Skip to content

Skip to table of contents

Bee Akʼedaʼashchíinii Ayóóʼííníʼníigo Bikʼehgoósh Ánítʼéii Doo?

Bee Akʼedaʼashchíinii Ayóóʼííníʼníigo Bikʼehgoósh Ánítʼéii Doo?

“Díidíígíí tʼáá ałtso . . . bee nidanihidiʼnitin biniyé bee akʼedaʼashchı̨́, háálá nihí díí hoolzhishígíí kʼadę́ę bił niitʼéehii daniidlı̨́.”—1 CORINTHIANS 10:11.

SIN: 49, 127

1, 2. Júdah dineʼé binaatʼáanii dı̨́įʼgo ádáátʼįįdgi, haʼátʼíí biniyé baa nídadíitʼįįł?

ŁAʼDA ninááł atiingóó ałtádiighazgo naaʼíígoʼgo, áko tʼáá éí atiin bikááʼgóó díníyáago ádaa áhólyą́ągo chʼídíínááł. Tʼáá ákótʼé, doo yáʼátʼééhgóó deiyíkaiígíí baa ídahwiilʼaahgo éí doo ákódiiʼníiłgi bee ádaa áhwiilyą́ą doo. Diyin Bizaad biiʼ łah ákódáátʼįįdgo baa dahaneʼígíí bitsʼą́ą́dóó íhooʼaahgo átʼé.

2 Júdah binaatʼáanii dı̨́įʼgo Jiihóvah yikʼeh dahółʼı̨́ı̨́ ńtʼéeʼgo baa ídahwiilʼą́ą́ʼ. Ákótʼée ndi łahgóó doo yáʼátʼéhígi ádajíítʼįįd. Diyin Bizaad biiʼ haa dahaneʼgo ályaa, áko hazhóʼó baa nitsídeiikees doo, áádóó bitsʼą́ą́dóó íhooʼaah. Éí nidaʼjiisíihgi biniinaa haa dabiʼdiilyaagi haʼátʼíí bee bitsʼą́ą́dóó bídahwiidiilʼááł, áádóó haitʼéego nihí ałdóʼ doo ákódiiʼníił da?—Romans 15:4 yíníłtaʼ.

BÍLAʼASHDLAʼII BIHÓDZĄʼ BEIJÓLÍIGO ÁZAʼIILÓÓS

3-5. (a) Azhą́ Éísa éí Jiihóvah bichʼįʼ hajéí bee tʼáá ákogi ájítʼée ndi, haʼátʼíí bee ádił ájisiih? (b) Béíyasha bikʼiijéeʼgo, Éísa haʼátʼíí biniyé łahjįʼ diné baʼjoozliʼ?

3 Éísa baa nídadíitʼįįł. Iithiyópiyadóó dineʼé tʼóó ahayóí Júdah dineʼé bikʼiijéeʼgo, Jiihóvah yaʼoozliʼ. Ndi Béíyasha Ízrel binaatʼáanii yikʼiijéeʼgo, tʼáadoo Jiihóvah yaʼoozliʼ da. Béíyasha éí Réímah kin haalʼáagi áhodeeshłííł níigo yinahazʼą́ągo biniinaa Éísa éí doo ázhdoolíił da nízin. Háálá Réímah éí Júdah bikéyah bíighahgóó hoodzogi kin dahshijaaʼ. (2 Chronicles 16:1-3) Éísa éí Síriyadóó naatʼáanii shíká azhdoolwoł niizı̨́įʼgo yichʼįʼ naʼnílá. Áko Síriya dineʼé Ízrel bikin hadaazʼáhígíí yikʼiijéeʼgo, Béíyasha éí Réímah yinaalnishgo íílééh yę́ę yikʼi deeyáago ánéísįįd. (2 Chronicles 16:5) Éísa éí tʼáá ákótʼéego áshtʼı̨́ı̨́ lá, jiniizı̨́ı̨́ʼ.

4 Áko Jiihóvah haitʼéego yaa tsídeezkééz? Éísa éí Jiihóvah tʼáadoo baʼjóozlíígóó biniinaa doo baa bił hóozhǫǫd da. Áko Jiihóvah bá halneʼí Hanéínai wolyéego Éísa bichʼįʼ hadiidzih yiłníigo ákǫ́ǫ́ ayííłʼaʼ. (2 Chronicles 16:7-9 yíníłtaʼ.) Hanéínai éí Éísa ííłní: “Kodóó anaaʼ baa naníltin doo.” Éísa éí Réímah kin haalʼáhígíí bííʼ sílı̨́ı̨́ʼ, ndi hweʼiinaʼ ninítʼiʼjįʼ, hó dineʼé bił, hweʼanaʼí ląʼídi bił daʼahijoogą́ą́ʼ.

