1. Jesus éí bídahoołʼaahii haitʼéego yinááł nahasneʼ, áko éí haa daadzaa? (Naaltsoos bikááʼdę́ʼígíí níníłʼı̨́.)

JESUS tʼah nahasdzáán yikááʼ naaghá yę́ędą́ą́ʼ, nahalneʼígíí tʼáadoo yikʼi deeyáa da, éí diné dabididootsʼı̨́įłgi yá bił chohooʼı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Bídahoołʼaahii ałdóʼ tʼáá bikʼeh ádaʼdoolíiłgo yá yinízin ńtʼééʼ. (John 4:35, 36) Áko hódahoołʼaahii bił hojílǫ́ǫgo, nidahalneʼgo ayóo yaa bił dahózhǫ́ǫ́ ńtʼééʼ. (Luke 10:1, 5-11, 17) Ákondi Jesus biʼdiiltsood dóó biʼdiisʼhı̨́ bikéédóó nidahojilneʼ yę́ę doo bídajinéesdlįįd da. (John 16:32) Jesus náábiʼdiilzá bikéédóó hódahoołʼaahii nináádahalneʼ doo biniyé chánah ánáájiidlaa. Jesus yáʼąąshgóó anáádzáago éí nahaneʼ ayóó bídajinéesdlįįd. Biniinaa hwedaʼanaʼí kódadííniid: “Bee nidaʼnohtinígíí Jerúsalemgi tʼáá átʼéé nítʼééʼ daaʼniihgo ádaahłaa.”—Acts 5:28.

2. Nidahwiilneʼgi haash yitʼéego Jiihóvah nihíká análwoʼ?

² Jesus éí Jiihóvah háká análwoʼgo first-century Christians nidahalneʼgi hazhóʼó bikʼijidéezʼı̨́ı̨́ʼ ńtʼééʼ. Éí bitsʼą́ą́dóó tʼóó ahayóí daʼoosdląąd. Péntekast 33 C.E.go 3,000 baptize ádabiʼdiilyaa. (Acts 2:41) Áko ídahoołʼaahii kʼeeʼąą dínéesą́. (Acts 6:7) Áádóó Jesus díí náasdi yaa haadzííʼ, nihoogháahjįʼ ayííłką́ągo ląʼí haneʼ yáʼátʼéehii deidoodląął ní.—John 14:12; Acts 1:8.

3. Haash yitʼéego łahgóó nahaneʼ nanitłʼah łeh?

 ³ Nidahwiilneʼgi éí tʼáá áníiltso bídaniidlı̨́į doo daniidzin. Łahgóó nidahwiilneʼgo éí doo nanitłʼah da. Biniinaaígíí éí ląʼí Diyin Bizaad yídahodoołʼááł danízin. Áko nidabidínóotı̨́łígíí biʼoh nidahwiileeh, biniinaa waiting list bikááʼ bízhiʼ ádaalneʼ. Ákondi náánáłahgóó nahaneʼígíí tʼáá nantłʼago átʼé, háálá diné bighangi doo nidaháaztą́ą da. Doodaiiʼ haneʼ doo deinízin da.

4. Díí article biiʼ haʼátʼíísh baa nídadíitʼįįł?

⁴ Ákótʼéego nił hazʼą́ ládą́ą́ʼ díí article biiʼ baa chʼídahodootʼáłígíí níká adoolwołgo átʼé. Łaʼ éí diné bił ndahaneʼgi haitʼéego ádaʼdoolíiłgi łahgo ádayiilaa. Áádóó azhą́ shı̨́ı̨́ diné łaʼ haneʼ deinízin daatsʼí, doodaiiʼ ndagaʼ ndi, haitʼéego nahaneʼ tʼáá bídaniidlı̨́į dooígíí ałdóʼ baa nídadíitʼįįł.

5. Jiihóvah Yá Dahalneʼii łahda haʼátʼíí bá ndanitłʼah łeh?

⁵ Jiihóvah Yá Dahalneʼé diné tʼáá bighangi yił nidahodoolnihgi bá ndanitłʼah silı̨́ı̨́ʼ. Díí łaʼ apartmentsgóó high-security dahólǫ́ǫgi, doodaiiʼ gated communities yinaagóó kéédahatʼı̨́. Áko doo ákóneʼ dahooghangóogo éí doo yah ajóoghaʼ átʼéii da. Ákondi łahgóó nidahalneʼii doo nantłʼagóó nidahalneʼ, ndi tʼáá díkwíhí yikʼídahakááh. Áádóó łahgóó éí doo dajiląʼígi nidahalneʼ. Hooghan bitaʼ dahonízaadgóó ndi nídadikah, łahda tʼáá łáʼí yíká ádaatʼı̨́į łeh—doo shı̨́ı̨́ sidáa da ndi! Nihí ákóhootʼéegi nahwiilneʼgo éí tʼáá bidiniilkaal doo. Nanitłʼah ndi, haash yitʼéego diné tʼáá bił hodiilnih niidzingi bíká íitʼı̨́į doo?

