1. 1 Peter 3:8 bikʼehgo éí nihíniʼ áádóó nihił áhootʼéegi nihá yaa ákonízinii éí haʼátʼíí biniyé ayóó bíniidlı̨́į łeh?

NIHÍNIʼ áádóó nihił áhootʼéegi nihá yaa ákonízinii éí ayóó bíniidlı̨́į łeh. Éí ániitʼéegi yee nihaa aʼááh nízin, bídin niidlíinii tʼah doo yínííkeed da ndi, tʼáá íídą́ą́ʼ nihá yaa ákonízin. Diné ‘nihaa aʼááh danízinii’ * baa ahééh daniidzin.—1 Peter 3:8 yíníłtaʼ.

2. Haʼátʼíí biniyé aa aʼááh hwiindzingi nanitłʼah łeh?

² Oodlání ídlı̨́įgo éí aa aʼááh niidzin łeh. Ndi haʼátʼíí biniyé díí łahda bee nihichʼįʼ anáhóótʼiʼ? Jó, tʼáá áníiltso nidaʼiyiilzííh. (Rom. 3:23) Áko tʼáá nihí tʼéiyá ádaa nitsíikees łeh. Áádóó ałdóʼ éí haashı̨́ı̨́ yitʼéego nihiyaa hooʼaʼígi doodaiiʼ nihíiníłką́ą́dę́ę́ʼ aa aʼááh hwiidínóozįįł yę́ęgi nihitsʼą́ą́ʼ neinółtłʼah. Índa diné bił kééhwiitʼíinii ałdóʼ biniinaa biʼoh nídiniidleeh. Dííshjı̨́įdi doo ałhaa aʼááh hwiindzin da, ndi diné tʼáá bí ‘ayóóʼádadóʼníigo’ deíkááh. (2 Tim. 3:​1, 2) Haitʼéego tʼáadoo kóniitʼéhí doo?

3. (a) Haitʼéego aa aʼááh niidzin doo? (b) Haʼátʼíí baa nídadíitʼįįł?

³ Diyin Jiihóvah dóó biYeʼ Jesus Christ bedaʼiilʼı̨́įgo éí aa aʼááh nízinígi nihí ałdóʼ ákóniitʼé diidleeł. Jiihóvah éí Diyin ayóóʼóʼóʼníinii nilı̨́, áádóó bí éí tsʼídá aláahdi átʼéego aa nitsíkeesii nilı̨́. (1 John 4:8) Jesus éí tsʼídá nizhónígo Bizhéʼé átʼéiigi yeʼiilaa. (John 14:9) Tʼah nahasdzáán yikááʼ naagháhą́ądą́ą́ʼ éí bílaʼashdlaʼii yaa aʼááh nízingi ííshjání áyiilaa. Jiihóvah dóó Jesus éí diné yaa aʼááh nízingi áłtsé baa nídadíitʼįįł. Áádóó haitʼéego bedaʼiilʼı̨́į doo.

4. Jiihóvah éí bá ndaalʼaʼí bíniʼ ádaatʼéiigi haitʼéego yá yaa ákonízin?

⁴ Diyin Bizaad yee naʼnitingo Jiihóvah éí bá ndaalʼaʼí bíniʼ ádaatʼéiigi yá yaa ákonízin. (Isaiah 63:7 yíníłtaʼ.) Jiihóvah éí ałkʼidą́ą́ʼ bidineʼé yę́ę tiʼdahooníihgo bikʼee ájítʼéé ńtʼéeʼgi baa nitsíníkees. “Tʼáá ałtso yikʼee tiʼdahoozniiʼígíí bikʼee tiʼhodzoozniiʼ,” ní Diyin Bizaad. (Isa. 63:​8, 9) Tʼahádóó Zakaráíyah, God yá halneʼii áníigo Jiihóvah bidineʼé atídabiʼdilʼı̨́įgo éí bí ałdóʼ atíbiʼdilʼı̨́ nahalin. Jiihóvah ání: “Tʼáá háiida nideelchidígíí éí shinázhiin bizhdeelchid nahalin.” (Zech. 2:​8, NW) Kótʼéego anázhiin bizhdeelchid nahalin haʼníigo binahjįʼ baa ákohwiindzingo Jiihóvah éí bidineʼé yaa aʼááh nízin!

