BAA ÍHOOʼAAH 26
Jiihóvah Yá Dahalneʼé Dadooleełgi Áká Anilyeedgoósh Bíighah?
“Ádeinohsinígíí índa ádaahtʼínígíí bee Diyin God bił dahonohshǫ́ǫ doo biniyé nihinaalnish.”—PHIL. 2:13.
SIN 64 Haneʼ Yáʼátʼéehii Kʼididiilyééł
BAA NÁHÓDÓOTʼĮĮŁII *
1. Jiihóvah éí haitʼéego níká eelwod?
JIIHÓVAH náánáłaʼ diné choyoołʼı̨́įgo éí tʼáá aaníinii yee nanineeztą́ąʼgi áádóó Diyin bá nanilʼaʼ ániilaago éí shı̨́ı̨́ baa ahééh ninizı̨́ı̨́ʼ. Haalá yitʼéego Jiihóvah Yá Dahalneʼé atah sínílı̨́ı̨́ʼ. Áłtsé shı̨́ı̨́, nimá, nizhéʼé, nischoolmate, doodaiiʼ hootahgóó dahaneʼii bitsʼą́ą́dóó yáʼátʼéehii baa haneʼ sídinítsʼą́ą́ʼ. (Mark 13:10) Áádóó éí bitsʼą́ą́dóó Diyin Bizaad baa íhwiiniłʼą́ą́ʼ. Áko Jiihóvah baa íhoołʼaahgo índa bee nanidineestą́ʼígíí ayóóʼííníʼní sínílı̨́ı̨́ʼ. Jiihóvah éí tʼáá aaníinii baa ákonínízingo ániilaa, Jesus Christ yaa íhoołʼaahii sínílı̨́įʼgo éí hoolʼáágóó iináanii ná bohónéedzą́ągo áyiilaa.—John 6:44.
2. Díí article biyiʼ haʼátʼíí baa nídadíitʼįįł?
2 Kʼad éiyá nanidineestą́ʼígíí bee náánáłaʼ nináádíníítı̨́ı̨́ł. Áko díí éí hootahgóó naʼadáago kótʼéego ánáʼálʼįįh. Ákondi łahda éí díí nihá nanitłʼah łeh. Łahda kwíiniidzin łeh, díí náánáłaʼ nidadíníitįįłii éí bikʼee nihił yéeʼ łeh. Ákónítʼéédą́ą́ʼ díí article haitʼéego nihíká adoolwoł. Díí baa nídadíitʼįįłígíí éiyá haʼátʼíí nanihiiłnáago disciples ádeiilneʼ. Náánáłaʼ éí díí nidaʼníłtłʼaaígíí lá haitʼéego bitis diidáałgo tʼáá naʼniitin doo. Áłtsé éí haʼátʼíí biniyé nahalneʼii índa naʼnitinii daniidlı̨́įgo baa nídadíitʼįįł.
JESUS ÉÍ NAHANEʼ ÍNDA NIDÍʼNÓOTĮĮŁII NIHAIDINÍʼĄ́
3. Haʼátʼíí biniyé nidahwiilneʼ?
3 Jesus nahasdzáán yikááʼ naaghá yę́ędą́ą́ʼ, bídahoołʼaahii naakigo ádazhdoolíiłii yeidiníʼą́. Áłtséhígíí éiyá, Matt. 10:7; Luke 8:1) Ndi, díí yáʼátʼéehii baa haneʼ łaʼ doo yídaneedlı̨́į da doo, índa náánáłaʼ éí yaa bił dahózhǫ́ǫ dooleeł, Jesus hodííniid. (Luke 9:2-5) Áádóó náásgóó éí yéigo nídahozhdoolnihgi yaa chʼíhoníʼą́. Éiyá áłʼąą dineʼé tʼáá ałtso bee hwéédahodoozįįł biniyé bee hoł dahodoonih. (Matt. 24:14; Acts 1:8) Haa shı̨́ı̨́ yitʼéego baa nitsídajikees ndi, bee hwił dahodoonih. Ídahoołʼaahii éí Diyin biNahatʼaʼ baa dahozhdoolnih, índa haʼátʼíí íidoolíiłgi éí ałdóʼ diné bił dahozhdoolnih.
God bíhootʼááł yáʼátʼéehii baa haneʼ baa dahozhdoolnih, áádóó índa haitʼéego ádazhdoolíiłgo yee hoł hoolneʼ. (4. Matthew 28:18-20 bikʼehgo, Diyin biNahatʼaʼ baa dahwiilneʼígíí haʼátʼíí bínáádéétʼiʼ?
