1-3. (a) Psalm 147 hádą́ą́ʼ lá ályaa hwiindzin? (b) Psalm 147 haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bídahwiidiilʼááł?

ŁAʼDA saad nizhónígo yee haadzihgo doodaiiʼ yáʼátʼéehii átʼįįhgo bee baa haʼnih. Ndi Jiihóvah éí baa dahwiiʼniih doo! Bibee adziilii yee ayóó ánóolingo daatʼíinii áyiilaii áádóó biYeʼ yee náánihiisniiʼgi éí biʼayóóʼóʼóoniʼ bee baa dahwiiʼniih.

² Psalm 147 yíníłtaʼgo díí yikʼeʼashchínę́ę Jiihóvah baa hashniih doo nízin ńtʼééʼ. Áádóó łahdę́ę́ʼ ałdóʼ God baa dahojiniih doo hóʼní.—Psalm 147:1, 7, 12 yíníłtaʼ.

³ Psalm 147 áyiilaaígíí doo bééhózin da. Éí bééhózinígo Ízrel dineʼé Bábilandę́ę́ʼ hwééʼílniiʼgo Jerúsalemgóó nijíkai yę́ędą́ą́ʼ ákwii atah tázhdííyá. (Psalm 147:2) Éí Jiihóvah yaa haniih háálá Jiihóvah bidineʼé tʼáá bí bikédaayahdi bichʼįʼ náádahodísin dooleeł. Áádóó nááná ląʼígóó Jiihóvah baa haʼniih dooleełígi ííshjání áyiilaa. Éísh éí haʼátʼíí? “Hallelujah!” doodaiiʼ “Jah baa dahohniih!” haʼníigi, haʼátʼíí biniyé ádiiʼníi doo?—Psalm 147:1.

4. Sáíras éí Ízrel dineʼé dabisnááhdę́ę́ʼ yééʼníłniiʼgo, yikʼee haadaadzaa? Haʼátʼíí biniyé ákódaadzaa?

⁴ Ízrel dineʼé éí Bábilangóó dahoʼdisnááh yę́ędą́ą́ʼ haadash dajítʼéé ńtʼééʼ. Dahasnááh yę́ę tʼóó haa daadlohgo ádahałní: “Záíyan biyiin łaʼ bee nihá dahohtaał!” Ndi Jew dineʼé dahozhdootałgi doo ádeiznízin da. Jerúsalem tʼéiyá binahjįʼ hoł dahózhǫ́ yę́ę ałtso nahjįʼ ályaa. (Psalm 137:1-3, 6) Hajéí yínííł daazlı̨́įʼgo biniinaa áká adoolwołii bídin hwiniidzı̨́ı̨́ʼ. Diyin Bizaad tʼáá íídą́ą́ʼ ádííniid yę́ęgi átʼéego Jiihóvah éí bidineʼé yíká eelwod. Haitʼéego yíká eelwod? Pérzha dineʼé binanitʼaʼí Sáíras éí Bábilan yikʼé deesdlı̨́įʼgo Jiihóvah kwííłní: “Jerúsalem kin haalʼáagi kin biiʼ sohodizin bá ádeeshłíiłgo shąąh niinílá.” Áádóó ałdóʼ kóní: “Háishąʼ Diyin God bidineʼé tʼáá ałtso bitahdóó nidaahkaii? Éí haBóhólníihii Diyin God hoł hólǫ́ǫ leʼ áádóó bíniʼ Jerúsalem góde nihééhizhdookah.” (2 Chronicles 36:23) Ízrel dineʼé Bábilandi díí deidiiztsʼą́ąʼgo ayóó átʼéego baa bił dahóozhǫǫd!

5. Jiihóvah nihíká adoolwołgi Psalm yikʼeʼashchínígíí haʼátʼíí ní?

⁵ Ízrel dineʼé tʼáá dah yikah ńtʼééʼ dóó tʼááłáʼí jinítínígo Jiihóvah háká eelwod. Dííshjı̨́įdi Jiihóvah tʼáá ákótʼı̨́. Psalm áníigo God éí “bijéí yínííł danilíinii hadaʼólníigo áyósin, áádóó adadeezneh yę́ęgóó ałchʼįʼ áńdeidleʼ.” (Psalm 147:3) Nihitah doo ákóhootʼéégóó doodaiiʼ yínííł niidlı̨́įgo Jiihóvah nihíká adoolwołgo yiniidlą́ą doo. Jiihóvah nihíká adeeshwoł índa doo yínííł nilı̨́ı̨́góó áńdeeshłííł nízin. (Isaiah 57:15) Éí hódzą́ dóó adziilii yee nihaa joobaʼgo bee nihichʼįʼ anídahaztʼiʼii bichʼįʼ hadaʼííníilníi doo.—James 1:5.

