1. Paul haʼátʼíí níigo yee ádaa ákoniidzı̨́ı̨́ʼ?

YILʼAADII Paul éí łahda doo shidziil da níigo yee hanádzih ńtʼééʼ. Éí ‘shitsʼíís bee áníshtʼéii yizhash,’ áádóó yáʼádaatʼéehii ááshníił doo nisingo baaʼihígi ádaatʼéii shilą́ąjįʼ hólǫ́ jiní. Sonízdílzįįhgo Jiihóvah shá yiʼdoolííł chʼééh jinízin. (2 Cor. 4:16; 12:​7-9; Rom. 7:​21-23) Áádóó ałdóʼ hakʼijįʼ danilíinii doo shidziil da dashóʼní jiní. * Ákótʼée ndi, kóhodóʼní áádóó kótʼéego nitsíjíkeesgo éí yeeʼ doo anishłı̨́į da, jinízingo tʼáadoo ádaa tsízdeezkéez da.—2 Cor. 10:​10-12, 17, 18.

2. 2 Corinthians 12:​9, 10 éí Paul haʼátʼíí yitsʼą́ą́dóó íhoołʼą́ą́ʼ?

² Paul yaa ákoniidzingo łahda doo shidziil da nízingo ádaa nitsékeesgo bidziil átʼéego átʼé. (2 Corinthians 12:​9, 10 yíníłtaʼ.) Jiihóvah bibee adziilii yee bíká análwoʼgo “doo adziil hólǫ́ǫgi shidziil bee hadaʼíłtʼé,” biłní. Ááhyiłníigo Paul éí adziil yiʼoh nilíinii Jiihóvah bibee adziil ákweʼé yee háká análwoʼ. Nikʼijįʼ yádaałtiʼii haʼátʼíí biniinaa tʼáadoo nihiʼdiiłʼáhí dooleełgi áłtsé dadíníilʼįįł.

3. Haʼátʼíí biniyé saad bee ániʼ neheʼaahii baa hózhǫ́?

³ Nihiʼdódziihgo doo nihił yáʼátʼéeh da łeh. Nihikʼijįʼ danilíinii danihódziihgo biniinaa nihąą nááhákaʼ yiidleeh.  (Prov. 24:10) Éí haitʼéego baa nitsíikees doo? Paul nahalingo ‘saad bee ániʼ neheʼaahii baa nihił hózhǫ́.’ (2 Cor. 12:10) Háálá nihiʼdódziih índa nihikʼijįʼ ídlı̨́įgo éí tʼáá aaníí Jesus yíhoołʼaahii niidlı̨́įgi bee bééhózinii átʼé. (1 Pet. 4:14) Jesus éí bídahoołʼaahii ‘biʼjoodláa doo’ ní. (John 15:​18-20) First century yę́ędą́ą́ʼ, Gríik bibee ádaʼoolʼįįłii dayoodlánígíí éí Oodlání doo daʼjííłtaʼ da índa doo dahadziil da dayóʼníí ńtʼééʼ. Yilʼaadii Peter dóó John átʼéhígi átʼéego éí Jew dineʼé Oodlání “doo hazhóʼó íhoołʼą́ąʼii índa tʼáá bóhólníhígíí” dajílı̨́įgo haa nitsáhákees ńtʼééʼ. (Acts 4:13) Doo dahadziil da nidahojílin, háálá bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ bił nidaaztʼiʼii doodaiiʼ siláo dah yinééłjí doo bee daʼjítah da. Biniinaa doo dahoʼdíʼnídzin da ńtʼééʼ.

