1-2. Naaltsoos yikʼeʼałchíinii łaʼ haʼátʼíí níigo haadzííʼ, áádóó haʼátʼíí baa nídadíitʼįįł?

DINÉ tsʼídá tʼóó ahayóí Jesus yinishdlą́ daaní, ndi yee naʼneeztą́ąʼii doo yikʼehgóó deíkáah da. (2 Tim. 4:3, 4) Naaltsoos yikʼeʼałchíinii łaʼ ání: “Dííshjı̨́įdi łaʼda Jesus éí diné yichʼįʼ yáłtiʼ ńtʼéʼígi átʼéego łaʼ nihitah naagháago, éísh 2,000 nááhai yę́ędą́ą́ʼ Jesus doo deiniizı̨́įʼ yę́ęgi ádaniitʼée doo? Tʼáá bééhózínígo ákóniitʼée doo.”

² Ałkʼidą́ą́ʼ Jesus éí diné tʼóó ahayóí honaʼnitin deidiiztsʼą́ą́ʼ áádóó miracles áʼjííłʼįįdgi dayiiłtsą́. Áko haʼátʼíí biniinaa doo dahwiidiidląął da danízin ńtʼééʼ? Dı̨́įʼgo biniinaanii éí Jesus yee hahásdzíiʼii índa áátʼįįdgi diné doo dabiniizı̨́įʼ daaígi tʼáá íídą́ą́ʼ baa nídasíitʼįįd. Kʼad dı̨́įʼgo nááná, índa Jesus bikééʼ deíkáahii haʼátʼíí biniinaa doo deinízin da, áádóó Jiihóvah bá naʼaʼaʼgi haitʼéego doo díníitłʼah daaígi ałdóʼ baa nídadíitʼįįł.

3. Jesus haʼátʼíí ádzaago biniinaa diné łaʼ doo dabiniizı̨́įʼ da?

³ Jesus éí daʼatʼíinii índa bídahólníihii yił daʼííyą́ą́ʼ. Badahojoobaʼíii índa doo dabidiʼnidzinii yił hólǫ́ǫgo táhodoolzhiizh. Nááʼałdóʼ éí bąąhági ádaanííł dabidóʼníinii yaa joozbaʼ. Jesus áátʼįįdgi biniinaa ádaa dajódlíi łaʼ doo dabiniizı̨́įʼ da. Éí Jesus bídahoołʼaahii ádeiłní: “Haʼátʼéegoshąʼ tax nahalyéhígíí yiniyé naazdáii índa bąąhági ádaaníiłii bił daʼohsą́?” Áko Jesus ánááhodooʼniid: “Doo bąąh dah nidahazʼánígíí éí azeeʼ ííłʼíní doo yichʼįʼ  dadikáah da, nidi bąąh nidahazʼánígíí tʼéiyá; tsʼídá tʼáá ákogi ádaatʼéii doo bíká ádideeshniił biniyé níyáa da, nidi bąąhági ádaaníiłii, Łahgo átʼéego Diyin” yichʼįʼ tsíńdadookosígíí tʼéiyá.—Luke 5:29-32.

4. Aizéíyah ánínę́ęgi Jew dineʼé éí Mesáíyah haa bidooʼniid dooleełgi nidajólíi doo ńtʼééʼ?

⁴ Diyin Bizaad éí haʼátʼíí ní? Mesáíyah tʼah doo yigháhą́ądą́ą́ʼ Aizéíyah yaa chʼíhoníʼą́ągo diné doo dabidínóozįįł da ní: “Diné dahazʼįįdgo doo dahoniizı̨́ı̨́ʼgóó hatsʼą́ąjįʼ nídaazyiz; . . . doo hanádadéézįįd daígíigi átʼéego dahazʼįįd áádóó doo nihił ajílı̨́į da.” (Isa. 53:3) Aizéíyah áníigo éí Mesáíyah doo bidíʼnóodzįįł da, áko Jew dineʼé éí Mesáíyah kótʼéego bee nidajólíi doo ńtʼééʼ.

