1. Haʼátʼíísh tsʼídá aláahdi ayóóʼóʼóʼniʼ átʼé? Haitʼéego baa hodiilnih? (Áłtsé eelkidígíí níníłʼı̨́.)

JIIHÓVAH éí aláahdi ayóóʼóʼóʼníinii yee átʼé. (1 John 4:7) Tsʼídá aláahdi ayóóʼóʼóʼniʼ éí Diyin Bizaad bikʼehgo oodáłígíí bitsʼą́ą́dóó átʼé. Diyin Bizaad biiʼ ání díí Gríik saad a·gaʹpe éí aláahdi ayóóʼóʼóʼnínígíí óolyé. Díí ayóóʼóʼóʼnínígíí náánáłaʼ yíhodoołʼááł yikʼehgo átʼéii doo. Díí ayóóʼóʼóʼníinii bee aa joobaʼgo bee kʼé jinízingo bee baa nitsíjíkees. Doo tʼáá shí tʼéí nisin da. Éí bee baa nihił hózhǫ́ǫ dooleeł.

2, 3. Jiihóvah éí bílaʼashdlaʼii beʼayóóʼóʼóʼniʼ, haitʼéego yichʼįʼ ííshjání áyiilaa?

² Tʼahdoo Ádam dóó Íiv ábiʼdilnééh yę́ędą́ą́ʼ, Jiihóvah éí bílaʼashdlaʼii ayóóʼáyóʼní. Nahasdzáán nihá áyiilaago, áko nizhónígo bikááʼ kééhoniitʼı̨́į doo ńtʼééʼ. Tsʼídá tʼáá ałtso doo bídį daniidlı̨́įgo nihainílá. Doo tʼáá bí ádá áyiilaa da. Kéyah ayóó áhonóolingi hoolʼáágóó bikááʼ dahiniiʼnáa doo ńtʼééʼ.

 ³ Jiihóvah éí bílaʼashdlaʼii tsʼídá aláahdi ayóóʼóʼóʼníigo bichʼįʼ ííshjání áyiilaa. Azhą́ shı̨́ı̨́ Ádam dóó Íiv doo yikʼeh hóółʼįįd da ndi, Jiihóvah éí łaʼ bílaʼashdlaʼii ayóóʼádabóʼníigo bił bééhózin. Éí binahjįʼ biyeʼ ninéidiníʼą́ągo nihichʼįʼ adah ayííłʼaad. (Genesis 3:15; 1 John 4:10) Jiihóvah yee ádee haadzííʼ yę́ę, biyeʼ tʼahdoo ninéidiʼaah da ndi, tʼáá íídą́ą́ʼ bikʼehgo áhoodzaa nahalin. Tʼóó ahayóí nááhaidóó wóshdę́ę́ʼ, Jiihóvah éí tʼááłaʼí biyeʼ ninéidiníʼą́ągo bílaʼashdlaʼii yisdéidoonił biniyé. (John 3:16) Beʼayóóʼóʼóʼniʼ yéigo baa ahééh daniidzin!

