BAA ÍHOOʼAAH 22
Diyin Bizaad Naniłkaahígíí Tʼáá Náás Hazhóʼó Ádíílííł!
“Tʼáá íiyisíí ílínígíí ił ííshjání ádaahłeʼ.”—PHIL. 1:10, NW.
SIN 35 Tʼáá Íiyisíí Ílínígíí Ił Ííshjání Ádaahłeʼ
BAA NÁHÓDÓOTʼĮĮŁII *
1. Haʼátʼíísh biniinaa łaʼ íhooʼaah doo yídaneedlı̨́į da?
DÍÍSHJĮ́ĮDI béeso álʼı̨́įgi ayóó nantłʼa. Nihibrothers ląʼí ahéédaʼiiłkeedgo deílníísh, chʼiyáán, ééʼ, dóó hooghan biniyé. Ląʼí nízáágóó ałnáádaakah naanish biniyé. Yéigo ndaalnishgo yee ákʼindadikai. Eʼeʼáahjįʼ, nihibrothers dóó nihisisters naanish yiniinaa chʼééh nídadikah! Chʼééh dadeeskaigo biniinaa ídahodoołʼááł yę́ę doo yaa nitsídaakees da.
2. Niísh éí hahgo Diyin Bizaad néíníłtah?
2 Azhą́ shı̨́ı̨́ chʼééh nídadiikah ndi, ídahwiilʼaahígíí éí tʼáá bá nídahwiilʼaah doo. Diyin Bizaad dóó nihiChristian publications ałdóʼ yéigo bídahwiilʼaah doo. Haleebee nabikʼínitsídeikeesgo bedaʼiilʼı̨́įgo éí Jiihóvah bił kʼé daʼahidiiʼní dóó hoolʼáágóó niheʼiinaʼ bídadéétʼiʼ! (1 Tim. 4:15, 16) Ląʼí éí tʼóó haiłkááhdą́ą́ʼ, náánáłaʼ éí danijéehgo, Diyin Bizaad deiyołtaʼ bíniʼ doo daaląʼgóó índa doo dabiníłtłʼagóó adidahodeesyeel.
3-4. Haʼátʼíísh łahgo átʼéego ályaa, dóó haʼátʼíí biniyé?
3 Bíhoołʼaahígíí ayóó ílı̨́įgo nił bééhodoozįįł. Haʼátʼíísh éí bíhoołʼaah doo? Kwíinínízin shı̨́ı̨́, ‘Tʼóó ahayóí yídéeshtahígíí hólǫ́. Háidíígíí lá dínéeshʼįįł doodaiiʼ yídéeshtah shı̨́ı̨́ niidzin łeh.’ Łaʼ Diyin Bizaad deiyółtaʼ dóó naalkidígíí tʼáá yídaneelʼáníjįʼ ádeiłʼı̨́, ląʼí nihibrothers ídahodoołʼáłígíí bá ndanitłʼah. Governing Body yaa áko danízin. Díí biniinaa, naaltsoos bikʼedaʼashchínígíí dóó internet biyiʼdóó łaʼ tʼą́ą́ʼ kónídaalyaa.
4 Yearbook of Jehovah’s Witnesses éí kʼad doo ádaalneʼ Phil. 1:10, NW) Tʼáá nihił ílı̨́įgo dóó Diyin Bizaad neilkaahgo haitʼéego níká adoolwoł bíhwiidiilʼááł.
da, biniinaaígíí saad haʼahóní, ndaalkidígíí, dóó ádahooníłígíí éí jw.org® dóó JW Broadcasting® biiʼ dahólǫ́. Bee Haʼídéesʼı̨́įʼii dóó Chʼééńdzííd! public edition éí tʼáá nináháhááh bikʼeh táaʼdi hanánídah. Díí nihá hashtʼeelyaaígíí doo tʼáadoo biniyéhígóó nihá ályaa da, doo éí honeeni biniyé da. “Tʼáá íiyisíí ílínígíí” baa ákoniidzingo éí baa íhodiilʼááł. (HAʼÁTʼÍÍSH ÁŁTSÉ ÍÍNÍILZIN DOO?
