1, 2. (a) Haitʼéego ałtsʼáʼáldahgo hazʼą́? (b) Haʼátʼíí baa nídadíitʼįįł?

EUROPEDĘ́Ę́ʼ nihisister łaʼ nagháago ání: “Tʼáá ánístsʼísídą́ą́ʼ aheełtʼéego aa nitsáhákees ádin. Áko biniinaa kéyah biiʼ kééhashtʼínígíí binahatʼaʼ doo nisin da. Nahatʼáagi hashtʼedoolnííł danízingo náánááʼnéłígíí bidiiyá. Terrorist nilı̨́įgo beʼatʼééd nishłı̨́įgo ląʼí nááhai.” Africadę́ę́ʼ nihibrother łaʼ ádaa halneʼgo ayóó atíʼjíłʼı̨́ı̨́ ńtʼééʼ: “Dineʼé náánáłahdę́ę́ʼ tʼáá ájíłtso halááh ádaniitʼé nisin, áko bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼgi yee dah yikáhígíí bidiiyá. Nihikʼijįʼ danilínígíí tsiidétáán bee nidaałtseed danihidiʼníigo nidanihidiʼneestą́ą́ʼ. Tʼáá nihidineʼé éí bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼgi yee ałʼąą dah yikáhígíí yidahidiikai yę́ę nidasiiltseed.” Nihisister náánáłaʼ Europedi bighango ání: “Náánáłahdę́ę́ʼ dineʼé índa yinishdlánígíí doo dayoodlą́ą́góó ayóó dahojooshłxáá ńtʼééʼ.”

² Díí tájíltʼéego ádaa dahojilneʼígi átʼéego, dííshjı̨́įdi diné tʼóó ahayói tʼáá ákótʼéego nitsídaakees. Ląʼí bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ dah yikáhígíí atídaʼałʼı̨́įgo yee akʼeh dadidlı̨́įgo tʼáá sahdii atsʼákai. Nahatʼaʼ siláagi bee ałtsʼáʼáldahgo biniinaa diné ałghaʼdaditʼáahgo hazʼą́. Ląʼí kéyah dah nahazʼą́ą́góó  diné náánáłahdę́ę́ʼ yigáałii atídeiłʼı̨́. Diyin Bizaad ánínę́ęgi átʼéego, nihoogháahjįʼ yoołkáałgo diné “doo achʼįʼ bá nídahójǫǫh ádaatʼée da doo.” (2 Timothy 3:1, 3) Áko tʼóó tsé ádin ałtsʼáʼáldahgo hazʼą́ągo Oodlání éí haitʼéego łáʼí dajílı̨́į doo? Jesus áátʼįįd yę́ęgi bitsʼą́ą́dóó ídahwiidiilʼááł. Íídą́ą́ʼ diné ałdóʼ kótʼéego yeeʼ nahatʼáa doo haʼníigi bee ałtsʼáʼáldah ńtʼééʼ. Díí baa nídadíitʼįįł: Jesus éí haʼátʼíí biniinaa bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ tʼáadoo yikééʼ niníyáa da? God bidineʼé éí bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ baa saad aghą́ągi tʼáadoo bee akééʼ nínáʼáwoʼí dooígi Jesus haitʼéego ííshjání áyiilaa? Áádóó doo atéʼélʼı̨́į daaígi Jesus haitʼéego yee nanihineeztą́ą́ʼ?

3, 4. (a) Jew dineʼé haʼátʼíí deinízin ńtʼééʼ? (b) Kótʼéego nitsáhákeesgo ídahoołʼaahii haitʼéego tsídadeezkééz?

³ Jesus éí ląʼí Jew dineʼé neineeztą́ą́ʼ yę́ę Rome binahatʼaʼ bitsʼá diikah chʼééh dazhnízin ńtʼééʼ. Kótʼéego nitsáhákees dooleeł biniyé Jewish Zealots daolyéego Rome binahatʼaʼ yikʼijįʼ danilı̨́įgo dah yikah ńtʼééʼ. Ląʼígo Zealots éí Gáliliidóó Júdas wolyéego yikééʼ naazı̨́. Díí diné éí Jesus tʼah naagháhą́ądą́ą́ʼ nijighá. Éí mesáíyah áhozhdilʼı̨́įgo diné ląʼí yóóʼazhnííʼaaʼ. Ałkʼidą́ą́ʼ Jew dineʼé yę́ę yaa halneʼii Josephus áníigo Júdas éí Jew dineʼé ííłníigo Rome bił dah ahohgą́ áádóó Rome yichʼįʼ tax nidayiiléhígíí éí “cowards” yiłníigo yee yózhí. Rome éí Júdas dayiisxı̨́. (Acts 5:37) Zealots łaʼ dah atahígíí éí yiniyé ádáátʼįįdii łaʼ dadiilnííł danízingo yéigo atídaʼałʼı̨́ daazlı̨́ı̨́ʼ.