5. Jesus bikééʼ deíkáahii haitʼéego baa nitsáhákees?

⁵ Dííshjı̨́įdiísh tʼáá ákóhootʼé? Aooʼ. Religious leaders éí daʼatʼíinii índa ayóó hóyą́ bidóʼníinii tʼéiyá bihidiikáahgo yaa bił dahózhǫ́. Éí Diyin yijoołáhígíí yeiikah ndi, yá nahasʼą́. Jiihóvah yá ndaalʼaʼí yáʼátʼéehgo deíkáahgo bił dahózhǫ́ǫgo éí doo daʼjílı̨́į da danízingo yaa nitsídaakees. Paul ánínę́ęgi átʼéego ‘diné doo dandzinii Diyin náyiiláá,’ ndi Jiihóvah éí bá ndaalʼaʼii ayóóʼáyóʼní.—1 Cor. 1:26-29.

6. Matthew 11:25, 26gi Jesus haʼátʼíí dííniid? Áádóó éí haitʼéego beʼiilʼı̨́į doo?

⁶ Haitʼéego éí doo naaki ił ídlı̨́į da doo? (Matthew 11:25, 26 yíníłtaʼ.) Diyin bidineʼé baa nitsáhákeesígi átʼéego tʼááká bee ádihodooltʼéé lágo. Jiihóvah éí aʼohgo ádaatʼéii tʼéiyá choyoołʼı̨́įgo Bí íinízinii bá ádayoolííł. (Ps. 138:6) Tʼáadoo béédahojósiní da dahodóʼníi ndi, Jiihóvah chohoołʼı̨́įgo ląʼígóó yá ádaʼiilaagi baa nitsíníkees.

7. Jesus éí Férisiiz haʼátʼíí biniyé hypocrites yidííniid, áádóó yikʼee haadaadzaa?

⁷ Jesus éí doo tʼą́ą́ʼ nilı̨́ı̨́góó religious leaders yikʼijįʼ hahásdzííʼ. Háálá éí tʼáá ákogi átʼéego Jiihóvah bichʼįʼ hodílzingi doo ákótʼéégóó yee nidaʼnitin. Éí Férisiiz hypocrites dajílı̨́įgo ííshjání áyiilaa. Haitʼéego éí álaʼ tánéigisgi aláahdi átʼé, ndi azhéʼé dóó amá baa áháyą́ą dooleeł yę́ęjígo aʼohgo yaa nitsídaakees. (Matt. 15:1-11) Jesus éí kótʼéego hajoodzíiʼgo hódahoołʼaahii yikʼee tsídazdeesyiz. Áko ádahałní: “Díí bee háínídzíʼígíí Férisii danilíinii deidiiztsʼą́ąʼgo yikʼee doo bił dahóózhǫǫd daígíísh nił bééhózin?” Jesus ánááhodooʼniid: “ShiTaaʼ yáʼąąshdi hólóonii chʼil doo kʼiidííláhígíí tʼáá ałtso hadahidooltsʼǫł. Éí tʼáadoo baa nídaahtʼíní; doo daʼooʼı̨́ı̨́góó nidaʼaʼeeshígíí ádaatʼı̨́. Áko diné doo ooʼíinii náánáłaʼ diné doo ooʼíinii yoolóosgo, tʼáá áłah aʼą́dínóodah.” (Matt. 15:12-14) Azhą́ Jesus éí tʼáá aaníí haa halneʼgo bikʼee hádahachįʼ ndi, Jesus éí tʼáadoo neʼ áyiilaa da.

