1, 2. Séítan haʼátʼíí bílaʼashdlaʼii yee atíyiilaa?

ŁAʼ ádaalyaaígíí iiná yáʼátʼéehgo nihá áyósin, éí béésh bee haneʼé, bee daʼdiltłiʼígíí, chidí, dóó biiʼazkʼazí ádaatʼéii. Náánáłaʼ ádaalyaaígíí éí beeʼeldǫǫh, land mines, nátʼoh, índa atomic bomb, díí bááhádzidii ádaatʼé. Ndi tʼáá háádę́ę́ʼ shı̨́ı̨́ bílaʼashdlaʼii tʼáá íiyisíí atíbíłʼíinii hólǫ́. Éísh haʼátʼíí? Éí yoochʼííd! Hayoochʼíidgo éí tʼáadoo leʼé doo tʼáá aaníígóó ádaatʼée da ndi baa hojilneʼ, éí diné biʼdoodloh biniyé. Háísh áłtsé yoochʼííd áyiilaa? Séítan, Devil nilíinii! Jesus Christ ábíłní, ‘Yoochʼíidii bizhéʼé nilı̨́.’ (John 8:44 yíníłtaʼ.) Háadą́ąʼshąʼ áłtsé yoochʼííd neeyiisdéél?

² Ląʼí nááhai yę́ędą́ą́ʼ, Séítan éí Íídendi yoochʼííd neeyiisdéél. Ádam dóó Íiv kéyah hózhónígo iiná yáʼátʼéehii bee niʼjildįįh dooleełgo Jiihóvah há áyiilaa. God áhodííniidgo éí “tsin bineestʼąʼ bitsʼą́ą́dóó yáʼátʼééhjí índa doo yáʼátʼééhjí bééhózin dooleełii” jííyą́ąʼgo éí jidínóonééł. Séítan éí díí bił bééhózin. Tłʼiish choyoosʼįįdgo Íiv yiʼdeezloʼ, “Doo tʼáá aaníí dínóohnéeł da,” ní. Díí tsʼídá áłtsé yoochʼííd ályaa. Séítan ałdóʼ ánáádooʼniid, “Diyin God bił bééhózin, éí bijı̨́  wooyą́ąʼgo jideezghaliigi ádoohnííł áádóó Diyin Godgi ánóhtʼée doo; yáʼátʼééhjí índa doo yáʼátʼééhjí nihił ééhodoozįįł.”—Genesis 2:​15-17; 3:​1-5.

3. Séítan biyoochʼíidgo yee atíʼdoolíiłgo haʼátʼíí biniyé átʼı̨́? Áko biniinaa haa hóótʼįįd?

³ Séítan biyoochʼíidgi éí yee atíʼdoolííł yiniyé átʼı̨́, háálá bił bééhózingo Íiv boosdląądgo tsin bineestʼąʼ yidooyı̨́įłgo áádóó dadootsaał. Áko tsʼídá tʼáá ákótʼéego áhóótʼįįd. Íiv dóó Ádam éí Jiihóvah doo bikʼeh hojííłʼįįd da, áko jineezná. (Genesis 3:6; 5:5) Ádam ájisihgo biniinaa “aniné hazlı̨́įʼgo nihokááʼ dineʼé tʼáá ałtso daniné silı̨́ı̨́ʼ.” Kótʼéego, “azhą́ diné doo Ádamgi átʼéego Diyin God yichʼįʼ daʼasziih da nidi, . . . aniné bóhólníihgo” hoolzhish. (Romans 5:​12, 14) Áko biniinaa nihitsʼíís doo hadaałtʼée da, áádóó hoolʼáágóó iiná doo nihá bohónéedzą́ą da. Tʼóó kónízahíjįʼ “tsostsʼidiin nááhaijįʼ dahiniiʼná, doodaiiʼ tʼah tʼáá nihidziilgo tseebídiin nááhaijįʼ dahiniiʼná, . . . éí yéego naanish, áádóó yínííł tʼéí bił hólǫ́.” (Psalm 90:10) Séítan biyoochʼídígíí biniinaa díí éí tʼáá ałtso bee nihichʼįʼ anáhóótʼiʼ.