5 Bídahwiilʼą́ąʼgo Jiihóvah éí Éísa yaa bił hózhǫ́ǫ́ ńtʼééʼ. Azhą́ Éísa éí niʼiisíihii jílı̨́į ndi, God bichʼįʼ hajéí bee tʼáá ákogi ájítʼéé ńtʼéeʼgo God há yaa ákoniizı̨́ı̨́ʼ. (1 Kings 15:14) Éísa doo yáʼátʼéhígi ájiidzaago biniinaa tʼáadoo bikʼeeʼąą hajííyáa da. Haʼátʼíí biniyé tʼáá hó índa diné łahdę́ęʼda baʼjóozlíí, Jiihóvah éí tʼáadoo da? Éí idiʼdeeshłohgo akʼeh dideeshdleeł daatsʼí jinízingo ájítʼı̨́. Doodaiiʼ łaʼda daatsʼí doo yáʼátʼééhgóó há hodeezʼą́ągo bikééʼ níjílwod.

Tʼáá ałtsojįʼ Jiihóvah badaʼííníidlí, tʼáá nihí nitsíikeesgi éí dooda

6. Éísa haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó íhooʼaah? Éísh éí haʼátʼíí?

6 Éísa kótʼéego asiihgo haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó íhooʼaah? Tʼáá ałtsojįʼ Jiihóvah badaʼííníidlíi doo, tʼáá nihí nitsíikeesgi éí dooda. Bee nihichʼįʼ anídahaztʼiʼii ayóó áníłtso doodaiiʼ áłtsʼísí ndi, shíká anilyeed bidííniid doo. Díí baa nitsídeiikeesgo yáʼátʼéeh doo: Bee nihichʼįʼ anídahaztʼiʼii hashtʼedoolníiłgi, kótʼéego yeeʼ shá yáʼátʼééh, niidzinísh łeh? Doodaiiʼ áłahjįʼ daatsʼí, áłtsésh Diyin Bizaad lá haʼátʼíí níigi náníilʼįįh, áádóó bikʼehgo bee achʼįʼ anáhóótʼiʼii bee hashtʼedoolnííł? Kingdom Hall doodaiiʼ assemblygóó díínáałgi nikʼéí díí biniinaa nichʼįʼ nidahwiiłnáago, haa díínííł? Jiihóvah éí díí haitʼéego ádeeshlíiłgi bee shíká anilyeedísh bidiníi doo? Éí doodaiiʼ naanishda chʼééh hanítáago nizaagóó nihoolzhiizh, ńtʼééʼ naanish łaʼ bikʼííníyá. Naanish neidiníʼánígíí, shí éí tʼáá damóo náʼoodleeł meetingóó ałnánáshdááh bididííniiłísh, áádóó biniinaada naanish doo néididooʼáał da? Haʼátʼíí shı̨́ı̨́ bee áchʼįʼ anáhóótʼiʼii, Psalm ánínígi bikʼé ániitʼée doo: “Díníyáágóó [Jiihóvah] baa diníʼaah, áádóó ałdóʼ baa dzíínílí, áko tʼáadoo leʼé ná yiʼoolíił doo.”—Psalm 37:5.

AKʼIS DOO YÁʼÁTʼÉEHII ŁAʼ ÍILYAAGO HAA HODOONÍÍŁ?

7, 8. Jiiháshafat éí haʼátʼíí bee ájisiih, áádóó haa hóótʼįįd? (Áłtsé naashchʼąąʼígíí níníłʼı̨́.)