8. Jesus éí tʼáá ałtso oodląʼ ádaatʼéii Diyin bił yáʼátʼééh, doo níi daaígíí haitʼéego ííshjání áyiilaa?

⁸ Jesus éí oodląʼ ádaatʼéégóó bee naʼnitinii łaʼ yoochʼííd átʼéego bee naʼnitingi ałdóʼ ííshjání áyiilaa. Ndi, tʼáá ałtso oodląʼ bee naʼnitinii éí God bił yáʼátʼééh, doo níi da. Éí áníigo ląʼí éí hóteelgo iʼooldįįłgóó deíkááh áádóó łahjí iináájí beʼatiin áhoołtsʼóózígíí tʼáá díkwíhí deíkááh ní. (Matt. 7:13, 14) Ííshjání áyiilaago éí Diyin bá naashʼaʼ, łaʼ daaníi doo ní, ndi tʼáá aaníigo doo yá ndaalʼaʼ da. Tʼáá íídą́ą́ʼ kónihidííniid: “Tʼóó ádahodilʼı̨́įgo dahalneʼii bitsʼąą ádaa ádahołyą́, jó éí dibégi átʼéego doo báhádzidgóó nihaa  nídaakah, nidi dabiyiʼdi tʼéí mąʼiitsoh tʼóó báhádzidgo dichin daazlı̨́įʼgo daʼaldeełii nidahalin. Nidi éí tsin bineestʼąʼ bee bééhózinígi átʼéego ádaaníłígíí bee nihił béédahózin doo.”—Matt. 7:15-20.

9. Haʼátʼíí doo tʼáá aaníinii bee nidaʼnitinii Jesus ííshjání áyiilaa?

⁹ Diyin Bizaad éí haʼátʼíí ní? Diyin Bizaad tʼáá íídą́ą́ʼ áníigo Mesáíyah éí Jiihóvah bichʼįʼ hodílzingi tʼáá áshidoołdįįłgo shide átʼée doo ní. (Ps. 69:9; John 2:14-17) Áko doo tʼáá aaníinii bee naʼnitinii índa ádaʼoolʼįįłii bide átʼéego biniinaa Jesus ałtso yee haa nahasneʼ. Férisiiz éí diné daatsaahgo tʼáá hináa łeh daaní. Ndi, Jesus éí ádaadinii daʼałhosh, doo éí háadida nááhódlǫ́ǫ da ní. (John 11:11) Sádjusiiz éí nááʼdiijeeh doo dayoodlą́ą da, ndi Jesus éí bikʼis Lázaras nínéidiisá. (John 11:43, 44; Acts 23:8) Férisiiz yee nidaʼnitingo ałdóʼ Diyin éí bílaʼashdlaʼii tʼáá bilą́ąjįʼ kótʼéego joogáał doo níigo yá nihwiiʼaah. Ndi Jesus éí Diyin bá naashʼaʼ dooleeł, doodaiiʼ doo bá naashʼaʼ da dooleeł jidínóozįįłgi tʼáá hó bee hóhólnííh ní.—Matt. 11:28.

10. Haʼátʼíí biniinaa nihinaʼnitin diné doo danihinízin da?

¹⁰ Dííshjı̨́įdiísh tʼáá ákóhootʼé? Aooʼ. Diyin Bizaad chodeiniilʼı̨́įgo oodląʼ doo tʼáá aaníí bee nidaʼnitingóó ííshjání ádeilʼı̨́įgo biniinaa ląʼí diné doo danihinízin da. Religious leaders éí hodookʼą́ą́ł góyaa doo yáʼádaashóonii Diyin atíbíłʼı̨́ daaní. Kótʼéego nidazhnitingo nihikʼeh dahojíłʼı̨́į doo danízingo yee ayandahałhiz. Diyin ayóóʼóʼóʼníinii Jiihóvah bá nideilʼaʼ, éí tʼáá aaníinii bee naʼnitingi diné yikʼidiʼdootı̨́įłgo bee bíká anéiijah. Áádóó religious leaders éí diné ádin yileehgo tʼáá nááhíʼnáa łeh daaníigo yee nidaʼnitin. Díí tʼáá aaníí ákótʼéego éí nááʼdiijeeh ádin doo. Diyin Bizaad éí doo kótʼéego yee naʼnitin da. Tʼáá ałtsoní ádiiʼníiłgi Diyin éí tʼáá íídą́ą́ʼ nihá yee nihwiizʼą́, daaní, ndi Diyin bá neilʼaʼ dooleełgi tʼáá nihí bee adaa didiitʼááł. Áko religious leaders díí yiniinaa bádahachįʼ.

