1, 2. Jiihóvah bichʼįʼ díníʼı̨́ı̨́ʼ haʼátʼíísh áhyiłní?

DÍÍSHJĮ́ĮDI ‘yéego nihichʼįʼ nidahwiiʼná’ biiʼ kéédahoniitʼı̨́. (2 Timothy 3:1) Áko iiná íilʼínígíí tʼáá íiyisíí nantłʼa. Jiihóvah nahasdzáán bikáaʼgi doo yáʼádaatʼéehii nahjįʼ kwíidoolííł bichʼįʼ hoolzhish éí bikéédę́ę́ʼ índída kéyah bikááʼ hodéesyéel doo. Díí baa nitsíníkees, ‘Háishąʼ shíká adoolwołgo hadinishʼı̨́ı̨́ʼ?’ “Jiihóvah bichʼįʼ díníshʼı̨́ı̨́ʼ.”

² Jiihóvah bichʼįʼ díníʼı̨́ı̨́ʼ haʼátʼíísh áhyiłní? Nihichʼįʼ nidahwiiʼnáago haitʼéego bichʼįʼ dadíníitʼı̨́įʼ doo? Ałkʼidą́ą́ʼ, łaʼ Diyin Bizaad bee akʼeʼashchínígíí ání tʼáá íiyisíí Jiihóvah íinízinígíí yee nihíká adoolwoł tʼáá łahjįʼ hádíníitʼı̨́ı̨́ʼ. (Psalm 123:1, 2a yíníłtaʼ.) Jiihóvah bichʼįʼ díníitʼı̨́ı̨́ʼ éí bá naalʼaʼí bibóhólníihii yichʼįʼ déezʼı̨́ı̨́ʼ nahalingo, nihí ałdóʼ ákótʼéego hádadíníitʼı̨́įʼ doo. Haitʼéego?  Naalʼaʼí éí bibóhólníihii háidéezʼı̨́ı̨́ʼ łeh, chʼiyáán yee dóó baa áhályą́ą doo biniyé. Tʼáá ałhąąh haisíidgo bikʼizhdidootı̨́ı̨́łígíí áádóó bikʼehgo ázhdoolííł. Éí nahalingo, tʼáá ákwíí jı̨́ Diyin Bizaad yíníłtaʼ dóó Jiihóvah nihainizinígíí bikʼidiʼdíítı̨́ı̨́ł áádóó bikʼehgo ádiilnííł. Jiihóvah nihíká adoolwołgo nihił bééhózin.​—Ephesians 5:17.

3. Jiihóvah bichʼįʼ díníitʼı̨́ı̨́ʼ yę́ęgi haʼátʼíísh nihidínóołtłʼah?

³ Azhą́ shı̨́ı̨́ Jiihóvah bichʼįʼ díníitʼı̨́įʼgo nihił bééhózin ndi, łaʼda nihidínóołtłʼahgo átʼé. Martha ákójiidzaa “ląʼígóó naalʼaʼgo biʼdiiłʼá.” (Luke 10:40-42) Jesus éí Martha yił hólǫ́ǫ ndi aa jinéeztłʼah. Nihídóʼ tʼáá nihidínóołtłʼahii dahólǫ́ǫgo átʼé. Jiihóvah bichʼįʼ díníitʼı̨́ı̨́ʼ yę́ęgi haʼátʼíísh nihidínóołtłʼah? Nihináágóó ádahootʼéhígíí nihidínóołtłʼahgo átʼé łaʼ baa nídadíitʼįįł. Áádóó éí náásgóó haitʼéego Jiihóvah bichʼįʼ dadíníitʼı̨́įʼgo bídahwiidiilʼááł.

4. Haʼátʼíísh Mózes tʼáadoo bá naólníní biniinaa kéyah bee ádee haʼoodzííʼ yę́ę tʼáadoo biih jííyáa da?

⁴ Mózes éí Jiihóvah kótʼéego hodidooniiłgi bichʼįʼ jidéezʼı̨́ı̨́ʼ ńtʼééʼ. Diyin Bizaad ání “God doo yitʼíinii jooʼı̨́.” (Hebrews 11:27 yíníłtaʼ.) Ałdóʼ ání: “Ízrel dineʼé bitahgóó Diyin God yá halneʼii tʼáá Mózes yę́ęgi átʼéii Bóhólníihii [Jiihóvah] yił ahééhólzinii.” (Deuteronomy 34:10) Mózes áhą́dígo Jiihóvah bikééʼ joogáał ndi kéyah bee ádee haʼoodzííʼ yę́ę tʼáadoo biih jííyáa da. (Numbers 20:12) Haʼátʼíí biniinaa?