⁴ Ląʼí Jew dineʼé éí Mesáíyah yibaʼ ádaatʼéé ńtʼééʼ. Mesáíyah éí Rome binahatʼaʼ yiyaa háánihidooʼniłgo Ízrel ayóó ánáádanítʼée dooleeł danízin ńtʼééʼ. (Luke 2:38; 3:15) Ląʼí ádeinízingo Mesáíyah éí Ízrelgi nahatʼaʼ niidooʼááł. Áko éí Jew dineʼé tʼáá átʼé taoskai yę́ę Ízreljįʼ nináhidookah. John Taah Iiníiłii ndi kóníigo Jesus neídééłkid: “Daʼ niísh, Doogááł, hodooʼniidę́ę ánítʼı̨́, éí doodago náánáłaʼ daatsʼí bíká dadíitʼı̨́įʼ doo?” (Matthew 11:2, 3) John éí łaʼda daatsʼí yigháahgo Jew dineʼé éí Rome biyaa háábidooʼnił jinízin. Áádóó Jesus bídahoołʼaahii nidiltʼéego Jesus náábiʼdiilzáádóó bikʼijįʼ Eméíyasgóó jooʼashgo Jesus hodiiyá. Díí nizhdiltʼéhígíí ájíníigo Jew dineʼé bééʼdoolnihgi Jesus íidoolíiłgo bee hoł chohooʼı̨́. (Luke 24:21 yíníłtaʼ.) Daalʼaadii ałdóʼ Jesus nideídééłkid: “Daʼ kʼadísh Ízrel bee bóhólníihgo bił hazʼáanii bá hashtʼéédíídlííł?”​—Acts 1:6.

5. (a) Gáliliidóó diné haʼátʼíí biniyé Jesus nihinaatʼáanii nilı̨́į doo daniizı̨́ı̨́ʼ? (b) Jesus éí haitʼéego yee hachʼįʼ hanáádzííʼ?

⁵ Jew dineʼé bee hachʼįʼ nidahwiiʼnáanii Mesáíyah há hashtʼeidoolííł dazhnízin. Áko Gáliliidóó diné éí Jesus nihinaatʼáanii jidooleeł danízin. Jesus éí naatʼáanii yiyiichįįhii nilı̨́ daniizı̨́ı̨́ʼ. Tsʼídá nizhónígo yáłtiʼ, aa dah hazʼą́ néíłdziih, dóó dichin danilíinii yaʼníłtsood. Jesus éí 5,000 daatsʼí ánéelą́ą́ʼ diné yaʼníłtsood, áko tʼóó bikʼee bił adahóóyóí. Jesus éí diné yindahaʼáhígíí baa ákozhnízin. Diyin Bizaad ání: “Jesus aláahgo naatʼáanii jidooleełjįʼ ahóʼdiʼdoodził biniyé kʼadę́ę aadę́ę́ʼ hachʼįʼ dah adiildéehgo baa ákodziniizı̨́įʼgo dziłgóó tʼáá sáhí dah náázdiidzá.”  (John 6:10-15) Biiskání, diné ádahodiilzeeʼ. Áádóó Jesus éí naalyeʼé nihaa deeshłeeł doo biniyé níyáa da, ndi God biNahatʼaʼ bee nidanihidínéeshtįįł biniyé níyá, hodííniid. Éí kóní: “Chʼiyáán áádįįłii tʼéiyá tʼáadoo bíká nidaahkaí, nidi iiná doo ninítʼiʼii bá chʼiyáán doo ádįįhii hádaahtʼı̨́.”​—John 6:25-27.

6. Nahasdzáán bikááʼ nahatʼaʼ doo nisin da níigo Jesus éí haitʼéego ííshjání áyiilaa? (Áłtsé naashchʼąąʼígíí nishtłʼajígoígíí níníłʼı̨́.)