4. (a) Haʼátʼíí ndaʼídíkid shı̨́ı̨́ baa nitsíikees doo? (b) Psalm 15:​1, 2 bikʼehgo háí éí Diyin God bikʼis jílı̨́į doo?

⁴ Jesus éí Séítan kójítʼé yiłní, “Tʼáá aaníinii doo ádíidééltʼiʼ da, háálá tʼáá aaníinii biiʼ ádin.” Séítan tʼahdii yoochʼííd yee ‘nahasdzáán tʼáá siʼą́ą́ nítʼééʼ yinaʼaloʼ.’ (Revelation 12:9) Biyoochʼííd yee doo yóóʼanihidínóoʼah da niidzin. Táaʼgo naʼídíkid baa nitsíikees doo: Haitʼéego Séítan éí ląʼí dineʼé yóóʼiiniiʼaah? Haʼátʼíí biniinaa diné dabiyoochʼííd? Ádam dóó Íiv ádzaaígi átʼéego nihí éí Jiihóvah bikʼis ídlı̨́įgi doo yóóʼádiildił da, áko haitʼéego tʼáá áłahjįʼ tʼáá aaníigo yéíłtiʼ doo?—Psalm 15:​1, 2 yíníłtaʼ.

5. Dííshjı̨́įdi Séítan éí haitʼéego diné yiʼooloh?

⁵ Séítan yóóʼanihidínóoʼahgi bee ádaa áhwiilyą́ą doo. Yilʼaadii Paul ání, “Binahagiz nihił béédahózin.” (2 Corinthians 2:11) Nihił béédahózingo Séítan éí kéyah tʼáá náhwiistʼą́ą́ ńtʼééʼ yee ádíhólnííh, éí doo tʼáá aaníí oodląʼ, naatʼáanii bindaʼadloʼii, índa bindaʼadloʼgo naanish deiyíłyeedii. (1 John 5:19) Áádóó diné bídahólníhígíí demons nidabiloʼgo ‘yoochʼííd yee yádaałtiʼ.’ (1 Timothy 4:​1, 2) Diné naʼanish deiyíłyeedii tʼáá íiyisíí dabiyoochʼííd, éí tʼóó ląʼí béeso bee ádoolnííł tʼéiyá danízin. Diné yindaʼaloʼgo béeso yighadayiiʼnííł.

6. Haʼátʼíí biniinaa doo tʼáá aaníígóó dahalneʼii dabiyoochʼíidgo doo yáʼátʼéeh da?

⁶ Diyin Bizaad baa hashneʼ daaníigo yoochʼííd ádeileʼii tʼáá íiyisíí doo yáʼátʼéeh da. Haʼátʼíí biniinaa? Díí yoochʼííd yee nidaʼnitingo łaʼda boodląąhgo áádóó doo yáʼátʼéehii yaa naagháago, haa yítįįh? Jiihóvah éí hoolʼáágóó iiná doo haididooʼáał da. (Hosea 4:9) Jesus bił bééhózingo doo tʼáá aaníígóó dahalneʼii éí doo ákótʼéégóó Diyin Bizaad bee nidazhʼnitin. Áko áháłní, “Bee hazʼáanii bíndaʼnołtinii índa Férisii danohłíinii, tʼóó ádahodołʼíinii, doo hojoobaʼ ájíníi da! Háálá tʼááłáʼí nidi łaʼda tʼáá nihí nidahohłáhígi átʼéego nahałá ádadoohłííł biniyé tónteel bikááʼgóó  índa niʼ bikááʼgóó tʼáá átʼéé nítʼééʼ nídadohkah, áko łaʼda éigi átʼéego nahałá ádaałʼįįhgo . . . Gehenna [hoolʼáágóó abidiʼdooldįįł] yą́ą́h nilı̨́įgo ádaałʼįįh.” (Matthew 23:​15, New World Translation) Jesus éí Devil, “diné neiłtseedii nilı̨́” yiłní. (John 8:44) Jesus áníigo éí alą́ąjįʼ nijizı̨́įgo doo tʼáá aaníígóó nidazhʼnitinii éí tsʼídá tʼáá hazhéʼé Devil nidahojílin.

