Naa Doolyéłígíí Tʼáadoo Haʼátʼíhída Tʼą́ą́ʼ Nótąʼí
“Łaʼda . . . Diyin God nihaidooléełii” yitsʼánihinooʼááł yíilaʼ.—COLOSSIANS 2:18.
SIN: 122, 139
1, 2. (a) God bá ndaalʼaʼígíí haʼátʼíí yíká dadéezʼı̨́ı̨́ʼ? (b) Nihaa doolyéłígíí bíká díníitʼı̨́įʼgo haʼátʼíísh nihíká adoolwoł? (Áłtsé naashchʼąąʼígíí níníłʼı̨́.)
YILʼAADII Paul ání: Diné bikʼeh dahółʼínígíí éí Jiihóvah yáʼdoolééł. Éí yáʼąąshgóó bá chodahooʼínígíí yíká dadéezʼı̨́ı̨́ʼ. (Philippians 3:14) Yáʼąąshdi, Jesus Christ yił dahwéeʼaah dóó bílaʼashdlaʼii hadaałtʼéego ádeidoolííł. (Revelation 20:6) Dooládóʼ baa hózhǫ́ǫda! Dibé náánáłaʼ éí łahgóó bá chodahooʼı̨́. Éí nahasdzáán Ayóó Áhonóolingi hoolʼáágóó kéédahatʼı̨́į doogo, bił chodahooʼı̨́į doogo yaa bił dahózhǫ́.—2 Peter 3:13.
2 Yáʼąąshgóó bá chodahooʼínígíí Jiihóvah yikééʼ naazı̨́įgo éí díí baa doolyéłígíí Paul yee yíká adoolwoł. Yił dahodoolnih: “Yáʼąąshdi dahólóonii tʼáá íiyisí haleebee baa nitsídaahkees.” (Colossians 3:2) Yáʼąąshgóó yaa nitsídaakees bił chodahooʼı̨́. (Colossians 1:4, 5) Yáʼąąshgóó bá chodahooʼínígíí dóó dibé náánáłaʼígíí éí náásgóó áhootʼéego haa doolyéłígíí Jiihóvah yee hakʼihojidlíigo yaa nitsídaakees.—1 Corinthians 9:24.
3. Paul éí Jesus yikééʼ naakaígíí haʼátʼíí yee yił hólneʼ?
3 Paul éí Jesus yikééʼ naakaiígíí haa doolyéłígíí yitsʼánihinooʼááł yíilaʼ yee yił hólneʼ. Colossians éí oodlání tʼóó ádaʼdilʼínígíí éí bee hazʼáanii Mózes baa deetʼánę́ę tʼah yikʼeh dahółʼı̨́. Díí tʼóó ádaʼdilʼínígíí Jiihóvah yaa bił hózhǫ́ǫgo yaa nitsídaakees. (Colossians 2:16-18) Paul ání: Tʼóó bádahádzidígíí éí nihitah hólǫ́ǫgo, nihaa doolyéłę́ę nihitsʼą́ą́ʼ niʼ kwíidoolííł. Haitʼéego naʼageh adáhonooníinii bitsʼą́ąjįʼ kóniitʼée doo, dóó haitʼéego nihighan hazʼą́ą́dóó, nihibrothers, dóó nihisisters bichʼįʼ nihaa áhwiinítʼı̨́įgo dóó ayóóʼádeíníiʼníi doo, díí Paul nihichʼįʼ ííshjání áyiilaa. Paul yee nanihineeztą́ʼígíí éí dííshjı̨́įdi yee nihíká análwoʼ. Díí táaʼgo Colossians daabiiʼ baa chʼíhootʼánígíí hazhóʼó baa nídadíitʼįįł.