5-6. Háidísh publications hazhóʼó bíhoołʼaah doo?
5 Haʼátʼíísh áłtsé ííníilzin doo? Tʼáá ákwíí jı̨́ Diyin Bizaad bíhwiilʼaah doo. Tʼáá damóo náʼoodleeł áłah náʼádleehdi Diyin Bizaad wóltaʼígíí dóó neilkaahgo hazhóʼó baa nitsíikees biniyé tʼą́ą́ʼ kónályaa. Doo éí tsı̨́įłgo yíníiltaʼ biniyé da, hazhóʼó Diyin Bizaad neilkaahgo nihijéí biiʼ nihwiileeh dóó Jiihóvah bił ahą́dí ádíníilzin doo.—Ps. 19:14.
6 Haʼátʼíísh ałdóʼ hazhóʼó bíhwiilʼaah doo? Bee Haʼídéesʼı̨́įʼii Bíhooʼaah, dóó Diyin God Bizaad Baa Yáʼátiʼ Biniyé Áłah Néiidleehígíí, dóó damóo ałníiʼgo áłah néiidleehígíí bibaʼ hashtʼenéilʼįįh doo. Áádóó Bee Haʼídéesʼı̨́įʼii dóó Chʼééńdzííd! hahinidééhígíí tʼáá ałhąąh yíníiltaʼ doo.
7. JW Broadcasting dóó jw.org biiʼ dahólónígíí doo tʼáá átʼé bíninilʼą́ągo, éísh nąąh nááháłkaʼ doo?
7 Kwíinínízin shı̨́ı̨́, ‘Saad bee haʼahóní dóó ndaalkidígíí éí jw.org índa JW Broadcasting biiʼ hólónígíishąʼ? Tʼóó ahayóí!’ Díí baa nitsíníkees: Tʼóó ahayóí chʼiyáán ałʼąą átʼéego naazką́ągo jiníłʼı̨́ı̨́h, tʼóó hoł hałąą. Doo éí tʼáá altso jizhdooyı̨́įł da. Tʼáá díkwííhígo nizhdidookááł. Éí nahalingo, jw.org índa JW Broadcasting biiʼ dahólǫ́ doo tʼáá átʼé bíninilʼą́ą́góogo, tʼáadoo nąąh nááhákaʼí. Tʼáá bíninilʼánígíí yíníłtaʼ dóó nánílʼįįh. Haitʼéego íhoołʼaah dóó éí haʼátʼíí bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ nídídíílééł éí bínáádahwiidiilʼááł.
ÍHOOŁʼAAH BINANILNISH!
8. Haitʼéego Bee Haʼídéesʼı̨́įʼii naniłkaah, dóó haitʼéego níká adoolwoł?
8 Baa íhwiilʼaahígíí hazhóʼó baa nitsíníkeesgo, éí bitsʼą́ą́dóó íhwiidiilʼááł. Baa íhwiilʼą́ʼígíí tʼóó tsı̨́įłgo yíníiltaʼgo áádóó answers tʼóó biyaah daʼídzohgo éí doo hazhóʼó ádíhozhdiyiilʼaah da doo. Bee Haʼídéesʼı̨́įʼii Bíhooʼaah hashtʼedíílííł éí baa náhódóotʼįįłii áłtsé yíníłtaʼ. Áádóó title, subheadings, dóó review questions baa nitsíníkees, índa tʼáá hazhóʼógo article yíníłtaʼ. Topic sentence éí íiyisíí baa chʼíhodootʼáłígíí ííshjání ííłʼı̨́įgo baa ákonínízin. Áádóó saad dah naazhjaaʼígíí éí subheading dóó title bił ahídadéétʼiʼgo baa nitsíníkees. Saad doo bééhonísinii dóó bíhwiideeshʼááł nínízinígíí éí naniłkaahgo naaltsoos bikááʼ danileʼ.
