1, 2. (a) Haʼátʼíísh naanish ílínígíí Sálaman baa deetʼą́? (b) Haʼátʼíísh biniinaa David éí Sálaman yaa bíniʼgo yaa nitsíkees?

JIIHÓVAH éí Sálaman yikʼidiilniiʼ. Jerúsalemdi kin biiʼ sohodizin ádoolníłígíí yikʼidéezʼı̨́įʼ doo. Éí tʼáá íiyisí naanish ílínígíí átʼé! Kin biiʼ sohodizin éí tsʼídá nizhónígo “naashchʼąąʼgo” íidoolííł. Áádóó Jiihóvah “bikin biiʼ sohodizin átʼé,” éí biniinaa álnéhígíí aláahdi ílı̨́.—1 Chronicles 22:1, 5, 9-11.

² Naatʼáanii David díí bił bééhózin: God éí Sálaman yíká análwoʼ doo. Ákondi, Sálaman éí “ániid naaghá índa tʼah ditʼódí.” Kin biiʼ sohodizin ádoolníłígíí, díísh doo náhinilyéésgóó íidoolííł? Doodaiiʼ tʼah ániid naaghá dóó tʼah ditʼódí, éísh binahjįʼ bá nanitłʼah doo? Yáʼátʼéehgo kin biiʼ sohodizin íidoolíiłgo, Sálaman doo náhinilyéésgóó yindoolnish.

3. Haʼátʼíísh éí Sálaman bizhéʼé doo nánílyéésgóó ááníiłgo yitsʼą́ą́dóó yíhoołʼą́ą́ʼ?

³ Sálaman bizhéʼé David doo nánílyéésgóó ááníiłgo yitsʼą́ą́dóó íhoołʼą́ą́ʼ. David tʼah ániid naaghá yę́ędą́ą́ʼ,  naaldlooshii báádahadzidii éí bizhéʼé bidibé yaatįįh yíʼáazhgo yiyiisxı̨́. (1 Samuel 17:34, 35) Áádóó David doo nánílyéésgóó yéʼiitsoh Goláíyath ayóó ábóodziilígíí yiyiisxı̨́. God tʼáá íiyisí David yíká eelwod.—1 Samuel 17:45, 49, 50.

4. Haʼátʼíísh biniinaa Sálaman doo náhinilyées da?

⁴ David doo náhinilyéésgóó biniinaa Sálaman ałdóʼ kin biiʼ sohodizinígíí doo náhinilyéésgóó íidoolííł. (1 Chronicles 28:20 yíníłtaʼ.) Sálaman náhinilyéesgo ládą́ą́ʼ, kin biiʼ sohodizin doo íizhdoolíił da ńtʼééʼ. Éí tsʼídá doo yáʼáshǫ́ǫ da doo ńtʼééʼ.

5. Haʼátʼíísh biniinaa doo nináhinilyées da doo?

⁵ Sálaman nahalingo, Jiihóvah nihíká análwoʼ doo. Áko doo nináhinilyéésgóó bá nideilnish. Jiihóvah bidineʼé doo ninádahinilyéésgóó bídahwiidiilʼááł. Haitʼéego nihinaanish doo nináhinilyéésgóó ádeilʼı̨́į doo?

6. Jóseph doo náhinilyéésgóó ádzaaígíí, nił haitʼé?

⁶ Jóseph éí Pátifer beʼasdzą́ą́ shił níteesh chʼééh hałníi ndi, tʼáadoo bikʼeh ájiidzaa da. Ájiidzaago, éí hweʼiinaʼ jizhdoołchǫǫł. Áko Jóseph doo náhinilyéésgóó tsxı̨́įłgo asdzą́ą́ yitsʼą́ąjįʼ dah yiiteʼ.—Genesis 39:10, 12.

7. Haash yitʼéego Réíhab doo níjíldzid da? (Áłtsé naashchʼąąʼígíí níníłʼı̨́.)

⁷ Réíhab ałdóʼ doo náhinilyées da ńtʼééʼ. Réíhab éí Jériko bighandi, Ízrel dineʼé naakigo baa níʼáázh. Níjíldzidgo doo háká adoolwoł da ńtʼééʼ. Ákondi Jiihóvah baʼjólíigo, hastóí nízhdeesʼı̨́ı̨́ʼ dóó bizhníłniiʼgo chʼíníʼáázh. (Joshua 2:4, 5, 9, 12-16) Réíhab yoodlą́ągo éí Jiihóvah tʼáá aaníí God nilı̨́, áko Ízrel kéyah baa didootʼááł bił bééhózingo yee haʼólní. Jériko binaatʼáanii dóó hastóí bá nidaalnishígíí doodaiiʼ náánáłahdę́ę́ʼ diné tʼáadoo bineestłʼah da. Áko doo níjíldzid da, biniinaa bighan hazʼánígíí bił yisdáákai.—Joshua 6:22, 23.

