1. Iiná łah átʼįįhgo, haash hoołʼįįh? (Áłtsé eelkidígíí níníłʼı̨́.)

LLOYD dóó Alexandra Béthelgi nijilnishgo 25 nááhai. Kʼad éí hootahgóó nahołneʼ doo, hodooʼniid. Áko bikʼéé doo ákwii ájítʼée da. Lloyd ájíní, “Béthelgi binaashnish yę́ę ayóóʼííníshʼní, náánáłaʼ naanish ánáádeeshdlíiłgi doo bee ádaa nitséskees da. Nahaneʼgi naanish nihaa deetʼánę́ę shił yáʼátʼééh, ndi łahda doo shidiʼniizı̨́įʼ da lá nisin łeh.” Hweʼiinaʼ łahgo ádzaaígíí bikʼee hániʼ ałtah ánááʼnííł.

2. Psalm 131 éí haʼátʼíí nihíká análwoʼgo nihintsékees hashtʼedítʼée doo?

² Łahda tʼáadoo naólnínę́ęgi áhootʼįįh, áádóó tʼáá éí hadeʼ átʼįįh. (Proverbs 12:25) Kótʼéego nantłʼago nihił hooʼaahgo, haʼátʼíí bee nihił hodéesyéel doo? (Psalm 131:​1-3 yíníłtaʼ.) Jiihóvah yá ndaalʼaʼí ńtʼééʼ yę́ę dóó łaʼ tʼahdii nihitah ndaakaii tʼáadoo kótʼéʼílíní beʼiinaʼ łah ádaadzaago  éí haitʼéego bíniʼ hashtʼedadítʼéego ádaʼdiilyaagi baa nídadíitʼįįł.

3. Haitʼéego Jóseph beʼiiná łah ádzaa?

³ Jóseph baa nitsíníkees. Jéíkab éí hweʼashiiké bitahdóó Jóseph éí aláahdi ayóóʼájóʼní. Díí biniinaa bínaaíké bikʼee dadiniih. Jóseph 17 binááhaigo naalteʼ jidooleeł biniyé hánaaí nidahwiisniiʼ. (Genesis 37:​2-4, 23-28) Ííjipdi naalteʼ jizlı̨́ı̨́ʼ. Yéigo hachʼįʼ nahwiiʼnáago 13 nááhai, áádóó awáalya ahoʼdooltʼeʼ. Hazhéʼé ayóóʼájóʼníinii nízaadi naaghá. Bíhojisááh índa áháchįʼ shı̨́ı̨́ hade ádoonííł ńtʼéeʼ ndi, tʼáadoo ákójiidzaa da. Haʼátʼíí háká eelwod?

4. (a) Jóseph éí awáalyaadi haa jitʼı̨́ı̨́ ńtʼééʼ? (b) Jiihóvah éí Jóseph bisodizin haitʼéego yidiiztsʼą́ą́ʼ?

⁴ Jóseph awáalya jizdáago Jiihóvah háká análwoʼgi tʼáá ahą́ą́ shı̨́ı̨́ baa nitsíjíkees ńtʼééʼ. (Genesis 39:21; Psalm 105:​17-19) Tʼah ániid nijigháago ádahodooníiłii baa nijiizyeel yę́ę daatsʼí ałdóʼ baa nitsíjíkees. Jiihóvah hoł hólónígíí doo hoł naaki nilı̨́į da. (Genesis 37:​5-11) Tʼáá ahą́ą́ sozdilzin áádóó baa nitsíjíkeesii tʼáá ałtso shı̨́ı̨́ Jiihóvah bee bił hojilneʼ. (Psalm 145:18) Jiihóvah éí Jóseph bisodizin yidiitsʼaʼgo binahjįʼ tʼáá áłahjįʼ ‘bił hójílǫ́ǫ́ nítʼéeʼgo’ Jóseph yee haʼólní.—Acts 7:​9, 10. * (Footnote níníłʼı̨́.)

5. ‘God bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ bee achʼįʼ hózhóonii’ éí Jiihóvah bá neiilʼaʼgi haitʼéego bidiilkaalgo ánihósin doo?

⁵ Tʼáá íiyisíí nihide áhootʼįįhgo ‘God bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ bee achʼįʼ hózhóonii’ éí “nihintsékees” nihá yaa áhályą́ągo nihił hodéesyéél. (Philippians 4:​6, 7 yíníłtaʼ.) Ídaʼdiiłʼáii bikʼee doo ákóniitʼéégóó éí “God bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ bee achʼįʼ hózhǫ́” nihidziil ánihósingo bee yilnishgo doo neʼ kódííníił da. Dííshjı̨́įdi nihibrothers dóó nihisisters łaʼ kótʼéego bichʼįʼ nidahwiisʼnááʼ. Łah baa haneʼ doo.

