bee achʼįʼ hózhǫ́ nihijéí dóó nihíniʼ yaa áhályą́ą́ ńtʼééʼ.”—Philippians 4:6, 7 yíníłtaʼ.

7, 8. Haitʼéego nihił bééhózingo Jesus éí nihił nídahodoojǫǫłgo ánihidoolííł?

⁷ Jesus nahasdzáán yikááʼ naagháhą́ądą́ą́ʼ éí hazaad dóó ájíítʼįįdgi bee tsʼídá nizhónígo Bizhéʼé yee átʼéii yeʼiilaa. (John 5:19) Jiihóvah éí “bijéí daneezgaígíí” dóó “daachaii” bił nídahodoojǫǫł biniyé Jesus nahasdzáán bikáaʼjįʼ yiníłʼaʼ. (Isaiah 61:​1, 2; Luke 4:17-21) Diné baa ákodazhnízingo, Jesus éí hachʼįʼ nidahwiiʼnáagi  yooʼı̨́ dóó háká adeeshwoł nízin.—Hebrews 2:17.

⁸ Jesus tʼah ashkii jílı̨́įgo bééhózinígo ayóó dabikʼis dóó dabikʼéí ńtʼéeʼgo ádaadin. Tʼah ániid nijigháago daatsʼí éí hazhéʼé ajíłʼı̨́ı̨́ ńtʼééʼ yę́ę Jóseph ádin. * (Footnote níníłʼı̨́.) Kótʼéego joobaʼii jílı̨́įgo tʼah ániid nijigháago kóhoʼdiilyaa, dóó hamá índa bił há jiijeeh hanááł bichʼįʼ nidahwiiʼnáago biniinaa ayóó átʼéego yínííł áhoolaa.

9. Lázaras ádingo Jesus éí haitʼéego aa aʼááh niizı̨́ı̨́ʼ?

⁹ Jesus éí nahalneʼgo tádííyáhą́ądą́ą́ʼ, bílaʼashdlaʼii ádaatʼéiigi dóó bichʼįʼ nidahwiiʼnáagi ayóó bił bééhózin. Ayóó hakʼis ńtʼéeʼgo Lázaras daaztsą́, éí náábizhdidoołáałgo hoł bééhózin. Ndi bilah Mary dóó Martha ayóó átʼéego bikʼee yínííł bee bichʼįʼ nahwiisʼnááʼ. Áko biniinaa díí sáanii ayóó átʼéego baa aʼááh jiniizı̨́įʼgo hó ałdóʼ jíícha.—John 11:33-36.

10. Haitʼéego nihił bééhózingo Jesus éí ádaniitʼéiigi nihá yaa ákonízin?

¹⁰ Jesus saad bee haʼahóníinii yee hahásdzíiʼ yę́ę haitʼéego dííshjı̨́įdi nihíká adoolwoł? Diyin Bizaad áníigo éí Jesus tʼahdii tʼáá átʼéhę́ęgi átʼé. Éí kóní: “Jesus Christ éí adą́ą́dą́ą́ʼ áádóó díí jı̨́ índa hoolʼáágóó tʼááłáhígi áyéetʼéego ahoolʼá.” (Hebrews 13:8) Jesus éí “yisdáhákáahii yinaayáii nilı̨́,” háálá bí éí hoolʼáágóó iiná nihá bohónéedzą́ągo áyiilaa. Áádóó bí ałdóʼ áchʼįʼ nahwiiʼná átʼéegi bee bichʼįʼ nahwiisʼnááʼ, áko “éí bąą nabídahodiʼnitaahii bíká azhdoolwołgo bilááshneelʼą́.” (Hebrews 2:10, 18) Áko Jesus éí diné binááł tiʼdahooníihgo tʼahdii bijéí yineesgai. Yínííł danilı̨́įgi yaa ákonízin, dóó yíká adoolwołgo átʼé.—Hebrews 4:15, 16 yíníłtaʼ.

