Pioneer sélı̨́įʼgo índída sheʼiinaʼ tʼáá íiyisíí łah átʼé silı̨́ı̨́ʼ. (Eph. 3:20) Haitʼéego lá hweʼiinaʼ łah átʼé silı̨́ı̨́ʼ shı̨́ı̨́ nínízin. Kʼad baa hodeeshnih.

1939 yę́ędą́ą́ʼ World War II ałkʼi jiijééʼdóó bikʼijįʼ Berlin, Germanydi shiʼdizhchı̨́. 1945 góneʼ anaaʼ kʼadę́ę niitʼéehgo chidí naatʼaʼí bee Berlin bikʼijįʼ ląʼí bombs adah aheestłʼííd. Nihíighahgóó atiingi łaʼ deesdǫǫh. Shighandóó bił air-raid shelter biih yiijééʼ. Tʼahádóó éí Erfurtgóó hasih biniyé niijééʼ, háálá áadi éí shimá biʼdizhchı̨́.

Shimá éí tʼáá aaníinii bínaʼniltin hazhnitá. Bílaʼashdlaʼii binaʼnitin índa oodląʼ ałʼąą ádaatʼéii nijiłkaah ndi, doo łaʼ hoł yáʼátʼéeh da. 1948 nahalzhiishgo Jiihóvah Yá Halneʼé sáanii nidiltʼéego nihaa níʼáázh, áádóó ląʼígóó nabízhdééłkid. Áádóó bikʼijįʼ shideezhí dóó shí ánihijiní: “Tʼáá aaníí bínaʼniltinii bikʼíníyá.” Shimá, shideezhí dóó shí éí Erfurtgi oodlání áłah nádleehgóó ałnánéiikahgo hahoolzhiizh.

1950go Berlingóó nániiʼná. Ákweʼé éí Berlin-Kreuzberg Congregationgi néiikah. Łahgo nináániiʼnáago éí Berlin-Tempelhof Congregationgi nináánéiikah. Tʼahádóó éí shimá baptize ábiʼdilyaa, ndi shí éí tʼą́ą́ʼ kóníshtʼé. Éí haʼátʼíí biniinaa?

Yánísingo biniinaa Jiihóvah bá naashʼaʼ yę́ę neinółtłʼah. Nahaneʼgóó atah nídíshdáah ndi, tʼáadoo łaʼda bichʼįʼ haasdziihí naaki nááhai. Brothers dóó sisters doo ninádahinilyéésgóó Jiihóvah yikééʼ naazíinii bił ahínéishkahgo łah átʼéego nitséskees sélı̨́ı̨́ʼ. Łaʼ éí Nazi concentration camp doodaiiʼ East German biʼawáalyaaí góneʼ nidaháaztą́ą́ ńtʼééʼ. Laʼ éí Diyin Bizaad naaltsoos baa hóchįʼ ndi, East Germany góneʼ yah adeíniiłʼįįh. Díí tʼáá ałtso ádáátʼįįdgi shił nilı̨́įgo néshʼı̨́. Bibrothers índa Jiihóvah yá  bidaʼiinaʼ ninádeideezʼą́ągi baa nitséskeesgo, áko tʼáadoo ayóó yánísiní doo niizı̨́ı̨́ʼ.

1955 yę́ędą́ą́ʼ special preaching campaign anishtahgo, doo ayóó yánísin da sélı̨́ı̨́ʼ. Naaltsoos Informant * wolyéego biiʼdę́ę́ʼ Brother Nathan Knorr áʼiilaago éí díí campaign tʼah doo kóníłtsxogo álnéeh da ńtʼééʼ ní. Jiihóvah Yá Dahalneʼé tʼáá ałtso daʼjítahgo éí “díí yiziłígíí biiʼ baa hózhǫ́ǫgo nahasdzáán bikááʼ nidahosiilneʼ doo,” jidííniid. Éí tʼáá aaníí ákódzaa! Éí bikééʼdóó Jiihóvah baa ádinishtʼą́, áádóó 1956 yihah góneʼ shizhéʼé dóó shideezhí bił baptize ádanihiʼdilyaa. Díí bikééʼdóó ílíinii łaʼ bee ádaa náádinishtʼą́.

