1. Niʼiyiilzíihgi biniinaa, God bidineʼé haitʼéego ádaa nitsídaakees?

“DOOLÁDÓʼ lá diné hojoobaʼ átʼéii nishłı̨́į da!” níigo Paul áʼiilaa. (Romans 7:24) Dííshjı̨́įdi God bidineʼé tʼáá ákótʼéego nitsídaakees. Haʼátʼíí biniinaa? Jó, tʼáá áníiltso éí Jiihóvah bił dahoniilzhǫ́ǫ doo daniidzin, ndi nidaʼiyiilzííh. Áko doo bił honiilzhǫ́ǫ́góó íilʼįįhgo biniinaa bikʼee doo ákóniitʼée da łeh. Jiihóvah bidineʼé łaʼ tʼáá yéigo ádił iilzíihgo Jiihóvah doo shá yóóʼiididooʼáał da danízingo nitsídaakees łeh.

2. (a) God bidineʼé éí niʼiidzíihgi tʼáadoo bide’ átʼéhígo áyósingo Psalm 34:22 haitʼéego ííshjání ííłʼı̨́? (b) Haʼátʼíí bídahwiidiilʼááł? (“ Bitsʼą́ą́dóósh Naʼnitin doodaiiʼ Binahjįʼ Bohoolnííł?” níníłʼı̨́.)

² Diyin Bizaad áníigo Jiihóvah bineʼ anániichéehgo éí niʼiidzíihgi tʼáadoo nihide’ átʼéhígo ííníilzin doo. (Psalm 34:22 yíníłtaʼ.) Jiihóvah bineʼ anániichéehgo haʼátʼíí óolyé? Jiihóvah shaa joobaʼ doo niidzingo haʼátʼíí ádiiʼnííł? Kintahjįʼ biniitʼaa aʼniichéehii biniiyée ályaa yę́ę baa íhwiilʼą́ąʼgo éí díí naʼídíkid bee nihił ííshjání ádoolnííł. Díí éí Mózes biniitʼaa bee hazʼáanii yę́ę biiʼ yisdzohgo ályaa, éí Péntekast 33 yihah yę́ędą́ą́ʼ łaʼ bitséskʼeh anáátʼą́. Díí bee hazʼáanii éí Jiihóvah bitsʼą́ą́dóó. Kintahjįʼ biniitʼaa aʼniichéehii ályaago éí niʼiidzííh, niʼiisíihii, dóó hashtʼeʼnitsínákeesii éí Jiihóvah haitʼéego  yaa nitsíkeesgi bitsʼą́ą́dóó íhooʼaah. Jiihóvah éí haʼátʼíí biniyé kintahjįʼ biniitʼaa aʼniichéehii hólǫ́ǫgo áyiilaagi baa ídahwiidiilʼááł.

3. Ízrel dineʼé éí diné iisxíinii haa deidoolííł?

³ Łaʼda biʼdiilyéehgo Jiihóvah ayóó yaa bíniʼ. Ízrel dineʼé łaʼ iisxı̨́įgo, éí biʼdiisyínígíí bikʼéí hastiin nilı̨́įgo “kʼéédidooʼníłígíí” éí iisxínígíí yidiyoołhééł. (Numbers 35:19) Áko kótʼéego ályaago éí diné tʼáadoo áátʼįįdígóó biniinaa biʼdiisxínígíí éí iisxínígíí bibeʼiinaʼ bidiníná bee bikʼeh ninázhʼdoodlééł. Iisxíinii tʼáadoo bidiisxı̨́ı̨́góó éí Ízrel dineʼé kéyah hóóʼ dadooleeł haʼnínę́ę doochxǫǫł, doo dílzingóó hwiidooʼaał. Jiihóvah ání: “Kéyah biiʼ kéédahohtʼínígi doo dahodoołchxǫǫł da” biniyé doo łaʼda diyoołhéeł da.—Numbers 35:​33, 34.

4. Ízrel diné łaʼ doo tʼáá ákónééhgóó iisxı̨́įgo haa doolnííł?