⁶ Jesus yaa ákoniizı̨́įʼgo bikééʼ ndaakai yę́ę łaʼ ádeinízingo Jerúsalemgi kʼad naatʼáanii jidooleełgo nidayólí. Doo áhodooníił dago Jesus éí máína baa haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́ı̨́ł biniyé bee bił hojoolneʼ. Éí “diné ayóó átʼéii” léiʼ éí Jesus ájítʼı̨́, chʼaazh deeyá éí tʼáá hodidoonaałgo índa nízhdoodááł. (Luke 19:11-13, 15) Jesus éí Rome binaatʼáaniishchíín Páílat éí bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ doo bee akééʼ nináshwoʼ da, yidííniid. Páílat éí Jesus neídééłkid: “Daʼ niísh Jew dineʼé Aláahgo biNanitʼaʼí nílı̨́?” (John 18:33) Páílat nídzíldzidgo daatsʼí ájíní, Jesus éí Rome yikʼijįʼ diné kwíidoolííł jinízin. Ndi Jesus áháłní: “Bee shóhólníihii éí doo díí nahasdzáán bitsʼą́ą́dóo da.” (John 18:36) Jesus éí bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ doo yikééʼ sizı̨́į da, háálá bí biNahatʼaʼ yáʼąąshdi. Jesus éí nahasdzáán bikááʼ honaanishii éí “tʼáá aaníinii baa hashneʼ doo,” biniyé níyá, jiní.​—John 18:37 yíníłtaʼ.

7. Bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ bił nidaaztʼiʼii doo bee akééʼ siidzı̨́į daaígi, tʼáá nihiyiʼídi baa nitsíikees ndi, haʼátʼíí biniinaa ayóó nantłʼa?

⁷ Jesus naanish baa deetʼą́ągi bił bééhózin. Nihí ałdóʼ naanish łaʼ nihaa ditʼáahgo baa ákoniidzin doo. Éí bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ bił nidaaztʼiʼii doo bee akééʼ siidzı̨́į da, tʼáá nihiyiʼídi baa nitsíikees ndi ndagaʼ. Díí nantłʼago átʼé. Nihibrother overseer nilı̨́įgi, diné ákwii kéédahatʼínígíí nahatʼáagi ayóó baa saad hółǫ́, ní. Bidineʼé yee ádaa dahaʼniih,  áko bidineʼé tʼáá bí bikʼi dahwéeʼaahgo iinaʼ yáʼátʼéeh doo danízin. Ałdóʼ ání: “Baa ahééh hwiindzin, nihibrothers éí God biNahatʼaʼ yaa nidahalneʼgo yee łáʼí danilı̨́. Éí doo aheełtʼéégóó aa nitsáhákeesgi índa bee achʼįʼ nidahwiiʼnáanii God hashtʼeidoolíiłgo yee yichʼįʼ dadéezʼı̨́ı̨́ʼ.”

8. Jesus tʼah naagháhą́ądą́ą́ʼ, ląʼí Jew dineʼé haʼátʼíí bee bichʼįʼ nidahwiiʼnáá ńtʼééʼ?

⁸ Doo aheełtʼéégóó aa nitsáhákeesgo biniinaa diné éí bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ yihidiikááh. Jesus tʼah naagháhą́ądą́ą́ʼ, tax nahalyéhígi ayóó baa saad hólǫ́ǫ́ ńtʼééʼ, áko biniinaa ląʼí éí bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ yee ałtsʼą́ą́ʼ danilı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Gáliliidóó Júdas éí Rome yikʼijįʼ niilteeʼ, háálá éí diné tax nidajiilée doo biniyé yá hadaʼdileʼgo yaa naakai. Ląʼígóó tax nahalyé, naalyeʼé, kéyah, dóó hooghan bá. Áádóó tax yaa ádahalyáanii bindaʼadloʼgo tʼóó achʼįʼ nidahwiiłná. Éí naatʼáanii łaʼ yichʼįʼ nidaʼiiléego naanish baa deidiyiiʼaahgo binahjįʼ daʼatʼı̨́ nidahaleʼ. Jérikodi tax nahalyéhígíí yá álą́ąjįʼ dah sidáii Zakíyas ayóó atʼı̨́ sílı̨́ı̨́ʼ háálá diné éí tax ląʼí nidayiiléego ájósin.​—Luke 19:2, 8.

9, 10. (a) Jesus bidaʼanaʼí éí bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ bił nidaaztʼiʼii haitʼéego baa nitsíníkees deiłní? (b) Jesus yee hanáádzíiʼgi haitʼéego bitsʼą́ą́dóó íhooʼaah? (Áłtsé naashchʼąąʼígíí ałníiʼgiígíí níníłʼı̨́.)

