1. Haʼátʼíí biniyé baa nihił dahózhǫ́?

GOD yá nidaalʼaʼí tʼah ndi daʼdiníłdíín yéigo baa nihił daa hózhǫ́ baa dahodiitsʼaʼ! Kóhootʼéédą́ą́ʼ, Jiihóvah bidineʼé 10,000,000 ánéelą́ą́ʼ Diyin Bizaad bíhooʼaah ádayiilaa. Ląʼí mííl tsoh ánéelą́ąʼgo Diyin Bizaad bił yáʼádaatʼéhígíí éí Jesus Bééhániih yiniyé nihá heeskai dóó Jiihóvah biYeʼ nihikʼé nináʼílyáagi nihainílá yaa ídahoołʼą́ą́ʼ.​—1 John 4:9.

2, 3. (a) Haʼátʼíísh éí doo nihitsʼą́ą́ʼ neʼ kwíidoolíił da? (b) Haʼátʼíísh baa nínáádadíitʼįįł?

² Tʼáá náhwiistʼą́ą́ ńtʼééʼ, Jiihóvah Yá Dahalneʼé ląʼí saad ałʼąą ádaatʼé. Díí doo nanihiníłtłʼahgo Jiihóvah baa dahwiiʼniihgo kʼé bee tʼááłáʼí niidlı̨́. (Revelation 7:9) Azhą́ nihizaad ałʼąą ádaatʼé doodaiiʼ ałʼąą kéédahwiitʼı̨́į ndi “nahasdzáán bikáaʼjįʼ adiníłdíinii nahalingo daʼdíínółdíín.”​—Philippians 2:15.

³ Nidahwiilneʼígíí, niheʼoodląʼ kʼé bee tʼááłáʼí niidlínígíí, dóó bee hadaʼísídółʼı̨́ı̨́ʼ tʼáá átʼé Jiihóvah yaa dahaniih  dooleeł. Haash yitʼéego díí táaʼgo hazʼánígi bikʼidiidíín?​—Matthew 5:14-16 yíníłtaʼ.

4, 5. (a) Naʼniitin haash yitʼéego ałdóʼ nihee adinídíín tʼáá dadiltłiʼ doo? (b) Haʼátʼíísh bitsʼą́ą́dóó kʼé diiʼníi doo? (Áłtsé eelkidígíí níníłʼı̨́.)

⁴ Nidahwiilneʼ dóó ídahoołʼaahii ádeilneʼ éí ílı̨́įgo bee nihee adinídíín áyósin. (Matthew 28:19, 20) 1925 yihah yę́ędą́ą́ʼ, “Light in the Darkness” éí nihoogháahjįʼ yoołkáałgo, diné “tʼáá bá ashjaʼósin azhdiníłdíingo” tʼáadoo néidiiláago éí Bóhólníihii bichʼįʼ doo hweʼoodląʼ bidziil da ní. Áádóó kóní: “Díí éí haneʼ yáʼátʼéhígíí diné náánáłahjįʼ bichʼįʼ ííshjání ázhdoolííł, áádóó Jiihóvah bikʼeh hijináa doo.” (The Watch Tower, June 1, 1925) Náánáłahjįʼ diné kʼé bidiiʼníigo éí nihee adinídíín dadiltłiʼ doo. Ląʼí diné éí nidahwiilneʼgo yee ahá ádahonízin. Bichʼįʼ nihił dahózhǫ́ǫgo dóó yáʼátʼééh bidiiʼníigo, éí binahjįʼ bíká adoolwoł hazhóʼó yaa tsídadoohkosgo éí God yá dahalneʼ danilíi lá dadínóozįįł.