8. Jesus doo náhinilyéésgóó, haash yitʼéego daalʼaadii bíká eelwod?

⁸ Jesus yił tádíkáhígíí ałdóʼ doo ninádahinilyées da. Jesus doo náhinilyéésgóó bił ííshjání áyiilaa. (Matthew 8:28-32; John 2:13-17; 18:3-5) Daalʼaadii éí Jesus yaa dahalneʼgo, Sádjusiiz chʼééh niʼ kódadoohłííł dabiłní. Ákótʼée ndi doo dayíistsʼą́ąʼ da, Jesus tʼáá yaa dahalneʼ ńtʼééʼ.—Acts 5:17, 18, 27-29.

9. 2 Timothy 1:7 chojoołʼı̨́įgo, háí lá doo nináhinilyésígíí bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ?

⁹ Jóseph, Réíhab, Jesus, áádóó daalʼaadii yáʼádaatʼéhígíí ádayiilaa. Jiihóvah yadaʼólíigo biniinaa diné doo ninádahinilyées da, tʼáá bí yee nitsídaakeesígíí doo yedaʼiilaa da. Nihí ałdóʼ doo nináhinilyéésgóó Jiihóvah badaʼííníidlíigo, éí tʼáá nihí nitsídeikeesígíí doo ádadiilníił da. (2 Timothy 1:7 yíníłtaʼ.) Haitʼéego doo nináhinilyéésgóó ííshjání ádadiilníiłgo baa nídadíitʼįįł.

10. Haʼátʼíísh biniyé Oodlání ániid nidaakaiígíí doo ninádahinilyées da doo?

¹⁰ Oodlání ániid nidaakaiígíí éí Jiihóvah yá ndaalʼaʼgo, doo ninádahinilyéésgóó ííshjání ádeidoolííł. Ániid nidaakaiígíí éí Sálaman yitsʼą́ą́dóó yídahodoołʼááł. Sálaman éí doo nánílyéésgóó kin biiʼ sohodizin ałtso áyiilaa. Ániid nidaakaiígíí éí bimá dóó bizhéʼé dayóostsʼą́ą́ʼ dóó yikʼeh dahółʼı̨́. Ákondi éí tʼáá bí bihonítʼiʼii yaa nitsídaakees doo. (Proverbs 27:11) Ániid nidaakaiígíí doo ninádahinilyées da doo. Éí biniinaa yaa hóyą́ągo yaa nitsídaakees doo. Háísh dabikʼis doo? Haʼátʼíísh yídaneedlı̨́į doo? Haash yitʼéego danchxǫ́ʼígíí bitsʼą́ąjigo dajílı̨́į doo? Áádóó hahgoshąʼ baptize ádabiʼdidoolnííł? Séítan íinízinígíí bitsʼą́ąjigo danilı̨́įgo biniinaa ániid nidaakaiígíí doo ninádahinilyées da doo. Séítan éí Jiihóvah tʼóó baa yáhásinígi átʼéego yá nahałtʼiʼ.

11, 12. (a) Mózes éí haitʼéego doo náhinilyées da? (b) Haitʼéego ániid nidaakaiígíí Mózes beʼdíílííł?

¹¹ Ániid nidaakaiígíí éí yíká ádaatʼínígíí yaa nitsídaakees łeh. Łahgóó nidahazʼánídi, ániid nidaakaiígíí yéigo ííníłtaʼ dabidiʼní. Áko naanish yáʼátʼéhígíí bee choideidoołtʼééł, índa béeso ląʼí ádeidoolíił doo. Náánáłaʼ nidahazʼánígíí éí béeso tʼáá bídį hóyéeʼgo, áadi kéédahatʼı̨́įgo nanitłʼah. Ániid nidaakaiígíí éí nidaalnish tʼéiyá binahjįʼ bighan hazʼánígíí yíká anídaalwoʼgo deinízin. Díí átʼéego nił hooʼaʼgo, Mózes áátʼįįdígíí baa nitsíníkees. Féro bitsiʼ éí Mózes yineesą́. Mózes éí adootʼįįł doodaiiʼ ádaadzódlí yíká átʼı̨́į doo ńtʼééʼ. Féro bighan hazʼánígíí, dóó Mózes nidabineeztą́ʼígíí, éí nideiníłtłʼah ndi, Mózes doo náhinilyées da. God bidineʼé áajigo yiniizı̨́ı̨́ʼ. Ííjip dóó yee daʼatʼínígíí bitsʼą́ą́dóó dashjiiyá, yéigo Jiihóvah baʼjólí. (Hebrews 11:​24-26) Jiihóvah éí Mózes yikʼijisdliʼ, dóó hoolʼáágóó bikʼihojidlíi doo.