⁹ Jesus bidaʼanaʼí éí tax nahalyéegi baa saad hólónígíí chʼééh yee ídahwiiłtsóód. Éí Jew dineʼé tʼááłaʼí denériyas “tax” nidajiiléegi haitʼéego baa nitsíníkees dahałní. (Matthew 22:16-18 yíníłtaʼ.) Jew dineʼé tax nahalyéegi ayóó deijoołá, háálá Rome binahatʼaʼ biyaa jiznilgo hakʼi ádídahólnííh. “Hérad yichʼijí danilínígíí” éí Rome binahatʼaʼ bikʼijįʼ jílı̨́ dahodidoohniił biniyé Jesus éí tʼáadoo tax nidahohłéhí didooniił chʼééh danízin. Jesus éí tax nidahohłé dííniidgo bikééʼ ndaakai yę́ę hatsʼáhidookah. Áko Jesus haa jiidzaa?

¹⁰ Jesus yee ádeistiʼgo tax baa saad hólónígíí tʼáadoo háájída yee akééʼ niilwod da. Éí ání: “Síízar bíhígíí Síízar baa nídahohʼníił ni, áádóó Diyin God bíhígíí éí Diyin God baa nídahohʼnííł.” (Matthew 22:21) Jesus bił bééhózingo tax nahalyéii yiniyé naazdáii bindaʼadloʼ, éí doo yeinítʼı̨́į da. Ndi, God biNahatʼaʼ éí bílaʼashdlaʼii bee bichʼįʼ anáhóótʼiʼii bá hashtʼeidoolíiłgi yaa nitsíkees. Jesus éí nizhónígo nihá íʼiilaa. Bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ bił nidaaztʼiʼii éí azhą́ shı̨́ı̨́ tʼáá ákogi átʼéego dahwéeʼaah índa doo ákótʼéégóó dahwéeʼaah ndi, doo háájída bee akééʼ ninéílwoʼ da doo. Oodlání éí God biNahatʼaʼ índa God díidígíí tʼáá ákótʼé níigi, yaa nitsídaakees. Éí biniinaa doo ayóó kótʼé diiʼníi da dooleeł, índa doo bikʼijįʼ yéiiltiʼ da doo.​—Matthew 6:33.

11. Łaʼda tʼáá ákogi átʼéii yikʼi doogáałgi, haitʼéego bee bíká adiilwoł?

¹¹ Ląʼí Jiihóvah Yá Dahalneʼé éí bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ bił nidaaztʼiʼgi ayóó kótʼé daaníí ńtʼééʼ kʼad doo kótʼé ádaaníi da. Łaʼ éí nihisister tʼáá aaníinii bínaʼniltin tʼah doo yíhoołʼaahgóó Great Britaindi wódahdi óltaʼígi social studies yaa ííłtaʼ. Ńtʼééʼ éí bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ bił nidaaztʼiʼgi kótʼé jiníigo baa nízhdiidzá. Kójíní: “Naakaii łizhinii bá yáshtiʼgo bá akʼeh díshdlı̨́įʼ doo nisin, háálá ayóó átʼéego doo yáʼátʼéhígi ánihiʼdoolʼįįd. Ałghaʼditʼáahgi  ayóó bee ákʼeh dishdlı̨́, azhą́ aghaʼdishtʼáah ndi doo baa shił hózhǫ́ǫ da. Biniinaa náánáłahdę́ę́ʼ dineʼé joodláagi éí ajéí tłʼáahdi hólóonii nahjįʼ kólyaago tʼéiyá bidídóołniiłgo átʼéé lá. Diyin Bizaad bíhooshʼaahgo baa nídiisdzáago shijéí biiʼdę́ę́ʼ áníshtʼéegi bee ádaa ákoniiszı̨́ı̨́ʼ.” Éí bilagáana nihisister nilı̨́įgo díí yee háká eelwod. Ájíní: “Kʼad éí álaʼ bee yátiʼígíí bee áłah náʼádleehgi regular pioneer nishłı̨́, dóó náánáłahdę́ę́ʼ dineʼé bił nidahashneʼ.”

