Skip to content

Skip to table of contents

BAA ÍHOOʼAAH 19

Ayóóʼóʼóʼní dóó Tʼáá Ákogi Éʼétʼéii Nihichʼą́ą́h Hólǫ́

Ayóóʼóʼóʼní dóó Tʼáá Ákogi Éʼétʼéii Nihichʼą́ą́h Hólǫ́

“Diyin God ni, doo yáʼáshóonii doo baa nił hózhǫ́ǫ da; . . . doo ákwii átʼéii yaa deíkáahii tʼáá ałtso jiiníłá.”—PS. 5:​4, 5.

SIN 142 Holding Fast to Our Hope

BAA NÁHÓDÓOTʼĮĮŁII *

1. Psalm 5:​4-6 éí doo yáʼádaashóonii Diyin haitʼéego yaa nitsékees ní?

DIYIN JIIHÓVAH éí tʼáá ałtso doo yáʼádaashóonii yijoołá. (Psalm 5:4-6 yíníłtaʼ.) Áłchíní baa naʼadáago bee atélʼı̨́įgi tsʼídá yéigo tʼóó bił baaʼih! Tʼáá Jiihóvah átʼéhígi átʼéego, nihí ałdóʼ tsʼídá tʼóó baaʼihgo baa nitsídeiikees, kódaatʼéii doo bá nahosiilʼą́ą da.—Rom. 12:9; Heb. 12:​15, 16.

2-3. Áłchíní atélʼı̨́įgi, haʼátʼíí biniyé “Christ yee hasʼáanii” yikʼijįʼ nilı̨́?

2 Áłchíní atélʼı̨́įgi “Christ yee hasʼáanii” tsʼídá yikʼijįʼ nilı̨́. (Gal. 6:2) Christ yee hasʼáanii bídahwiilʼą́ąʼgo éí Jesus yee naʼneeztą́ąʼii dóó áátʼįįd yę́ęgi éí ayóóʼóʼóʼní índa tʼáá ákogi éʼétʼéii bee siʼą́ągo ályaa. Áko Oodlání díí yikʼehgóó ádaatʼéego éí áłchíní baa áháyą́ dóó ayóóʼáshidóʼní nízingo nitsékeesgo óolzin. Áłchíní baa naʼadáago bee atélʼı̨́įgi éí tʼáá hó tʼéiyá ádaa nitsíjíkeesgo ájítʼı̨́. Díí tsʼídá doo álʼı̨́į da, haalá áłchíní éí shaa hoyoosnahgo doo ayóóʼáshidóʼníi da nízingo tsídíkos.

3 Áłchíní baa naʼadáago bee atélʼı̨́įgi éí tʼáá ałtsogóó áhoonííł, áko Oodlání éí kódaatʼéii baa níłniiʼ. Jó, “doo yáʼádaashóonii índa yóóʼadaʼniiʼáahii” kʼeeʼąą nootʼı̨́ı̨́ł. Áko díí łaʼ Jiihóvah Yá Dahalneʼé deeshłeeł daaníigo nihíhidiikááh. (2 Tim. 3:13) Łaʼ éí Jiihóvah Yá Halneʼé nishłı̨́ níi ndi, doo yáʼátʼééhgóó tsídíkosgo áłchíní baa naʼadá yee atííłʼı̨́įgo yaa nídiidááh. Kótʼéego áłchíní atélʼı̨́įgi éí tsʼídá yéigo asziihii átʼéegi baa nídadíitʼįįł. Áádóó díí baa ídahwiidiilʼááł: Łaʼda tʼáá yéigo ádihodiiltʼihgo, áłchíní atélʼı̨́įgi ałdóʼ, elders éí haitʼéego yaa nídaatʼı̨́įgi, índa azhéʼé dóó amá haʼáłchíní kódaatʼéii bitsʼąą baa ádahojilyą́ą dooleeł. *

TSʼÍDÁ YÉIGO ASZIIHII

4-5. Áłchíní atélʼı̨́įgi haitʼéego doo yáʼátʼéhígi bee ábiʼdilʼįįh?

4 Áłchíní díí bee atélʼı̨́įgo éí náásgóó yínííł yikʼee dighááh. Éí atélyaaígíí ayóóʼábóʼníinii índa oodląʼ bee bibrothers dóó bisisters ałdóʼ yikʼee yínííł daaleeh. Áłchíní kótʼéego atélʼı̨́įgo tsʼídá yéigo asziihii átʼé.

