1-2. (a) Bílaʼashdlaʼii éí saad bee haʼahóníinii yee ałchʼįʼ yádaaltiʼgo biiʼ naazláagi haitʼéego bee bééhózin? (b) Áłchíní haitʼéego łaʼ atídaalʼı̨́?

BÍLAʼASHDLAʼII éí saad bee haʼahóníinii yee ałchʼįʼ yádaaltiʼgo biiʼ naazlá. Áłchíní łaʼda deezgoʼgo bigod beełdáazgo éí yichago bimá yichʼįʼ nídiilwoʼ. Bimá éí awééʼ bigod beełdáazgi doo yá néidoołdzih da, ndi tʼóó adíídooltsoł. Haalá yinidzaa níigo binákʼeeshtoʼ yá yitʼood doo, áádóó tʼáadoo nichaaí yiłníi doo. Áádóó yá yąąh áʼdoolííł. Tʼáadoo hodinaʼí doo átʼéhígóó nináádiiʼneeh. Bigod beełdááz yę́ę éí nídoodzihgo átʼé.

² Ndi, łahda éí áłchíní díí bilááh átʼéego atídaalneʼ. Łaʼ éí aa naʼadáagi bee atídaalneʼ. Éí tʼááłaʼídida ákobiʼdiilʼįįh, doodaiiʼ ákobiʼdilʼı̨́įgo ląʼí náhah. Áko biniinaa ayóó átʼéego yínííł yikʼee dighááh. Atíʼiilaaígíí bééhoozįįhgo éí awáalyaagóó bá nihootʼaah. Ndi łaʼ éí tʼáadoo bee baa hwiinítʼįįh da. Azhą́ ákótʼée ndi, atélyaaígíí yínííł yikʼee dighááh.

3. (a) 2 Corinthians 1:​3, 4 éí Jiihóvah bidineʼé haʼátʼíí yóʼní ní? (b) Haʼátʼíí naʼídíkidígíí baa nídadíitʼįįł?

³ Oodlání łaʼ éí tʼah áłchíní nilı̨́įgo atélʼı̨́ı̨́ ńtʼéeʼgo éí yikʼee yínííł naagháago haʼátʼíí bee bíká aʼdoowoł? (2 Corinthians 1:​3, 4 yíníłtaʼ.) Jiihóvah éí bidineʼé ayóóʼábiʼdóʼníi doo yóʼní. Díí táaʼgo naʼídíkid baa nídadíitʼįįł: (1) Tʼah áłchíní danilínę́ędą́ą́ʼ atídaalyaaígíí haʼátʼíí biniyé baa aʼááh hwiinidzingi ílı̨́? (2) Háí áká adoolwoł? (3) Haitʼéego éí hazhóʼó bíká adiilwoł?

4. Áłchíní éí hóyáanii doo yił aheełtʼée daaígi, haʼátʼíí biniyé baa ákoniidzin doo?

⁴ Tʼah áłchíní danilı̨́įgo atídabiʼdiilyaa ńtʼéeʼgo, éí baa aʼááh hwiinidzin dooleełgi yídin danilı̨́įgo kʼad ląʼí nááhai. Díí binahjįʼ nihił bééhodoozįįłgo éí áłchíní áádóó hóyáanii doo ahedaałtʼée da. Tʼah áłchíní nilı̨́įgo atélʼı̨́įgo éí łah átʼéego beínítʼįįh, hóyáanii nilı̨́įgo doo yáʼátʼééhgóó abiʼdilʼįįhgo éí doo áłchínígi átʼéego beínítʼįįh da. Łaʼ baa nídadíitʼįįł.

5. Áłchíní atélʼı̨́įgo éí aʼólíi dooleeł yę́ęgi haitʼéego bitsʼą́ą́ʼ jidoołchxǫǫł?