4 Naaki góneʼ, ádazhdoolíłígíí éí Jesus kóhodííniid. Bídahoołʼaahii náánáłaʼ nináádanohtingo éí tʼáá ałtso bee nihodiyíʼáanii bikʼehgo dahijiináa dooleeł. First century yę́ędą́ą́ʼ dahiiná yę́ęísh tʼéiyá bídéétʼiʼ? Ndagaʼ, Jesus ádííniidgo éí díí naanish tʼáá binaʼanishgo tʼáá nilééh náhodeesdzáajįʼ ádoolnííł, áadi índa nidootʼih. (Matthew 28:18-20 yíníłtaʼ.) Íídą́ą́ʼ shı̨́ı̨́, Jesus éí 500dóó baʼaan bídahoołʼaahii yichʼįʼ yíitʼíinii íʼdiilyaago kótʼéego nihindaanish dooleeł níigo yichʼįʼ haadzííʼ. (1 Cor. 15:6) Jesus éí John kwíidííniid, tʼáá ájíłtso disciples dajizlı̨́ʼígíí éí náánáłaʼ Jiihóvah yee dahodoosįįłgo nideidínóotı̨́įłgo bééhózinígo áyiilaa.—Rev. 22:17.
5. 1 Corinthians 3:6-9 díí nahaneʼgi índa naʼnitingi éí Paul haitʼéego ahídéétʼiʼ níigo chʼíiníʼą́?
5 Ídahoołʼaahii ádoolníiłgi éí Paul dáʼákʼehgi kʼidilyéh naanish nahalin dooleeł ní. Ákondi álástsiiʼ kʼidilyéh doo tʼáá éí tʼéiyá da, naa biláahgo binaʼanish. Paul, Kórinth dineʼé kwíidííniid: “Shí Diyin God bizaad kʼidíílá, Apálas éí tó yił niyiizką́, nidi Diyin God tʼéí yidínéesą́.” (1 Corinthians 3:6-9 yíníłtaʼ.) Áko Diyin God bidáʼákʼehgi nidaalnishii éí álástsiiʼ kʼedoolyáhígíí, tó bił nehekááh, índa dínéeséhígíí baa náádajiniitaahgo nidajilnish doo. (John 4:35) Díí binahjįʼ tʼáá bééhózinígo God éí álástsiiʼ yinooséełii nílı̨́.
6. Nidaʼniitingo haitʼéego ádaʼiilʼı̨́į doo?
6 Hoolʼáágóó iiná deinízinígíí hádeiitʼı̨́. (Acts 13:48) Áko díí ídahoołʼaahii nidaniitingo áádóó Jiihóvah Yá Dahalneʼé dadooleełgo éí díí táaʼgo Diyin Bizaad yikʼehgo yigáał dooleełígíí bee bíká adiilwoł: (1) yikʼidiʼdootı̨́ı̨́ł, (2) iidoodląął, áádóó (3) yíhoołʼą́ʼígíí yikʼehgo yigáał doo. (John 17:3; Col. 2:6, 7; 1 Thess. 2:13) Congregationgi ałdóʼ tʼáá ájíłtso áká aníjíjah doo. Díí ániid íhoołʼaahígíí éí congregationgi ádaʼalʼínígíí éí binááł ákódajítʼée doo, áádóó bídazhneedlı̨́įgo bíká aníjíjah doo. Kótʼéego éí shikʼis danilı̨́ dínóozįįł. (John 13:35) Áádóó nijiʼnitingi éí ląʼígóó yéigo naʼanishgo átʼé. Áko íhoołʼaahii haʼátʼíí shı̨́ı̨́ yéigo daʼníłtłʼaii tʼą́ą́ʼ bótąʼígíí éí yikʼeh didoodleeł. (2 Cor. 10:4, 5) Áko nazhnitingo nízaadgóó ahodoolzhishgo daʼátʼé. Índa áadi baptize áshidiʼdoolnííł niizı̨́ı̨́ʼ yę́ę éí bá bohodoolnííł.