11. John 8:45-47 Jesus yee haadzíiʼgo Diyin éí bidineʼé haʼátʼíí yiłní?

 ¹¹ Haitʼéego éí doo naaki ił ídlı̨́į da doo? Tʼáá aaníinii binaʼnitinii ayóóʼííníʼníigo Diyin bikʼeh honiilʼı̨́į doo. (John 8:45-47 yíníłtaʼ.) Éí Séítan átʼéhígi átʼéego éí doo nahjįʼ kódiilníił da. (John 8:44) Jesus áátʼįįd yę́ęgi átʼéego Diyin bidineʼé éí “doo yáʼátʼéehii jijoołáa doo” índa “yáʼátʼéehii yéigo bąąh dajizhjéeʼ doo,” hóʼní.—Rom. 12:9, NW; Heb. 1:9.

12. Jesus éí biʼdiisyínígi átʼéego haʼátʼíí biniyé ląʼí Jew dineʼé doo dahoniizı̨́įʼ da?

¹² Haʼátʼíí ałdóʼ biniinaa łaʼ Jew dineʼé Jesus doo deiniizı̨́įʼ da? Paul ání: Tsin bąąhjįʼ “Christ bił oʼoolkaalígíí baa dahwiilneʼ. Éí Jew dineʼé dabidínóołtłʼahii átʼé.” (1 Cor. 1:23) Jesus tsin bąąhjįʼ dajiztsą́ągo éí bee hazʼáanii yiyiitíihii áádóó niʼiisíihii jílı̨́ hodóʼníigo biniinaa hó Mesáíyah jílı̨́įgi doo dahoniizı̨́įʼ da.—Deut. 21:22, 23.

13. Jesus bikééʼ naakaii yę́ę daneeztłʼahígíí haʼátʼíí tʼáadoo baa ákodazhniizı̨́įʼ da?

¹³ Jew dineʼé łaʼ daneeztłʼahgo éí Jesus tʼáadoo áátʼįįdígi, tʼáá ádzaagóó bikʼihodiitʼą́ągi, índa doo yáʼátʼééhgóó abiʼdoolʼįįdgi tʼáadoo yaa ákódaniizı̨́įʼ da. Jesus baa hwiinítʼı̨́įgo éí ánihwiiʼaahii bee hazʼáanii doo yaa nitsídadeezkéez da. Éí supreme court góneʼ ánihwiiʼaahii tʼóó tsxı̨́įłgo ahíikaigo bee hazʼáanii doo yikʼehgóó ádaʼiilaa dago Jesus yá nidahazʼą́. (Luke 22:54; John 18:24) Éí Jesus bee bikʼihodiitʼáanii tʼóó deidiiztsʼą́ą́ʼ, áádóó “Jesus biniinaa diyoolyéełii” chʼééh yíkadadeestsʼiʼ. Áko chʼééh ádáátʼįįdgo aláahgo náádaʼiiłniihii éí Jesus doo ákótʼéégóó hazhdoodzihgo éí bee hakʼíhodootʼah danízingo yaa naaskai. Díí éí bee hazʼáanii bikʼijįʼ naʼazhnish. (Matt. 26:59; Mark 14:55-64) Jesus daaztsą́ą́dóó náábiʼdiilzáago doo yáʼáshǫ́ǫ́góó ánihwiiʼaahii doo yáʼátʼéhígi ánáádáátʼįįd. Éí Rome bisiláo Jesus tséníʼootséél góneʼ sitı̨́įgi yaa ádahalyánę́ę béeso  ląʼí yaa deiznil. Éí Jesus bídahoołʼaahii bitsʼíís deineezʼı̨́ı̨́ʼ lá, dadohníigo baa nidahodoołnih deidííniid.—Matt. 28:11-15.

14. Diyin Bizaad éí Mesáíyah dadootsaałgi haitʼéego tʼáá bítséedi yaa chʼíhoníʼą́?

¹⁴ Diyin Bizaad éí haʼátʼíí ní? Ałkʼidą́ą́ʼ ląʼí Jew dineʼé éí Mesáíyah doo dadootsaał da dazhnízin, ndi Diyin Bizaad tʼáá íídą́ą́ʼ ání: “Hweʼiinaʼ aninéejįʼ ninázhdidooʼááł, áádóó bąąhági ádaaníiłii bił hoʼdééltaʼ, áko tʼóó ahayóí bąąhági ádaatʼéii bá nízhdiiyı̨́ índa bee hazʼáanii dayiiztiʼii bá níʼdzooskan.” (Isa. 53:12) Jesus doo yáʼátʼéhígi ájíítʼįįd hodiʼníigo biniinaa hoʼdiisxı̨́, éí tʼáadoo biniyéhígóó biniinaa dazhneeztłʼah.