NAʼAGEH ADÁHONOONÍNÍGÍÍ YÓÓʼADAHIDOHʼAAH
4. Naʼageh bee adáhonoonínígíí bídį daniidlı̨́įgo, éísh Jiihóvah nihaidoolééł yę́ę nihitsʼą́ąjįʼ niʼ kwíidoolííł?
4 Paul éí há brothers díí ayóó átʼéego chohooʼínígíí yee hachʼįʼ ííshjání áyiilaa: “Éí bąą nihokááʼ baa daʼíldéehii nihiyiʼ dahólóonii yóóʼadahidohʼaah; éí naʼageh bee tsiʼoodááł, baaʼihgo nitsáhákees, ałdáhonooní, nichǫ́ʼógo laanaa hwiindzin, índa adáhonooní ádaatʼéii.” (Colossians 3:5) Naʼageh bee adáhonoonínígíí yéigo bitsxeʼ. Jiihóvah bikʼis niidlı̨́įgo nihitsʼą́ąjįʼ kónihidoolííł. Áádóó náásgóó nihił chohooʼínę́ę niidoołtʼih. Nihibrother léiʼ naʼageh bee tsiʼnaʼadáh yidánoosnííʼ. Díí adáhonooníinii ayóó bitsxeʼ. Éí biniinaa Jiihóvah bitsʼą́ąjįʼ dah shidíílóóz, jiní. Kʼad éí díí brother Jiihóvah áłah níjídleehígíí yah anáádzá.
5. Haitʼéego díí bádahádzidígíí bee ádaa áhwiilyą́ą dooleeł?
5 Ádiiʼníłígíí tʼáá íiyisíí bee ádaa áhwiilyą́ą doo, áko Jiihóvah bikʼehgo oodáłígíí doo bitsʼą́ąjįʼ ádiiʼníił da. Háiida azhniiyéh biniyé ałhééhojoosįįhgo, éí Diyin Bizaad bikʼehgo oodáłígíí hazhóʼó baa nitsízdookos. Ałhizhdilchid doósh? Ałhizhdootsʼǫsísh? Naʼageh bee tsiʼnaʼadáhígíí haitʼéego bitsʼąą ádaa áhojilyą́ą doo? Tʼáá sáhída chʼízhníʼáazhgo, doo akǫ́ǫ́ ázhdoonííłgóó haitʼéego bitsʼą́ąjįʼ ájítʼée doo? (Proverbs 22:3) Nideilnishídi áádóó naʼanishgóó nijigháago naʼageh bee adáhonooní baa ákodaniidzin doo. (Proverbs 2:10-12, 16) Haitʼéego ádaa áhólyą́ą doo? “Jiihóvah Yá Dahalneʼé łaʼ nishłı̨́,” didíínííł. Diné doo tʼóó bichʼįʼ jołkan da, éí tidaʼhooníihjįʼ bá ádahwiitʼééh éí biniinaa bee ádaa ákoniidzin doo. Doo nił hatsʼíídgóó bee ádaa áhólyą́. Áádóó łaʼ nidanóolníigo bee ádaa áhólyą́ą doo. Díí báhádzid. Ákónééh lágo, naʼiilyéhę́ę nitsʼąą niʼ kwíidoolííł. Jiihóvah dóó bidineʼé baʼíínílíigo níká adoojah.—Psalm 147:3; Proverbs 13:20 yíníłtaʼ.
6. Haʼátʼíí biniinaa baa ákodaniidzingo ił honeenínígíí íilʼı̨́į doo?
6 Naʼageh adáhonoonínígíí éí bitsʼą́ąjįʼ kóniitʼée doo. Dííshjı̨́įdi honeeni bił nidahazʼánígíí éí Sádam dóó Gomárah nahalin. (Jude 7) Honeeni bił nidahazʼánígíí ádaalyaaígíí éí yáʼátʼééh dóó tʼáadoo átʼéhída hwiinidzin doo daaní. Éí tʼáá áłahjįʼ baa ákoniidzin doo. Honeeni tʼóó bóhólníhígíí doo tʼóó bee lą́ʼ ajoołéeł da. Yáʼádaatʼéhígíí íilʼı̨́įgo, éí doo nihidínóołtłʼah da. Ndi, éí binahjįʼ nihaa doolyééł.—Proverbs 4:23.
