1. Dahwiitaałgo haitʼéego áká análwoʼ?

ŁAʼ sin ałkééʼ niyiiníiłii ání: “Saad jidiitsʼaʼgo nitsíhwiiłkees. Sin jidiitsʼaʼgo naʼiiłná. Ndi hojitaałgo ajéí nayiiłná.” Dahwiitaałgo éí yáʼąąshdi Nihizhéʼé Jiihóvah bee baa haʼniih dóó ayóóʼádeiyíníiʼní, áko áhánígo bił dahoniidlǫ́ǫgo ánihósin. Azhą́ tʼáá sáhí doodaiiʼ nihibrothers dóó nihisisters bił dahwiitaałgo éí Jiihóvah bichʼįʼ hozhdísingi dahojitaałgo ílíinii átʼéii átʼé.

2, 3. (a) Áłah néiidleehgi ayóó íitsʼaʼgo łaʼda hojitaałgo haitʼéego baa nitsíjíkees doo? (b) Haʼátʼíí naʼídíkid shı̨́ı̨́ baa nídadíitʼįįł?

² Áko áłah nídeidleehgi ayóó íitsʼaʼgo hótaałgo haitʼéego baa nitsíníkees? Baa yánínízinísh? Łahgóó hastóí éí łaʼda yinááł hodootałgi tʼą́ą́ʼ nilı̨́į łeh. Íiyisígíí éí elder jílı̨́įgo hozhdootałgi tʼą́ą́ʼ jílı̨́įgo doodaiiʼ dahojitaałgo haʼátʼíí shı̨́ı̨́ honaanish ájíłʼı̨́įgo biniinaa tʼáá átʼé áłah nádleehígíí doo bá yáʼátʼééhgóó ázhdoolííł.—Psalm 149:1.

³ Hojitaałgo éí Jiihóvah bichʼįʼ hodílzingi bił nítʼiʼ. Éí bąą adah hozhniitałgo tʼóó náádiishnah doo doodaiiʼ tʼóó nehésííh doo tʼáádoo niidziní doo. Díí tʼáá áníiltso  baa nitsídeiikees doo: ‘Áłah néiidleehgi atah hashtaałgo haitʼéego baa nitsískees? Atah hashtaałgo haitʼéego tʼáadoo tʼą́ą́ʼ nishłíní doo? Áádóó haitʼéego náshiiłnaahgo hashtaał doo?’

4, 5. Ałkʼidą́ą́ʼ Ízrel dineʼé kin biiʼ sohodizingi dahojitaałígíí haitʼéego ałkʼééʼ nináʼnił ńtʼééʼ?

⁴ Tʼáá níléídę́ę́ʼ Jiihóvah dabidísinii bichʼįʼ dahataałgo yee yaa dahaniih ńtʼééʼ. Ízrel dineʼé éí Jiihóvah tʼah doo yóóʼadeidiʼaah yę́ędą́ą́ʼ dahataałgi ayóó bił danílı̨́įgo yee yichʼįʼ dahodísin ńtʼééʼ. David éí kin biiʼ sohodizin yá hashtʼedíʼnéehgo sin bee Jiihóvah baa dahojiniih doo biniyé 4,000go Líívai dineʼé ahíyiinil. Díí bitsʼą́ą́dóó 288 ánéelą́ągo Jiihóvah “biyiin bee baa haʼniihii bee nidabidiʼneestą́ʼígíí,” tʼáá ałtso dayiichįįhii danilı̨́.—1 Chronicles 23:5; 25:7.

⁵ Kin biiʼ sohodizin hadilnééh yę́ędą́ą́ʼ dilní bee naʼaʼné áádóó dahojitaałgi ałdóʼ ílíinii átʼéé ńtʼééʼ. Diyin Bizaad ání: “Áko béésh dilní bee íʼdílzoołí yee ádaanínígíí áádóó dahataałígíí tʼáá łaʼ Bóhólníihii [Jiihóvah] yaa dahaniih áádóó yaa ahééh danízingo hodiistsʼą́ąʼgo yéego hadaʼdeezʼą́ągo béésh dilní bee íʼdílzoołí yee nidaanéhígíí áádóó béésh ahídíʼniłgo diitsʼaʼígíí índa sin yee nidaanéii náádaałaʼ yee yaa dahaniihgo ádaaní, . . . Nítʼééʼ Bóhólníihii [Jiihóvah] bikin biiʼ sohodizin góneʼ kʼos niʼ nihisheegizh.” Kótʼéego éʼélyaago Ízrel dineʼé bibee daʼoodląʼ ayóó átʼéego bidziil bá ádaalyaa!—2 Chronicles 5:​13, 14; 7:6.

