1. Jesus yee átʼéii haʼátʼíí biniyé baa nihił dahózhǫ́? Łaʼ chʼíníʼaah.

JESUS éí yee átʼéii baa nihił dahózhǫ́, háálá bílaʼashdlaʼii niʼiisíihii bee bichʼįʼ ánidahwiiztʼiʼii bił bééhózin. Tʼah nahasdzáán bikááʼ nijigháhą́ądą́ą́ʼ éí ‘bił dahózhóonii bił hoł hózhǫ́, yínííł nidaakaii bił jíícha.’ (Rom. 12:15) Tsostsʼidiinígíí ndahasneʼdę́ę́ʼ bił dahózhǫ́ǫgo nákaigo Jesus baa “hoł hózhǫ́ǫgo” ázhdiilyaa. (Luke 10:​17-21) Áádóó náánáłahgo éí Lázaras daaztsą́ągo éí ayóóʼádabóʼnínę́ę yikʼee yínííł daazlı̨́įʼgi ‘Jesus yiyiiłtsą́ągo tʼáá íiyisí bidiisnááʼ.’—John 11:33.

2. Haʼátʼíí binahjįʼ Jesus éí bílaʼashdlaʼii yaa aʼááh nízin?

² Jesus éí diné doo niʼiisíihii jílı̨́. Áko haʼátʼíí biniyé bílaʼashdlaʼii nidaʼiisíihii yaa aʼááh nízin índa yaa joobaʼ? Áłtsé éí bílaʼashdlaʼii ayóóʼáyóʼní. Ániid baa chʼíhootʼą́, éí “dineʼé danilíinii baa shił nihoozhǫǫh,” jiní. (Prov. 8:31) Kótʼéego diné baa hoł nihoozhǫǫhgo binahjįʼ diné nitsékeesígi hazhóʼó bééhodeesįįł jiniizı̨́ı̨́ʼ. Yilʼaadii John ání: “Diné ádeinízinígíí Jesus tʼáá bí bił bééhózin.” (John 2:25) Jesus éí ayóó átʼéego diné yaa aʼááh nízin. Diné éí Jesus ayóóʼábóʼníigo bił béédahózin, áko God biNahatʼaʼ baa hojilneʼgi há dayíistsʼą́ą́ʼ ńtʼééʼ. Tʼáá ákótʼéego nihí ałdóʼ diné bił nahwiilneʼígíí baa aʼááh niidzingo bíká adiilwoł.—2 Tim. 4:5.

3-4. (a) Diné baa aʼááh niidzingo, nahwiilneʼgo haitʼéego baa nitsíikees doo? (b) Haʼátʼíí baa nídadíitʼįįł?

³ Yilʼaadii Paul bił bééhózingo éí nahaneʼgi tʼáá íiyisíí ázhdoolííł, áádóó nihí ałdóʼ tʼáá ákótʼé. (1 Cor. 9:16) Ndi, diné baa aʼááh niidzingo éí bił nahwiilneʼ doo, háálá nihił baa hojoobaʼí áádóó bíká adiilwoł niidzingo íitʼı̨́. Nihił béédahózingo éí “tʼáadoo leʼé azhʼníláii éí haa yílyáii  bilááh átʼéego baa hózhǫ́.” (Acts 20:35) Nahwiilneʼgóó diné bíká adiilwoł niidzingo éí nahwiilneʼgi ayóó bíniidlı̨́į doo.

⁴ Nidahwiilneʼgóó haitʼéego diné baa aʼááh daniidzin dooígi baa ídahwiidiilʼááł. Áłtsé éí Jesus haitʼéego yaa nitsíkees ńtʼéeʼgi baa ídahwiidiilʼááł. Áádóó dı̨́ı̨́ʼ ałʼąą átʼéego díí bitsʼą́ą́dóó haitʼéego Jesus bedaʼiilʼı̨́į doo.—1 Pet. 2:21.

5. Jesus háí yaa aʼááh niizı̨́ı̨́ʼ?

⁵ Jesus éí łah bídahoołʼaahii yił tʼáadoo ádahozdiilzéhí nidahalneʼgo yikʼee chʼééh deeskai. Éí “dazhʼdooyı̨́ı̨́ł yę́ęgi nidi doo há hooʼaah da.” Áko Jesus éí hódahoołʼaahii “tʼáá sáhí doo naagháhígóó diikahgo haada nízahjįʼ háádadoołyįh” yił níigo dah yidiiʼeezh. Ndi, tʼáá hweʼáłtsé diné áadi neheezhjééʼ. Áadi jíkaigo Jesus éí diné yílʼáhígíí jiiłtsą́ągo bikʼee haajiidzaa? “Dibé éí baa áhályáanii ádin nahalingo biniinaa baa aʼááh * jiniizı̨́ı̨́ʼ, áádóó ląʼí bee nízhdíníitą́ą́ʼ.”—Mark 6:​30-34.