6. Psalm 147:4 haitʼéego nihíká adoolwoł? (Áłtsé naashchʼąąʼígíí níníłʼı̨́.)

⁶ Náá ákóneʼ psalm yikʼeʼashchínígíí éí yá biiʼgóó déezʼı̨́įʼgo ání, Jiihóvah éí sǫʼ ánéelą́ʼígíí bił bééhózingo tʼáá ałtso bízhiʼ dahólǫ́ǫgo yee yózhí. (Psalm 147:4) Díí akʼeʼjishchínígíí sǫʼ jooʼı̨́, ndi sǫʼ ánéelą́ʼígíí doo hoł bééhózin da. Scientists dabidiʼnínígíí bił béédahózingo éí sǫʼ tsʼídá tʼóó ahayóí! Bílaʼashdlaʼii éí sǫʼ doo ałtso deízhdóołtah da, sǫʼ Áyiilaii tʼéiyá. Áádóó éí sǫʼ tʼáá ałtso yééhósin, áko tʼááłáʼí níʼánígo bízhiʼ hólǫ́ǫgo yee yózhí. (1 Corinthians 15:41) God éí sǫʼ dah siʼą́ągi bił bééhózin, ní ałdóʼ nééhósin. Nanináagi, ánítʼéegi, dóó bídin nilíinii bił bééhózin!

7. Jiihóvah éí haitʼéego nihaa ákonízin?

⁷ Bee nichʼįʼ anáhóótʼiʼii Jiihóvah bił bééhózin, áko bibee ayóó óʼóodziilii yee níká adoolwoł. (Psalm 147:5 yíníłtaʼ.) Ayóó átʼéego yeeʼ shichʼįʼ anáhóótʼiʼgi bichʼįʼ haʼííníshníi dooígi doo bííníshghah da shı̨́ı̨́ nínízin. Bíniilʼánígíí God bił bééhózin, “łeezh niidlı̨́įgo yénálniih.” (Psalm 103:14) Nidaʼayiilzíihgo  deiyíníikááh, áko biniinaa bikʼee nihaa ninádahwiikaʼ. Saad doo yáʼátʼéehii bee haiidzíiʼgo, doo yáʼádaatʼéehii bidániilníí, doodaiiʼ iiníłchʼı̨́ı̨́d ńtʼéeʼgo bąąh nihíniʼ łeh! Jiihóvah tʼáá ałtsoní yichʼįʼ bidziil, áko ániitʼéhígi bił bééhózin.—Isaiah 40:28.

8. Haitʼéego éí Jiihóvah nihaa joobaʼ?

⁸ Achʼįʼ anáhóótʼiʼ biiʼdę́ę́ʼ chʼííníyáagi Jiihóvah éí níká eelwodgo baa ákoninizı̨́ı̨́ʼísh? (Isaiah 41:10, 13) Pioneer nilı̨́įgo Kyoko joolyéego ákójiidzaa. Éí łahjįʼgo nááhástʼą́ągo naanish łaʼ haa náádeetʼą́, áko bikʼee doo ákójítʼée da dzizlı̨́ı̨́ʼ. Kyoko kójítʼéegi, haitʼéego Jiihóvah bił bééhózin jinízin? Habrothers dóó hasisters éí díí ájítʼéegi bił béédahózin. Jiihóvah kóshíłní jinízin: “Ayóóʼánííníshʼní, pioneer nilı̨́įgi doo tʼéiyá biniyé da, sheʼawééʼ nilı̨́ dóó shaa ádíínítʼą́ągi biniyé. Shá nahalneʼii nilı̨́įgi neʼiinaʼ baa nił hózhǫ́ǫ doo nisin.” Jiihóvah éí doo bóhoneeʼą́ą́góó bił ééhózingi haitʼéego nił ííshjání áyiilaa?