6. Haitʼéego nidahalneʼé dóó łóóʼ hadayiileehí ahedaałtʼé?

⁶ Jesus éí łóóʼ hahadleeh dóó nahaneʼ bitsʼą́ą́dóó íhodooʼááł biniyé ahąąh neinil ńtʼééʼ. (Mark 1:17) Łahda łóóʼ hadayiileehí díkwíida yiłkáahgo índa łaʼ hadayiiloh. Ndi tʼáá yíká ádaatʼı̨́į łeh. Éí hahgo dóó náánáłahgi doodaiiʼ haitʼéego ádaʼdoolíiłgi łah ádayiiłʼįįh. Nihí ałdóʼ nidahwiilneʼgi łah ádadiilníiłgo átʼé. Łaʼ baa nídadíitʼįįł.

7. Hahgo ninádahwiilnihígíí łah íilʼįįhgo haitʼée łeh?

⁷ Hahgo nináhólnihígíí łah ádíílííł. Diné nidaháaztą́ą́ góneʼ nahálneʼgo nizhóní. Háálá tʼáá nináʼiildéehgo átʼé! Łaʼ brothers dóó sisters ałníʼníʼą́ą́dóó nówehjįʼgo, doodaiiʼ eʼeʼáahjįʼ dago índa ninádahalnih. Áko łahda éí diné bił hodoonihgi tʼáá yididootsʼı̨́ı̨́ł nízingoda átʼée łeh. David elder nilı̨́ı̨́ léiʼ da bééʼdíídlííł. Éí kóní, hooghan tahgóó náhwiilnih bikéédóó doo naagháhí yę́ęgóó néitʼash. Éí ájíní, “Tʼáá áko ląʼí éí ninádaʼiisdeeʼ łeh, łahda tʼóó bikʼee nídísyis.” *

8. Ecclesiastes 11:6 bikʼehgóó íitʼı̨́įgo haitʼéego nihíká adoolwoł?

⁸ Dahooghangóó nidahwiilneʼígíí tʼáá bideiyíníilníísh doo. (Ecclesiastes 11:6 yíníłtaʼ.) Díí Ecclesiastes ánínígíí bidaʼdiilnííł. David baa chʼíhootʼánígíí nahalneʼgi tʼáá doo niiníłtʼiʼ da. Łaʼ hooghangi díkwíidi shı̨́ı̨́ nádzáago índída diné łaʼ yikʼíníyá. Éí diné Diyin Bizaad bił yáʼátʼééh lá. Áko éí diné ání: “Kweʼé shighango tseebíí nááhai, áko kʼad índa Jiihóvah Yá Dahalneʼé łaʼ bił ahééh hosésįįd.” David ání:  “Tʼáá hojoolnihígíí biniinaa diné łaʼ bikʼí jígháahgo dahwíistsʼą́ąʼ łeh.”

9. Łahda diné bikʼídaʼdínóotáałgi nanitłʼah łeh, haash yitʼéego Jiihóvah Yá Dahalneʼé éí yikʼídahakááh?

⁹ Nááná haaʼída diné hanítáh. Diné doo bighangi nidaháaztánígíí biniinaa nidahalneʼii náánáłahgi ninádahalnih. Łaʼ apartmentsgóó nahaneʼ doo yee nidahasʼą́ą da, áko éí binaagi łaʼ street work dóó witnessing carts yee diné yił nidahalneʼ. Ákótʼéego éí diné ákweʼé dabighanígíí bił dahaneʼ. Łaʼ publishers éí díí bił béédahoozin, public parks, flea markets, dóó daa businessgóó diné bił dahaneʼjígo bił yáʼádaatʼééh. Floiran, Boliviadi circuit overseer nilı̨́, éí ání: “Tʼááłáʼídóó táaʼjįʼ oolkiłgo baa nidaʼiiniihígíí dóó daabusinessgóó naanish yaah kótʼįįhgo bił nidahwiilneʼgo nizhóní. Hazhóʼó bił nídahwiilnih, łahda Bible study nisin daaniih.”