4. Ałkʼidą́ą́ʼ Oodlání yę́ę éí doo yáʼátʼééhgóó haa yádaatiʼgo bikʼee haa dajítʼéé ńtʼééʼ?

⁴ Ałkʼidą́ą́ʼ Oodlání yę́ę kótʼéego dabiʼdódziihgo biniinaásh Jesus bá naʼaʼaʼ índa baa naʼnitingi niʼ ádajiilaa? Ndagaʼ. Yilʼaadii Peter dóó John éí Jesus yikééʼ yiʼash áádóó binaʼnitin yee naʼnitingi biniinaa atíbiʼdilʼı̨́įgo yaa bił hózhǫ́ǫ́ ńtʼééʼ. (Acts 4:​18-21; 5:​27-29, 40-42) Áko ídahoołʼaahii haʼátʼíí biniyé baa yádaznízin doo? Diné bił kéédahojitʼíinii díí ałkʼidą́ą́ʼ Oodlání yę́ę doo bił danilíi da ndi, yéigo diné bíká ajííjééʼ. Éí Diyin Bizaad łaʼ ádayiilaago Oodlání bíká análwoʼ áádóó ił chohooʼı̨́ bá hólǫ́ǫgo yá ádayiilaa. Diyin biNahatʼaʼ yaa ndahalneʼgo éí dííshjı̨́įdi hólǫ́ áádóó bílaʼashdlaʼii yikʼi hooʼáał doogo bichʼįʼ hoolzhish. (Matt. 24:14) Rome binahatʼaʼ kótʼéego Oodlání atídajííłʼįįd éí honahatʼaʼ yę́ę kʼad ląʼí nááhai doo hólǫ́ǫ da. Ndi Oodlání éí kʼad yáʼąąshdi naatʼáanii danilı̨́. Hakʼijįʼ danilínę́ę ádajídin, éí náábiʼdiiljééʼ ládą́ą́ʼ éí Oodlání ayóó dajijoołánę́ę Diyin biNahatʼaʼ yee hakʼi dahwéeʼaah doo.—Rev. 5:10.

5. John 15:19 éí haʼátʼíí biniinaa Jiihóvah Yá Dahalneʼé doo daʼjílı̨́ı̨́góó haa nitsáhákees ní?

⁵ Diné éí Jiihóvah Yá Dahalneʼé doo bił danilı̨́į da áádóó dayódziih. Háálá éí doo ayóó daʼjííłtaʼ da índa doo dahadziil da dayóʼní. Haʼátʼíí biniyé ákódeizhnízin? Jó, ádajootʼįįłgi doo ádeiʼníił da. Nihí éí aʼohgo ádaʼdííníilzin áádóó akʼeh dahoniilʼı̨́. Hó éí ádaa hodzódlí, ádaa haʼniih, índa doo akʼeh dahojíłʼı̨́į da. Áádóó bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ dah yikahjí índa siláo dah yinééłjí doo bee daʼniitah da. Nihokááʼ bił nidahaztʼiʼii doo bikʼehgo dahiniiʼnáa da, áko biniinaa aʼohgo daniidlı̨́įgo nihaa nitsáhákees.—John 15:19 yíníłtaʼ; Rom. 12:2.

6. Jiihóvah bidineʼé yíká análwoʼgo haʼátʼíí łaʼyoolííł?

⁶ Doo danihidziil dago nihaa nitsáhákees ndi, Jiihóvah choníhoołʼı̨́įgo ayóó ádaatʼéii bee łaʼhoonííł. Éí nahaneʼgi tsʼídá tʼah doo áhánéeh da ńtʼéeʼii łaʼyoolííł. Bá ndaalʼaʼí éí saad bee ałʼąą ádaatʼéego naaltsoos ádeileʼgo nideiiniih. Áádóó Diyin Bizaad chodayoołʼı̨́įgo tʼóó ahayóí diné bibeʼiinaʼ yee hashtʼeʼninádahakááh. Díí tʼáá átʼéé ńtʼééʼ kótʼéego łaʼhooníiłgi Jiihóvah átʼı̨́įgo bee baa haʼniih. Háálá éí doo dabidziil da dabidóʼníinii choyoołʼı̨́įgo łaʼhoonííł. Ákoósh tʼááłaʼí niitínígo Jiihóvah bibee adziilii yee nihíká análwoʼ? Tʼáá aaníí Jiihóvah nihíká adoolwołgo haadiiʼnííł? Paul áátʼįįd yę́ęgi bitsʼą́ą́dóó tááʼ ałʼąą átʼéego baa íhwiidooʼáałgi baa nídadíitʼįįł.