5 Atélyaii doo yáʼátʼéhígi ábiʼdiilyaa. * Éí bee atélʼínę́ę tʼahdii bee bichʼįʼ nahwiiʼná. Atíʼiilaaígíí éí ákótʼı̨́, ayóó átʼéego áłchíní yee atíyiiłʼįįh. Áłchíní baʼólíigo bichʼįʼ déezʼı̨́įʼ dooleeł yę́ęgi yiyííłchxǫʼ. Áłchíní kódeiłʼínígíí bitsʼąą áłchíní baa áháyą́ą doo, áádóó akódabiʼdoolʼįįdii baa aʼáhí daniidzingo bíká anéijah doo.—1 Thess. 5:14.

6. Áłchíní atélʼı̨́įgi éí Jiihóvah bidineʼé haitʼéego doo yáʼátʼéhígi ábiʼdiilʼįįh?

6 Jiihóvah bidineʼé doo yáʼátʼéhígi ábiʼdiilʼįįh. Kingdom Hallgi bił yah anéijahígíí éí áłchíní baa naʼadáago yee atíyiilaago Jiihóvah bidineʼé yáʼátʼéehgo ádaahníiłgo bee béédahoʼdílzin yę́ęgi yiłchxǫǫh. (Matt. 5:16; 1 Pet. 2:12) Tsʼídá tʼóó ahayóí Jiihóvah Yá Dahalneʼé ‘bidaʼoodląʼ yaa dadzólíigo yéigo yichʼą́ą́h’ naazínę́ęígíí díí doo bá beełtʼée da. (1 Tim. 6:12) Łaʼda kótʼéego tʼóó baaʼihii áátʼįįłii doo tʼóó bá nahosiilʼą́ą da.

7. Áłchíní atélʼı̨́įgi éí diné bibee hazʼáanii haitʼéego kʼízhnítiʼ doo?

7 Diné bibee hazʼáanii kʼízhnítiʼ doo. Oodlání éí “honanitʼaʼí bídahojíłníih doo.” Elders éí diné bibee hazʼáanii doo yá siláo danilı̨́į da. (Rom. 13:​1, 4) Bídahólníihii bídahóníilníihgo éí bibee nahazʼáanii bikʼehgóó ániitʼée doo. Łaʼda Jiihóvah bidineʼé nilı̨́įgo éí diné bibee hazʼáanii yéigo kʼízhnítiʼgo, éí áłchíní atélʼı̨́įgi ádaatʼéii, doo yáʼátʼéhígi ájíítʼįįd doo. (Compare Acts 25:8.) Łaʼda kójíítʼįįdgo éí elders doo hachʼą́ą́h hadadoodzih da. Kójíítʼįįdgo éí tʼáá hó bee ádihozhdiiltʼiʼ doo.—Gal. 6:7.

8. Ałkʼijįʼ bąąhígi ádeiʼníiłgo Diyin haitʼéego yaa nitsíkees?

8 Tsʼídá aláahdiígíí éí Diyin bichʼįʼ asziihii átʼé. (2 Sam. 12:13) Ałkʼijįʼ bąąhígi ádeiʼníiłgo Diyin ałdóʼ bichʼįʼ ádił ndaʼiyiilzííh. Diyin éí Ízrel dineʼé bee hazʼáanii yeiníláhą́ą baa nitsíníkees. Éí áníigo bił kééhojitʼíinii éí naʼadloʼ nijiiłdeełgo tʼáá naʼníleʼdii aghá jiiʼníiłgo Jiihóvah “bikʼijįʼ dzizlı̨́įʼgo” ájítʼı̨́. (Lev. 6:​2-4) Áko tʼáá háiida Kingdom Hallgi atah yah anádáhígíí áłchíní atííłʼı̨́įgo Jiihóvah bikʼijįʼ jílı̨́įgo ájítʼı̨́. Atéʼéłʼíinii éí Jiihóvah bízhiʼ yę́ę tʼóó baaʼihígi ájiilaa doo. Éí biniinaa atéʼélʼı̨́įgi tʼóó baaʼih, ayóó átʼéego Diyin bichʼįʼ asziihii át’é.