7. Doo tʼáá aaníígóó dahalneʼii haʼátʼíí yee dabiyoochʼííd?

⁷ Dííshjı̨́įdi tʼóó ahayóí Diyin God bee nidazhʼnitin, éí pastor, priestda, doodago haashı̨́ı̨́ néelą́ą́ʼ bee dabiʼdójí. Férisiiz nahalingo, doo tʼáá aaníí Diyin Bizaad biyiʼdóó yee nidaʼnitin da. Jó, “Diyin God baa haneʼ tʼáá aaníinii woochʼííd bił ałnádadziznil.” (Romans 1:​18, 25) Kódaaníigo dabiyoochʼííd: Tʼáá íídą́ą́ʼ yisdánjoodzá, daneeznánę́ę háadi shı̨́ı̨́ náádahiʼná, áádóó diné doodaiiʼ asdzánída tʼáá hó ahaa ninájíldeehgo índa tʼáá hó ahinjizkéego éí God bił yáʼátʼééh daaníigo nidaʼnitin.

8. Naatʼáanii nidahaʼáhígíí haʼátʼíí yoochʼííd ádeidoolííł? Haitʼéego baa nitsíikees doo?

⁸ Naatʼáanii nidahaʼáhígíí ałdóʼ dabiyoochʼíidgo bílaʼashdlaʼii yóóʼadeeniiʼaah. Tsʼídá aláahdi yoochʼííd ádeidoolíłígíí éí nihił “hashtʼehodítʼée yeeʼ áádóó yáʼádahootʼééh” ádahwiilyaa daaníi dooleełgo bichʼįʼ hoolzhish. “Nidi tʼáadoo hooyání bee íʼdooldįįłii bikʼi hwiidooleeł.” Ákótʼée ndi tʼáadoo ayóó deinohdlání, éí yoochʼííd átʼé. Doo yáʼádaashxóonii ábidiʼdooldįįł, díí éí tʼáá aaníí haneʼ átʼé. “Nihił béédahózin, tłʼéeʼgo aniʼįįhii yígháhígi átʼéego Bóhólníihii [Jiihóvah] beidoołkááł.”—1 Thessalonians 5:​1-4.

9. Haʼátʼíísh biniyé diné dabiyoochʼííd?

⁹ Diné aláahgo bídahólníhígíí éí doo tʼáá bí tʼéiyá ayóó dabiyoochʼíid da. Naaltsoos National Geographic biyiʼdóó “Why We Lie” áníigo yoochʼííd éí tsʼídá tʼáá íiyisíí ditsʼidgo bílaʼashdlaʼii biiʼ naaztʼiʼ, áko tʼáá ákótʼéego ánihiʼdiilyaa danízin. Diné éí yoochʼííd áchʼą́ą́h naadeeł nahalingo chodayoołʼı̨́, índa ádaatʼįįdígíí nideiniłʼin. Łaʼ éí tʼáá yéigo nidaʼiisííhgóó nideiniłʼin. Díí yídin danilínígíí shóidootʼeeł índa béeso ádoolníiłgi biniyé dabiyoochʼííd. Díí naaltsoos ałdóʼ áníigo diné éí “yił nidaalnishígíí, dabikʼisóó, ayóóʼádeiyóʼníinii, índa doo yééhósinii” tʼáá íiyisíí doo bá ndanitłʼahgóó yichʼįʼ dabiyoochʼííd.