⁴ Ízrel dineʼé łaʼ doo tʼáá ákónééhgóó iisxı̨́įgo shąʼ? Azhą́ doo tʼáá ákójínééhgóó diné jiisxı̨́į ndi bee hazʼáanii bikʼehgo éí ajiisxı̨́įgi bee hakʼíhodootʼah. (Genesis 9:5) Ákondi Jiihóvah áníigo aa hojoobaʼ bá hólǫ́ǫ doo. Éí diné doo tʼáá ákónééhgóó iisxíinii éí kʼéédidooʼníiłii bitsʼą́ąjįʼ hastʼą́ągo kin biniitʼaa aʼniichéehii łaʼ bichʼįʼ nízhdidoolwoł. Ákwii kééhótʼı̨́įgo bíighah hodooʼniidgo éí hachʼą́ą́h naʼadáa doo. Aláahgo nááʼiiłniihii daaztsą́ąjįʼ tʼáá ákwii kintahgi kééhojitʼı̨́į doo.—Numbers 35:​15, 28.

5. Kintahjįʼ biniitʼaa aʼniichéehii ályaagi haʼátʼíí binahjįʼ Jiihóvah bee béédahoniilzin?

⁵ Díidi kin biniitʼaa aʼniichéehii ályaagi doo bílaʼashdlaʼii bintsékeesii átʼée da, Jiihóvah yaa tsídeezkéezii átʼé. Éí Jáshowa kwíidííniid: “Ízrel dineʼé ábididííniił, kin hadaasʼáagi biiʼjįʼ yisdádaʼniichéeh dooígíí łaʼ nidahididoohʼááł.” Díí kin haalʼáii éí “nideidiyiizʼą́” bidiʼníigo ályaa. (Joshua 20:​1, 2, 7, 8) Jiihóvah éí díí kin hadaasʼáii tʼáá sahdii átʼéii átʼéego yee nihoníʼą́. Áko kótʼéego áʼiilaago binahjįʼ Jiihóvah bee béédahoniilzin. Éí bibee ajoobaʼ hazhóʼó baa ákodaniidzin dóó haitʼéego bineʼ anániichéeh doo.

6, 7. (a) Aląąjįʼ naazíinii éí doo tʼáá ákónééhgóó iisxíinii haitʼéego yá nidahodidooʼááł? (Áłtsé naashchʼąąʼígíí níníłʼı̨́.) (b) Ajiisxı̨́įgo bikʼee nazhnichéhígíí haʼátʼíí biniyé aląąjįʼ naazíinii bichʼįʼ ádaa nahozhdoolnih?

⁶ Ízrel dineʼé éí doo tʼáá ákójínééhgóó ajiisxı̨́įgo kintahjįʼ biniitʼaa aʼniichééhgóó nízhdidoolwoł. Ákwii chʼéʼétiingi aląąjįʼ naazíinii bichʼįʼ “ádaa nahozhdoolnih.” Áádóó há dahwiidoołʼaałgo ákwii kééhojitʼı̨́į doo. (Joshua 20:4) Tʼahádóó diné iisxíinii éí diné yiyiisxı̨́ yę́ęgóó nátʼą́ą́ʼ bił nídooldah, éí áadi haa hwiidínóotʼįįł. (Numbers 35:​24, 25 yíníłtaʼ.) Aląąjįʼ naazíinii éí doo tʼáá ákónééhgóó iisxı̨́ı̨́ lá, daaníigo yee nidahoníʼą́ągo éí iisxíinii yę́ę nátʼą́ą́ʼ kintahjįʼ azhnííchą́ą́ʼ yę́ęgóó hoł ninááʼdooldah.

