Hanenty ty anatiny ao

Ho amy loha hevitsy any

FANAZAVÀ FANAMPINY

Mana Fanahy Tsy Mety Maty Vatany va ty Olo?

Mana Fanahy Tsy Mety Maty Vatany va ty Olo?

MARO ty mino hoe misy raha tsy hita maso noho tsy mety maty anatintsika ao. Nao zao misaraky amy vata raha io lafa maty ty olo mba hanohy hiay ambalimbaliky any. Miparitaky marè finoa io, ka maro ty tseriky lafa mahay fa tsy mampianatsy raha zay ty Baiboly. Ka ino ty volany ty Baiboly mikasiky ty olo lafa maty?

TY SAFÀ HOE NEFESH NOHO PSYKÈ AMY BAIBOLY AO

Mety mbo tiaronao, fa nisoraty tamy safà hebreo noho grika ty Baiboly voalohany. Adika hoe “olo”, “ay”, “biby”, voho “fanahy” ty safà hebreo nefesh noho ty safà grika psykè amy Baiboly malagasy ao. Mimpolimpoly im-800 mahery ty safà hoe nefesh noho psykè amy Soratsy Masy ao, le manondro 1) olo, 2) biby, 3) ain’olo na aim-biby safà reo. Handiniky andinin-teny ahità hevitsiny telo reo tsika.

Olo. ‘Tamy andro Noa ... olo vitsivitsy, eka, olo [ psykè] valo ro nandesy ty sambofiara, le toly soa tsy nanahy tamy rano iny.’ (1 Petera 3:20) Nadika hoe olo ty safà grika hoe psykè, tsy ia zay fa ry Noa morovaly, ty anakin-drozy telo lahy voho ty valy anakilahin-drozy reo. Hoy koa ty Eksodosy 1:5: “Fitompolo ty isaky ty olo [nefesh] iaby nateraky Jakoba.” Nisy 70 ty isaky ty taranaky Jakoba. Adika hoe olo koa ty safà hoe nefesh noho psykè amy andinin-teny hafa, manahaky ty Eksodosy 12:4; Josoa 11:11; Romanina 13:1; voho 2 Petera 2:14.

Biby. Hoy ty tantara mikasiky ty famorona: “Le hoy koa Ndranahary: ‘Mba hisy rahamananay [nefesh] maro biby hitsaparia anaty rano ao, le mba hisy biby mitily hitilitily ambony tany eny, amy lanitsy eny.’ Le hoy koa Ndranahary: ‘Mba hampiboaky rahamananay [nefesh] araky ty karazany iaby ty tany, le biby harè noho biby milaly voho bibinala ambony tany eny, samby araky ty karazany iaby.’ ” (Genesisy 1:20, 24) Kaihy hoe nefesh iaby ty fia, ty biby harè, voho ty bibinala amy andinin-teny reo ao. Kaihy hoe nefesh ty voro noho ty biby hafa amy Genesisy 9:10 noho Levitikosy 11:10,  46 ao.

Ay. Midika hoe ay kindraiky ty safà hoe nefesh noho psykè. Hoy Jehovah tamy Mosesy: “Mandehana mimpoly a Ejipta any, fa fa nimaty iaby ty olo nikinia ty ainao [nefesh].” (Eksodosy 4:19) Volany koa fa lafa niteraky any Benjamina, Rahely, le ‘niala ay [nefesh] (maty ie).’ (Genesisy 35:16-19) Hoy koa Jesosy: “Zaho ro mpiaraky soa marè. Ty mpiaraky soa marè mahafoy ty ainy [ psykè] ho ahin’aondry.” (Jaona 10:11) Nanome ty ainy na psykè ho ahin’olo Jesosy. Hita baka amy andinin-teny reo, fa midika hoe ay ty safà hoe nefesh noho psykè. Manahaky zay koa ty hita amy Mpitsara 5:18; Matio 10:39; Jaona 15:13; voho 1 Jaona 3:16 ao.

Lafa mandeha soa ty fianaranao Baiboly, le ho hitanao fa tsy ampiarahy amy safà hoe “tsy mety maty” na “zisiky farany” mihintsy ty nefesh noho psykè. Mivola aza ty Soratsy Masy fa mety maty ty fanahy [nefesh]. (Ezekiela 18:4, 20) Zay mahavy ty Baiboly hivola hoe nefesh maty, ty olo maty. Tsy misy ndre ino ndre ino velo sasy aminy ao, afara ty fahafatesa.—Mpitoriteny 9:5, 10.