5. Jiihóvah éí bá ndaalʼaʼí bichʼįʼ nidahwiiʼnáago haitʼéego yá ánáʼiilʼįįh?

⁵ Jiihóvah éí bá ndaalʼaʼí bichʼįʼ nidahwiiʼnáago doo tʼóó yaa aʼááh nízin da, éí bíká adeeshwoł niizįįh. Ízrel dineʼé éí Ííjipdi bichʼįʼ nidahwiiʼnáago Jiihóvah éí yaa ákoniizı̨́ı̨́ʼ áádóó bíká adeeshwoł niizı̨́ı̨́ʼ. Jiihóvah éí Mózes ííłní: “Shidineʼé tiʼdahooníihgo yiiłtsą́, . . . daachago ałdóʼ disétsʼą́ą́ʼ, háálá yikʼee tiʼdahooníhígíí shił bééhózin. Éí bąą Ííjip dineʼé bílákʼee hááhodeeshʼnił biniyé hadahóóleʼ.” (Ex. 3:​7, 8) Jiihóvah éí bidineʼé yaa aʼááh nízingo biniinaa naalteʼ dajílı̨́ı̨́dę́ę́ʼ hááhooʼeezh. Áádóó ląʼí nááhaidóó bikʼijįʼ kéyah hóóʼ dadooleeł haʼnínę́ę biih jookaigo anaʼí tʼóó ahayóí hakʼi néijah ńtʼééʼ. Jiihóvah éí yikʼee haidzaa? Éí haa aʼááh niizı̨́ı̨́ʼ, “Háálá hwedaʼanaʼí hade ádahósingo bikʼee chaał nidahojiyiinííh nítʼééʼ áádóó hódaʼatsʼihgo bikʼee tiʼdahojiyoozniiʼ.” Áko Jiihóvah éí bidineʼé yaa aʼááh náániidzı̨́įʼgo yíká anáánáálwod. Éí hwedaʼanaʼí bitsʼą́ąjįʼ yisdáhodoonił biniyé ándahodiiʼaahii há niinínil.—Judg. 2:​16, 18.

6. Jiihóvah éí azhą́ łaʼda doo ákótʼéégóó nitsíkees ndi, bíniʼ siláagi yá yaa ákonízingi łaʼ chʼíníʼaah?

⁶ Jiihóvah éí bidineʼé azhą́ doo ákótʼéégóó nitsídaakees da ndi, bíniʼ naazláagi yá yaa ákonízin. Jónah baa haneʼgi  baa nitsíníkees. Diyin éí díí halneʼí Níneveh dineʼé áhodiʼdooldįįł diníigo bichʼįʼ haneʼ dííʼááł yiłníigo ákǫ́ǫ́ ayííłʼaʼ. Ndi diné ádajooníiłii yę́ę łahgo áńdajiidlaago Diyin éí doo áhodeeshdįįł da niizı̨́ı̨́ʼ. Áko Jónah éí díí biniinaa doo hoł hózhǫ́ǫ da. “Tʼáá íiyisí báhóóchįįd,” háálá áhodiʼdooldįįł haʼnínę́ę tʼáadoo ádzaa da. Ndi Jiihóvah éí Jónah tʼóó yił haʼólní, áádóó hashtʼeʼnitsínáhoníłkééz. (Jonah 3:10–4:11) Jónah éí Jiihóvah nahonitingo átʼéé lágo tʼahádóó baa ákozhniidzı̨́ı̨́ʼ. Áádóó Jónah baa haneʼgi nihíká adoolwoł biniyé Jiihóvah chohoosʼįįdgo díí haneʼ bikʼeʼjishchı̨́.—Rom. 15:4. *

7. Jiihóvah éí bidineʼé yá íʼiilaa ńtʼéeʼgi haitʼéego baa hózhǫ́?

⁷ Jiihóvah éí bidineʼé yá íʼiilaa ńtʼéeʼgi bee bééhózingo bá ndaalʼaʼí ałdóʼ yaa aʼááh nízingo átʼé. Tʼááłaʼí niitínígo diniiʼniihgi bił bééhózin. Jiihóvah éí “dineʼé dabijéí [bił] bééhózin.” (2 Chron. 6:30) Íiyisíí baa nitsíikeesii, tʼáá níí átʼéejįʼ índa bídaniilʼáanii bił bééhózin. Áádóó “naʼíhonitaah tʼáá bił chʼíhonítʼiʼgo nihá íidoolííł, áko bídanoołʼą́ą doo.” (1 Cor. 10:13) Díí baa hózhóonii átʼéego ání!

