ÍZREL dineʼé éí tʼáá ałkʼidą́ą́ʼ tʼáá aaníigo hodílzingi habéeso bee áká aníjíjah ńtʼééʼ. Jesus nahasdzáán yikááʼ naagháhą́ądą́ą́ʼ éí tax nidajiilé yę́ę tʼáá nanitłʼahgo bił hooʼaʼ.

Níbaal doodaiiʼ kin biiʼ sohodizingi dahozdísin biniyé, béeso shékel ałnííʼdóó (drachma naaki bíighahgo) hakʼeh níʼą́ągo Jew dineʼé dahóyáanii nidayiilé. Hérad éí kin biiʼ sohodizin łaʼ áyiilaa. Jesus nihokáaʼgi naagháhą́ądą́ą́ʼ, éí kinígíí tax bee baa áháyą́ą́ ńtʼééʼ. Jew dineʼé éí tax nahalyéegi Jesus bił haitʼé dajiníigo Peter nidabízhdééłkid. Jesus éí tʼáadoo átʼéhída ní. Peter éí díí béeso łaʼ nídiiʼaahgo tax bee nidíílééł yidííniid.—Matt. 17:24-27.

God bidineʼé éí kéyah bitsʼą́ą́dóó nídahoodleełii neeznáá daníjaaʼígíí tʼááłáʼí shijaaʼ bíighahgo God baa dahizhdiʼaah ńtʼééʼ. Habéeso ałdóʼ tʼáá ákótʼé. (Lev. 27:30-32; Num. 18:26-28) Religions yá naazíinii éí daneestʼánígíí índa łikango chʼiyáán bił ádaalʼíinii tʼáá ałtso tax bikʼé nidahohłé daaní. Jesus éí kótʼéego niʼiilyé doo yeinítʼı̨́į da, ndi scribes dóó Férisiiz éí tʼóó ádahozhdilʼínígíí yee hainístʼįįd.—Matt. 23:23.

Íídą́ą́ʼ Jew dineʼé Rome binahatʼaʼ biyaah kéédahojitʼı̨́, áko ląʼí tax nidajiilé. Kéyah hwee dahólónígíí éí béeso doodaiiʼ aneestʼąʼ bee 25 percent daatsʼí bíighahgo tax nidajiilé. Tʼááłáʼí jinítínígo ałdóʼ tax ádá nidajiilé. Férisiiz éí tax ádá nahalyéhígíí Jesus bíndabízhdééłkid. Kótʼéego hachʼįʼ haadzííʼ: “Síízar bíhígíí Síízar baa nídahohʼníił . . . áádóó Diyin God bíhígíí éí Diyin God baa nídahohʼnííł.”—Matt. 22:15-22.

Hahoodzo tséʼnaa naalyéhé chʼídajiizhjaaʼgo doodaiiʼ yah adajiizhjaaʼgo éí tax bikʼé nidajiilé. Tsinaaʼeeł bá hazʼą́ągi, tséʼnaa naʼníʼáhí, ałnáʼooztiingi, kin dah shijaaʼ bichʼéédą́ąʼgi, áádóó hasłą́ągi nidaʼiiniihgi tax nidahadláá ńtʼééʼ.

Rome binahatʼaʼ biyaagi tax nahalyéegi tʼáá íiyisíí hade ádaadzaa. Romegi Taibííriyas éí emperor jílı̨́ áádóó Jesus éí tʼahdii nahasdzáán bikáaʼgi nijighá. Tacitus, historian nilı̨́įgo, kóhóótʼįįd ní: “Síriya dóó Judíya hazʼą́ągi tax bide ádaadzaa, áko tax aʼohgo nihá adaałééh daaníigo nídaʼookąąh.”

Tax náhádláahgi ałdóʼ béeso bee álʼı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Auction álʼįįh, áko aláahdi béeso yee oołbįįhígíí éí tax náhádláahgi bee bá hooʼaah. Zakíyas shı̨́ı̨́ kótʼéego tax nahalyéii yiniyé naazdáii há nidaalnishgo ląʼí béeso ájiilaa. (Luke 19:1, 2) Kódajitʼínígíí biniinaa diné dahojoołá áádóó tax hachʼįʼ nidayiiléego doo dah hółdin da.