5-7. Ízrel dineʼé Ííjip yitsʼą́ąjįʼ dah diikai bikééʼdóó haa hóótʼįįd, áádóó Mózes hajiidzaa?

⁵ Tʼah doo naaki nídízíidgo Ízrel dineʼé Ííjip bitsʼą́ąjįʼ dashdiikai áádóó Dził Sáínai tʼah doo baajikahgo. Tó ádaasdįįdgo biniinaa diné saad dahasłı̨́ı̨́ʼ. Mózes yikʼídahaʼááh áádóó bádahóóchįįd “Mózes éí Bóhólníihii [Jiihóvah] náyookąąhgo kóní, Díí dinéshąʼ daa deeshłííł? Kʼadę́ę tsé yee shił nidadzíłneʼ.”(Exodus 17:4) Jiihóvah éí Mózes hazhóʼó neineeztą́ą́ʼ. Jiihóvah áháłní Hórebgóó díínááł aadi nigish tsé bee nídidííłhał. Diyin Bizaad ání: “Ízrel dineʼé aląąjįʼ naazíinii binááł Mózes tʼáá ákódziidzaa.” Tó hachʼįʼ hadzííłhaal áádóó Ízrel dineʼé éí doo tó bídin dajílı̨́į da.​—Exodus 17:5, 6.

⁶ Diyin Bizaad ání Mózes éí Másah hoolyéego yee yiyíízhiʼ “Bee naʼíhonitaah” hoosyeʼ, dóó Méribah éí “Ałghaʼditʼááh” hoosyeʼ. Haʼátʼíí biniinaa? “Háálá ákweʼé Ízrel dineʼé nidaalteeh nítʼééʼ, áádóó ałdóʼ Bóhólníihii [Jiihóvah] yídaneeztą́ąʼgo ádaaní, Daʼ Bóhólníihiísh [Jiihóvah] nihitahgi hólǫ́, dooda daatsʼí?”​—Exodus 17:7.

⁷ Méribahdi áhóótʼįįdígíí haitʼéego Jiihóvah yaa nitsékees? Ízrel dineʼé shichʼįʼ nidaasteeʼ dóó shibee hazʼáanii doo yikʼeh dahółʼįįd da danízin, doo éí Mózes tʼéiyá da. (Psalm 95:8, 9 yíníłtaʼ.) Ízrel dineʼé ádaʼiilaaígíí tʼáá íiyisíí doo ákótʼée da. Ndi Mózes  éí yáʼátʼéehgo íʼiilaa. Jiihóvah yichʼįʼ déezʼı̨́įʼgo dóó yikʼeh hóółʼįįd.

8. Ízrel dineʼé kʼadę́ę honoojíijįʼ chʼíjíkáahgo áko haa hóótʼįįd?

⁸ Dízdiin nááhai bikééʼdóó haa hóótʼįįd? Ízrel dineʼé éí honoojí góneʼ kʼadę́ę aadę́ę́ʼ chʼíjíkááh. Kéídesh holyéedi bíighahjįʼ chʼíjíkai, éí kéyah bee ádee haʼoodzííʼ yę́ę ahą́dí haadziih. Ákweʼé ałdóʼ Méribah hoolyé. * (Footnote níníłʼı̨́.) Haʼátʼíí biniinaa? Nááná Ízrel dineʼé tó ásdįįd daaníigo saad náádahasdlı̨́ı̨́ʼ. (Numbers 20:1-5) Áko kʼad éí Mózes tʼáá íiyisíí ajisiih.

9. Jiihóvah éí haitʼéego Mózes neineeztą́ą́ʼ, ndi Mózes éí haajiidzaa? (Áłtsé naashchʼąąʼígíí níníłʼı̨́.)

⁹ Diné doo akʼeh dahółʼı̨́ı̨́góó Mózes hajiidzaa? Jiihóvah háká adoolwoł biniyé bichʼįʼ naazdéestʼı̨́ı̨́ʼ. Jiihóvah éí Mózes tsé nínáádiiłhaał doo hodííniid da. Mózes ííłní nigish nídiitįįh, dóó diné tsé bitsiijįʼ niníʼéésh, áádóó tsé bichʼįʼ handziih. (Numbers 20:6-8) Mózesísh ákójiidzaa? Ndagaʼ. Mózes bił hazhchxih diné yichʼįʼ hadoolghaazh: “Kʼad daʼíísółtsʼą́ą́ʼ. Nihí nidaałteehígíí, daʼ nihíísh díí tsé biyiʼdę́ę́ʼ tó háálı̨́įgo nihá ádiilnííł?” Tsé doo tʼááłáhádi da, ndi naakidi néidííłhaal.​—Numbers 20:10, 11.