15. Jiihóvah Yá Dahalneʼé haʼátʼíí bee bikʼéhátʼáahgo biniinaa doo dabidiʼnidzin da?

¹⁵ Dííshjı̨́įdiísh tʼáá ákóhootʼé? Aooʼ. Jesus éí tʼáá ádzaagóó bikʼéhátʼáahgo tʼáá aaníí ánítʼı̨́ bidooʼniid. Jiihóvah Yá Dahalneʼé tʼáá ákódabidiʼní. United States biiʼ 1930 dóó 1950 bitaʼ nahalzhiish yę́ędą́ą́ʼ ándahwiitʼaahgóó Diyin bichʼįʼ hodílzingo nihá bee hazʼą́ągi bee akʼeh dadeedlı̨́ı̨́ʼ. Ánihwiiʼaahii łaʼ nihikʼijįʼ dajizlı̨́ı̨́ʼ. Quebec, Canadadi éí Church dóó State ahił nidaalnishgo nihikʼijįʼ nidaashnish. Éí Diyin biNahatʼaʼ baa nidahojilneʼgo biniinaa ląʼí nidahalneʼé awáalya ádabiʼdiisnil. Nazi Germanydi doo daatsʼíidii éí nihibrothers ániid ndaakaii ląʼí nideistseed. Áádóó ániidídóó Russiadi nihibrothers Diyin Bizaad tʼóó baa nidahojilneʼígo biniinaa há nidahwiitʼaahgo awáalya ádahoʼdiiʼnííł. Háálá éí Russia binahatʼaʼ bikʼijįʼ dajílníísh dahodóʼní. Russiají New World Translation of the Holy Scriptures éí Jiihóvah bízhiʼ chooʼı̨́, áko Russia binahatʼaʼ bikʼijįʼ ídlı̨́įgo bee siʼą́ haʼníigo biniinaa ban ádayiilaa.

16. 1 Timothy 4:1 áníigi Jiihóvah bidineʼé yoochʼííd baa dahaneʼgo haa diiʼnííł?

¹⁶ Haitʼéego éí doo naaki ił ídlı̨́į da doo? Tʼáá aaníigo baa haneʼii hazhóʼó níníłʼı̨́. Jesus éí “woochʼííd badaaʼihii tʼáá ałtso yee nihaa nidahalneʼgo” hoolzhish doo tʼáá íídą́ą́ʼ nihiłní. (Matt. 5:11) Díí yoochʼííd Séítan bitsʼą́ą́dóó. Éí akʼijįʼ danílíinii Jiihóvah bidineʼé yoochʼííd bee baa nidahółneʼ yiłní. (Rev. 12:9, 10) Díí yoochʼííd bitsʼą́ąjįʼ ániitʼée doo, tʼáadoo binéiildzidígo tʼóó niheʼoodląʼ bidziil ííníilzin doo.—1 Timothy 4:1 yíníłtaʼ.

17. Haʼátʼíí biniinaa łaʼ éí daalʼaadii doo bił anishtah da doo, dadínóozįįł ńtʼééʼ?

¹⁷ Jesus tʼah doo dajitsaahgóó 12go yilʼaadii łaʼ hoʼdeezloʼ. Łaʼ éí táaʼdi doo hwééhasin da hodííniid. Áádóó hodiyoolyééł bichʼįʼ hodeeshzhiizhgo tʼáá átʼé hatsʼą́ą́ʼ taozhjééʼ. (Matt. 26:14-16, 47, 56, 75) Ndi Jesus éí kóhodiʼdoolníiłgo tʼáá íídą́ą́ʼ hoł bééhózin. (John 6:64; 13:21, 26, 38; 16:32) Kóhoʼdiilyaago éí łaʼ hódahoołʼaahii kódeidínóozįįł ńtʼééʼ, ‘Daalʼaadii kódajiidzaago biniinaa doo áájí atah nishłı̨́į da doo.’