⁵ Jesus éí bídahoołʼaahii yił hólneʼ: “Índa hooghangi yah adahohkáahgo, Díí hooghangi hózhǫ́ǫ leʼ, dadohníi doo.” (Matthew 10:12) Jesus nahalneʼígíí binaago, diné ayóó wóshdę́ę́ʼ yahanah daaníi łeh ńtʼééʼ azhą́ doo hwééhósin da ndi. Kʼad éí doo ákótʼée da. Diné dabighanígíí doo yee dahósinígíí bichʼįʼ deiyiikaahgo yee nídaaldzid dóó binadahashchʼiiʼ. Nihił dahózhǫ́ǫgo dóó kʼé diiʼníigo éí bitah yáʼádahootʼééh nihichʼįʼ ádaatʼée doo. Dahasłą́ą́góó dahaneʼ bił naalbąąsígíí doodaiiʼ literature cart wolyéhígíí chojoołʼı̨́įgo, diné haa ádaa ákoniizįįh bichʼįʼ kʼé jiníi doo hoł hózhǫ́ǫgo éí aadę́ę́ʼ bił yáʼádaatʼéehgo naaltsoos nideiyiilaa łeh, baa ákoósh nínízin? Éí binahjįʼ łaʼ hachʼįʼ haadzih!

6. Hastiin dóó asdzání léiʼ náás jizlı̨́ʼígíí tʼah nahojilneʼgo honaanish haʼátʼíísh yee háká análwoʼ?

⁶ Englandi hastiin dóó asdzání léiʼ náás jizlı̨́ʼígíí éí bichʼįʼ anáhóótʼiʼ biniinaa dahooghangóó doo nahojilneʼ da jizlı̨́ı̨́ʼ. Haghan bichʼéédą́ąʼgi bikááʼadání najiʼaahgo naaltsoos bikááʼ. Óltaʼ tʼáá bíighahgi haghan. Éí binahjįʼ azhéʼé dóó amá díí naaltsoos haʼátʼíí shı̨́ı̨́ baʼáłchíní bídéétʼiʼígíí ííshjání áníjiilʼįįh. Áko díí azhéʼé dóó amá Questions Young People Ask—Answers That Work, Volumes 1 dóó 2 wolyéhígíí nídayiilááh. Nihisister léiʼ alą́ąjįʼ nahalneʼii jílínígíí łahda hastiin dóó asdzání léiʼ náás jizlı̨́ʼígíí yił naháaztą́ą́ łeh. Díí bił hózhǫ́ǫgo náás silı̨́ʼígíí íiyisíí yíká análwoʼ azhéʼé dóó amá yaa ádahonízin. Áádóó ákwii azhéʼé dóó amá nídaakah yę́ę łaʼ Diyin Bizaad yíhoołʼaah.

7. Refugees nínáago dabighanígíí haitʼéego bíká adiilwoł?

⁷ Ląʼí éí dabikéyahdę́ę́ʼ chidahineezhchʼą́ą́ʼ dóó náánáłahdi kéyahjįʼ refugee yaa nidaheeskai. Refugees nínáago dabighanígíí  éí Jiihóvah bee bohodííłʼááł haash yitʼéego bíká adiilwoł? Áłtsé, haʼátʼíí shı̨́ı̨́ kʼé chodayoołʼínígíí saad yee yáłtiʼígíí nił bééhoozįįh. Áádóó, JW Language app aadę́ę́ʼ saad bohodííłʼááł áádóó bichʼįʼ bee hadiidzih nátʼą́ą́ʼ nichʼįʼ yee haa doodzih. Índída, jw.org biiʼdę́ę́ʼ video bichʼįʼ nidííłkił dóó naaltsoos tʼáá bí bizaad ííshjání ádíílííł.​—Deuteronomy 10:19.

8, 9. (a) Iiná dóó Naʼnitin Áłah Náʼádleehígíí haitʼéego nihíká análwoʼ? (b) Haitʼéego azhéʼé dóó amá baʼáłchíní yíká anídaalwoʼ áko tʼáá bí bizaad yee hadahadziih?

⁸ Jiihóvah éí tsʼídá niidzinígíí nizhónígo nahwiilneʼgo naʼniitin. Nínáájídáahgo dóó Diyin Bizaad yíhoołʼaah badaʼííníidlíigo éí haʼátʼíí shı̨́ı̨́ bídahwiilʼą́ʼígíí Iiná dóó Naʼnitin Áłah Náʼádleehígíí ląʼígo yee nihíká adoolwoł.