10. Haitʼéego ałdóʼ diné bił dahodiilnih?

¹⁰ Haitʼéego nahadoonihígíí éí ałʼąą ádaatʼé, łaʼ choiníłʼı̨́. Different timesgo nánídáahgo, ndi doo sidáa dago haa díínííł? Katarína ání: “Diné chʼééh hadanítą́ʼígíí—tʼóó naaltsoos bichʼįʼ éʼéshʼįįh.” Haʼátʼíísh éí bitsʼą́ą́dóó ídahodiilʼááł? Nahaneʼ ałʼąą ádaatʼéhígíí choiníłʼı̨́įgo éí tʼáá haaʼída diné łaʼ bił nahodíilnihgo átʼé.

11. Haʼátʼíísh biniinaa łaʼ Diyin Bizaad doo bił daʼílı̨́į da?

¹¹ Łaʼ diné bił dahwiilneʼígíí doo bił daʼílı̨́į da. God doodaiiʼ Bizaad shí doo  shá da danízin. Nihookááʼ bikááʼgóó tiʼhooʼnííh hólónígíí biniinaa God doo dayoodlą́ą da. Religious leaders Diyin Bizaad deiniidlą́ daaní ndi, doo yikʼehgóó ádaʼałʼínígíí biniinaa tʼóó ahayóí Diyin Bizaad doo dayoodlą́ą da. Łaʼ éí bindaanish, bighan hazʼą́ągi doodaiiʼ bichʼįʼ nidahwiiʼnánígíí tʼéiyá yaa nitsídaakees. Diyin Bizaad éí doo bíká adoolwołgóó yaa nitsídaakees. Áko azhą́ shı̨́ı̨́ díí átʼéego nitsáhákees ndi, haash yitʼéego nidahwiilneʼgi tʼáá bídaniidlı̨́į doo?

12. Philippians 2:4 éí nahwiilneʼgi haitʼéego nihíká adoolwoł?

¹² Diné baa aʼááh nínízinígíí ííshjání íníłʼį. Bił nidahwiilneʼígíí łaʼ tʼóó yę́ędą́ą́ʼ doo deinízin da ńtʼéeʼ ndi, baa aʼááh daniidzinígíí biniinaa łah átʼéego tsíndadeezkééz. (Philippians 2:4 yíníłtaʼ.) David baa chʼíhootʼą́ yę́ę nahalingo, éí ání, “Łaʼ Diyin Bizaad doodaiiʼ oodląʼ doo shił aaníi da niihgo, shiDiyin Bizaad dóó naaltsoos tʼóó nahjįʼ niishnił. Áádóó kódíshniih: ‘Tʼáásh níléédę́ę́ʼ kótʼéego nitsíníkees ńtʼééʼ?’ bidishniih.” Tʼáá háiida baa aʼááh jinízingo bił bééhózin. Ádííníniid yę́ę shı̨́ı̨́ doo yéédaalniih da doo ndi, jiiníbaʼígíí éí yéédaalniih łeh. Tʼáá háiida bił nahwiilneʼígíí éí doo nisin da niih ndi, bichʼįʼ nihaa áhwiinítʼı̨́į doo.

13. Baa nidahwiilneʼígíí haitʼéego diné éí deidínóozįįłígíí bee bíká adiijah?

¹³ Bił nidahwiilneʼígíí baa aʼááh niidzingo éí bee bichʼįʼ hadiidzihígíí hazhóʼó bá baa nitsídiikos. Díí nahalingo, baʼáłchínísh hólǫ́? Áłchíní nilzéegi doodaiiʼ hooghan hazʼą́ągi hózhǫ́ǫ doo nízinígíísh yaa nitsíkees. Éí haneʼígíida yídin nilı̨́įgo átʼé. Dáádílkał daatsʼí ląʼígo bił dah naʼaznilgo átʼé? Doo tsʼíí áhootʼéego hooʼaʼígíí biniinaa diné nídaaldzidígíí bił baa nídíitʼįįł. Diyin Bizaad biiʼdóó éí díí áhootʼéhígíí nidootʼih nínígíí bił ííshjání ádanileʼ. Katarína baa chʼíhootʼánę́ę ání, “Shí éí Diyin Bizaad yéigo shíká eelwodígíí baa nitséskees łeh.” Áko éí tʼáá aaníí joodlánígíí diné shı̨́ı̨́ ałdóʼ há dayooʼı̨́.