6, 7. Sodizin éí haitʼéego nihintsékees deesyéél ánéidoodlííł? Łaʼ baa chʼíhoníʼaah.

⁶ Ryan dóó Juliette temporary special pioneer honaanish yę́ę niniitʼı̨́įgo, hąą náhoníkaad. Ryan ájíní, “Tʼáá ákǫ́ǫ́ tsı̨́įłgo Jiihóvah bichʼįʼ sodiilzin. Jiihóvah yéigo baʼííníidlí bééhózínígo ádiilníiłgi bee nihá hooʼaʼ. Bił yá anéiijahígíí ląʼí ániid dah oosdląąd, áko niheʼoodląʼ bidziil ííníilzingi nihá dayooʼı̨́į doo niidzingo Jiihóvah bichʼįʼ sodiilzin.”

⁷ Jiihóvah hasodizin yidiiztsʼą́ą́ʼ. Ryan ájíní, “Doo nihitah hwiináa daaígi índa nihiʼdiiłʼá yę́ę tsı̨́įłgo nahjįʼ kódzaa. ‘God bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ bee achʼįʼ hózhóonii’ éí nihijéí índa nitsíikeesgi yaa áhályą́. Baa ákoniidzı̨́įʼgo éí yáʼátʼééh nitsáhákeesgo tʼéiyá Jiihóvah náásgóó bá neiilʼaʼgo bohónéedzą́.”

8, 9. Nihidaʼdiiłʼáii ląʼígo, níłchʼi diyinii haitʼéego nihíká adoolwoł?

 ⁸ Níłchʼi diyinii éí nihił hodéesyéél ánihósin, áádóó Diyin Bizaad biyiʼdę́ę́ʼ ííná nihá yáʼátʼéehii nihił ííshjání ádeileʼ. (John 14:​26, 27 yíníłtaʼ.) Ahídzískéii léiʼ haa haneʼ. Philip dóó Mary joolyé, Bétheldi nijilnishgo 25 nááhai. Dı̨́ı̨́ʼ nídeezid biiʼ tʼáá ájíłah hamá ádin, áádóó hakʼéí ałdóʼ łaʼ ádin. Áádóó Mary éí bizhéʼé dementia wolyéhígíí bee bąą dahooʼaʼgo baa áhojilyą́.

⁹ Philip ájíní, “Díí tʼáadoo átʼéhígóó bił chʼéhésháá nisin, ndi haʼátʼíí shı̨́ı̨́ tʼahdii ádin. Bee Haʼídéesʼı̨́įʼii biiʼ bíhooʼaahii łaʼ Colossians 1:11 bikʼínítą́ą́ʼ. Doo yéigo haʼííníshníígóó yishááł lá. ‘Tʼáá ałtsojįʼ haʼahóní índa ił hózhǫ́’ bídin nishłı̨́ı̨́ lá. Díí saad dah shijaaʼígíí yééshiyiiłniiʼgo éí God biníłchʼi diyinii shíká análwoʼgo binahjįʼ shił hózhǫ́, shił hazʼą́ągi éí ndagaʼ.”

10. Jiihóvah bá neiilʼaʼgo alą́ąjįʼ ííníilzingo, haʼátʼíí yee nihíká adoolwoł?

¹⁰ Philip dóó Mary éí Jiihóvah bá nijilʼaʼgi alą́ąjįʼ ájósin, áko ląʼígóó Jiihóvah háká eelwod. Bétheldę́ę́ʼ níjítʼáázhdóó tʼáadoo hodiinaʼí diné Diyin Bizaad bee nizhdínóotįįłii ląʼí bikʼízhníʼáázh. Damóo náʼádleehjįʼ tʼáá ahąą ninázhnítįįh. Mary ájíní, “Diyin Bizaad yídahoołʼaahii nihił dahóshǫ́. Díí shı̨́ı̨́ Jiihóvah éí yáʼátʼéehgo nihił hazʼą́ náhodoodleeł níigo átʼé.”

11. Jóseph haajiidzaaígíí Jiihóvah yee hakʼihasdliʼ?

¹¹ Tʼáadoo kótʼéʼílíní hachʼįʼ anáhóótʼiʼ haleehgo, tʼáá éí tʼéí baa nitsíjíkees łeh. Jóseph shı̨́ı̨́ ákójiidzaa. Azhą́ naanish bąą níʼídáa ndi, Pátifer tʼáá bá joolnish. Awáalya góneʼ ałdóʼ tʼáá ákótʼéego yéigo nijilnish ńtʼééʼ.—Genesis 39:​21-23.