6. Niihemáíyah éí dilní bee nidaʼaʼnéegi dóó dahojitaałgi haitʼéego ałhaʼ áyiilaa?

⁶ Niihemáíyah éí Jerúsalemdi tsé nástłʼin yę́ę nídootłʼı̨́ı̨́ł biniyé Ízrel dineʼé ałhaʼ áyiilaa. Líívai dineʼé dahadootał dóó dilní yee nidadooneeł biniyé ałdóʼ ałhaʼ áyiilaa. Dahojitaał dóó dilní bee nidajinéego tsé nástłʼinígíí ałtso háádílyaago yéigo baa hózhǫ́ǫ́ ńtʼééʼ. Niihemáíyah éí “ahééh danízingo” dahataałii naaki dah yinéełgo áyiilaa. Éí ałtsʼą́ą́jí tsé ahénátłʼin bikáaʼgi deíkááh, áádóó kin biiʼ sohodizin bíighahjįʼ ahidiikai. Áádóó ayóó íitsʼaʼgo hahozhdííłdláád áko ayóó ánízáádgóó adahideesdláád. (Nehemiah 12:​27, 28, 31, 38, 40, 43) Jiihóvah éí díí kótʼéego hachʼįʼ dahojíítaalgo yaa bił hóozhǫǫd.

7. Dahwiitaałgi éí Jiihóvah bichʼįʼ hodílzingi łaʼ átʼéii átʼéego Jesus haitʼéego ííshjání áyiilaa?

⁷ Jesus naagháhą́ądą́ą́ʼ éí dahojitaałgi tʼahdii Jiihóvah bee bichʼįʼ hodílzin ńtʼééʼ. Íídą́ą́ʼ ayóó átʼéego ílíinii átʼéii áhóótʼįįd yę́ę baa nitsíníkees. Jesus éí bídahoołʼaahii tsʼídá akéeʼdi bił daʼjííyą́ą́ʼdóó bikʼijįʼ Jiihóvah bichʼįʼ dahojíítáál.—Matthew 26:30 yíníłtaʼ.

8. Ałkʼidą́ą́ʼ Oodlání yę́ę God yaa dahaniihgo yichʼįʼ dahataałgo haitʼéego nihinááł ádaʼiilaa?

⁸ God baa haʼniihgo bichʼįʼ hataałgo éí ałkʼidą́ą́ʼ Oodlání yę́ę nizhónígo nihinááł ádaʼiilaa. Ízrel dineʼé éí Jiihóvah bikin siʼą́ągi yichʼįʼ dahodísin ńtʼééʼ. Ndi ałkʼidą́ą́ʼ Oodlání yę́ę éí tʼáá bí dabighangi áłah nádleeh ńtʼééʼ. Azhą́ dah haghan éí Jiihóvah bikin biiʼ hodílzin ayóó ánoolin yę́ęgi doo ádaatʼée da ndi, áłah nádleehígíí ayóó yídaneedlı̨́įgo nídahatał ńtʼééʼ. Yilʼaadii Paul bikʼis kwíidííniid:  “Diyin God bizaad biyiʼdóó sin, áádóó sin bee Diyin God baa haʼniihii, índa ajoobaʼ nihijéí biiʼ hólǫ́ǫgo níłchʼi diyinii kʼehgo sin bee Bóhólníihii [Jiihóvah] bichʼįʼ dahohtaał.” (Colossians 3:16) Áłah néidleehgi bee nídahwiitałígíí “ajoobaʼ nihijéí biiʼ hólǫ́ǫgo” bee dahwiitaał doo. Díí sin bee nídahwiitałígíí éí “baʼahódlíigo índa hóyą́ągo naalʼaʼí” danilínígíí “tʼáá áajįʼ anáhwiilzhíishgo” łaʼ yee nihanídaʼaltsoʼígíí átʼé.—Matthew 24:45.

