YORKSHIRE, Englandi kin dahshijaaʼgo Hemsworth hoolyéegi 1923 yę́ędą́ą́ʼ shiʼdizhchı̨́. Shínaaí tʼááłáʼí, éí Bob wolyé. 9 shinááhaigo nihizhéʼé éí doo tʼáá aaníígóó Diyin Bizaad yee nidaʼnitinii diné yindaʼaloʼgi yaa halneʼgo naaltsoos léiʼ néidiiʼą́. Nihizhéʼé díí jííłtaʼgo ayóó hoł yáʼíítʼééh. Diyin Bizaad bee nidazhʼnitingi doo bikʼeh ádajítʼée daaígi doo bił yáʼátʼéeh da. Łaʼ nááhaidóó baʼaan Bob Atkinson wolyéego nihaa níyá áádóó béésh hataałí náádáałgo bee naʼaʼnéhígíí Brother Rutherford yáłtiʼgo bikʼiniiʼnilgo nihá yee naazneʼ. Áko díí yáłtiʼígíí éí naaltsoos nihizhéʼé néidiiʼánę́ę bí ádayiilaa lágo baa ádahoniidzı̨́ı̨́ʼ. Shizhéʼé dóó shimá éí Brother Atkinson nihił náʼídı̨́ı̨́h doo yił níigo tʼáá ákwíí tłʼééʼ nihaa nádáahgo Diyin Bizaad biiʼdóó naʼídíkid nihee dahólónígíí bíndabídíilkid ńtʼééʼ. Tʼáá áhánígóó nihibrother bighangi áłah náʼádleehgóó dookah nihidííniid. Éí ákǫ́ǫ́ tʼáá ahą́ą́h ałnánéiikah, áádóó Hemsworthgi áłtsʼísígo áłah néidleehgo haalwod. Zone servants (kʼad éí circuit overseers wolyé) nihighangi nídabiilkááh áádóó áhánígóó áłah náʼádleehígíí pioneers danilínígíí nihaa nídaakahgo bił nídaʼiidı̨́ı̨́h. Éí ayóó átʼéego shíká ííjééʼ.

Ákwii nahalzhiishgo nihaa nidaʼiiniihgo baa nídiikai. Áko shizhéʼé éí shinaaí ííłní, “Pioneer éʼéshʼı̨́į doo nínízingo, díí nahjįʼ kónílééh.” Bob bił tʼáá ííkohgo 21 binááhaigo pioneer silı̨́įʼgo hooghandóó dah diiyá. Naaki nááhaidóó bikʼijįʼ, 16 shinááhaigo shí ałdóʼ pioneer sélı̨́ı̨́ʼ. Łahda tʼáá háida bił nináháshnih, áádóó łahda tʼáá sáhí łeh. Béésh hataałí náádáałgo bee naʼaʼnéhígíí dóó naaltsoos áłtsʼísígo Diyin Bizaad biiʼdóó saad bikááʼ naazhjaaʼgo chooshʼı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Jiihóvah éí Diyin Bizaad bee nídínéeshtʼı̨́įłii łaʼ yee shikʼihasdliʼ, éí tʼahádóó baptize ábiʼdilyaa. Áádóó dabikʼéí ląʼí baptize ádaalyaa. Tʼáá łáʼí nááhaidóó bikʼijįʼ Mary Henshall bił special pioneer ánihiʼdiilyaa. Cheshire bił hahoodzodóó éí tʼah doo łaʼ nahalneʼgóó anihiʼdoolʼaʼ.