⁷ Ajiisxı̨́įgo bikʼee nazhnichéhígíí haʼátʼíí biniyé aląąjįʼ naazíinii bichʼįʼ ádaa nahozhdoolnih? Aląąjįʼ naazíinii Ízrelgi Jiihóvah bidineʼé doo bidiʼdoolchxǫǫł da biniyé áádóó diné iisxíinii Jiihóvah bibee ajoobaʼ bíká adoolwoł. Diyin Bizaad scholar nilı̨́įgo ání, éí ajiisxı̨́įgo bikʼee nazhnichéhígíí éí aląąjįʼ naazíinii tʼáadoo bichʼįʼ jílwodgóogo éí hoʼdiyoolyééł. Áádóó ánáádíʼníigo, God bibee hazʼáanii tʼáadoo bikʼehgóó ájiidzaago biniinaa hoʼdiisyı̨́į ndi tʼáá hó ájítʼı̨́į doo. Ajiisxı̨́įgo bikʼee nazhnichéhígíí doo shidiʼyoolyéeł da jinízingo éí shíká aʼdoowoł jinízin doogo bikʼehgóó ázhdoonííł. Kintahjįʼ biniitʼaa aʼniichééhgóó tʼáadoo nízhdiilwodgóogo éí diné jiisxínígíí áhánígo bikʼéí łaʼ hodiyoołhéełgo bee bá hazʼą́.

8, 9. Oodlání ídlı̨́įgi tʼáá yéigo ádił asiihgo haʼátʼíí biniyé aląąjįʼ naazíinii yaa doogáałgo ádaa nahozhdoolnih?

⁸ Dííshjı̨́įdi Oodlání łaʼ tʼáá yéigo ádił ajisiihgo éí aląąjįʼ naazíinii baazhdoogáałgo háká adoojah, éí binahjįʼ Jiihóvah bił kʼé náʼahizhdidooʼniił. Díí haʼátʼíí biniyé ílíinii átʼé? Áłtsé éí, Jiihóvah yee hasʼą́ągo éí tʼáá yéigo ádił ajisiihgo aląąjįʼ naazíinii há yaa nídadóotʼįįł. (James 5:​14-16) Nááʼákóneʼ éí, asiihígíí hashtʼeʼninádeeshdááł nízingo God bił kʼé náʼahizhdidooʼniił biniyé aląąjįʼ naazíinii hashtʼeʼninádabiidlóós áádóó asiihígíí doo ákónáázhdooʼníił daaígi yee haa ádahályą́. (Galatians 6:1; Hebrews 12:11) Áádóó aląąjįʼ naazíinii éí díí asiihígíí hashtʼeʼninádeeshdááł nízingi dóó ayóó átʼéego yikʼee yínííł naagháagi bee bíká aʼdoowołgi hąąh nidasyá dóó bee nidaʼhodiʼneestą́ą́ʼ. Jiihóvah kótʼéego aląąjįʼ naazíinii yee yózhí, ayóó átʼéego nahałtingo “bitsʼąą bineʼ aʼniichéehii.” (Isaiah 32:​1, 2) God kótʼéego áʼiilaago beʼajoobaʼ nihił ííshjání ííłʼı̨́.

⁹ Ląʼí God bidineʼé éí aląąjįʼ naazíinii yichʼįʼ hadaadzihgo áádóó bíká iijahgo biiʼ háádahwiildóóh. Nihibrother Daniel wolyéego ayóó átʼéego ádił asziih, aląąjįʼ naazíinii tʼáadoo yee yigháhí díkwíí shı̨́ı̨́ nídeezid. Kójíní: “Tʼóó ákótʼéego nizaagóó ahoolzhiizh, áko aląąjįʼ naazíinii shíká adoojahgi kʼad doo bíighah da nisingo baa nitséskees.” Łaʼda shaa hólneʼ lágo jinízingo hoł yééʼ, áádóó tʼáá séézdilzįįh bikʼeh áłtsé éí Jiihóvah níjookąąh łeh ńtʼééʼ. Áádóó índa aląąjįʼ naazíinii shíká ohjeeh bizhdííniid. Kʼad nátʼą́ą́ʼ nízhdeestʼı̨́įʼgo ájíní: “Aląąjįʼ naazíinii baa deesháałgi násdzid ńtʼééʼ. Ndi baa níyáago haʼátʼíí shı̨́ı̨́ joołjił ńtʼééʼ nahalin yę́ę nahjįʼ kódayiilaa nahalin sílı̨́ı̨́ʼ.” Daniel éí kʼad tʼáadoo átʼéhígóó Jiihóvah bichʼįʼ yájíłtiʼ. Kʼad éí hániʼ yáʼátʼéehgo  silá, áko tʼáá ániidídóó ministerial servant áhoʼdilyaa.