NIHAA ÁHWIINÍTʼĮ́ DÓÓ AYÓÓʼÓʼÓʼNÍINII DANOHŁĮ́
7. Áłah nídaʼadleehígi, haitʼéego doo tʼááłáʼí niidlı̨́į da doo?
7 Oodlání áłah nídaadleehígíí éí baa nihił dahózhǫ́ atah daniidlı̨́. Diyin Bizaad baa daʼíiníiltaʼ áádóó áłah nídaʼadleehígi ahił áká anéiijah. Díí binahjįʼ Jiihóvah nihaidoolééłígíí bíká dadíníitʼı̨́ı̨́ʼ. Łahda doo ákótʼéégóó bikʼiʼdiitįįhgo nihibrothers dóó nihisisters doo bił ahídineelnáa da, doo ahizhnílʼı̨́į da łeh.—1 Peter 3:8, 9 yíníłtaʼ.
8. Haʼátʼíí nihíká adoolwołgo nihaʼdoolyééł?
8 Haʼátʼííshı̨́ı̨́ biniinaa doo ałchʼįʼ ákójítʼéégóó éí haa doolyééł yę́ę nihitsʼąą niʼ kódoolnííł. Paul ánihiłní: “Éí bąą Diyin God atah nihiizláaʼii, dadinohyin índa Diyin God ayóóʼánihóʼníinii danohłı̨́. Éí bąą ałhaa aʼááh danohsin, ałhaa dajiinohbaʼ, ádaa dahojiinołbáʼígo nitsídaahkees, aʼohgo ádaʼdíínółzin, índa ałchʼįʼ nízaadgóó hadaʼíínółní. Ałchʼįʼ hadaʼíínółní, łaʼda bichʼįʼ saad dahosoołı̨́įʼgo bił kʼé nídaʼahididoohʼniił; doo ákwii ádaohtʼįįdii [Jiihóvah, New World Translation] nihá yóóʼiidiiʼaahígi átʼéego doo ákwii ádaʼahołʼı̨́ı̨́ nítʼéeʼii ahá yóóʼadahidohʼaah. Áádóó díí tʼáá ałtso bighą́ąhjįʼ ayóóʼádaʼahíínóhní, háálá éí tʼáá ałtsoní hadaałtʼéego ahíyółtąʼ.”—Colossians 3:12-14.
9. Náhoochįįdgóó, haitʼéego kʼé bił náʼahizhdidooʼniił?
9 Nihaa áhwiinítʼı̨́įgo éí ayóó jiiníbaʼ. Háiida saad doo yáʼátʼééhgóó yee nichʼįʼ haadzíiʼgo, nátʼą́ą́ʼ baa nitsínísíníkéezgo háíshı̨́ı̨́ doo ákótʼéégóó bichʼįʼ íinidzaa yę́ę éí naa níjoozbaʼ. Áko díí ániidígo áhoodzaaígíí ni ałdóʼ baa nídidííʼááł. Nihichʼįʼ baa áhwiinítʼı̨́įgo baa ahééh daniidzin! (Ecclesiastes 7:21, 22 yíníłtaʼ.) Jesus binahjįʼ tʼáá áníiltso nihaa níjoozbaʼ éí baa ahééh daniidzin. (Colossians 3:15) Jiihóvah ayóóʼádeíníiʼní dóó baa dahwiilneʼ, áádóó tʼáá áníiltso nihichʼįʼ anídahaztʼiʼ. Nihaa áhwiinítʼı̨́įgo dóó ahá yóóʼadahidiitʼáahgo, bił áłah nídeidleehígíí tʼááłáʼí hajííjééʼígíí nahalin, éí náasdi bíká dadíníitʼı̨́ʼígíí yee nihíká adoolwoł.