8-10. Jesus éí haʼátʼíí binahjįʼ aa aʼááh jílı̨́įgo áhoolaa?

⁸ Jesus éí bílaʼashdlaʼii nilínę́ędą́ą́ʼ diné ayóó yaa aʼááh nízin ńtʼééʼ. Éí tááʼ ałʼąą átʼéego bee aa aʼááh jílı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Áłtsé éí, Jesus átʼéiigi tsʼídá nizhónígo Bizhéʼé yenáłtʼé. Bizhéʼé nahalingo diné ayóóʼáyóʼní. Tʼáá ałtsoní Bizhéʼé yił áyiilaaígíí yaa bił hózhǫ́, ndi Jesus éí ‘dineʼé danilíinii yaa bił nihoozhǫǫh.’ (Prov. 8:31) Ayóóʼóʼóʼní éí nabiiłnáago diné bíniʼ siláagi yá yaa ákonízin.

⁹ Naaki góneʼígíí éí, Jiihóvah átʼéhígi átʼéego Jesus ajéí átʼéiigi bił bééhózin. Éí diné nitsékeesgi dóó átʼéegi bił bééhózin. (Matt. 9:4; John 13:​10, 11) Áko Jesus éí łaʼda bijéí neezgaigo bił bééhoozįįhgo éí bá hashtʼedeeshłííł niizįįh.—Isa. 61:​1, 2; Luke 4:​17-21.

¹⁰ Tááʼ góneʼígíí éí, Jesus éí diné bee bichʼįʼ nidahwiiʼnáanii tʼáá bí ałdóʼ nabineeztą́ą́ʼ. Hooghan hojoobaʼígo hazʼą́ą́dóó biyaa hooʼaʼ. Hazhéʼé ajíłʼínígíí, Jóseph bił nijilnishgo yéigo naʼanishii bóhojiiłʼą́ą́ʼ. (Matt. 13:55; Mark 6:3) Jesus nahalneʼgi tʼah doo nijíłtʼééhgóó Jóseph éí ájídingi átʼé. Áko Jesus éí ayóóʼájóʼníí ńtʼééʼ yę́ę hatsʼą́ą́ʼ ádin silı̨́įʼgi ayóó neezgaigo átʼéegi hoł bééhoozin. Áádóó haghandóó oodląʼ doo ahedaałtʼée da ńtʼéeʼgi ałdóʼ hoł bééhózin. (John 7:5) Jesus kótʼéego hoł hazʼą́ą́ ńtʼéeʼgi áádóó łahdę́ę́ʼ éí diné bee bichʼįʼ anídahwiiztʼiʼii dóó nitsídaakeesgi baa ákozhniizı̨́ı̨́ʼ.

11. Jesus éí aa aʼááh nízingo haitʼéego ííshjání áyiilaa? Łaʼ chʼíníʼaah? (Naaltsoos bikááʼdę́ʼígíí níníłʼı̨́.)

¹¹ Jesus éí Diyin bibee adziilii yee naashnishgo binahjįʼ aa aʼááh nízingi yee ííshjání áyiilaa. Éí bichʼįʼ nidahwiiʼnánígíí ayóó átʼéego yaa “aʼááh niizı̨́įʼgo” átʼı̨́. (Matt. 20:​29-34; Mark 1:​40-42) Łah éí hastiin bijééhkał léiʼ éí diné yílʼáhígíí bitsʼą́ądi tʼáá sahdii yił niníʼáazhgo adiitsʼaʼgo ánáyiidlaa, áádóó asdzání bąąh áhásdįįdii tʼááłáʼígíí biyáazhgo bitsʼą́ą́ʼ  ádingo yá nínéidiisá. (Mark 7:​32-35; Luke 7:​12-15) Ayóó baa aʼááh jiniizı̨́įʼgo bíká ajoolwod.