10. (a) Yoochʼííd éí haitʼéego achʼįʼ nahwiiłná? (b) Jiihóvah éí haʼátʼíí yaa ákonízin?

¹⁰ Diné dabiyoochʼíidgo haash yitʼée łeh? Diné ałhaa ayadahoolí, áádóó ałkʼis ídlínę́ęgi nidahachxǫǫh. Baa nitsíníkees, ahastiin índa eʼasdzą́ą́ łaʼ ázhdiiláago éí hooghan hazʼánę́ęgi índa ałhił jídlínę́ę yidoołchxǫǫł. Áádóó ájíítʼįįd yę́ęgi jidínéesʼı̨́įʼgo yoochʼííd  nijisdéel doo. Hooghan hazʼą́ągi haʼáłchíní índa tʼáá hó ałchʼįʼ náhojiiłná índa doo yáʼátʼééhgóó ałchʼįʼ yádajiłtiʼ, díí tʼáá íiyisíí doo yáʼátʼéeh da. Ndi diné bináałgo éí ayóóʼóʼóʼní áádóó bá áhwiinítʼı̨́įgo ahoʼdilʼı̨́į łeh. Kótʼéego dabiyoochʼídígíí éí bindaʼadloʼgo átʼé. Ákótʼée ndi, Jiihóvah éí tsʼídá doo biʼdoodlohgóó átʼé. Diyin Bizaad ání, Jiihóvah “tʼáá ałtsoní tʼáadoo bahatʼaadí índa tʼáá” ííshjánígo yooʼı̨́.—Hebrews 4:13.

11. Ananáíyas dóó Safáíra áátʼįįd yę́ę bitsʼą́ą́dóó haʼátʼíí bíhwiidiilʼááł? (Áłtsé naashchʼąąʼígíí níníłʼı̨́.)

¹¹ Diyin Bizaad biyiʼ Ananáíyas dóó Safáíra baa haneʼ. Séítan bikʼehgo, God bichʼįʼ yoochʼííd nijiisdéél. Daalʼaadii bizhdeezloʼ. Kéyah haa nahaazniiʼ áádóó tʼáá biʼohígo daalʼaadii béeso bichʼįʼ kójiilaa. Ananáíyas dóó Safáíra éí daalʼaadii ábijiníigo béeso tsʼídá tʼáá ałtso nihaa niiʼnil. Díí áká ahiʼnoolchą́ʼígíí éí bee hoʼdinéelʼı̨́į doo biniyé. Jiihóvah éí bił bééhózin hoyoochʼídígíí, éí biniinaa nahastseed.—Acts 5:​1-10.

12. Yoochʼííd yee atídaʼałʼínígíí haa dadoolnííł?

¹² Diné dabiyoochʼídígíí, Jiihóvah haitʼéego haa nitsékees? Diné yoochʼííd yee atídaʼałʼínígíí éí Séítan nahalingo “kǫʼ tsékǫʼ bił beʼekʼid góneʼ,” hoolʼáágóó abidiʼdooldįįł. (Revelation 20:10; 21:8; Psalm 5:6) Haʼátʼíí biniinaa? Éí Jiihóvah yoochʼííd tʼáá íiyisíí bił baaʼih. “Łééchąąʼí” nahalingo ádajootʼįįlígíí baaʼihgo yaa nitsíkees.—Revelation 22:15.

13. Jiihóvah éí haʼátʼíí bee bééhoʼdílzin? Áko haʼátʼíí binahjįʼ Jiihóvah bił honiilzhǫ́ǫ doo?

¹³ Nihił bééhózin, Jiihóvah éí “doo diné átʼée dago doo biyoochʼíid da,” índa “doo biyoochʼííd wóleʼ átʼée da.”  (Numbers 23:19; Hebrews 6:18) Jiihóvah yijoołxáhígíí éí “biyoochʼíidgo yáłtiʼii.” (Proverbs 6:​16, 17) Jiihóvah bił honiilzhǫ́ǫ dooleełgo, tʼáá áłahjįʼ tʼáá aaníígóó hwiilneʼ doo. Áko “woochʼííd tʼáadoo ałkʼijįʼ nisoołʼání.”—Colossians 3:9.