Pioneer deeshłeełgi shá yáʼátʼééh nisin ndi, tʼą́ą́ʼ kóníshtʼéego ląʼí nááhai. Áłtsé éí naalyéhé nahaniihgi áádóó aa nináhániihgi Berlingi bíhwiideeshʼáałgo éí bíhoołʼą́ʼígíí haa nízahjįʼda bee nideeshnish niizı̨́ı̨́ʼ. Naanish bíhoołʼą́ʼígíí binahjįʼ 1961go Hamburg, Germanydi naanish łaʼ shaa deetʼą́. Kweʼé éí nitsaago naalyéhé daʼníłtsʼą́ą́dę́ę́ʼ nehegeehgo bił hazʼą́. Shinaanish alą́ąjįʼ íínísingo biniinaa pioneer deeshłeeł yę́ę tʼóó tʼą́ą́ʼ kóshʼı̨́. Haalá deeshnííł lá?

Jiihóvah éí brothers ayóóʼádaʼóʼníinii choyoołʼı̨́įgo éí bá naʼaʼaʼgi ílíinii átʼéego shił ííshjání ádayiilaagi baa ahééh nisin. Shikʼis éí łaʼ pioneer daazlı̨́ı̨́ʼ, éí bikʼehgóó áníshtʼée doo niizı̨́ı̨́ʼ. Brother Erich Mundt, concentration campdi sidáá ńtʼééʼ yę́ę, éí Jiihóvah baʼíínílí shiłní. Éí ákwii brothers Jiihóvah doo yadaʼólíhígíí doo dabidziil da daazlı̨́ı̨́ʼ jiní. Ndi Jiihóvah yadaʼólíhígíí éí beʼoodląʼ dabidziil áádóó Jiihóvah bidineʼé dah yikahígi ląʼígóó áká anídaajah.

Brother Martin Poetzinger, tʼahádóó Governing Body atah dah sidáá ńtʼééʼ, éí bibrothers haʼahóní yee yichʼįʼ yáłtiʼgo ání: “Doo náhádzid hwee hólǫ́ǫgo éí aláahdi ílíinii átʼé.” Díí saad nabikʼítséskeesgo shinaanish bitsʼá níyá, áádóó June 1963go pioneer áshʼı̨́įgo baa nídiisdzá. Dooládóʼ tʼáá ákónéehii ásdzaa da lá! Naaki nídeezidgo, tʼah doo ndi naanish łaʼ hadíníshtááhgóó special pioneer dííleeł shiʼdooʼniid. Tʼáá díkwíhí nááhaigo, Jiihóvah éí ayóó átʼéii sheidiníʼą́. Éí 44th class of Gilead Schooldę́ę́ʼ shiʼdéékeed.

“Naanish nihaa dadeestʼánígíí tsı̨́įłgo neʼ kódaołeʼ lágo” haʼnínę́ę doo baa yooshnéeh da. Éí Brothers Nathan Knorr dóó Lyman Swingle íiyisíí kójíníí ńtʼééʼ. Naanish nantłʼa ndi, bidadoołkaal nihijiní. Brother Knorr ání: “Haʼátʼíísh íiyisíí níníłʼı̨́į doo? Łeezh, chʼosh, índa hojoobaʼígo nahazʼánígíí daatsʼí? Doodaléiʼ tʼiis, chʼilátah hózhóón, índa diné bił dahózhǫ́ǫgo daatsʼí baa ákonínízin doo? Diné ayóóʼóóʼníigi bídahoołʼaah.” Łah Brother Swingle nihibrothers haʼátʼíí biniinaa binaanish tsı̨́įłgo yitsʼáhaaskaigi baa hojilneʼgo hanákʼeeshtoʼ deeznaʼ. Hojilneʼ yę́ęgi neʼ kójiilaago hwiih náhwiisdogo índa anááhozhniilneʼ. Díí ayóó shidiisnááʼ, áko Christ índa bibrothers bikééʼ naazíinii doo ákódadeeshłíił da niizı̨́ı̨́ʼ.—Matt. 25:40.

Daʼníłtsʼą́ą́ʼgóó naanish nihaa dadeestʼą́ągo łaʼ Béthelites háágóó niʼílniiʼ danihiłní. Łaʼ hoł béédahoyoozįįhgo jó yáʼátʼééh lá dajiní. Ndi shí éí Congo (Kinshasa) dííniidgo doo íistsʼą́ʼí da. Áádóó ádajiní: “Congo íss! Jiihóvah nił hólǫ́ǫ doo!” Íídą́ą́ʼ éí Congodi diné daʼahigą́ągo nidaʼahiltseed haʼníigo baa dahaneʼ. Gileadgi bíhoołʼą́ʼígíí tʼéí baa nitséskees. September 1967go Gileadgi nidaʼsiiltaʼ, áádóó Heinrich Dehnbostel dóó Claude Lindsay bił Kinshasa, Congogóó dah diikai.