14. Nikʼis łaʼ bił áłká anáhoʼnołchéehgo haitʼéego Proverbs 27:17 bikʼehgóó ááníił doo?

¹⁴ Nááná háiida níká análwoʼgo nizhóní. First century yę́ędą́ą́ʼ Timothy éí nahalneʼ dóó naʼnitin doogi Paul bíká eelwod. Áádóó ni, nibrothers dóó nisisters ałdóʼ tʼáá ákótʼéego bíká anánílwoʼ bidooʼniid. (1 Cor. 4:17) Tʼáá Timothy nahalingo bił áłah nídeedleehígíí nihíká  anídaajahgo bitsʼą́ą́dóó ídahwiilʼaah doo. (Proverbs 27:17 yíníłtaʼ.) Nihibrother léiʼ Shawn wolyéego baa nídadíitʼįįł. Éí diné tʼáá bí bedaʼoodląʼ bił yáʼádaatʼééh léiʼgi pioneer áʼjíłʼı̨́įgo hodíínaʼ. Ákótʼée ndi tʼáá hoł hózhǫ́. Éí kójíní, “Bá náhoshʼaah góneʼ, náánáłaʼ brother bił nináháshnih. Hooghan tahgóó yiitʼashgo haitʼéego hazhóʼó naʼniitin dooígíí baa yéiiltiʼ łeh. Tʼáá íídą́ą́ʼ łaʼ bichʼįʼ haiidzííʼ yę́ę baa náánéitʼashgo, hazhóʼó bichʼįʼ hanáádiidzihígíí baa néiitʼįįh.”

15. Haash yitʼéego nidahwiilneʼígíí éí sodizin beego tʼéiyá?

¹⁵ Jiihóvah níká adoolwoł biniyé bichʼįʼ sodílzin. Tʼáá nináhálni bikʼeh Jiihóvah bichʼįʼ sonídílzįįh. Níłchʼi diyinii tʼéiyá bee tʼáá ałtsoní ádeilʼı̨́. (Ps. 127:1; Luke 11:13) Sodílzingo, íiyisí bídį nílínígíí bííníkeed. Díí nahalingo, háiida Diyin Bizaad bíhwiideeshʼááł nízinígíí bichʼįʼ shidíłʼá diníi doo. Áádóó éí bíká sodiilzinígíí biyílnishgo tʼáá ałtso diné bił nahólneʼ doo.

16. Nidahwiilneʼgi haash yitʼéego Diyin Bizaad neilkaahgo nihíká análwoʼ?

¹⁶ Diyin Bizaad naalkaah biniyé bá náhoołʼaah. Diyin Bizaad ání: “God yee íinízinii nihił béédahózin doo . . . yee íinízinii éí nihá yáʼátʼééh, áádóó tʼáá bił yáʼátʼééh índa hadaałtʼéii átʼé.” (Rom. 12:2) Éí dayíníiltaʼgo God hazhóʼó béédahodiilzįįł. Áko éí baa yéiiltiʼgo tʼáá aaníí deiniidlánígíí tʼáá bééhózíní doo. Katarína baa chʼíhootʼánę́ę ání: “Diyin Bizaad biiʼdóó tʼóó átséedi baa ídahoołʼą́ą́ʼ yę́ę tʼáá yédígo nináádeeshkahígíí bídį nishłı̨́ı̨́ lágo baa ákoniizı̨́ı̨́ʼ, éí binahjįʼ sheʼoodląʼ niłdzilgo ánéidoodlííł niizı̨́ı̨́ʼ. Áłtsé éí Ánihiilaii tʼáá aaníí hólǫ́, áádóó Diyin Bizaad éí tʼáá aaníí God bitsʼą́ą́dóó. Akéediígíí éí dííshjı̨́įdi God biorganization bá ndaalʼaʼgo dah yikahígíí bá nidaazı̨́.” Katarína ánáádíʼní, “Díí baa ííníshtaʼgo binahjįʼ sheʼoodląʼ niłdzilgo áyiilaa, dóó nahashneʼgi ayóó bíneeshdlı̨́.”