6. Jesus éí diné yił nahasneʼ yę́ę haʼátʼíí biniyé yaa aʼááh niizı̨́ı̨́ʼ?

⁶ Jesus éí haʼátʼíí biniyé diné yaa aʼááh niizı̨́ı̨́ʼ? “Dibé éí baa áhályáanii ádin nahalingo biniinaa,” diné kótʼéego yaa ákoniizı̨́ı̨́ʼ. Łaʼ shı̨́ı̨́ baa dahojoobaʼí, łaʼ éí bighan nahazʼą́ą́dóó tsʼídá yéigo yá deílníishgo átʼéegi yaa ákoniizı̨́ı̨́ʼ. Łaʼ shı̨́ı̨́ éí ayóóʼóóʼnínę́ę łaʼ bitsʼą́ą́ʼ ádingo átʼé. Ákódaatʼéego biniinaa Jesus éí díí diné bichʼįʼ ádahootʼéegi yá yaa ákonízin. Kódaatʼéhígíí Jesus ałdóʼ bee bichʼįʼ anáhóótʼiʼ ńtʼéeʼgi baa nídasíitʼįįd niʼ. Jesus éí diné yaa aʼááh nízin, áko haneʼ bee achʼįʼ yáʼáhootʼéeh dooleełii yeiníʼą́.—Isaiah 61:​1, 2 yíníłtaʼ.

7. Haitʼéego Jesus bedaʼiilʼı̨́į doo?

⁷ Jesus áátʼįįdgi haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó  bídahwiilʼaah? “Dibé éí baa áhályáanii ádin nahalingo” biiʼ kééhwiitʼı̨́. Tʼóó ahayóígóó bee bichʼįʼ anídahaztʼiʼ. Bee bíká aʼdoowołii nihee dahólǫ́, éí God biNahatʼaʼ baa haneʼii. (Rev. 14:6) Áko nihiNaatʼáanii bedaʼiilʼı̨́įgo ‘badahojoobáʼíii áádóó hojoobaʼ nahazʼáanii bikʼédí daniidlı̨́įgo’ nizhónígo haneʼ bee bił dahwiilneʼ. (Ps. 72:13) Diné baa dajiiniibaʼ, áádóó bíká adiilwoł daniidzin.

8. Haitʼéego éí nidahwiilneʼgóó diné baa aʼááh niidzin? Łaʼ chʼíníʼaah.

⁸ Nidahwiilneʼgóó haʼátʼíí nihíká adoolwołgo diné baa aʼááh niidzin doo? Łaʼda hachʼįʼ ááníił leʼ danohsinígi átʼéego nihí ałdóʼ bił nidahwiilneʼígíí bichʼįʼ ákódanohtʼé. * (Matt. 7:12) Díí éí dı̨́ı̨́ʼ ałʼąą átʼéego baa nídadíitʼįįł. Áłtsé éí diné tʼááłaʼí nítínígo bee bichʼįʼ anáhóótʼiʼii bá baa ákoniidzin doo. Nizhónígo baa haneʼii baa nidahwiilneʼgo éí azeeʼííłʼíní nahalingo ádaʼiilʼı̨́į doo. Azeeʼííłʼíní éí azeeʼ yąą ííléhígíí bee bichʼįʼ anáhóótʼiʼii yá yaa ákonízin łeh. Éí yąą éʼéléhígíí átʼéegi yee ádaa halneʼgo áádóó neídíłkidgo hazhóʼó yiyíistsʼą́ąʼ łeh. Doo éí tʼáá akǫ́ǫ́ tsı̨́įłgo azeeʼ yąą ííléeh da, éí áłtsé hazhóʼó yá naʼałkahgo índída binahjįʼ azeeʼ yąą áyiiłʼįįh. Nihí ałdóʼ tʼáá ákótʼé, nidahwiilneʼgóó diné tʼáá ałtso baa neidáhígíí doo tʼááłáʼígíí bee bił hwiilneʼ da doo. Ndi, diné tʼááłaʼí nítínígo bee bił áhootʼéegi índa nitsékeesígi bá baa nitsíikees doo.