Kinshasadi niikaigo Frenchjí saad bídahwiilʼaahgo tááʼ nídeezid. Díí ííłtsogo éí Zambia bíighahgi Congo shádiʼááhjígo, Lubumbashijįʼ nihił ítʼaʼ. Éí Elisabethville hoolyéé ńtʼééʼ. Kintah ałníiʼgi missionary hooghan bá siʼą́ą́ léiʼgi niniiʼná.

Lubumbashigi éí ląʼí God biNahatʼaʼ baa haneʼgi tʼah doo deidiitsʼı̨́įh da, áko nihí éí tsʼídá áłtsé bee bił dahodiilnihgo átʼéegi baa nihił dahózhǫ́. Tʼáadoo hodiinaʼí Diyin Bizaad bíhwiideeshʼááł danízinii nihílááh ánéelą́ą́ʼ silı̨́įʼgo nidaniitin dooígi doo bíighah da. Government yá nidaalnishígíí dóó kintahdóó bisiláo bił nidahwiilneʼ. Ląʼí éí Diyin Bizaad índa nidahwiilneʼgi bił danilı̨́. Saad Swahili éí aláahdi bee yátiʼ, áko Claude Lindsay bił éí Swahili bíhwiilʼą́ą́ʼ. Áádóó éí Swahilijí saad bee áłah náʼádleehígíí bichʼįʼ nihiʼdoolʼaad.

Nidahwiilneʼgi ląʼígóó baa hózhǫ́ǫ ndi, nidaʼnółtłʼaii daaląʼí. Siláo nidaabaahii bił dah honeezdogo beeʼeldǫǫh tádeidijáahgo doo daatsʼíid da, áádóó kintahdóó siláo ałdóʼ tʼáá ádzaagóó nihikʼídahaʼááh. Łah missionary dabighangi Diyin Bizaad bíhooʼaah biniyé áłah niidlı̨́įgo siláo beeʼeldǫǫh yił yah ííjééʼ. Siláo bá hooghangóó nihiʼdeetʼeezh, áádóó łeeshtahgi naháatą́ągo iʼííʼą́. Tłʼéeʼgo 10 oʼclock azlı̨́įʼgo índa nihééʼílniiʼ.

1969go circuit overseer áshiʼdiilyaa. Hashtłʼish áádóó tłʼoh danineez bitahgi tʼáá  neʼ nízaadgóó nídíshdááh. Africadi ląʼígóó kódahootʼé. Dahooghan léiʼgi náshiilkááh, áko nishtééh biyaagi naʼahóóhai biyázhí yił náníjah. Tʼah doo haʼaʼaahgóó naʼahóóhai biyázhí yił hahóółʼáago bikʼehgo náádiishʼnah. Eʼeʼáahgo éí kǫʼ binaagóó brothers bił naháshtą́ągo Diyin Bizaad bee ahił dahwiilneʼ yę́ę tʼahdii baa shił hózhǫ́ǫgo bénáshniih.

Jiihóvah Yá Dahalneʼé tʼóó ádahodilʼı̨́įgo łaʼ nihá nidanitłʼago ádaʼósin, háálá éí Kitawala nahatʼáájí yikééʼ naazı̨́. * Łaʼ éí baptize ádaalyaago congregation elders daazlı̨́ı̨́ʼ. Díí tʼóó ádahodilʼíinii, éí ‘tsé nidanítʼínii’ nidahojílinii, nihibrothers dóó nihisisters beʼoodląʼ dabidziilii hwéédahózingo ádahoolaa. (Jude 12, NW) Ákondi Jiihóvah nahjįʼ kóhoolaago bidineʼé ayóó átʼéego ąą dínéesą́.

1971go Kinshasa branch officegi naanish ałʼąą ádaatʼéii shaa deetʼą́. Congo éí kéyah nitsaa, áko atiin, atsiniltłʼish, índa bee chʼaanaʼádáaii bee bichʼįʼ anáhóótʼiʼ ndi, Béthelgi díí binaʼanish hazhóʼó hashtʼeelʼı̨́įgi bíhoołʼą́ą́ʼ. Éí naaltsoos ałchʼįʼ álʼı̨́įgi, literature bíká ádaʼalneʼgi, áádóó Service Department góneʼ naashnish ńtʼééʼ. Daʼníłtsʼą́ą́ʼgóó congregations naaltsoos bichʼįʼ ádeilʼínígíí ląʼí nídíziʼgo índa baa hajeeh. Éí chidí naatʼaʼí biiʼdę́ę́ʼ háʼniłgo tsinaaʼeeł biih náánáʼnił. Chʼil tó bikáaʼgi siłtsoozgo biniinaa díkwíí shı̨́ı̨́ damóojįʼ tsinaaʼeeł dah hidiighááh. Kódaatʼéii nidaʼníłtłʼa ndi, naanish łaʼdaalneʼ.

