1. Jiihóvah bá naʼaʼaʼgi haʼátʼíí neinółtłʼahgo áyósin áyiiłʼįįh?

HACHʼĮʼ hodiiʼnáahgo doodaiiʼ hoł hazʼą́ągi hodéesyéelgo díí háídígíí éí Jiihóvah bá naʼaʼaʼgi ayóó neinółtłʼahgo áyósin łeh? Nihichʼįʼ hodiiʼnáahgo éí doo nantłʼagóó tʼáá íídą́ą́ʼ Jiihóvah baʼííníidliih. Ákoshąʼ doo áhootʼéhígóó hodéesyéelgo nihił hazʼą́ągo haʼátʼíí baa neidáa łeh? Diyin bá neilʼaʼ dooleeł yę́ęgiísh nihitsʼą́ą́ʼ yidinółtłʼa? Jiihóvah éí bidineʼé Ízrel kódazhdooníiłgoda átʼé níigo tʼáá íídą́ą́ʼ hoł chʼíiníʼą́.—Deut. 6:​10-12.

2. Éísa éí haʼátʼíí nihinááł áʼjiilaa?

² Naatʼáanii Éísa éí hóyą́ągo nizhónígo tsʼídá yéigo Jiihóvah yaʼólíí ńtʼééʼ. Éí doo yáʼáhootʼééhgóó dóó yáʼáhootʼéehgo hazʼą́ągo Jiihóvah yá naasʼaʼ. Éísa éí tʼah ániid naagháago Jiihóvah “yichʼįʼ bijéí tʼáá ákogi átʼéego bíiníłką́.” (1 Ki. 15:14) Éí Júdahgi doo tʼáá aaníinii bee naʼnitinii ałtso nahjįʼ kóyiilaa. Diyin Bizaad áníigo éí “diyin dabidiʼníinii łahgo ádaatʼéii bidaʼalyaii dabikááʼ náádaʼiiniihí índa ninádahałaah doo biniyé wódah nahazʼą́ągo ádaalyaaígíí nahjįʼ kóyiilaa áádóó edaʼalyaii niyiiztiʼ.” (2 Chron. 14:​3, 5) Éí bimá sání Méíyakah queen nilı̨́įgi nahjįʼ ayííłtʼeʼ. Háálá éí bedaʼalyaii doo daaldinii áyiilaa.—1 Ki. 15:​11-13. *

3. Haʼátʼíí baa nídadíitʼįįł?

³ Éísa éí doo edaʼalyaii tʼéiyá nahjįʼ kóyiilaa da. Tʼáá aanííjí oodląʼ yee sizı̨́įgo Júdah dineʼé éí Jiihóvah bichʼįʼ dah nízhdidookahgo yee háká aalwod. Jiihóvah éí Éísa  dóó Ízrel dineʼé hodéesyéelgo yee yikʼihasdliʼ. * Éísa hooʼáałgo “kéyahgi hodéezyéelgo” neeznáá nááhai. (2 Chron. 14:​1, 4, 6) Kótʼéego kéyahgi hodéesyéelgo Éísa éí haʼátʼíí áánííł ńtʼéeʼgi baa nídadíitʼįįł. Áádóó Éísa nahalingo ałkʼidą́ą́ʼ Oodlání yę́ę, ałdóʼ bił hodéesyéelgo haʼátʼíí ádaanííł ńtʼéeʼgi ałdóʼ baa nídadíitʼįįł. Áádóó kéyah biiʼ kééhótʼı̨́įgi Jiihóvah bá naʼaʼaʼgi tʼáá bá hazʼą́ągo, haʼátʼíí baa neiidáa doo?

4. 2 Chronicles 14:​2, 6, 7 bikʼehgo Éísa haʼátʼíí yaa naagháá ńtʼééʼ?