12. Jiihóvah éí haʼátʼíí hainílá?

¹² Pátifer bá nidaalnishii naakigo awáalya góneʼ siké. Jóseph éí díí bikʼi díníʼı̨́ı̨́ʼ hodooʼniid. Jóseph éí díí hastóí baa jijoozbaʼgo, tʼáadoo tʼą́ą́ʼ nilíní tʼáá ałtsoní biʼdiiłʼáhígíí yee hoł halneʼ. Łahda tłʼéeʼgo tʼáá ájíła tʼóó bááhádzidgo nidziizyeel, díí  ałdóʼ Jóseph yee yił hólneʼ. (Genesis 40:​5-8) Jóseph doo hoł bééhózin da éí chʼééhoʼdidooltʼéełgo átʼéegi bee hoł haneʼgo átʼé. Naaki nááhaigo, awáalyaadę́ę́ʼ hwééʼílniiʼ, áádóó Ííjip binantʼaʼí ayóó átʼéii jizlı̨́ı̨́ʼ. Féro tʼéí haláahdi bóhólnííh.—Genesis 41:​1, 14-16, 39-41.

13. Haitʼéego Jiihóvah nihikʼijidlíi doo?

¹³ Jóseph nahalingo anáhóótʼiʼ bee nihił hooʼaahgo łahda tʼáadoo óolneʼí da łeh. Haʼíínílníigo wołí bee íitʼı̨́įgo Jiihóvah nihikʼijidlíi doo. (Psalm 37:5) Azhą́ nitsínéeltłiʼ ndi, “doo nihił áhádįįh [ił chohooʼı̨́ ádin] da.” (2 Corinthians 4:8) Jiihóvah nihił hólǫ́ǫ doo. Nahaneʼ alą́ąjįʼ ííníilzingo yéigo nihíká adoolwoł.

14-16. Philip éí beʼiinaʼ yoołtʼihgi łah ádzaa ndi, haitʼéego náhálneʼgi tʼáadoo neʼ áyiilaa da?

¹⁴ Haneʼ yáʼátʼéehii yaa halneʼii Philip éí beʼiinaʼ łah ádzaa ndi, náhálneʼgi tʼáadoo neʼ kóyiilaa da. Jerúsalemdi tʼáá ániidídóó nahojilneʼgo báá nízhdiidzá. (Acts 6:​1-6) Ńtʼééʼ doo yáʼátʼéehgo áhóótʼįįd. Stephen biʼdiisyı̨́ áádóó nahatʼaʼ bił hazʼą́ą́dę́ę́ʼ Oodlání atélʼı̨́ baa níʼdiildeeʼ. Oodlání éí Jerúsalemdóó yóóʼajiizhjééʼ. Áko Philip éí nahojilneʼígíí doo neʼ kódeeshłíił da jinízingo Samériyagóó jiníyá. Haneʼ yáʼátʼéehii deididootsʼı̨́įłii ląʼí áadi kéédahatʼı̨́.—Matthew 10:5; Acts 8:​1, 5.

¹⁵ Áko Philip éí níłchʼi diyinii nabiłʼaʼgo yikʼehgóó átʼéé ńtʼééʼ. Jiihóvah chohółʼı̨́įgo haneʼ yáʼátʼéehii baa nahojisneʼ. Jew dineʼé éí Samériya dineʼé deijoołá, áádóó doo yáʼátʼééhgóó yichʼįʼ ádaanííł. Philip éí doo ákójítʼée da, ndi hoł hózhǫ́ǫgo haneʼ yáʼátʼéehii bił chʼíhojiizʼą́. Samériya dineʼé éí “aheełtʼéego nitsídaakeesgo” dahwíistsʼą́ą́ʼ.—Acts 8:​6-8.

¹⁶ Áádóó Áshdad índa Sesaríyagóó níłchʼi diyinii anááhóólóóz. Doo Jew dineʼé danílínígíí ląʼí ákwii kéédahatʼı̨́. (Acts 8:​39, 40) Áko Philip łahdi nínáájíʼná áádóó hachʼooní índa haʼáłchíní hazlı̨́ı̨́ʼ. Jiináagi ałʼąą ánááʼníił  ndi, nahojilneʼjí éí tʼááłaʼígi átʼé. Jiihóvah hoł hólǫ́ǫgo, áádóó háká análwoʼgo hoolzhiizh.—Acts 21:​8, 9.

17, 18. Tʼáá haʼátʼííhída biniinaa niheʼiinaʼ łah átʼįįhgo, nahaneʼgi bizhdiilkaalgo, haitʼéego háká adoolwoł?