7. Paul éí haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bídahwiilʼą́ą́ʼ?

⁷ Łahgo Paul bitsʼą́ą́dóó ídahwiilʼą́ąʼgo éí Jiihóvah bá neiilʼaʼgo niheʼadziilii índa yiichįįhii tʼáadoo baʼííníidlíhí doo. Diné éí Paul ayóó bił danilı̨́, háálá yáʼátʼéehgo hoł hazʼą́ índa tʼáadoo leʼé ayóó jiichįįh. Áko ayóó ádeidzódlíigo ádaa hojiʼniih doo ńtʼééʼ. Silíshiya kéyahdi Társasgi bidiʼneeszą́. Ákwii ayóó íhooʼaahgo hazʼą́. Paul yéigo ííłtaʼ, éí Jew dineʼé aląąjįʼ sizíinii ayóó bééhoʼdílzingo Gaméíliyel nahoneeztą́ą́ʼ. (Acts 5:34; 22:3) Hodineʼé bitaa jígháahgo diné ílíinii jílı̨́įgo haa nitsáhákees. Áko ájíní: “Shidineʼé tʼáá bił ahąąh nidaashkai yę́ę biláahgo Jew dineʼé binahaghaʼ shił bééhoozin.” (Gal. 1:​13, 14; Acts 26:4) Ndi Paul éí hweʼadziil tʼáadoo baʼjóozlíiʼ da.

8. Philippians 3:8 bikʼehgo Paul ninéidiníʼánígíí haitʼéego yaa nitsékees? Haʼátʼíí biniyé ‘doo bichʼįʼ hadziilii baa hoł hózhǫ́’?

⁸ Paul éí bee ayóó ájítʼéego áhósin yę́ę ałtso ninázhdiníʼą́ągo baa hoł hózhǫ́. Éí tʼáá átʼé ‘tsʼiilzéigi átʼéego baa nitsíjíkees’ ńtʼééʼ. (Philippians 3:8 yíníłtaʼ.) Paul éí Jesus bikééʼ joogáałgo biniinaa yéigo hachʼįʼ nahwiisʼnááʼ. Hodineʼé dahojoołá. (Acts 23:​12-14) Rome dineʼé bił kééhojítʼíinii ałdóʼ nínádahoniłhaałgo awáalya anídahałtʼeeh. (Acts 16:​19-24, 37) Náábiláahdi éí niʼiisíihii jílı̨́ índa yáʼátʼéehii ázhdooníiłgi nantłʼa lágo bee ádaa ákozhniidzı̨́ı̨́ʼ. (Rom. 7:​21-25) Hachʼįʼ nahwiiʼná, hakʼijįʼ ídlı̨́, tʼáá hó baa hániʼii dahólǫ́ǫ ndi, Jesus bikééʼ joogáałgo tʼáadoo niʼ ájiilaa da. Ndi ‘doo bichʼįʼ hadziilii, baa hoł hózhǫ́.’ Háálá doo hadziil da níjídleehgo Diyin bibee adziilii háká análwoʼgo baa ákozhniizı̨́ı̨́ʼ.—2 Cor. 4:7; 12:10.

9. Doo nihidziil da ánihósinii haitʼéego baa nitsíikees doo?

⁹ Jiihóvah bibee adziilii shíká análwoʼ doo niidzingo éí niheʼadziil, ííníiltaʼgi, nihee óʼoolʼįįłii, áádóó nihinaalyeʼé daʼílíinii éí bee ayóó anishłı̨́, tʼáadoo niidziní  doo. Díí ádaatʼéhígíí doo binahjįʼ Jiihóvah choníhoołʼı̨́į da. Diyin bidineʼé éí ‘doo ląʼí nihokááʼ dineʼé yikʼehgo dahóyą́ą da, doo ląʼí ayóó átʼéii danilı̨́į da, doo ląʼí diné ílíinii danilı̨́į da.’ Ndi Jiihóvah éí “doo dabidziilígíí” choyoołʼı̨́. (1 Cor. 1:​26, 27) Áko díí daʼílíinii ádaatʼéii nihee ádin ndi, Jiihóvah bá neiilʼaʼ doogo átʼé. Ákótʼéego nihił hazʼą́ągo hazhóʼó baa nitsíikees doo. Béénílniih diné éí díí daʼílíinii hwee hólǫ́ǫgo ayóó ílíinii átʼé danízin. Ákótʼée ndi, Jiihóvah éí adziil yee nihíká análwoʼ doo. Niheʼoodląʼ biniinaa nihikʼijįʼ ídlı̨́įgo bikʼee nił yéeʼgo éí doo sistiʼgóó sheʼoodląʼ baa nahashneʼgo ashíínísin diníigo Jiihóvah bichʼįʼ sodílzin. (Eph. 6:​19, 20) Áádóó yéigo nichʼįʼ anáhóótʼiʼgo Jiihóvah éí adziilii bííníkeed, áko wołí bee ánítʼı̨́įgo bá nanilʼaʼ doo. Jiihóvah níká análwoʼgo baa ákonínízingo neʼoodląʼ nooséełgo bidziil doo.