14. (a) Jiihóvah yá ndaalʼaʼí éí oodlání tʼóó adaʼdílínígíí, haitʼéego doo yił aheełtʼée da? (b) Luke 6:45 binahjįʼ naʼnitinii chʼíníʼaah.

¹⁴ Jiihóvah yá ndaalʼaʼí áádóó Oodlání tʼóó adaʼdílínígíí, haitʼéego doo ahedaałtʼée da? Nihí éí ‘tʼáá aaníinii bee yádeiiltiʼ.’ (Zechariah 8:​16, 17 yíníłtaʼ.) Paul ání: “Tʼáá ałtsojįʼ Diyin God yá naalʼaʼí niidlı̨́įgo ádééhoniilzinii, . . . tʼáá aaníígóó saad bee” yéiiltiʼ. (2 Corinthians 6:​4, 7) Jesus ání, “Hajéí biiʼ hólónígíí tʼáá éí bee yájíłtiʼ łeh.” (Luke 6:45) Diné bijéí yáʼátʼéehii éí yił nidaalnishígíí, dabikʼisóó, ayóóʼádeiyóʼníinii, índa doo yééhósinii tʼáá aaníinii yee yichʼįʼ yáłtiʼ łeh. Haitʼéego tʼáadoo bahatʼaadí tʼáá aaníí íitʼįįłii bee nihééhoʼdílzin dooleeł?

15. (a) Naakigo iiná joołtʼihgo haʼátʼíí biniinaa doo yáʼátʼéeh da? (b) Nooséłí haʼátʼíí bíká adoolwoł? (Footnote níníłʼı̨́.)

¹⁵ Nooséłí nilı̨́įgo danikʼisígíí shídaneedlı̨́į doo shı̨́ı̨́ nínízin. Łaʼ nooséłí hooghangi doodaiiʼ congregationdi tʼóó ádaatʼı̨́įgo yáʼátʼéehgo deíkááh. Ndi social media biyiʼgi índa doo Jiihóvah yéédahósinii yił naakaigo éí doo yáʼátʼééhgóó ádaanííł. Tʼóó baaʼihgo yádaałtiʼ, tʼáá bąąhígi átʼéego ééʼ naazhjééʼ, music doo yáʼátʼéehii dayíistsʼą́ą́ʼ, daʼadlą́, azeeʼ tsiʼndaʼiiłáhígíí chodayoołʼı̨́, nahontʼingo date ádaʼałʼı̨́, áádóó haʼátʼíí shı̨́ı̨́ tsʼídá doo yáʼátʼéehii yaa naakai. Bishchíinii índa bibrothers dóó bisisters áádóó Jiihóvah yichʼįʼ dabiyoochʼííd. (Psalm 26:​4, 5) Jiihóvah ayóóʼííníiʼní diiʼníi ndi, doo yáʼátʼéehii baa neidáago bił bééhózin. (Mark 7:6) Proverb ánínígi bikʼehgóó áʼiilyaago tʼáá íiyisíí yáʼátʼéeh doo: “Ádił nidaʼiilzíihii tʼáadoo nijéí bee yiníłchʼı̨́dí, nidi tʼáá áłahjįʼ Bóhólníihii [Jiihóvah] díínísin.”—Proverbs 23:17. * (Footnote níníłʼı̨́.)