9. Haʼátʼíí biniyé tʼáá íídą́ą́ʼ yeeʼ hwee hasin tʼáadoo níníziní doo? Háájígo íʼiinilaago yáʼátʼééh?

⁹ Nahólneʼgóó łaʼda béíníyáago éí bił áhootʼéegi, doodaiiʼ beʼoodląʼ áádóó haʼátʼíí biniyé éí yoodlą́ągi tʼáá íídą́ą́ʼ shił bééhózin tʼáadoo níníziní. (Prov. 18:13) Ndi, hazhóʼó naʼízhdíłkidgo éí tʼáadoo tʼą́ą́ʼ nilínígo hoł halneʼ doo. (Prov. 20:5) Binaanish, bighan hazʼą́ągi, áádóó yaa nitsékeesii bínabídíłkid. Kótʼéego hoł ahoʼniilnihgo binahjįʼ yídin nilíinii bee bééhoozįįh. Áádóó éí baa aʼááh díníízįįłgo Jesus ádzaa yę́ęgi átʼéego áʼdíílííł.—Compare 1 Corinthians 9:​19-23.

10. Haitʼéego ałdóʼ diné baa aʼááh niidzin doo?

¹⁰ Naaki góneʼígíí éí, beʼiiná siláagi lá haitʼé, nínízingo baa nitsíníkees. Łahgóó shı̨́ı̨́ tʼáá nihígi átʼéego bichʼįʼ anáhóótʼiʼ. Tʼáá áníiltso nidaʼiyiilzííh, áko nihichʼįʼ ánidahwiitʼééh. (1 Cor. 10:13) Kʼad nihił hoogáłígíí biiʼ iiná ayóó nantłʼa. Tsʼídá Jiihóvah tʼéiyá binahjįʼ hadaʼííníilní. (2 Corinthians 4:​7, 8 yíníłtaʼ.) Ndi, Jiihóvah doo yéédahósinígíí baa nitsíníkees, éí ayóó átʼéego bichʼįʼ nidahwiiʼná. Jesusgi átʼéego éí baa aʼááh daniidzin, áádóó “haneʼ baa hózhóonii bitsʼą́ą́dóó  yáʼádaatʼéehii” bee bił dahodiilnih daniidzin.—Isa. 52:7.

11. Haitʼéego łaʼ aa aʼááh jiniizı̨́ı̨́ʼ?

¹¹ Sergey kótʼéego baa haneʼ. Jiihóvah tʼah doo yééhoosįįh yę́ędą́ą́ʼ ayóó yáznízingo tʼáadoo íitsʼaʼí tʼéiyá nijigháá ńtʼééʼ. Náánáłahjįʼ bichʼįʼ hazhdoodzihgi ayóó há nantłʼa. Ńtʼééʼ Diyin Bizaad bíhwiideeshʼááł jiniizı̨́ı̨́ʼ. Sergey ání: “Diyin Bizaad bíhooshʼaahgo Oodlání jileehgo éí joosdląądígíí diné bee bił hojilneʼ dooleełgo átʼéego shił bééhoozin. Díí éí tsʼídá tʼáá aaníigo shí éí doo kódeeshníił da nisin.” Ákondi, tʼah doo Diyin Bizaad yaa ídahoołʼaahígíí, áádóó Jiihóvah doo yéédahósin da, ákoshąʼ haitʼéego hweʼiinaʼ dajíłtʼééh jinízingo baa nitsíjíkees. Kójíní: “Díí bíhooshʼaahígíí ayóó átʼéego ił hózhǫ́ dóó ił hodéesyéél sheinílá. Áko díí diné ałdóʼ bił béédahodoozįįł nisin.” Sergey éí diné yaa aʼááh nízin yileełgo Diyin Bizaad baa nahojilneʼgi doo hoł yéeʼ da jizlı̨́ı̨́ʼ lágo bee ádaa ákozhniizı̨́ı̨́ʼ. Ájíní: “Diné éí Diyin Bizaad bee bił dahashneʼgo ayóó bíneeshdlı̨́įgo áshiilaa. Áádóó sheʼoodląʼ bidziilgo áyiilaa.” *

12. Diyin Bizaad bee naniitinígíí haʼátʼíí biniyé bił haʼííníilníi doo?

¹² Tááʼ góneʼígíí éí, naniitinígíí bił haʼíínílníigo nanitin. Béénílniih, Diyin Bizaad tʼáá aaníinii ląʼígóó yee naʼnitingóó tʼáá íídą́ą́ʼ nihił béédahózinígíí doo ndi shı̨́ı̨́ yaa nitsíkees da. Áádóó ląʼí diné éí bidaʼoodląʼ ayóóʼádayóʼníigo éí tʼáá aaníí átʼé danízin. Bidaʼoodląʼ éí bighan hazʼą́ą́dóó índa bikʼéí, bibee ádaʼoolʼįįłii, áádóó diné yił kééhatʼíinii łáʼí ídlı̨́įgo ádabósin danízin. Áko haitʼéego bíká adiilwoł?