9. (a) Bee Haʼídéesʼı̨́įʼii bíhoołʼaahgo haitʼéego Diyin Bizaad saad dah naazhjaaʼígíí baa ákonínízin, dóó haʼátʼíí biniyé? (b) Joshua 1:8 bitsʼą́ą́dóó, haʼátʼíísh ałdóʼ ádíílííł?
9 Áłah náʼádleehdi Bee Haʼídéesʼı̨́įʼii bídahwiilʼaahgo, éí Diyin Bizaad bikʼidiʼdiitı̨́łígíí yee nihíká adoolwoł. Diyin Bizaad saad dah naazhjaaʼígíí wóltaʼgo hazhóʼó baa nitsíníkees. Haitʼéego saad dah naazhjaaʼígíí dóó saad bee ééhózingo akééʼ nínilígíí bił ahídadéétʼiʼgo Joshua 1:8 yíníłtaʼ.
baa nitsíníkees. Diyin Bizaad hazhóʼó nabikʼítsíníłkees, dóó haash yitʼéego binahjįʼ neʼiinaʼ ádíílííł.—10. Hebrews 5:14 bitsʼą́ą́dóó, haʼátʼíí biniyé azhéʼé dóó amá baʼáłchíní naʼalkaah yee yídahwiiłʼaah doo?
10 Azhéʼé dóó amá baʼáłchíní Family Worship bóhoneedlı̨́įgo bá ájósin doo. Ákondi azhéʼé dóó amá tʼáá íídą́ą́ʼ baʼáłchíní Family Worship yídahodoołʼáłígíí yá hashtʼedeiłʼı̨́. Doo éí tʼáá damóo náʼoodleeł bikʼeh Diyin Bizaad biiʼ dahaneʼígíí bedaʼjiłʼı̨́į da doo. Ndi áłchíní yídahodoołʼáłígíí ílı̨́įgo bá ííníilzin doo. Tʼáá bí áłah náʼádleehgi yiniyé yá hashtʼeʼ áníʼdiilʼįįhgo yíhwiidoołʼááł. Doodaiiʼ óltaʼdę́ę́ʼ naʼídíkidígíí neiłkaah yíhodoołʼááł. (Hebrews 5:14 yíníłtaʼ.) Tʼáá hooghandi Diyin Bizaad yíhoołʼaahgo, doo bá nantłʼagóó Kingdom Halldi dóó nitsaago áłah náʼádleehdi éí hazhóʼó daʼíistsʼą́ą́ʼ łeh. Áłchíní naniseʼígíí bikʼehgo haa nízahjįʼ shı̨́ı̨́ íhoołʼaah łeh.
11. Haʼátʼíí biniyé nihiBible students tʼáá bí yíhoołʼaahígíí hazhóʼó neiłkaahgo yíhwiidoołʼááł?
11 NihiBible students ałdóʼ tʼáá bí hazhóʼó Diyin Bizaad neiłkaahgo yídahodoołʼááł. Tʼóó áłtsé Diyin Bizaad yídahoołʼaahgo answers yiyaah daʼiizohgo baa nihił dahózhǫ́ǫ łeh. Tʼáá bí Diyin Bizaad neiłkaahgo yee íhoołʼaah. Áko, bichʼįʼ dahodiiʼnáahgo, doo tʼáá hooshchʼįʼ náánáłaʼ áłah náʼádleehdi neídíłkid da, ndi tʼáá bí nihipublications neiłkah.
BÍKÁ ÁNÍTʼÍNÍGÍÍ BAA NITSÍNÍKEES
12. Haʼátʼíí bíká íitʼínígíí bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ nídidiilyééł?
12 Íhwiideeshʼááł doo nisin da, doo bíneeshdlı̨́į da shı̨́ı̨́ nínízin ńtʼéeʼgo baa nitsíníkees. Bííníghahgo átʼé. Tʼáá díkwíí dahalzhinjįʼ bíninilʼą́, áádóó tʼáá náásgóó íhoołʼaah. Bíká ánítʼínígíí baa nitsíníkees. Bíká íitʼínígíí éí Jiihóvah bił ahą́dí ádííníilzin doo. Tʼáá tsı̨́įłgo bíká ánítʼínígíí bínaʼídíilkid yę́ę, éí doodaiiʼ bee hachʼįʼ anáhóótʼiʼígíí neilkaahgo nihił ííshjání íidoolííł.