7 Éísa biyeʼ Jiiháshafat baa nídadíitʼįįł. Éí tsʼídá yáʼádaatʼéehii bee ájítʼéego Jiihóvah haa bił hózhǫ́ǫ́ ńtʼééʼ. Jiihóvah baʼjólíigo ląʼígóó yáʼádaatʼéehii ájíítʼįįd. Ndi łahgóó doo yáʼátʼééhgóó ádá nihozhdíyeezʼą́. Jiiháshafat éí doo yáʼáshóonii naatʼáanii Éíhab bitsiʼgo hazháʼáád dooleeł jiníigo binahojizʼą́. Tʼahádóó Jiiháshafat éí Éíhab bizhdiiyáago Síriya bił daʼahijoogą́ą́ʼ, azhą́ God yá halneʼii Maikéíyah dooda hodííniid ndi. Síriya bił daʼahijigą́ągo Jiiháshafat yaatiih yíkaigo deiʼniiłhı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. (2 Kings 8:16-18; 2 Chronicles 18:1-32) Jerúsalemdi níjídzáago, God yá halneʼii Jííhu ahałní: “Daʼ doo diyin kʼehgo dahináaniísh bíká anánílwoʼ áádóó Bóhólníihii deijoołáhígíísh ayóóʼííníʼní?”—2 Chronicles 19:1-3 yíníłtaʼ.

8 Ákoósh Jiiháshafat áhoʼdoolʼįįdgi dóó God yá halneʼii hodííniid yę́ęgi, baa ákozhniizı̨́ı̨́ʼ? Ndagaʼ. Azhą́ Jiihóvah ayóóʼájóʼníigo bił honíshǫ́ǫ doo jinízin ndi, Jiihóvah doo ayóóʼáyóʼníi da léiʼ hakʼis ánáájiidlaa, éí naatʼáanii Eihazáíyah, Éíhab biyeʼ. Eihazáíyah bił ahizhdiiʼáazhgo tsinaaʼeeł ájiilaa. Ndi tsinaaʼeeł ałtso dahaastǫʼgo tʼáadoo choozʼįįd da.—2  Chronicles 20:35-37.

9. Akʼis doo yáʼátʼéehii íilyaago, haash hodoonííł?

9 Jiiháshafat asiihígi haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó íhooʼaah? Jiiháshafat tʼáá ákogi ádaatʼéii ájíítʼįįd, áádóó wołí bee Jiihóvah hájítʼı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. (2 Chronicles 22:9) Jiihóvah doo ayóóʼádayóʼnínígíí bił ahéézhdiikahgo biniinaa hweʼiinaʼ jííłchxǫʼ. Łah kʼasdą́ą́ʼ hoʼdiisyı̨́. Shą́ą́ʼ Proverbs kóní: “Diné dahóyáanii bił jookahii éí hojíyą́ą doo, nidi diné doo ádahalyáanii béézhdiilwoʼii bikʼee tiʼnáhwiizhdooʼnih.” (Proverbs 13:20) Diné éí Jiihóvah bee bił dahwiilneʼ doo, daniidzin. Jiihóvah doo yá ndaalʼaʼígíí nihikʼis ádiilníiłgi doo yáʼátʼéeh da.

Ayóóʼáshidóʼní índa łaʼda bił iiná ádeeshłííł nínízinígi, Jiihóvah yee níká adoolwołgoósh yinídlą́?

10. (a) Adeeshxeh niidzı̨́įʼgo, Jiiháshafat éí haʼátʼíí bee bitsʼą́ą́dóó íhwidiilʼááł? (b) Haʼátʼíí béédeilniih doo?

10 Adeeshxeh niidzı̨́įʼgo, Jiiháshafat bitsʼą́ą́dóó haʼátʼíí bee íhwidiilʼááł? Jiihóvah doo ayóóʼáyóʼnínígíí bidáninilníigo shąʼ? Jiihóvah bidineʼé bitahdóó deeshxehígíí doo łaʼ bikʼídeesháał da, niidzin doo. Éí doodaiiʼ nihikʼéida tsı̨́įłgo iiyeh tʼáadoo hanitihí, danihiłníi doo. Ayóóʼííníiʼní áádóó ayóóʼánihidóʼníi doogo Jiihóvah yił ánihiilaa. Áko shąʼ, nihá yáʼátʼéhígíí diigehgo bídin hóyéeʼgo, haa diiʼnííł? Éí Jiiháshafat áátʼįįd yę́ęgi baa nitsíikees doo. Jiihóvah lá haʼátʼíí didooniił, níi łeh ńtʼééʼ. (2 Chronicles 18:4-6) Éíhab éí Jiihóvah doo ayóóʼáyóʼníi da. Áko Jiiháshafat éí Éíhab hakʼis ájiilaago Jiihóvah doo jíistsʼą́ąʼ da jizlı̨́ı̨́ʼ. Díí bééjílniih doo ńtʼééʼ, Jiihóvah éí “diné dabijéí yee hachʼįʼ tʼáá ákogi ádaatʼéii yá bidziilgo íʼdólzin doo biniyé nihokááʼgóó tʼáá átʼéé nítʼééʼ haʼasííd.” (2 Chronicles 16:9) Nihí ałdóʼ díí béédeilniihgo Jiihóvah nihíká adeeshwoł nízin. Nihił hazʼą́ągi bił bééhózin dóó ayóóʼánihóʼní. Ayóóʼáshidóʼní índa łaʼda bił iiná ádeeshłííł nínízinígi, díí Jiihóvah yee níká adoolwołgoósh yinídlą́? Díí ná bikʼíhodoolzhishgo íidoolííł!