12. Haitʼéhígíí dííkʼǫsh bee niilyółí, Jesus éí bídahoołʼaahii bitsʼąą ádaa ádahołyą́ą doo yidííniid?

¹² Jesus tʼah naagháhą́ądą́ą́ʼ, oodląʼ yá naazíinii éí bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ ayóó yikééʼ naazı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Naaltsoos Daily Life in Palestine at the Time of Christ wolyéego ání, Jew dineʼé biʼoodląʼ siláagi éí bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼgi yee ałʼąą dah yikáhígíí nahalingo nitsídaakees ńtʼééʼ. Áko Jesus éí bídahoołʼaahii ííłní: Férisiiz “bidííkʼǫsh bee taosʼniiʼ niilyółí índa Hérad bidííkʼǫsh bee taosʼniiʼ niilyółí bitsʼąą ádaa ádahołyą́.” (Mark 8:15) Jesus éí Hérad atah chʼíiníʼą́ągo éí Hérad bikééʼ naazíinii yeinítʼı̨́. Férisiiz éí Jew dineʼé Rome binahatʼaʼ bitsʼą́ąjįʼ dashdidookah dahóʼní. Matthew áníigo Jesus bídahoołʼaahii éí Sádjusiiz bitsʼąą ádaa ádaholyą́ą doo, yidííniid. Sádjusiiz éí Rome tʼáá Jew dineʼé yikʼi dahwéeʼaah doo danízin, háálá éí naanish ayóó átʼéii bee nidajizı̨́įgo ádahósin. Jesus éí bídahoołʼaahii díí táaʼgo dah yikáhígíí bindaʼnitin ádaatʼéii, “bidííkʼǫsh bee taosʼniiʼ niilyółí” bitsʼąą ádaa ádahołyą́, yidííniid. (Matthew 16:6, 12) Naatʼáanii jílı̨́įgo ádahodiilnííł daniizı̨́ı̨́ʼdóó bikʼijįʼ Jesus éí bídahoołʼaahii yichʼįʼ haadzííʼ.

13. Oodląʼ siláagi índa bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ bił nidaaztʼiʼii éí haitʼéego atéʼélʼı̨́ı̨́ góneʼ ahitʼééh?

¹³ Oodląʼ siláagi éí bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ bił nidaaztʼiʼii bikééʼ ninájílwoʼgo éí atéʼélʼı̨́ı̨́ góneʼ ahitʼééh. Jesus éí bídahoołʼaahii tʼáadoo akééʼ ninádaałwoʼí níigo neineeztą́ą́ʼ. Łahgo biniinaa aláahgo náádaʼiiłniihii dóó Férisiiz, Jesus dahodiyiilyééł danízin. Éí Jesus dayíistsʼą́ąʼgo yikééʼ dah didookahgi bikʼee bił daayééʼ. Diné ákódaadzaago éí oodląʼ índa bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ bá nijizı̨́įgi haa náádadidoolyééł. Kódajiní: “Éidíígíí doo bee baa nídeiitʼı̨́ı̨́góogo, diné tʼáá ałtso dabiidoodląął, áádóó Rome dineʼé dadookahgo nihihodiyingo hazʼánígíí índa nihidineʼé éí nihikéyah tʼáá bił tʼáá hazʼą́ą́ nítʼééʼ nihitsʼą́ą́ʼ deidoołchxǫǫł.” (John 11:48) Áko aláahgo nááʼiiłniihii Kéíyafas éí Jesus bidiʼyoolyéełgo yihodeezʼą́.​—John 11:49-53; 18:14.

14. Azhą́ doo ákótʼéégóó ánihiʼdilʼı̨́į ndi, haʼátʼíí biniinaa doo atíndiilníił da? (Áłtsé naashchʼąąʼígíí nishʼnáájígoígíí níníłʼı̨́.)

¹⁴ Kéíyafas éí tłʼééʼ hazlı̨́įʼgo índída nízingo siláo Jesus yichʼįʼ ayííłʼaʼgo dayiiłtsood. Ndi Jesus honahastʼą́ągi tʼáá íídą́ą́ʼ hoł bééhózin. Áko tsʼídá ákéeʼdi hódahoołʼaahii bił dajiyą́ągi diltłish łaʼ nihee dahólǫ́ǫ doo yidííniid. Éí binahjįʼ  yee náhodínóotı̨́ı̨́ł biniyé diltłish naakigo bíighah hałní. (Luke 22:36-38) Éí bitłʼééʼ diné haa nínáago Jesus dayiiłtsood. Doo ákótʼée da nízingo Peter báhóóchįįdgo bidiltłish hayíítą́ągo hastiin yę́ę łaʼ yee néidííłhaal. (John 18:10) Jesus éí Peter ííłní: “Nidiltłish iih nánítįįh, háálá tʼáá diltłish bił hadajiideełígíí éí tʼáá ádzíłtso diltłish bee ádazhdoodįįł.” (Matthew 26:52, 53) Jesus éí bídahoołʼaahii haʼátʼíí yee neineeztą́ą́ʼ? Éí nahasdzáán bił nidaaztʼiʼii doo bídazhdéétʼiʼ da doo. Tʼah ániidídóó Jesus kóníigo sodoolzin. (John 17:16 yíníłtaʼ.) God tʼéiyá doo ákódaatʼéii yee nitʼı̨́įgi bee bóhólnííh.

