BAA ÍHOOʼAAH 45
Níłchʼi Diyinii Nihíká Análwoʼgi
“Tsʼídá aláahdi átʼéego adziil nilíinii Diyin God bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ . . . tʼáá nihí nihitsʼą́ą́dóó éí dooda.”—2 COR. 4:7.
SIN 104 God’s Gift of Holy Spirit
BAA NÁHÓDÓOTʼĮĮŁII *
1-2. (a) Haʼátʼíí nihíká análwoʼgo hadaʼííníilní? Łaʼ chʼíníʼaah. (b) Haʼátʼíí baa nídadíitʼįįł?
NICHʼĮʼ nahwiisnááʼ ńtʼéeʼgo éí bichʼįʼ haʼíínílníigo biiʼ chʼííníyáago, éísh kótʼéego tsídíníkééz? “Díí éí tʼáá sáhígo doo bíneeshʼą́ą da doo ńtʼééʼ.” Ląʼí niiltʼéego kótʼéego tsídadeekééz. Éí shı̨́ı̨́ tʼáá yéigo nitsʼíís bąąh dahooʼaʼgo doodaiiʼ ayóóʼííníʼníinii łaʼ nitsʼą́ą́ʼ ádingo éí haʼahóní bee ánítʼéé ńtʼééʼ. Nátʼą́ą́ʼ baa nitsínáníkeesgo Jiihóvah biníłchʼi diyinii éí “tsʼídá aláahdi átʼéego adziil nilíinii” yee níká análwoʼgo binahjįʼ tʼáá ákwíí jı̨́ bee haʼíínílníigo ániilaa.—2 Cor. 4:7-9.
2 Doo yáʼáshǫ́ǫ́góó nihił hoogáłígíí bitsʼąą ániitʼée dooleełgo éí níłchʼi diyinii badaʼííníidlí. (1 John 5:19) Áádóó “níłchʼi danilı̨́įgo doo yáʼádaashxóonii” bichʼįʼ danihidziil dooleełgo biniyé badaʼííníidlí. (Eph. 6:12, New World Translation) Díí tʼáá átʼé baa nitsíikeesgo naaki hazʼą́ągo éí níłchʼi diyinii nihíká análwoʼgi baa nídadíitʼįįł. Áádóó éí bitsʼą́ą́dóó haitʼéego yéigo níłchʼi diyinii baʼííníidlíi dooleełgi ałdóʼ baa nídadíitʼįįł.
NÍŁCHʼI DIYINII BEE DANIHIDZIIL
3. Achʼįʼ nahwiiʼná bichʼįʼ haʼííníilníi doogo Jiihóvah éí haitʼéego nihíká análwoʼ?
3 Jiihóvah biníłchʼi diyinii nihíká análwoʼgo bee danihidziil, áko azhą́ nihichʼįʼ nidahwiiʼnáa ndi, éí binahjįʼ nihinaanish łaʼdeilʼı̨́. Yilʼaadii Paul éí azhą́ bichʼįʼ nahwiiʼnáa ndi, Jiihóvah tʼáá bá naashʼaʼ nízin, háálá éí “Christ bibee adziilii” yaʼólí. (2 Cor. 12:9) Paul éí naaki góneʼ nahalneʼgo tádííyáhádą́ą́ʼ éí doo tʼóó yeeʼ nahasneʼ da, éí tʼáá bí akʼi naashnish. Kórinthdi Ákwila dóó Prisíla bighangi sidáá ńtʼééʼ. Éí níbaal ádajiłʼı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Paul éí hó ałdóʼ níbaal ájiłʼı̨́įgo áko łahda bił ninájilnish. (Acts 18:1-4) Paul éí tʼáá hó akʼi nijilnish dóó nahojilneʼgo níłchʼi diyinii háká análwoʼgo bee hadziil.
4. 2 Corinthians 12:7b-9 éí Paul haʼátʼíí bee bichʼįʼ nahwiisnááʼ ní?