10. Mózes ájíítʼįįdígíí biniinaa Jiihóvah haidzaa?

¹⁰ Jiihóvah éí Mózes tʼáá íiyisíí yichʼįʼ báhóóchįįd. (Deuteronomy 1:37; 3:26) Haʼátʼíí biniinaa? Łaʼ biniinaa éí Mózes, Jiihóvah nabineeztą́ą́ʼ yę́ę doo bikʼeh hojííłʼįįd da.

11. Mózes tsé néidííłhaal, haʼátʼíísh biniinaa Ízrel dineʼé éí Jiihóvah doo íʼiilaa daniizı̨́ı̨́ʼ da?

¹¹ Náánáłaʼ shı̨́ı̨́ biniinaa Jiihóvah tʼáá íiyisíí báhóóchįįd. Áłtsé Méribahdi tsé tʼáá íiyisíí nitłʼiz éí granite wolyé. Granite tsé nitłʼizígíí nazhniłneʼ ndi biyiʼdę́ę́ʼ doo tó hadoonah da. Méribah naaki góneʼígíí éí tsé tʼáá sahdii átʼé, limestone wolyé. Limestone éí doo nitłʼiz da, tó biyaadi hólǫ́ dóó aadę́ę́ʼ éí tó bíká nilı̨́. Éí tsé biiʼ hoodzaago aadę́ę́ʼ tó ádajiłʼı̨́ ńtʼééʼ. Mózes tsé néidííłhaal Ízrel dineʼé tó tʼáá bí háánaʼ daniizı̨́ı̨́ʼ éí Jiihóvah doo íʼiilaa da. * (Footnote níníłʼı̨́.) Ákondi tʼáá ákódzaa doo dadiiʼníi da.

12. Náánáłaʼ ałdóʼ haʼátʼíísh biniinaa Jiihóvah éí Mózes dóó Éran yichʼįʼ báháchįʼ ńtʼééʼ?

¹² Náánáłaʼ shı̨́ı̨́ biniinaa Jiihóvah tʼáá íiyisíí Mózes bichʼįʼ báhóóchįįd. Mózes diné yichʼįʼ haadzííʼ: “Daʼ nihíísh díí tsé biyiʼdę́ę́ʼ tó háálı̨́įgo nihá ádiilnííł?” Mózes ‘nihí’ nínígíí,  éí bí dóó Éran daatsʼí ádaa yájíłtiʼ. Díí átʼéego hajoodzííʼígíí éí tʼáá íiyisíí Jiihóvah doo hoł nilı̨́ı̨́góó ájiidzaa dóó tʼáadoo baa hojiznih da. Psalm 106:32, 33 ání: “Nááʼákóneʼé tó bíká saad hólǫ́ǫgi ánááhóótʼįįdígíí biniinaa Bóhólníihii [Jiihóvah] hachʼįʼ báhóóchįįd; éí ákóhóótʼįįdígíí Mózes bá nantłʼa silı̨́ı̨́ʼ, háálá Mózes yikʼee bił niiłchʼiihgo ádayiilaa, áko tʼáá naʼníleʼdii saad yee hahaasdzííʼ.” * (Footnote níníłʼı̨́.) (Numbers 27:14) Mózes éí doo Jiihóvah bił nílı̨́į da. Jiihóvah éí Mózes dóó Éran ííłní: “Tʼáá ánóhłah shizaad bichʼįʼ disoołteeʼ.” (Numbers 20:24) Díí tʼáá íiyisíí oodzííʼ átʼé!