18. Jesus daaztsą́ągi áhooníłígíí binahjįʼ haʼátʼíí ádahoodzaa?

¹⁸ Diyin Bizaad éí haʼátʼíí ní? Jesus tʼah doo yigháhą́ądą́ą́ʼ Jiihóvah yee haadzíiʼgo Mesáíyah éí béésh łigaii 30 bíighahgo bee ninábidiʼdootʼááł. (Zech. 11:12, 13) Éí áhą́dígo hakʼis łaʼ akóhodoolííł. (Ps. 41:9) Zekaráíyah ałdóʼ ání: “Dibé daʼníłtsʼą́ąʼgo taidoojah biniyé naʼniłkaadii bił nizdííłhał.” (Zech. 13:7) Tʼáá aaníí daʼoodlání Jesus kótʼéego ábidiʼdoolníiłgi biniinaa doo dazhdínóotłʼa da. Háálá éí binahjįʼ hanááł  ádahooníiłgo hweʼoodląʼ dabidziil íidoolííł ńtʼééʼ.

19. Jiihóvah ayóóʼádayóʼníinii haʼátʼíí bił béédahózin?

¹⁹ Dííshjı̨́įdiísh tʼáá ákóhootʼé? Aooʼ. Jiihóvah Yá Dahalneʼé ayóó béédahoʼdílzin ńtʼéeʼii Jiihóvah yitsʼą́ąjįʼ dah hidiikaigo apostate daazlı̨́įʼgo chʼééh yóóʼadaniiʼááh. Éí aseezı̨́ binaaltsoos biiʼ, níłchʼi bee haneʼé, níłchʼi naalkidí, áádóó Internet biiʼ tʼóó baaʼihgo aa haneʼ, haneʼ yóóʼiʼniiʼaahii yee, índa yoochʼííd yee Jiihóvah Yá Dahalneʼé yaa nidahalneʼ. Ndi Jiihóvah ayóóʼádayóʼníinii doo yóóʼadabidiʼniitʼáah da. Háálá Diyin Bizaad tʼáá íídą́ą́ʼ kóhootʼée dooleeł níigo bił béédahózin.—Matt. 24:24; 2 Pet. 2:18-22.

20. Jiihóvah yitsʼádahaaskaii haitʼéego tʼáadoo danihinółtłʼaí doo? (2 Timothy 4:4, 5)

²⁰ Haitʼéego éí doo naaki ił ídlı̨́į da doo? Niheʼoodląʼ bidziil ííníilzingo éí íhwiilʼaah, sodiilzin, áádóó Jiihóvah naanish nihąąh niiníláhígíí bineilnish doo. (2 Timothy 4:4, 5 yíníłtaʼ.) Áádóó tʼóó baaʼihgo nihaa dahaneʼgi baa hodiitsʼaʼgo tʼáadoo bikʼee nitsinéiiltłiʼí doo. (Isa. 28:16) Jiihóvah índa Bizaad áádóó brothers ayóóʼííníʼníigo éí Jiihóvah yitsʼádahaaskaii doo danihinółtłʼa da doo.

21. Azhą́ dííshjı̨́įdi diné tʼóó ahayóí nihihaneʼ doo deinízin da ndi, haʼátʼíí deiniidlą́?

²¹ Ląʼí Jesus doo deiniizı̨́įʼ da. Ndi, ląʼí bikééʼ dahidiikai. Éí Jewish Sanhedrin bitahdóó tʼááłáʼí índa “náádaʼiiłniihii tʼóó ahayóí” hakééʼ dahidiikai. (Acts 6:7; Matt. 27:57-60; Mark 15:43) Tʼáá ákótʼé dííshjı̨́įdi ląʼí Jesus bikééʼ yisháał doo daniizı̨́ı̨́ʼ, háálá tʼáá aaníí bee naʼnitinii bił béédahózingo ayóóʼádayóʼní. Áádóó Diyin Bizaad ání: “Nibee hazʼáanii ayóóʼádayóʼníinii éí tʼáá íiyisí hadadítʼé, áko tʼááłáʼí nidi doo azadabidínóoʼahí da.”—Ps. 119:165.