⁵ Áłchíní éí baa ádahalyą́ągo dabiniséhígíí ahánígo badaʼjólíi doo. Áłchíní kótʼéego éí bił hasih áádóó ayóóʼádabóʼníinii yaa daʼólíigo yichʼįʼ dadéezʼı̨́įʼ doo. Tʼáá hooghan nahazʼą́ą́dóó, ahánígo akʼéí dajílíinii áłchíní atídajoolííł, díí bąąh yíníiłgo átʼé. Áłchíní kódajiłʼı̨́įgo éí náánáłahjįʼ yaʼólíi dooleeł yę́ęgi bitsʼą́ą́ʼ nidajiiłchxǫǫh, éí náásgóó yínííł yee yikʼee dighááh.

6. Aa naʼadáago bee atéʼélʼı̨́, haʼátʼíí biniyé tʼóó baaʼihii átʼé?

⁶ Áłchíní éí doo tʼáá bí achʼą́ą́h hadoozih da. Aa naʼadáago bee atélʼı̨́ éí tʼóó baaʼihii átʼé. Áłchíní bitsʼíís índa bíniʼ tʼah doo bidziil yileehgóó éí kódaatʼéii bee ajoołʼįįłgo niyéehgo łaʼda doogeh yę́ęgi yitsʼą́ą́ʼ yiłchxǫǫh. Éí sex tʼóó baaʼih, áádóó tʼáá bí tʼóó baaʼihgo ádaa nitsékees, doodaiiʼ náánáłahdę́ę́ʼ ádíchʼįʼ kobíłʼı̨́į ndi doo yinízin da yileeh.

7. (a) Haʼátʼíí biniinaa łaʼda áłchíní yóóʼiidínóoʼaah, éí haitʼéego yóóʼiidínóoʼaah? (b) Kótʼéego yoochʼííd áłchíní haa bidoolííł?

⁷ Áłchíní éí ádá nitsékeesgi, índa yíiyá haʼníigi tʼah doo yaa ákoniizįįh da. (1 Cor. 13:11) Áko éí biniinaa łaʼda éí áłchíní kótʼéego yee yóóʼiiniʼááh. Atéʼéłʼíinii éí tʼáá ni ánítʼı̨́, tʼáadoo baa hólneʼé, baa hwiinilneʼgo doo niʼdoodlą́ą da doo, doodaiiʼ díí éí ayóóʼáhííníiʼníigo biniyé íitʼı̨́ yiłníigo yinoʼáah doo. Kóbijiníigo éí áłchíní bíniʼ bee nijiné áádóó díí yoochʼííd yę́ę tʼáá aaníi nízingo nitsíkees łeh. Áłchíní éí tʼóó shaaʼih, doo ayóóʼáshidóʼníi da nízingo niyééh.

8. Atídaalyaaii éí Jiihóvah hayiʼdiyoołnihgo átʼéegi, haitʼéego tʼáá aaníí daniidzin?

⁸ Kódaatʼéii bee atélʼı̨́įgo éí tʼáá bee achʼįʼ nahwiiʼnáago bił hodilzhish. Díí tʼáá íiyisíí tʼóó baaʼihgo bee atéʼélʼíinii átʼé! Kódaatʼéii kʼeeʼąą deeshzhiizhgo bee bééhózingo éí nihoogháahjįʼ ayííłką́. Éí diné “doo ayóóʼádaʼóʼníi da doo,” áádóó “diné doo yáʼádaashóonii índa yóóʼadaʼniiʼáahii bindaʼadloʼgo” bidayéełkááł. (2 Tim. 3:​1-5, 13) Séítan kótʼéego yaa ooʼishgo diné éí bikʼehgóó yikah. Ndi Séítan dóó bikééʼ deíkáahii éí Jiihóvah haláahdi ayóó ábóodziil. Jiihóvah éí Séítan yaa naagháii bił bééhózin. Bee atínihiʼdoolníiłii nihá yaa ákonízin, áko nihaa aʼááh nízingo átʼé. Baa nihił dahózhǫ́, Diyin “tʼáá ałtsojįʼ hayiʼiyoołníihii, . . . éí tʼáá ałtsojįʼ atínihiʼdilʼı̨́įgo hanihiʼiyoołnííh, áko atídabiʼdilʼíinii tʼáá ałtso nihí ałdóʼ éí hadabiʼiyiilníih doo.” (2 Cor. 1:​3, 4) Áko Jiihóvah éí háí choyoołʼı̨́įgo hayiʼiyoołnííh?