13. Haash yitʼéego Jiihóvah, Mózes yá nihoníʼánígíí éí tʼáá ákótʼé?

¹³ Jiihóvah bidineʼé éí Mózes dóó Éran haʼólníigo yooʼish. (Luke 12:48) Áłtséédą́ą́ʼ, Jiihóvah éí Ízrel dineʼé tʼáá ałtso oochíłígíí kéyah bee ádee haʼoodzííʼ doo yá hoołʼaʼ da háálá bitsʼą́ąjįʼ nídajizyiz. (Numbers 14:26-30, 34) Tʼáá ákótʼéego Mózes doo akʼeh hojííłʼįįdgóó Jiihóvah há nahoníʼą́. Náánáłaʼ doo akʼeh dahojííłʼįįdígíí nahalingo Mózes ałdóʼ kéyah bee ádee haʼoodzííʼ yę́ę tʼáadoo biih jííyáa da.

14, 15. Mózes éí haʼátʼíí biniinaa Jiihóvah tʼáadoo bikʼeh hojííłʼįįd da?

¹⁴ Mózes éí haʼátʼíí biniinaa Jiihóvah tʼáadoo bikʼeh hojííłʼįįd da? Psalm 106:32, 33 ání: “Nááʼákóneʼé tó bíká saad hólǫ́ǫgi ánááhóótʼįįdígíí biniinaa Bóhólníihii [Jiihóvah] hachʼįʼ báhóóchįįd; éí ákóhóótʼįįdígíí Mózes bá nantłʼa silı̨́ı̨́ʼ, háálá Mózes yikʼee bił niiłchʼiihgo ádayiilaa, áko tʼáá naʼníleʼdii saad yee hahaasdzííʼ.” Azhą́ shı̨́ı̨́ Ízrel dineʼé Jiihóvah doo yikʼeh dahółʼįįd da ndi, Mózes éí báhóóchįįd. Tʼáadoo hazhóʼó nitsáhákeesí háháchįʼgo ádee hadziisdzííʼ éí bee ádahozhdííłtiʼ.

¹⁵ Mózes éí Jiihóvah doo yaʼólíi da sélı̨́ı̨́ʼ, éí biniinaa náánáłaʼ ádaatʼįįłii nahoneestłʼah. Tsʼídá áłtséedi diné tó daaníigo yaa nídiikai, íídą́ą́ʼ Mózes tʼáá ákótʼéego Jiihóvah yikʼeh hóółʼįįd. (Exodus 7:6) Ízrel dineʼé doo akʼeh dahółʼı̨́įgo jíistsʼą́ąʼgo ląʼí nááhai daatsʼí biniinaa ádadeeshłxáá. Áko daatsʼí Mózes tʼáá hó nitsídzíkeesígíí bikʼeh ájoonííł Jiihóvah baa hojiniih yę́ę doo bichʼįʼ jizdéezʼı̨́įʼ da.

16. Haʼátʼíí biniyé Mózes áátʼįįdígíí baa nitsíikees doo?

¹⁶ Mózes beʼoodląʼ bidziil ndi jineeztłʼah dóó ajisiih, nihí ałdóʼ éí bee ádaa áhwiilyą́ą doo. Mózes éí kéyah bee ádee haʼoodzííʼ yę́ę kʼadę́ę biih jigháá ńtʼééʼ, nihí ałdóʼ nahasdzáán  ániidíii kʼadę́ę biih yiikah. (2 Peter 3:13) Bee nihaa hojoosbaʼígíí doo yóóʼidiilyéeł da. Nahasdzáán ániidíii góneʼé yaʼ ádiidáałgo biniyé tʼáá áłahájįʼ Jiihóvah bichʼįʼ díníitʼı̨́ı̨́ʼ dóó bikʼeh hwiiniilʼı̨́į doo. (1 John 2:17) Mózes doo ákweʼé íʼiilaaígíí haʼátʼíísh bitsʼą́ą́dóó bíhwiidiilʼááł?