¹² Ániid nidaakaiígíí éí Jiihóvah bá nidajilʼaʼgo ádajitʼı̨́į doo. God biNahatʼaʼ bídadéétʼiʼígíí áłtsé hádaatʼı̨́įgo, Jiihóvah bikʼidahojidlíi doo. Ániid nidaakaii yił dabighanígíí yídin danilínígíí éí Jiihóvah yee háká análwoʼ. Jesus daaztsą́ą́dóó bikʼijįʼ, Timothy éí God yá naalʼaʼ. Ni ałdóʼ beʼdíílíiłgo átʼé. * (Footnote níníłʼı̨́.)—Philippians 2:19-22 yíníłtaʼ.

13. Haash yitʼéego nihisister doo náhinilyéésgóó yíká ájítʼínígíí áyiilaa?

¹³ Alabama, U.S.A.di nihisister doo náhinilyéésgóó God bá nijilʼaʼ yíká ájítʼı̨́įgo jiniizı̨́ı̨́ʼ. Nihisister ání: “Neessééł yę́ędą́ą́ʼ ayóó yánísin ńtʼééʼ. Áko Kingdom Halldi yáshtiʼgo dóó diné bił nahashneʼgo ayóó shá nanitłʼah ńtʼééʼ.” Nihisister yíká átʼínígíí áyiilaa, éí alą́ąjįʼ nahalneʼii jizlı̨́ı̨́ʼ. Bimá dóó bizhéʼé dóó yił áłah náʼádleehígíí bíká ííjééʼ. Nihisister ání: “Kʼad nihił hoogáłígíí éí diné tʼáadoo leʼé naalyéhé shee hólǫ́ǫ doo danízin. Áádóó wódahgo íídíiltahgo ląʼí béeso ádíílííł dóó ayóó átʼéii nilı̨́įgo bíká ánítʼı̨́įgo danihiłní.” Tʼóó ahayóí diné yíká ádaatʼínígíí chʼééh ádeiłʼı̨́į ndi, hániʼ yaa dahoołʼaah áyiiłʼįįh. Áádóó  ánáádooʼniid: “Jiihóvah bá naashʼaʼgo éí tsʼídá aláahgo baa shił hózhǫ́ dóó yáʼátʼéehgo áshłaaígíí baa ákoniizı̨́ı̨́ʼ.”

14. Hahgoshąʼ amá dóó azhéʼé doo ninádahinilyées da doo?

¹⁴ Amá dóó azhéʼé ałdóʼ doo ninádahinilyéésgóó áʼdólzin. Azhą́ shı̨́ı̨́ Jiihóvah bá nideilʼaʼgóó tʼáá íídą́ą́ʼ bá nihozhníʼą́ą ndi, bá nijilnishígíí tʼáá ałhąąh oolkiłígíí biláahgo háiidiilnish hałníigoshąʼ? Tʼáadoo naaki nił nílíní, bá nanilnishígíí hazhóʼógo doo shá bíighah da bididíiniił. Kótʼéego éí naʼáłchíní bee ánítʼéhígíí yaa ákodadínóozįįł. Łaʼ amá dóó azhéʼé baʼáłchíní tʼáá bí ádeinízinígíí ádaatʼı̨́, ni éí naʼáłchíní doo bee há hasíníłʼą́ą da. Áko amá dóó azhéʼé shąʼ haʼátʼíí biniyé niłníigo, éí tʼáadoo náhinílyésígóó saad hazhóʼó baa sínítiʼgo bee bichʼįʼ ííshjání ádíílííł.