11. Diyin Bizaad háiidígíí haʼííníilníigo ánósin?

¹¹ Lázaras ájídingo biniinaa Jesus ayóó átʼéego hajéí daneezgai áyiilaago baa hóoneʼ yę́ę éí łaʼ Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ haʼahóní ánáʼoodlíłígíí átʼé. Éí kótʼéego ání, “Tʼáá shiidą́ąʼdi Diyin God bizaad bee akʼedaʼashchíinii nanihinitin biniyé bee akʼedaʼashchı̨́, áko éí binahjįʼ chánah daniidlı̨́įgo hadaʼííníilní, áko nihił chodahooʼı̨́į doo.” (Romans 15:4) Yínííł nanináago, díí wóyahgo Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ hadasdzooígíí haʼííníilníigo ánánoodlíił doo:

• “Diné tʼáá íiyisí bijéí yínííł danilíinii hadaʼólníigo áyósin, áádóó adadeezneh yę́ęgóó ałchʼįʼ áńdeidleʼ.”—Psalm 147:3.

• “Tʼáadoo nił yéʼí, háálá nił honishłǫ́; . . . nidziilgo ándeeshłííł; tʼáá aaníí, níká adeeshwoł; tʼáá aaníí, shílaʼ nishʼnáájí . . . bee de áníínísin doo.”—Isaiah 41:10, 13.

• “NihiBóhólníihii Jesus Christ tʼáá bí, índa Diyin God nihiTaaʼ ayóóʼánihóʼníigo nihaa joobaʼgo bee haʼahóní doo nídínéeshii  índa ił chohooʼı̨́ niłdzilii nihaidiníʼáanii, éí nihijéí hadaʼólníigo áyóleʼ, áádóó yáʼátʼééh ádaahníiłgo índa saad yáʼádaatʼéehii bee yádaałtiʼgo nihidahoníłdzilgo ádanihóleʼ.”—2 Thessalonians 2:16, 17. *—Footnote níníłʼı̨́.

12. Haitʼéego éí łaʼda haʼólníigo ííníilzin doo?

¹² Yínííł nijigháhígíí éí habrothers dóó hasisters binahjįʼ haʼjólníi doo. (1 Thessalonians 5:11 yíníłtaʼ.) Yínííł bide ádaatʼéii bikʼee bitah doo ákóhósinii haitʼéego bidziil dóó haʼólníi doogo ádiilnííł? (Proverbs 17:22) Béénílniih, “adéesyéél baa hwiilzhíísh áádóó yátiʼ baa hwiilzhíísh.” (Ecclesiastes 3:7) Bichʼooní bitsʼą́ą́ʼ ádingo Dalene joolyéego éí áníigo ayóóʼáyóʼníinii bitsʼą́ą́ʼ ádingo yikʼee yínííł naagháago éí nitsíjíkeesgi dóó ájítʼéiigi bee ádaa hojilneʼ doo. Áko éí bąą łaʼda ákótʼéego yałtiʼgo tʼóó hazhóʼó yíísíníłtsʼą́ąʼ doo. Junia joolyéego bínaaí ádiisxı̨́, kójíní, “Azhą́ tsʼídá yínííł átʼéhígi doo nił bééhózin da ndi, háká adeeshwoł nínízingo yáʼátʼééh.”

13. Łaʼda yínííł nilı̨́įgi haʼátʼíí baa ákoniidzin doo?

¹³ Díí baa ákoniidzin doo, tʼáá áníiltso éí ałʼąą ániitʼéego yínííł deidleeh. Tsʼídá nííʼ átʼéiigi yínííł bikʼee nihijéí neezgaiígi, łaʼda hazhóʼó bee bił hozhdoolnihgi nanitłʼah. Diyin Bizaad ání: “Bijéí daneezgaígíí tʼáá bí ádá bił bééhózin, áádóó diné bił hózhónígíí łaʼda doo bił ałtsʼą́ą́ʼ adzíłkʼiiz da doo.” (Proverbs 14:10, NW) Azhą́ łaʼda yíniʼ átʼéiigi hazhóʼó bee ádaa hojilneʼ ndi, tsʼídá yíniʼ ájítʼéiigi łaʼda hazhóʼó há yikʼiʼdidootı̨́įłgi bá nanitłʼah doo.