15. Oodlání éí Diyin Bizaad haitʼéego háká análwoʼgo Christ bedaʼjíłʼı̨́?

¹⁵ Europedę́ę́ʼ nihisister baa chʼíhootʼánę́ę díí bee naʼnitin bitsʼą́ą́dóó óhojiiłʼą́ą́ʼ. Kójíní: “Baa ákoniizı̨́įʼgo éí atéʼélʼı̨́įgo doo bee hashtʼe hanéeh da. Atídeeshłííł nízingo nitsékeesii éí tʼáá áko beʼiinaʼ niitʼih. Áádóó ląʼígo diné bádahachįʼ nidahwiileeh. Diyin Bizaad bitsʼą́ą́dóó bíhwiiłʼą́ąʼgo éí God tʼéiyá nahasdzáán bikááʼ hashtʼehodítʼéego íidoolíiłgo baa shił hózhǫ́. Díí baa nahashneʼgo kʼad 25 nááhai.” Africadę́ę́ʼ nihibrother éí bitsiidétáán yę́ę “bidiltłish” [Diyin Bizaad] bidiníná niinítą́. (Ephesians 6:17) Kʼad éí daʼníłtsʼą́ą́dę́ę́ʼ deíkáahii kʼé baa haneʼgo bee nazhnitin. Nihisister náánáłahdę́ę́ʼ Europe naagháago Jiihóvah Yá Halneʼé silı̨́įʼgo náánáłahdę́ę́ʼ dineʼé ayóó jijoołáá yę́ę łaʼ hachʼooní ájiilaa. Díí tááltʼéego Christ átʼéhígi átʼéego ádaniitʼée doo dazhnízingo biniinaa kótʼéego tsíndadeezkééz.

16. Jiihóvah éí diné yinéłʼı̨́įgo haʼátʼíí yee ałʼąą átʼéego yee yinéłʼı̨́?

¹⁶ Kótʼéego hashtʼeʼnitsínaniikéezgo tsʼídá yáʼátʼéeh doo! Diyin Bizaad áníigo bílaʼashdlaʼii éí tónteel dzoołhałgo doo hashtʼedítʼéhígíí nidahojílin. (Isaiah 17:12; 57:20, 21; Revelation 13:1) Bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ bił nidaaztʼiʼii baa saad dahólóonii diné yikʼee bádahachįʼ, ałtsʼą́ąjįʼ kwíilʼı̨́, dóó atídaʼałʼı̨́. Ndi nihí nihił hashtʼehodítʼé índa łáʼí daniidlı̨́. Jiihóvah éí diné doo łáʼí danilı̨́ı̨́góó yooʼı̨́, ndi bidineʼé łáʼí danilı̨́įgo ayóó átʼéego yaa bił hózhǫ́.​—Zephaniah 3:17 yíníłtaʼ.

17. (a) Haʼátʼíí táaʼgo bee łáʼí ídlı̨́į doo? (b) Haʼátʼíí baa nínáádadíitʼįįł?

¹⁷ Tááʼ áłʼąą átʼéego bee łáʼí ídlı̨́į doogo bídahwiilʼą́ą́ʼ: (1) God biNahatʼaʼ baa dadzííníidlíigo éí tʼáá ałtsoní hashtʼéidoodlííł, (2) bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ bił nidaaztʼiʼii doo bee akééʼ ninéiilwoʼ da doo, áádóó (3) atíʼílʼı̨́ bitsʼąą ániitʼée doo. Ndi náánáłahdę́ę́ʼ dineʼé joodláagi ałdóʼ łáʼí ídlı̨́ yidoołchxǫǫłgo átʼé. Díí bikéédóó éí ałkʼidą́ą́ʼ Oodlání yę́ę díí yitsʼąą ádaatʼéé ńtʼééʼ yę́ęgi nihí ałdóʼ haitʼéego bitsʼąą ádaniitʼée doogo baa ídahwiidiilʼááł.