9, 10. Haʼátʼíí éí tsʼídá áłtsé Jiihóvah yee nihíká adoolwoł? Łaʼ chʼíníʼá.

⁹ Chʼiyáán, ééʼ, dóó hooghan dooleełii daniidzin. Chʼiyáán doo bíighah da nínízingo shı̨́ı̨́ baah níniʼ łeh. Ndi, Jiihóvah éí tʼáá ałtso bá nahasdzáán bikááʼ chʼiyáán háánootʼı̨́ı̨́ł doogo áyiilaa, “gáagii yáázh ádaaníinii [ndi] bichʼiyąʼ yichʼįʼ kwííłʼı̨́.” (Psalm 147:8, 9 yíníłtaʼ.) Jiihóvah éí gáagii yáázh yaʼałtsoʼgo, bídin daniidlínígíí yee nihaa joobaʼ doo.—Psalm 37:25.

¹⁰ Aláahdiígíí éí niheʼoodląʼ bidziil dooígi yee nihaa joobaʼ. “Diyin God bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ bee achʼįʼ hózhǫ́ náhásdlı̨́įʼii, akʼidiʼyiitįįh tʼáá ałtso” yee nihaa joobaʼ. (Philippians 4:6, 7) Nihibrother Mutsuo dóó beʼasdzą́ą́ yił Jiihóvah bíká eelwodgo yaa ákoniizı̨́ı̨́ʼ. 2011 yę́ędą́ą́ʼ Japandi tsunami hakʼi jiníyá, tʼáá báaʼda haghan bighą́ąʼjįʼ hadzisʼnaʼ. Tʼáá ałtsoní hwee hólónę́ę ałtso doo bééhoozin da. Haghan góneʼ wódahgi dah náhástʼą́, deeskʼaazgo tʼóó tłʼééʼgóó hwiiską́. Hoosʼįįdgo haʼátʼíí haʼahóníigo ánihidoolííł jinízingo nazhnitáh. 2006 Yearbook of Jehovah’s Witnesses tʼéiyá bikʼízhníʼáázh. Mutsuo díí biiʼ jidéezʼı̨́įʼgo “The Deadliest Tsunamis Ever Recorded” yaa halneʼgi bikʼízhnítą́ą́ʼ. Éí Sumatra hoolyéedi 2004 áhóótʼįįd yę́ę yaa halneʼ. Éí tónteel bibąąhgi niʼ nahaasʼnáaʼgo bitsʼą́ą́dóó ayóó átʼéego tónteel náádiidáahgo tsunami azlı̨́ı̨́ʼ, díí ayóó átʼéego atíʼiilaa. Mutsuo dóó bichʼooní éí habrothers dóó hasisters bikʼee bichʼįʼ nidahwiisʼnááʼ yę́ęgi baa ajółtaʼgo jicha. Díí binahjįʼ haʼjólníi dooleełgo Jiihóvah hoł ííshjání áyiilaago baa ákójiniizı̨́ı̨́ʼ. Łah ádaatʼéégóó ałdóʼ Jiihóvah yee háká eelwod. Japan daʼníłtsʼą́ą́dę́ę́ʼ habrothers éí chʼiyáán dóó ééʼ yee háká ííjééʼ. God bidineʼé yikʼidadéezʼı̨́ı̨́ʼdę́ʼígíí brothers haa nídaakahgo íiyisíí hadziilgo áhoolaa. Mutsuo ájíní: “Jiihóvah éí tʼáá áhánígóó nihił hólǫ́ǫgo nihaa áhályą́ą́ ńtʼééʼ nahalin. Ayóó átʼéego nihíká ajoolwod!” Niheʼoodląʼ bidziil doo biniyé bídin hwiinidzinii áłtsé God nihailééh, áádóó bikéédóó naadeełii ádaatʼée yee nihíká íilwoʼ.