10. Doo tʼáá ákónééhgóó iisxíinii shaa jiidoobaał jinízingo haazhdoonííł?

¹⁰ Doo tʼáá ákónééhgóó iisxíinii shaa jiidoobaał nízingo áhánígóó kintahjįʼ biniitʼaa aʼniichéehii tsı̨́įłgo bichʼįʼ nízhdidoolwoł. (Joshua 20:4 yíníłtaʼ.) Ákótʼéego tʼéiyá yisdázhdínóochééł áádóó aláahdi nááʼiiłniihii daaztsą́ąjįʼ ákwii kééhojitʼı̨́į doo. Éí honaanish, yáʼátʼéehgo haghan, dóó tʼáá hó jinízingóó chʼaa nijigháhą́ą́ ałtso haa náádidoolyééł. * (Footnote níníłʼı̨́.) (Numbers 35:25) Ndi tʼáá ákónéehee doo. Kintahjįʼ azhnííchą́ą́ʼ yę́ędóó chʼízhníyáago éí hodiʼyoolyéełgoda átʼé. Ákójiidzaago éí diné jiisxı̨́įgi shíísh shikʼehdi jinízingo nitsíjíkees doo.

11. Hashtʼeʼninádeeshdááł nízinii éí haitʼée’go God bibee ajoobaʼ baa ahééh jinízin doo?

¹¹ Asiihgo hashtʼeʼninádeeshdááł nízinii God shaa jiidoobaał nízingo kódaatʼéégóó ałdóʼ hashtʼezhdoolííł. Éí doo yáʼáshóonii baa nijigháhígíí neʼ ázhdoolííł. Doo yáʼádaashóonii doo azahodínóoʼah da biniyé bitsʼąą nijigháa doo. Yilʼaadii Paul éí Kórinthdi íídą́ą́ʼ Oodlání yę́ę hashtʼeʼnináhaskaiígíí kódaadzaa níigo yaa halneʼ: “Diyin God bíniikʼehgo yínííł ídlı̨́ éí dooládóʼ yéego haleebee áhátʼı̨́ éʼéłʼı̨́į da, dooládóʼ bídanoohdlı̨́įgo doo nihidahodiitʼiʼgóó ídaʼdołnéeh da, dooládóʼ bąąhági átʼéii biniinaa nihił nináʼátʼįįh da, dooládóʼ doo nihił dahóózhǫǫd da, dooládóʼ nihił yééʼ áhósin da, dooládóʼ nihá laanaa danohsin da, dooládóʼ nihídanoohdlı̨́į da, dooládóʼ doo ákǫ́ǫ́ áátʼįįdígíí atídoolnííł danoozı̨́įʼ da lá!” (2 Corinthians 7:​10, 11) Wołí bee doo yáʼáshóonii bitsʼąą ániitʼéego Jiihóvah bił ííshjání ííníilzingo doo yáʼátʼéehii baa neidáhígíí bąą nihíniʼ índa tʼóó yeeʼ shaa nididootʼááł doo niidzin da doo.

12. Oodlání ídlı̨́įgi Jiihóvah tʼáá shaa joobaʼ doo jinízingo haʼátʼíí ninázhdidooʼááł?

¹² Oodlání ídlı̨́įgi Jiihóvah tʼáá shaa joobaʼ doo jinízingo haʼátʼíí ninázhdidooʼááł? Éí bąąhági ádaatʼéii doo ájooníił da áhósin doo biniyé ayóó bízhneedlı̨́įgo ajíłʼínígíí ninázhdidooʼááł. (Matthew 18:​8, 9) Jiihóvah doo bił yáʼátʼéehii nikʼis łaʼ, éí ánínééh niłníigo tʼáásh bił ahéédiitʼash doo? Tó tsiʼnaʼiiłáii tʼóó háádínídlı̨́įhgo, éí dahólǫ́ǫ́góósh bitsʼąą nanináa doo? Ił eshtéézh ádaatʼéii doo bichʼįʼ haʼííníilníígóó, ndaalkidígíí, internet, doodaiiʼ haʼátʼíí shı̨́ı̨́ kótʼéego bił danítʼiʼígíí biniinaa doo yáʼátʼééhgóó nitsíníkeesgo ánósingo bitsʼąą́sh ánítʼée doo? Béénílniih, Jiihóvah bikʼeh honiilʼı̨́įgo tʼáá ákónéehee tʼáadoo leʼé nináhiditʼaah doo. Ayóó átʼéego baa hózhǫ́, Jiihóvah éí doo yóóʼashididooʼáał da áádóó “hoolʼáágóó aa aʼááh hasinii” yee shaa nitsékees jinízin doo.—Isaiah 54:​7, 8.