TY SAFÀ HOE ROAH NOHO PNEOMA AMY BAIBOLY AO

Adika hoe “fanahy”, “ay”, na “fofonay” ty safà hebreo roah noho ty safà grika pneoma amy Baiboly sisany. Manondro ty hery mamelo ty zavaboary an-tany eto ty safà hoe roah noho pneoma, laha hentea ty safà nanorata ty Baiboly voalohany. Zao, ohatsy, ty volany Salamo 104:29: “Alànao [Jehovah] ty hery mamelo [roah] azy, le tampitsy ty ainy, ka mimpoly ho lemboky ie.” Mivola koa ty Lioka 8:55 hoe “nimpoly ndraiky ty ainy [ pneoma], ka avy le niongaky ie.” Hita baka amy andinin-teny reo, fa ty roah noho pneoma ro mahavy ty vata ho velo. Maty ty vata laha tsy misy raha io. Zay ty antony nandikà safà roah io hoe ‘fofonay’ fa tsy hoe ‘fanahy’ avao, amy Fandikan-tenin’ny Tontolo Vaovao ao. Zao, ohatsy, ty nivolany Ndranahary mikasiky ty Ranobe tamy andro Noa: “Hahavy ranobe an-tany eny aho, mba handripaha ty nofotsy iaby mana fofonay [roah] tsy ho ambany lanitsy eny.” (Genesisy 6:17; 7:15, 22) Ty hery tsy hita maso mamelo ty zavaboary iaby ro atao hoe roah noho pneoma.

Tsy velo ty vata laha tsy misy hery mamelo, tsy misy hafa amy radio, tsy velo laha tsy misy herinaratsy. Eritsereto, ohatsy, ty radio kelikely raiky. Ino ty miseho lafa asianao pily radio io, le alefanao? Mamelo radio iny ty herinaratsy amy pily reo ao. Maty radio io, laha tsy misy pily. Maty koa ty radio mandeha amy herinaratsy, lafa atsoaky ty pirizy. Manahaky zay koa fa mila hery mamelo ty vata, mba hahavelo azy. Fe tsy maharè ndre ino ndre ino hery io, sady tsy afaky mieritreritsy noho tsy mana ty maha ie azy, manahaky ty herinaratsy avao. Araky ty nivolany ty mpanao salamo, le “tampitsy ty ainy, ka mimpoly ho lemboky ie”, laha tsy misy hery mamelo.

Hoy ty Mpitoriteny 12:7 mikasiky ty maty: “Himpoly amy ty tany manahaky ty taloha ty lemboky [nanaova ty vatany], fa ty hery mamelo [roah] himpoly amy Ndranahary azy nanome raha zay iny.” Maty noho mimpoly amy tany nangalà azy ty vata, lafa miala aminy ty hery mamelo azy. Mimpoly amy Ndranahary nanome azy hery io. (Joba 34:14, 15; Salamo 36:9) Tsy midika zay hoe mamakivaky ty lanitsy ara-bakiteny hery io. Fa ty teany hovolany, le hoe mianky amy Jehovah Ndranahary ndraiky ty mbo hahavelo ty olo, lafa maty ie. Sahala hoe am-pelatana Ndranahary eo ty ainy. Ie avao ro afaky mampimpoly hery mamelo iny amin’olo iny ao, mba hahavelo azy ndraiky.

Mampahery vatany ty mahay fa zay mihintsy ro hatao Ndranahary ho ahin’olo miroro an-dolo ao reo! (Jaona 5:28, 29) Lafa avy ty fotoa hameloma ty maty, le hameany vata vaovao ty olo. Hasiany hery mamelo ndraiky amy vatan-drozy ao, mba hahavelo an-drozy. Ho falifaly vatany ty olo amy fotoa zay!

Laha teanao ty hahazo fanazavà maromaro mikasiky ty hoe “fanahy”, le henteo ty taratasy mivalo Manana Fanahy Tsy Mety Maty ve Ianao?, naboaky ty Vavolombelo Jehovah.