Béeso doo daaląʼí da ndi, nihibrothers éí nitsaago áłah nídaadleehgi yá hashtʼe dahaléehgo dooládóʼda nisingo ádaʼałʼı̨́. Bikááʼdóó yátiʼ tʼáá bí ádeileʼ. Tłʼoh danineezígíí ahídahaastłʼǫ́ǫgo ahéédaazʼá, tʼáá éí łaʼ daasdisgo bikááʼ naʼíistą́ biniyé ádajileʼ. Lókʼaaʼ tsoh bá nidaazʼá, áádóó lókʼaaʼ ádaałtsʼóózígíí daastłʼǫ́ǫgo bikááʼdę́ę́ʼ nideinil. Łaʼ éí bikááʼadání yee ádeileʼ. Nails ádaadingo akáshtʼóózh yee ił adaʼałkaał. Áko díí bee baa dahashniih. Ayóóʼádeíníshʼní áádóó łahgóó ánááshiʼdoolʼaʼgo bídahasááh.

1974go Nairobi, Kenya branch officegóó ánááshiʼdoolʼaʼ. Éí ákweʼé naanish daaląʼí, háálá binaagóó 10 kéyah áłtsʼísígo naaznilígíí nahaneʼgi yíká anájah. Éí kéyah łaʼ nahaneʼgi doo yee nahasʼą́ą da. Tʼáá ahą́ą́h ákǫ́ǫ́ anáshiʼdilʼaah, Ethiopia éí íiyisíí. Ákweʼé éí nihibrothers yéigo atídabiʼdoolʼįįd. Ląʼí éí awáalya góneʼ ádabiʼdiisnil, łaʼ éí nidabiʼdistseed. Ákótʼée ndi beʼoodląʼ yee hadaʼólní. Háálá tʼáá bí dóó Jiihóvah yił ahánígo kʼé daʼahidiʼní.

Gail Matheson Canadadę́ę́ʼ nijighá, éí 1980go ahisiigeh, áko baa hózhǫ́. Gail éí Gileadi bił ííłtaʼ. Boliviadi missionary jílı̨́įgo naaltsoos ałchʼįʼ íilʼįįh ńtʼééʼ. Áádóó 12 nááhaigo New Yorkdi nááʼahiiltsą́. Tʼahádóó éí Kenyadi ahisiigeh. Gail éí tʼáá íiyisíí Diyin kʼehgo nitsékees áádóó tʼáá ałtsoní yaa bił hózhǫ́ǫgi baa ahééh nisin. Ayóó shíká aníjílwoʼ áádóó shíighahdóó ayóóʼóʼóʼní bee jizı̨́įgo hoolzhish.

1986go overseer binaʼanishgi nihaa deetʼą́. Branch Committeejí ałdóʼ anishtah. Kenya branch biyaagi kéyah sinilígíí éí baa áhwiilyą́ągo bitah nídiitʼash ńtʼééʼ.

1992 yę́ędą́ą́ʼ Eritreadi éí Asmara hoolyéegi Jiihóvah bidineʼé nitsaago áłah daʼałeehgi bá hashtʼehodiʼnéehgo ayóó bénashniih. Íídą́ą́ʼ ákwii nahaneʼgi doo nihichʼįʼ baa hóchįʼ da. Barn nichxǫ́ʼí léiʼ bikʼídaniitą́ą́ʼ, éí biyiʼ góneʼ tʼóó bahooʼih. Áłah aleeh bijı̨́, ákweʼé náánísdzáago nihibrothers éí  barn biiʼdę́ę́ʼ nizhónígo hashtʼedahoołaa lá. Jiihóvah bichʼįʼ hodílzin dooleełgo ádahoolaa. Ląʼí ákweʼé áłah daaleehígíí naakʼaʼatʼąhí nidaashchʼąąʼígíí nidayiizhjaaʼ, éí danchxǫ́ʼígíí nizhónígo yikʼídeistiʼ. Baa hózhǫ́ǫgo 1,279 niiltʼéego áłah siidlı̨́ı̨́ʼ.