Naakigo góneʼ daʼahijoogą́ąʼ yę́ędą́ą́ʼ éí sáanii łahdóó anaaʼgi anídajilwoʼ doo dahodóʼní. Diyin Bizaad yee nidaʼnitinii éí díí anaaʼ doo bee  daʼjítah da doogo bee há ndahasʼą́. Áko nihí special pioneer niidlı̨́, nihí ałdóʼ tʼáá ákótʼé niidzı̨́ı̨́ʼ. Ndi ánihwiitʼaah góneʼ éí doo ákótʼée da daaní, áko 31 yiską́ąjįʼ awáalyagóó shá nihootʼą́. Áádóó 19 shinááhaigo, naakidi ánihwiiʼaahii bidááhdóó nináánísdzá, háálá shíniʼ áníigo éí anaaʼ doo bikééʼ sézı̨́į da doo nisin. Díí tʼáá áłahdi tʼóó shééʼílniiʼ. Áko baa ákonisingo níłchʼi diyinii shíká análwoʼ dóó Jiihóvah éí díí bichʼįʼ shidziilgo áshiilaa.—Isaiah 41:10, 13.

Arthur Matthews dóó shí 1946 yę́ędą́ą́ʼ ahééhosiilzįįd. Hazhéʼé éí hánaaí Dennis bił tʼah ániid nijiʼaashgo Jiihóvah yee nahoneeztą́ą́ʼ, áádóó tʼah teenagers jílı̨́įgo baptize áhoʼdiilyaa. Arthur éí anaaʼgóó doo deesháał da jiníigo biniinaa tááʼ nídeezidjįʼ awáalyahgóó há nihootʼą́, éí áádę́ę́ʼ índída chʼééjídzá. Tʼáá ákǫ́ǫ́ chʼééhodeeltʼeʼgo Hemsworthdi hánaaí special pioneer nilı̨́įgo bizhdiiyá. Áádóó tʼáadoo hodiinaʼí Dennis éí Irelandgóó díínááł hodooʼniid. Áko Arthur tʼáá sáhí chʼízhníyá. Shizhéʼé dóó shimá éí díí pioneer ayóó naalnishii nizhónígo yigáałgo baa ákozhniizı̨́įʼgo bił dahaghan ńtʼééʼ. Hooghandi nináháshdáahgo, nídaʼiidı̨́ı̨́hdóó bikʼijįʼ łeetsʼaaʼ táádíigis diiʼníił łeh niʼ. Áádóó naaltsoos ałchʼįʼ íilʼı̨́įgo baa nídiitʼáázh. 1948 yihahgo Arthur éí tááʼ nínáádeezidjįʼ awáalya anáábidooltʼeʼ. January 1949 yihahgo ahisiigeh, áádóó tʼáá nihá bíighahíjįʼ tʼáá pioneer íilʼı̨́į doo diiʼniid. Nihibéeso éí yéigo bąąh hą́ą́hniidzin, áádóó vacation nihaa niditʼáahgo tsin bineestʼąʼ náhiidláahgo bee béeso łaʼ ánáánéílʼįįh. Jiihóvah nihikʼihadlíigo tʼáá pioneer íʼiilʼı̨́įgo hoolzhiizh.

Łaʼ nááhaidóó bikʼijįʼ Northern Irelandgóó anihiʼdoolʼaʼ, Armagh áłtsé áádóó Newry. Ákweʼé éí ląʼí ééʼ neishoodii danílı̨́įgo kéédahatʼı̨́. Oodląʼ biniinaa ayóó átʼéego ákʼijįʼ ídlı̨́įgo hazʼą́, áko diné bił nidahwiilneʼgi baa siitiʼ ńtʼééʼ. Nihibrother dóó nihisister nilı̨́įgo bighan góneʼ áłah néidleeh, éí nihighandóó 10 tsin sitą́. Tʼáá tseebíí niiltʼéhígo áłah néidleeh. Łaʼda tʼáá ákwii nánihiilkááh. Tʼáá neʼgóó náʼiilwosh áádóó abínígo ląʼí nídaʼiidı̨́ı̨́h. Baa hózhǫ́, ákwii Jiihóvah Yá Dahalneʼé kʼad tʼóó ahayóí.