13. Haʼátʼíí biniyé ajiisxı̨́įgo bikʼee nazhnichéhígíí éí kintahjįʼ yisdázhnííchą́ąʼgi ił hózhǫ́ǫgo hasihgo hoł hazʼą́ą doo?

¹³ Ajiizxíigo bikʼee nazhnichéhígíí kintahjįʼ yisdázhnííchą́ąʼgi tʼáá yah ajííyáhí ákwii yisdájííyáa doo. Jiihóvah éí díí kin hadaasʼáhígíí kótʼéego yaa haadzííʼ. Éí bee “yisdádínóochéełii átʼée doo.”  (Joshua 20:​2, 3) Ajiisxı̨́įgo bikʼee nazhnichéhígíí éí naakidi doo bee haa hwiidínóotʼįįł dago Jiihóvah yee hasʼą́. Áádóó diné kʼéédidooʼníiłii éí díí diné jidiyoołhééł biniyé doo kintah góneʼ yah azhdoogáał da. Ajiisxı̨́įgo bikʼee nazhnichéhígíí éí kintah góneʼ tʼáá kééhojitʼı̨́įgo Jiihóvah haa áhályą́. Doo awáalya jizdáa da. Tʼáadoo átʼéhígóó nijilnish, áká anijílwoʼ dóó Jiihóvah bá nijilʼaʼ doo. Iiná baa hózhǫ́ǫgo kééhojitʼı̨́į doo!

14. Tʼáá yéigo ádił ajisiih áádóó hashtʼeʼninádeeshdááł nízingo hashtʼééjiidlaago haʼátʼíí baa ákozhnízin doo?

¹⁴ God bidineʼé łaʼ tʼáá yéigo ádił asdziihgo áádóó hashtʼeʼninádeeshdááł danízingo hashtʼéédayiidlaa ndi tʼahdii yaa dabíniʼ łeh. Łaʼ ádeinízingo bąąhági áátʼįįdii Jiihóvah doo yeidiyoonah da danízin. Kótʼéego nitsíníkeesgo, díí baa ákonínízin, Jiihóvah éí niʼiidzííh á yóóʼidiyiiʼaahgo tsʼídá ałtso yóóʼiidiʼaah. Áko tʼáadoo bikʼee yínííł nilíní. Ániid Daniel baa chʼíhóoneʼ yę́ę ákódzaa. Aląąjįʼ naazíinii hachʼįʼ hadaasdzíiʼgo hontsékees hazhóʼó bee ádaa ákozhnízingi yee háká ííjéeʼgo bee hwiiʼ hááhwiisdoh. Kójíní: “Doo bikʼee yínííł nishłı̨́į da. Niʼiidzííh nihá yóóʼáditʼáahgo éí ałtso yóóʼáditʼááh. Jiihóvah ánínígi átʼéego, éí bee nihide ádaatʼéii nihá nahjįʼ kwíidoolííł áádóó ayóó ánízáágóó nihitsʼéidiiʼááh. Doo nínáádeiidiiltseeł da.” Ajiisxı̨́įgo bikʼee nazhnichéhígíí éí kintahjįʼ biniitʼaa aʼniichéehgi yah ajííyáago kʼéédidooʼníiłii ákwii doogáałgo shidiyoołhééł, doo jinízin da doo. Tʼáá ákótʼé, asiilziihgo áádóó Jiihóvah nihá yóóʼiidiiʼaahgo,  háninááneidoołtʼihgi doodaiiʼ biniinaa atínihiʼdoolííł, doo niidzin da doo.—Psalm 103:​8-12 yíníłtaʼ.