⁹ Áłah nídeidleehígíí łaʼda nihaniiyaago áłchíní tʼáá bí saad yee hadahadziihgo yee yaa dahaʼniih. Nihaʼáłchíní nanitingo tʼáá bí yaa nitsékeesgo yee hadahadziih. Łaʼ diné díí áłchíní tʼáá bí bedaʼoodląʼ yee hadeisíidgo tʼáá aaníí daniizįįh áko yídaneedlı̨́įgo Jiihóvah bił ahą́dí ádadoolzin doo.​—1 Corinthians 14:25.

10. Haitʼéego family worship nighan hazʼánígíí tʼááłáʼí dajílı̨́įgo yee háká análwoʼ doo?

¹⁰ Azhéʼé dóó amá niidlı̨́įgo nihaʼáłchíní naniitinígíí nihá nanitłʼah bił kʼé dóó nihił hashtʼehodítʼéhígíí, Jiihóvah  yaa dahaniih dooleeł. Nihaʼáłchíní dahólǫ́ǫgo tʼáá ałhąąh Family Worship eʼeʼáahgo bił ánídaʼoołʼįįh. Ląʼí hooghan hazʼánígíí éí tʼáá ájíłtso JW Broadcasting nídazhníłʼįįh. Bikééʼdóó yaa nídaatı̨́ı̨́h haʼátʼíí shı̨́ı̨́ yídahoołʼą́ʼígíí éí chodayoołʼı̨́. Béénílniih, áłchíní yázhí dóó nooséłí éí doo tʼáá aheełtʼéego nitsékees da. Tʼáá beeneilʼánígíí átʼéego nighan hazʼánígíí family worship bee bíká anánílwoʼ.​—Psalm 148:12, 13.

11-13. Haitʼéego bił áłah nídeidleehígíí éí tʼááłaʼí niidlı̨́įgo áłká anídeijah?

¹¹ Azhą́ ániid nanináa ndi tʼáá ałtso bił áłah néidleehígíí baa ahééh nínízin bíká anánílwoʼ. Nihibrothers dóó nihisisters náás daazlı̨́ʼígíí bichʼįʼ nihá ádahwiinítʼı̨́įgo bił ahééh dahonosįįh. ‘Díkwíí nááhai Jiihóvah bá nanilʼaʼgo áádóó haitʼéego yee níká eelwod?’ nabidídííłkił. Éí bitsʼą́ą́dóó daʼílínígíí yee nandínóotı̨́ı̨́ł. Díí bee nihidziilgo tʼáá ánółah ánihidoolííł. Tʼáá áníiltso áłah néidleehígíí nihikáhígíí bichʼįʼ kʼé doo nihaa dahwiinitįįhgo ádíníilzin. Bichʼįʼ nihił dahózhǫ́ dóó yáʼátʼééh bidiiʼníigo, kweʼé dah nídaah bididiiʼniił, áádóó díí hó daolyé didiiʼniił.

¹² Nihibrothers nahaneʼ biniyé áłah nídaʼadleehígíí éí náás daazlı̨́įʼii yíká anídaajah. Éí binahjįʼ tʼáá adiníłdíín ádeiyósin. Nidahojilneʼgo doo bá nahonitłʼagóó ákǫ́ǫ́ bił jookah. Ániid nidaakaígíí éí náás daazlı̨́ʼígíí yił nidaalnish. Nihibrothers dóó nihisisters náás daazlı̨́ʼígíí dóó bitsʼíís bee bichʼįʼ anídahaztʼiʼgo yikʼeh baa ninádahakaʼ łeh ałkʼidą́ą́ʼ dahalneʼ yę́ę doo ákódaatʼı̨́į da daazlı̨́ı̨́ʼ. Éí bił béédahózingo ádaatʼéhígíí bee baa ádahwiilyą́ągo baa dajiiniibaʼgo éí bee bitah yaa ádahootʼée dooleeł. Nizaagóó béédááhaígíí doodaiiʼ nizaagóó Oodlání danilíinii bichʼįʼ naa áhwiinítʼı̨́ yee hadaʼólní dóó yídaneedlı̨́ tʼah nidahalneʼ.​—Leviticus 19:32.