9. Jiihóvah bidineʼé éí haʼátʼíí Diyin Bizaad áníigi bikʼehgóó ádaʼoolííł, éí haʼátʼíí biniyé?

9 Jiihóvah bidineʼé éí áłchíní atélʼı̨́įgi Diyin Bizaad áníigi bikʼehgóó ádaʼoolíiłgo kʼad ląʼí nááhai. Éí The Watchtower dóó Awake! binaaltsoos yaa dahalneʼ. Tʼah áłchíní danilı̨́įgo atídabiʼdiilyaa yę́ę haitʼéego haʼólníi dooleełgi, dóó łahdę́ę́ʼ haitʼéego áká anídajilwoʼ dooleełgi, índa azhéʼé dóó amá haitʼéego haʼáłchíní baa ádahojilyą́ą doo. Áłchíní atélyaagoda éí hashtʼedooníiłgi, elders éí Diyin Bizaad áníigi haitʼéego bee nidabidiʼneestą́ą́ʼ, áádóó tʼahdii bee nidabidiʼnitin. Díí haʼátʼíí biniyé? Jó, éí Christ yee hasʼáanii bikʼehgóó áʼoolníił doo.

TʼÁÁ YÉIGO ASIIHII BAA HWIIDINOOTĮĮŁGI

10. Łaʼda tʼáá yéigo asiihgo elders éí haitʼéego baa nitsídajíkees doo?

10 Elders éí Christ yee hasʼą́ągo ayóóʼóʼóʼní bee, áádóó Diyin aheełtʼéego yaa nitsékeesígi átʼéego éí tʼáá háiida yéigo asiihgo bee baa nitsáhákees doo. Kóhóótʼįįdgo éí Diyin bízhiʼ baa haʼniihgi índa dólzingi áłtsé hazhóʼó baa nitsídajíkees doo. (Lev. 22:​31, 32; Matt. 6:9) Áádóó habrothers dóó hasisters bidaʼoodląʼ siláagi, áádóó díí áhóótʼįįdígíí bitsʼą́ą́dóó atélyaaígíí ałdóʼ baa nitsídajíkees doo.

11-12. James 5:​14, 15 éí elders haitʼéego bikʼehgóó ádazhʼdoolííł?

11 Atíʼiilaaígíí éí hashtʼeʼninádeeshdááł nízingo elders bee bíká adoojah. (James 5:​14, 15 yíníłtaʼ.) Oodlání jílı̨́įgo doo yáʼátʼéehii baa tsízdeezkéezgo áádóó biʼjiilaago éí hweʼoodląʼ bąąh dah hooʼaʼ doo. Éí áhyiłníigo Jiihóvah bił kʼé ahizhdiʼnínę́ęgi jííłchxǫʼ. * Díí biniyé elders éí diyin kʼehgo ndáʼáłdziihii danilı̨́. Áko ‘hatah honeezgaii [atíʼjiilaaígíí] doo ájítʼéhí da’ nízhdoodleełgo yee áká anájah. Diyin Bizaad ánínígíí bikʼehgo bee áká aníjíjahgo éí atíʼiilaaígíí Jiihóvah yił kʼé ahidiʼnínę́ęgi bá hashtʼéédooʼnííł. Tʼáá hó tʼáá aaníí hashtʼeʼninádeeshdááł jiníigo tʼéiyá há bohónéedzą́.—Acts 3:19; 2 Cor. 2:​5-10.

12 Elders éí binaanish danidaaz. Diyin éí bidibé hainínilígíí ayóóʼádajóʼníigo baa ádahojilyą́ą doogo hadaʼoosdliʼ. (1 Pet. 5:​1-3) Habrothers dóó hasisters éí áłah nádleehgi bił yáʼáhootʼéehgo nihił hazʼą́ danízin doo. Áko éí biniinaa łaʼda tʼáá yéigo asiih hodooʼniidgo, éí áłchíní łaʼ atélyaagoda, tʼáá akǫ́ǫ́ tsı̨́įłgo hashtʼedoolníiłgo yaa tsídadíkos.  Wóltaʼ 13,  15, dóó  17 góneʼ tʼóó áłtsé naʼídíkidgo ádaalyaaígíí hazhóʼó baa nitsíníkees.

13-14. Elders éí áłchíní atélyaagi éísh siláo bił dahozhdoolnih? Łaʼ chʼíníʼaah.