9. Psalm 27:10 éí ayóóʼádabóʼníinii yóóʼadabidiiʼaah ndi, Jiihóvah éí haitʼéego haa nitsékees?

⁹ Azhéʼé dóó amá éí beʼawééʼ kóbiʼdilʼı̨́įgo doo yeinítʼı̨́ı̨́góó doodaiiʼ tʼáá bikʼéígoda atíbiłʼı̨́ı̨́ ńtʼéeʼgo, éí atélyaaígíí  íiyisíí baa aʼááh hwiindzin doo. David bił bééhózingo Jiihóvah éí tsʼídá aláahdi hayiʼiyoołníihii nilı̨́ níigo akʼeʼashchı̨́. (Psalm 27:10 yíníłtaʼ.) David yoodlą́ągo éí ayóóʼádabóʼníinii yóóʼadabidiiʼaah ndi, Jiihóvah éí tsʼídá doo haidiyoonah da. Éí haitʼéego Jiihóvah doo ákódooníił da? Éí bidineʼé choyoołʼı̨́. Nihibrothers dóó nihisisters éí Jiihóvah Nihizhéʼégo bee tʼááłahídóó daniidlı̨́. Jesus éí Jiihóvah yikʼeh dahółʼínígíí éí shitsilí, shideezhí, índa shimá jílı̨́, ní.—Matt. 12:​48-50.

10. Yilʼaadii Paul éí shinaanish haitʼéego áshłaa ní?

¹⁰ Jiihóvah Yá Dahalneʼé éí tʼááłaʼ haʼoojéeʼgo yee kʼé daʼahidiʼní. Yilʼaadii Paul éí elder nilı̨́įgo ayóó naalnish ńtʼééʼ. Éí nizhónígo nihá íʼiilaago bąą Christ beʼeshʼínígi átʼéego shidaʼołʼı̨́ níigo akʼeʼashchı̨́. (1 Cor. 11:1) Ałdóʼ kóní: ‘Tʼáá amá baʼáłchíní yaa áhályánígi átʼéego nihá ádahwiinítʼı̨́ʼígo nihitaa siikai.’ (1 Thess. 2:7) Kʼad elders danílínígíí há ádahwiinítʼı̨́ʼígo Diyin Bizaad biiʼdóó saad bee haʼahóníinii bee achʼįʼ yádajiłtiʼ doo.

11. Haʼátʼíí bee bééhózingo doo elders tʼéiyá áká anájah da?

¹¹ Elderísh tʼéiyá atídaalyaaígíí yíká anájah doo? Ndagaʼ. “Hadaʼíínółní” daʼahidohníi dooleełgi tʼáá áníiltso nihąąh silá. (1 Thess. 4:18) Nihisister éí saad bee haʼahóníinii yídin nilı̨́įgo éí náánáłaʼ nihisister beʼoodląʼ ayóó bidziilii éí bee bíká azhdoolwoł. Jiihóvah éí tʼáá amá hahwiʼiyoosniidígi átʼéhígi áníshtʼé ní. (Isa. 66:13) Diyin Bizaad éí sáanii łaʼ kʼédí danilı̨́įgo saad yee yádaałtiʼ ńtʼééʼ níigo chʼíyiizʼą́. (Job 42:11) Jiihóvah éí yaa bił hózhǫ́, sisters danilínígíí éí bisisters yínííł yikʼee nidaakai yíká anájah! Łahda elders éí sister łaʼ beʼoodląʼ bidziilii éí náánáłaʼ sister bíká adiilwoł deiłniih. *

12. Haʼátʼíí bee aa siitiʼ doo?

¹² Nihibrother doodaiiʼ nihisister éí bił áhootʼéegi tʼáadoo ayóó bínaʼídíilkidí doo. (1 Thess. 4:11) Áko haitʼéego éí áká adiilwoł? Diyin Bizaad biiʼdóó ashdlaʼ ałʼąą átʼéego bee áká aʼdoowołgi łaʼ baa nídadíitʼįįł.