¹³ Ízrel dineʼé éí Jiihóvah yichʼįʼ dahodísin dóó bił dahózhǫ́ ałhínéikah. Psalm ání: “Ałkʼisóó danilíinii tʼáá łaʼ bizhiʼee kééhatʼı̨́įgo dooládóʼ yáʼátʼéeh da índa dooládóʼ baa hózhǫ́ǫ da!” (Psalm 133:1, 2 yíníłtaʼ.) Akʼah akʼi yahiidzídígíí éí kʼé nahalin, bee azhdiltłahgo hakágí nizhónígo áyósin łeh dóó nizhóní halchin. Éí nahalingo, nihí dóʼ nihibrothers dóó nihisisters bitah yáʼádahootʼéehgo bee bichʼįʼ nihił dahózhǫ́ dóó baa jiiniibaʼ doo. Díí áłah néidleehígíí éí binahjįʼ tʼááłaʼí niidlı̨́. Niísh ałdóʼ bił yah hanajahígíí hazhóʼó bił ałhéédahodiilzįįł?​—2 Corinthians 6:11-13.

14. Haitʼéego nighan binaagóó nił hazʼánígíí bee neʼ adinídíín tʼáá diltłiʼ?

¹⁴ Tʼáá nanináágóó ndi bee adinídíín tʼáá diltłiʼ. Neʼajoobaʼ bee ninaagóó dabighanígíí Jiihóvah yídahodoołʼááł daatsʼí nínízin. Baa nitsíníkees: ‘Shinaagóó dabighanígíí haitʼéego shaa nitsídaakees? Shighangi hózhóní dóó yáʼáhootʼééh daatsʼí? Binahjįʼ shighan  binaagóó daatsʼí bił yáʼádahootʼéehgo deiníłʼı̨́? Shinaagóó daatsʼí ayóó bíká anáshwoʼ?’ Náánáłahjįʼ nabídíłkid Oodlání haitʼéego ajoobaʼ dóó bił yáʼádaatʼéehgo hakʼéí, hanaagóó dabighanígíí, bił nidajilnishígíí, dóó bił dajóltaʼígíí.​—Ephesians 5:9.

15. Haʼátʼíísh biniyé hadaʼísídíníílʼı̨́ı̨́ʼ?

¹⁵ Tʼáá yéigo shí bee adinídíín diltłiʼ nínízingo, díí nihił hoogáłígíí éí baa ákoniidzin doo. Díkwíidi shı̨́ı̨́ Jesus bídahoołʼaahii yee yił hólneʼ: “Éí bąą hadaʼísídółʼı̨́ı̨́ʼ.” (Matthew 24:42; 25:13; 26:41) Baa nitsíníkees azhą́ shı̨́ı̨́ “ayóó átʼéego achʼįʼ nahwiiʼná” tʼah nízaadę́ę́ʼ nahalzhiish ndi éí tʼáá nihaa ashjaʼósingo náánáłahjįʼ bee bíká adiilwoł Jiihóvah bídahwiidiilʼááł éí bee doo hadaʼísídółʼı̨́įʼ da. (Matthew 24:21) Nihí bee adinídíín doo yéigo adiníłdíin da dooleeł doodaiiʼ ádoodįįł.

16, 17. Haitʼéego hadaʼísádíílʼı̨́įʼ doo?

¹⁶ Kodóó yéigo hadaʼiilziih éí kʼad tsʼídá yéigo bikʼeh ádaniitʼée doo. Nihił hoogáłígíí yéigo nihił áhootʼé. Nihił béédahózin nihił hoolzhish Jiihóvah  tʼáá bí yee nihoníʼánę́ę góneʼ áhodoonííł. (Matthew 24:42-44) Abaʼ ániitʼéego, niidzinígíí hadaʼííníilní dóó náásgóó díníitʼı̨́įʼ doo. Tʼáá ákwíí jı̨́ Diyin Bizaad yíníiltaʼ, áádóó Jiihóvah bichʼįʼ sodiilzin. (1 Peter 4:7) Nihibrothers dóó nihisisters nizaagóó Jiihóvah yá ndaalʼaʼgo béédááhaígíí éí bitsʼą́ą́dóó bíhwiidiilʼááł. Naaltsoos biiʼ hadaniitįįhgo náánáłaʼ Oodlání yaa dahalneʼígíí daa biyiʼ.