15, 16. Haʼátʼíí biniyé Jiihóvah bibee ajoobaʼ deiniidlą́?

¹⁵ Nihi éí ląʼígóó Jiihóvah nihaa joobaʼgi deiniidlą́. “Dooládóʼ lá diné hojoobaʼ átʼéii nishłı̨́į” dago biniinaa Jiihóvah bikʼeh hóʼı̨́įgi biʼoh nishłı̨́, Paul dííniidóó bikʼijįʼ ání: “Jesus Christ nihiBóhólníihii yisdáshidoołtéełgo Diyin God bichʼįʼ baa ahééh nisin!” (Romans 7:25) Díí haʼátʼíí níigo ání? Paul éí tʼáá bí yidánoolníinii wołí bee yił ahigą́ dóó ádił asziih ndi hashtʼeʼninádzá. Áko Jesus nááʼádiisniiʼ binahjįʼ Jiihóvah éí há yóóʼiidiiʼaahgo joodlą́. Jesus éí nihikʼé nináʼídlá, áko éí bee nihíniʼ hashtʼééyoodlííł dóó bee ádahodíníilzééʼ. (Hebrews 9:​13, 14) Jesus éí Aláahdi Nááʼiiłniihii jílı̨́įgo “bąą hó hwee Diyin God yaa hakáhígíí tʼáá nihonítʼiʼjįʼ yisdájiiníiłgo bízhneelʼą́, háálá bá naʼakʼíyájíłtiʼ doo biniyé tʼáá áłahjįʼ jiiná.” (Hebrews 7:​24, 25) Ałkʼidą́ą́ʼ, aláahdi nááʼiiłniihii éí Ízrel dineʼé łaʼ iisiihgo Jiihóvah bá yóóʼiididooʼáałgi yee yíká anájah ńtʼééʼ. Kʼad éí Jesus nihá Aláahdi Nááʼiiłniihii nilı̨́įgi éí “nihaa aʼááh hodínóodzįįł, áádóó nihide ánídahootʼįįhgo Diyin God nihaa joobaʼgo nihíká análwoʼ doo.”—Hebrews 4:​15, 16.

¹⁶ Jiihóvah bineʼ anániichéehgo éí Jesus nááʼádiisniiʼígi yiniidlą́ą doo. Doo shí shá da, tʼáadoo níníziní. Nikʼé nináʼílyáagi shíká adoolwołgo átʼé nínízingo yinídlą́. (Galatians 2:​20, 21) Éí niʼiidzííhgóó Jiihóvah shá yóóʼanéidiyiiʼaahgo átʼé nínízingo yinídlą́. Áádóó binahjįʼ hoolʼáágóó hinínáa doogo bee nił chohooʼı̨́įgo yinídlą́. Jesus nááʼádiisniiʼígi éí Jiihóvah neiníláii átʼé!

17. Haʼátʼíí biniyé Jiihóvah bineʼ anáníchéeh doo nínízin?

¹⁷ Kintahjįʼ biniitʼaa aʼniichéehii binahjįʼ Jiihóvah bibee ajoobaʼ baa ákoniidzingo ánihósin. Diyin kótʼéego áʼiilyaago binahjįʼ iiná ílíinii átʼéii átʼéego yee nanihinitin. Áádóó aląąjįʼ naazíinii haitʼéego nihíká adoojahgi, asiilziih yę́ęgi haitʼéego hashtʼeʼninádoodáałgi, dóó asiilziihgi Jiihóvah éí tʼáá aaníí nihá yóóʼanéididooʼáałgi nihił ííshjání ályaa. Niísh Jiihóvah bineʼ anáníchééh? Ákwii tʼéiyá hasih! (Psalm 91:​1, 2) Kintahjįʼ biniitʼaa aniichéehii ályaa yę́ę binahjįʼ haitʼéego Jiihóvah éí aheełtʼéego aa nitsíkeesgi dóó bibee ajoobaʼii beʼiilʼı̨́į dooígi díí bikééʼdóó baa ídahwiidiilʼááł.