4. Bílaʼashdlaʼii nidaʼiisíih ndi, beʼayóóʼóʼóʼniʼ ííshjání ájíłʼı̨́įgo haitʼéego nihił bééhózin?

⁴ Azhą́ shı̨́ı̨́ nidaʼayiilzíih ndi, ayóóʼóʼóʼní ííshjání ádeíníilzin doo. Jiihóvah éí bináłtʼéego ánihiilaa, éí binahjįʼ beʼiilʼı̨́į doo. Nihá nanitłʼah ndi, niheʼayóóʼóʼóʼniʼ ííshjání íilʼı̨́į doo. Éíbel beʼayóóʼóʼóʼniʼ ííshjání áyiilaago, dibé áłtsé deishchíinii Jiihóvah yichʼįʼ yee nááʼiisniiʼ. (Genesis 4:3, 4) Nóah beʼayóóʼóʼóʼniʼ binahjįʼ, diné doo dabíistsʼą́ąʼ da ndi Jiihóvah yee haadzíʼígíí yee yił halneʼ. (2 Peter 2:5) Éíbraham éí ayóóʼóʼóʼniʼ God yichʼįʼ ííshjání áyiilaa ałdóʼ, éí biniinaa tʼááłáʼí biyeʼ ninéididooʼááł ńtʼééʼ. (James 2:21) Éí nahalingo nihí ałdóʼ bee nihidziilgo beʼiilʼı̨́į doo. Azhą́ shı̨́ı̨́ nanitłʼah ndi, ayóóʼóʼóʼní bee ánítʼéii doo.

5. Haitʼéego ayóóʼóʼóʼnínígíí ííshjání ííníilzin doo?

⁵ Diyin Bizaad ánihiłní ayóóʼádaʼíínohʼní áníłʼı̨́. Éí “tʼáá aaníinii bee ayóóʼádaʼahííníiʼníigo ałkʼi nideiildzil doo.” (1 John 3:18) Ákoósh “Ayóóʼánííníshʼní” jinínígíí tʼáásh bíighah? Ndagaʼ. (1 Thessalonians 4:18) Ákódadiiʼníi ndi, ayóóʼóʼóʼnínígíí ííshjání ííníilzin doo. Nihibrothers dóó nihisisters ééʼ dóó chʼiyáán yiʼoh daneelʼą́ągo, doo tʼóó saad bee haʼólnínígíí bichʼįʼ hadiidzih da. Ndi, bee bíká adiilwoł. (James 2:15, 16) Jiihóvah dóó bił kéédahwiitʼínígíí ayóóʼádeíníiʼníigo, doo tʼóó náánáłaʼ nihíká adoojahígíí bíká sodadiilzin da. Áko nihí ałdóʼ yéigo bindeiilnishgo Diyin Bizaad baa dahwiilneʼ doo.—Matthew 9:38.

6, 7. (a) “Tʼáá aaníígóó ayóóʼíʼííníiʼnínígíí” haʼátʼíísh áhyiłní? (b) Ayóóʼóʼóʼní tʼóó ájínínígíí, łaʼ baa chʼíhoníʼaah.

⁶ Yilʼaadii John ání: “Tʼáá aaníinii bee ayóóʼádaʼahííníiʼníigo ałkʼi nideiildzil doo.” Áko “tsʼídá haleebee ayóóʼádaʼahíínóhʼní” dóó “tʼáá aaníígóó ayóóʼíʼííníiʼnínígíí bee yáʼátʼéehgo ádééhoniilzin.” (Romans 12:9; 2 Corinthians 6:6) Łahda diné ayóóʼóʼóʼníinii tʼóó yeʼełʼı̨́į łeh. Éí beʼayóóʼóʼóʼniʼ doo tʼáá aaníi da. Yee ííłʼínígíí doo yikʼeh ííłʼı̨́į da. Ayóóʼóʼóʼní tʼóó ájíníigo tʼáadoo nánídlíní da. Áko ayóóʼóʼóʼní éí tʼóó áhóʼnínígíí bąąh ádin.

⁷ Kʼad ayóóʼóʼóʼní tʼóó ájínínígíí baa nídadíitʼįįł. Dáʼákʼeh Íídengi Séítan éí  Íiv yichʼįʼ haadzííʼ, tʼóó biyoochʼíidgo Íiv kojí ná yáʼátʼééh yidííniid. Yee ájíítʼįįdígíí biniinaa biʼayóóʼóʼóʼní ádingo ájíní. (Genesis 3:4, 5) David naatʼáanii nílı̨́ı̨́ yę́ędą́ą́ʼ, bikʼis éí Ahíthofel yolyéé ńtʼééʼ. Ákondi Ahíthofel tʼáá bí ádaa nitsíkeesgo, David nináhodiníʼą́. Yee ájíítʼįįdígíí doo tʼáá aaníí hakʼis jílı̨́į da lá. (2 Samuel 15:31) Dííshjı̨́įdi, Jiihóvah yikʼijįʼ nidaalnishígíí dóó hadahodínóołchałígíí ‘bizaad daalkango saad yáʼádaatʼéehii yee yádaałtiʼ.’ (Romans 16:17, 18) Diné aa dajiiniibaʼ daaníi ndi, tʼóó ádaatʼı̨́įgo tʼáá bí tʼéí ádaa nitsídaakees.