¹⁷ Tʼáá áłahjįʼ Jiihóvah bá nideilʼaʼ. Náánáłahjįʼ łah yáʼátʼéhígíí bił ádaałʼı̨́, áádóó nihibrothers dóó nihisisters bił ahínéekah. Éí baa nił hózhǫ́, dóó tsxı̨́įłgo nihił hoolzhish. (Ephesians 5:16) 100dóó baʼaan nááhai Jiihóvah yá nidaalʼaʼí ląʼí bindaanish ádayiilaa. Dííshjı̨́įdi, tʼah ndi nihinaanish ádeíníilzin. Jiihóvah binaanish kʼeeʼąą yilzhish. Tʼah ndi daʼdíníildíín!

18, 19. Haitʼéego elders éí Jiihóvah yá nidaalʼaʼgo bił dahózhǫ́ nihíká anídaahjah? Łaʼ baa chʼíhoníʼaah.

¹⁸ Azhą́ shı̨́ı̨́ nidaʼayiilzíih ndi, Jiihóvah éí tʼahdii bá nideilʼaʼ. Yee nihíká adoolwołígíí “aa deetʼáanii diné”, éí elders. (Ephesians 4:8, 11, 12 yíníłtaʼ.) Elders nihaa nídaakahgo bitsʼą́ą́dóó hódzą́ dóó yee nidaʼnitinii deísínółtsʼą́ą́ʼ.

¹⁹ Hastiin dóó asdzą́ą́ léiʼ éí Englandi ahéʼéskéhígíí bichʼįʼ anahwiitʼeeh, elders nihíká ahiʼdínóolchééł yidííniid. Asdzą́ą́ éí bahastiin doo hazhóʼó éʼéłʼı̨́į da, Jiihóvah bá nijilʼaʼígíí alą́ąjįʼ biʼoh jílı̨́. Hastiin éí naʼnishtinígíí doo hazhóʼó éʼéshʼı̨́į da jiní áádóó family worship doo chʼééh hazhóʼó áshłéeh. Elders éí Jesus íʼiilaii baa nitsóhkees hałní. Hastiin saad yáʼátʼéehii bee bichʼįʼ yátiʼ Jesus beʼiilʼı̨́įgo baa nitsíníkees éí ídahoołʼaahii yee yaa áhályą́ ńtʼééʼ. Asdzą́ą́ ałdóʼ saad yáʼátʼéehii bee bichʼįʼ yátiʼ éí nahastiin bichʼįʼ haʼíínílní. Nihaʼáłchíní éí family worship bił indaʼoołʼįįh doo. (Ephesians 5:21-29) Hastiin hazhóʼó hooghan hazʼą́ągi alą́ąjįʼ jizı̨́įgo yéigo honaanish ajíłʼı̨́. Elders éí bee haʼahónínígíí neʼ hooleeł lágo áádóó Jiihóvah biníłchʼi diyinii baʼíínílíi doo. Elders ayóóʼóʼóʼní dóó áá áhwiinítʼı̨́ éí hooghan hazʼą́ągi tʼáá íiyisíí yee háká eelwod!

20. Ní adinídíín diltłiʼ binahjįʼ éí haitʼée doo?

²⁰ “Bóhólníihii [Jiihóvah] deidósingo yikʼehgo deíkáahii éí tʼááłáʼí nítínígo bił dahózhǫ́!” (Psalm 128:1) Ní adinídíín diltłiʼ ní hózhǫ́ǫ doo. Náánáłahjįʼ God bee nanitin, nighan hazʼánígíí dóó áłah náʼádleehígíí bíká adiilwoł bił dahoniidlǫ́ǫ doo, áádóó bąą hadaʼísídółʼı̨́ı̨́ʼ. Náánáłahdę́ę́ʼ hazhóʼó ádeilʼínígíí yee danihiníłʼı̨́įgo áádóó bí daatsʼí ałdóʼ ákóníshtʼée doo Jiihóvah yaa dahaniih dooleeł danízin.​—Matthew 5:16.