Shinaaí beʼasdzą́ą́ Lottie yił éí Northern Irelandi tʼáá íídą́ą́ʼ special pioneer nilı̨́įgo binaanish. Éí 1952 yihahgo dı̨́niiltʼéego nitsaago áłah náʼádleehígíí Belfastdi atah dahoniidlǫ́ǫ́ ńtʼééʼ. Dı̨́niiltʼéego dóó Britaingi branch yá naalʼaʼí Pryce Hughes, łaʼ nihibrother bighangi nídanihiilkááh ńtʼééʼ. Łah tłʼéeʼgo naaltsoos léiʼ God’s Way Is Love wolyéego baa nídeitʼı̨́, éí Irelandgi diné kéédahatʼínígíí bá ályaa. Brother Hughes áníigo Irish Republicgi ééʼ neishoodii danilínígíí bił nahojilneʼgo ayóó nanitłʼah. Nihibrothers éí dabighandę́ę́ʼ chʼídabidiʼniilkaad, áádóó priest danilínígíí éí bikʼiohjeeh daaníigo diné yichʼįʼ deełʼá. Pryce ání, “Díí kéyah biiʼ nahósʼaʼ, díí naaltsoos diné bitaadooʼnih biniyé nizhdiltʼéego  ahijizhkéhígíí hachidí hólónígíí łaʼ daniidzin.” * (Footnote níníłʼı̨́.) Éí íídą́ą́ʼ kódadiiʼniid, “Bíighah ádadiiʼnííł!”

Dublindi nihisister tʼáá ałkʼidą́ą́ʼ Jiihóvah yá naalʼaʼgo Ma Rutland wolyéego pioneers danilínígíí haghangi bá náhojiiłʼaah ńtʼééʼ. Nihi ałdóʼ ákwii tʼóó kónígháníjįʼ siikéé ńtʼééʼ. Nihinaalyeʼé łaʼ nihaa nahaazniiʼ. Áádóó chidí łaʼ hadadíníitaał biniyé dı̨́niiltʼéego Bob bidziʼizí dilchxoshí booshkʼiizh dah asdáhígíí bee dah diikai. Tʼah ániidígo chidí tʼáá choozʼįįdígíí léiʼ bikʼíniikai, áádóó doo ndi ndaʼiilbąąs da. Áko baa nidaʼayeelniiʼígíí tʼóó nihaa dííyééł dabidiiʼniid. Éí bee iʼííʼą́ Arthur éí chidí bee náágizhí nijiłkid nahalingo tséskʼeh bikááʼdóó dah jizdáh. Biiskání chidí chʼíjíłbąąsgo baa nízhdiidzáago missionary nilı̨́įgo Mildred Willett (éí tʼahádóó John Barr jizyeh) nihaa níyá. Bí naʼałbąąsgo yééhósin! Áko naʼabąąsgi bee nihíhojiiłʼą́ą́ʼ áádóó dah diikai.

Kʼad éí danihighan dooleełgi hádadínéetą́ą́ʼ. Nihibrothers ádaaníigo hooghan naadzı̨́zí éí dooda, háálá akʼijįʼ danílíinii yiih dahodidoonił. Hooghan bíkádadínéetą́ą́ʼ, ndi ádin. Éí bitłʼééʼ chidí biiʼ danihiiską́. Biiskání áłtsʼísígo hooghan naadzı̨́zí léiʼ tséskʼeh ałkʼi dah sinilígíí biiʼ siʼą́ą́ léiʼ bikʼíniikai. Kʼéédaʼdidléehii ayóó bá ádahwiinítʼı̨́ı̨́ léiʼ bidáʼákʼeh bikááʼ nidahsiidzı̨́ı̨́z. Éí áádóó 10dóó 15jįʼ tsin sitą́ bitsʼą́ądi ninádahwiilnih. Áádóó łahjįʼgo nááhástʼą́ ninádahwiilnihgo éí nihighan sizínę́ęgi diné bił nináádahwiilnih.

Irish Republic shádiʼááh dóó haʼaʼaah bitaʼ nahósʼaʼgi tʼáá altso dahooghanígíí tʼáadoo átʼéhígóó bitaasiikai. Éí 20,000 naaltsoos nideiniih yę́ę nidahsiiʼniiʼ, áádóó Diyin Bizaad hazhóʼó bee shił hodoonih danízinígíí éí bízhiʼ Britain branchgóó ádeelyaa. Irelandgi Jiihóvah Yá Dahalneʼé kʼad tʼóó ahayóí!