12. Jesus éí Martha dóó Mary haitʼéego yaa aʼááh niizı̨́ı̨́ʼ?

¹² Jesus éí Martha dóó Mary yaa aʼááh nízin ńtʼééʼ. Éí bilah Lázaras daaztsą́ągo ayóó átʼéego yínííł nilı̨́įgi jiiłtsą́ągo biniinaa “Jesus éí hanákʼeeshtoʼ deeznaʼ.” (John 11:​32-35, NW) Éí shikʼis yę́ę doo bił nááʼahideestséeł da, jinízingo doo biniyé hanákʼeeshtoʼ deeznaʼ da. Ndi, éí Lázaras daaztsą́ą́dę́ę́ʼ náábizhdidoosáałgo hoł bééhózin. Hakʼis ayóó átʼéego bijéí daneezgaigo jiiłtsánígíí biniinaa hanákʼeeshtoʼ deeznaʼ.

13. Jesus nihaa aʼááh nízingi haitʼéego baa nihił dahózhǫ́?

¹³ Jesus éí diné yaa aʼááh nízingi nihił béédahózingo baa nihił dahózhǫ́. Diné baa jijoobaʼgi bee ayóóʼádahwííníiʼní. (1 Pet. 1:8) Hó éí kʼad God biNahatʼaʼ binaatʼáanii jílı̨́įgi baa nihił dahózhǫ́. Tʼáá ałtso bee achʼįʼ nidahwiiʼnáanii nizhdoołtʼihgo bichʼįʼ hoolzhish. Háálá hó ałdóʼ bílaʼashdlaʼii ídlı̨́įgi hoł bééhózin, áko Séítan hooʼáałgi bílaʼashdlaʼii yee atíyiiłʼįįdii bitsʼą́ąjįʼ háázhdooʼishgo bilááshneelʼą́. Nahaʼáii bee nihikʼihasdliʼ, éí “doo danihidziilígíí bąą nihaa aʼááh dínóozįįłgi yíneelʼą́.”—Heb. 2:​17, 18; 4:​15, 16.

14. Ephesians 5:​1, 2 áníigi haʼátʼíí ádííníiłgo ánihiiłʼįįh?

¹⁴ Jiihóvah dóó Jesus nizhónígo nihinááł áʼiilaagi baa nitsíikeesgo nihí ałdóʼ tʼáá yédígo aa aʼááh niidzin yiidleeh. (Ephesians 5:​1, 2 yíníłtaʼ.) Ndi nihí éí ajéí átʼéiigi doo nihił bééhózin da. Ákótʼée ndi łaʼda bíniʼ áádóó yídin nílíinii bá baa ákoniidzin doogo átʼé. (2 Cor. 11:29) Diné tʼáá bí tʼéiyá ádaa nitsídaakeesígi átʼéego éí dooda, “tʼáá ádíighahígo tʼáadoo leʼé tʼáadoo ádá baa nitsídaahkeesí, nidi tʼááłáʼí nootínígo náánáłaʼ yídaneedlíinii ałdóʼ bá baa nitsídaahkees.”—Phil. 2:4.

15. Háí éí íiyisíí aa aʼááh dajílı̨́į doo?

¹⁵ Elders éí hó íiyisíí aa aʼááh dazhnízin doo. Háálá Jiihóvah bidibéhéh bá baa ádahojilyą́ą doogo hąąh ńdaasyá. (Heb. 13:17) Bił oodlání dajílíinii bíká aníjíjahgo baa aʼááh dajílı̨́į doo. Áko elders éí haitʼéego ákódajítʼée doo?

16. Elder ayóó joobaʼgo haʼátʼíí ájooníił doo éí haʼátʼíí biniyé?

¹⁶ Elder ayóó joobaʼii nilı̨́įgo éí bibrothers dóó bisisters yił hólǫ́ǫ łeh. Éí łaʼ yínííł nilı̨́įgo saad chʼééh yee haadziihgo éí naʼízhdíłkidgo bił haʼjólníigo hazhóʼó jíistsʼą́ąʼ doo. (Prov. 20:5) Habrothers dóó hasisters bá náhojiiłʼaahgo éí hadaʼólí, hakʼis, áádóó ayóóʼádahóʼní daaleeh.—Acts 20:37.