8. Haʼátʼíísh naʼídíkidígíí baa nitsídeikees doo?

⁸ Ayóóʼóʼóʼní tʼóó ájínínígíí éí baa yáhásingo diné bee binjiloʼ. Diné bee yóóʼazhdínóoʼaah, ákondi Jiihóvah doo yóóʼadizhnóoʼaah átʼée da. Jesus ání díí dabiyoochʼííd bee bindaʼadloʼígíí atídabidiʼdoolnííł. (Matthew 24:51) Jiihóvah bá nideilʼaʼgo, diné doo bindaʼiidloʼ da. Áko díí baa nitsíikeesgo, ‘shee ayóóʼóʼóʼniʼ daatsʼí tʼáá aaníí átʼé, doodaiiʼ tʼáá shí ádaa nitséskees, shiyoochʼííd daatsʼí?’ “Tʼáá aaníígóó ayóóʼíʼííníiʼnínígíí bee yáʼátʼéehgo ádééhoniilzin,” díí náhástʼéigo baa chʼíhootʼánígíí baa nídadíitʼįįł.

9. Haitʼéego ayóóʼóʼóʼniʼ ííshjání ádadiilnííł?

⁹ Azhą́ shı̨́ı̨́ łaʼ doo danooʼı̨́į da ndi, baa nił hózhǫ́ǫgo yáʼátʼéehgo éʼéłʼı̨́. Tʼáá nihí ádeiniidzingo yáʼátʼéehgo íʼiilʼínígíí diné bee bíká anéiilwoʼ doo. Łahda íʼiilyaaígíí diné tsʼídá doo bił bééhodoozįįł da. (Matthew 6:1-4 yíníłtaʼ.) Ananáíyas dóó Safáíra doo yáʼátʼéehgo áʼjiilaa da. Béeso bee ajoolwodígíí éí diné bił béédahodoozįįł jinízin. Béeso kónéelą́ą́ʼ jiníigo, tʼáá ádzaagóó baa hojoolneʼ. Biyoochʼídígíí biniinaa nabiʼdiztseed. (Acts 5:1-10) Nihibrothers ayóóʼádeíníiʼníigo, nihił hózhǫ́ǫgo naanish yáʼátʼéhígíí bá ádiilnííł, azhą́ shı̨́ı̨́ łaʼ doo bił béédahozin da ndi. Nihibrothers éí Hastóí Alą́ąjįʼ Daʼéeʼéshígíí yíká anídaajahígíí bitsʼą́ą́dóó bídahodiilʼááł. Doo tʼáá bí ádaa nitsídaakees da, binaanish ádeiłʼínígíí doo yee ádaa dahaʼniih da.