13. (a) Nooséłí nilı̨́įgo haash yitʼéego neʼoodląʼ łaʼda bił ííshjání ádíílííł? (b) Colossians 4:6, haitʼéego beʼíłʼı̨́į doo?
13 Tʼahdiísh ííníłtaʼ? Bił daʼííníłtaʼígíí shı̨́ı̨́ tʼáá ałtso ndabiʼdizhchínę́ęjįʼ anáhálzhishgo honeeni yaa ninákah. Diyin Bizaad biyiʼdóó łaʼ biʼdizhchínę́ę bąąhági áhóótʼįįd baa chʼíhodííʼááł, ákondi Matt. 14:6-11; 1 Pet. 3:15) Áłtsé tʼáá ni naʼídídíilkił, ‘Haʼátʼíísh biniyé bił daʼííníshtaʼígíí dabiʼdizhchínę́ę góneʼé honeeni yaa ninákah?’ Áádóó tʼáá nihipublications choiníłʼı̨́įgo hazhóʼó naniłkaah doo. Niheʼoodląʼ ííshjání ííníilzingo éí doo nantłʼagóó átʼéii łeh. Łaʼda dabiʼdizhchínę́ę yéédaalniihgo ádaʼałʼı̨́ tʼáá ałtso diné kódaatʼį danízin. Neʼoodląʼ tʼáá áłtsʼíísígo bił chʼídííʼááł tʼáá aaníinii shı̨́ı̨́ hainitáagoda átʼé.—Colossians 4:6 yíníłtaʼ.
doo bíneeshʼą́ą da nínízin shı̨́ı̨́. Naakigo baa íhwiidííłʼááł: (1) Neʼoodląʼ bidziilgo ádíílííł niʼdizhchínę́ę anáhálzhishgo bééhániih éí God doo bił yáʼátʼéeh da, áádóó (2) neʼoodląʼ bidziilgo binahjįʼ hazhóʼó baa hodiilnih. (BÍNINDLĮ́ĮGO BÍHOOŁʼAAH
14-16. (a) Haitʼéego Diyin Bizaad saad dah naazhjaaʼígíí hazhóʼó bíhwiidiilʼááł? (b) Amos binaaltsoos hazhóʼó bikʼidiʼdíítı̨́įłgo, haash yitʼéego saad dah naazhjaaʼígíí níká adoolwoł? (“ Diyin Bizaad Yíníłtaʼgo Hináago Íinisin!” níníłʼı̨́.)
14 Díí baa nitsíníkees: Áłah néidleehígíí łaʼ minor prophets baa íhwiilʼaahgo, doo shı̨́ı̨́ ayóó bééhoniilzin da. Áłtsé, halneʼii naaltsoos yee akʼedaʼashchínígíí hazhóʼó bíhoołʼaah. Haitʼéego díí łaʼ díílííł?
15 Áłtsé naʼídídíilkił: ‘Háíshąʼ naaltsoos yikʼeʼashchı̨́? Háádę́ę́ʼ naaghá? Haʼátʼíísh binaanish?’ Naagháádę́ę́ʼ nihíká adoolwołgo saad dóó haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii choyoosʼįįd, éí binahjįʼ hazhóʼó bikʼidiʼdíítı̨́ı̨́ł. Diyin Bizaad yíníłtaʼgo, hazhóʼó saad yee hadítʼéhígíí hádíníʼı̨́įʼgo naniłkaah doo, éí binahjįʼ hazhóʼó bikʼidiʼdíítı̨́ı̨́ł.