10. Oolchʼı̨́ı̨́d, éísh haitʼéego báhádzid?
10 Oolchʼı̨́ı̨́dígíí biniinaa doo nihaa doolyéeł da. Diyin Bizaad oolchʼı̨́ı̨́d łaʼ yaa chʼíhwiizʼą́. Kéin éí bitsilí Éíbel yoołchʼı̨́įdgo yiyiisxı̨́. Kórah, Déíthan, dóó Abáíram éí Mózes dayoołchʼı̨́ı̨́d, éí biniinaa yitsʼą́ąjįʼ nídaazyiz. Naatʼáanii Saul éí David yoołchʼı̨́įdgo, yiʼniiłhı̨́įgo yaa tsídeezkééz. Diyin Bizaad ánínígíí éí tʼáá aaníí: “Tʼáá haaʼída oochʼı̨́ı̨́d índa ałchʼą́ą́h naʼaʼnaʼ hólǫ́ǫgi ákwii doo hashtʼehodítʼée da, áádóó baaʼihii tʼáá ałtso baa ooldah łeh.”—James 3:16.
11. Haitʼéego lá oolchʼı̨́ı̨́d, nihaa doolyéłígíí doo yitsʼánihidínóoʼah da?
11 Niheʼayóóʼóʼóʼniʼ ííshjání ííníilzingo, doo aniilchʼı̨́įd da doo. Diyin Bizaad ání: “Ayóóʼóʼóʼníinii éí nízaadgóó haʼólní, áádóó joobaʼ; ayóóʼóʼóʼníinii éí doo oołchʼı̨́įd da.” (1 Corinthians 13:4) Oolchʼı̨́ı̨́dígíí bitsʼąą kóniitʼéego, éí Jiihóvah éʼéłʼínígíí baa nitsíikees doo. Nihibrothers dóó nihisisters bił dahoniidlǫ́ǫ doo. Diyin Bizaad ání: “Łaʼ ił nilı̨́įgo tʼáá ałtso bił dahózhǫ́.” (1 Corinthians 12:16-18, 26) Łaʼ nihibrother yáʼátʼéehgo baa deetʼánígíí doo biniinaa yiilchʼı̨́įd da doo. Ndi éí baa nihił hózhǫ́ǫ doo. Naatʼáanii Saul biyeʼ Jánathan yáʼátʼéehgo íʼiilaaígíí baa nitsíníkees. David naatʼáanii ábiʼdiilyaago, Jánathan doo oołchʼı̨́įd da. Jánathan bił hózhǫ́ǫgo David yíká eelwod. (1 Samuel 23:16-18) Jánathan nahalingo nihí ałdóʼ ayóóʼádaʼíiníiʼníi doo, dóó nihaa áhwiinítʼı̨́į doo.
NIHIGHAN HAZʼĄ́Ą́DÓÓ NIHAA DOOLYÉÉŁ
12. Diyin Bizaad yee naʼnitinígíí haitʼéego nihighan hazʼą́ągi yee nihíká adoolwoł?
12 Nihighan hazʼą́ą́dóó éí Diyin Bizaad bikʼeh honiilʼı̨́įgo, nihił dahózhǫ́ǫgo nihaa doolyééł. Paul ánínígíí éí nighan hazʼą́ą́dóó yee níká adoolwoł: “Eʼasdzą́ą́ danohłíinii, nihadahastiin bídahwíínółníihgo ádaʼdíínółzin, háálá Bóhólníihii bíiʼii ákódaatʼı̨́įgo beełtʼé. Ahastiin danohłíinii, nihidaʼasdzą́ą́ ayóóʼádeínóhʼní; tʼáadoo bichʼįʼ doo danohtsʼídí. Áłchíní danohłíinii, danihishchíinii tʼáá ałtsojįʼ bikʼeh dahonołʼı̨́, háálá éí Bóhólníihii yaa bił hózhǫ́. Azhéʼé danohłíinii, nihaʼáłchíní tʼáadoo bídaʼohtsʼihí, háálá bídaʼohtsʼihgo bąąh nidahoyołkaad.” (Colossians 3:18-21) Díí haitʼéego níká adoolwoł?