10. Diné nihił nilı̨́įgo, haitʼéego ííshjání ádeilʼı̨́?

¹⁰ Diné nihił nilı̨́į doo. (Romans 12:10 yíníłtaʼ.) Jesus éí daalʼaadii bił nilı̨́įgo, bikeeʼ yá táádeezgiz. (John 13:3-5, 12-15) Jesus aʼohgo ádaa nitsíkeesígíí bedaʼiilʼı̨́, nihí ałdóʼ diné yáʼátʼéehgo bá íilʼı̨́į doo. Íídą́ą́ʼ daalʼaadii haʼátʼíí biniinaa bikeeʼ bá táádaasgiz doo bił béédahozin da. Níłchʼi diyinii bichʼįʼ ííshjání ájiilaago, índída yikʼidaʼdiitą́. (John 13:7) Azhą́ yáʼátʼéehgo daʼííltaʼ, daʼiitʼı̨́, doodaiiʼ naanish tʼáá sahdii átʼéego nihaa deetʼą́ą ndi, nihí éí doo aláahdi ádaa nitsíikees da. Díí átʼéego diné bił daniidlı̨́. (Romans 12:3)  Náánáłaʼ baa dahaʼniihgo nihí éí doo łeʼniidzin da. Azhą́ shı̨́ı̨́ áká iijééʼ nihí ałdóʼ nihaa hodooʼnih doo ńtʼééʼ, ndi baa nihił dahózhǫ́ǫ doo.

11. Haʼátʼíísh biniinaa saad yáʼátʼéehgo bee baa hojiniih?

¹¹ Saad yáʼátʼéehgo bee baa hojiniih. Saad yáʼátʼéehgo baa ashjaʼósinígíí bee baa hojiniih doo. Díí átʼéego ‘danihidziil ánihidoolííł.’ (Romans 14:19) Nihizaad éí tʼáá aaníí ádiníilzin doo. Doo tʼóó ájíníigo baa hojiniih da. Tʼáá aaníí ádiiʼníigo yéiiltiʼ doo. Łaʼda bichʼįʼ hadiidzíiʼgi doo bitsʼą́ąjįʼ kóniitʼée da doo. (Proverbs 29:5) Saad yáʼátʼéehgo binááł baa dahwiiʼniihgo ndi tʼáá ádzaago baa néitʼı̨́į doo éí bee bindaʼiidloʼ. Yilʼaadii Paul éí tʼáá aaníí ayóóʼóʼóʼníinii ííshjání áyiilaa. Éí Kórinthgi dabikʼis, bindajishnishígíí yaa haniihgo hachʼįʼ íʼiilyaa. (1 Corinthians 11:2) Saad bee hashtʼeʼ nináʼdoodááł hazhóʼó yee hoł hólneʼgo ííshjání áyiilaa.—1 Corinthians 11:20-22.

12. Haitʼéego nihił hadleeʼgo ayóóʼóʼóʼní ííshjání ííníilzin doo?

¹² Bee nihił hadleeʼ. Jiihóvah ánihiłní, nihibrothers dóó nihisisters bichʼįʼ nihił dahadleeʼ. (1 John 3:17 yíníłtaʼ.) Nihił hadleeʼgo éí hazhóʼógo íʼiilʼı̨́į doo. Díí baa nitsídeikees doo: ‘Dashikʼisígíí doodaiiʼ aláahdi baa nitséskeesígíí, éísh tʼéiyá shaa dookah nisin? Háiida nátʼą́ą́ʼ shá íidoolíłígíí, éísh tʼéiyá shaa dookah nisin? Doodaiiʼ tʼahdoo łaʼ bééhonísinígíí dóó háiida doo shá íidoolíłígíí, éísh bichʼįʼ shił hadleeʼ?’ (Luke 14:12-14) Díí ádahoonííł jiní: Nihibrother doo hazhóʼó ájiilaagóó, bíká adiilwołísh? Doodaiiʼ łaʼ nighandi nił daʼííyą́ą́ʼ, áádóó tʼáadoo ahéheeʼ nidooʼniid doo shąʼ? Jiihóvah ánihiłní: “Nihaʼałkʼee nídaakahígíí tʼáadoo doo sohdadoołʼįįłí.” (1 Peter 4:9) Nihił hadleeʼgo hazhóʼó íʼiilʼı̨́įgo baa nihił dahózhǫ́ǫ doo.—Acts 20:35.

13. (a) Hahgoshąʼ diné bił hadaʼííníilníi doo? (b) Haitʼéego doo dabidziilígíí bíká adiilwoł?