ÍHOOŁʼAAHII ÁLNÉEHGI ÉÍ AYÓÓʼÓʼÓʼNÍ NANIHIIŁNÁ
7. Nahaneʼgi índa íhoołʼaahii álnéehgi binaʼanishígíí éí haʼátʼíí nanihiiłnáago íitʼı̨́?
7 Nahaneʼgi índa íhoołʼaahii álnéehgi éí haʼátʼíí biniyé bineilnish? Áłtsé biniinaanii éí Jiihóvah ayóóʼííníʼní. Nahaneʼgi índa íhoołʼaahii álnéehgi tʼáá bííníghahgi átʼéego binanilnishgo éí ákótʼéego Diyin God ayóóʼííníʼní. (1 John 5:3) Baa nitsíníkees: Hootahgóó nahaneʼgo éí Jiihóvah ayóóʼííníʼníigi naniiłnáago ánítʼı̨́. Ákótʼée ndi, łahda shı̨́ı̨́ nanitłʼah łeh? Háálá áłtsé, hootahgóó nahojilneʼgo éí tʼáá yóh hatah hoditłid shı̨́į łeh. Ákondi, díí ákótʼéego naʼanishígíí éí Jesus nihaidiníʼą́, áko bikʼeh honiilʼı̨́. Bidiniilkaalgo éí nahaneʼgi doo nihá nanitłʼah da yileeh. Áko kʼad éí diné łaʼ bił Bible study áníléehgoshąʼ, éísh haa nohsin łeh? Łahdaásh doo bíninilʼą́ą da nahalin łeh? Aooʼ shı̨́ı̨́. Ákondi lą́ą, Jiihóvah bichʼįʼ sodilzingo éiyá níká adoolwoł. Áko éí doo bichʼįʼ nátʼą́ą́ʼ ánítʼéégóó, náánáłaʼ bił Bible study ádíílííł. Íhoołʼaahii ádíílíiłgi éí Jiihóvah nidziilgo ándoolííł.
8. Mark 6:34 bikʼehgo, haʼátʼíí nanihiiłnáago náánáłaʼ naniitin doo?
8 Naaki góneʼ, íhoołʼaahii naniitingo biniinaanii éí bił kééhwiitʼíinii ayóóʼádeíníiʼní. Jesus dóó bídahoołʼaahii łah nidahalneʼgo dóó nidaʼnitingo ayóó chʼééh deeskai. Áko Jesus éí haaʼída doo naagháhígi hádadiilyįh hodííniid. Ákǫ́ǫ́ jíkai ndi, tʼóó ahayóí diné tʼáá hakééʼ yinéełgo hakʼi náádaʼneeztą́ą́ʼ. Áko Jesus ayóó átʼéego aʼááh jiniizı̨́įʼgo chʼééh jideeyáa ndi, diné “ląʼí bee nízhdíníitą́ą́ʼ.” (Mark 6:34 yíníłtaʼ.) Azhą́ chʼééh nízhdídáah ndi, tʼáá bizááká nazhnitin. Haʼátʼíí biniinaa? Jó Jesus éí bikééʼ tádínéhígíí éí bił nijikaigo ádaa nitsídzíkees. Éí ayóó átʼéego tidaʼhoonííh dóó bichʼįʼ anídahaztʼiʼgo hoł bééhózin. Áko ił chohooʼı̨́ tʼáá íiyisíí yídin danílı̨́įgo bíká adeeshwoł jinízin. Dííshjı̨́įdi diné tʼóó ahayóí tʼáá ákódaatʼé. Azhą́ shı̨́ı̨́ łaʼ doo ákódanoolnin da ndi, bichʼįʼ anídahaztʼiʼgo átʼé. Jó éí dibé baa áhályáanii ádingo biniinaa yóóʼaheeskai nidahalin. Yilʼaadii Paul łaʼ yaa haadzííʼ éí Diyin tʼáágééd ndaakaigo bił chodahooʼı̨́ ádaadin, dííniid. (Eph. 2:12) Éí anoonééł hóteelgo bichʼįʼ honítʼiʼígíí yikááʼ deiyíkááh! (Matt. 7:13) Áko díí nihiterritorygi nahwiilneʼgo dóó naʼniitingo éí díí diné ákódaatʼéego baa ákoniidzin doo, baa dajiiniibaʼgo dóó ayóóʼádeíníiʼníigo éí bíká adiilwoł. Tsʼídá aláahdi bee bíká adiilwołii éí Diyin Bizaad bił ííshjání ádiilníiłgo bee naʼniitin doo.