13. Sister nílı̨́įgo, haitʼéego ná hastiin Jiihóvah yá naalʼaʼgo bee bíká adiilwoł?
13 Sister nilı̨́įgo, ndi nichʼooní doo Jiihóvah yá naalʼaʼgóó shąʼ? Doo hazhóʼó naa nitsékeesgo, haash díínííł? Bichʼįʼ daatsʼí náhodoochįįł, éísh binahjįʼ yáʼátʼéehgo nił hazʼą́ą doo? Náháchįʼgoósh 1 Peter 3:1, 2 yíníłtaʼ.
bee akʼeh didíídleeł? Ákótʼéegoósh nichʼooní Jiihóvah yá naalʼaʼ doo dínóozįįł? Nda shı̨́ı̨́. Ákondi béénílniih ná hastiin atsiiʼ nilı̨́. Nichʼooní nił nilı̨́įgo, áko nighan hazʼą́ą́dóó bił dahózhǫ́ǫ doo. Díí Jiihóvah bee baa dahwiiʼniih doo. Tʼáá ní yáʼátʼéehgo éʼéłʼı̨́įgo éí ná hastiin Jiihóvah yá naalʼaʼ dooleełgo bee bíká adiilwoł. Áko tʼáá ánółah nihaa doolyééł.—14. Brother nilı̨́įgo, neʼasdzą́ą́ doo Jiihóvah yá naalʼaʼgóó dóó doo nichʼįʼ bił ílı̨́ı̨́góó, haash díínííł?
14 Brother nilı̨́įgo, ndi nichʼooní doo Jiihóvah yá naalʼaʼgóó shąʼ? Nichʼooní nichʼįʼ doo bił ílı̨́ı̨́góó, haash díínííł? Shíyeeʼ shóhólnííh diníigo neʼasdzą́ą́ bichʼįʼ dilwoshgoósh bił ílı̨́į doo? Ndagaʼ! Hastiin ayóóʼóʼóʼnínígíí nilı̨́įgo Jiihóvah nił nayólí. Éí Jesus bikʼehgo yínáałgo ná yinízin. (Ephesians 5:23) Jesus áłah nídaadleehígíí atsiiʼ nilíinii éí ayóóʼáyóʼní dóó haʼólní. (Luke 9:46-48) Jesus bikééʼ yínáałgo, neʼasdzą́ą́ ałdóʼ Jiihóvah yá naalʼaʼ dooleełgo átʼé.
15. Brother nilı̨́įgo, haitʼéego neʼasdzą́ą́ neʼayóóʼóʼóʼní bichʼįʼ ííshjání ádíílííł?
15 Jiihóvah éí ahastiin danilíinii kwííłní: “Nihidaʼasdzą́ą́ ayóóʼádeínóhʼní; tʼáadoo bichʼįʼ doo danohtsʼídí.” (Colossians 3:19) Ahastiin ayóóʼóʼóʼníinii neʼasdzą́ą́ nił nilı̨́įgo íínísin. Haitʼéego? Nichʼooní ánínígíí yíísíníłtsʼą́ą́ʼ dóó yaa yáłtiʼígíí nił ílı̨́įgo baa nitsíníkees. (1 Peter 3:7) Azhą́ nichʼooní yee haadzííʼ yę́ę doo choisíníłʼįįd da ndi, yíísíníłtsʼą́ąʼgo yee níká adoolwoł. (Proverbs 15:22) Ahastiin ayóóʼóʼóʼnínígíí jílı̨́įgo, hweʼasdzą́ą́ ayóóʼájóʼníigo hoł nilı̨́įgo baa nitsíjíkees doo. Hweʼasdzą́ą́ dóó haʼáłchíní ayóóʼájóʼníigo, éí hoł dahózhǫ́ǫ dooleeł. Áádóó Jiihóvah bá nidajilʼaʼ doo índa iiná haa doolyééł.