Overseer binaʼanish biniyé tádiitʼaashgo dahooghangóó nihá náhooʼaahgo ałʼąą ádaatʼé. Łah tónteel bíighahdi kin ayóó ánoolnin léiʼgi, áádóó łah éí nidaalnishii bá hooghan siʼą́ą léiʼgi béésh bee ályaago ákwii nihá hooʼaʼ. Éí yah ańdaʼaldahí 300 ké siláadi bá hazʼą́. Ałʼąą ádahootʼéégóó Diyin bá nisiilʼaʼ ndi, íiyisíí baa nihił hózhónígíí éí pioneers dóó publishers yídaneedlı̨́įgo nidahalneʼgi bénéiilniih. Náánáłahgóó náánihiʼdoolʼaadgo éí nihikʼis ádeiilyaa yę́ę bíhwiilzááh.

1987dóó 1992jįʼ, Kenya branch łaʼ kéyah yaa ádahalyánę́ę éí nahaneʼgi bee hazʼą́ągo ályaa. Áko branch dóó country offices ádaalyaa. 1993go éí Addis Ababa, Ethiopia hazʼánígóó anihiʼdoolʼaʼ. Éí ákweʼé tʼáá nahontʼingo nahaneʼgo ląʼí nááhai, kʼad éí bee hazʼáanii binahjįʼ bá ahóótʼiʼ silı̨́ı̨́ʼ.

Jiihóvah éí Ethiopiadi naanishígíí yikʼihasdliʼ. Ląʼí pioneer daazlı̨́ı̨́ʼ. 2012dóó wóshdę́ę́ʼ tʼáá nináháhááh bikʼeh 20 percentdóó baʼaan pioneer ándaʼiilʼįįh. Diyin Bizaad bíhooʼaah biniyé óltaʼ ádaalyaa áádóó 120dóó baʼaan Kingdom Hall ádaalyaa. 2004 yę́ędą́ą́ʼ éí Béthelgi nidaalnishígíí kin ániidíii bá ályaa, tʼáá bíighahgi Assembly Hall łaʼ bá niitʼą́.

Ethiopiagi ląʼí béédahosiilzįįdígíí ayóóʼádeíníiʼní. Beʼajoobaʼ doo baa hoyooʼnéeh da. Tʼáá ániidídóó éí ąąh dahazʼą́ nihainístʼįįd, áko biniinaa Central Europe branchjįʼ anáánihiʼdoolʼaʼ. Kweʼé éí ayóóʼánihidóʼníigo nihaa áháyą́, ndi Ethiopiadi nihikʼis ayóó átʼéego bíhwiilzááh.

Jiihóvah bá naʼanishgi éí tʼáá bí yidínéesą́ągi nihił bééhoozin. (1 Cor. 3:​6, 9) Rwandadę́ę́ʼ béésh łichíiʼii haagééd yiniyé nehekáhígíí tʼóó áłtsé bił nahosisneʼ yę́ędą́ą́ʼ éí Rwandadi publishers doo hólǫ́ǫ da. Kʼad éí 30,000dóó baʼaan silı̨́ı̨́ʼ. 1967 yę́ędą́ą́ʼ Kinshasa, Congogi éí publishers 6,000 ánéelą́ą́ʼ ńtʼééʼ. Kʼad éí 230,000dóó baʼaan, éí 2018 yę́ędą́ą́ʼ 1 milliondóó baʼaan Jesus Daaztsą́ągi Bééhániih yiniyé áłah silı̨́ı̨́ʼ. Kenya branch kéyah yaa ádahalyánę́ę éí kʼad 100,000dóó baʼaan publishers silı̨́ı̨́ʼ.

50dóó baʼaan nááhai yę́ędą́ą́ʼ brothers shíká anájahgo Jiihóvah bá naashʼaʼgo hahoolzhiizh. Azhą́ tʼahdii yánísin ndi, Jiihóvah baʼííníshłíigo bíhoołʼą́ą́ʼ. Africadi naanish áshłaaígíí éí haʼahóní índa ił hózhǫ́ yee shíká eelwod. Gail bił éí brothers dóó sisters bá ádahwiinítʼı̨́, hadaʼólní áádóó Jiihóvah yadaʼólíigi yáʼátʼéehgo baa nitsíikees. Jiihóvah beʼajoobaʼ ayóó átʼéego baa ahééh nisin. Jiihóvah éí bíká shił chohooʼíinii biláahdi átʼéii yee shikʼihasdliʼ, díí éí tʼáadoo beełtʼéhí da.—Ps. 37:4.