¹³ Doo dabidziilígíí bíká anídeilwoʼ. Diyin Bizaad kóní: “Doo dabidziilii bíká anídaahjah, diné tʼáá ałtso bichʼįʼ hadaʼíínółní.” Éí bee nihiʼayóóʼóʼóʼniʼ ííshjání ádiilnííł. (1 Thessalonians 5:14) Nihibrothers doo dabidziil yę́ę, kʼad éí bedaʼoodląʼ niłdzilgo áńdayiidlaa. Łaʼ éí tʼah ndi bił hadaʼííníidlí dóó ayóóʼóʼóʼniʼ bee bíká anídeilwoʼ. Haitʼéego bíká adiilwoł? Diyin Bizaad bee bíká adiilwoł, áádóó shił nahólneʼ doo bidideeshniił, doodaiiʼ tʼóó íísíníiltsʼą́ą́ʼ.  Łaʼ brothers éí dabidziil, ndi náánáłaʼ doo dabidziil da, éí tʼáadoo ákótʼéego baa nitsídeikees doo. Ákondi, tʼáá áníiltso éí danihidziil dóó doo danihidziil da, éí baa ákodaniidzin. Yilʼaadii Paul ałdóʼ, łahda doo bidziil da ńtʼééʼ. (2 Corinthians 12:9, 10) Tʼáá áníiltso ahidiniłnáago nihíká adoolwoł daniidzin.

14. Nihibrothers haitʼéego bił kʼé ahidiiʼníi doo?

¹⁴ Kʼé bił daʼahidohní. Nihibrothers kʼé bił ádaʼahidiiʼníigo ílı̨́. Azhą́ shı̨́ı̨́ doo ákótʼéego shikʼidazhʼdiitą́ą da ndi, kʼé bił ahidiʼní ííshjání íinisin. (Romans 12:17, 18 yíníłtaʼ.) Łaʼ doo ákótʼéégóó bichʼįʼ haiidzíiʼgo, tsxı̨́įłgo kʼé bił náʼahididííʼniił. Nihizaad tʼáá aanínígíí hazhóʼógo bee bichʼįʼ hadiidzih. Díí doo bididííniił da: “Doo ákótʼéégóó shidisínítsʼą́ą́ʼ.” Ndi díí átʼéego bididííniił: “Doo naa jiinishbaʼgo nichʼįʼ haasdzííʼ ńtʼééʼ, ákweʼégi asésiih.” Áádóó kʼé bee ahéʼéskéhígíí éí ayóó ílı̨́. Ahéʼéskéhígíí éí diné bitahgi tʼóó ajitʼı̨́įgo ayóóʼáhijóʼní, ákondi hooghandi tʼáá sáhí dzizkéego, ałchʼįʼ háháchįʼ doodaiiʼ kʼad niʼ ahijigą́. Éí doo ałchʼįʼ ákójítʼée da.

15. Haash yitʼéego ádaa náhodítʼaah ííshjání ádeilʼı̨́?

¹⁵ Ádaa náhoditʼááh. Łaʼ doo ákótʼéégóó nihá haadzíʼígíí éí doo bikʼijįʼ jisʼą́ą da, tʼóó béézhdiyoonah. Azhą́ shı̨́ı̨́ ákózhdííniidígíí doo yaa ákoniizı̨́ı̨́ʼ da. Díigi átʼéego ádaa nídahizhdiitʼááh: “Ałchʼįʼ hadaʼíínółníigo ayóóʼádaʼahíínóhʼní. Níłchʼi diyinii bee łáʼí nohłı̨́įgo kʼé bee daʼahíínóhtąʼgo ádaʼdíínółzin.” (Ephesians 4:2, 3) Ánídooʼniid yę́ę tʼáadoo baa nitsíníkeesí tʼóó baa yoonéeh. Ayóóʼóʼóʼníinii “doo nidi nichǫ́ʼígíí akʼijįʼ yisʼą́ą da.” (1 Corinthians 13:4, 5) Haʼátʼííshı̨́ı̨́ bikʼijįʼ nisíníłʼą́ągo, nihibrothers  dóó nihisisters dóó Jiihóvah tʼáá bił ałkʼis daniidzin yę́ę tʼóó yidiilchxǫǫł. (Matthew 6:14, 15) Háíshı̨́ı̨́ doo ákótʼéégóó nihá haadzíʼígíí bá sodadilzin, ákótʼéego éí kʼé ííshjání ádeilʼı̨́.—Luke 6:27, 28.