4 2 Corinthians 12:7b-9 yíníłtaʼ, NW. * Paul éí “shitsʼíís bąąh dah hazʼą́ągo” bee shichʼįʼ nahwiiʼná, níigi haʼátʼíí ááhyiłní? Hatsʼíís bąąh dahazʼą́ągo éí ayóó átʼéego neezgai łeh. Áko Paul áníigo éí haʼátʼíí shı̨́ı̨́ tʼáá yéigo bee bichʼįʼ nahwiiʼnáá ńtʼééʼ. Éí “Séítan bá naalʼaʼí nahalin” yiłní, áádóó nínáshidiiłtsxis ní. Séítan doodaiiʼ bá ndaalʼaʼí demons éí doo tʼáá aaníí Paul bąąh dahazʼą́ągo ádayiilaa da. Ndi díí níłchʼi doo yáʼádaashxóonii éí Paul bee bąąh dahazʼánígíí yaa ákodanízingo éí tʼáá yédígo bitsʼíís yiiʼ nidaʼashiish nahalin, áko Paul yéigo bił náhoniigah. Paul éí haajiidzaa?
5. Paul éí Jiihóvah náyooskan áádóó haʼátʼíí hodííniid?
5 Paul éí “hąąh dahazʼánígíí” Jiihóvah há nahjįʼ kwíidoolííł chʼééh jinízin. Éí ájíní: “Díí shitsʼą́ąjįʼ nídoodleeł biniyé táadi Bóhólníihii [Jiihóvah] chʼééh baa néisiskan.” Ákoósh Jiihóvah éí hasodizin tʼáadoo yidiiztsʼą́ąʼ da? Ndagaʼ. Jiihóvah éí tʼáadoo nahjįʼ há kwíyiilaa da, ndi adziilii hainíláago éí bee haʼjólníigo áhoolaa. Jiihóvah kóháłní: “Sheʼajoobaʼ doo bee niʼoh neeshʼą́ą da, háálá doo adziil hólǫ́ǫgi shidziil bee hadaʼíłtʼé.” (2 Cor. 12:8, 9) Diyin háká análwoʼgo Paul éí bił hózhǫ́ǫgo tʼáadoo biʼdiiłʼáhígóó níyá!—Phil. 4:4-7.
6. (a) Jiihóvah éí haitʼéego nichʼįʼ ééhodoosįįł? (b) Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ háiidígíí binahjįʼ nidziilgo ánósin?
6 Paul nahalingo achʼįʼ nahwiiʼná shá nahjįʼ kónílééh diníigoósh Jiihóvah néiníkąąh łeh? Tʼáá awołí bee néiníkąąh ndi, achʼįʼ nahwiiʼná doo niitʼéeh da, doodaiiʼ tʼóó tséʼádin áánííł, ákoósh Jiihóvah daatsʼí doo shaa bił hózhǫ́ǫ da nínízingo nitsíníkees? Ákónítʼéego éí Paul béénílniih doo. Éí Jiihóvah ábidííniid yę́ęgi átʼéego, Jiihóvah éí hachʼįʼ ééhoosįįd! Paul bee bichʼįʼ nahwiiʼnánę́ę tʼáadoo nahjįʼ kóyiilaa da. Ndi níłchʼi diyinii beego haʼííníilníigo ánihósin doo. (Ps. 61:3, 4) “Naaʼanihínídzílghał nidi,” Jiihóvah éí doo nihikʼidínóochéeł da.—2 Cor. 4:8, 9; Phil. 4:13.
NÍŁCHʼI DIYINII BEE JIIHÓVAH TʼÁÁ BÁ NIDEILʼAʼ
7-8. (a) Níłchʼi diyinii éí haitʼéego níyol nahalin? (b) Peter éí níłchʼi diyinii haitʼéego inaalnish ní?