13. (a) 1 Kings 19:​5-8 éí diyingo naalʼaʼí haitʼéego Iiláíjah yíká eelwod? (b) Haitʼéego diyingo naalʼaʼí beʼdiilnííł?

¹³ Haʼátʼíí bee níká iishyeed diiʼníi doo. Iiláíjah éí danidiyiilyééł bidiʼníigo yikʼee noochééł ńtʼééʼ. Ayóó átʼéego yínííł jílı̨́įgo biniinaa tʼóó dadeestsaał jiníigo ádá jííkeed. Jiihóvah éí diyingo naalʼaʼí łaʼ hachʼįʼ ayííłʼaʼ. Áádóó éí háká eelwod. Éí chʼiyáán há áyiilaago íyą́ hodííniid. (1 Kings 19:​5-8 yíníłtaʼ.) Tʼóó kótʼéhígo bee áká ajoolwod ndi ayóó baa hózhǫ́. Chʼiyáanda, áłtsʼísígo á íʼiilyaagoda, doodaiiʼ naaltsoos łaʼ achʼįʼ ályaagoda éí yínííł nilíinii éí tʼah ayóóʼashídóʼníí lá nízin doo. Baa yátiʼígíí doo bikʼee ákóniitʼéégóogo éí tʼóoda tʼáadoo leʼé bee áká anéiilwoʼ doo.

14. Iiláíjah baa haneʼgi haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó baa íhooʼaah?

¹⁴ Yínííł yikʼee naagháhígíí bił yáʼáhootʼéehgo hazʼą́ bá íínísin. Iiláíjah bitsʼą́ą́dóo łaʼ baa ínáádahwiidiilʼááł. Iiláíjah éí níléí Dził Hórebgóó joogáałgo Jiihóvah háká eelwod. Jiihóvah éí bidineʼé yił ahaʼdeetʼánę́ę ałkʼidą́ą́ʼ kweʼé nahósʼaʼgi ályaa, áko Iiláíjah ákwiigi hoł yáʼáhootʼééh. Éí dahoʼniiłhínę́ę ayóó ánízáadi bitsʼą́ądi nijighá. Díí haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bíhooʼaah? Atélyaaígíí łaʼ bíká adiilwoł niidzingo éí bił yáʼáhootʼéehgi áłtsé bá baa nitsíikees doo. Sister łaʼ yínííł nilíinii éí tʼáá bí bighangida elders shichʼįʼ hadoozih nízingo éí bá baa nitsáhákees doo. Ndi łaʼ éí Kingdom Hallgi bił yáʼáhootʼéeh doo.