16. Full-time naʼanishgi biniyé naʼídíkid haitʼéego hadidíílííł?

¹⁶ Regular pioneer doodaiiʼ Béthelgi special full-time naʼanish nínízingo naaltsoos biniyé hadidíílííł. Haʼdíléehgo éí tsʼídá baa hastiʼ: Nitah áhootʼéegi, entertainment bee akʼi holtaʼígíí, áádóó neʼiinaʼ yíłtʼihgi hazhóʼó bee ádaa hodiilnih. (Hebrews 13:18) Jiihóvah doo bił yáʼátʼéehii baa nisíníyáago, doodaiiʼ nintsékees tʼahdii biʼdiiłʼáago áádóó elders tʼah doo bił hoolneʼgóó, haitʼéego áʼdíílííł? Elders éí hazhóʼó níká adoojahgo átʼé, nintsékees yáʼátʼéehgo Jiihóvah bá nanilnish doo.—Romans 9:1; Galatians 6:1.

17. Nihibrothers bínánihídíkidgo haa diiʼnííł?

¹⁷ Kééhonítʼı̨́įgi nahaneʼgi nihitsʼą́ą́ʼ neʼ ályaago haa díínííł? Áádóó bídahólníihii daniiłtsoodgo éí nibrothers yíndaʼídíłkidgo haʼátʼíí didííniił? Tʼáá aaníí átʼéegoósh baa hodiilnih? Jesus éí  Romedóó naatʼáanii łaʼ nabídééłkidgo haidzaa? Éí tʼááłáʼí ndi tʼáadoo kótʼé dííniid da, ndi Diyin Bizaad áníigi yikʼeh íʼiilaa, éí “adéesyéél baa hwiilzhíísh áádóó yátiʼ baa hwiilzhíísh.” (Ecclesiastes 3:​1, 7; Matthew 27:​11-14) Nihí ałdóʼ kónihiʼdiilyaago tsʼídá hazhóʼó bee ádaa áhwiilyą́ą doo, áko nihibrothers doo baa chʼíhódiitʼáał da.—Proverbs 10:19; 11:12.

18. Elders éí nihibrothers yíndanihídíłkidgo haa diiʼnííł?

¹⁸ Nihibrother doodaiiʼ nihisisterda łaʼ tʼáá yéigo asiihgo áádóó éí nihił bééhózingo haa diiʼnííł? Éí elder bee bił chʼídiitʼááł, háálá éí congregation chin bąą ádingo ádajósin doogo hondaanish. Éí haʼátʼíí shı̨́ı̨́ nił bééhózinígíí yindanídídóołkił. Tʼáá yéigo asiihii éí nihikʼis doodaiiʼ nihikʼéigoda shı̨́ı̨́ átʼé. Áko haa díínííł? Diyin Bizaad ání: “Tʼáá aaníígóó yáłtiʼii éí tʼáá ákogi átʼéii ííshją́ą́ áyósin.” (Proverbs 12:17; 21:28) Tʼáadoo dah niiłʼı̨́łí tʼáá aaníígóó elders bił hodíílnih. Háálá ákótʼéego éí tʼáá yéigo asiihii Jiihóvah yił kʼé áhidiʼnínę́ęgi yee yíká adoojah.—James 5:​14, 15.

19. Díí bikéédóó haʼátʼíí baa nídadíitʼįįł?

¹⁹ David éí Jiihóvah yichʼįʼ sodoolzin: ‘Tʼáá aaníinii yee átʼéii bá laanaa nínízin.’ (Psalm 51:6) David bił bééhózingo éí nihijéí tłʼááhdę́ę́ʼ bee ániitʼéiigi ílı̨́įgo átʼé. Áko tʼáá aaníinii Oodlání tʼáá áłahjįʼ “saad tʼáá aaníinii bee bił ałchʼįʼ yádaałtiʼ.” Áádóó náánáłahgo éí doo tʼáá aaníí Oodlání doo bił ahéniiltʼée da, háálá nihí éí Diyin Bizaad biyiʼdóó tʼáá aaníinii bee ndaʼnitin. Díí bikéédóó éí haitʼéego díí tʼáá aaníinii bee naʼnitingi baa nídadíitʼįįł.