Ląʼí nínáánááhaigo London shádiʼáahjįʼgo anáánihiʼdoolʼaʼ. Tʼáá díkwííhí damóo azlı̨́įʼgo Britain branchdę́ę́ʼ Arthur bichʼįʼ hóoneʼgo yiską́ągo circuit biʼoonishjí bididiilnish bidooʼniid! Tʼááłáʼí damóojįʼ nanihidiʼneestą́ą́ʼ, áádóó Scotlandgóó dah diitʼáázh, Arthur éí hatalk hashtʼezhdoolíiłgi tʼáadoo há bíighah da sílı̨́ı̨́ʼ. Ndi azhą́ nanitłʼah ndi haʼátʼííshı̨́ı̨́ naanish God haa néidiʼáhígíí bíighah lą́ą ádeeshlííł nízin łeh neʼ. Díí kójítʼéego binahjįʼ bee haʼííníshníí ńtʼééʼ. Circuit biʼoonishgi ayóó bíniidlı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Tʼah doo ndahaneʼgóó táhodiilneʼ, ndi kʼad éí nihibrothers dóó nihisisters bitah honiidlǫ́ǫgo ayóó baa hózhǫ́.

1962 yę́ędą́ą́ʼ Arthur éí Gilead óltaʼgóó díínááł biʼdooʼniid, áko díí hazhóʼó baa nitsísiikééz. Díí éí 10 nídeezidjįʼ óltaʼ, ndi ni ałdóʼ íídííłtah tʼáadoo shiʼdooʼniid da, áko ákǫ́ǫ́ bił deeshʼashgi doo shá bíighah da. Tʼáá bíighah Arthur éí ákǫ́ǫ́ jidoogáałgo bee nihoniitʼą́. Bił pioneer áʼáshʼı̨́į dooígíí ádingo biniinaa branchdę́ę́ʼ éí  Hemsworthgóó nátʼą́ą́ʼ special pioneer nishłı̨́įgo anáshiʼdoolʼaʼ. Łaʼ nááhaigo Arthur nádzá áádóó district biʼoonishjí naanish, éí Scotland, England náhookǫsjįʼgo, dóó Northern Ireland nihaa deetʼą́.

1964 yihahgo Arthur éí Irish Republicgi branch bá nijilʼaʼgo áhoʼdiilyaa. Áłtsé éí Béthelgóó deesháałgi shił yééʼ, háálá congregation bitah tádiitʼaashjígo bíneeshdlı̨́. Kʼad nátʼą́ą́ʼ nídíníshtʼı̨́įʼgo baa shił hózhǫ́ Béthelgi atah nishishnish. Naanish łaʼ haadítʼáahgo, éí doo jinízin da ndi nízhdiiláago éí Jiihóvah yee hakʼihozhdoodliił. Béthelgi naaltsoos ádaalneʼ, hééł ádaalneʼ, altʼees, dóó hashtʼéhálʼı̨́ı̨́ góneʼ shinaanish íishłaa. District biʼoonishjí ałdóʼ łahda nihinaanish ánéílʼįįh ńtʼééʼ, áko nihibrothers ląʼígóó bił ahéédahosiilzįįd. Díí binahjįʼ Diyin Bizaad yídahoołʼaahii baptize ádaalneʼgo áádóó Ireland biiʼ nahósʼaʼ nihibrothers dóó nihisisters bidziilgo ahínihółtąʼgo ánihiilaa. Dooládóʼ ayóó baa hózhǫ́ǫ da!