11. Jiihóvah nihíká análwoʼgi binahjįʼ haʼátʼíí ádiiʼnííł?

¹¹ Jiihóvah “éí aʼohgo ádaatʼéii chánah ánáyoodlííł.” Ayóóʼánihóʼní dóó nihíká adeeshwoł nízin. (Psalm 147:6a) Nihíká análwoʼgi haitʼéego nihá yáʼátʼééh? Bił kʼé ahidiiʼníigi bidziilgo ííníilzin doo. Áko aʼohgo ádaniitʼéego nitsídeikees doo. (Zephaniah 2:3) Jiihóvah éí doo aheełtʼéégóó aa nitsáhákees hashtʼéidoodlííł dóó achʼįʼ nahwiiʼná niidoołtʼihgo aʼohgo ádaatʼéii díí dayoodlą́. Jiihóvah éí tʼáá ákogi ádajítʼéego haa nitsíkees.

12, 13. (a) God nihíká análwoʼgi, haʼátʼíí bitsʼąą ániitʼée doo? (b)  Diné haitʼéhígíí Jiihóvah yaa bił hózhǫ́?

¹² God éí “diné doo yáʼádaashóonii éí naaʼayiinííł.” (Psalm 147:6b) Nihí doo kónihidiʼdoolníił da daniidzin! God éí  hweʼayóóʼóʼóʼniʼ nihił ííshjání ázhdoolííł daniidzin. Áko Jiihóvah yijoołáhígíí ałdóʼ dajiiniidláa doo. (Psalm 97:10) Naʼageh bee tsiʼnaʼadá ádaatʼéii jiniidláa doo. Haʼátʼíí shı̨́ı̨́ ákóneʼ yee anihidínóoʼáhii bitsʼąą ániitʼée doo, éí pornography ádaatʼéii łaʼ. (Psalm 119:37; Matthew 5:28) Díí bikʼeh hodidoodleełgi nantłʼa, ndi tʼáá ákónéehee bitsʼąą ádíínííł, háálá ákwíindzaago éí Jiihóvah nikʼihozhdoodliił.

¹³ Díí doo tʼáá sáhí bikʼeh didiidleeł da. Jiihóvah baʼííníidlíigo tʼéiyá. Bílaʼashdlaʼii bitsʼą́ą́dóó bee áká anáʼáwoʼii baʼííníidlíigoósh Jiihóvah yaa bił hózhǫ́ǫ doo? Nda shı̨́ı̨́, Jiihóvah éí “łı̨́ı̨́ʼ bidziilii éí doo yaa bił nihoozhǫǫh da.” Bídeíníigah yeeʼ doodaiiʼ łaʼda baʼííníidlíi doo niidzinísh? Jiihóvah éí “diné bitsʼíís bidziilii doo yaa bił nihoozhǫǫh da.” (Psalm 147:10) Jiihóvah bichʼįʼ sodiilzin doo, índa nihikʼeh didlı̨́įgo éí tʼáadoo shikʼeh didlíní bidiiʼníigo néiniikąąh doo. Kótʼéego Jiihóvah bichʼįʼ sodiilzingo doo ádeideełxá da. Ndi Jiihóvah “dabidósinii, áádóó aa aʼááh nízinii bee bił chodahooʼíinii . . . baa bił nihoozhǫǫh.” (Psalm 147:11) Jiihóvah doo nihitsʼádínóochéeł da, éí ayóóʼánihóʼní. Áko doo yáʼádaatʼéehii bidániilníigi bikʼeh diniidlı̨́įgo Jiihóvah nihíká análwoʼ niidzin doo.

14. Psalm yikʼeʼashchínę́ę haʼátʼíí tʼáá aaníí jinízin?

¹⁴ Nihichʼįʼ hodiiʼnáahgo Jiihóvah nihíká adeeshwoł níigo yéénihiyiiłnííh. Ízrel dineʼé éí Jerúsalemdi nákaigo Jiihóvah háká análwoʼgi psalm yikʼeʼashchínę́ę baa nitsíjíkees ńtʼééʼ. Éí kójíní: “Nee dáńʼdaʼditı̨́ı̨́h bichʼą́ą́h dah nídaatı̨́hígíí dabidziilgo áyósin; naʼáłchíní ákóneʼ kééhatʼíinii yikʼijidlí. Nihoodzoh biyiʼjígo hashtʼehodítʼéego áyósin.” (Psalm 147:13, 14) Jiihóvah éí dáńʼdaʼditı̨́ı̨́h bidziilgo áyósin jiníigo binahjįʼ doo nídzíldzid da. Jiihóvah éí bidineʼé yaa áhályą́ą doogo átʼéegi bee haʼjólní.