9. (a) Áłah nídeidleehgóó adahoʼniitałgo haʼátʼíí biniinaa łaʼ tʼą́ą́ʼ ádaatʼée łeh? (b) Haitʼéego éí Jiihóvah baa dahwiiʼniihgo bichʼįʼ dahwiitaał doo, áádóó háí alą́ąjįʼ á nidajizı̨́įgo dahojitaał doo? (Áłtsé eelkidígíí níníłʼı̨́.)

⁹ Hodíítałgi haʼátʼíí biniinaa tʼą́ą́ʼ nilı̨́į łeh? Dahojitaałgi daatsʼí doo bee niyaa hooʼaʼ da. Éí doodaiiʼ ayóó dahataałii níłchʼi bee haneʼí doodaiiʼ níłchʼi naalkidí biiʼdę́ę́ʼ yíísíníłtsʼą́ąʼgo, áádóó hótaałgi bił ahąąh ninániʼniłgo bee ádaa yánínízin doodaiiʼ shí éí tʼóó baaʼihgo hashtaał nínízin. Ákótʼée ndi tʼáá áníiltso Jiihóvah baa dahwiiʼniihgo bichʼįʼ dahwiitaałgo nihaa silá. Áko áłah néidleehgi naaltsoos biiʼdę́ę́ʼ bee nídahwiitałígíí wódahgo dah yiʼáałgo nitsiitsʼiin dego kwíínísin, áádóó bínindlı̨́įgo hótaał doo! (Ezra 3:11; Psalm 147:1 yíníłtaʼ.) Ląʼí Kingdom Hall naaznilgóó bee hodootałígíí níłchʼi naalkidí biiʼdę́ę́ʼ saadígíí háádaalkiʼ łeh, éí níká análwoʼgo yéigo hótaał doo. Áłah néidleehgi bee nídahwiitałígíí elders Kingdom Ministry School bá ályaaígíí éí ákwii kʼad yee nídahatałgo bá ályaa. Éí binahjįʼ elders ádabidiʼníigo áłah néidleehgi álą́ąjįʼ á nidajizı̨́įgo dahojitaał doo.

10. Yéigo hodiitałgi binéiildzidgo haʼátʼíí béédeilniih doo?

 ¹⁰ Ląʼí éí yéigo dahodootałgi yéédaaldzid, éí ayóó íitsʼaʼgo hashtaał doodaiiʼ shizhí tʼóó baaʼih danízin łeh. Ndi díí baa nitsíníkees: Hahiidziihgi “tʼáá áníiltso ląʼígóó nidaʼayiilzííh,” ákóniitʼée ndi doo tʼą́ą́ʼ niidlı̨́ı̨́góó hahiidziih. (James 3:⁠2) Áko Jiihóvah baa hwiiʼniihgo niʼiilzíihgo bichʼįʼ dahwiitaałgo biniinaásh tʼą́ą́ʼ niidlı̨́į doo?

11, 12. Dahwiitaałgi haitʼéego hazhóʼó bídahwiidiilʼááł?

¹¹ Hodiitałgi binéiildzid shı̨́ı̨́ łeh háálá éí hodeeshtałígi átʼéiigi doo bééhasin da niidzin. Yáʼátʼéehgo hátaałgi baa íhwiizhdoołʼáałgo átʼé. *—Footnote níníłʼı̨́.

¹² Hazhóʼó nídídzihgi bíhwiiniłʼą́ąʼgo éí hótaałgo nizhí bidziil dooleeł. Atsiniltłʼish adinídíín ííłʼínígi átʼéego niyol éí yáníłtiʼgo dóó hótaałgo nizhí ííłʼı̨́. Tʼáá yéigo yáníłtiʼígi átʼéego ayóó hótaał doogo átʼé. (Naaltsoos Benefit From Theocratic Ministry School Education biiʼdę́ę́ʼ bikʼehgo áʼdoolníiłgi pages 181-184, “Properly Control Your Air Supply” wolyéhígíí dínííłʼįįł.) Diyin Bizaad éí Jiihóvah yá ndaalʼaʼí “yéego bichʼįʼ dahohtaał,” dabidiʼní.—Psalm 81:1.