17. Nídahachįįhgo haitʼéego bee ádaa ákodaniidzin?

¹⁷ Nide áhootʼįįhgo tʼáadoo náháchįʼ tʼáá bee ádaa áhólyą́. Nihichʼįʼ nahwiiʼnáago łahda tʼáá íiyisíí nihide ánátʼįįh łeh. Diyin Bizaad ání: “Haaʼíshąʼ yáʼádaatʼéehii baa nideiikaígíí tʼáadoo ádadadiidláhí doo, háálá doo áá dahosiitʼįįdgóó, baa hoolzhiizhgo daʼdiigish.” (Galatians 6:9; 2 Thessalonians 3:13) Łahda doodaiiʼ nááná háida nadanihínítaahgo áłtsé hazhóʼó baa nitsídádííkos áko índa bee hadadiidzihísh? Nídahachįįhgoósh bee ádaa ádahwiilyą́? (Proverbs 10:19; 17:27; Matthew 5:22) Náánáłaʼ hachʼįʼ báháchįʼgo éí bíniʼdii Jiihóvah baazhdidooʼááł. (Romans 12:19, 21 yíníłtaʼ.) Haʼátʼíísh áhyiłní? Tʼáadoo  náháchįʼí ndi Jiihóvah bibaʼ ádaniitʼé nihidaʼdiiłʼáhígíí tʼáá bí íinízinígíí yee nihíká adoolwoł. Doo Jiihóvah bichʼįʼ díníitʼı̨́ı̨́ʼgóó tʼáá nihí kʼéédidííʼnííł niidzingo, éí God doo nihił nílı̨́į da.

18. Haʼátʼíísh béédeilniihgo bikʼeh dahwiiniilʼı̨́į doo?

¹⁸ Hazhóʼó bee nihiʼ nidaʼnitinígíí bikʼeh honíłʼı̨́. Jiihóvah ániid yee naʼnitinígíísh hazhóʼó bikʼeh dahwiiniilʼı̨́? Áłtséédą́ą́ʼ bídaniildin yę́ę doo tʼáá ákótʼéego ádaʼiilʼı̨́į da doo. Ndi, Jiihóvah łáʼí ídlı̨́įgo bił hazʼą́ągo yee ániid nanihinitinígíí éí bikʼeh ádaniitʼée doo. (Hebrews 13:17) ‘Tʼáá biláahgo bee nidaʼniitin’ éí bee ádaa ádahwiilyą́ą doo. (2 John 9) Jiihóvah hazhóʼó bikʼeh dahwiiniilʼı̨́ áádóó bichʼįʼ dah díníitʼı̨́įʼ doo.

19. Jiihóvah bił kʼé ahidiiʼníigi haitʼéego tʼáadoo łaʼ nidaʼiisíhígíí nihidínóołtłʼah da?

¹⁹ Tʼáadoo náánáłaʼ nidaʼiisíhígíí nidanihiníłtłʼaii Jiihóvah bił kʼé ahidiiʼnínę́ę yidoołchxǫǫł. Tʼáá áłahájįʼ Jiihóvah baa daʼííníidlíigo, éí bił kʼé daʼahidiiʼnínígíí doo nihitsʼą́ą́ʼ doochxǫǫł da, doo Jiihóvah yitsʼąą nihidoolos da. Mózes nahalingo, God łáʼí ídlı̨́įgo bił hazʼánii atah neiilnishgo éí aláahdi ílı̨́. Tʼááłaʼí niidzingo yéigo Jiihóvah bá neilʼaʼ dóó bikʼeh hwiiniilʼı̨́įgo éí yisdádiidááł. (Philippians 2:12) Ląʼí shı̨́ı̨́ nihinaalnish ndi Jiihóvah bá neilʼaʼgo tʼáá bahatʼaadí bee nihee hoʼdílzin. (Luke 12:48) Jiihóvah tʼáá íiyisíí ayóóʼádeíníiʼníigo éí doo haʼátʼíhída danihidínóołtłʼah da, doo yitsʼą́ąjįʼ nihidoolos da.​—Psalm 119:165; Romans 8:37-39.

20. Haʼátʼíísh tʼáá awołí bee ádaʼdiilnííł?

²⁰ Tʼáá nihí dadínóołtłʼahígíí biiʼ kéédahwiniitʼı̨́. Áko íiyisíí Jiihóvah baa ííníidlíigo éí “yádiłhił biyiʼdi kééhótʼíinii,” binahjįʼ íinízinígíí bee bikʼidaʼdiitįįh. Łaʼ nidaʼiisíhígíí tʼáadoo danihiníłtłʼah éí Jiihóvah bił kʼé ahidiiʼnínę́ę yidoołchxǫǫł. Mózes áátʼįįd yę́ę íiyisíí ílı̨́įgo bitsʼą́ą́dóó naʼnitin nídidiilyééł. Łaʼda iisihgo tʼáadoo baa níniʼí, áko tʼáá íiyisíí “Bóhólníihii [Jiihóvah] nihiDiyin God nihaa jiidoobaałjįʼ bichʼįʼ dadéetʼı̨́ı̨́ʼ.”​—Psalm 123:1, 2.