14. Yínííł nidaakaii haitʼéego bíká anéiilwoʼ doo?

¹⁴ Yínííł naagháhígíí saad bee bichʼįʼ hazhdoodzihii nantłʼago átʼé. Ndi Diyin Bizaad áníigo “diné hóyáanii bizaad éí chánah ánáʼoodlííł.” (Proverbs 12:18) Naaltsoos When Someone You Love Dies wolyéhígíí ląʼí chodayoołʼı̨́įgo biiʼdę́ę́ʼ saad bee haʼahóníinii daabiiʼígíí yee áká anídaalwoʼ. * (Footnote níníłʼı̨́.) Yínííł nidaakaii íiyisíí bee bíká adiilwołígíí éí bił yiicha doo. (Romans 12:15) Gaby joolyéego hahastiin hatsʼą́ą́ʼ ádin áko éí łahda tʼóó náájichahgo bee hwiiʼ hááhwiildóóh jiní. Ałdóʼ ájíní: “Ákótʼéego shikʼis shił daachago bee yáʼánááníshtʼéeh łeh. Áko deiichago doo tʼáá sáhí yínííł nishłı̨́į da yishłeeh.”

15. Yínííł nilínígíí tʼáá ní bichʼįʼ hadiidzihgi nihá nanitłʼah ládą́ą́ʼ, haitʼéego bíká anéiilwoʼ doo? (“ Saad Bee Haʼahóní Náʼáłdziihii” ałdóʼ níníłʼı̨́.)

¹⁵ Yínííł nilínígíí tʼáá ní bichʼįʼ hadiidzihgi  ná nanitłʼah ládą́ą́ʼ, e-mail, text, doodaiiʼ naaltsoos saad bikááʼ nidííniłgo łaʼ bichʼįʼ ádíílííł. Éí Diyin Bizaad biiʼdóó saad łaʼ hadíízoh, ádinę́ę yáʼátʼéehii áátʼįįd yę́ę łaʼ chʼídííʼááł, doodaiiʼ baa hózhǫ́ǫgo bee béénílniihígíí bikááʼ nidíínił. Junia ájíní, “Áłtsʼísígo saad bee haʼahóníinii shichʼįʼ álʼı̨́įgo doodaiiʼ shisister nilı̨́įgo shaa díínááł níigo bił honishłǫ́ǫgo, kódaatʼéhígíí ayóó shíká análwoʼ. Kótʼéego ayóóʼáshidóʼníigo shaa hojoobaʼ lá nisin.”

16. Yínííł danilínígíí haitʼéego bíká adiilwoł?

¹⁶ Nihibrothers dóó nihisisters yínííł danilínígíí bá sodiilzingo bíká análwoʼgo átʼé. Bá sodiilzin doodaiiʼ bił sodiilzin doo. Áko sodideeszįįłgi hadeeshchahda niidzin ndi sodizin éí adziil ánáʼoodlíiłii átʼéii átʼé. Dalene ájíní, “Łahda shisisters łaʼ shaa nákahgo sodizin łaʼ bee hadadiidzihgoósh tʼáá áko dishniih. Áko łaʼda sodiʼniilzįįhgo chʼééh saad yee haadziih łeh, ndi hodinaahgo bidziilgo haadzih dóó ayóó naʼiiłnáago sodizin yee haadzih. Bibee daʼoodląʼ, ayóóʼóʼóoní, dóó joobaʼ ayóó átʼéego dabidziilgo binahjįʼ sheʼoodląʼ bidziil áyiilaa.”

17-19. Yínííł nidaakaii haʼátʼíí biniyé tʼáá bíká anéiijah doo?