15. Haitʼéego hazhóʼó ajíistsʼą́ąʼ doo?

¹⁵ Hazhóʼó ajíistsʼą́ąʼ doo. Diyin Bizaad kóní: “Tʼááłáʼí jinítínígo hazhóʼó ajíistsʼą́ąʼ doo, nidi tąądee [hazhóʼógo] háádziidziih doo.” (Jas. 1:19) Hazhóʼó íistsʼą́ąʼiiísh niidlı̨́? Hazhóʼó ajíistsʼą́ąʼgo éí łaʼda yáłtiʼgo doo tʼóó jinéłʼı̨́įgo áhyiłníi da. Ndi biʼdiiłʼáhígíí yaa yáłtiʼgo hazhóʼó bá jíistsʼą́ąʼgo baa nitsíjíkees doo. Iiláíjah éí doo hąh da índída hoʼdiiłʼáhígíí Jiihóvah bee bichʼįʼ hajoodzííʼ, áádóó Jiihóvah hwíistsʼą́ą́ʼ ńtʼééʼ. Iiláíjah éí náldzid, tʼáá sáhí nishłı̨́, áádóó tʼáadoo biniyéhígóó naanish áshłaa nízingo nitsékees, díí Jiihóvah yee haa ákoniizı̨́ı̨́ʼ. Áko Jiihóvah díí yee háká eelwod. Kótʼéego Jiihóvah áʼiilaago Iiláíjah hazhóʼó yiyíistsʼą́ą́ʼ ńtʼééʼ.—1 Ki. 19:​9-11, 15-18.

16. Nihibrother doodaiiʼ nihisisterda łaʼ yáłtiʼgo haitʼéego baa aʼááh niidzingo yísíníiltsʼą́ąʼ doo?

¹⁶ Nihibrother doodaiiʼ nihisisterda łaʼ yáłtiʼgo haitʼéego baa aʼááh niidzingo yísíníiltsʼą́ąʼ doo? Łahda éí saad bee bichʼįʼ hahiidziihígíí bee baa siitiʼ doo. Éí kóbidiiʼníida doo: “Dooládóʼda baa yíníłígi ániʼdiilyaa! Áłchíní kódoolníiłgi tʼóó baaʼih!” Yáłtiʼgo, éí łahgóó tʼáadoo bikʼidiʼnitą́ą́góogo, kótʼéegoda hazhóʼó nabididííłkił: “Haalá yitʼéego ááhdiní?” doodaiiʼ “Kótʼéégóósh ááhdiní?” Kótʼéego hazhóʼó nátʼą́ą́ʼ ninábidíłkidgo éí shíísíníłtsʼą́ąʼgo áníshtʼéegi shá baa ákonínízin lá, nízin doo.—1 Cor. 13:​4, 7.

17. Haʼátʼíí biniyé haʼíínílníigo hazhóʼógo hahiidziih doo?

 ¹⁷ Ndi “tąądee [hazhóʼógo] háádziidziih doo.” Tʼáadoo baa tsı̨́ı̨́ł niidlı̨́įgo tʼą́ą́ʼ háádeesdzih niidziní, doodaiiʼ kótʼéego bee hachʼįʼ hadeesdzih tʼáadoo níníziní. Tʼóó haʼíínílní! Iiláíjah éí biʼdiiłʼáhígíí Jiihóvah yee yichʼįʼ haadzíiʼgo yéigo yínííł nilı̨́įgo haadzííʼ. Áádóó tʼahádóó, éí Jiihóvah hadziilgo ánáhoodlaadóó bikʼijįʼ, Iiláíjah éí tʼáá ákótʼéego hanáánáádzííʼ. (1 Ki. 19:​9, 10, 13, 14) Díí haʼátʼíí bee íhooʼaah? Yínííł nilíinii éí doo tʼááłáhídi yínííł yee hadoodzih da. Jiihóvah ádzaaígi átʼéego hazhóʼó íisíníiltsʼą́ąʼ doo. Kótʼéego íʼiinilaago ná yáʼátʼéeh doo tʼáadoo diiʼníní doo, tʼóó aa aʼááh niidzin doo.—1 Pet. 3:8.