7 Níłchʼi diyinii éí haaʼígi ałdóʼ nihíká análwoʼ? Tónteel bikááʼ tʼáá yéigo níyolgo éí tsinaaʼeeł yee neiloʼgo yiʼoł łeh. Níłchʼi diyinii tʼáá ákótʼé. Azhą́ nihichʼįʼ nidahwiiʼnáa ndi, Jiihóvah éí ániidígo ánáhodeeshdlííł níigo yee haadzííʼ yę́ę éí biih yiidzáajįʼ tʼáá bá nideilʼaʼgo biníłchʼi diyinii yee nihíká análwoʼ.
8 Peter éí łóóʼ hayiileehí jílı̨́įgo bąą naʼalʼeełgi hoł bééhózin. Éí bąą níłchʼi diyinii inaalnishgi éí naʼaʼeełígi átʼé nahalin níigo chʼíiníʼą́. Éí ání: “Neeʼniʼjįʼ ádahodooníiłii bee akʼedaʼashchínígíí éí diné łaʼ doo tʼáá bí íinízinígíí bikʼehgo yaa hoolneʼii átʼée da, ndi diné éí níłchʼi diyinii yádabiiłtiʼgo Diyin God yá dahoolneʼ.” Gríikjí saad “yádabiiłtiʼgo” níigo éí 2 Pet. 1:21, NW; ftn.
“dabéelóosgo” óolyé.—9. Peter éí níłchʼi diyinii “dabéelóosgo” níigi haʼátʼíí baa nitsáhákees?
9 Peter éí “dabéelóosgo” níigi haʼátʼíí baa nitsáhákees doo? Acts biiʼdę́ę́ʼ Luke éí Gríikjí saad łaʼ tʼáá ákótʼéego choyoosʼįįd. Éí tsinaaʼeeł níyol bee “tʼáá bí nízingóó” níʼéél níigo akʼeʼashchı̨́. (Acts 27:15) Diyin Bizaad scholar łaʼ áníigo éí Diyin Bizaad yikʼedaʼaschíinii Peter éí níłchʼi diyinii “dabéelóosgo” ádaʼiilaa níigo éí tsinaaʼeełii yiʼołígi átʼéego baa nitsáhákees. Peter áníigo tsinaaʼeeł níyol bee yiʼołígi átʼéego Diyin Bizaad yikʼedaʼaschíinii éí níłchʼi diyinii dabéelóosgo ádaʼiilaa. Tʼáá éí scholar ání: “Diyin Bizaad yikʼedaʼaschíinii éí tsinaaʼeeł biníbaal de áyiilaaígi nahalin.” Jiihóvah éí “níyol,” níłchʼi diyinii łahdóó yee eelwod. Akʼedaʼaschínígíí éí naanish baa deetʼánígíí ádayiilaa. Éí níłchʼi diyinii yikʼehgóó ádaʼiilaa.
10-11. Níłchʼi diyinii éí haʼátʼíí naakigo yee nihíká análwoʼ? Łaʼ chʼíníʼaah.
10 Dííshjı̨́įdi Jiihóvah éí biníłchʼi diyinii bee, Bizaad doo łaʼ yikʼidaʼałchíigo ádeiileʼ da. Ndi, Jiihóvah biníłchʼi diyinii tʼahdii choyoołʼı̨́įgo bidineʼé yee yíká análwoʼ. Haitʼéego níłchʼi diyinii nihíká adoolwoł? Éí nihí ałdóʼ łahdóó áká anéiilwoʼ doo. Éí haitʼéego?