¹⁷ Tʼáá łáʼí nítínígo yínííł nidaakaii haa shı̨́ı̨́ nízahjįʼ yínííł nilı̨́į dooleełgo éí doo íiyisíí bééhózin da. Ayóóʼííníiʼnínę́ę nihitsʼą́ą́ʼ ádin yíleehgo éí nihikʼéí dóó nihikʼis nihił dahólǫ́ǫgo binahjįʼ haʼahóníi łeh. Ndi tʼáá ałtso hashtʼehodítʼįįhí ałtso anidaʼiildahgo yínííł  daazlı̨́ʼígíí éí tʼáá baa ninánítaah doo. Áko bíká adiilwołgi baa nitsíikees doo. “Akʼis éí tʼáá áłahjįʼ bił ayóóʼáhijóʼníi łeh, áádóó hade áhootʼįįhgo tʼáá łaʼ bił hajííʼáázh yileeh.” (Proverbs 17:17) Yínííł nidaakaii chánah ádeiyíníilzingo bíká anéiijah doo.—1 Thessalonians 3:7 yíníłtaʼ.

¹⁸ Yínííł nilínígíí tʼáá hooshchʼįʼda díí ádaatʼéhígíí yikʼee ayóó átʼéego yínííł yileeh. Éí asgeh yę́ęgi doodaiiʼ hakʼéí ádin yę́ęjįʼ bichʼįʼ yoołkáałgo, sin łaʼ bee bééjílniihgi, bił áhoʼdoolkid yę́ęgi, tʼáadoo leʼé bił ájííłʼįįd yę́ęgi, jiłchinígíí, jidiitsʼaʼígíí doodaiiʼ yihahjįʼ anááhoolzhiizhígíí biniinaa ákójítʼée doo. Bichʼooní bitsʼą́ą́ʼ ádinii éí índída áłtsé assemblygóó doodaiiʼ Jesus Bééhániihjįʼ t’áá sáhí jígháahgo neezgaigo ayóó bikʼee yínííł ídlı̨́. Nihibrother bichʼooní ádingo ání, “Ahisiigeh yę́ęjįʼ anáhoolzhiizhgo ayóó átʼéego baa yínííł daatsʼí deeshłeeł nisin ńtʼééʼ, áko tʼáá aaníí ákótʼé sílı̨́ı̨́ʼ. Ndi doo tʼáá sáhí sédáa da doo biniyé shibrothers dóó shisisters łaʼ tʼáá díkwíhígo shikʼis bił ahííshkaigo shá ádaʼiilaa.”

¹⁹ Yínííł danilíinii éí biniyéii ahínáʼiildahígíí doo éí tʼéiyá binahjįʼ haʼólníi da, ndi bíká anéiilwoʼ doo. Junia ání, “Biniyéii ahínáʼiildahii doo binahjįʼgóogo, tʼóó níká iishyeed hodiʼníigo dóó łaʼda tʼóó hoł hólǫ́ǫgo éí binahjįʼ haʼahóní. Áko díí átʼéego yáʼátʼééh índa ił hóshǫ́.” Tʼáá aaníí éí yínííł ídlı̨́įgi doo bá nahjįʼ kódiilníił da, ndi bíká anéiilwoʼ doo. (1 John 3:18) Gaby ání, “Jiihóvah bichʼįʼ ahééh nisin, éí elders ayóóʼádaʼóʼníinii shíká ííjééʼ. Éí Jiihóvah biʼayóóʼóʼóʼní yee shinázniiʼ nahalingo ádayiilaa.”

20. Jiihóvah áníigi haʼátʼíí biniyé baa hózhǫ́?

²⁰ Ayóó baa hózhǫ́, Diyin Jiihóvah ayiʼdę́ę́ʼ hayiʼiyoołníihii éí daneeznánę́ę náábiʼdiiljéeʼgo yínííł ídlı̨́ yę́ę ałtso íidoołdįįł. ( John 5:28, 29) God éí “hoolʼáágóó anoonééł iidoołnah [ádin doo], áádóó . . . daʼaniiʼ tʼáá ałtso nákʼeetoʼ yąąh yidoołdah.” (Isaiah 25:8) Áko “yínííł nidaakaii bił daahcha” haʼnínę́ęgi doo átʼée da doo, ndi “bił dahózhóonii bił nihił dahózhǫ́ǫ” dooleeł.—Romans 12:15.