10. Diyin Bizaad biiʼ baa dahaneʼii haʼátʼíí biniyé baa íhwiilʼaah doo, éí Hebrews 11:​32-34 baa dahaneʼígíí íiyisíí?

¹⁰ Paul éí Diyin Bizaad áłahjįʼ yaa íhoołʼaah ńtʼééʼ. Éí Jiihóvah bá nidaasʼaʼ yę́ę yaa ółtaʼgo ląʼígóó bitsʼą́ą́dóó yaa íhoołʼą́ą́ʼ. Hííbrew Oodlání danilínę́ę yichʼįʼ éʼéléehgo níléídę́ę́ʼ Jiihóvah bá nidaasʼaʼ yę́ę ádaʼiilaagi baa nitsídaakees níigo yichʼįʼ áʼiilaa. (Hebrews 11:​32-34 yíníłtaʼ.) Łaʼ éí Naatʼáanii David. Éí doo hweʼanaʼí tʼéiyá hachʼįʼ nidahwiisʼnáaʼ da, ndi hakʼis danilíí ńtʼéeʼgo ałdóʼ ákódahóółʼįįd. Áko David áʼiilaagi baa nitsídeiikeesgo Paul haitʼéego bíká eelwodgi baa ákoniidzin doo. Áádóó Paul bedaʼiilʼı̨́į doo.

11. David éí haʼátʼíí biniinaa doo hadziil da nahojílin? (Naaltsoos bikááʼdę́ʼígíí níníłʼı̨́.)

¹¹ Naabaahii Goláíyath ayóó ábóodziilii éí David doo hadziil da nízingo haa nitsékees. Áko Goláíyath éí David “tʼóó yánahałtʼiʼgo yeidloh.” Háálá Goláíyath ayóó áníłnééz, bee naʼabaahii biniyé naalyéii bee hazhdítʼé áádóó biniyé íhojiiłʼą́ą́ʼ. Ndi David éí doo hadziil da nahojílin háálá tʼah ashkii yázhí jílı̨́. Naʼabaahgi doo bíhojiiłʼą́ąʼ da. Ndi hadziilgo átʼé. Éí Jiihóvah baʼjólí áádóó Jiihóvah adziilii hainíláago Goláíyath bikʼeh jideesdlı̨́ı̨́ʼ.—1 Sam. 17:​41-45, 50.

12. David éí haʼátʼíí ałdóʼ bee bichʼįʼ nahwiisʼnááʼ?

¹² David éí łahgo bee bichʼįʼ ninááhwiisʼnááʼ. Éí biniinaa doo shidziil da jinízingo tsízdeezkééz. Jiihóvah éí Saul Ízrel dineʼé binaatʼáanii nilı̨́įgo áyiilaa. Éí David nizhónígo há naasʼaʼ índa hoł nilı̨́įgo baa nitsíjíkees. Tʼahádóó ádeidzódlíigo David joołchʼı̨́ı̨́d jizlı̨́ı̨́ʼ. Éí David tʼáá íiyisíí doo yáʼátʼéhígi ájííłʼįįd. Áádóó hodiyeeshxééł jiniizı̨́ı̨́ʼ.—1 Sam. 18:​6-9, 29; 19:​9-11.