11 Díí baa nitsíníkees: Naʼałʼeełii éí níyol bíká adoolwołgo éí naakigo áʼdoolííł. Áłtsé éí bitsinaaʼeełí níyolígi bidáahgi bił nidooʼoł. Áádóó níyol tʼáá ádinígi tsinaaʼeeł doo hididooʼnáał da. Naaki góneʼ éí tsinaaʼeeł biníbaal yéigo de kwíidoolíiłgo ąą íidoolííł. Azhą́ níyol ndi, tsinaaʼeeł biníbaal níyolígíí yisiłgo tʼéiyá dah didooʼoł. Tʼáá ákótʼé níłchʼi diyinii nihíká análwoʼgo tʼéiyá éí haʼííníilníigo Jiihóvah bá neilʼaʼ Ps. 119:32) Kwíitʼı̨́įgo éí azhą́ akʼijįʼ ídlíinii índa naʼíhonitaah ádaatʼéii biiʼ góneʼ níłchʼi diyinii bee biníká hiikáah doo. Áádóó wołí bee Jiihóvah bá yiilnishgo ániid náhodeesdzáago áadi chʼídiidááł.
doo. Éí naakigo yee nihíká adoolwoł. Áłtsé éí bindoonishii nihichʼįʼ kólʼı̨́įgo éí Diyin biníłchʼi diyinii bidáahgi honiidlǫ́ǫ doo. Naaki góneʼ éí “tsinaaʼeełii biníbaal” yéigo de ádadiilnííł nahalingo Jiihóvah binaanish bídeíníilníish doo. (12. Haʼátʼíí baa nídadíitʼįįł?
12 Naaki ałʼąą átʼéego níłchʼi diyinii áká adoolwołgi baa nídasíitʼįįd. Éí adziilii índa bee naʼíhonitaahii bichʼįʼ nihidziil dooleełgo nihíká análwoʼ. Áádóó náás kónihiłʼı̨́ índa iiná doo ninítʼiʼii beʼatiingóó yiidáałgo ánihósin. Kʼad éí dı̨́ı̨́ʼ ałʼąą átʼéego éí haitʼéego níłchʼi diyinii yéigo nihíká adoolwołgi baa nídadíitʼįįł.
NÍŁCHʼI DIYINII YÉIGO ÁKÁ ANÁLWOʼ
13. 2 Timothy 3:16, 17 bikʼehgo Diyin Bizaad haitʼéego nihíká adoolwoł, ndi nihí éí haʼátʼíí ádiiʼnííł?
13 Áłtsé, Diyin Bizaad baa íhooʼaah doo. (2 Timothy 3:16, 17 yíníłtaʼ.) Nihił béédahózingo Diyin Bizaad éí “Diyin bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ.” Áko Jiihóvah éí biníłchʼi diyinii choyoosʼįįdgo bá akʼedaʼashchínę́ę éí tʼáá Bí bintsékees bikʼehgo akʼedaʼashchı̨́. Diyin Bizaad yíníiltaʼgo áádóó nabikʼítsíilkeesgo Diyin bintsékeesii éí nihíniʼ índa nihijéí biiʼ hwiileeh. Diyin bintsékees éí Diyin íinízinii bikʼehgóó yiidáał doogo ánihósin. (Heb. 4:12) Ndi níłchʼi diyinii yéigo nihíká adoolwołgo éí tʼáá ahą́ą́h Diyin Bizaad baa íhwiilʼaahgo hazhóʼó nabikʼítsíilkeesgo bá náhwiilʼaah doo. Áko Diyin Bizaad éí tʼáá átʼé nihizaad índa íiʼníiłgi bee ádaa ákoniidzingo ánihiłʼı̨́.
14. (a) Áłah néidleehgi éí haitʼéego Jiihóvah biníłchʼi diyinii hólǫ́ diiʼní? (b) Áłah néidleehgi éí níłchʼi diyinii haitʼéego nihíká adoolwoł?