⁴ 2 Chronicles 14:​2, 6, 7 yíníłtaʼ. Éísa éí Júdah dineʼé, Jiihóvah yeeʼ “tʼáá ałtsojįʼ hááʼdooyįh nihaidiníʼą́,” yiłní. Éísa éí díí hodéesyéelgo hooʼaʼígíí biniinaa doo tʼóó ásdaa da doo nízin. Ndi, kin hadaasʼáii éí ditą́ągo binaa ahéédaʼastłʼinii áádóó yadaʼiitłʼinii áádóó dáńʼdadilkałii índa bichʼą́ą́h dah nídaʼatı̨́įhii ádayiilaa. Júdah dineʼé ííłní: “Kéyah tʼah kǫ́ǫ́ hólónídą́ą́ʼ,” haaʼíshąʼ kin ádadiilnííł. Díí Éísa haʼátʼíí ááhyiłní? Éí Diyin kéyah eidiníʼánígíí bikááʼ ánaaí doo dahólónídą́ą́ʼ, tʼáadoo leʼé ádaałeʼ, yiłní.

5. Éísa éí haʼátʼíí biniyé bisiláo dabidziilgo áyiilaa?

⁵ Ánaaí akʼiidoojahgoda átʼéego, Éísa éí bisilaó dah yinéłígíí dabidziilgo áyiilaa. (2 Chron. 14:8) Díísh éí Jiihóvah doo yaʼólíígóó átʼı̨́? Ndagaʼ. Éísa naatʼáanii jílı̨́įgi hąąh siláago éí haʼátʼíí shı̨́ı̨́ hakʼijįʼ hodooleełgo átʼéegi biniyé diné hashtʼedadítʼéego ájósin dooleełgo hoł bééhózin. Áádóó díí hodéesyéelgo doo tʼáá ákóhootʼéego hazʼą́ą da doo, éí tʼáá aaníí ákódzaa.

6. Ałkʼidą́ą́ʼ Oodlání yę́ę hodéesyéelgo haʼátʼíí yaa naakai ńtʼééʼ?

⁶ Ałkʼidą́ą́ʼ Oodlání yę́ę éí ayóó atídabiʼdilʼı̨́ı̨́ ńtʼéeʼ ndi, éí bí ałdóʼ hodéesyéelgo bił náhootʼaah ńtʼééʼ. Áko ídahoołʼaahii éí haʼátʼíí yaa naakai? Éí tʼáadoo ádahodiilzéhí ndahasneʼ. Naaltsoos Acts áníigo Jiihóvah “deidísingo” deíkai. Nizhónígo baa haneʼ tʼáá yaa nidahalneʼgo “kʼeeʼąą deeshzhiizh.” Hodéesyéelgo hazʼą́ągo bídazhneedlı̨́įgo nidahojilneʼgo Jiihóvah ayóó átʼéego hakʼihasdliʼ.—Acts 9:​26-31.

7-8. Paul dóó náánáłaʼ daʼoodlání bá ashjaʼ hoodzaago haʼátʼíí ádaʼiilaa? Łaʼ chʼíníʼaah.

⁷ Ałkʼidą́ą́ʼ Oodlání yę́ę éí nizhónígo baa haneʼii tʼáá bá ashjaʼ náʼádleehgo yaa nidahasneʼ. Yilʼaadii Paul éí Éfasasdi naagháago nahaneʼgi há ąą ádzaago baa ákozhniizı̨́ı̨́ʼ. Áko yéigo nahojilneʼgo baa nízhdiidzá, éí ákwii ídahoołʼaahii ádajiilaa.—1 Cor. 16:​8, 9.

⁸ Paul dóó náánáłaʼ daʼoodlání yę́ę yił 49 C.E. yihah biiʼ diné ląʼí bił nidahodzisneʼ, áádóó Jerúsalemdi daalʼaadii índa elders éí ąąh náhinilgish baa saad hólǫ́ǫgi hashtʼedoolníiłgo yee ndahazʼą́. (Acts 15:​23-29) Éí nídahodzizʼą́ą́dóó bikʼijįʼ éí Oodlání áłah nádleehii bee bił dahojoolneʼ, áádóó wołí bee Jiihóvah ‘bizaad baa dahojilneʼgo’ baa nízhdiikai. (Acts 15:​30-35) Diyin Bizaad áníigo éí díí bitsʼą́ą́dóó “daʼoodlání áłah nídaadleehii naʼnitin woodláanii bee bidziil ádaalyaa, áádóó tʼáá ákwíí jı̨́ ląʼí ihidiikáahgo kʼeeʼąą yilzhish.”—Acts 16:​4, 5. 