Jiihóvah doo ayóóʼáyóʼnínígíí bidánínílnı̨́įgo áʼdóolneʼ lágo (¶10 bił)

TʼÁÁKÁ NIJÉÍ BEE ÁDEIJÍÍNÍDLÍIGO ÁNÓLÉÉH YÍILAʼ

11, 12. (a) Heziikáíyah haa jíítʼįįdgo binahjįʼ haʼátʼíí íiyisíí hajéí biiʼ bee nitsídzíkeesgi bééhoozin? (b) Jiihóvah éí haʼátʼíí biniyé Heziikáíyah yaa níjoozbaʼ?

11 Heziikáíyah haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó íhooʼaah? Heziikáíyah éí hajéí biiʼ bee nitsídzíkeesii tʼáá hó hoł bééhodoozįįł biniyé Jiihóvah yee háká eelwod. (2 Chronicles 32:31 yíníłtaʼ.) Heziikáíyah ayóó átʼéego bitah honiigaii, God éí náádidíídáałgo átʼé hodííniid áádóó bee ééhózinii łaʼ hoł ííshjánígo áyiilaa. Jiihóvah éí chahaʼoh léiʼ neeznáá bikʼeh ánízahjįʼ tʼą́ą́ʼ ánádzaago áyiilaa. Tʼahádóó, Bábilan binanitʼaʼí danilíinii díí bee ééhózinii ályaaígíí nihił béédahodoozįįł daniizı̨́įʼgo hastóí łaʼ Heziikáíyah yichʼįʼ adeisʼaʼ. (2 Kings 20:8-13; 2 Chronicles 32:24) Jiihóvah éí Heziikáíyah kótʼéego áʼdíílííł tʼáadoo yidííniid da. Diyin Bizaad áníigo Jiihóvah éí bíniʼdii tʼáá hó haash doonííł hóʼní. Heziikáíyah éí Bábilandę́ę́ʼ baa íldeeʼígíí haghan góneʼ daʼílíinii dahólónígíí tʼáá átʼé bichʼįʼ ííshjání ájiilaa. Kójiidzaago hajéí biiʼ bee nitsíjíkeesgi bee hwééhoozin. Éí haitʼéego?

12 Heziikáíyah ádeijódlí jizlı̨́ı̨́ʼ. Áko bee háká oʼoolwod yę́ę tʼáadoo baa ahéésniizı̨́įʼ da. Biniinaa kójiidzaagi Diyin Bizaad éí doo áníi da. Asíriya dineʼé bikʼeh jideesdlı̨́įʼgi doodaiiʼ Jiihóvah éí yáʼájítʼéehgo ánáhoodlaagi daatsʼí biniinaa ákójítʼé jizlı̨́ı̨́ʼ. Doodaiiʼ ayóó átʼéego ajitʼı̨́ índa ayóigo hwééhoʼdílzin jizlı̨́įʼgi daatsʼí biniinaa ałdóʼ. Azhą́ Heziikáíyah éí Jiihóvah baʼjólíí ńtʼéeʼ ndi, haashı̨́ı̨́ nízáadjįʼ ádeijódlíigo ázhʼdiilyaago biniinaa Jiihóvah doo bił yáʼíítʼéeh da. Ndi tʼahádóó aʼohgo ázhʼdiilyaa, áádóó Jiihóvah haa níjoozbaʼ.—2 Chronicles 32:25-27; Psalm 138:6.