14 Naaki góneʼ, ahínáohkahgo Diyin dadíínóhsin. (Ps. 22:22) Áłah néidleehgi éí Jiihóvah biníłchʼi diyinii hólǫ́ǫ łeh. (Rev. 2:29) Haʼátʼíí biniyé kódiiʼní? Jó, Jiihóvah dadíníilzin dooleeł biniyé nihibrothers dóó nihisisters bił áłah néidleeh, níłchʼi diyinii bíká sodadiilzin, Diyin Bizaad bitsʼą́ą́dóó sin ádaalyaago bee nídahwiitał, áádóó nihibrothers níłchʼi diyinii bee appoint ádabiʼdiilyaii éí Diyin Bizaad bitsʼą́ą́dóó yee nidanihinitingo nideísíiltsʼįįh. Nihisisters tʼáá éí níłchʼi diyinii éí áłah aleehgi ádoolníiłii yee hashtʼe deileʼgo bee bíká análwoʼ. Níłchʼi diyinii nihíká análwoʼ doogo éí áłah néidleehgi atah comment ánáʼiilʼįįh dooleeł biniyé hashtʼéédiitʼįįh doo. Áko éí tsinaaʼeeł biníbaal ąą átʼéego biníyol nahalingo níłchʼi diyinii nihíká análwoʼ doo.
15. Nahwiilneʼgóó éí níłchʼi diyinii haitʼéego nihíká análwoʼ?
15 Táaʼgo góneʼ, nahwiilneʼ doo. Nahwiilneʼgóó índa naʼniitingo Diyin Bizaad choiniilʼı̨́įgo éí níłchʼi diyinii nihíká análwoʼgo ííníilzingo átʼé. (Rom. 15:18, 19) Diyin biníłchʼi diyinii yéigo nihíká análwoʼ doogo éí tʼáá ahą́ą́h nahwiilneʼ doo áádóó tʼáá bá náhootʼaah bikʼeh Diyin Bizaad choiniilʼı̨́į doo. Hazhóʼó diné bił nahólneʼ doogo éí Naaltsoos Bee Íhooʼaahígíí biiʼdę́ę́ʼ bikʼehgo nahaneʼ dooleełii choiníłʼı̨́įgo yáʼátʼéeh doo.
16. Haitʼéego éí níłchʼi diyinii deíníikeed doo?
16 Dı̨́ı̨́ʼ góneʼ, Jiihóvah bichʼįʼ sodílzin. (Matt. 7:7-11; Luke 11:13) Jiihóvah bichʼįʼ sodiilzingo biníłchʼi diyinii bííníikeed doo. Nihisodizin éí tʼáadoo yinółtłʼahí da doodaiiʼ Diyin biníłchʼi diyinii nihaa doolyéełgi ałdóʼ. Awáalya asdáago doodaiiʼ Séítan ndi doo nihitsʼą́ą́ʼ yidinółtłʼa da. (Jas. 1:17) Haitʼéego sodiilzingo éí níłchʼi diyinii nihíká adoolwoł? Luke biiʼdę́ę́ʼ sohodizin yaa halneʼgi bitsʼą́ą́dóó íhwiidooʼáałgi baa nídadíitʼįįł. *
YÉIGO SODÍLZIN
17. Luke 11:5-9, 13 éí Jesus haitʼéego sodizin bił ahídéétʼiʼ ní?
17 Luke 11:5-9, 13 yíníłtaʼ. Jesus éí kótʼéego níłchʼi diyinii bíká sodiilzin doo nihidííniid. Éí hastiin léiʼ “doo diiłheełgóó adókeedígíí biniinaa” yídin nilíinii beílyá. Azhą́ tłʼéʼííłníiʼ ndi bikʼis yíʼdéékeed. (Luke 11:8) Jesus éí díí haitʼéego sodizin bił ahídéétʼiʼ ní? Éí ání: “Daʼíínóhkeed, áko deínóhkeedígíí nihaa dadoolyééł; hádaahtʼı̨́, áko hádaahtʼínígíí bikʼídadoohkah; dáádílkał nídanołtsʼin, áko nihá ąą ádadoolnííł.” Díí haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bíhooʼaah? Níłchʼi diyinii nihíká adoolwoł doogo éí tʼáadoo diilyeełí sodiilzingo ádííníikeed doo.