15. Nanihíhonitaahgo bikʼee haa niitʼéeh łeh?

¹⁵ Bee nichʼįʼ anáhóótʼiʼii shı̨́ı̨́ bikʼee  nitsééníltłiʼ łeh, ndi Jiihóvah éí hódzą́ binahjįʼ bee haʼíínílíi dooleełígíí nee dooleeł. Psalm yikʼeʼashchínę́ę áníigo God éí “nahasdzáán bikáaʼjįʼ hahadziihgo haneeteehída bizaad bohoolnííł.” Éí yas, shoh, índa níló chʼízhníʼą́ągo kójíní: “Deeskʼaazgo ánáyiilʼįįhgoshąʼ háí yiiʼ sizı̨́įgo yíneelʼą́?” Áádóó Jiihóvah “bizaad kʼehgo daʼayı̨́ı̨́h,” jiní. (Psalm 147:15-18) NihiDiyin God níló dóó yas bídahółníihii, tʼáá ałtsoní bił bééhózinii índa íidoolíiłii níká análwoʼgo nikʼeh didlíinii bikʼeh didlı̨́į doo.

16, 17. (a) Jiihóvah éí haitʼéego bizaad choyoołʼı̨́įgo yee nihíká análwoʼ? (b) God Bizaad “haneeteehída” nihíká adoolwołgi łaʼ chʼíníʼá.

¹⁶ Dííshjı̨́įdi Jiihóvah éí Bizaad biiʼdę́ę́ʼ nihínootı̨́ı̨́ł. Psalm yikʼeʼashchínę́ę áníigo Jiihóvah bizaad “haneeteehída” nihíká adoolwoł. Tʼáá ákóneʼí dóó tsʼídá bídin hwiiniidzįįh góneʼ nihíká análwoʼ. Éí Diyin Bizaad, “baʼahódlíigo índa hóyą́ągo naalʼaʼí” naʼnitin nihá yisłáhígíí, JW Broadcasting, jw.org, elders, dóó brothers dóó sisters níká eelwodgi baa nitsíníkees. (Matthew 24:45) Jiihóvah éí haneeteehída níká eelwodgi baa ákonínízingoósh átʼé?

¹⁷ Nihisister Simone wolyéego Diyin Bizaad bíká eelwodgi ádaa halneʼ. Tʼáadoo nishłíní da, dóó Jiihóvah doo shaa bił hózhǫ́ǫ da jinízingo ádaa nitsíjíkees ńtʼééʼ. Hąą nináhákaʼgo Jiihóvah níjookahgo shíká anilyeed bijiníigo bichʼįʼ sonízdílzįįh. Diyin Bizaad jółtaʼgi ałdóʼ tʼáadoo neʼ ájiilaa da. Simone ájíní: “Jiihóvah bibee adziilii dóó binaʼnitin áłahjįʼ shíká análwoʼ.” Díí binahjįʼ hazhóʼó ádaa nitsíjíkees jizlı̨́ı̨́ʼ.

18. Haʼátʼíí biniyé éí Jiihóvah áhánígo shił hólǫ́ nínízin? Haʼátʼíí biniyé “Jah baa haʼniih!” doo?

¹⁸ Psalm yikʼeʼashchínę́ę bił bééhózingo ałkʼidą́ą́ʼ Ízrel dineʼé éí Jiihóvah nábidiinilgo bidineʼé áyiilaa. Éí Ízrel dineʼé tʼéiyá God “bizaad” dóó “yee nihwiizʼáanii” beílyá. (Psalm 147:19, 20 yíníłtaʼ.) Dííshjı̨́įdi ayóó baa hózhǫ́ǫgo God bízhiʼ bee danihiʼdójí. God béédahoniilzin, Bizaad biiʼdóó nanihiʼdinitin, dóó áhánígo bił kʼé daʼahidiʼníigi baa ahééh daniidzin. Psalm 147 yikʼeʼashchínę́ę ánínígi átʼéego, ląʼígóó biniiyée “Jah baa haʼniih!” índa nihí ałdóʼ baa dahohniih diiʼníi doo.