 13 Łaʼda éí áłchíní atíyiilaa hodooʼniidgo éísh elders, siláo bił dahozhdoolnih? Aooʼ. Kééhojitʼı̨́įgi kódaatʼéégóó baa hodoonihgi éí bee hazʼáanii bikʼehgóó ádazhʼdoolííł. (Rom. 13:1) Díí éí Diyin bibee hazʼáanii doo yikʼijįʼ naalnish da. (Acts 5:​28, 29) Áko łaʼda kótʼéii bee bikʼíhátʼáahgo, elders éí tʼáá akǫ́ǫ́ tsı̨́įłgo haitʼéego siláo bił hodoonihgi bikʼehgóó dooleełii bíká ádajitʼı̨́į doo.

14 Elders éí atélyaaígíí, bizhéʼé dóó bimá, índa kótʼéego áhóótʼįįdgi bił béédahoozinígíí siláo bił dahozhdoolnihgi éí tʼáá áko dabijiníi doo. Kingdom Hallgi yah anádáhígíí bikʼihodiitʼą́ągo áádóó diné dayííniiʼgoshąʼ? Siláo bił hojoolneʼgo éísh Diyin bízhiʼ bee jííłchxǫʼ doo? Ndagaʼ. Éí atíʼiilaaígíí Diyin bízhiʼ yiyííłchxǫʼ doo.

15. 1 Timothy 5:19 áníigo éí haʼátʼíí biniyé ooʼíinii naakigo hólǫ́ǫgo tʼéiyá elders judicial bikʼehgo yaa nídadóotʼįįł?

 15 Kingdom Hallgi áłah nádleehígíí łaʼ yéigo asiihgo éí haʼátʼíí biniyé áłtsé ooʼíinii naakigo hólǫ́ǫgo tʼéiyá elders judicial bikʼehgo yaa nídadóotʼįįł? Diyin Bizaad áníigo éí ahehoołtʼéego bee aa hwiidínóotʼįįł. Łaʼda tʼáá yéigo asiihii bee bikʼíhátʼáahgo, éí doo kótʼé níígóogo, éí ooʼíinii naakigo hólǫ́ǫgo binahjįʼ elders éí judicial committee ádeidoolííł. (Deut. 19:15; Matt. 18:16; 1 Timothy 5:19 yíníłtaʼ.) Ndi bee bikʼihodiitʼánígíí éí tʼah doo siláo bee bił haneʼgóogo éí naakigo ooʼíinii doo hólǫ́ hwiindzin da doo.

16. Elders éí Kingdom Hallgi yah anájahígíí łaʼ áłchíní atíyiilaa haʼníigo yaa dahodiiztsʼą́ąʼgo haitʼéego ádazhʼdoolííł?

16 Elders éí Kingdom Hallgi yah anájahígíí łaʼ áłchíní atíyiilaa haʼníigo yaa dahodiiztsʼą́ąʼgo éí siláo bił dahozhdoolnih. Áádóó Diyin Bizaad bikʼehgo hazhóʼó yee aa nídadóotʼįįł. Bikʼíhátʼáhígíí éí doo ashtʼı̨́į da níigo, díí áhóótʼįįdígi bił béédahoozinii nidabízhdídóołkił. Naakigo ooʼíinii, áhóótʼįįdii yiyiiłtsánígíí doodaiiʼ atélyaaígíí tʼáá bí yaa hoolneʼgo, éí judicial committee ádoolnííł. * Naaki góneʼ ooʼíinii doo hólǫ́ǫ da ndi, éí akʼíháʼáahii doo biyoochʼíid da. Azhą́ naakigo ooʼíinii ádin ndi, elders éí díí tʼáá yéigo asziihii łaʼda bee atélyaago átʼéego baa ákodazhnízin doo. Elders éí atídaalyaaígíí bíká aníjíjah doo. Áádóó łahjįʼ yah anájahígíí baa ádahojilyą́ągo éí bikʼihodiitʼánígíí hadajisíid doo.—Acts 20:28.

17-18. Judicial committee éí haʼátʼíí bindaanish?

 17 Judicial committee éí haʼátʼíí bindaanish? Atíʼiilaaígíí bee hazʼáanii kʼízhnítiʼgo biniinaa awáalyagóó há nihodootʼááł, doo daaníigo elders ándahwiiʼaah da. Elders éí diné bibee hazʼáanii doo yaa nídaatʼı̨́į da, éí diné tʼáá bí bibee hazʼáanii yee ándahwiiʼaah. (Rom. 13:​2-4; Titus 3:1) Atíʼiilaaii éí tʼáá daatsʼí Jiihóvah Yá Halneʼé jílı̨́į dooígi éí elders yee nidahodiyiiʼaah.