Łaʼda nihaa hasʼnihgo haitʼéego bee ádaa tsídííkosgi éí íiyisíí ániitʼéegi bee bééhodoozįįł

13, 14. (a) Haitʼéego nihił hooʼaahgo éí íiyisíí ániitʼéegi bééhoozįįh? (b) Łaʼda nihaa haʼniihgo, haitʼéego baa tsídidiikos?

13 Heziikáíyah áádóó asiihgi haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó íhooʼaah? Jiihóvah háká eelwodgo Asíriya dineʼé bikʼeh jideesdlı̨́ı̨́ʼ, áádóó hatah honeezgaigo Jiihóvah yáʼájítʼéehgo ánáhoodlaa, áko tʼáá íídą́ą́ʼ ayóó átʼéego ádaa nitsídeezkééz. Yáʼátʼéehgo nihá áhooníiłgo doodaiiʼ łaʼda nihaa haniihgo, haash dadiiʼnííł? Díí haitʼéego bee ádaa tsídiikéezgi éí íiyisíí ániitʼéegi bééhodoozįįł. Nihibrotherda łaʼ, bitalk yéigo yinaashnishgo hashtʼeyiilaa éí ląʼí diné yichʼįʼ yee hadoodzih. Áádóó ayóó bee baa hasʼnih. Díí haitʼéego yaa tsídidookos?

14 Jesus ádííniid yę́ę béédeilniih doo: “Bichʼįʼ danihiʼdoolʼaadígíí ádaahłaago ádadidoohniił, Á naalʼaʼí doo ílíinii daniidlı̨́; tʼáá bichʼįʼ danihiʼdoolʼaadígíí tʼéí ádeiilyaa.” (Luke 17:10) Heziikáíyah ádeijódlíigo, Jiihóvah háká eelwod yę́ę tʼáadoo baa ahéésniizı̨́įʼ da. Áko talk łaʼ íilyaago áádóó bee nihaa haʼniihgo, haitʼéego doo bee ádaa hwiiʼniih da doo? Jiihóvah nihá áátʼįįdígi baa nitsíikees doo. Áádóó bí índa nihíká eelwodígi baa yéiiltiʼ doo. Háálá éí Bizaad dóó biníłchʼi diyinii binahjįʼ nihitalk nizhónígo íilyaa.

ÁDÁ NIHODIYIIʼAAHGO JIIHÓVAH BIKʼEHGO ÁʼDÍÍLÍÍŁ

15, 16. Josáíyah éí haa jíítʼįįdgo biniinaa hoʼdiisxı̨́?

15 Josáíyah haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó íhooʼaah? Josáíyah éí naatʼáanii yáʼátʼéehii jílı̨́ı̨́ ńtʼééʼ, ajisiihgo biniinaa hoʼdiisxı̨́. (2 Chronicles 35:20-22 yíníłtaʼ.) Éí haa hóótʼįįd? Tʼáadoo biniinaanígóó Josáíyah éí Ííjipdóó naatʼáanii Nííko bił anaaʼ ájiilaa. Nííko éí Josáíyah doo nihił anaaʼ ádeeshłíił da yidííniid. Diyin Bizaad ání, Nííko saad yee haadzíʼígíí éí God “yee haadzíiʼii” átʼé. Ndi Josáíyah éí Nííko yichʼįʼ ííbaaʼ ńtʼééʼ hoʼdiisxı̨́. Haʼátʼíí biniyé Nííko bił ahijoogą́ą́ʼ? Diyin Bizaad éí biniinaanii doo níi da.

16 Josáíyah tʼáá íídą́ą́ʼ, Nííko áníigi tʼáá daatsʼí aaníí Jiihóvah bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ jinízingo bínaʼízhdídóołkił. Éí haitʼéego? Jiihóvah yá halneʼii Jeremáíyah bínabízhdídóołkił. (2 Chronicles 35:23, 25) Áádóó ałdóʼ Josáíyah hazhóʼó nizhdoołkah. Nííko éí náánáłahdę́ę́ʼ dineʼé Kárkiimish kin haalʼá yikʼijįʼ anaaʼ hólǫ́ǫgo yiniyé yichʼįʼ yinééł ńtʼééʼ, Jerúsalem éí doo bikʼijįʼ anaaʼ hólǫ́ǫ da. Nííko éí Jiihóvah índa bidineʼé doo yikʼijįʼ saad hółǫ́ǫ da. Josáíyah tʼáadoo hazhóʼó baa tsízdeezkéez da. Áko díí haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó íhooʼaah? Anáhóótʼiʼ haleehgo áádóó hazhóʼó biniyé hodidootʼáałgi, áłtsé éí áʼdoolníiłgi, Jiihóvah éí haitʼéego shá yaa nitsíkees niidzin doo.