13. Yáʼátʼéehgo hashtaał doo nínízingo haʼátʼíí bikʼeh áʼdíílííł?

¹³ Family worship baa naakaigo doodaiiʼ tʼáá sáhída, díí nabínítaah: Áłah néidleehgi bee nídahwiitałígíí nił nizhónígíí łaʼ bitsʼádiiʼáałgo ayóó íitsʼaʼgo yídííłtah, áádóó tʼáá łáhídi háádiiyołgo bee ádidííniił. Nááʼákóneʼ ayóó íitsʼaʼgo yíníłtaʼ yę́ęgi átʼéego bee hodíítaał. (Isaiah 24:14) Bidziilgo hótaał doo. Kótʼéego nizhí nitsaago tʼáadoo bikʼee nił yéʼí doodaiiʼ baa yáníníziní!

14. (a) Hwiitaałgo nihizééʼ ąą átʼéego haitʼéego nihíká adoolwoł? (“ Kótʼéego Hazhóʼó Hojitaał Doo” níníłʼı̨́.) (b) Hótaałgi nizhí bee nichʼįʼ anáhóótʼiʼgo háiidígíí lá níká eelwod?

¹⁴ Yáníłtiʼgo nizééʼ doo ayóó ąą átʼée da łeh, ndi nizééʼ yéigo ąą átʼéego hótaałgo éí nizhí bidziil doo. Ákoshąʼ shizhí doo bidziil dago, doodaiiʼ doo yáʼátʼéeh da nínízingo shąʼ? Naaltsoos Benefit From Theocratic Ministry School Education biiʼ page 184, “Overcoming  Specific Problems” yíníłtaʼgo yee níká adoolwoł.

15. (a) 2016 yę́ędą́ą́ʼ annual meeting baa ooldahgo haʼátʼíí ííshjání ályaa? (b) Haʼátʼíí biniyé sin binaaltsoos háádílyaa?

¹⁵ 2016 yihahgo annual meeting azlı̨́ı̨́ʼ yę́ędą́ą́ʼ Hastóí Alą́ąjįʼ Daʼéeʼéshígíí łaʼ nihikʼis Stephen Lett éí áłah néidleehgi sin bee nídahwiitałígíí ániidígo łaʼ ánáánályaago nihił ííshjání áyiilaa. Éí Ił Hózhǫ́ǫgo Jiihóvah Bichʼįʼ Dahotaał wolyé. Éí ájíníigo New World Translation of the Holy Scriptures háádílyaaígíí biniinaa díí ániidígo sin binaaltsoos nááhwiiniidzı̨́ı̨́ʼ. Łaʼ sin biiʼ daasaad yę́ę łah átʼéego áńdaalyaa, háálá New World Translation háádílyaa yę́ę éí daasaad yę́ę kʼad doo daabiiʼgóó ályaa. Áádóó łaʼ sin ádaaniidígo bił ánályaa, éí nahaneʼgi dóó nihikʼé nináʼílyáagi bíʼdílʼaʼgo ályaa. Dahwiitaałgi éí bee Jiihóvah bichʼįʼ hodílzinii átʼéii átʼéego biniinaa Hastóí Alą́ąjįʼ Daʼéeʼéshígíí díí sin binaaltsoos tsʼídá nizhónígo ádoolnííł daniizı̨́ı̨́ʼ. Áko bikʼéstiʼígíí éí tʼáá New World Translation bikʼéstiʼígi átʼéego ályaa.

16, 17. Sin binaaltsoos ánályaaígíí haitʼéego łah átʼéego ánályaa?