NOOSÉŁÍ—TʼÁADOO HAʼÁTʼÍHÍDA TʼĄ́Ą́ʼ NÓTĄʼÍ!
16, 17. Nooséłí nilı̨́įgo, haitʼéego nizhéʼé dóó nimá doo ayóó bichʼįʼ nánáháchįįh da doo?
16 Nooséłí nilı̨́įgo, łahda nizhéʼé dóó nimá baa nitsíníkeesígíí doo yikʼidiitįįh da. Doodaiiʼ ayóó hashké nínízin. Díí daatsʼí biniinaa náhodoochįįł, Jiihóvah bitsʼá deeshááł daatsʼí díníizįįł. Jiihóvah bitsʼą́ąjįʼ dah diniyáago, éí ayóóʼánóʼnínę́ę náánáłaʼ éí tsʼídá doo ákótʼéégóó łaʼ ayóóʼánáánóʼníi da doo. Jiihóvah bidineʼé dóó nizhéʼé dóó nimá éí aláahgo ayóóʼádanóʼní.
17 Díí baa nitsíníkees: Nizhéʼé dóó nimá tʼáadoo nanineeztą́ą́ʼgóó, tʼáá daatsʼí ayóóʼáshóʼní nínízin doo. (Hebrews 12:8) Łahda nizhéʼé dóó nimá niʼiisíih, doo hazhóʼó nashídiʼneeztą́ąʼ da nínízin biniinaa náháchįįh. Tʼáadoo tʼáá éí tʼéí baa nitsíníkeesí. Ákondi nizhéʼé dóó nimá áníłnínę́ę hazhóʼó baa nitsíníkees. Haʼíínílní, tʼáadoo bikʼeh náháchįʼí. Diyin Bizaad ání: “Diné ił ééhózin bee hólǫ́ǫgo éí bizaad ááyoosįįł, áádóó diné akʼidiʼyiitįįhii doo ádił nídiiltéeh da.” (Proverbs 17:27) Azhą́ shı̨́ı̨́ nizhéʼé dóó nimá hashkéego yee naʼneeztą́ą́ʼ ndi binaʼnitinígíí bikʼeh honíłʼı̨́. Diné hóyánígíí nilı̨́įgo bíká ánítʼı̨́į doo. (Proverbs 1:8) Béénílniih, nizhéʼé dóó nimá Jiihóvah ayóóʼáyóʼníigo éí ayóó ílínígíí átʼé. Hoolʼáágóó hinínáa doo biniyé níká anaʼahinilchééh.
18. Haʼátʼíísh biniyé tʼáá wołíbee naa doolyéłígíí bíká díníʼı̨́ı̨́ʼ?
18 Yáʼąąshgóó nihił chodahooʼínígíí doodaiiʼ nahasdzáán bikááʼ nihił chodahooʼı̨́įgo, náásgóó áhodooníłígíí bíká dadíníitʼı̨́ı̨́ʼ. Doo tʼóó chʼétʼánígíí átʼée da, ndi tʼáá aaníí átʼé. Jiihóvah tsʼídá tʼáá ałtso áyiilaaígíí, díí yee haadzííʼ: “Nahasdzáán tʼáá níłtéél nítʼééʼ Bóhólníihii bééhoʼdílzin doo.” (Isaiah 11:9) Áko tʼáá áníiltso Jiihóvah tʼáá nanihinitin doo. Éí aa doolyéłígíí bíká nideilnish. Jiihóvah yee haadzíʼígíí béénílniih, tʼáadoo haʼátʼíhída tʼą́ą́ʼ nótąʼí!