15. Psalm 37:25 dóó Hebrews 13:5 haitʼéego amá dóó azhéʼé yee yíká adoolwoł?

¹⁵ Nihaʼáłchíní éí God yá ndaalʼaʼ yíká ádaatʼı̨́į doogi, áádóó yáʼátʼéehgo ádeidoolíiłgi bá niidzin. Áko amá dóó azhéʼé niidlínígíí doo nináhinilyéésgóó nihaʼáłchíní bíká adiilwoł. Ániid nidaakaigo regular pioneer ádaʼałʼı̨́į doo, haneʼ bídį hóyééʼgóó, Bétheldi naʼanish, Kingdom Halls dóó Assembly Halls ádaalneʼgóó yee áká adoojahgoda átʼé. Ákondi łaʼ amá dóó azhéʼé baʼáłchíní kódíínííł yididooniiłígíí yichʼįʼ daastiʼ. Biniinaaígíí éí hadaastihgo baʼáłchíní daatsʼí baa ádahalyą́ą doo danízin. Ákondi, amá dóó azhéʼé hóyáanii éí doo  náhinilyéésgóó baʼáłchíní yił ííshjání íidoolííł. Áádóó bedaʼoodląʼ dabidziilgo Jiihóvah yee yichʼįʼ ádee haadzíʼígíí yeʼdoolííł. (Psalm 37:25; Hebrews 13:5 yíníłtaʼ.) Jiihóvah yichʼįʼ doo ninádahinilyéésgóó yadaʼólíigo áko baʼáłchíní ałdóʼ tʼáá ákódaatʼée doo.—1 Samuel 1:27, 28; 2 Timothy 3:14, 15.

16. Amá dóó azhéʼé haitʼéego baʼáłchíní God yá ndaalʼaʼgo yíká análwoʼ? Áádóó haitʼéego baʼáłchíní bíká eelwod?

¹⁶ United States biiʼ, łaʼ amá dóó azhéʼé baʼáłchíní éí Jiihóvah bá naʼalʼaʼgi áłtsé ádayósingo yee yíká ahiʼnoolchą́ą́ʼ. Ahastiin ájíní: “Nihaʼáłchíní tʼah nooséełgo, pioneering íilʼı̨́įgi dóó Kingdom Hall áká anáʼáwoʼgi baa nihił hózhǫ́ǫgo binááł íʼiilʼı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Kʼad éí díí yedaʼałʼı̨́. Tʼáá níléédę́ę́ʼ Jiihóvah yá ndaalʼaʼgo, éí biniinaa Séítan bikʼehgo hoogáłígíí doo yikʼeh ádaatʼı̨́į da.” Nihibrother, baʼáłchíní hólǫ́ǫgo, ájíní: “Tʼóó ahayóí amá dóó azhéʼé éí baʼáłchíní, naʼaʼné, honeeni dóó óltaʼ bił ndaaztʼiʼígíí íiyisíí yee yíká anájahgo yá yídaneedlı̨́. Ndi nihaʼáłchíní Jiihóvah yił ahą́dí ádaʼdólzin doogi bee bíká anéiilwoʼ. Tʼáá íiyisíí baa nihił hózhǫ́, nihaʼáłchíní diyin kʼehgo ádaʼiilaaígíí, tʼáá nihí íʼiilyaa nahalin.” Amá dóó azhéʼé baʼáłchíní éí God bá naʼalʼaʼ yíká ádaatʼínígíí éí Jiihóvah bił hojíshǫ́.

17. Jiihóvah bidineʼé doo ninádahinilyéésgóó ádaʼiilyaaígíí, łaʼ baa chʼíhoníʼaah.

¹⁷ Jiihóvah bidineʼé doo ninádahinilyéésgóó ííshjání ádaʼałʼı̨́. Hastóí oodlání yá naazíinii doo ninádahinilyéésgóó haada hootʼįįhgo hazhóʼó ádaʼałʼı̨́, doodaiiʼ háiida bichʼįʼ anáhóótʼiʼ bee haleehgo yíká anídaalwoʼ. Áádóó diné awáalyaa góneʼ nidaháaztánígíí yaa nídaakahgo Diyin Bizaad yee yił nídahalnih dóó yił áłah nídaadleeh. Nihisisters tʼáá sáhí nidaakaiígíí shąʼ? Doo ninádahinilyéésgóó Jiihóvah bá naʼalʼaʼjí naanish bichʼįʼ ąą átʼé. Regular pioneer álʼı̨́įgi, haneʼ bídį hóyééʼgóó jizhdoonééł, Local Design/Construction programjída bił nijilnish doo, éí doodaiiʼ School for Kingdom Evangelizers biniyé hadazhdidoolííł. Áádóó łaʼ éí Gilead Schooldę́ę́ʼ hágo dabidiʼní.