¹⁷ Ląʼígo full-time nidahalneʼgo bindaanishígíí ádaaníigo nahaneʼgi áłtsé ájósingo éí hoł hózhǫ́. Éí anáhwiitʼéeh ndi, doo hąą náhoniikaad da. South Africadę́ę́ʼ ahídzískéii Osborne dóó Polite wolyéego baa haneʼ. Bétheldę́ę́ʼ nijiʼnáago, hooghan dóó naanish łaʼ shíídiiltʼeeł jiniizı̨́ı̨́ʼ. Osborne ájíní, “Naanish doo hą́ shóoztʼeʼ da.” Polite ání, “Naanish tʼáá ádingo tááʼ nídeezid, áádóó béeso hashtʼeʼsinilígíí ádin. Tʼáá íiyisíí tsístłʼah shiitʼáázh.”

¹⁸ Osborne dóó Polite bił hooʼaʼgi haʼátʼíí bíká eelwod? “Oodlání bił yá anéijahígíí bíighahdóó nahwiilneʼgo tʼááłáhíjįʼ tʼéí díníitʼı̨́įʼgo ánihósin”. Tʼóó hooghandi sikéego biʼdiiłʼáago éí dooda. Nahaneʼgi bizhdiilkaalgo hoł hózhǫ́ǫgo áhósin. Osborne ájíní, “Naanish tʼáá shǫǫ łah bikʼíniitʼáázh.”

19-21. (a) Haʼátʼíí bee nihintsékees hashtʼedítʼée doo? (b) Doo naólnínę́ę áhootʼįįhgo bichʼįʼ haʼííníilníigo éí haitʼéego nihíká adoolwoł?

¹⁹ Wołí bee íitʼı̨́įgo áádóó Jiihóvah baʼííníidlíigo éí nihintsékees hashtʼedítʼée doo. (Micah 7:7 yíníłtaʼ.) Náás hodeeshzhiizhgóó Jiihóvah ké bił ahidiiʼníigi bidziilgo átʼéé lágo baa ákodíníidzįįł. Polite íiyisíí bikʼizhʼdiitánígíí éí azhą́ tsístłʼah níjídáah ndi, Jiihóvah baʼjólíigo tʼáá aaníí háká  adoolwołgo átʼé. Ájíní, “Jiihóvah bił kʼé ahidishníigi ayóó bidziil silı̨́ı̨́ʼ.”

²⁰ Mary baa chʼíhootʼánę́ę éí tʼahdii hazhéʼé baa áhojilyą́ áádóó pioneer jílı̨́. Ájíní, “Bóhoołʼą́ʼígíí éí shide ánáhootʼįįhgo baa naasháhígíí áłtsé neʼ kóshʼįįh, sodíszįįh áádóó shiiʼ hááhwiildoh. Jiihóvah baa hidishʼaahígíí doo tʼą́ą́ʼ bínéíníshkeed da. Kótʼéhígíí náásgóó nihíká adoolwoł.”

²¹ Lloyd dóó Alexandra ałdóʼ tʼáadoo naólníinii bee náhóhodiʼneestą́ą́ʼ. Áko éí bitsʼą́ą́dóó íhojiiłʼą́ąʼgo jinéłʼı̨́. Kʼad éí hweʼoodląʼ bidziilgo bee haʼjólní áádóó diné yáʼátʼéehii jílı̨́įgo hodiʼnélʼı̨́ jinízin.

22. Wołí bee íitʼı̨́įgo haʼátʼíí nihíká adoolwoł?

²² Dííshjı̨́įdi tʼáádoo kótʼéʼílíní niheʼiinaʼ łah átʼįįh. Jiihóvah baa naʼaʼaʼgi naanish łah átʼéhígíida haa ditʼááh, hatsʼíisda bąą dah hwiidooʼaał, doodaiiʼ nihikʼéida łaʼ baa áhwiilyą́ą dooleeł. Jiihóvah nihaa áhályą́ áádóó nihíká adoolwołgi béénílniih doo. (Hebrews 4:16; 1 Peter 5:​6, 7) Neʼ kóólééh lágo. Nizhéʼé Jiihóvah bichʼįʼ sodílzin, índa tʼáá ałtsoní bee baʼíínílí. Kónítʼı̨́įgo éí azhą́ haʼátʼíí shı̨́ı̨́ bee nichʼįʼ hodiiʼnáah ndi, Jiihóvah bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ achʼįʼ hózhóonii tʼáá áłahájįʼ nintsékees bee hashtʼedítʼée doo.