9. Daakéyahgóó haitʼéego nahazʼą́, áko haʼátʼíí baa nitsáhákees?

⁹ Ląʼí daakéyahgóó nidahwiilneʼgóó tʼah nihá bee nahazʼą́. Niísh kééhótʼı̨́įgi nahaneʼgi tʼahdii tʼáá bee hazʼą́? Ákótʼéé ládą́ą́ʼ díí baa nitsíníkees, ‘Wołí bee áshtʼı̨́įgoósh nahashneʼ?’ Nihoogháahdi nihidayééłkááł, Jiihóvah bidineʼé éí nahasdzáán bikááʼgóó diné bił dahaneʼgo tsʼídá tʼah doo áhánéeh da ńtʼéeʼgo binaanishgo ádayoolííł. (Mark 13:10) Áko nihí éí ałdóʼ łahdóó díí bee anéiilwoʼ doogo nihá ąą átʼé.

10. 2 Timothy 4:2 haʼátʼíí nihiłní?

¹⁰ Hodéesyéelgo hazʼą́ą́ ládą́ą́ʼ haʼátʼíí baa neidáa doo? (2 Timothy 4:2 yíníłtaʼ.) Nił hazʼą́ągi baa nitsíníkees, áádóó nahaneʼgi tʼáásh ląʼígóó ninaanishgo ádíílíiłgo ná bohónéedzą́ągo átʼé? Éí doodaiiʼ pioneer dííleełgiísh ná ąą átʼé? Béeso doodaiiʼ naadeełii kʼad bee adeeshtʼįįł tʼáadoo níníziní, háálá éí great tribulation biiʼ góneʼ doo bił yisdádiidáał da.—Prov. 11:4; Matt. 6:​31-33; 1 John 2:​15-17.

11. Ląʼí éí nizhónígo baa haneʼii bee bił dahodoonihgo haʼátʼíí yídahoołʼaah?

¹¹ Ląʼí nidahalneʼii éí náánáłahjįʼ saad bee yátiʼ yídahoołʼaahgo nahaneʼ dóó naʼnitingi yee áká anájah. Jiihóvah bidineʼé dah yikahígíí éí Diyin Bizaad bíhwiidooʼáałgo naaltsoos ádaalyaaígíí ląʼí saad ałʼąą ádaatʼéego ádeileʼgo yee áká anájah. Éí 2010 yę́ędą́ą́ʼ 500dóó baʼaan saad ałʼąą ádaatʼéhígíí literature bee ádaalyaa. Kʼad éí 1,000dóó baʼaan saad ałʼąą ádaatʼéego bee ádaalneʼ.

12. Diyin Bizaad tʼáá aaníinii yee naʼnitingi łaʼda tʼáá bí bizaad kʼehjí yidiitsʼı̨́įhgo haitʼéego bidiiłnááh? Łaʼ chʼíníʼaah.

¹² Diyin Bizaad tʼáá aaníinii yee naʼnitingi  łaʼda tʼáá bí bizaad kʼehjí yidiitsʼı̨́įhgo haitʼéego bidiiłnááh? Memphis, Tennessee hoolyéedi regional convention baa naʼaldeehgo sister łaʼ baa haneʼ. Éí Africadi saad bee yádaatiʼígíí, Kinyarwanda bee áłah azlı̨́ı̨́ʼ, díí éí íiyisíí bee yájíłtiʼ. Regional ííłtsodóó bikʼijįʼ ájíní: “17 nááhai yę́ędą́ą́ʼ United Statesjįʼ niyá, áko díí áłah azlı̨́ʼígíí tsʼídá índa áłtsé Diyin binaʼnitinii tsʼídá nizhónígo bikʼiʼdiitą́.” Nihisister éí tʼáá bí bizaadjí díí naʼnitin yidiiztsʼą́ąʼgo tʼáá aaníigo yéigo bidiisnááʼ. Ná bohónéedzą́ą́ ládą́ą́ʼ haaʼíshąʼ nahólneʼgi saad bee yádaatiʼígíí bóhoołʼaahgo łaʼda Diyin Bizaad bee nidíníitı̨́ı̨́ł. Łaʼda tʼáá bí bizaadígíí yee yáłtiʼgo, éí baa nidahwiilneʼígíísh nihá yíídéestsʼįįł dínóozįįł? Tʼáá ákónéehee náánáłahjįʼ saad bíhwiidooʼááł.