Tsʼídá áłtsé tʼáá náhwiistʼą́ą́dę́ę́ʼ nitsaago áłah azlı̨́ʼígíí éí Dublin 1965 yę́ędą́ą́ʼ. * (Footnote níníłʼı̨́.) Azhą́ yéego bikʼijįʼ ídlı̨́į ndi nizhónígo áłah azlı̨́ı̨́ʼ. Éí 3,948 diné áłah silı̨́ı̨́ʼ, áádóó 65 baptize ádaalyaa. Daʼníłtsʼą́ą́dę́ę́ʼ 3,500 diné nidaheeskaígíí éí Dublingi diné dabighangóó nídabiilkááh ńtʼééʼ. Diné bighan chodaozʼįįdígíí ahéheeʼ dabiʼdooʼniidgo naaltsoos bichʼįʼ ádaalyaa. Áádóó bighan chodaozʼįįd yę́ę éí nihibrothers nizhónígo ádaatʼéegi yee yaa dahaznih. Ireland nahósʼaʼgi nizhónígo hooʼaʼ.

1966 yihahgo Ireland náhookǫs dóó shádiʼáahjįʼgóóígíí doo ałtsʼaʼaldahgóó Dublin branch bił ahiih yiʼnil. Ndi ákwii diné kéédahatʼínígíí bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ dóó sohodizin bił nidaaztʼiʼii bee ałtsʼaʼaldah. Baa hózhǫ́, ląʼí ééʼ neishoodii danilínę́ę baptize ádaalneʼgo Protestants danilínę́ę yił Jiihóvah yá ndaalʼaʼ.

2011 yihahgo Britain dóó Ireland branch ahiih yiʼnilgo łaʼ átʼéego nihił hooʼaʼ, éí London Béthelgóó anáánihiʼdoolʼaʼ. Kwii hoolzhishgo Arthur baa shíniʼ, bitsʼíís doo ákótʼée da silı̨́ı̨́ʼ. Parkinson’s disease wolyéii nidoolnaʼ bidooʼniid. May 20, 2015 yoołkáałgo shikʼis jílı̨́įgo 66 nááhai shitsʼą́ą́ʼ ájídin.

Shijéí neezgaigo, yínííł dóó cha bikʼee shił hoolzhish. Níléídę́ę́ʼ Arthur binahjįʼ hwee áníshtʼé. Ayóó hwéhássááh! Kótʼéego hoł hooʼaahgo Jiihóvah éí áhánígo bił jílı̨́įgo áhoołʼįįh. Baa shił hózhǫ́ǫgo Arthur éí ląʼí ayóóʼádabóʼníí ńtʼééʼ. Ireland, Britain dóó United Statesdę́ę́ʼ brothers dóó sisters shichʼįʼ ádaʼałʼı̨́. Díí átʼéego shichʼįʼ ádaʼałʼı̨́įgo, éí Arthur bínaaí Dennis, bichʼooní Mavis, dóó shinaaí baʼáłchíní Ruth dóó Judy, bee haʼííníshní.

Íiyisíí shíká eelwodígíí éí Isaiah 30:18. Éí ání: “[Jiihóvah] nihaa jiidoobaał yiniyé nihibaʼ átʼée doo áádóó nihaa aʼááh niizı̨́įʼjįʼ ayóó átʼé ábiʼdidoolnííł, háálá [Jiihóvah] éí Diyin God doo haada yitʼéégóó ááníiłii nilı̨́; yibaʼ ádaatʼéii tsʼídá bikʼidahojidlí.” Díí bee haʼííníshní, Jiihóvah éí achʼįʼ nidahwiiʼná nahjįʼ kwíidoolíiłgo ániid náhodeesdzáago naanish baa hózhóonii nihaa dadidootʼáałgo yibaʼ átʼé.

Nátʼą́ą́ʼ nídíníshtʼı̨́įʼgo baa nitsískeesgo Irelandi nidahosiilneʼgi Jiihóvah yikʼidéezʼı̨́ı̨́ʼ ńtʼééʼ áádóó yikʼihasdliʼ! Díí łahdóó bee anishtah ńtʼéeʼgi baa shił hózhǫ́. Tʼáá aaníigo éí haʼátʼíí shı̨́ı̨́ Jiihóvah yichʼįʼ nihiłʼáago akʼihadlí bił nítʼiʼ.