13. David éí Naatʼáanii Saul doo yáʼátʼéhígi áhóółʼįįd, ndi haitʼéego haʼjólníí ńtʼééʼ?

¹³ Azhą́ David éí Naatʼáanii Saul doo yáʼátʼéhígi áhóółʼįįd ndi, Jiihóvah éí naatʼáanii niiníłtínígíí bił nilı̨́įgo hoolzhiizh. (1 Sam. 24:6) Kótʼéego Saul doo yáʼátʼéhígi áhóółʼįįdgi Jiihóvah tʼáadoo bee bikʼíhojizʼah da. Ndi Jiihóvah éí adziilii yee shíká análwoʼgo bichʼįʼ haʼííníshníi doo jinízingo baʼjólíí ńtʼééʼ.—Ps. 18:1.

14. Paul dóó David éí haitʼéego tʼáá ahehoołtʼéego bichʼįʼ nahwiisʼnááʼ?

¹⁴ Yilʼaadii Paul tʼáá ákótʼéego David bichʼįʼ nahwiisnáʼígi átʼéego níyá. Paul biʼanaʼí tʼóó ahayóí halááh ádabóodziil. Ląʼí religious dóó political leaders danilı̨́įgo  dahojoołá. Áádóó tʼáá ahą́ą́h nínádahoníłtsxis dóó awáalya anidahałtʼeeh. David nahalingo Paul éí dahakʼis ńtʼéeʼii doo yáʼátʼéhígi ádahóółʼįįd. Łaʼ éí Oodlání danilíi ndi, hakʼijįʼ danilíí ńtʼééʼ. (2 Cor. 12:11) Ndi hakʼijįʼ danilı̨́ı̨́ ńtʼéeʼ ndi, Paul akʼeh jideesdlı̨́ı̨́ʼ. Éí nahojilneʼgi tʼáadoo niʼ ájiilaa da. Azhą́ habrothers índa hasisters ákódáátʼįįd ndi, ayóóʼájóʼní. Tsʼídá aláahdiígíí éí Diyin yéigo joodlą́ągo bikééʼ jizı̨́įgo ahóyííłką́. (2 Tim. 4:8) Hatsʼíís ayóó ábóodziilgi éí doo binahjįʼ achʼįʼ nahwiiʼná bee bikʼíjooyáa da, ndi Jiihóvah baʼjólíí ńtʼééʼ.

15. Haʼátʼíí ádiiʼnííł niidzin doo, áádóó éí haitʼéego ádiiʼnííł?

¹⁵ Bił daʼííniłtaʼii, bił nidanilnishii, doodaiiʼ nikʼéí doo Jiihóvah Yá Halneʼ danilíinii danódziih índa atídaniłʼı̨́įgoósh átʼé? Congregationdóó łaʼdaásh doo yáʼátʼéhígi ánííłʼįįd? Ákótʼéé ládą́ą́ʼ David índa Paul abiʼdoolʼįįdígi béénílniih. Éí ‘yáʼátʼéehii bee doo yáʼátʼéehii bikʼeh didlı̨́.’ (Rom. 12:21) Diné nikʼijįʼ danilı̨́įgo David éí Goláíyath bítááʼ góneʼ yił dzideesneʼ yę́ęgi átʼéego doo ádaʼiilʼı̨́į da. Jiihóvah índa Bizaad diné bee nidaniitingo doo yáʼádaatʼéehii bikʼeh dadiidlı̨́. Kótʼéego íʼiilʼı̨́įgo éí diné yíndaʼídíłkidii Diyin Bizaad baʼahódlíigo biiʼdóó bee bił nidahwiilneʼ. Azhą́ nihikʼijįʼ dajílı̨́įgo doo yáʼátʼéhígi ádanihiłʼı̨́į ndi, nihił daʼílı̨́įgo bichʼįʼ aʼáhí daniidzingo bíká anéijah.—Matt. 5:44; 1 Pet. 3:​15-17.

16-17. Paul éí haʼátʼíí tʼáadoo bééjiyooznah da?