18 Elders éí judicial committee yee bindaanishgi Diyin Bizaad bikʼehgo éí asiihígíí yee yá nidahodiyiiʼaah. Díí binahjįʼ atíʼiilaaígíí hashtʼeʼninádeeshdááł nízingo daatsʼí nitsékeesgo átʼéegi bee bá nidahozhdiyiiʼaah. Doo hashtʼeʼninádeeshdáał da nízingo éí disfellowship ályaa haʼníigo Kingdom Hallgi ííshjání álʼįįh. (1 Cor. 5:​11-13) Hashtʼeʼninádeeshdááł nízingo éí tʼáá Jiihóvah Yá Halneʼé nilı̨́į doo. Ákótʼée ndi áłah nádleehígíí bíká anijílwoʼgi, elder doodaiiʼ ministerial servant áʼdoodleełgi doo há bee ahóótʼiʼ da dooleeł. Áádóó áłchíní baa áháyą́ą dooleełgo éí baʼáłchíní dahólónígíí bee bił dahodoonih, éí díí áłchíní yił ahínéekahgo tʼáá hadaasííd dabizhdidooniił. Elders éí díí atélyaa doo dajiníigo náánáłahjįʼ bee bił dahojilneʼ da doo.

NIHAʼÁŁCHÍNÍ BAA ÁDAHOŁYĄ́

Azhéʼé dóó amá éí ił ashtéezh ádaatʼéii haʼáłchíní naniseʼígi bá baa ákozhnízingo bee nazhnitingo éí aa naʼadáago áłchíní bee atélʼı̨́įgi bitsʼąą baa áhojilyą́. Éí Jiihóvah bidineʼé dah yikahígíí binaʼnitin ádayiilaaígíí bitsʼą́ą́dóó baʼáłchíní yee nideinitin. (¶19-22 níníłʼı̨́)

19-20. Azhéʼé dóó amá éí haʼáłchíní haitʼéego baa ádahojilyą́ą doo?

19 Háísh éí íiyisíí áłchíní baa ádahojilyą́ą doo? Azhéʼé dóó amá. * Nihaa hojoosdliʼgo áłchíní bee nihikʼihojisdliʼii átʼé, Jiihóvah “éí áłchíní aa yiinííł.” (Ps. 127:3) Éí nihí baa áhółyą́ą doogo bee nihaa hojoosdliʼgo nihainínil. Haitʼéego éí kótʼéego áłchíní atídeiłʼínígíí bitsʼąą baa áhółyą́ą doo?

20 Áłtsé éí, atídaʼałʼíinii baa ákonínízingo ádíínílzin. Éí haadaatʼéhígíí áádóó haitʼéego áłchíní deinóʼáahgo yee azadaʼiilóosgi bee hanisííd. (Prov. 22:3; 24:3) Áłchíní atííłʼíinii éí tʼáá íídą́ą́ʼ áłchíní bééhósinii índa bichʼįʼ déezʼı̨́ı̨́ʼ yę́ę atíyiiłʼįįh.

21. Azhéʼé dóó amá éí haʼáłchíní haitʼéego bichʼįʼ yájíłtiʼ doo?

21 Naaki góneʼ éí, tʼáadoo tʼą́ą́ʼ nilínígo naʼáłchíní bił ałchʼįʼ yáníłtiʼ. (Deut. 6:​6, 7) Éí hoł ahoʼniilnihgo hazhóʼó jíistsʼą́ąʼ doo. (Jas. 1:19) Áłchíní atélʼįįhgo éí doo yaa halneʼ da łeh. Doo shidíʼdoodląął da nízin doo, doodaiiʼ atíbiilaaígíí shaa hwiinilneʼgo atíndeeshłííł biłníida łeh. Neʼawééʼ doo ákwii átʼéégóó baa ákoninizı̨́įʼgo éí hazhóʼó nabídíłkid doo, áádóó yee nił nahalneʼígíí hazhóʼó bá yísíníłtsʼą́ą́ʼ.