18. Atélyaaígíí bił sodiilzingo haʼátʼíí biniyé idééłníinii átʼé?

¹⁸ Atélyaaígíí bił sodílzin. Háida yínííł nilı̨́įgo sodidoolzįįł yę́ęgi bá nantłaʼ yileeh. Jiihóvah yichʼįʼ sodidoolzįįł yę́ęgi doo shididootsʼı̨́įł da nízin doo. Łaʼda bitah yáʼáhootʼéeh dooleełgo éí bízhiʼ néíníjiihgo Jiihóvah bichʼįʼ bił sodidiilzįįł. Éí tʼáá áníiltso díí ayóóʼádahwííníiʼní diiʼníigo bá sodiilzin doo. Áádóó díí ayóóʼóóʼníinii baa áhólyą́ągo bikʼi díníʼı̨́ı̨́ʼ diiʼníigo bá náʼiikąąh doo. Kótʼéego bá sodiilzingo éí ayóó átʼéego idééłníinii átʼé.—Jas. 5:16.

19. Łaʼda bitah yáʼáhootʼééh ádiilníiłgo haʼátʼíí áłtsé Jiihóvah bee néiniikąąh doo?

¹⁹ Saad náʼiiłdziihii dóó bee iih háhwiildóohii bee hahídziih. Saad hazhóʼó baa nitsáhákeesgo bee haʼiidziih. Tʼáadoo nitsáhákeesí haʼiidziihgo éí diltłish aa aalgeedígíí nahalin. Saad bee aa hojoobaʼíii éí náʼiiłdziihii átʼé. (Prov. 12:18) Áko Jiihóvah bichʼįʼ sodílzingo saad bee aa hojoobaʼíii dóó náʼiiłdziihii bee shíká anilyeed bidiiʼníigo néiniikąąh  doo. Jiihóvah tʼáá bí bizaad éí bidziilii átʼéego inaalnish.—Heb. 4:12.

20. Atídaalyaa yę́ę éí haʼátʼíí biniinaa doo yáʼátʼééhgóó ádaa nitsékees yileeh? Áádóó haʼátʼíí bidiiʼníi doo?

²⁰ Atídaalyaa yę́ę éí tʼáá íiyisíí doo yáʼátʼééhgóó ádaa nitsídaakees, éí doo ayóóʼáshidóʼníi da danízin łeh. Díí éí doo ákótʼée da! Diyin Bizaad choiníłʼı̨́įgo Jiihóvah éí doo ákótʼéego naa nitsékees da bidiníigo bił ííshjání áníłʼı̨́. (“ Diyin Bizaad Binahjįʼ Haʼahóní” níníłʼı̨́.) Béénílniih, shą́ą́ʼ Daniel doo bidziil da silı̨́įʼgo biniinaa diyingo naalʼaʼí łaʼ hadziil ánáhoodlaa. Jiihóvah éí diné ayóóʼóóʼníinii jílı̨́įgi bee hoł hodoonih nízin. (Dan. 10:​2, 11, 19) Tʼáá ákótʼé, nihibrothers dóó nihisisters ałdóʼ Jiihóvah ayóóʼábóʼní!

21. (a) Atídaʼałʼíinii doo hashtʼeʼninádeeshdáał da nízinii éí haada doolnííł? (b) Nihí éí atídaalyaaígíí haitʼéego bíká anéijah doo?

²¹ Łaʼda bitah yáʼáhootʼéehgo ííníilzingo éí Jiihóvah tʼah ayóóʼánóʼní bidiiʼníi doo. Áádóó Jiihóvah éí Diyin tʼáá ákogi yee átʼéii nilı̨́įgi tsʼídá doo beidiyiiʼnah da. Tʼóó baaʼihii baa ooldahii t’áá ałtso yooʼı̨́. Atídaʼałʼíinii doo hashtʼeʼninádeeshdáał da nízinii há nihwiiʼaah. (Num. 14:18) Ákondi nihí éí díí atídaalyaaii ayóóʼádeíníiʼníigo bíká anéijah doo. Séítan dóó bikééʼ naazíinii diné atídayííłʼįįdii Jiihóvah éí ałtso yá néidoołzihgo baa hózhǫ́ bichʼįʼ hoolzhish! Éí kótʼéego bee atíʼoolníiłii, doo ndi baa nitsáhákees da dooleełgo bichʼįʼ hoolzhish.—Isa. 65:17.