17. Jesus nahalneʼgo haʼátʼíísh binahjįʼ tʼáá yíneedlı̨́ı̨́ ńtʼééʼ?

¹⁷ Jesus éí azhą́ shı̨́ı̨́ diné łaʼ doo dabíistsʼą́ąʼ ndi, tʼáá bił hózhǫ́ǫgo halneʼ ńtʼééʼ. Díí biniinaa áátʼįįd. Tʼáá aaníinii baa haneʼígíí éí diné tʼáá ałtso bíká adadoolwoł nízin ńtʼééʼ. Áłtsé shı̨́ı̨́ łaʼ doo deinízin da, ndi tʼahádóó daʼiidoodląął shı̨́ı̨́ ałdóʼ nízin ńtʼééʼ. Tʼáá bí bighan hazʼą́ą́dóó ndi łaʼ áko daadzaa. Tááʼdóó ałnííʼ nááhai Jesus nahalneʼgo, ndi bitsilíké tʼáadoo Oodlání daazlı̨́įʼ da. (John 7:5) Ndi yáʼąąshgóó nááhoʼdiilzáago índída Oodlání daazlı̨́ı̨́ʼ.—Acts 1:14.

18. Haʼátʼíísh biniinaa tʼáá nidahwiilneʼ?

¹⁸ Háí Jiihóvah yá naalʼaʼí dooleełígíí éí doo nihił béédahózin da. Łaʼ éí tʼáá hodinaahgo índa tʼáá aaníinii dayoodląąh. Azhą́ shı̨́ı̨́ łaʼ doo danihíistsʼą́ąʼ da ndi, yáʼátʼéehgo ádeiʼníłígíí dóó iiná baa nihił dahózhónígíí binahjįʼda bí ałdóʼ Diyin God “yaa dahaniih doo.”—1 Pet. 2:12.

19. 1 Corinthians 3:6, 7 nidahwiilneʼgi haʼátʼíí yee nanihinitin?

¹⁹ Azhą́ nihí kʼidaʼdiilyééh dóó tó bił nidahiikaah doodaiiʼ nidahwiilneʼ dóó nidaʼniitin ndi, díí éí béédeilniih doo. Diyin God éí adíníséii nilı̨́, éí binahjįʼ nidahwiilneʼígíí náás áyoolííł. (1 Corinthians  3:6, 7 yíníłtaʼ.) Brother léiʼ Getahun wolyéego éí Ethiopiadi nahalneʼgo kóní: “Nahashneʼgi 20dóó baʼaan nááhai. Ákweʼé tʼáá shí tʼéiyá łaʼ Jiihóvah Yá Dahalneʼé nishłı̨́. Kʼad éí 14 publishers hólǫ́. 13go baptize ádabiʼdilyaa. Éí sheʼasdzą́ą́ dóó táaʼgo shaʼáłchíní tʼáá bił. Áłah nídeedleehgi éí 32 niiltʼéego néiikah.” Getahun éí haʼjólníigo Jiihóvah bibaʼ ájítʼéego nahojilneʼígíí baa hoł hózhǫ́!—John 6:44.

20. Haitʼéego éí diné yisdá dayiiníiłii daniidlı̨́?

²⁰ Jiihóvah éí tʼáá ałtsoní diné bił nilı̨́. Tʼahdoo nihoogháahjįʼ ahalzhííshgóó ałʼąą dineʼé tʼáá ałtso bił nidahodiilnih biniyé biyeʼ Jesus bił nideilnish. (Hag. 2:7) Nidahwiilneʼígíí éí yisdá daʼiiʼníiłgi biʼoonishígíí nahalin. Haʼagééd góyaah ahiih náłdasgoda, nihí éí diné yisdá deidoonił biniyé nidadoolnishígíí nidahoniidlin. Doo shı̨́ı̨́ tʼáá ałtso diné yisdá dadooʼnił da ndi, tʼáá ałtso éí yéigo yideiyílníish doo. Nidahwiilneʼgo ałdóʼ tʼáá ákótʼé. Díkwíí Séítan bisystem biiʼdóó yisdá dabidiʼdooʼniłígíí doo nihił béédahózin da ndi, éí biniyé tʼáá ániitʼéé ńtʼééʼ Jiihóvah choinihidoołʼįįłgo átʼé. Andreas éí Boliviadi publisher nilı̨́, éí ání, “Tʼáá háida baptize ábiʼdilʼįįhgo, bééhózínígo éí diné tʼóó ahayóí bíká ííjééʼígíí biniinaa łeh.” Nidahwiilneʼígíí tʼáá bídaniidlı̨́į dooleełgo bideiyíníilníish doo. Ákótʼéego éí Jiihóvah nihikʼihadlíi doo, dóó binahjįʼ baa nihił nidahoozhǫǫh doo.