¹⁶ Díí sin binaaltsoos doo nantłʼagóó chooʼı̨́į doo biniyé sin bee íʼdílʼaʼígíí bikʼehgo bee ałtsʼádaasʼnilgo ályaa. Áłtsé  12go sinígíí éí Jiihóvah bee bíʼdílʼaʼgo baa haʼniih, nááʼákóneʼ 8goígíí éí Jesus dóó nihikʼé nináʼílyáagi bee bíʼdílʼaʼ, áádóó łahjįʼ tʼáá kótʼéego ádaalyaa. Sin bee íʼdílʼaʼígíí bikʼehgo hodootałii áłtsé biiʼ daasdzoh. Díí ayóó áká análwoʼ, nihibrother łaʼ talk ííléehgo sin bee dahodiitaał nízinígíí tʼáadoo hodinaʼí yikʼídínóotááł.

¹⁷ Tʼáá ájíłtso hajéí nidayiiłnáa doo biniyé éí baa hataałígíí tʼáá bééhózinígo áńdaalyaa. Sin bee hataałígíí łaʼ “Long-Suffering” wolyéé ńtʼééʼ, kʼad éí “Exercise Patience” wolyé áádóó saad bee hazhóʼó háádílyaa. Łaʼ nááná éí “Guard Your Heart” wolyé, éí kótʼéego ánályaa, “We Guard Our Hearts.” Díí haʼátʼíí biniyé kótʼéego ánályaa? Jó, díí sin éí kónínééh hodiʼníigo bee nídahojitał ńtʼééʼ. Áko kótʼéego dahojitaałgo éí áłah nídeiidleehgóó nihaa nídaakahígíí, Diyin Bizaad bíhwiideeshʼááł danízinígíí, ániid nidaakaii, dóó nihisisters danilínígíí doo bił ákódaatʼée da doo. Éí biniinaa bee wójíigi dóó saad daabiiʼígíí łah átʼéego ánályaa.

18. Sin binaaltsoos ánályaaígíí haʼátʼíí biniyé sin daabiiʼígíí bíhwiilʼaah doo? (Footnote níníłʼı̨́.)

¹⁸ Sin binaaltsoos Ił Hózhǫ́ǫgo Jiihóvah Bichʼįʼ Dahotaał ląʼígo sin daabiiʼígíí éí Jiihóvah bichʼįʼ sohodizin nahalingo ályaa. Kótʼéego nitséskees jiníigo Jiihóvah bichʼįʼ bee hojitaał doo. Łaʼ sin bee dahataałígíí éí “ayóóʼádaʼííníiʼníigo índa naanish yáʼátʼéehii baa neiikaigo ałkʼi nideiildzilgo” ádaniitʼée doogo yee nihíká análwoʼ. (Hebrews 10:24) Sin bee nídahwiitałígíí tsʼídá haitʼéego diitsʼaʼígi dóó saad daabiiʼígíí bíhwiideeshʼááł niidzin doo. Éí nihibrothers dóó nihisisters dahataałgo bikʼíndaheesnilígíí yísíníiltsʼą́ąʼgo yee nihíká análwoʼ doo. Díí éí jw.org website biiʼ kótʼéego bikʼíneheesnil. Tʼáá nighangi hótaałgo naniiłnáago bííníshghah nínzingo bee hótaał doo. *—Footnote níníłʼı̨́.

19. Haitʼéego éí tʼáá áníiltso Jiihóvah bichʼįʼ dahodíníilzin doo?

¹⁹ Béénílniih, hojitaałgo Jiihóvah bee bichʼįʼ hodílzinii átʼé. Áko éí Jiihóvah ayóóʼííníiʼní dóó tʼáá ałtsoní nihá áátʼįįdígíí baa ahééh niidzingo ííshjání íilʼı̨́. (Isaiah 12:5 yíníłtaʼ.) Bínindlı̨́įgo hótaałgo éí náánáłaʼ yíneedlı̨́į doo. Tʼáá áníiltso áłah néidleehgi néiidáhígíí kótʼéego Jiihóvah bichʼįʼ dahodíníilzin. Áko éí bąą tʼáadoo tʼą́ą́ʼ nilínígo atah hótaał. Psalm yikʼeʼashchínę́ę ádííniid yę́ęgi bikʼeh ániitʼée doo: Jiihóvah “bichʼįʼ dahohtaał!” Aooʼ, nihił dahózhǫ́ǫgo dahotaał!—Psalm 96:1.