¹⁶ Yilʼaadii Paul éí tʼah doo Christ yíhoołʼaahii yileeh yę́ędą́ą́ʼ diné naʼádziihii jílı̨́įgo Jesus yikééʼ ndaakai yę́ę atíyííłʼįįd. (Acts 7:58; 1 Tim. 1:13) Paul íídą́ą́ʼ Saul bidiʼníigo Oodlání dah yihahígíí atííłʼı̨́įgo yaatįįh nádáahgo Jesus tʼáá bí niʼ áhoolaa. Éí Jesus yáʼąąshdę́ę́ʼ Paul yichʼįʼ haadzííʼ áádóó yinááʼ íísdįįd. Paul éí diné atíníłʼínę́ę łaʼ níká adoolwołgo ííníʼı̨́ ánándoodlííł hodooʼniid. Áko éí tʼáá áko jiniizı̨́įʼgo íhoołʼaahii Ananáíyas ajooʼı̨́ ánáhoodlaa.—Acts 9:​3-9, 17, 18.

 ¹⁷ Paul éí Oodlání tʼahádóó bizhdiiyáago ayóó hwééhoʼdílzin jizlı̨́ı̨́ʼ. Ndi Jesus yáʼąąshdę́ę́ʼ yee hachʼįʼ haadzííʼ yę́ę bitsʼą́ą́dóó íhojiiłʼą́ą́ʼ. Paul éí tʼáá aʼohgo ázhdólzingo habrothers índa hasisters háká anájahgo hoł yáʼátʼééh. Áko éí ájíní: Éí “bee shił náhoojǫǫłii danilı̨́,” bizhdííniid.—Col. 4:​10, 11.

18. Haʼátʼíí biniinaa łaʼda doo shíká azhdoolwoł da niidzin łeh?

¹⁸ Paul haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bídahwiidiilʼááł? Tʼóó áłtsé tʼáá aanííjí oodląʼ tʼóó bídahwiilʼą́ą́ʼ yę́ędą́ą́ʼ háí lá shíká adoolwoł niidzin łeh ńtʼééʼ. Háálá tʼahdii awééʼ nidahoniidlingo doo ayóó nihił éédahózin da. (1 Cor. 3:​1, 2) Áko kʼad éí haa niitʼé? Ląʼí shı̨́ı̨́ nááhai Jiihóvah bá neilʼaʼ áádóó ląʼígóó íhwiilʼą́ą́ʼ. Kʼad éí łaʼda shíká adoolwołgi doo ayóó íiniidzingóó nitsíikees. Háí shı̨́ı̨́ tʼáá ałhąąh tʼáá aanííjí oodląʼ bił bíhwiiniłʼą́ą́ʼ, áko éí shíká aʼdoowołgi doo íinínízin da łeh. Ndi Jiihóvah éí brothers índa sisters choyoołʼı̨́įgo ahidiníłnáago bee danihidziil. (Rom. 1:​11, 12) Díí baa ákoniidzingo éí Jiihóvah shidziil áshósin doo niidzingo brothers índa sisters shíká anájahgo shá yáʼátʼééh lá niidzin doo.

19. Paul éí haitʼéego tʼáadoo leʼé łaʼdayiilaa?

¹⁹ Paul éí Oodlání silı̨́ı̨́ʼdóó bikʼijįʼ tʼóó ahayóígóó łaʼdayiilaa. Háálá bił bééhózingo tʼáá bí bibeeʼadziilii, ííłtaʼgi, atʼı̨́įgi, doodaiiʼ háádę́ę́ʼ shı̨́ı̨́ yigáał ndi, éí aʼohgo éʼétʼé índa Jiihóvah baʼahódlíigo tʼéiyá tʼáadoo leʼé łaʼdaalneʼgo átʼéegi bił bééhoozin. Áko tʼáá áníiltso kótʼéego Paul bedaʼiilʼı̨́į doo: (1) Jiihóvah badaʼííníidlíi doo, (2) Diyin Bizaad biiʼ baa dahaneʼii bitsʼą́ą́dóó íhwiilʼaah, (3) łaʼda bíniʼdii nihíká análwoʼ. Tsʼídá doo shidziil da niidzin ndi, Jiihóvah éí nihidziilgo ánihidoolííł!