9. Philippians 2:13 bikʼehgo éí haitʼéego Jiihóvah nihíká adoolwoł?
9 Háida bił Bible study ádíílíiłgi éí hodidoonałígíí biniinaa shı̨́ı̨́ nátʼą́ą́ʼ ádííníilzin łeh. Ákónítʼéédą́ą́ʼ díí haitʼéego baa nitsíníkeesígíí Jiihóvah bee bił hodiilnih. Bible study bił ádíílíłígíí haniitáagi índa bił study ánáʼiilʼįįhgi éí Jiihóvah bíneeshdlı̨́įgo áshidíílííł bididííniił. (Philippians 2:13 yíníłtaʼ.) Sodiilzingo Diyin God Bí íinízinii bił ahídéétʼiʼgo éí nihá yididooltsʼı̨́ı̨́ł, éí yilʼaadii John díí nihił ííshjání áyiilaa. (1 John 5:14, 15) Áko íhoołʼaahii álnéehgi bíniidlı̨́įgo Jiihóvah nihíká adoolwoł.
DAʼNÍŁTŁʼAAÍGÍÍ BITIS HIIKÁÁH
10-11. Diyin Bizaad bíhooʼaahgi éí haʼátʼíí danihidínóołtłʼah?
10 Azhą́ daʼníłtłʼaii dahólǫ́ǫ ndi, disciple ádoolníiłgi díí naʼnitin naanish nihá ádeetʼáanii tʼáá íiyisíí ádadiilníiłgo baa nitsídeikees. Kʼad éí díí daʼníłtłʼaii haitʼéego bitis hidiikááhígíí baa nídadíitʼįįł.
11 Shił hazʼą́ągi shidínóołtłʼahígíí hólǫ́ niidzin łeh. Háálá Jiihóvah bidineʼé éí łaʼ hadaastih, índa bitsʼíís baa nidahazʼą́. Ákónítʼéédą́ą́ʼ éí díí baa nitsíníkees, COVID-19 naałniih bitsʼąą áhátʼı̨́įgo tʼáá hooghandę́ę́ʼ naʼanish baa íhooʼą́ʼígíí łaʼ baa nídadíitʼįįł. Éí Bible study álnéehgi electronic devices chooʼı̨́įgo bee nidaʼniitin dasiidlı̨́ı̨́ʼ. Áko łaʼ tʼáá bí dabighandóó náánáłaʼ bá bohónéedzą́ą́ góneʼ nináádeintin. Naʼnitingo ni daatsʼí abínídą́ą́ʼ doodaiiʼ tłʼéeʼgo ná bohónéedzą́? Jó, Jesus éí Nikodíímas tłʼéeʼgo neineeztą́ą́ʼ, Nikodíímas bá bohónéedzą́ą́ góneʼ.—John 3:1, 2.
12. Naʼnitinii yiyiichįįhii diidleełgo éí haʼátʼíí nihíká adoolwoł?
2 Cor. 3:5) Naaki góneʼ éí, Jesus tʼáá ałtsoní yótʼááh hiníláii índa nihokáaʼgi éí bee óhólníihgo shaa deetʼą́ nidííniid. Áko díí binahjįʼ naʼnitin doogo naa hojoosdliʼ. (Matt. 28:18) Tááʼ góneʼ éí, náánáłaʼ nihíká adoolwołgo átʼé. Háálá Jesus éí yáʼąąshdę́ę́ʼ Bizhéʼé hólǫ́ǫgo yee hadoodzihii, índa yee nidínóotı̨́įłii bee bíká eelwod. (John 8:28; 12:49) Áádóó ałdóʼ éí field service group overseer, pioneer nílínígíida, éí doodaiiʼ náánáłaʼ naʼnitinii éí nihíká adoolwołgo átʼé. Łaʼ Bible study ííléehgo, shí atah dínéeshdaał, áko bitsʼą́ą́dóó íhodeeshʼááł éí shíká adoolwoł bididííniił.
12 Háiida Bible study bił ádíílíiłgi doo bííníshghah da nínízin shı̨́į łeh. Jó náánáłaʼ Bible study bił ádazhdoolíiłgo éí doo tʼóó ahayóigo shił bééhózin da, doodaiiʼ naʼnitinii yiyiichįįhii doo nishłı̨́į da niidzin łeh. Ákótʼéé ládą́ą́ʼ éí táaʼgo nihíká adoolwołii éí hólǫ́. Áłtséhígíí éí, Jiihóvah náánáłaʼ nidiníítʼı̨́įłgo naa dzólí. (13. Nidaʼniitingi łahgo átʼéego ályaago éí haitʼéego bídíníildı̨́ı̨́ł?