13. Naniitinígíí bił haʼííníilníi dooleełgi binahjįʼ bee akʼidiʼdootı̨́łígíí łaʼ chʼíníʼaah.

¹³ Díí baa nitsíníkees. Tséʼnaa naʼníʼáhí tʼáá íiyisíí nichxǫ́ʼí silı̨́įʼgo éí ániidígíí bidiníná ánálʼįįh. Tséʼnaa naʼníʼáhí ániidígíí  ánálnéehgo éí nichxǫ́ʼígíí yę́ę tʼahdii bikááʼ nidaʼdijah łeh. Ałtso álʼįįhgo nichxǫ́ʼígíí yę́ę éí nahjįʼ kólʼįįh. Tʼáá ákótʼéego łaʼda éí beʼoodląʼ ayóóʼáyóʼnínę́ę nahjįʼ kwíidoolííł niidzingo éí tʼáá aaníinii binaʼnitin “ániidíii” yíhoołʼaahígíí áłtsé bidziilgo bá ádiilnííł. Diyin Bizaad tʼóó yíhoołʼaahígo bee hahoolzhiizh yę́ędę́ę́ʼ doo bił bééhózin da yę́ę yaa ahééh nízin dooleeł. Tsʼídá ákogo índa yoodlánę́ę nahjįʼ kwíidoolííł. Kótʼéego łaʼ bee bíká azhdoolwołgo tʼáá hodinaahgo índa bíniʼ ániidí áyiiłʼįįh.—Rom. 12:2.

14-15. Nahasdzáán bikááʼ hoolʼáágóó iináa dooígi doo bił béédahózinii, haitʼéego yikʼidaʼdidootı̨́įłgo bee bíká adiilwoł? Łaʼ chʼíníʼaah.

¹⁴ Diyin Bizaad bee naniitinígíí bił haʼííníilníigo éí tsʼídá tʼóó áłtsé yidiiztsʼą́ʼígíí yikʼidiʼdootı̨́įłgo néididoolééł tʼáadoo niidziní doo. Ndi, baa aʼááh niidzingo éí Diyin Bizaad áníigi hazhóʼó yaa nitsékees dooígi bee bíká ánéilwoʼ doo. Łahgo éí nahasdzáán bikááʼ hoolʼáágóó iiná bee ił chohooʼínígíí haitʼéego hazhóʼó yaa nitsékees dooígi bee bíká adíílwołgi baa nitsíikees doo. Díí bee naʼnitin éí ląʼí doo bił béédahózin da. Áádóó anoonééł éí tʼáá ádíjįʼ diné bá bee nidahwiiztʼiʼ danízin. Doodaiiʼ diné yáʼádaatʼéehii éí yáʼąąshgóó anáhákááh danízin. Áko haitʼéego díí bee bíká adiilwoł?

¹⁵ Nahasdzáán bikááʼ hoolʼáágóó iiná bee ił chohooʼíinii bee naʼnitingo nihibrother łaʼ kótʼéego ánáʼiilʼįįhgo yee áká análwoʼ. Áłtsé éí Genesis 1:28 náyółta. Áádóó náʼídíłkiʼ, háadi índa haa hootʼéego hazʼą́ągo Diyin éí bílaʼashdlaʼii kéédahatʼı̨́į doo yá yinízin? Ląʼí ádaaniihgo “nahasdzáán bikááʼ yáʼátʼéehgo hazʼą́ągo.” Náákóneʼé éí Isaiah 55:11 nááyółta, áádóó Diyin éí bílaʼashdlaʼii yá haadzííʼ yę́ęgiísh łah ádzaa, níigo ninááʼídíłkiʼ. Ląʼí éí ndagaʼ daaniih. Ákéeʼdi éí Psalm 37:10 dóó 11 nááyółta. Éí bílaʼashdlaʼii haitʼéego bił hazʼą́ą doo níigo ninááʼídíłkiʼ. Kótʼéego Diyin Bizaad chojoołʼı̨́įgo éí diné yáʼádaatʼéehii nahasdzáán bikááʼ hoolʼáágóó dahináa dooígi éí Diyin tʼahdii yá yinízinígi ląʼí diné yikʼidaʼdidootı̨́įłgo ájiiłʼįįh.