18. Haitʼéego sisters náás daazlı̨́ʼígíí doo ninádahinilyéésgóó ííshjání ádeiłʼı̨́?

¹⁸ Nihisisters náás daazlíʼígíí ayóóʼádeíníiʼní, bił dahoniidlǫ́ǫgo baa ahééh daniidzin! God yá ndaalʼaʼgo yiʼoh daazlı̨́įʼ ndi, doo ninádahinilyéésgóó deiyílníísh. (Titus 2:3-5 yíníłtaʼ.) Sister náás silı̨́ʼígíí éí sister ániid naagháhígíí yíká adoolwołgo átʼé. Hastóí oodlání yá naazíinii éí sister ániid naagháhígíí yee hadítʼéhígíí bee bichʼįʼ hanidziih yididooniił. Haʼééʼ bee háázhdiitʼįįhígíí hazhóʼó bee bichʼįʼ hazhdoodzih. Áko díí yaa nitsíkeesgo tʼáá bí hashtʼéidoodlííł. (1 Timothy 2:9, 10) Nihisisters náás daazlı̨́ʼígíí beʼayóóʼóʼóʼniʼ bee danihidziilgo íidoolííł.

19. (a) Haash yitʼéego brothers doo ninádahinilyées da dooleeł? (b) Philippians 2:13 dóó 2 Corinthians 4:7 haitʼéego brothers bee bíká adoolwoł?

¹⁹ Brothers binaanish doo ninádahinilyéésgóó ádeiłʼı̨́. Ministerial servants dóó elders dadiidleeł danízinígíí, éí áłah nídaʼadleehígíí yee yíká anídaalwoʼ  doo. (1 Timothy 3:1) Ákondi łaʼ éí naanish yichʼįʼ ninádahinilyéés. Brother niʼiisííʼ yę́ę yaa nitsíkeesgo, ministerial servant doodaiiʼ elder nishłı̨́įgo kʼad doo shá bohónéedzą́ą da yinízin. Doodaiiʼ náánáłaʼ brother Jiihóvah bá naashʼaʼgo doo bííníshghah da nízingo yaa nitsíkees. Ákótʼéego ádaa nitsíníkeesgo, Jiihóvah níká adoolwoł. (Philippians 2:13; 2 Corinthians 4:7 yíníłtaʼ.) Mózes béénílniih. Jiihóvah ábidííniid yę́ę doo yee ádaa hojisdlíiʼ da. (Exodus 3:11) Ndi doo náhinilyéésgóó ájiilaaígíí Jiihóvah yee yíká eelwod. Haash yitʼéego brother doo nánílyéésgóó bíká adoolwołígíí yikʼídínóotááł? Jiihóvah yichʼįʼ sodilzingo dóó tʼáá áłahjįʼ Diyin Bizaad jółtaʼgo bíká análwoʼ. Diyin Bizaad baa chʼídaastʼánígíí haitʼéego doo nídahinilyéésgóó ádaʼdiilaaígíí yaa nitsékees doo. Hastóí oodlání yá naazíinii naʼnitinii bee áká adoolwołígíí dóó áłah nídaʼadleehgi tʼáadoo leʼé bee análwoʼígíí, ayáhígo yididooniił. Brothers doo ninádahinilyéésgóó bił áłah nídeidleehígíí yá nidaalnish doo!

20, 21. (a) David éí Sálaman haʼátʼíísh bichʼįʼ ííshjání áyiilaa? (b) Haʼátʼíísh nihił béédahózin?

²⁰ Naatʼáanii David éí Sálaman díí bichʼįʼ ííshjání áyiilaago, kin biiʼ sohodizin íidoolíiłjįʼ Jiihóvah bił hólǫ́ǫ doo. (1 Chronicles 28:20) Sálaman éí díí saad yaa nitsízkééz. Áko tʼah ániid naaghá dóó tʼah ditʼódí ndi doo biníłtłʼagóó naanish áyiilaa. Jiihóvah bíká eelwodgo, Sálaman doo náhinilyéésgóó tsostsʼidóó náʼáłnííʼ nááhaijįʼ kin biiʼ sohodizin ałtso ájiilaa.

²¹ Jiihóvah éí Sálaman yíká análwoʼ ńtʼééʼ. Áko nihí ałdóʼ doo nídahinilyéésgóó, nihighan hazʼą́ągi dóó áłah nídaʼadleehgi Jiihóvah bá nideilnishgo yee nihíká análwoʼ doo. (Isaiah 41:10, 13) Díí nihił béédahozin: Jiihóvah bá nideilʼaʼ, áko hoolʼáágóó nihikʼihojídlíi doo. Kʼad éí doo náhinilyéésgóó nanilnish.