13 Nidahwiilneʼgi ániid methods dóó tools ánáádaalʼįįhgo nihá nantłʼa łeh. Diyin Bizaad bee naʼnitingi éí kʼad łahgo átʼéego ályaa. Kʼad díí naaltsoos íiyisíí bee ndaʼnitinígíí łaʼ ániidíii ánáánályaa, éí Enjoy Life Forever! wolyé. Áko éí biniyé hashtʼe náhodiitʼįįh dóó haitʼéego ánáʼálʼįįhígíí ałdóʼ łahgo átʼéego ályaa. Nahdę́ę́ʼ ádaʼiilʼínę́ę éí doo ákótʼéego ánáádaʼiilʼı̨́į da doo. Díí ániid naaltsoos éí tʼáá díkwíí paragraphs daóltaʼgo ałchʼįʼ yátiʼígíí éí aláahgo óolzin. Áko naʼnitingo éí videos dóó electronic resources, JW Library® ádaatʼéhígíí, chodeilʼı̨́įgo ályaa. Díí tools chooʼı̨́įgo ná nantłʼa nínízingo éí háida bichʼįʼ hadíídzihgo níká adoolwołgo bíhodííłʼááł. Tʼáá shı̨́ı̨́ aaníí nihá nantłʼa, jó bikʼehgo ádeilʼínę́ę łahgo átʼéego álʼı̨́įgo éí nihá nantłʼa łeh. Ákótʼée ndi, Jiihóvah dóó nihikʼis ałdóʼ nihíká anájahgo éí náánáłaʼ diné naniitingo bíniidlı̨́į dooleeł. Łaʼ pioneer ání, “Kʼad method bikʼehgo naʼnitinígíí éí íhoołʼaahii dóó naʼnitinígíí ayóó yíneedlı̨́įgo áyiilaa.”
14. Kééhwiitʼı̨́įgi Diyin Bizaad baa íhooʼaahgi doo deinízingóó éí 1 Corinthians 3:6, 7 haitʼéego nihíká adoolwoł?
14 Kééhwiitʼı̨́įdi Diyin Bizaad baa íhooʼaahgi doo nihá deinízingoshąʼ? Hootahgóó nidahwiilneʼ ndi, doo nihá yídaneedlı̨́ı̨́góó haʼátʼíísh nihíká adoolwoł? Béénílniih, diné bił hazʼą́ągi tʼáá ákwíí jı̨́ áłʼąą ánááʼnííł. Áko łaʼ doo íhwiideeshʼáał da nízin yę́ę éí kʼad diyin kʼehgo hojoobaʼ deiniizįįh. (Matt. 5:3) Nihiliterature doo deinízin yę́ę éí kʼad Diyin Bizaad baa íhwiideeshʼááł daniizįįh. Nihił bééhózingo éí Jiihóvah Bible study łaʼ bikʼídíníitáałgo éí Bí bee bóhólnííh. (Matt. 9:38) Kʼéédaʼdohłééh índa tó bił nidahakáahgi bindaałnish nihóʼní, ndi Jiihóvah éí diyin kʼehgo yidínóosééł. (1 Cor. 3:6, 7) Azhą́ shı̨́ı̨́ kʼad doo Bible study nihee hólǫ́ǫ da ndi, Jiihóvah éí nihaa aʼááh nízingo tʼáá nihíká análwoʼgo átʼé! Ákondi íhoołʼaahii hádeetʼı̨́įgi tʼáá bidiilkaal doo. *
ÍDAHOOŁʼAAHII ÁDEILNEʼGI BAA HÓZHÓONII BÍNÍTÁÁH
15. Háida Diyin Bizaad yíhoołʼaahgo áádóó yikʼehgo dah diigháahgo éí haitʼéego Jiihóvah baa nitsékees?
15 Łahda Diyin Bizaad bíhodeeshʼááł niizı̨́įʼgo áádóó yikʼidiitįįhgo náánáłaʼ yee yił nahalneʼgo éí tʼáá íiyisíí Jiihóvah yaa Prov. 23:15, 16) Kʼad nahasdzáán bikááʼgóó ákóhooníiłgo éí tʼáá íiyisíí Jiihóvah yaa bił hózhǫ́. Azhą́ shı̨́ı̨́ pandemic nahasdzáán tʼáá ałtsogóó naałniih ndi, 2020 service year éí 7,705,765 Bible studies ádaalyaa. Díí éí binahjįʼ 241,994 diné Jiihóvah yaa ádaʼdeestʼą́ągo baptize ádabiʼdiilyaa. Áko díí ániid Jiihóvah Yá Dahalneʼé náá daasdlı̨́ı̨́ʼígíí éí kʼad tʼáá bí łaʼ Bible study nináádeintin, índa disciples ánáádeidleʼ doo. (Luke 6:40) Kótʼéego disciple ádaalneʼgi éí Jiihóvah tʼáá íiyisíí yaa bił hózhǫ́.
bił hózhǫ́. (16. Haʼátʼíísh yáʼádaatʼéehii bíká íitʼı̨́į doo?