16 Nááná ałdóʼ, hádą́ą́ʼ naaltsoos hadilyaa nił bééhózingo éí níká adoolwoł. “Table of the Books of the Bible” éí New World Translation of the Holy Scriptures pages 1662-1663 dínííłʼįįł. Chart of prophets and kings éí Appendix A6gi ałdóʼ dínííłʼįįł. Diyin Bizaad biiʼ naaltsoos éí prophecies baa ííníłtaʼ, íídą́ą́ʼ dahiinánę́ę haash yitʼéego kéédahojitʼı̨́ı̨́ ńtʼééʼ éí baa ídahwidiilʼááł. Háidíígíí doo yáʼátʼééhgóó nitsáhákees índa íʼoolʼįįł halneʼii hashtʼeidoolííł? Háísh yił kééhatʼı̨́ı̨́ ńtʼééʼ? Hazhóʼó bikʼidideeshtı̨́ı̨́ł nínízingo, éí náánáłaʼ Diyin Bizaad saad dah naazhjaaʼígíí biiʼ dídííʼįįł. Halneʼii Éímas nilééh hiná yę́ędą́ą́ʼ ádahóótʼįįd hazhóʼó bikʼidideeshtı̨́ı̨́ł nínízingo, 2 Kings dóó 2 Chronicles baa ííníłtaʼgo éí níká adoolwoł. Díí éí Amos 1:1 marginal referencesgi bikááʼ. Hozéíya akʼeʼashchíinii ałdóʼ dínííłʼįįł, éí ałdóʼ íídą́ą́ʼ shı̨́ı̨́ kééhojitʼı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Díí tʼáá ałtso nihichʼįʼ ííshjání ályaa, Éímas beʼiinaʼ áyiilaaígíí baa haneʼ.—2 Ki. 14:25-28; 2 Chron. 26:1-15; Hos. 1:1-11; Amos 1:1.
NANIŁKAAHÍGÍÍ BAA ÁKONÍNÍZIN
17-18. Łaʼ haneʼ doo shı̨́ı̨́ ayóó ílı̨́į da nahalin ndi, haash yitʼéego Diyin Bizaad naniłkaahígíí ayóó bínindlı̨́į doo?
17 Diyin Bizaad yíníiltaʼgo, éí baa nihił hózhǫ́ǫgo náásgóó łaʼ bínááhwidiilʼááł niidzin łeh. Zechariah chapter 12 yíníłtaʼgo éí Mesáíyah ádinę́ę yaa chʼíhwiizʼą́. (Zech. 12:10) Verse 12gi, “Néíthan bidineʼé danilíinii” éí Mesáíyah ájídinígíí yaa atínídadindleeh doo. Tʼáadoo tsı̨́įłgo yíníiltaʼí, hazhóʼó baa naʼídíłkid yíníłtaʼígíí, ‘Néíthan bidineʼé danilíinii dóó Mesáíyah, haitʼéego bił ahídéétʼiʼ? Haalá yitʼéego łaʼ bínááhwiideeshʼááł lá?’ Tʼáá ni áłtsʼíísígo naniłkaah. * Marginal reference éí 2 Samuel 5:13, 14, yee nił ííshjání íidoolííł. Ákweʼé Néíthan éí Naatʼáanii David łaʼ biyeʼ jílı̨́ bíhwiidiilʼááł. Naaki góneʼ marginal reference Luke 3:23, 31, éí Néíthan bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ oochíłígíí éí Jesus, Mary bimá silı̨́ʼígíí ííshjání ályaa. (Bee Haʼídéesʼı̨́įʼii, August 2017, p. 32, par. 4 níníłʼı̨́.) Kʼad éí bínindlı̨́įgo yíníłtaʼ! Jesus baa haneʼígíí éí David bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ oochíłígíí tʼáá íídą́ą́ʼ nił bééhózin. (Matt. 22:42) David éí naadiin biyeʼké. Néíthan bidineʼé danilíinii Jesus ádinígíí yaa aʼááh danízin, Zechariah éí binahjįʼ bee bééhózin.