16. Jiihóvah bá nideilʼaʼgo haitʼéego naanish ádeilʼínígíí baa nitsídeikees doo?

¹⁶ Náánáłaʼ bá íitʼı̨́į doo. Jiihóvah bá nideilʼaʼgo ayóóʼóʼóʼniʼ ííshjání ádeilʼı̨́, áko “diné łaʼda tʼáá hó há yáʼátʼéehii tʼéiyá tʼáadoo ádá baa nitsídzíkeesí doo, nidi náánáłaʼ bá yáʼátʼééh dooleełígíí baa nitsídzíkees doo.” (1 Corinthians 10:24) Nitsaago áłah nídaʼadleehgi, áká anídaalwoʼii áłtsé yah anájahgo, dabikʼéí éí alą́ąjįʼ bíká asdáhí doo yá nídayiilʼaah da. Tʼáá haaʼí shı̨́ı̨́ dahazʼánígi dah dínóodaał. Ákódaatʼı̨́įgo beʼayóóʼóʼóʼniʼ ííshjání ádeiyósin. Haitʼéego beʼayóóʼóʼóʼniʼ bedaʼiilʼı̨́į doo?

17. Yéigo asiihgo, hweʼayóóʼóʼóʼniʼ hólǫ́ǫgo haash doonííł?

¹⁷ Ajisihígíí doo nazhniłʼin da áko ádá hojilneʼ. Łaʼ Daʼoodlání yéigo nidaʼiisííʼ ndi nideiniłʼin. Háiida bił hozhdoolnih ndi baa yáhásingo tʼóó bił ájítʼé. (Proverbs 28:13) Niʼjiisíʼígíí nazhniłʼingo éí doo ayóóʼóʼóʼniʼ átʼée da, tʼáá hó dóó náánáłaʼ bee baa dahizhdoołʼaał. Haitʼéego? Áłah náʼádleehígi Jiihóvah biníłchʼi diyinii yee yikʼijidlí dóó hodéezyéél yę́ę ádin doo. (Ephesians 4:30) Yéigo asiihgo, hweʼayóóʼóʼóʼniʼ bee hastóí oodlání yá naazíinii shíká anilyeed bizhdidooniił.—James 5:14, 15.

18. Haitʼéego niheʼayóóʼóʼóʼniʼ ílı̨́?

¹⁸ Ayóóʼóʼóʼniʼ éí aláahgo yee átʼé. (1 Corinthians 13:13) Háí tʼáá aaníí Jesus yikééʼ nidaakaigo dóó Jiihóvah yedaʼałʼı̨́įgo, éí beʼayóóʼóʼóʼniʼ bee hadabiʼdilzííd. (Ephesians 5:1, 2) Yilʼaadii Paul ání: shee “ayóóʼóʼóʼníinii shiiʼ ádingo tʼáadoo náníshdlíní da.” (1 Corinthians 13:2) Ayóóʼóʼóʼniʼ “tʼáadoo tʼóó ádadiiʼníní doo,” ndi tʼáá áníiltso niheʼayóóʼóʼóʼniʼ náásgóó “tʼáá aaníinii bee ayóóʼádaʼahííníiʼníigo ałkʼi nideiildzil doo.”