16 Łaʼ disciples ádoolníiłgo éí łą́ągo naanish, ndi Jiihóvah nihíká análwoʼgo éí diné hazhóʼó naniitingo Jiihóvah ayóóʼáyóʼníi dooleeł. Tʼááłaʼí Bible study łaʼ bikʼídíníitáałgo naniitin dooleełgo éí bíká díníitʼı̨́įʼgoósh nihá bíighah? Áko chʼaa nídídáahgo dah, háida doo bééhonisinígíí éí Bible study bił ádíílíiłgo bidíníitááł. Ákwíitʼı̨́įgo éí Jiihóvah yaa bił hózhǫ́ǫgo yee nihikʼihadlí.
17. Náánáłaʼ Diyin Bizaad bee naniitingo éí haitʼéego nanihiiłnáa doo?
17 Diyin Bizaad baa haneʼ índa binaʼnitingi éí ílíinii átʼé! Díí naanish éí ayóó nihił hózhǫ́ǫgo ánihósin. Yilʼaadii Paul éí ląʼí diné Thesalonáíkadi disciples danilı̨́įgo áyiilaa, éí kódííniid: “Háálá Bóhólníihii Jesus Christ náánádzáago bidááhdóó deiidzįʼgo haʼátʼíishąʼ bee nihił chodahooʼı̨́į doo? Haʼátʼíishąʼ baa nihił dahózhǫ́ǫ doo? Nihí lą́ą, bee nihaa haʼniihii índa bee nihił dahózhóonii nihá danohłı̨́!” (1 Thess. 2:19, 20; Acts 17:1-4) Dííshjı̨́įdi ląʼí Jiihóvah Yá Dahalneʼé kótʼéego nitsídaakees. Łaʼ nihisister Stéphanie wolyéego éí bahastiin yił, ląʼí diné yíká ahiʼnoolchą́ąʼgo baptize ádabiʼdiilyaa. Éí ájíní, “Diné bíká aníjílwoʼgo Jiihóvah yá ádítʼáahgo éí tsʼídá aláahdi ił hóshóonii átʼé.”
SIN 57 Diné Tʼáá Ałtso Bił Nidahwiilneʼ
^ par. 5 Jesus yee nahodiizʼáanii náánáłaʼ bił nahodoonihgi índa bee nidínóotı̨́įłgi éí ayóó ílı̨́įgo Jiihóvah nihaidiníʼą́. Haʼátʼíísh nanihiiłnáago éí diné łaʼ naniitin doo? Nahwiilneʼgi índa Jiihóvah Yá Dahalneʼé dadooleełgi éí haʼátʼíí nidínóołtłʼah? Áádóó haʼátʼíí nidaʼníłtłʼaii éí bitis yiidáah doo? Díí éí baa náhódóotʼįįł.
^ par. 14 Disciple álnéehgi haitʼéego áká adoolwołígíí éí The Watchtower, March 2021, “Diyin Bizaad Yídahoołʼaahii Baptize Ádoolníiłgo Bee Bíká Anéijah Doo” wolyéego baa íídííłtah.
^ par. 53 EELKIDÍGÍÍ: Diyin Bizaad baa íhooʼaahgi éí diné łah átʼéego hiná dooleełgo ábidoolííł: Jiihóvah doo bééhojísingo éí iiná nanitłʼah. Jiihóvah Yá Dahalneʼé nidahalneʼgo Bible study łaʼ yee yíká iilwoʼ. Diyin kʼehgo nabiʼdinitinígíí binahjįʼ Jiihóvah yaa ádítʼáahgo baptize ábiʼdiilʼįįh. Náasdi éí naʼnitingo disciple ánáádeidleʼ doo. Ákéeʼdi éí nihokááʼgóó ayóó áhonóolningo iiná yaa bił dahózhǫ́ǫ doo.