13. Brothers éí Russiadi hodéesyéelgo bił hooʼaʼgo haʼátʼíí yidadeeshnish?

¹³ Tʼáá átʼé nihibrothers éí nahaneʼgi doo bichʼįʼ baa hóchįʼ da. Łahda bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ éí nidahwiilneʼ yę́ęgóó nihitsʼą́ą́ʼ neʼ ádeileʼ. Russiadi ákótʼé. Áadi nihibrothers atídabiʼdilʼı̨́įgo ląʼí nááhai, March 1991 yę́ędą́ą́ʼ Diyin Bizaad baa haneʼgo bá bee lą́ azlı̨́ı̨́ʼ. Íídą́ą́ʼ Russiadi 16,000 Jiihóvah Yá Dahalneʼ hólǫ́. 20 nááhaigo 160,000dóó baʼaan nidahalneʼé silı̨́ı̨́ʼ! Nihibrothers éí bá lą́ azlı̨́ı̨́ʼdóó hodéesyéelgo yaa dahóyą́ągo wołí bee nidahasneʼ. Ndi tʼóó kóníshgháníjįʼ hodéesyéelgo hooʼaʼ. Ákótʼée ndi, wołí bee bídazhneedlı̨́įgo Jiihóvah tʼahdii bá nidahojilneʼ.

14-15. Jiihóvah bibee adziilii yee Éísa haitʼéego yíká aalwod?

¹⁴ Éísa bíyoołkááł yę́ędą́ą́ʼ éí doo tʼáá hodéesyéel da ńtʼééʼ. Iithiyópiyadę́ę́ʼ siláo tsʼídá tʼóó ahayóí hąą niná. Siláo binaatʼáanii Zíírah éí Júdah bikʼeh  dadidiidleełgo átʼé nízin. Ndi Naatʼáanii Éísa éí ázhnéelą́ʼígíí doo baʼjólíi da, ndi haDiyin Jiihóvah. Kójíníigo sozdoolzin: Jiihóvah “nihiDiyin God nílíinii, naa dadzííníidlí, índa díí ayóó ázhnéelą́ʼígíí nízhiʼ bee bikʼijįʼ niniikai.”—2 Chron. 14:11.

¹⁵ Iithiyópiya bisiláo éí naakidi halááh ánánéelą́ą́ʼ shı̨́į ndi, Éísa éí Jiihóvah bibee adziil dóó Bidineʼé yíká adoolwołgo átʼéego bił bééhózin. Áko Jiihóvah éí tʼáá aaníí há ákódzaa, éí Iithiyópiya dineʼé yikʼeh deesdlı̨́įʼgo adahineezhchą́ą́ʼ.—2 Chron. 14:​8-13.

16. Haitʼéego nihił béédahózingo doo tʼáá hodéesyéelgo hazʼą́ą da doo?

¹⁶ Tʼááłaʼí niitínígo éí náasdi haitʼéego nihił hwiidooʼaałgi doo bééhózin da. Ndi, nihił béédahózingo éí doo tʼáá díí átʼéego hodéesyéel da doo. Jesus tʼáá íídą́ą́ʼ ádííniidgo bídahoołʼaahii éí “ałʼąą dineʼé tʼáá ałtso nihikʼee dadiniih doo.” (Matt. 24:9) Yilʼaadii Paul ałdóʼ ákódííniid, “Christ Jesus bił łáʼí nishłı̨́įgo Diyin God kʼehgo iiná bee hinishnáa dooleeł daznízinii tʼáá ádzíłtso atídahoʼdilʼı̨́į doo.” (2 Tim. 3:12) Séítan ‘ayóó átʼéego báháchįʼ,’ áko nihí ałdóʼ nihaatįįh doogáałgo atínihidoolíiłgo átʼé.—Rev. 12:12.