16. Aa aʼááh niidzingo éí haʼátʼíí bee áká adiilwoł?

¹⁶ Dı̨́ı̨́ʼ góneʼígíí éí, haʼátʼíí lá bee bíká adíílwołgi bá baa nitsíníkees doo. Łaʼdaaísh doo bá bíighah góneʼ béíníyá? Éí apologize ádiilnííł áádóó ná bíighah góneʼ nínáádeeshdááł bididiiʼniił. Łaʼda éí tʼáá áłtsʼísígo kweʼé shíká anilyeed nihiłníigoshąʼ? Doodaiiʼ łaʼda bichʼįʼ anáhóótʼiʼgo tʼóó hooghangi sidáago, éí díí shá bíká dínááh nihiłníigoshąʼ? Kódaatʼéégóó éí bíká adiilwoł.—Proverbs 3:27 yíníłtaʼ.

17. Nihisister łaʼ aa aʼááh niizı̨́įʼgi chʼíníʼaah.

¹⁷ Nihisister łaʼ doo ayóó áká eeshwod da nízin ndi, bitsʼą́ą́dóó nizhónígi áhóótʼįįd.  Łah hooghan hazʼą́ą́dóó awééʼ hatsʼą́ą́ʼ ádin silı̨́įʼgo éí baa aʼááh jiniizı̨́įʼgo naaltsoos bichʼįʼ ájiilaa. Éí Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ saad bee haʼahóní dooleełii dabikáaʼgo ájiilaa. Áko haitʼéego yaa tsídadeezkééz? Amá chʼééná nilínígíí ání: “Adą́ą́dą́ą́ʼ tʼáá íiyisíí doo yáʼátʼééhgóó shee ooʼááł ńtʼééʼ. Naaltsoos nihichʼįʼ íinilaaígíí doo shı̨́ı̨́ baa ákonínízin da, éí ayóó átʼéego nihíká eelwodgo átʼé. Tsʼídá yéigo baa ahééh nisin, díí naaltsoos íinilaaígíí éí haʼííníilníigo ánihiilaa. Adą́ą́dą́ą́ʼ 20di daatsʼí néíłtaʼ. Éí ajoobaʼ bee, aa nitsáhákees, dóó naʼiiłnáago ályaa. Nihijéí tłʼááhdę́ę́ʼ ahéheeʼ, diiʼní.” Łaʼda bichʼįʼ nahwiiʼnáago éí tʼáá nihí ałdóʼ ákóniitʼé nahalingo ádaa tsídííkos áádóó bíká adiilwoł.

18. 1 Corinthians 3:​6, 7 bikʼehgo haʼátʼíí bee ádaa ákoniidzin doo?

¹⁸ Nahwiilneʼgóó nihinaanishígi bee ádaa ákoniidzin doo. Diné éí Diyin yéédahodoosįįłgi bee naniitin, ndi Diyin éí tʼáá Bí bíká iilwoʼ. (1 Corinthians 3:​6, 7 yíníłtaʼ.) Jiihóvah éí tʼáá bí diné ádíchʼįʼ kwííłʼı̨́. (John 6:44) Áádóó diné tʼááłaʼí nítínígo haneʼ bee hoł hóoneʼígíí nízhdidooléełgi éí hajéí yidiisnáaʼgo daatsʼí átʼée doo. (Matt. 13:​4-8) Béénílniih, Jesus éí tsʼídá ayóó átʼéii Naʼnitinii jílı̨́ı̨́ ńtʼééʼ, ndi baa nahojisneʼ yę́ę ląʼí tʼáadoo deiniizı̨́įʼ da! Áko diné bił nidahwiilneʼgi doo nihá deiniizı̨́ı̨́ʼgóogo tʼáadoo bikʼee haada niitʼéhí da doo.

19. Ndahwiilneʼgóó diné baa aʼááh daniidzingo haʼátʼíí yáʼátʼéehgo nihá áhooníił doo?

¹⁹ Ndahwiilneʼgóó diné baa aʼááh daniidzingo éí yáʼátʼéehgo nahwiilneʼ doo. Bíniidlı̨́įgo nahwiilneʼ doo, áádóó azhʼníláii éí haa yílyáii bilááh átʼéego baa hózhǫ́ haʼníigi nihił béédahoyoozįįh. Áko éí “iiná doo ninítʼiʼii” ádá nídeidiiláhígíí doo bá ndanitłʼagóó ádeíníilzingo haneʼ yáʼátʼéehii nídeididoolééł. (Acts 13:48) Éí “bąą ashjaʼósingo haaʼíshąʼ diné tʼáá ałtso baa dajiiniibaʼgo nizhónígo bindeiilnish doo.” (Gal. 6:10) Áko éí nihił dahózhǫ́ǫgo Nihizhéʼé yáʼąąshdi hólóonii bee baa dahwiiʼniih doo.—Matt. 5:16.