22. Azhéʼé dóó amá éí haʼáłchíní haʼátʼíí bee nidazhʼnitin doo? (Naaltsoos bikááʼdę́ʼígíí níníłʼı̨́.)

22 Tááʼ góneʼ éí, kódaatʼéii naʼáłchíní bee nanítin. Ił ashtéezh ádaatʼéii éí naʼáłchíní naniseʼígi bá baa ákonínízingo bee nanítin. Łaʼda doo yáʼátʼéhígi átʼéégóó nideelchidgo, kódidííniił áádóó kódíínííł bidiníigo bee nanítin. Jiihóvah bidineʼé éí ląʼígóó kódaatʼéégóó áłchíní bee nidínóotįįłii ádayiilaaígíí choiníłʼı̨́.—“ Nihaʼáłchíní Bił Ídahoołʼaah” níníłʼı̨́.

23. (a) Áłchíní baa naʼadáago bee atélʼı̨́įgo haitʼéego baa nitsídeiikees? (b) Díí bikééʼdóó haʼátʼíí baa nídadíitʼįįł?

23 Jiihóvah bidineʼé daniidlı̨́įgi éí áłchíní baa naʼadáago bee atélʼı̨́įgi tʼóó baaʼihígi éʼélʼíinii átʼéego baa nitsídeiikees. Christ yee hasʼáanii bikʼehgóó éʼélʼı̨́įgo, áłchíní atííłʼíinii doo tʼóó ákózhdooníił da, éí doo bá nahosiilʼą́ą da. Ákoshąʼ kótʼéego atídaalyaa yę́ę éí haitʼéego bíká adiilwoł? Díí bikééʼdóó baa nídadíitʼįįł.

SIN 103 Shepherds—Gifts in Men

^ par. 5 Áłchíní baa naʼadáago yee atídaʼałʼíinii haitʼéego bitsʼąą áłchíní baa áhwiilyą́ą dooleełígi bídahwiidiilʼááł. Kódaatʼíinii bitsʼąą elders éí haitʼéego bibrothers dóó bisisters yee yíká adoojahgi áádóó azhéʼé dóó amá haitʼéego haʼáłchíní bee baa ádahojilyą́ą dooleełígi baa ídahwiidiilʼááł.

^ par. 3 ÁHYIŁNÍIGI: Áłchíní baa naʼadáagi bee atíjíłʼı̨́įgo bee hwiih ázhdólzin. Éí ałhaa naʼatʼaash, oral doodaiiʼ anal sex, łaʼda bigenitals, bibeʼ, doodaiiʼ bitłʼaaʼda bizhdilchidgo bee nijinéego, éí doodaiiʼ tʼóó baaʼihígi átʼéego ájootʼįįłgo bee hwiih ázhdólzin. Atʼééké yázhí éí íiyisíí kódaatʼéii bee atélʼı̨́, ashiiké ałdóʼ ląʼí kódabiʼdilʼı̨́. Hastóí danilíinii éí aláahdi áłchíní atídeiłʼı̨́, sáanii ałdóʼ ákódaatʼı̨́įgo átʼé.

^ par. 5 ÁHYIŁNÍIGI: Díí biiʼdóó áádóó náábikééʼdóó éí saad “atélyaaígíí” níigi éí háíshı̨́ı̨́ tʼah áłchíní nilı̨́įgo aa naʼadáago bee atélyaaígíí áháʼníi doo. Díí saad chooʼı̨́įgo éí atélyaaígíí doo tʼáá bí átʼı̨́įgo bee bikʼí hátʼáah da.

^ par. 11 Sheʼoodląʼ bąąh dah hooʼaʼgo biniinaa ashtʼı̨́, doo jiníi da doo. Asiihii ájíítʼįįdgi tʼáá hó bá nijitłizh áádóó Jiihóvah tʼáá bí yee haa nídóotʼįįł.—Eccl. 12:14.

^ par. 16 Elders éí atíʼiilaaii dóó atélyaaígíí doo tʼáá łahjįʼ bichʼįʼ hadazhdoodzih da. Azhéʼé dóó amá doodaiiʼ náánáłaʼ baʼahódlíii éí elders bił nidahozhdoolnih, áko atélyaaígíí doo tʼóó tséʼádin yínííł ádazhdoolíił da.

^ par. 19 Bee hazʼáanii binahjįʼ áłchíní haíʼnilígíí doodaiiʼ nooséłí baa áhojilyą́ągo bá jizíinii ałdóʼ tʼáá azhéʼé dóó amá bąąh siláhígi átʼéego hó ałdóʼ tʼáá ákótʼéego hąąh silá.