17. Niheʼoodląʼ éí haitʼéego bídahodínóotahgoda átʼé?

¹⁷ Tʼáá áníiltso éí Jiihóvah bikééʼ asdzı̨́įgi bee nihí hodínóotah. “Ayóó átʼéego achʼįʼ nahwiiʼnáa doo, nahasdzáán hazlı̨́ı̨́ʼdóó wóshdę́ę́ʼ díí jı̨́įjįʼ achʼįʼ nahwiiʼná ákótʼéii tʼah doo yiiltséeh da” nítʼéʼígíí diné tʼáá altso bee bikʼi hwiidooleeł. (Matt. 24:21) Ákwii hodeeshzhiizhgo nihikʼéída nihikʼijįʼ dadooleeł áádóó nidahwiilneʼ yę́ęgi nihitsʼą́ąʼda neʼ ádoolnííł. (Matt. 10:​35, 36) Éísa ádzaa yę́ęgi átʼéegoósh ádiiʼnííł, Jiihóvah nihíká adoolwołgo átʼéego yíníidlą́ą doo?

18. Doo hodéesyéél hazlı̨́ı̨́ʼgóogo Hebrews 10:​38, 39 haʼátʼíí yee nihíká adoolwoł nihiłní?

¹⁸ Nihidáahdi dooleełii éí niheʼoodląʼ bidziil doo biniyé Jiihóvah binaʼnitinii yee hashtʼenihidiléehgo átʼé. Éí “baʼahódlíigo índa hóyą́ągo naalʼaʼí” choyoołʼı̨́įgo “tʼáá áajįʼ anáhwiilzhíishgo” Jiihóvah binaʼnitin yee nihanídaʼałtsoʼgo éí bee niheʼoodląʼ  dabidziilgo áyósin. (Matt. 24:45) Ndi, tʼáá nihí ádaniitʼéego nihidziil ádaʼdííníilzingo tʼáadoo tʼą́ą́ʼ anáhiitłíshígo Jiihóvah yéigo deiniidlą́ą doo.—Hebrews 10:​38, 39 yíníłtaʼ.

19-20. 1 Chronicles 28:9 bikʼehgo haʼátʼíí baa nitsíikees doo, éí haʼátʼíí biniyé baa nitsíikees doo?

¹⁹ Naatʼáanii Éísa nahalingo Jiihóvah “hádaahtʼı̨́.” (2 Chron. 14:4; 15:​1, 2) Jiihóvah haitʼı̨́į doogo éí áłtsé bééhodiilzįįł áádóó baptize ánihidiʼdoolnííł. Áádóó Jiihóvah ayóóʼííníʼníigo íiʼníił doo. Jiihóvah daatsʼí ayóóʼííníʼníigo átʼéego díí baa nitsíníkees doo: ‘Tʼáásh ałhą́ą́h congregation áłah nádleehgóó naashá?’ Jiihóvah bidineʼé díí áłah néidleehgo nihá yisʼánígíí áadi neidáahgo Jiihóvah bá neiilʼaʼgi bidziilgo nihá ánáyoodlííł. Áádóó brothers índa sisters bił ahee daniildzin. (Matt. 11:28) Díí ałdóʼ baa nitsíníkees doo: ‘Diyin Bizaadísh tʼáá ahą́ą́h yíníłtaʼgo baa naniná? Tʼáá damóo náʼoodleeł family worshipísh ánáʼiilnilʼįįh? Doodaiiʼ tʼáá sáhí nighango, family worship bá náhoołʼaahgoósh átʼé? Nahaneʼgi dóó íhoołʼaahii álnéehgi wołí beésh atah nahólneʼ?’

²⁰ Díí haʼátʼíí biniyé baa nitsíikees doo? Diyin Bizaad áníigo Jiihóvah éí nihijéí átʼéiigi yee hanihisííd, áko nihí ałdóʼ tʼáá ákótʼéego nihijéí bee haʼíʼdiilzíid doo. (1 Chronicles 28:9 yíníłtaʼ.) Bee ádá nahwiitʼáaii, nihíniʼ átʼéegi, doodaiiʼ nitsíikeesgi doo hazhóʼó bee ániitʼéé lágo bee ádaa ákoniidzı̨́įʼgo éí Jiihóvah shíká anilyeed bididiiʼniił. Nihidáahdi bee nihí hodínóotahii kʼad biniyé hashtʼediiʼnéeh doo. Nihił hodéesyéel ládą́ą́ʼ honiidzą́ągo yéigo Jiihóvah bá íitʼı̨́į doo!