18. Haʼátʼíí biniyé Jiihóvah éí biníłchʼi diyinii yee nihíká análwoʼ doogo átʼé, ní Jesus?
18 Díí binahjįʼ ałdóʼ haʼátʼíí biniyé éí Jiihóvah biníłchʼi diyinii yee nihíká análwoʼgi baa ákoniidzin. Hastiin baa ídzáago baa haneʼígíí éí azhą́ tłʼéʼííłníiʼgo hastiin léiʼ baa níyáa ndi, éí baʼdeestsoł nízin. Jesus áníigo éí diné níyáhígíí doo diiłheełgóó adókeedgo biniinaa baʼíltsood. Jesus haʼátʼíí díí yee naʼnitin? Yáʼąąshdę́ę́ʼ Nihizhéʼé bił hadleeʼii éí bílaʼashdlaʼii niʼiisíihii doo diiłheełgóó níłchʼi diyinii biyókeedgo, daʼ éísh yeidoolééł? Áko tʼáá aaníí Jiihóvah shidiitsʼaʼ niidzingo éí níłchʼi diyinii nihaidooléełgo átʼéego éí wołí bee bííníikeed doo.—Ps. 10:17; 66:19.
19. Haʼátʼíí biniyé éí akʼeh didiidleeł niidzin?
19 Azhą́ Séítan éí wołí bee nihikʼijįʼ nílı̨́į ndi, bikʼeh dadidiidleełgo átʼé. Háálá níłchʼi diyinii éí nihíká análwoʼ. Áłtsé éí, bee nihichʼįʼ nidahwiiʼnáanii bee bichʼįʼ danihidziil. Naaki góneʼ éí, níyol nahalingo nihíká análwoʼgo Jiihóvah tʼáá bá nideilʼaʼgo ániidí ánáhoolyaajįʼ bee danihidziil doo. Yéigo éí níłchʼi diyinii badaʼííníidlíi doo!
SIN 41 Please Hear My Prayer
^ par. 5 Díí éí bee achʼįʼ nidahwiiʼnáanii bichʼįʼ haʼahóníi dooleełgi éí Diyin biníłchʼi diyinii haitʼéego nihíká adoolwołgi yaa halneʼ. Áádóó haitʼéego éí yéigo níłchʼi diyinii baʼííníidlíi dooleełgi ałdóʼ yaa halneʼ.
^ par. 4 2 Corinthians 12:7b-9 (NW): “Shitsʼíís bąąh dah hazʼą́ągo hoolzhish, éí Séítan bá naalʼaʼí nahalin, áko nínáshidiiłtsxis. Éí doo ayóogo ádaa nitséskees da dooleeł. Díí shitsʼą́ąjįʼ nídoodleeł biniyé táadi Bóhólníihii chʼééh baa néisiskan, ndi áshíłní, Sheʼajoobaʼ doo bee niʼoh neeshʼą́ą da, háálá doo adziil hólǫ́ǫgi shidziil bee hadaʼíłtʼé. Éí bąą haʼátʼíhída doo bichʼįʼ shidziilii tʼóó yówehda bee ádaa hashʼniihgo baa shił hózhǫ́ǫ doo, áko Christ bibee adziilii níbaal nahalingo shił siʼą́ą doo.”
^ par. 60 ADAHASKIDÍGÍÍ: STEP 1: Nihibrother dóó nihisister éí Kingdom Halldi níʼáázh. Yił daʼoodlání danílínígíí yił áłah nádleeh, éí ákwii Jiihóvah biníłchʼi diyinii hólǫ́. STEP 2: Áłah aleehgi comment áʼálʼı̨́į doogo tʼáá íídą́ą́ʼ yiniyé hashtʼediidzaa. Díí tʼáá áłah éʼélʼı̨́įgo éí díí biiʼdóó baa nídasíitʼįįd: Diyin Bizaad baa íhooʼaah, nahaneʼgi, áádóó Jiihóvah bichʼįʼ sohodizin.