18 Náánáłaʼ bee akʼidiitįįhii baa nitsíníkees. Luke chapter 1gi, diyingo naalʼaʼí Géíbriyel éí Mary yaa níyá. Áádóó ashkii dííłchííł yił ní, “Éí ayóó átʼéii nilı̨́į doo, áádóó Aláahdi Ayóóʼátʼéii biYeʼ yolyée doo; bizhéʼé David naatʼáanii nilı̨́ı̨́dą́ą́ʼ bee bóhólnííh nítʼééʼ yę́ę Bóhólníihii Diyin God beididooʼááł, áko hoolʼáágóó Jéíkab bidineʼé yá hooʼáał doo.” (Luke 1:32, 33) Áłtsé Géíbriyel yee haadzíʼígíí Jesus bíʼdééjiʼígíí “Aláahdi Ayóóʼátʼéii biYeʼ” éí hazhóʼó baa nitsíníkees. Áádóó Géíbriyel ałdóʼ ání, Jesus yee “hooʼáał doo.” Baa nitsíníkeesgo Géíbriyel, Mary yichʼįʼ haadzíʼígíí éísh haʼátʼíí yaa yáłtiʼ shı̨́ı̨́ nínízin. Géíbriyel ánínígíísh éí Jesus, Hérad aláahgo naatʼáanii yitsáskʼeh góneʼ adoogááł? Jesus naatʼáanii silı̨́įʼgo, Mary éí queen mother jizlı̨́įʼgo, áádóó hooghan hazʼą́ą́dóó naatʼáanii nahalingo kéédahojitʼı̨́į doo. Ákondi, Diyin Bizaad biiʼdóó éí Mary tʼáadoo ákótʼéego baa chʼíhootʼą́ą da. Jesus bídahoołʼaahii naakigo naatʼáanii aláahdiígíí jííkeed, Mary tʼáadoo kótʼéego tsídeezkéez da. (Matt. 20:20-23) Díí binahjįʼ baa nitsíníkeesgo Mary ayáhídi ádólzin ńtʼééʼ!
19-20. James 1:22 dóó 4:8a bitsʼą́ą́dóó, haʼátʼíí biniyé Diyin Bizaad naniłkaah?
19 Tʼáá áłahájįʼ díí béénílniih, Diyin Bizaad dóó nihipublications neilkaahgo Jiihóvah áhą́dígo ííníilzin doo. Bee ádaa ákoniidzinígíí áádóó hashtʼediilníiłgo God bił hózhǫ́ǫgo ádiilnííł. (James 1:22; 4:8a * yíníłtaʼ.) Áłtsé Diyin Bizaad nidiilkahgo éí Jiihóvah biníłchʼi diyinii bíká sodidiilzįįł. Baa nídeiniikąąhgo shíká anilyeed bidiiʼníigo, bikʼidiʼdiitı̨́łígíí nihił ííshjání íidoolííł.
20 Nihí ałdóʼ Psalm yaa chʼíhoníʼánę́ęgi, bikʼeh ániitʼéii leʼ: Jiihóvah “yee hasʼáanii bąą hoł nihoozhǫǫh; tʼáá ákwíí jı̨́ índa tʼáá ákwíí tłʼééʼ yee hasʼáanii nabikʼítsídzíkees. . . . Áádóó tʼáá ájoolíłígíí yáʼátʼéehgo há áánííł.”—Ps. 1:2, 3.
SIN 88 Make Me Know Your Ways
^ par. 5 Ląʼí daníilʼínígíí, deiyíníiltaʼígíí, dóó bídahwiilʼaahígíí Jiihóvah bił hadleeʼgo yee nihaa áhályą́. Díí naaltsoos bíhodííłʼáłígíí níká adoolwoł, éí binahjįʼ nidziilgo nitsíníkees doo.
^ par. 17 Marginal references éí New World Translation of the Holy Scriptures biiʼ dídííʼįįł. Zechariah 12:12 góneʼ marginal references naaki biyiʼ.
^ par. 19 James 4:8a (NW): “Áhánígo God bił hojílǫ́ǫ doo, áádóó God áhánígo hoł hólǫ́ǫ doo.”