17. Brothers dóó sisters éí elders haʼátʼíí bee bił yáʼádaatʼéehgo yee deinéłʼı̨́? Łaʼ chʼíníʼaah.

¹⁷ Ląʼí brothers dóó sisters éí elders náánáłahjįʼ yaa aʼááh nízinii éí ayóó bił yáʼádaatʼééh, daaní. Haʼátʼíí biniyé ákódaaní? Adelaide ání: “Éí bichʼįʼ hazhdoodzihígi doo tʼą́ą́ʼ jílı̨́į da łeh, háálá bee bił hojilnihii há yikʼidaʼdiitı̨́ı̨́h. Bizaad yee hachʼįʼ hanádzihgi bee tʼáá bééhózinígo haa aʼááh niizı̨́ı̨́ʼ lá, jiniizįįh.” Nihibrother łaʼ elder yaa ahééh nízingo ání: “Bee shichʼįʼ áhootʼéii elder łaʼ bee bił hashneʼgo binákʼeeshtoʼ deeznaʼgo baa ákoniidzı̨́ı̨́ʼ. Díí doo baa yooshnééh átʼée da.”—Rom. 12:15.

18. Haitʼéego éí aa aʼááh niidzingo ádiʼdíílnííł?

 ¹⁸ Doo éí elders tʼéiyá aa aʼááh danízin da doo. Tʼáá áníiltso ałdóʼ kódaniitʼée doo. Éí haitʼéego? Bił danighanígíí áádóó nibrothers dóó nisisters bee bichʼįʼ ańdahwiitʼéehii bá baa ákonínízin. Ániid ndaakaii, bitsʼíís bąąh ndahazʼáanii, náás daazlı̨́įʼii, áádóó ayóóʼóóʼnínę́ę łaʼ bitsʼą́ą́ʼ ádinii baa aʼááh nínízingo áníłʼı̨́. Haitʼéego nił hazʼą́, bidiʼní, áádóó hazhóʼó yísíníłtsʼą́ą́ʼ. Yee nił halneʼígíí bá baa ákonínízin, éí bee níká iishyeedgoósh tʼáá áko bididííniił. Kwíitʼı̨́įgo éí tʼáá aaníinii bee ayóóʼóʼóʼní ííshjání íilyaa doo.—1 John 3:18.

19. Haʼátʼíí biniyé éí łaʼda bíká iilyeedgo bee ádaa áhwiilyą́ą doo?

¹⁹ Łaʼda bíká iilyeedgo bee ádaa áhwiilyą́ą doo. Haʼátʼíí biniyé? Jó, achʼįʼ anáhwiitʼééh ádaatʼéii éí diné ałʼąą átʼéego yaa tsídíkos. Łaʼ éí doo yichʼįʼ yisteeʼgóó yaa yáłtiʼ łeh, łaʼ éí doo ayóó yaa yáłtiʼ da. Áko áká ádiilwoł niidzingo tʼáadoo ayóó naʼídíilkidí doo. (1 Thess. 4:11) Azhą́ łaʼ éí yee ádaa ahoʼníilnih ndi, bí yaa nitsékeesígi nihí shı̨́ı̨́ doo nihił ákódaatʼée da doo. Ndi, baa ákoniidzin doo, díí éí tʼáá bí kótʼéego nitsékees. Áko tʼóó hazhóʼó ajíistsʼą́ąʼgo tʼáadoo éí tsı̨́įłgo kótʼée yeeʼ diiʼníní doo.—Matt. 7:1; Jas. 1:19.

20. Díí bikééʼdóó haʼátʼíí baa nídadíitʼįįł?

²⁰ Nihibrothers dóó nihisisters doo tʼéiyá baa aʼááh niidzin da doo, diné bił nahwiilneʼgóó ałdóʼ bichʼįʼ ákóniitʼée doo. Ídahoołʼaahii ádeilnéehgo éí haitʼéego aa aʼááh hwiindzin doo? Díí bikééʼdóó baa nídadíitʼįįł.