17. Bee áchʼįʼ anídahaztʼiʼii haleehgo, haitʼéego éí Josáíyah asiih yę́ęgi átʼéego doo ádiiʼníił da?

17 Ádá nihodiitʼaahgo, áłtsé éí Diyin Bizaad binahjįʼ bee naʼnitinii háidíígíí lá shíká adoolwoł, áádóó haitʼéego bikʼé áʼdeeshłííł niidzingo baa tsídidiikos. Diyin Bizaad binahjįʼ naaltsoos nihá ádaalyaaígíí hazhóʼó biiʼ dídíitʼįįł, éí doodaiiʼ elder łaʼ shíká anilyeed bididiiʼniił. Éí Diyin Bizaad binahjįʼ bee naʼnitinii łaʼ hazhóʼó baa nitsíníkees dooígi yee nihíká adoolwoł. Sister nilı̨́įgo bá hastiin doo Jiihóvah Yá Halneʼé nilı̨́į da, lá jiní. Atah nahodeeshnih nízingo yinahazʼą́. (Acts 4:20) Ńtʼééʼ ákóneʼ ayííłką́ągo, bahastiin dooda biłní. Tʼáadoo leʼé doo ahił íilʼı̨́į da siidlı̨́ı̨́ʼ, áádóó chʼaa diitʼash, hałní. Áko nihisister éí Diyin Bizaad binahjįʼ ádá nihozhdooʼáałgi hazhóʼó baa tsídidookos. God bikʼeh hóʼı̨́įgi, áádóó Jesus éí ídahoołʼaahii ádaałeʼ nihidííniidígi hoł bééhózin. (Matthew 28:19, 20; Acts 5:29) Áádóó ałdóʼ bééjílniihgo éí eʼasdzą́ą́ jílı̨́įgo hahastiin bóhojółníih doo áádóó God bánjilʼaʼgo éí díí ádaatʼéégóó hazhóʼó baa nitsíjíkees doo. (Ephesians 5:22-24; Philippians 4:5) Bahastiinísh éí nahojilneʼgi hachʼįʼ yaa nichįʼ, doodaiiʼ éí bijı̨́ tʼóó shił hojílǫ́ǫ dooísh, nízin? Jiihóvah bá neiilʼaʼí niidlı̨́įgo éí bí bił yáʼátʼéhígíí binahjįʼ hazhóʼó bee ádá nahwiitʼáa doo.

JIIHÓVAH BIŁ HONIILZHǪ́ǪGO BAA HÓZHǪ́

18. Dı̨́įʼgo naatʼáanii ádaatʼı̨́įgi baa nitsíikeesgo, haitʼéego bitsʼą́ą́dóó íhooʼaah?

18 Díí dı̨́įʼgo Júdah binaatʼáanii ádił nidaʼiisííhgóó nihí ałdóʼ ákódiiʼníiłgo átʼé. Éí (1) tʼáá nihí kótʼéego yeeʼ niidzin doo, (2) akʼis doo yáʼátʼéehii nihikʼis ádiilnííł, (3) ádeijíínídlíi doo, doodaiiʼ (4) God lá haʼátʼíí nízin doo, tʼáadoo niidziní áłtsé ádá nihodiyiitʼaah doo. Azhą́ ákótʼée ndi, Jiihóvah éí doo bił hojíshǫ́ǫ́ átʼée da, doo jinoozı̨́ı̨́ʼ átʼée da. Díí dı̨́įʼgo naatʼáanii yee hayíísid yę́ęgi átʼéego, nihí ałdóʼ yáʼátʼéhígi ániitʼéegi yee nihinééłʼı̨́įʼ doo. Jiihóvah éí ayóóʼííníiʼníigi dóó bá neilʼaʼ doo niidzinígi nihá yooʼı̨́. Níléídę́ę́ʼ łaʼ nidaʼiisííhgóó nihá bééhóziní ííłʼı̨́, áko nihí doo ákódadiiʼníił da. Diyin Bizaad biiʼ díí baa dahóoneʼígíí baa nitsídeiikees doo, áádóó Jiihóvah haneʼ nihá niiníláhígíí bichʼįʼ baa ahééh daniidzin doo!